Přepis: Jak to vidí profesor David Storch – 2. září

2. září 2015
David Storch

Hostem byl David Storch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu "Jak to vidí..." vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké budou důsledky letní vlny veder a dlouhotrvajícího sucha? Zemědělci odhadují milionové ztráty. Nakolik současná vlna utečenců souvisí se změnami klimatu? Jak nejenom tyto otázky a problémy vidí dnešní host, o tom bude dnešní "Jak to vidí..." Budou, pane profesore sucho a klimatické změny největšími výzvami, kterými, kterým budeme čelit, nebo již vlastně čelíme?

Čtěte také

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak je celkem zjevné, že klimatické změny docela zásadního rázu probíhají. Nejde jenom o to známé oteplování, ale právě o přibývání nejrůznějších extrémů, nicméně říct, že to budou jaksi největší výzvy nebo největší změny, to je, bych řekl, přehnané, protože jednak nevíme, co bude a jednak ty klimatické změny tady nějaké byly vždycky, o tom jsme tady už několikrát mluvili a ty výzvy budou spíš větší v tom smyslu, že narůstá lidská populace a důsledky těch změn budou fatálnější. To znamená, není, není problém ani tak v těch samotných změnách, jako to, co to udělá s rostoucí lidskou populací, teď nemyslím v Evropě, ale vlastně mimo Evropu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, v čem vidíte hlavní příčiny sucha? Od počátku letošního roku napršelo o 150 litrů na metr čtvereční méně než obvykle.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak příčiny sucha, tady myslím, že často dochází k určitým nedorozuměním, že se občas mluví o tom, že ta naše krajina je nějak jaksi poškozená, to znamená, je v ní méně vody a tak. To je sice pravda, ale samozřejmě, jestli je sucho, nebo ne, o tom rozhoduje, jestli prší, nebo ne. Pak už ta, ty vlastnosti krajiny vlastně jenom určují, kam ta voda poteče, jestli se bude zdržovat v půdě, nebo spíš půjde do těch vodních toků. To znamená, příčinou sucha je jako vždycky nějaká redistribuce vody na zeměkouli. Můj kolega Petr Pokorný se teď vrátil ze Sibiře a tam, říkal, přestože je to zcela kontinentální klima, kde je vlastně v létě normálně strašné sucho, tak tam každý den pršelo. To znamená, ta voda, která normálně je tady, tak byla prostě někde jinde. V tom je to celkem ... jaksi ta proximátní příčina je celkem jaksi normální, ale právě ty globální změny vedou k tomu, že distribuce vody, stejně jako distribuce teplot, se prostě na zeměkouli mění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, ostatně teď mě nepadá, existoval, snad existuje ještě odborný termín "desertifikace půd" neboli rozšiřování pouští. I u nás se vyskytují vlastně, řekli bychom, lokální pouště nebo nějaký jiný termín?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To se, to se nedá takhle říct. Poušť je něco jaksi velkoškálového a dlouhodobého. To, že je občas někde půda suchá, to jaksi neznamená, že to je poušť, jakkoli se to tak může jevit. To bych řekl, že je přeci jenom přehnané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale přeci jenom, nejenom zemědělci, ti odhadují až milionové ztráty, ale celá řada dalších profesí, nebo oblastí tedy se obává těch důsledků sucha, protože trvá hodně dlouho.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak sucho je vždycky nepříjemné, ale zase je todle dobré vidět v kontextu. Není to zdaleka největší sucho ve 20. století. Takové to "slavné" sucho v roce 1947 bylo mnohem větší a mnohem fatálnější. Já jsem namátkou včera se podíval do nějakých starých kronik a zjistil jsem, že vlastně i během posledních 200 let ty zápisy často říkají: Tento rok bylo extrémní sucho, nepršelo od června do srpna. To znamená, nic tak extrémního v tom širším měřítku to rozhodně není. A co se týče té úrody, tam je to složitější. Ona, loni byla totiž nadprůměrná úroda. To znamená, proti loňsku ten úbytek bude vždycky obrovský, i když by se dělo cokoli. A tady je dobré si uvědomit, že vlastně to sucho postihne jenom některé plodiny. Vemte si třeba obilí, které vlastně roste na jaře, kdy docela pršelo, potom od toho července je stejně suché, takže to sucho s tím nic neudělalo a sklizeň obilí byla celkem v normě. Horší jsou takové ty plodiny, jako, já nevím, chmel a víno, které ještě teda není sklizeno. To znamená, záleží, záleží, na jakém typu plodiny, ale pokud jsem tomu porozuměl z těch informací, co jsem měl k dispozici, tak celkově to žádná zemědělská katastrofa není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že se to v části médií, vůbec, jak i se k tomu vyjadřovali různí odborníci, tak se to prezentovalo, řekla bych, docela dramaticky.