Přepis: Jak to vidí Pavla Apostolaki – 19. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná prázdninové Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijala Pavla Apostolaki, novinářka, fytoterapeutka, lektorka jógy, no a samozřejmě cestovatelka. Dobrý den vám přeji.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Přeji dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy žijete na Krétě, respektive mezi Českem a Krétou, nicméně neustále cestujete po světě za novými zážitky, za bylinkami, za novými dojmy a my budeme společně hovořit o Turecku. Čím vás ta země tolik zaujala?

Čtěte také

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Mě zaujal především Istanbul, protože je to neuvěřitelné město kontrastů. Je vlastně známé, že historické památky sdílí nevkusná panoramata s mrakodrapy, s blikajícími hotely nebo s moderními stavbami, a právě tyto protiklady se několikanásobně prohloubily pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana, nejprve coby starosty Istanbulu, poté coby premiéra a nyní prezidenta. Jeho obliba k megalomanským stavbám je známá a během jeho dvanáctileté politické moci se stále zvětšuje, a to i přes korupční skandály a rostoucí ostražitost investorů v turecké ekonomice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste nazvala ty projekty megalomanské, jsou tak vnímány jaksi v celé společnosti nebo je to jenom část?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já myslím, že jsou vnímány naprosto v celém světě, protože se jedná o tak ojedinělé projekty, o kterých opravdu můžeme hovořit, že nejsou významné jenom pro Turecko, nýbrž jak pro celou Evropu, budeme-li tedy počítat Turecko do tohoto kontinentu, a samozřejmě i pro celý svět. Jelikož zrovna ten první projekt Marmaray vlastně má ambici propojit železnicí Londýn přes Istanbul až do Pekingu a vlastně se tomu dnes již říká železná hedvábná stezka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje Istanbul tyto projekty? V čem můžeme vidět jejich přínos? Protože třeba u konkrétně toho prvního podmořského tunelu, pokud se nepletu, tak tam se hovoří o tom, že vlastně výrazně uleví dopravě. Svezla jste se mimochodem, Pavlo?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
To je naprostá pravda. Počítáme-li neoficiální údaje, tak v Istanbulu žije 20 milionů lidí a celé město je samozřejmě zamořeno smogem, jsou tam obrovské dopravní zácpy a právě Marmaray, ten tunel, který vede pod Bosporem a spojuje tedy evropskou a asijskou stranu, pomáhá k tomu, aby lidé se dostali daleko dříve za prací, za kulturou. Svezla jsem se, je to úžasný zážitek, protože jedete 60 metrů v hloubce pod vodou, pod Bosporem, který je znám takovými těmi nebezpečnými proudy. Oproti jízdě trajektem, která trvá zhruba 15 minut, tak dole pod vodou jedete 4 minuty. Myslím si, že je to úplně stejné, jako když jedete v pražském metru. Neměla jsem z toho nějaký extra zvláštní pocit, že by to bylo něco výjimečného. Jenom když se podíváte na stěny dole vlastně v metru, které zdobí různé nápisy a různé fotografie o samotném projektu a o jeho realizaci, tak si vlastně uvědomíte, že s tímto projektem začal sultán Abdul Medžid I. v roce 1860. Už tohle to byla jeho vize, kterou se mu nepodařilo kvůli té složitosti připravit, no a právě prezident Erdogan navázal na tento velikánský projekt a realizoval ten sultánův plán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stadiu je momentálně?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Ten projekt má být dokončen letos s tím, že se napojí ta poslední část v Asii, to znamená, že nyní vlastně přejedete na asijskou část, kde je pouze jedna stanice, která bude potom prodloužena dalšími stanicemi, a na ně naváže železniční spojení na cesty do Asie, do Ankary a samozřejmě ta vize, že se propojí celý ten železniční koridor až do Číny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je to bezpečná doprava? Protože jde o, řekněme, podmořské metro.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Tunely jsou vzdálené přibližně 18 kilometrů od Severoanatolského zlomu, to znamená, že tektonické desky se přímo setkávají pod Marmarským mořem. A jelikož tunel tedy leží v aktivní zóně zemětřesení, tak dělá vrásky na čele inženýrů a seismologů. Vědecké výpočty odhadují, že v příštích 30 letech tato oblast bude postižena zemětřesením o síle 7 nebo více stupňů Richterovy stupnice, ovšem autoři tohoto projektu tvrdí, že s tím počítali, že tunel je navržen tak, aby zvládnul zemětřesení o síle 9 stupňů. A argumentují tím, že stěny tunelu jsou z nepromokavého betonu, jsou potažené ocelovým pláštěm a nezávisle na sobě jsou vodotěsné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bezpečno.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Tvrdí to tak, protože tunel je prý vyroben tak, aby se prohnul a ohýbal podobně jako vysoké budovy při zemětřesení třeba v Japonsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se obyvatelé Istanbulu sžili s tímto tunelem?