Přepis: Jak to vidí Pavla Apostolaki – Krásy Kréty (11. července 2016)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Cestovatelské Jak to vidí dnes hostí Pavlu Apostolaki, publicistku. Dobrý den, vítejte.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy nás chcete pozvat na místo, o kterém říkáte, že lepší si pro své zrození nemohl vybrat nejvyšší řecký bůh Zeus. Kam to bude?

Čtěte také

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Je to na krásný ostrov, na Krétu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Metropolí Kréty je Héraklion. Pro většinu návštěvníků možná město, spíše takový tranzit do té cílové destinace. O co ale přicházejí, když v něm nezůstanou déle?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Ano. Při prvním pohledu usoudíte, že Héraklion je chaotickou změtí troubících aut, davů lidí a nevzhledných budov. Jakmile se však základně nebo bývalé základně pirátů dostanete pod kůži, tak poznáte město plné kultury, historických památek a skrytých pokladů. Už jenom proto, že Héraklion chránily přes 700 benátské hradby, což je největší opevnění ve Středomoří. A právě na těchto hradbách se každý rok v létě koná velký filmový festival.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik tváří má Héraklion.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Já bych řekla, že tak 4. Od té romantické, přes sportovní, gastronomickou anebo třeba také naučnou, což je třeba v příkladě přírodovědecko-historického muzea, které zřídila krétská univerzita v bývalé elektrárně ve městě. A v muzeu to energií opravdu srší, protože kromě těch skvělých expozic si můžete vyzkoušet, jak vypadá zemětřesení na vlastní kůži. Tam usednete do školních lavic a sledujete video, které ukazuje následky různých stupňů Richterovy škály, a zároveň prožíváte jejich intenzitu. V těch lavicích to pak tedy s vámi opravdu cloumá o sto šest a myslím, že to je zážitek, který v podstatě nikde jinde nezažijete, pokud tedy se nedej Bože nedostanete pod účinky nějakého zemětřesení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tato oblast nakolik seismická?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Částečně ano. Na Krétě bylo zemětřesení. Myslím si, že to bylo tak někdy před 20 lety, nicméně není to samozřejmě taková ta hlavní oblast v Evropě. Teď vlastně se nejvíce hovoří o Severoanatolském zlomu, který se táhne Anatolií, Tureckem a blíží se k Istanbulu. A právě tam se hovoří o tom, že v následujících 30 letech by tento pohyb Severoanatolského zlomu mohl vyvolat nějaké zemětřesení právě v Istanbulu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče Kréty, mají nějaká opatření na případné zemětřesení?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
To zemětřesení, které tam proběhlo, tak mělo velice nízkou intenzitu. Pamětníci mi vyprávěli, že jim padaly talíře nebo hrnečky z polic, nicméně žádná opatření se tam nedělají, protože zemětřesení jsou velice ojedinělá a ještě právě mají tu velmi nízkou intenzitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem, že v Héraklionu se nachází také chrám patrona Kréty, kam lidi věší různé destičky?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Ano. Ano. Jsou to takové kovové destičky, které právě mají různý obrázek. Může tam být třeba obrázek dítěte nebo třeba ruky, nohy a ty destičky se tam věší proto, že když máte třeba nemocnou ruku nebo když si žena přeje počít dítě, tak navštíví chrám, ikonu svého patrona, kde se pomodlí a toto přání, které demonstruje na té destičce, potom pověsí na ikonu svého patrona a pak už s důvěrou čeká na splnění svého přání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je navštěvován tento chrám?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Je navštěvován zejména místními, protože turisté tím, že opomíjejí Héraklion, tak vlastně ani o něm moc neví anebo v podstatě ani samotný Héraklion vůbec nenavštěvují a míří do jiných míst Kréty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně obcházejí tedy tuto metropoli?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Protože většina průvodců říká, že Héraklion je jenom betonové město, kde prostě není nic zajímavého k vidění a ona to vůbec není pravda. Tam třeba můžete navštívit i čtvrť, která se jmenuje Agia Triada, která byla kdysi známá jako Kizil Tabia, čili centrum muslimských nevěstinců. A tato čtvrť patří k nejlépe dochovaným částem starého města. Můžete tam takovým bludištěm křivolakých uliček poznat vesnické domy z osmanské éry, najít benátské fontány anebo třeba i různé vnitřní zahrady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím je ještě Héraklion zajímavý, atraktivní?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
