Přepis: Jak to vidí Petr Burian – 31. července
Hostem byl cestovatel Petr Burian.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Jak to vidí dnes zamíří na sever s cestovatelem Petrem Burianem. Dobrý den, vám přeji.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Dobrý den i vám a posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Vy jste projel desítky zemí, o sobě říkáte, že máte rád Island, ale Norsko milujete. Jak to? Čím to? Čím si vás získala tato země? Říkáte, že je nejkrásnější na světě.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Ano, ano, tak nejprve mě hned napadla příroda, ale musím říct, že ta láska k Norsku určitě vznikla přes lidi, které jsem měl možnost poznat hlavně během zimních olympijských her, kdy jsem se dostal vlastně do Norska poprvé v období, tedy na začátku 90. let, a jelikož jsem měl možnost na té olympiádě pracovat, tak poznání Norů jako lidí bylo to, co mě přivedlo dvojitě k Norsku, příroda a lidé. A jak jste zmínila tedy, že jsem už hodně zemí viděl, tak vždycky, když někde jsem a třeba se podívám na fotky do počítače, vzpomenu si na Norsko, zjistím, že skutečně to Norsko je nejkrásnější.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, pane Buriane, příroda a lidi. Tak to můžeme vzít postupně. Třeba můžeme začít přímo u těch obyvatel. Jak vy jste je poznal? Co je pro ně charakteristické? Je řada klišé a naopak můžeme je potvrdit nebo vyvrátit.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak řekl bych hlavně, že jsou poctiví, a to nejen vůči třeba obchodním partnerům, ale prostě vůči přátelům, to je prostě, nepotřebujete žádné smlouvy, prostě co se řekne, to platí, což je velmi úctyhodné, bych řekl, ale opravdu to tak já. Já prostě s Nory spolupracuji 20 let, takže tam ta důvěra a toto prostě platí. Ačkoli si myslíme, že jsou třeba uzavření, tak oni jsou uzavření jenom nějakou chviličku, jakmile samozřejmě s nimi nějak pohovoříte, a tedy bohužel většinou spíš anglicky, norština je trošku slabší, tak jakmile samozřejmě se s nimi dostanete blíž do styku, tak jsou velmi otevření a vlastně asi je známo, že norská společnost je velmi otevřená, že se o věcech mluví velmi otevřeně, takže tohle je asi klišé, že jsou uzavření, jsou velmi otevření.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče třeba jejich hodnot, které vyznávají, nebo co je pro ně důležité v životě?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Určitě rodina a země.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte vztah k přírodě?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Jejich Norsko, Norsko, Norsko jako země, letos slaví shodou okolností 200 let od jejich ústavy, od roku 1814, takže ta tradice a hrdost na vlastní zemi, protože tak jak my, často byli v područí Dánska, Švédska, takže prostě ta touha být samostatní, ta tam je veliká, proto i nejsou v Evropské unii, takže jsou k tomu v podstatě i vychováváni teda odmalička během oslav toho státního svátku 17. května právě na ten den ústavy vidíte i malé děti, které mají vlastní kroj. Všichni chodí ten den v kroji, opravdu všichni. Takže ta velká hodnota je prostě Norsko jako takové, prostě ta země, společnost. No, a ta rodina, to je s tím, řekl bych, asi tak nějak prostě spojeno. Jsme Norové, tak budujme si naše, naše Norsko a byť tam je v současné době, určitě víme, tak jsou takové diskuse o těch imigrantech, které tam 40 let v podstatě vítají a berou si je, ochraňují utečence a tak dále, berou si malé děti, jsou největší sponzoři nebo nejvíc dotují vůbec všelijaké programy po celém světě, tak i toto, bych řekl, jako je ta péče o tu rodinu, takže nejen tu jejich, ale i tu světovou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je role nebo i vztah obyvatel ke králi?