Přepis: Jak to vidí Radana Vítková – 24. srpna
Hostem byla gastronovinářka Radana Vítková.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Následující půlhodinu strávíme na vinicích. O svých novinářských i degustačních a samozřejmě dalších zkušenostech přišla hovořit Radana Vítková, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl. Dobrý den. Vítejte.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik máte již ochutnaný svět nebo nachutnaný, jak říkáte ve vaší specializaci?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Já si myslím, že svět se nedá nikdy nachutnat. Je to strašně krásné povolání chutnat svět, ochutnávat svět, ať už jde o víno, nebo o gastronomii, proto ... a zároveň vlastně je to tak strašně široká profese, že opravdu na to vám vlastně nestačí celý život. Takže ochutnanou mám opravdu jenom úplně zlomkovou částečku světa, ale na různých velmi zajímavých místech a je to opravdu krásná práce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nejenom o ní si budeme s Radanou Vítkovou dnes povídat. Příjemný poslech. Nacházet, objevovat, koštovat kvalitní víno a jídlo má v popisu Radana Vítková. Co vás baví na cestování za gastronomickými specialitami, zejména za vínem?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Vlastně mě na tom baví to, jak víno prostupuje naprosto celým životem vlastně lidstva, protože od počátku světa, od počátku, kdy vlastně člověk začal obhospodařovat půdu, tak vlastně víno se objevuje v mnoha, mnoha součástech jeho života nejenom jako nápoj, ale vlastně i jako symbol, jako inspirace. Prostupuje nesmírně mnoho oblastí, které jsou často překvapivé, protože je propojené nejenom s gastronomií, kde jsme zvyklí párovat jídlo a párovat s vínem, s nápoji, ale vlastně prostupuje kulturou, prostupuje sportem. Člověk je překvapován někdy vlastně propojením. To, že víno jako přírodní nápoj provází rychlá auta, spoustu dalších vlastně má zajímavých kontextů. To je přesně to, co vlastně člověka baví objevovat a co je vlastně nezměrná, nezměrný prostor pro to, aby člověk při svém cestování a při svém ochutnávání byl neustále překvapován nejenom chutí vína jako nápoje, ale právě těmi kontexty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Propojování kultur, lidí, sdílení těch zážitků určitě k tomu patří. Popište nám trošku specifika takových novinářských cest za vínem? Jak to vypadá? Co si pod tím představit?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Tak nejdřív, nejdřív se musíte dobře zabalit. Znamená to vzít si dobré boty, vzít si samozřejmě teplý svetr, protože při tomto ochutnávání nepotřebujete jenom šaty třeba do michelinské restaurace, což je samozřejmě absolutní třešnička na dortu, ale potřebujete hlavně ty boty a hlavně to teplé oblečení, protože chodíte po vinicích, vlastně jdete s tím vínem od začátku až do konce, až vlastně po skleničku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá kondice k tomu asi také patří.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Ano, ano, dobrá kondice musí být, takže to samozřejmě s tím vínem nesmíte ani přehánět, protože musíte být neustále ve střehu. Takže vlastně ve chvíli, kdy se balíte, tak potřebujete ty boty, ten svetr, potřebujete notes, protože si člověk samozřejmě nepamatuje tolik informací, záznamník a zároveň si berete třeba s sebou i své plivátko, protože když vlastně projíždíte svět, tak ho prochutnáváte, ale nepropíjíte se jím ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
... jako člověk, co cestuje za vínem, ale vlastně musíte se jím takzvaně proplivat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik je rozšířená vinařská turistika, cesty za vínem? Teď mám na mysli u jaksi nás, řadových konzumentů.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Myslím si, že je stále populárnější, protože lidé hledají kombinaci zážitků, hledají, snaží se vlastně jít do hloubky oblastí. Už to není jenom o tom, že se snaží vidět nejvíc svět projekt, co nejvíc zemí, ale snaží se vlastně dostat se až k duši toho regionu, takže ... A k tomu právě gastronomie a víno slouží velmi dobře, protože za vínem jsou lidé, je za nimi práce, je za nimi určitá filozofie a ve chvíli, kdy člověk vlastně projíždí tu oblast, setkává se s vinaři, tak se jim musí dostat do duše, aby se vlastně dostal i do duše toho nápoje. Takže s ním projde vinici, projde s tím vinařem svět, sklep, ochutná