On má velmi různorodou architekturu, která koresponduje i s místním multikulturním společenstvím a již od dob turecké nadvlády zde sídlí nejstarší arménská církev v Evropě, včetně její pozoruhodné komunity a také potomci řeckých uprchlíků z Malé Asie. Takže je dobré Héraklion vlastně procourat v těch neviditelných čtvrtích, a pak tam každopádně zůstat na večer, protože je tam velmi široká kulturní nabídka, ať už to jsou různé koncerty, diskotéky pod širým nebem anebo třeba i výstavy umění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mísí se tam tedy různé vlivy. Je tam něco ještě z těch benátských dob, pak, jak jste řekla, různé jiné národy, národnosti.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Ano. Je to mix z té benátské doby, benátské nadvlády, pak samozřejmě i z osmanské a do toho už jde ten současný život, to znamená ten krétský, který je mixnutý právě třeba těmi zahraničními návštěvníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A určitě je také provoněný trhy a tam se s Pavlou Apostolaki podíváme a zavítáme hned po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krétu poznáváme s publicistkou Pavlou Apostolaki. Co si na Krétě obvykle dáváme do košíku kromě oliv?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Samozřejmě je to olivový olej. Ten vlastně začal Krétou téci od mínojského období a první obyvatelé tohoto ostrova s olejem živě obchodovali, používali ho na vaření, svícení a také z něj vyráběli různé léčebné i kosmetické prostředky. A když navštívíte staré paláce v Knóssu nebo v Kató Zakros, tak tam najdete obrovské keramické nádoby, kterým se říká "pitoj" a v nich se skladovaly olivy. Vešlo se do nich až 250 kilogramů těchto úžasných plodů. No a na Krétě roste zhruba 35 milionů olivovníků, takže tento ostrov má statut olejové velmoci. Na Krétě existuje jenom málo rodin, které nejsou zapojeny do pěstování oliv a ty, které žijí ve městech, vlastní pro svoji potřebu olivovníky na venkově. Aby se jim výroba olivového oleje skutečně vyplatila, tak si pořizují zhruba 100 až 200 stromů a potom každý Kréťan během roku spotřebuje 25 kilogramů olivového oleje na hlavu...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což je nejvyšší...

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Na hlavu, ano, což je nejvyšší spotřeba na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z Tuniska jsem si nedávno přivezla tymiánový med. To bych si mohla ostatně i z Kréty, pokud se nepletu.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Ano. Tomu se říká krétské antibiotikum, protože Kréťané, když na ně leze chřipka nebo když se cítí oslabení nebo nemocní, tak právě užívají tymiánový med, který se aplikuje na lžičku. Je tak ojedinělý a tak vzácný, že přidávat do čaje je jej škoda. Tento med obsahuje asi 108 různých účinných látek pro lidský organismus. Od látek, které vlastně posilují tělo, imunitní systém, tak samozřejmě jsou potom látky, které třeba posilují i psychiku, protože tymiánový med je třeba vhodný i při těch nervových onemocněních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kréta, už mi to přijde vlastně jako taková velká bylinková lékárna pod širým nebem, Pavlo.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Je to tak. A naprosto je to úžasné, když vlastně vyrazíte kamkoliv do přírody a znáte-li bylinky, tak si je můžete nasbírat. Ta vůně těch bylinek je neskutečně intenzivní. Já se pamatuju, že jednou, když jsem je vezla do Čech, tak mně ještě 14 potom voněl kufr, jak ta vůně byla velmi, velmi silná a Kréťané v podstatě skoro žádné léky nepoužívají. Jednak samozřejmě to je z finančních důvodů, protože ty léky jsou v Řecku drahé. A pak také proto, že je to jejich tradice a že oni odjakživa žijí vlastně v souladu s přírodou a odjakživa, když mají nějaký zdravotní problém, tak ho nejdříve řeší právě bylinkami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že si dají lžičku tymiánového medu, nezapíjí ho, ale dají si k tomu řecky /nesrozumitelné/ například?