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak král je ikona, protože v Norsku si všichni tykají a jenom královi se vyká, tak to je taková velká výsada. V dnešní době trošinku možná ta role jako klesá, ale přesto všude vidíte portréty krále, královny, hodně se ví o tom, kde, řekněme, otevírali jaký, jakou silnici, jaký hotel, jakou lanovku prostě nebo školu ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam jezdí na dovolenou také.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
No, jezdí do přírody.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Královská rodina.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Jo, jezdí i na lyže samozřejmě. Takže vztah je velmi pozitivní. Ten král tím, že právě jich neměli moc, ačkoliv nebo prostě prvního krále v té novodobé historii v roce 1905, takže měli doposud vlastně 3 krále, takže, takže vztah je velmi jako kladný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím je Norsko, řekněme, jedinečné, kdybychom to srovnali se sousedy, s Dánskem, se Švédskem, já už jsem řekla v úvodu, že Island máte také moc rád, ale to Norsko je prostě pro vás něčím výjimečným.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak přece jenom v tom Norsku hraje absolutní prim ta příroda. Ta rozmanitost, majestátnost, rozlehlost, pestrost, ta je prostě jedinečná. Dánsko je malinké, v porovnání s Norskem malé království, malé domečky, malebné, cihlové. Švédsko je trošku rozlehlejší, je tam, jsou tam hluboké lesy, široká pole, řekněme, samozřejmě pobřeží, ale vysoké hory jsou až na severu, řekněme, dvoutisícové, ty jsou prost až za polárním kruhem. No, a to Norsko, to má daleko víc prostě těch atrakcí pro nás, pro běžné nebo pro Čechy i vlastně pro kohokoliv ze světa. Jednak fjordy, vodopády, ledovce, jezera, ty má teda Švédsko taky, ostrovy, prostě je toho strašně moc, co je teda tam v té přírodě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam vás to, pane Buriane, naposledy zaválo v Norsku nebo do Norska?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak na ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už to tam znáte jako lépe než doma možná.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
No, tak, naposledy mě to zaválo do oblasti Národního parku Jotunheimen, to je v překladu Domov obrů, tam jsou právě takové, tam jsou desítky dvoutisícových a vyšších vrcholů a v blízkosti právě Národního parku Jotunheimen máte na dosah jak borové lesy s ledovcovými řekami, tak na druhé straně fjordy. Ty fjordy mají právě světový unikát v tom, že zasahují vlastně hodně hluboko do hor nebo pod hory, tak tam jsem byl koncem června, protože moje taková, takové heslo je: Norsko je v červnu nejkrásnější, takže tam jezdím opravdu každý rok poctivě v červnu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je tam nyní počasí?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
No, nyní, nyní znamená letos už od května, je v celé Skandinávii opravdu velmi, velmi pěkné počasí, dokonce na ostrovech Lofoty za polárním kruhem byly z kraje července víc jak třicetistupňové teploty a padaly rekordy, takže já za těch 20 let vidím skutečně jako to oteplování minimálně té místní teploty, třeba v zimě nebývaly teploty nad nulu a poslední tři roky už jsem tam zažil prostě, že tál sníh na silnicích třeba v únoru, skutečně se trošku otepluje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a nyní na dvojce pár kapek deště s norskou legendou.