vína, jak jsem říkala, ochutná, vyplivne zbytek, protože jede zase ochutnávat dál a zároveň vlastně tak poznává celý kontext toho, toho daného regionu. A řekla bych, že lidé v tuto chvíli opravdu se snaží vlastně nacházet určitá specifika, nacházet, jít víc do hloubky a je stále větší počet lidí, kteří víno nejenom pijí, ale snaží se o něm dozvědět se víc a myslím si, že vlastně ta vlna těch vinařských cestovatelů se zdvihá a je stále silnější a silnější a myslím, že, protože víno, jak jsem řekla na začátku, je obrovská rozmanitost. Takže vlastně jenom bude sílit, protože i u nás se víno samozřejmě pije, pije se ho relativně hodně a lidé se opravdu o víno velmi zajímaví, zajímají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že vlastně každý ten vinař má jakousi svou vlastní filozofii. S jakou jste se setkala u vinařů nebo která nebo které jste si třeba zapamatovala, se vám vryly do paměti něčím opravdu mimořádným?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Těch lidí je spousty a zase, je to velmi mnoho přístupů a je velmi mnoho přístupů už k vinici a posléze i k hroznu. Takže jsou lidé, kteří jsou vynikající enologové, vínu, co jsou tedy specialisté, kteří vlastně se starají, kteří se starají o víno, připravují, vyrábí víno, chutnají víno a tito lidé vlastně se přistupují někteří se zázemím třeba velkého vinařského závodu, kde se opírají o nejnovější technologie, a pak máte malé vinaře, kteří třeba ani nemají velké vinařské vzdělání, ale pokračují, jsou další a další nástupnickou generací a vlastně staví na zkušenostech svých prapředků, staví na citu. Takže ty přístupy jsou opravdu velmi rozdílné. Setkala jsem se třeba s víny jedinečné vinařky Elisabetty Foradori. To je italská vinařka z Trentina, která přistupuje k hroznům a nejenom k hroznům, k celému svému životu s obřím respektem k přírodě, která vlastně se snaží vína dělat absolutně čistým způsobem. Stejně tak přistupuje, jak říkám, k celému svému životu, takže jejím snem je to odejít do hor a tam se věnovat kozám a dělat sýry a prostě tím člověkem už prostupuje nějaká, nějaký světonázor, který promítá i do té výroby vína, ale pak jsou ... A to víno je úžasné. Ale pak jsou i úžasná vína, která vznikají více technologicky, není v nich třeba takový otisk vinaře, ale zase setkáváte se třeba s vinařstvími, kde zase můžete i v těchhle těch komplexech vnímat úžasnou architekturu, protože takové závody zase mohou si dovolit investovat peníze do skvostných staveb. Takže pořád máte co obdivovat. Není to jenom filozofie. Je to celkový přístup těch vinařů k vínu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víno, ten produkt finální i vinice, to je takový, jak už jste řekla, asi odraz, otisk i duše toho vinaře nebo vinařky. Zmínila jste se, Radano Vítková, o technologiích. Jak ty postupy pokročily? Asi hodně.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Určitě, určitě pokročily velmi a dnes se právě vlastně ta produkce dělí nebo dělí, mně se v ní prolínají dva principy, protože jedna věc je, že máme nejmodernější laboratoře, dneska se víno v podstatě dá opravdu vyrobit velmi technologicky, ale na druhou stranu se vinaři vracejí ke kořenům. Snaží se dělat vína co nejpřirozenějším způsobem, snaží se starat o vinici vlastně přírodním způsobem, takže se rozvíjí vína přírodní, biodynamická, kdy skutečně ten vinař se řídí nejenom tím, že, že nepoužívá třeba ve vinohradu chemii, ale skutečně řídí se měsíčními cykly, ví, kdy má sázet, kdy má sklízet, kdy má, jak má třeba postupovat, jak si má načasovat práce ve sklepě. Shodou okolností jsme teď při jedné degustaci zjistili, že tyto principy se možná i promítají do chutnání vín, protože jsme vína otevřeli v den, který podle biodynamického kalendáře není vhodný pro to, aby se degustovala vína a ona nám opravdu ukázala záda, nechci říct zadeček. Takže ta vína se nám neotevřela, jevila se nám jinak přesto, že jsme ta vína znali některá, a když jsme si je pak přechutnávali, tak jsme se, jako velmi jsme se divili tomu, jak vlastně ta degustace probíhala. Je pravda, že zrovna ten den byl i veliký pokles tlaku, byla extrémně rozdílná vlhkost. Takže jako i takovéhle divy ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno hraje roli. Nestačím se divit.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Ano, ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže umění ...
