Přepis: Jak to vidí Pavla Apostolaki – 3. července

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost vám dělá pořad Jak to vidí, ve kterém o prázdninách už pravidelně cestujeme od pondělí až do pátku po celém světě. Dnešním hostem je Pavla Apostolaki, novinářka, která žije v Turecku. A tak se spolu s ní vydáme do města na rozhraní Evropy a Asie, do Istanbulu. Ten voní exotickým kořením a také kávou. Jak vypadá zdejší kávový obřad i o tom uslyšíme. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová. Dobrý den, paní Apostolaki.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Krásný letní den přeji.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem ráda, že jste nám přivezla trochu té exotiky. A když jsem říkala na začátku, že se podíváme do Istanbulu, města na rozhraní Asie a Evropy, tak by mě zajímalo, jestli to město je skutečně víc asijské nebo víc evropské. Geograficky je jasně dané, ale jak vypadá to jeho milieu?

Čtěte také

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Záleží, na které straně Istanbulu jste, protože jste-li na té evropské, setkáte se tam s ryze tedy evropským životem, protože tam samozřejmě bydlí a pracuje spousta Evropanů. Když potom přejedete Bospor, ať už tedy trajektem nebo tím podzemním metrem, dostanete se do úplně jiné části, kde už zase třeba tolik Turků anglicky nemluví a kde pro turistu nastane takový ten hodně autentický Istanbul, protože už je opravdu v té Asii a ten kolorit této strany Istanbulu je naprosto jiný.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro mě voní kořením, jsou tam mešity. Je tam nebezpečno pro Evropana? Jak se tam cítí?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Evropan se tam cítí úplně stejně jako v každém jiném městě v Evropě. Já myslím, že teď Turci hodně zapracovali na bezpečnosti od těch posledních teroristických útoků, protože když procházíte třeba metrem nebo když jdete na ty nejznámější trhy, což je vlastně ten trh s kořením nebo velký trh, tak všude jsou bezpečnostní rámy, ty jsou také třeba v metru. A potom také v Sultanametu, což je vlastně to největší turistické centrum, kde se nacházejí ty největší nebo nejnavštěvovanější památky, jako je Agia Sofia nebo Modrá mešita, tam všude vlastně procházejí vojáci se zbraněmi a kontrolují.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jako kterákoliv evropská velká metropole se chová Istanbul. Musí tam ženy chodit v šátku? Musí chodit zahalené?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
To nemusí ani v celém Turecku. To je taková velká fáma nebo mýtus a mně se na to třeba hodně lidé ptají a já jim vždycky odpovídám, že pokud potkají ženu zahalenou, která je v černém celá od hlavy až k patě, tak se vždycky jedná o ženu arabskou, protože Turkyně maximálně nosí jenom muslimský šátek a pouze, jste-li v nějaké ortodoxní čtvrti, což je třeba čtvrť Fatih, tak tam můžete občas narazit na ženu, která bude více zahalená, než je obvyklé. Jinak samozřejmě Evropanky a kterákoliv jiná návštěvnice Istanbulu může chodit, jak je jí libo, třeba i kratší sukni.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou opravdu zajímavé věci. Možná si to člověk uvědomí, až když Istanbul navštíví. Vy jste mluvila o tom bazaru, to je pro takové místo bájné, téměř pohádkové. Slyšela jsem, že se tam prodává nejen koření, ale že tam lze koupit i zlato. Jako ženu mě to docela zajímá.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