/ Písnička /
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Norsko je cílem dnešního vydání pořadu Jak to vidí na Dvojce s cestovatelem Petrem Burianem. Hovoříme o krásné zemi, která je ale také hodně drahá pro turisty, čím to vlastně?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak ona je drahá nejen pro turisty, ale dá se říct, že i pro Nory nebo pro ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Místní obyvatele.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
... místní obyvatele. No, jednoduše řečeno, v podstatě bohatství z ropy a plynu, tak prostě, řekněme, ty peníze se pak na tom domácím trhu musí rozpustit, takže hodně peněz v oběhu prostě znamená pak vyšší ceny, no, takže to, zmínil jsem teda bohatství Norska, které je z ropy a plynu, oni Norové s tím umí velmi dobře hospodařit, řekl bych, jako stát jako celek, možná jste slyšeli, že mají takový velký, velký, mají velké fondy, které, fond budoucnosti, kde teda, pokud by ropa nebo plyn došly, tak budou žít potom, řekněme, z těchhle těch fondů. Jak už jsem zmínil, jsou velcí donátoři po celém světě, všelijakých nadací a podobně, no, a v tom domácím prostředí se to bohatství projevuje velmi kvalitní infrastrukturou, dopravní právě pro turisty a pro domácí obyvatelstvo ve formě všelijakých velmi dobře zhotovených silnic, cyklistických a cyklistických stezek podél těch silnic, oddělených, to je úplně unikátní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým dopravním prostředkem, pane Buriane, vy se nejraději přepravujete po Norsku?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak já bych se přepravoval, kdyby to šlo, na kole, ale ty vzdálenosti jsou tak strašně dlouhé, že tam auto je potřeba. Nicméně bych zmínil takové norské unikáty, jako jsou trajekty a tunely a mosty, protože před tím jsem teda chtěl ještě zmínit, že po celá léta, co tam jezdím, tak ta infrastruktura se strašně moc rozvíjí. Dřív jsem tomu říkal, že to je moderní království, skryté v lesích a údolích a po těch 20 letech je to stále moderní království, ale dostává se na mosty, dostává se do tunelů, takže už to není jenom tak jako silničky v přírodě. Ty tunely jsou unikátní v tom, že jsou třeba i pod mořem, nejbližší nám je třeba u hlavního města Osla podmořský tunel, máme pětadvacetikilometrový tunel pod, pod štíty nebo pod horami, skoro dvoutisícovými, ty mosty často nahrazují lodní dopravu, což pro místní je dvojsečné, na jednu stranu lodníci ztrácí práci, na druhou stranu obyvatelstvo má rychlejší dopravu přes tu síť fjordů, no, a turisté, ty tomu někdy říkají, že je Norsko provrtané jak ementál těmi tunely a mosty, že někdy to je možná trošku pro turisty na škodu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu správně i tak, že díky té pořád lepší a lepší infrastruktuře se, předpokládám, otevírají i nová místa, kam se lze vypravit, která jsou dostupnější třeba pro turistu?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
No, určitě. Na první pocit mě napadnou různé vyhlídky, kam se dřív jezdilo jenom po šotolinových cestách, to znamená po těch prašných, tak dneska dotáhli, když to tak řeknu asfalt až do výšky asi 1900 metrů s výhledy na nejvyšší štíty, tedy v tom Národním parku Jotunheimen. Na druhou stranu turistů z celého světa jezdí do Norska neskutečně moc a čím dál víc, takže ono je docela dobré, že se ty silnice rozšiřují. Bohužel takový pro mě negativní příklad je úzká silnička na souostroví Lofoty, která vedla do vesničky A, to je jedno písmeno, vesnička s jedním písmenem, tak ta ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to z toho, že děláte óóó, z těch krás.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Určitě, určitě, tak tam byla právě taková krásná silnička vinoucí se podél skal nad mořem vlastně třeba 40 kilometrů dlouhá a teď jsem byl na Lofotech asi po 4 letech a v podstatě jsou tam tři nové tunely, staví se rovné pruhy, ten provoz turistů je veliký, takže trošku se ztrácí ta romantičnost, řekněme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je rozšířená vlaková doprava?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Ta je v porovnání s námi velmi malá, je tam jenom asi 6, 7 hlavních tratí, nicméně třeba taková cesta z Osla do Bergenu, která vede vlastně z východu na západ země a je dlouhá 500 kilometrů, je takový unikát, který asi bych doporučil každému, protože v profilu té trati vidíte, vidíte nížiny, vidíte údolí řeky divoké, pak se trať dostává až do vysokohorského prostředí, dokonce zahlédnete ledovec a pak vlastně se svažuje dolů k fjordům, takže ta cesta trvá asi 9, 10 hodin, nicméně je to opravdu fantastická, fantastický zážitek takovou trať absolvovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doporučuje znalec severu a Norska, cestovatel Petr Burian.