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
I to s vínem zažijete.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Degustovat, nejenom jak degustovat, ale také kdy nebo vůbec si dát skleničku. Vy máte mimochodem nějaký oblíbený region v Evropě anebo vůbec ve světě?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Já mám, já mám vždycky velikou radost, když se vrátím z nějakých cest, že jsem vlastně učinila pro sebe nějaký překvapivý objev. Mám regiony, do nichž se vracím velmi ráda a zároveň mám regiony, ale vím třeba, co od nich čekat, někdy jsem trošičku překvapená víc, někdy méně, a pak jsou regiony, které, v nichž jsem poprvé a měla jsem třeba nějakou představu a vlastně ta představa byla diametrálně odlišná od toho, co jsem tam nakonec zažila. Například jedna z vlastně posledních těch reportáží, protože ta cesta už je pár měsíců zpátky, bylo třeba Tunisko. Tunisko jako země, kde, kam lidé jezdí k moři, jezdí odpočívat, jezdí plavat, jezdí se opalovat, ale ..., a samozřejmě víme, že tam je dlouhodobá, je historie, dlouhá tradice, ale vlastně nedovedla jsem si představit, že je to i tak zajímavá vinařská země. Už jenom proto, že člověk ví, že samozřejmě tam s pitím alkoholu je to trošičku jinak než u nás v Evropě, tuším, že přes 90 procent vlastně Tunisanů je muslimů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Muslimská země.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Ano, je to muslimská země, ale, jak bylo řečeno, ne všichni praktikují a takže víno se tam začíná i více pít a v tuto chvíli je to třeba země, která prochází i ve vinařství velmi dynamickým rozvojem. Totéž je třeba Maroko, kde jsem byla, ale nikoliv za vínem. Velmi ráda bych se vrátila na marocké vinice, protože to je další region, od kterého se teď třeba očekává velký vzestup. Takže člověk vlastně ve chvíli, kdy je překvapován a objevuje něco pro něj úplně nového, což třeba, mimochodem ještě zpět do toho Tunisu, byly zdejší sklepy, kde člověk poprvé vlastně jsem viděla sklep, kde jsme chodili po chodníčcích jako na pláži a byl tam vlastně písek, stejně jako na pláži a seděli jsme sice pod zemí, ale v podstatě v takovém plážovém tuniském prostředí, akorát nešumělo moře, ale otevíraná šumivá vína, která měla mimochodem velmi krásnou kvalitu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A daří se tam těm vínům kvůli speciálnímu mikroklimatu nebo co byste řekla?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Myslím si, že se tam daří vínům, ani to není tak speciální mikroklima. Ta země má samozřejmě vinice položené na místech, kde pro to víno je, může tam vyzrávat a do velmi dobré kondice. Takže ano, je tam, je tam dobré podloží, je tam zajímavý rozdíl, je tam příhodný rozdíl mezi dnem a nocí, mezi teplotou dne a noci a vlastně ta vína jsou krásně aromatická. Já jsem byla překvapená tou svěžestí třeba těch, těch tuniských vín. Je tam odrůda kelibiská, kelibiský muškát, která, čekala jsem, že to budou vína sladká a že budou těžší. Ta vína jsou lehounká, krásná. Takže ano, je tam, je tam nejenom dobré prostředí pro to, aby tam vyzrávala vína červená z modrých odrůd, ale je tam krásná produkce právě těch svěžích bílých vín, což třeba pro mě bylo překvapivé, jaká je pak čistota těch vín. Krásná vína šumivá, která jsou mimochodem na velkém vzestupu teď celosvětově. Takže opravdu to byl třeba takový objev, jinak se velmi ráda vracím do Itálie, do Francie, do Rakouska a samozřejmě ráda cestuji i po Moravě pochopitelně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se pohybujeme po vinicích s Radanou Vítkovou. Jak vypadá vinařská mapa Evropy? Co byste řekla? Lze vůbec říct, kdo je nějakou vinařskou velmocí a podle čeho, podle jakých kritérií to posuzovat?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Určitě. Jednak je tady samozřejmě země, která je velkým vzorem pro řadu ostatních vinařských zemí, což je Francie, historický region, o kterém asi není diskuse, že jde o vinařskou velmoc, ať už co se týče produkce vína, kvality vín, historie. Teď je otázka, jak se, jak se na vinařskou mapu podíváme, protože vlastně ta otázka je velmi široká. Dá se mluvit o tom, že jsou země, které mají největší plochu, největší plochu vinic. Dá se mluvit o tom, že jsou země, které mají největší produkci. Ale když se podíváme na Evropu, tak my patříme pochopitelně mezi ty maličké vinařské země, ale ... a mezi největší vinařské země, ať už jde o plochu či produkci, tak vlastně můžeme říci, že jsou to Francie, Itálie, Španělsko.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo třeba kritérium, nevím, různorodost odrůdová. Také podle toho bychom to třeba mohli ...