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak všechno se prezentuje dramaticky, ale uvědomte si, že třeba z hlediska toho obilí, což je vlastně klíčová teda plodina, protože je to základ jako potravy, tak tam je, tam jsou třeba mnohem horší krupobití, které ... vlastní krupobití je schopno vlastně vymlátit to obilí ještě před sklizní. To znamená, to současné sucho z tohohle hlediska rozhodně tak katastrofické nebylo, jakkoli to tak vypadalo. A když jsme se dívali po krajině, tak samozřejmě ty změny byly obrovské - stráně, třeba takové ty stráně, které jsou suché samy od sebe, tak tam prostě spousty stromů bylo žlutých, duby úplně uschly a tak. Nicméně není to něco, z čeho by se ta příroda nedokázala vzpamatovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm a jak se díváte na skutečnost, že v posledních letech se stále častěji objevují dlouhá období sucha, a pak zase přijdou přívalové deště, povodně. I to je třeba v rámci nějakého cyklu, který se střídá?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To, to je to, co jsem říkal. Ty extrémy přibývají, je jich víc. On i loňský rok byl vlastně úplně extrémní. Uvědomte si, že ta sucha, nebo to, že je obecně málo vody, taky souvisí třeba s tím, že v zimě je málo sněhu. To znamená, je to celý komplex změn a určitě ty extrémy jsou větší a budou tady. Já jenom jsem chtěl zdůraznit, že to současné sucho, přestože jsme to vnímali velmi ostře, protože to vlastně teprv teď skončilo, tak jaksi není to sucho, které by bylo opravdu katastrofální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je načase naučit se správně hospodařit s vodou? Protože ta bude asi tou jednou z klíčových surovin.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, správné hospodaření s vodou je skutečně úplně klíčové. My máme vlastně štěstí, že žijeme v oblasti, která je na tom s vodou relativně dobře, kromě těchto jaksi dočasných extrémů, nicméně hospodaření s vodou se budeme muset naučit líp. V mnoha zemích, které jsou na tom hůř, jsou, existují vlastně sofistikované systémy, jak to dělat. Mluví se hodně o zadržování vody v krajině, o jaksi ... velké, velké téma dneska vlastně celé Evropy je stav půd, který se zhoršil vlivem tedy intenzivního obhospodařování a těžké techniky a tak dále, eroze a to je něco, s čím bude potřeba něco dělat a už existuje vlastně docela velká agenda, která by tím směrem mohla, měla směřovat. Otázkou je, jestli se to vlastně jako stihne, ale je to, je to rozhodně jedna z úplně klíčových věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téměř 300 miliony v následujících letech chce ministerstvo zemědělství podpořit zalesňování méně úrodných pozemků. Co to přinese? Bude krajina tím nějak odolnější?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To je přesně logika za jaksi vznikem těchto poměrně velkých dotací. Lesy pochopitelně zadržují lépe vodu, než pole, specielně určité typy polí, které jsou vysloveně vystovan..., vystavené erozi, nicméně z hlediska přírody je to trošičku dvousečné, protože tady je dobré si uvědomit, že plocha lesů je dneska u nás největší za nejméně za posledních 200 let. To znamená, lesů máme hodně a naopak, o tom jsme tady taky mockrát mluvili, jsou ohrožené různé bezlesé biotopy, přičemž teď nemyslím takové ty klasické stepi nebo písčiny, které jsou dneska už natolik cenné, že jsou chráněné. Pro chráněná území platí speciální režimy, ale v tomhle případě hrozí, že bude zalesňovaná půda, která je, která vypadá vlastně zbytečně, to znamená, nejsou tam pole, není tam ještě ten les, ale ve skutečnosti z hlediska třeba biologické rozmanitosti je úplně zásadní. A to jsou právě takové ty méně výrazné písčiny nebo třeba mokřady, na které jsou vázány druhy, které třeba nejsou úplně nejvzácnější, ale už teď ubývají a kdyby zmizely tyhle typy prostředí, tak vlastně může dojít úplně k naprostému jejich vymření. To znamená, to zalesňování má jistou logiku z hlediska právě třeba hospodaření s vodou v krajině, ale trošku se obávám, že může vést k velmi zásadním jaksi negativním změnám biologické rozmanitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké negativní změny by to tedy byly?