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Taky užívají řecký horský čaj. Ten je právě na to zimní období. Působí proti chřipce a proti nachlazení. A pak je tam třeba velmi populární bylinka, které se říká erontas nebo-li dictamnus. To je bylinka, která roste ve vysokých nadmořských výškách na skalách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobromysl?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Dobromysl krétský. Často se to pleta s třemdavou u nás tady v Čechách, nicméně origanum creticum. Tato bylinka vlastně souvisí i s takovým mýtem, protože se o ní říká, že to je bylinka lásky a tak se za ní vydávali muži na ty vysoké skály, aby ji nasbírali. Jenže samozřejmě často se stalo, že třeba spadli a zabili se, takže potom bylo nařízeno, že se tato bylinka vlastně nesmí sbírat. A dneska na Krétě jsou vybudovány už speciální plantáže, kde se dictamnus pěstuje. A dokonce když přijdete na nějaký krétský trh, tak už si dictamnus můžete koupit i v květináči a vysadit si ho na zahradě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká byla vůbec starověká fytoterapie?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Tak Mínojci byli známí, že vlastně užívali bylinky a užívali olivový olej, který vlastně míchali s různými bylinkami, vytvářeli různé masti, vytvářeli různé oleje. Pak samozřejmě také vytvářeli léčivá vína, takže ten vztah Mínojců té fytoterapii byl velmi příznivý a dokonce jsou zdokumentovány i výroby parfému pro mínojské královny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho všeho se vyráběly nebo dodnes vyrábějí parfémy, co se do nich přidává?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Tak zejména na Krétě je to pryskyřice, které se jmenuje "ladánum". Pochází z rostliny, jejíž jméno je růže skalní a právě už v té mínojské době byla tato pryskyřice velmi ceněná. Mínojci ji používali na vykuřování, na terapie nebo jako červené barvivo na parfémy. A dodneška se vlastně pryskyřice na Krétě sbírá. Ten sběr začíná v polovině května, jakmile začne teplé léto. A je to velmi fyzicky namáhavá činnost. Pryskyřice se sbírá za pomocí takového zvláštního nástroje, který se jmenuje "lada mysterio", což jsou v podstatě takové dřevěné hrábě, které na konci nemají hřeby, nýbrž takové dlouhé gumové proužky, kterými se ta rostlina pročesává. Pryskyřice se na ty proužky lepí, až vlastně zčernají a jsou lepkavé. Po sběru se "lada mysterio" nechá na slunci, pryskyřice potom změkne a z těch proužků se setře kovovým nástrojem, kterýmu se říká /nesrozumitelné/. Z toho jednoho nástroje dostaneme zhruba jeden kilogram pryskyřice, která nevypadá na první pohled zrovna valně. Je to taková hnědá kupka. Nicméně tato pryskyřice je velmi ceněná zejména třeba v arabském světě, kde je dodneška odebíraná, protože v těch arabských domech slouží jako vykuřovadlo. Pro Araby je vlastně symbolem bohatství a prosperity. A pro ženy potom se využívá zejména v kosmetice, jelikož oddaluje tvorbu vrásek a bojuje proti stárnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká novinářka Pavla Apostolaki, se kterou zůstáváme na Krétě.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí Krétu Pavla Apostolaki, publicistka, to se dozvídáme v dnešním dílu cestovatelské půlhodiny Českého rozhlasu dvojky. Nedaleko Kréty v Egejském moři se nachází jiný ostrov, Spinalonga, což je vlastně poslední oficiální kolonie nebo byla poslední oficiální kolonie malomocných v Evropě. Proč vůbec vznikla právě tam? Bylo to kvůli izolovanosti toho ostrova?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Spinalonga nejprve sloužila jako pevnost, zpočátku byla benátská, později osmanská a v roce 1903 padlo rozhodnutí Krétské republiky, aby na tomto ostrově bylo zřízeno leprosárium, což v praxi znamenalo jediné, že úřady vyhledaly nemocné a často je i násilím odvezly na ostrov. V té první vlně jich sem přišlo zhruba 400, našli zde domov mezi troskami benátských a tureckých domů a v podstatě si svá obydlí teprve budovali. Bylo to tam velmi divoké, nebylo tam vůbec žádné zázemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byli ponecháni sami sobě na pospas a své nemoci, svému osudu?