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Pokud bychom mohli, pokud bychom mluvili o odrůdové různorodosti, tak zase. Pokud se podíváme na země, tak my jsme maličká země a řekla bych, že co do různorodosti jsme opravdu jedni z lídrů, protože naše odrůdová skladba je až přebujelá, než ... Takže v tomto, v tomto směru by se dalo říci, že nám patří jedna z předních příček. Ale třeba když hovoříme o Francii, tak tam těžko mluvit třeba o Francii, protože Francie je rozdělena na spoustu, do spousty vinařských regionů a pro ty regiony jsou určité specifické odrůdy. Takže těžko vlastně hovořit o tom, kde je nejbohatší odrůdová skladba. Já když teď trošku odbočím od vína a půjdu do Itálie s takovou jednou gastronomickou zkušeností, tak mě velmi, velmi překvapilo, že třeba Itálie oproti Španělsku je, co se týče odrůdovosti, pokud jde o olivový olej a o produkci oliv vlastně, tak je, tuším, tam je opravdu na stovky, na stovky odrůd oliv. A ve Španělsku jsou tři hlavní, pravděpodobně tam budou ještě nějaké okrajové určitě, ale prostě pohybujeme se tam opravdu v úplně jiných řádech. Takže ono je to těžké říct to, vztahovat to třeba k zemím, protože zase ta Itálie, stejně jako Španělsko, stejně jako Francie, tak jsou, jsou zde nejrůznější regiony a ta odrůdová skladba pochopitelně v těch regionech je různorodá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom hledali nějakou vlajkovou loď u vína, třeba u zmíněné Francie?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Vlajkovou loď u vína jsou, jsou pochopitelně, jsou velké vinařské domy, jsou velké vinařské domy, jsou velká jména a tím pádem je řada velkých vlajkových lodí, ať už jde o produkci v Bordeaux, v nejslavnějším regionu Francie, v Burgundsku, v Champagni, takže ... A zase je těžko říct, každý má svůj oblíbený nápoj. Někdo vína šumivá, někdo červená. Takže je spousta lídrů, ať už jde o cenu, ať už jde o respekt třeba těch značek, ale těžko říct, že by byl jeden úplný lídr ve světě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Exportují, na kolik naši vinaři, Radano Vítková? Záludná otázka.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Naši vinaři se snaží v tuto chvíli exportovat nebo respektive takto. Jsou stále úspěšnější i v exportu. My nemáme takovou produkci, nemáme takového lídra, třeba i v těch odrůdách, abychom se mohli prezentovat jedním vínem, které by mělo v tuto chvíli světový zvuk. Například v Rakousku veltlíny, v Německu ryzlinky. U nás je to trošičku složitější a těžší, protože byla zde přerušena vinařská tradice. Vinařství prodělává od konce minulého století obrovský boom. Vinaři, produkce je čím dál tím lepší, vinaři získávají ceny v prestižních soutěžích, zlaté medaile, ale pokud jde o export, jak jsem řekla už před chvílí, vlastně ta produkce je velmi různorodá a určití vinaři už s určitými produkty začínají na tom trhu prorážet. Takže ano, exportujeme, jsou vinaři, kteří exportují do Číny, jsou vinaři, kteří se snaží vlastně, kteří exportují, už začíná být export do Anglie, což je velmi složitý trh, takže i tam někteří vinaři už začali prorážet. Pochopitelně některá vína se objevují v Americe. Začínají se objevovat česká vína, moravská vína na mezinárodních trzích, ale bude to ještě pro ně dlouhá cesta a bude důležité zviditelňovat se vlastně nějak právě pospolu. Chtělo by opravdu mít třeba jednu, dvě odrůdy a ten produkt opravdu promovat po tom světě jako moravský, jako unikátní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše práce je takovou kombinací zážitků, víno a jídlo. S čím jste se zajímavým setkala? Vím, že jste nahlédla i do michelinské kuchyně. Jaký to byl zážitek nebo setkání?