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Myslím opravdu to, že se vlastně biotopy, které jsou cenné, ale ne natolik, ale ne tolik cenné, že by to byla chráněná území, změní v les, který z hlediska biologické rozmanitosti cenný není a dojde tak k vymírání těch druhů, které se v naší krajině pořád ještě jakžtakž vyskytují, protože tyto biotopy pořád ještě nějakou, nějak jaksi okupují nějakou plochu. Ale v okamžiku, kdy budou zalesněny, tak prostě pro ty zvířata a rostliny tady nebude místo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch vodních poměrů, řekněme, zlepší stromy právě tuto situaci, možná i vzhledem k suchu, k teplým ..., v teplých oblastech?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono nejde ani tak o stromy. Ono, výpar ze stromů je poměrně velký. To znamená, nejde o to, že by stromy přímo zadržely vodu. Ono často ty stromy tu vodu z půdy vytáhnou, ale jde vlastně spíš o ty lesní půdy, které tedy mají větší schopnost zadržet vodu, než ty pole, které jsou udusané tou těžkou technikou a po nichž voda steče, jo. To znamená, je zde ..., z hlediska udržování té vody je klíčová ta lesní půda, nikoli ty samotné stromy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme monotónní krajinu, příliš monotónní krajinu? Co byste řekl, pane profesore?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já si myslím, že ne, že to je zase věc, o které často mluvím. Když se podíváte na fotky před 100 lety. V druhé půlce 19. století ta krajina vypadala mnohem monotónněji, protože v ní bylo mnohem méně zeleně a vlastně to extenzivní hospod..., ta krajina samotná na pohled vypadala v mnoha ohledech hůř a pustěji. Byly to prostě holé pláně. Na druhou stranu, na těchto holejch..., holých pláních právě existovala spousta prostředí, které už jsem zmínil, jako třeba ty mokřady, písčiny, různé malé stepi, zajímavé malé louky, kde žilo spoustu organizmů a z toho hlediska byla ta krajina ..., sice vypadala hole, ale byla poměrně bohatá. Dneska máme krajinu, která vypadá lépe, to si myslím, že si lidi moc neuvědomují, ale opravdu, když se podíváte na ty fotky, tak ten rozdíl je znatelný, to znamená, ta krajina není monotonní, ale prostě některé typy prostředí jsou ohrožené a když se o ně nebude pečovat, tak dojde k vymírání, které vlastně povede k monotonnosti přinejmenším z hlediska té biologické rozmanitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak může být optika zavádějící někdy.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To je právě problém, protože lidi se, a tady bych řekl úplně tvrdě, nesprávně domnívají, že jediná pořádná příroda je les, to znamená, zalesňování je dobré, protože přinese tu přírodu. To vůbec není pravda. Lesy jsou na tom dneska relativně dobře, kromě některých typů lesů, jako třeba takové ty nížinné a některé teplé lesy původně extenzivně obhospodařované, anebo naopak, některé horské, dejme tomu, pralesy, tak jinak lesy jsou na tom plus minus dobře, ale to, co trpí, je právě ta nelesní příroda, kterou mnoho lidí ani nevnímá jako přírodu, přitom je to hrozně cenná a hrozně zajímavá příroda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze, pane profesore, za masivní vlnou migrace, kterou sledujeme, hledat souvislost právě i se změnami klimatu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ale celá věc je složitější. Já se domnívám, že hlavní problém nejsou změny klimatu jako takové, ale, to už jsem tady zmínil, změny klimatu v souvislosti s rostoucí populací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy, promiňte, rostoucí populace, která také přispívá k tomu, že lidé migrují, protože v oblastech, kde žijí, už třeba nemají dostatek jídla a tak dále?