On ten velký bazar je rozdělen na takové čtvrti, kde právě máte třeba čtvrť s kořením, čtvrť s koberci, se zlatem či stříbrem. Určitě stojí za to velký bazar navštívit, jelikož je to takové městečko, které má třeba svoji vlastní poštu. Každopádně však ty nákupy doporučuji realizovat někde úplně jinde, protože velký bazar je předražený a je 4krát dražší než ty ostatní istanbulské bazary. Když tedy sháníte něco do své domácnosti nebo chcete si koupit nějaké oblečení, tak je potom dobré jít právě na ten jiný, levnější bazar, kde nakupují místní.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohu si tam koupit pravděpodobně i potraviny zajímavé.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Jakékoliv potraviny od sýrů, medu, čajů, koření, pak samozřejmě také si můžete koupit dřevěná pádla třeba na bazarech, můžete si koupit oblečení. Prakticky cokoliv, protože Turci jsou velmi zdatní obchodníci a říká se, že co nenajdete na tureckém bazaru, tak to na světě neexistuje. A dokonce tam můžete koupit i pijavky, abyste si je mohli nechat přisát na svém těle a absolvovat takzvanou hirudoterapii, což je vlastně ta terapie s pijavkami.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta je teď velmi módní. Já bych možná raději zůstala u toho zlata. A teď - musím smlouvat? Protože Turci jsou známí tím, a to už je ta Asie, že smlouvání patří k určitému národnímu koloritu.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Ano, pro ně je to takový trošku i sport a to obchodování berou jinak. To znamená, že byste je i malinko urazila, pokud byste s nimi nesmlouvala a zároveň oni vám při tom obchodu nabídnou i šálek čaje, což berou jako takový zvyk nebo zdvořilost. A vy si samozřejmě vysmlouváte i daleko levnější cenu. Někde také platí, že ty ceny jsou fixní, že jsou potom už dané cedulky, kde je ta cena napsána a kde je právě uvedeno, že už jakoby nelze smlouvat, že je to cena stálá. Můžete vlastně tyto ceny najít i právě na těch nejproslulejších bazarech. Ono právě záleží na tom obchodníkovi, jak to nastaví. Oni se tím možná trošičku snaží přizpůsobit Evropě, kde na to lidé nejsou zvyklí. Nicméně záleží to obchod od obchodu a většinou opravdu smlouváte.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Apostolaki, je pro nás Turecko drahé, pro nás Čechy?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Není, protože ten kurz je velmi výhodný, dneska je asi 8,60 českých korun za jednu tureckou liru. Trošičku samozřejmě v Turecku stouply ceny, hlavně tedy v Istanbulu. Každopádně ty nákupy jsou pro nás velmi výhodné, když si třeba nakupujete koženou bundu nebo kožené zboží. Velmi levné je tam oblečení a samozřejmě i koření nebo čaje. Je jednak čerstvé a také dostanete řadu nepřeberných druhů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Pavla Apostolaki, která nás teď pozve na dobrou kávu do Istanbulu. Když jsem slibovala tu kávu, tak k nákupům na velkém bazaru a na dalších bazarech patří čaj tradičně. Jak je to s kávou?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Od dob Osmanské říše až po současnost káva hraje důležitou roli v tureckém životě a kultuře, má hluboký vliv na zasnoubení, na politické, sociální vazby, obchodní vztahy a ukazuje také na pohostinnost hostitele. Při kávě klásobí sousedé, setkávají se přátelé a podnikatelé potvrzují své dohody. A Turci tvrdí, že pokud spolu vypijete 1 šálek kávy, i tím zaručíte 40 přátelství.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Apostolaki, řekněte mi, jak může mít káva vliv na zasnoubení?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
To je takový krásný zvyk, kdy za osmanských dob vlastně ženy v harému prošly školením o správné technice přípravy kávy v harému a ten zvyk trošičku se přetransformoval a přešel až do dneška, kdy budoucí nevěsty musí projít testem jejich schopností. Očekává se, že nastávající manželka bude dělat kávu rodičům a známým svého ženicha a musí tedy ukázat, že tu kávu umí připravovat. Na druhou stranu i snoubenec je podroben zkoušce, protože při tom zasnoubení žena připraví kávu se solí a muž ji musí vypít. A pokud tedy při tom neudělá žádnou grimasu, tak dá znamení, že tu ženu opravdu miluje.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji tedy za to osvětlení. No a když začneme připravovat kávu po tureckém způsobu, tak mně se okamžitě vybaví káva turek, tu my dobře známe tady, rádi si ji připravujeme. Ale je to ta správná turecká káva?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