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Podařilo se mi dokonce vařit v michelinské kuchyni, ale to vaření spočívalo v tom, že jsem loupala hrášek. Takže ano, jednak tedy jako konzument pochopitelně jsem navštívila pár michelinských restaurací, protože i s těmi cestami se to často spojuje, protože se snaží nám ty regiony předvést to, co tam mají nejlepší, ale zároveň vlastně jedna cesta probíhala do Francie k velmi zajímavé michelinské šéfkuchařce Reine Sammut, která původně chtěla studovat medicínu. Nakonec díky tomu, že se zamilovala do rockera a jeho rodiče řekli, že musí tedy dělat on něco pořádného a pořídili mu malou, malou restauraci, tak ona začala vařit a vlastně stala se nejmladší držitelkou michelinské hvězdy ve Francii a v tuto chvíli si dělá legraci, že je nejstarší jako držitelkou michelinské hvězdy. Já nevím, jestli je to pravda, ale je to skvělá žena, která vlastně mě naučila jednu věc, kterou, které jsem si všimla už i v dalších podnicích. Nikdy neplýtvat, vždycky o jídle přemýšlet jako o celku, ve kterém se dá zužitkovat maximum toho, co nám příroda nadělila a my bychom si toho měli všeho vážit. Takže v její kuchyni je naprostý pořádek. A když se vrátím zase zpátky k tomu hrášku, tak jsme museli kuličky třídit, protože ty nejošklivější, ty se, tuším, rozmixovaly do pyré, ty trošku hezčí, tak ty šly, tuším, do polévky a ty výstavní krásné kousky, tak ty potom zdobily hlavní jídlo a já si myslím, že to je krásný přístup, ze kterého bychom si i my v českých kuchyních měli hodně, hodně vzít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste naopak, ať už, tak nevím, v té restauraci, asi to nebyl ten případ, ale na svých cestách a vůbec setkáních vyloženě nesnědla?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Aha. Nesnědla jsem, já teda se přiznám, já se trošku pochlubím, já sním poměrně všechno, já jsem vděčný strávník.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tím spíš teda.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Jsem vděčný strávník. Vadí mi očička a vadí mi, kdybych měla sníst něco třeba, chlupatého pavouka jsem ještě nezkusila a myslím si, že bych ho asi nezvládla, i když ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte a nabízeli vám ho někde?
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Zahlédla jsem ho v Koreji a otočila jsem se, protože jsem si nechtěla trošku zkazit apetit v tu chvíli. Chtěla jsem, chtěla jsem ještě ochutnávat dál. Je pravda, že tam nám nepřinesli na stůl, protože jsme říkali, že to asi opravdu nikdo z nás neochutná, z té skupiny, co jsme byli, ale přinesli nám nebo připravovali tam pro jiný stůl misku s živými chobotničkami. Ty chobotničky jsou maličké, jedí se opravdu živé. Vyprávěli nám místní, že se občas stane, že někomu ta chobotnička uvízne v krku, takže jsou, počítají se desítky, tuším, že kolem dvaceti lidí ročně, kteří údajně zemřou na to, že se jim zašprajcovala chobotnička v krčku. Ale nejenom proto, že by člověk měl strach, ale myslím si, že to už je taková, to opravdu jíst něco takhle živého, aby se mi to hýbalo v ústech, nemusím přesto, že třeba mám strašně ráda ústřice. Ale to byla věc, kterou, kterou jsem nesnědla. Nesnědla jsem, v Česku jsem nesnědla slepičí pařátek. Když jsme připravovali jedno téma o broucích, jak chutná brouk, tak brouky jsem snědla, ty, co mi byly nabízeny, tak ty jsem ochutnala a musím říct, že to byl zajímavý zážitek i chuťově a líbilo se mi to až na švába, který teda mi nechutnal dobře. Ale ten pařátek, ten vlastně než jsme ho začali připravovat, tak jsem si ho prohlédla a on měl špinavo za nehtíky a to byla věc, která mě taky znechutila.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidím, že jídelníček může být opravdu velmi rozmanitý, co země, region, to také nějaká místní delikatesa. Radana Vítková, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl, gastronovinářka, která se specializuje nejenom na vína, ale i na jídla, byla dnešním hostem. Já vám za to děkuji. Mějte se moc hezky.
Radana VÍTKOVÁ, gastronovinářka, šéfredaktorka magazínu Víno & Styl
--------------------
Já vám také moc děkuji za pozvání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra se vypravíme na Azory. Dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.