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já si myslím, že zcela jednoznačně. Velké oblasti, speciálně právě třeba Středního východu nebo severní Afriky už jsou v obrovské nerovnováze, co se týče množství lidí a množství zdrojů, které by je uživily. Je tam prostě mnohem víc lidí, než ta země vůbec je schopná uživit. Taková situace překvapivě může poměrně dlouho existovat, protože ty země můžou třeba prodávat ropu a za ty peníze si kupovat potraviny. Ale tady si uvědomte právě tu důležitou věc, že tak, že tyhle věci, jako udržování vysoké populace, mnohem vyšší, než odpovídá jejich zdrojům pomocí nějakých mezinárodních kontraktů a mezinárodních toků a sítí, je možné v nějakém stabilním prostředí. Ale v okamžiku, kdy dojde třeba k válce nebo k zhroucení režimu, tak tyhlec ty vazby přestanou a v tom případě opravdu nastane nutnost se uživit na té zemi. Moje zkušenost z loňské návštěvy v Zimbabwe byla docela zajímavá v tom, že jsem zjistil, že přestože Zimbabwe ekonomicky zkolabovalo, ten obchod vlastně, který, který provozovalo, protože to byla obilnice Afriky, úplně přestal, ale přesto ti lidi se byli schopní uživit, protože je to prostě v tropickém produktivním pásu. Ale tohle není případ té severní Afriky a Středního východu. Tam prostě ty zdroje nejsou. A v okamžiku, kdy se něco stane, jako válka nebo změna režimu, tak ti lidi se prostě neuživí a ty migrace jsou nezbytným a vlastně jediným možným vyústěním takové situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měly by se podle vás země Visegrádu a Pobaltí, měly by zrevidovat svůj odmítavý postoj vůči kvótám? Projevit míru solidarity, po které volá Německo, Francie a další země?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ty kvóty, to je poměrně složitá otázka. Já si myslím, že tady se vlastně trošičku mísí dvě takové úrovně. Jedna úroveň je válka v Sýrii a problém, jestli máme přijmout těch asi 1 500 uprchlíků nebo případně víc a řekl bych, že tenhle problém je relativně marginální. To jsou čísla, která jsou vlastně úplně maličká. Uvědomte si, že u nás už dnes žije několik set tisíc cizinců, například Ukrajinců a Vietnamců, a není to vlastně vůbec žádný problém jaksi pro, pro tu zemi. To znamená, přijímání takovéhleho malého množství uprchlíků je opravdu věc, kterou, kterou ta země zvládne a na kterou jsou nastaveny všelijaké nevládní organizace a vlastně to je něco prostě relativně snadného. Ale jiný problém je právě ta velká vlna migrací, která teď začíná a která si myslím, že jaksi ..., nebo nedovedu si moc představit, že by přestala prostě z toho důvodu, o kterém jsem mluvil, to znamená, v těch zemích se už nedá žít, protože tam nejsou zdroje a vzhledem k tomu, že se hroutí ty mezinárodní struktury, tak ani jaksi není pravděpodobné, že tam bude nějaká dlouhodobá podpora a z tohodle hlediska té Evropě opravdu hrozí velká vlna migrací, s kterou ta Evropa něco dělat musí. A vy jste zmínila kvóty, ale ony jsou i určitá pravidla, která vlastně by možná stačilo dodržovat. To znamená, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dublinský systém.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, jasně a Schengenská dohoda, která tvrdí, že v rámci toho Schengenu jsou hranice prostupné, ale každá země, která má tu vnější hranici, tak by ji měla hlídat. To znamená, někteří se diví, že Maďaři staví ten plot, ale to je vlastně způsob, jak vlastně jenom splnit ta, ty úkoly, které plynou z Schengenské dohody. To znamená, jak říkám, jedna věc je to přijímání malého množství uprchlíků a to je věc prostě nějakýho solidárního aktu, který je zcela v pořádku, ale druhá věc je nějaká celoevropská imigrační politika, která chtě nechtě bude muset být docela přísná. A v tomhle nebude nijak výjimečná. Všimněte si, jakou má třeba migrační, imigrační politiku Austrálie nebo ta Severní Amerika, která dokonce postavila plot proti Mexičanům a stejně jim to vlastně nestačí. Stejně s tím mají problémy. To znamená, domnívám se, že imigrační politika vlastně časem zpřísněna bude muset být, protože ta imigrace je něco nevyhnutelného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vám v té celé debatě kolem migrantů chybí, pane profesore?