V Turecku se samozřejmě káva připravuje úplně jinak. Vaří se v džezvě, což je taková konvička s dlouhou rukojetí, kam se vloží velmi jemně namletá káva s cukrem podle toho, jak sladkou kávu si ten zákazník nebo ten člověk přeje. No a potom se nechá vzkypět v džezvě a když káva tedy vzkypí, odstraní se z ohně, nechá se asi půl minutky odpočívat a potom se dá znovu na oheň a nechá se zase znova vzkypět. A tento proces se opakuje zhruba 4krát. A to právě dělá tu dobrou tureckou kávu. Já, když jsem jednomu kavárníkovi vyprávěla, jak se připravuje český turek, tak se začal hrozně smát a říkal, že tímto způsobem vlastně není vůbec možné si vychutnat ty charakteristické vlastnosti pražených kávových zrn. Také mi řekl, že vlastně on dělá kávu se srdcem a s láskou, a proto ta turecká káva je tak dobrá a všem chutná.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen nám nesahejte na naše turky, tedy myslím tu kávu, protože my si ji dokážeme vychutnat velmi dobře. Ale vraťme se zpátky do Istanbulu k tomu kávovému obřadu. Někde jsem četla nějaký citát, že káva musí být černá jako peklo a sladká jako láska. Jak je sladká v Turecku?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Nejdřív řeknu, že je velmi silná a patří vlastně k nejsilnějším na světě, co se vlastně obsahu kofeinu týče.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A kávová zrna se pěstují v Turecku přímo, nebo se dovážejí?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Kávová zrna se dovážejí, v Turecku se potom praží a potom ta káva už se tam připravuje tím způsobem, o kterém jsme mluvili před chvílí. Každopádně v Turecku si můžete dát kávu na 6 způsobů, které se liší podle obsahu cukru, to znamená, že ji můžete pít velmi sladkou, přes mírně sladkou až po úplně hořkou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená velmi sladká káva? Kolik je tam lžiček cukru?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Já myslím, že hodně, protože když vidím, kolik cukru dávají do malé sklenky tureckého čaje, což může být sotva decka a často tam sypou i 5 až 6 lžiček cukru, tak myslím, že to bude hodně podobné u té kávy. A já vždycky s nadsázkou tvrdím, že bych nechtěla být slinivkou Turků.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta zátěž tím cukrem je opravdu vysoká.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Ta zátěž je vysoká a samozřejmě ten čaj Turci pijou velmi často během dne. Oni vypijí neuvěřitelné množství těch skleniček. To znamená, že když si představíme, že třeba vypijí 7 až 10 skleniček čaje, které jsou takhle velmi oslazené, je to opravdu obrovský nápor na tu slinivku. Ovšem nevypadá to, že by diabetes byl zase zrovna rozšířeným onemocněním v Turecku.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Turci jsou tlustí? Člověka to okamžitě napadne, když se tolik sladí.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Na venkově těch lidí tolik tlustých nevidíte, protože mají pohyb, velmi často fyzicky pracují tedy v zemědělství. Ani ve městě, bych řekla, že nezaznamenávám moc tlustých lidí. To asi tady v Čechách jich vidím daleko víc.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže cukrem to nebude.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Cukrem to nebude a myslím si, že to bude i dobrou stravu, která je vlastně v Turecku vynikající, protože turecká gastronomie je pověstná, kdy oni vlastně sice jedí hodně masa, zejména jehněčího, každopádně pak tam přidávají i hodně zeleniny, luštěnin a ta strava je velmi pestrá a vyvážená.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Už dostávám chuť zajít si na něco speciálního tureckého. Říkáte jehněčí. Jak se jmenují jídla, která bych si mohla objednat?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Nejznámější je kebab, to je vlastně to samé, jako je v Řecku gyros, kdy se to jehněčí krájí z toho svislého rožně. No a potom je to určitě dener, pak máme různé čorby, což jsou zase polévky teplé, kdy nejproslulejší je asi ta čočková. Dělá se také hodně pokrmů z cizrny, z bulguru nebo z rýže.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A vím, že Turci rádi používají do všeho a velmi zajímavě mátu.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