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Zpočátku ano a postupně se potom krůček po krůčku život vyhnanců zlepšoval, protože začaly vznikat malé zahrádky, trávníky, lidé si vysazovali květiny, pěstovali drobné domácí zvířectvo. A také tam později byla vybudována i nová nemocnice, kterou doplnily i malé obchůdky zásobované zbožím z Kréty. Dokonce zde fungoval i holič, kadeřník a pracovali zde i drobní řemeslníci. Potom v té druhé polovině historie Spinalongy zde dokonce vznikly i 4 taverny, přičemž jedna sloužila i jako tančírna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byli ti lidé naprosto tedy izolováni od ostatních? Co jsem četla, lidé se i ženili, vdávali, narodily se děti, co se s nimi pak dělo?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Oni byli naprosto izolováni od ostatních. Někteří dostali povolení, že se mohou setkávat jednou za čas se svými příbuznými nebo se svými rodinami. A dokonce je zdokumentovaný i příklad ženy, která si nechala stříknout injekční stříkačkou nakaženou krev s leprou, aby mohla zůstat po boku svého manžela. Neznám příklad, že by někdo opustil Spinalongu během vlastně té její éry coby leprosárium. A jak jste již řekla, tak lidé tam mezi sebou vlastně žili, ženili se, vdávali se, měli děti a pokud se prokázalo, že to dítě je zdravé a není nakažené, tak bylo rodičům odebráno, bylo internováno v Aténách do speciálního dětského domova, kde vlastně žilo až do své dospělosti a poté bylo už ponecháno potom napospas svému osudu, aby se coby dospělý člověk sám o sebe postaral.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho fungoval ostrov Spinalonga pro nemocné?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Až do roku 1954, kdy se řecká vláda rozhodla, že zruší tuto oficiální kolonii malomocných v Evropě a že vrátí nemocné zpátky do nemocnic. To zrušení se setkalo s odporem, protože většina lidí odmítali opouštět svůj domov, který si tam vybudovali, takže než se celá kolonie uzavřela, trvalo to 3 roky a teprve v roce 1957 poslední malomocný opustil Spinalongu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se stalo s místem poté?

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Dneska je to velmi turistické centrum. Na Spinalongu zamíří denně desítky lodí z Eloundy nebo z Ágios Nikólaos. Zůstalo to takové jako osiřené místo, takový památník na ten život malomocných a přestože dneska tam právě míří stovky turistů a vy tam narážíte na davy, které si tam fotí ty jednotlivé budovy, tak má toto místo neuvěřitelně tajemnou a magickou atmosféru. A já vždycky, když jsem na Spinalonze a pominu-li právě davy těch turistů, tak mám pocit, že tam neustále kolem mne jsou ty duše zemřelých nebo aspoň je tam tedy cítím. Protože samozřejmě smrt byla vzhledem k funkci Spinalongy denní realitou. Pokud si nebožtík za svého života našetřil dost peněz nebo měl příbuzné, kteří byli ochotni zaplatit za jeho pohřeb, tak byl uložen na zdejším miniaturním hřbitově do vlastního hrobu. V opačném případě byl pohřben do společného hrobu, jenže ono nakonec v konečném součtu to stejně bylo jedno, jelikož ostatky bohatších nebožtíků byly stejně po těch čtyřech letech vyjmuty a umístěny ke všem ostatním ostatkům. Samozřejmě někteří nemocní se pokoušeli několikrát ze Spinalongy uprchnout. Činili tak prostřednictvím dřevěných koupelových van, ve kterých se snažili přeplavat tu vzdálenost ze Spinalongy na pevninu, což se jim samozřejmě nepodařilo, byli chyceni, vráceni zpět a když se tyto případy velmi často opakovaly, tak vlastně ty dřevěné vany byly těm domácnostem zabaveny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohnutý osud Spinalongy a jejích obyvatel ale i krásy Kréty a její vůně nám představila publicistka Pavla Apostolaki. Já vám za to děkuji a přeji vám krásné léto.

Pavla APOSTOLAKI, publicistka
--------------------
Děkuji za pozvání a báječné léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na slyšenou se těší a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.