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak v podstatě ono v té debatě kolem migrantů zazněly skoro všechny představitelné argumenty. Já si myslím, že možná chybí spíš nějaké, nějaké jednoznačné, jednoznačný postoj politiků, ani nemyslím naší vlády, spíš jako dokonce i evropských politiků. Myslím si, že třeba postoj naší vlády je docela rozumný a právě plyne z toho, že tvrdí: Musí být nějaké prostě mechanismy, jak s tou vlnou uprchlíků zacházet. To znamená, prostě azylové řízení, ochrana hranic, mluví se o tom, o větší pomoci, pomoci v těch třeba ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V zemích původu.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
V zemích původu nebo v těch uprchlických táborech. Ono v těch, ono ta pomoc v zemích původu je často docela iluzorní, protože ty země, pokud jsou nějak rozpadlé, tak jaksi dá se pomáhat jednotlivým lidem, ale představa, že, že třeba elity v zemích původu tu zemi najednou vylepší natolik, že prostě ta migrace ustane, to si myslím, že je, že je opravdu iluzorní prostě proto ..., z těch ekologických důvodů, o kterých jsem mluvil. Ty země dnes ty lidi opravdu neuživí. A je to tím růstem populace. Ony předtím neměly víc zdrojů, ale teď je tam prostě několikanásobně víc lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když o tom hovoříte, tak v podstatě veškeré ty účinné mechanismy již existují, jak regulovat tu migraci.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono, lidi o tom docela přemýšlejí. To znamená, těch návrhů padlo spousta a spousta z nich nějak opravdu existuje. Já si myslím, že jaksi nebo ne ..., že by bylo dost zvláštní, kdybychom teď tady vymysleli nějaký geniální vynález, jak tomu zamezit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to by bylo skvělé.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To by bylo skvělé, ale myslím si, že ta migrace opravdu je vážná věc, a že přestože bychom měli ze solidarity přijímat uprchlíky třeba z těch válečných zón, tak ve většině případů nepůjde o tenhle případ, půjde prostě o ekonomickou migraci, protože ti lidi se neuživí a s tím prostě bude potřeba dělat něco zásadního a to zásadního, to není nic jaksi, já si myslím, že právě budou fungovat ty klasické mechanismy. To znamená, silná efektivní imigrační politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracíme se ještě zpět ke klimatickým změnám. Asi v jejich důsledků také můžeme považovat ničivý hurikán Katrina, který udeřil, zabíjel, pustošil přesně před 10 lety v New Orleans.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, já vlastně k tomu nemám moc co říct, protože kromě toho, co, co už jsme trošku naznačili, že ty klimatické změny povedou k těmhle extrémům a nějak si nemyslím, že musíme na to být připraveni, ale nemyslím si, že existuje nějaký způsob, jak tomu zabránit a prostě, až to přijde, tak se to musí řešit v podstatě těmi způsoby, kterými se to běžně řeší. To znamená, ano, nedivme se klimatickým extrémům, ale ony by tu ty extrémy byly i bez těch globálních změn. To prostě ... přírodní katastrofy bývají a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, jestli jsme vůbec na takové katastrofy nebo extrémy počasí připraveni? Když se podíváme třeba konkrétně na New Orleans, tak tam vlastně selhalo, co bylo možné.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ale třeba u nás, když byly povodně v roce 2002, tak to byly taky, to byla taky extrémní událost, dokonce vlastně největší povodeň zřejmě vůbec v historii českých zemí, no a vlastně se to překvapivě podařilo zvládnout. Takže to je věc organizace a jaksi šikovnosti těch místních politiků a samospráv. To znamená, evidentně někde jsme připraveni, někde ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neporučíme větru, dešti, nebo jak se to říká.