To zas bych neřekla, protože s mátou jsem se hodně setkala v Maroku anebo v Tunisku. Tady samozřejmě občas ta máta je, ale neřekla bych, že je to hlavně to, co Turci hodně dávají jakoby do jídla nebo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím koření tedy?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Koření velkým množstvím těch druhů, protože na tom trhu jich vidíte nepřeberné množství. Buď jsou to samotná koření nebo potom namíchané směsi už pro ty samotné pokrmy. Ta koření se využívají buď tedy sušená nebo čerstvá, kdy se třeba hodně dává i petrželová nať do těch různých pokrmů z cizrny nebo právě z bulguru.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Pavla Apostolaki. Dnes se procházíme Istanbulem, městem, které leží na rozhraní Asie a Evropy a popíjíme kávu, výbornou tureckou kávu, která se připravuje v džezvě. Není to ten turek, na který my jsme tady zvyklí, i když měli by Turci přijet a ochutnat. Jaká je historie kávy v Istanbulu?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
První kávová zrna se objevila v Istanbulu v polovině 16.století, kdy Osmanská říše dobyla Jemen a samozřejmě káva nejprve putovala do sultánského paláce. Panovníkova rodina pila kávu ochucenou mastichou, což je pryskyřice s lentišků, které rostou jenom na jediném místě na světě, a to na řeckém ostrově Chios. Potom ji také ochucovali kardamonem nebo ambrou. Musím říct, že to byl velmi složitý obřad, protože více než 40 sluhů obřadně připravovalo a servírovalo kávu a sultánova rodina k ní jedla lokum, čili turecký med, který byl ochucený růžovou vodou. Jakmile se sultánský palác stal závislým na hnědém prášku, zbytek společnosti jej následoval, a to i přes zákaz, který vyhlásil hlavní duchovní Ebusud Efendi, když nechal pytle s kávou naházet do moře. Ovšem Istanbulané si nenechali svoji kávu vzít, otevřely se první kavárny, kde se ženy setkávaly u kávy a u sladkostí, muži v kavárnách diskutovali o politice, hráli vrhcáby a káva se stala mlékem šachových hráčů a myslitelů. No a od té doby je město u Bosporu živým muzeem kávové kultury v Turecku.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Apostolaki, jak vypadá taková kavárna v Istanbulu? Já jsem zvyklá na kavárny v Praze nebo ve Vídni nebo například v Budapešti. Ale jaká je kavárna v Istanbulu? Je srovnatelná?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Je trošičku jiná, když budeme mluvit o těch klasických kavárnách, protože samozřejmě vy, když třeba pojedete do čtvrti Beyoglu, která je hodně evropská, tak tam narazíte na italské kavárny, kde tedy můžete dostat ty klasické kávy jako v Čechách třeba capuccino, laté a podobně. Ovšem na té zejména evropské straně jsou takové ty klasické turecké kavárny.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na evropské straně?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Zejména na evropské, kde jsou takové ostrůvky kavárenské, jak jim říkám, kdy uprostřed ulice stojí takový sloup, kavárenský sloup, kde právě kavárník vaří kávu a kolem jsou rozsety jenom stolečky s nízkými židličkami, kde si právě můžete vychutnat ten opojný šálek. No a pak jsou samozřejmě kavárny klasické, kde tedy se dává jenom ta turecká káva po tom klasickém způsobu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já třeba znám z Řecka takové způsoby, že starší muži si ráno sednou do kavárny dopoledne, dají si jeden šáleček a usrkávají ho klidně až do oběda. Jak je to v Turecku?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