/ Písnička /
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí na Dvojce vám přináší rozhovor o Norsku s cestovatelem Petrem Burianem. Vzpomínám si, že před 3 lety se Norsko s Finskem přely, komu patří severní polární záře, totiž i Finové si ji jaksi využili nebo použili pro svou prezentaci. Jak na vás, pane Buriane, působí nebeský fenomén?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak jsem zasnil, abych si tu polární záři představil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, to bylo jako, vy jste mi říkal, no, vtip nebo realitu s tím mlčením?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Ano, já říkám, když Nor neumí anglicky, což je, což je výjimka, tak občas, když, s tou mojí norštinou trošku zápasím, tak jsme si trošku pomlčeli, když ... /nesrozumitelné/, tak s těmi Finy, no, Finové uměli tu nebo umí tu polární záři nebo ten fenomén velmi dobře tedy prodat. Polární záře je skutečně vlastně zážitek, na který, za který si lidi tedy rádi připlatí, když to tak řeknu, protože se vyskytuje jenom v těch nejsevernějších oblastech a tím, že severní polokoule je obydlená v těch oblastech, tak se jezdí na severní polokouli, může být, můžete jet i do Kanady, můžete jet na Island, můžete, v tom Norsku jsou města, skutečně Tromso, Kirkenes, kde můžete skoro denně nebo obden prostě tu polární záři vidět. Je to, bývá proměnlivá, někdy malá, někdy je jenom tři minutky, někdy může být třeba deset minut, někdy je v osm večer, někdy je v půlnoci, je to, je to úkaz nebeský, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co polární den?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Tak ten je, o tom si myslím, že bych mohl povídat déle, protože trvá déle a u nás se asi moc neví, že vlastně sluníčko svítí déle i v jižním Norsku, natož severním už od konce března, takže už, abych to zjednodušil, jaro v Norsku v květnu máte světlo do devíti, do desíti hodin, pak to vrcholí koncem června a polární den, to znamená, že je slunce nebo že je jasno, světlo, za polárním kruhem trvá opravdu vlastně 2,5 měsíce, takže po těch temných měsících Norové světlo vítají, užívají si ho a tak trošku v létě moc nepracují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vypadá v zimě nebo jak probíhá polární den?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Polární noc v zimě, tak v zimě máme noc, takže tam zase bych takové ty úzusy, že tam je pořád tma, to skutečně můžeme vztáhnout pouze na ty nejsevernější oblasti, nicméně ty dny třeba v Oslo nebo v Bergenu i v prosinci, z kraje ledna jsou spíš takové šedivé, ponuré, ale Norové mají rádi světlo, takže si ho přenášejí ve formě všelijakých světýlek na domech, všude prostě se svítí, mají levnou elektřinu, takže toho i využívají, že svítí, jsou osvíceny i domy třeba přes, myslím, nechaná rozsvícená kuchyně nebo nějaký, nějaká chodba. Skutečně není tam tma, je tam takhle pěkně osvíceno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás ještě zazní na Dvojce norská zpěvačka a textařka Marit Larsen. Kam se vypravíte příště do Norska, pane Buriane?
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
No, já se ještě vypravím znovu za turistikou a hlavně spíš bych se chtěl vrátit někdy na Špicberky, vloni jsme strávili s kamarády desetidenní dovolenou na Špicberkách, to bych mohl povídat asi dlouho, ale takový track na Špicberkách, to by byl sen.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak příště, ráda vás uvidím. Bylo mi potěšením, Petr Burian, cestovatel, host dnešního vydání Jak to vidí.
Petr BURIAN, cestovatel
--------------------
Já vám děkuji. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se krásně. Na shledanou. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.