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil už, pane profesore, i o biodiverzitě. V naší přírodě třeba některé druhy tak jako nenápadně mizí, nebo je jich méně, zase naopak některé přibývají.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono ... přibývají obecně spíš velká zvířata. Já si myslím, že to je právě s tím, že zatímco dřívější krajina byla taková jemnozrnná, kde, kde dobře přežívaly populace malých zvířat, dnes se vlastně zhrubuje takové to základní zrno krajin, takže například přibývají velké lesní celky a naopak se zvětšují ty nelesní celky, a to je právě příznivé pro velká zvířata. To znamená, mluví se o tom, o těch vlcích, kteří, kteří už u nás tedy normálně sídlí. My dnes máme dokonce dobré, dobré záznamy, že na naše území vlastně se rozšířil z Balkánu šakal, teď máme právě docela pěkné fotografie z fotopastí šakala, ale ono se to týká i třeba větších ptáků, jako, jako je krkavec. Souvisí to právě jednak s globálním oteplováním, to je možná nejvíc případ toho šakala, který, který teda se šíří ..., je, je normálně součást evropské fauny, ale byl vázán jenom na jižní Evropu, stejně jako řada jiných organizmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď ho máme v Polabí.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Teď ho právě jsme zaregistrovali do fotopastí v Polabí, ale spoustu těch zvířat se šíří taky, protože polevil vlastně tlak člověka. Dřív myslivci byli zvyklí zabíjet všechna velká zvířata, když to trošku přeženu. To teď ustoupilo a ta velká zvířata se do naší přírody vrací. To znamená, není všechno s naší přírodou tak zlé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to pro vás překvapení, když jste se dozvěděl o tom šakalovi?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem, ano, bylo to překvapení, musím říct, že bylo. Sice záznamy šakala z našeho území už byly, ale vždycky to byla mrtvá zvířata, buď přejetá někde na Moravě nebo, myslím, jeden zástřel. Nejbližší Praze byl jeden přejetý šakal na Benešovsku, ale my máme vlastně první fotografie živé, živého šakala a zřejmě dokonce několika zvířat. A to mě vlastně nejen překvapilo, ale i, i docela překvapilo, přestože jde tedy vlastně, když to vezmeme ultimátně, o imigranta z Balkánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom tady neměli brzy pouštní lišky, když jsme hovořili o těch takzvaných lokálních pouštích a o suchu.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Pouštní lišky jsou africká záležitost a ta zvířata se prostě přes to Středozemní moře nešíří, zatímco ten šakal vlastně vždycky byl, byl součástí té, té naší, naší fauny, byť je to vlastně zvíře právě aridního prostředí. To znamená, ono jaksi by to mohlo svědčit o tom vysušování, ale svědčí to spíš o tom, že prostě on si najde, on je docela generalista a najde si prostě ty otevřené ..., on, on není lesní, na rozdíl od vlka není lesní a najde si ty své, ty své typy prostředí i v té naší zemědělské krajině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen abychom to sucho přece jenom nepodceňovali, pane profesore. Jedná se ...

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, uvidíme, uvidíme, jak bude, jak budou, jak to bude v příštích letech. Já netvrdím, že nebudou zase velká sucha. Já jenom tvrdím, že to současné sucho je něco, s čím se příroda dokáže vypořádat a dokážou se s tím vypořádat i ti zemědělci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U toho šakala je to tedy přirozená expanze tohoto druhu?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
U toho šakala je to přirozená expanze zřejmě související s oteplováním, možná i s právě změnou struktury krajiny, ale těžko soudit. My na těch, v tom Polabí máme dokonce zřejmě několik zvířat, to znamená, je velmi pravděpodobné, že v okolí Prahy už dnes existuje stabilní populace šakalů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Děkuji za rozhovor, za váš čas. Mějte se hezky.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra bude mým hostem spisovatel Pavel Kosatík. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.