To platí úplně stejně. Samozřejmě tím, že Istanbul je hodně evropské město, tak kromě mužů tam tedy sedí i ženy. V těch venkovských oblastech Turecka, tam potom teda sedí zejména muži, kteří sledují to dění na ulici. A v Turecku vlastně existuje jedno slovo, které se jmenuje keiv, což znamená, že to je takové sladké nicnedělání a odpočinek a to si vychutnávají úplně stejně jako v Řecku.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A to k prázdninám a k cestování patří. No a ženy rády vychutnávají kávu s něčím malým, sladkým. Co si mám dát v Turecku?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Je toho ohromné množství. Když přijdete do takzvané turecké cukrárny, doslova vám tam oči plynou po těch zákuscích. Samozřejmě nejznámější je asi baklava, jejíž chuť dobyla celé Turecko. A záleží vlastně na regionu, ve kterém jste, protože lískové ořechy například dominují u Černého moře, u egejského pobřeží dávají přednost mandlím, v Trakii milují sezamová semínka a v jihovýchodní Anatolii zase pistácie. A právě tyto zelené oříšky vytváří nejlepší baklavu. Ona se do Istanbulu dováží z Gaziantepu, kde dokonce dostala ocenění od UNESCO, kde se baklava vlastně připravuje už dlouhá staletí tím tradičním a historickým způsobem. Je to strašně sladké, to znamená, že vám stačí jeden kousek. A já si vždycky dávám právě úplně tu kávu bez cukru, čili naprosto hořkou a k tomu ten jeden kousek baklavy.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je baklava zalévaná medem?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Ano, nemá v sobě nějaké složité přísady. Je to máslo, med, voda, mouka a ořechy, ovšem všechno musí být v nejlepší kvalitě, jinak se vůbec nevyplatí investovat do přípravy této pochoutky. Na první pohled ta výroba baklavy vypadá velmi jednoduše, ovšem na opravdového mistra baklavy se vypracujete až za 20 let. Je to z toho důvodu, že ty jednotlivé plátky těsta musí být tenké jako závoj, náplň bohatá a ten speciálně uvařený sirup, do kterého se dává med, růžová nebo pomerančová voda, musí prosáknout do všech těch vrstev. Ty nejzručnější cukráři dovedou na sebe nakupit až 35 vrstev baklavy, které jsou lehčí a tenčí než mravenčí noha. No a samozřejmě je dobré jíst tu baklavu čerstvou a to poznáte podle toho, že má zlatou barvu, je křehká a když ji skousnete, tak musíte uslyšet zvuk kšáá.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jemného křupnutí kšáá. Jedině v Turecku pravděpodobně dostanu tu pravou čerstvou baklavu. Možná ještě v Řecku.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Vyrábí se samozřejmě v Řecku. Oni se vždycky dohadují mezi sebou, kdo je tím pravým autorem baklavy, zda Řekové nebo Turci. Já myslím, že když ji máte od opravdového mistra a je čerstvá, tak je naprosto vynikající.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To už se nenaučím, 20 let válet těsto.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
20 let válet těsto. Já si myslím, že to necháme na zručnějších. Jenom taková zajímavost, Turci baklavu milují a když jsem četla spotřebu baklavy na 1 obyvatele Turecka, tak to bylo 4,5 kilogramu na osobu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych se ještě vrátila k té kávě. Když dopiji kávy z džezvy, zbývá mi tam kávová sedlina. No a když jsem na okraji Asie, tak se nemohu nezeptat i na věštění z kávy. Děje se to? Dá se to někde vidět?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Je to velmi populární v Turecku, říká se tomu fal, čili předpovídání budoucnosti z kávové sedliny. A provádí se to tak, že vy dostanete kávu v šálku, vypijete ji, potom na šálek nahoru dáte talířek, všechno uchopíte do jedné ruky a 3krát dokola zakroužíte. Potom rychle překlopíte vzhůru nohama ten šálek, dolů na talířek vykape ta kávová sedlina, vy nadzvednete ten hrníček a podíváte se do toho hrníčku, co v něm tedy zbylo. Pak tam můžete rozeznat různé symboly, které vám právě předpovídají vaši budoucnost. Když se tam objeví ptáci, dozvíte se nějaké novinky nebo konečně dostanete platbu, kterou očekáváte, mořský koník upozorňuje na novou práci, velbloudi zase poukazují na úspěch po náročném období a kohouti znamenají nové začátky. Populární jsou i ryby, ty přináší štěstí, šanci na ženitbu, vdavky nebo na nalezení toho pravého.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen to správně rozpoznat. No, to už je potom na mojí fantazii.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Je to tak, protože většinou je to spojeno s takovou hrou a zábavou. Dokonce jednou jsem měla v kávě palmu, což tam viděla tedy má kamarádka, která se zabývá právě věštěním a říkala mi: Tady máš palmu. To znamená, že pojedeš na dovolenou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A byla to pravda?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
No, byla to pravda, jenom to tedy nebylo Miami, které bylo plné těch palem, byla to úplně jiná destinace.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jela jste někam do nějaké severské země, kde o palmách neví nic.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Ne, ne, byla to střední Evropa, nicméně když jsem potom navštívila skleník, tak tam rostla 1 palma, pak jsem si tedy vzpomněla na kamarádčinu věštbu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když bychom ještě zůstali v Istanbulu, je to město, které leží na úžině mořské, Bosporu. Dá se tam koupat? Jsou tam pláže?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Za koupáním lidé jezdí na Princovi ostrovy, které jsou vzdálené zhruba hodinu lodí. Tam existuje několik ostrovů, které jsou v Marmarském moři a ty právě Istanbulané využívají jako letní nebo prázdninovou destinaci. Jsou tam tedy pláže, je tam možnost koupání a také spousta těch bohatých obyvatel Istanbulu si tam pořídila dřevěné krásné domy, které tam vlastně zůstaly z toho historického období. Princovy ostrovy, zejména ten největší Büyükada, je hodně zajímavý, protože za byzantských dob tam žili v exilu vlastně nepohodlní princové, proto se tedy ostrovy jmenují Princovi a
dokonce tam také v exilu setrvával Leon Trockij, který tam, myslím, že byl 2 roky a on ten exil byl pro něj velmi příznivý, protože si tam žil poměrně v luxusu a také jen tento hezký ostrov inspiroval k tomu, že tam napsal zhruba dvě knížky.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, pokud chcete psát, vážení a milí, navštivte Princovy ostrovy. Moře je asi teplé a vlídné a dá se v něm vidět i nějaké rybky.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Také a samozřejmě Princovy ostrovy jsou zajímavé i po té architektonické stránce, jelikož právě na té Büyükadě je třeba známý řecký klášter, kam každoročně se sjíždí poutníci a můžete tam potom vidět takové barevné fáborky, které jsou pověšeny na větvích okolo kláštera, protože ženy věří, že když absolvují tuto pouť, tak se dočkají vysněného miminka. A potom tam je také krásná osmanská architektura, jelikož tento ostrov dříve obývali Arméni, samozřejmě Turci a Řekové a ty tam vybudovali ty staré dřevěné domy, které tam mnohdy zůstaly. Když měly štěstí a dostaly nového majitele, byly opraveny, a když neměly, tak zůstaly v tom starém původním stavu, to znamená, že tam narazíte na spoustu domů, které sotva setrvávají v nějakém pevném stavu, jsou takřka před rozpadem a každopádně je to strašně zajímavé procházet tento ostrov pěšky.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Princovy ostrovy a do Istanbulu nás dnes pozvala novinářka, která žije v Turecku, Pavla Apostolaki. Děkujeme.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka
--------------------
Děkuji za pozvání. Krásné léto.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No a zítra, pokud budete poslouchat Jak to vidí, tak mým hostem bude Pavem Šembera a navštívíme Brazílii. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.