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já myslím, že ho velmi přivítali zejména obyvatelé, kteří žijí na asijské straně a pro které vlastně doprava na tu stranu evropskou, pokud žijí v těch vzdálenějších lokalitách, znamenala minimálně hodinu či dvě, a tím vlastně, jak se zvýšila ta celková dostupnost, tak samozřejmě také se zvýšily ceny nájemného, došlo ke zdražení bytů, kanceláří, firem v dříve levnějších lokalitách, které vlastně nyní přiléhají na stanice metra. A v souvislosti s tím se výrazně mění i sociální vrstva obyvatel Istanbulu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec vypadá městská hromadná doprava v Istanbulu, v tomto obrovském městě?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já bych řekla, že je velmi dobrá, jelikož tam můžete využít jak tramvaje, samotné metro, příměstské vlaky, můžete vlastně využít trajekty a teď ten nový podmořský kanál pod Bosporem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od tohoto projektu další plány, které se už začínají realizovat, prezidenta Erdogana nevyvolávají tak velké nadšení, i o nich budeme hovořit s Pavlou Apostolaki.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S Pavlou Apostolaki si dnes povídám v Jak to vidí o tom, jak vidí Turecko a především jeho atraktivní projekty, stavební projekty, například plán Nový Bospor, vodní kanál, jaké reakce vyvolává?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Velmi kontroverzní, protože se jedná o nejvíce ambiciózní plán prezidenta Erdogana. Je to v podstatě kopání nového vodního kanálu, který má vést paralelně s Bosporem. A již nyní se mu říká Crazy Canal, neboli Bláznivý kanál. On má vlastně propojit Černé moře s Marmarským, stejně jako Bospor. Projekt turecký prezident představil před čtyřmi lety s tím, že jej označil za daleko významnější, než je Panamský a Suezský průplav. Tento projekt má řadu kritiků a také vyvolává řadu otázek. Jednak developeři, kteří jsou zapojeni do projektu, jsou podezřelí z korupce a také ekologové varují, že by to byla katastrofa pro kvalitu vody v Bosporu a sousední Marmarské moře. Dokonce i místní opozice kritizuje velké odlesňování v okolí metropole, které znamená konec posledních velkých zelených ploch v Istanbulu. Tato opozice se snaží varovat lidi před ekologickým kolapsem, protože lesy tvoří plíce už tak dusícího se Istanbulu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Relativně nedávno se právě v Istanbulu demonstrovalo za záchranu jednoho parku.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
To je pravda. V Istanbulu je opravdu velmi, velmi málo zelených ploch, to znamená, že všichni se snažili zachránit ten jediný nebo jeden z mála parků, které v Istanbulu jsou, stejně tak se to týká i takzvaných bostanů, což jsou staré zeleninové osmanské zahrady, na kterých se pěstuje zelenina pro obyvatele Istanbulu. No a snahy developerů jsou samozřejmě takové, že chtějí bostany zrušit a místo nich vybudovat nákupní centra, byty, hotely a další kapacity, které by vlastně nahradily tuto starou tureckou tradici. A říká se, že dokuď bude prezident Erdogan žít, tak vlastně bude usilovat o realizaci kanálu, i když teď má řadu kritiků a samozřejmě se většina lidí snaží o to, aby tento projekt vůbec nevznikl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy by měl být dokončen tedy ten vodní kanál Nový Bospor?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
To se zatím vůbec neví. Ty snahy, aby se vůbec nezačlo kopat, jsou veliké a ten projekt opravdu vzbuzuje mnoho kontroverzí a otázek včetně toho, kdo vůbec celý ten projekt bude financovat a jak ten projekt bude dál životaschopný poté, co by se tedy prokopala pevnina. Nicméně určitě bude teď daleko důležitější zrealizovat ten projekt třetího letiště v Istanbulu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od vodního kanálu Nový Bospor se už staví Selimův most, to je další z těch obrovských projektů moderního Turecka?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Selimův most vede mezi rybářskou vesnicí Garipçe, ta je na evropské straně, a mezi rybářským přístavem Poyraz na té asijské. A je pravda, že to má být zase další velikánský projekt, kterým se chce Turecko chlubit. Má se tedy jednat o nejdelší kombinaci železničního a silničního mostu na světě. Má mít 4 motorové pruhy a jeden železniční. Už teď vlastně vidíte na konci Bosporu ty mohutné sloupy, které tam ční stovek metrů do výšky, a dokončení Selimova mostu se plánuje letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ten vyvolává reakce?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Také velmi kontroverzní, protože mluvíte-li s místními rybáři, tak se samozřejmě bojí úbytku ryb, bojí se ztráty zaměstnání a také dramatických změn v důsledku těch stavebních úprav v okolí Garipçe. Garipçe je totiž zdrojem pitné vody pro Istanbul. Je tam spousta zdrojů podzemní vody a vůbec se neví, co tento projekt vyvolá. Nehledě k tomu, že touto oblastí má být vedená lesem i nová dálnice, která vlastně bude vést k mostu a bude potom poskytovat i další přístup na nové, to třetí letiště.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se proměňuje, Pavlo Apostolaki, život v Istanbulu?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já vždycky říkám o Istanbulu, že to je město, kde můžete začít naprosto všechno, kde potkáte ženu v minisukni, zrovna tak ji potkáte v muslimském šátku a díky tomu, že je to obrovská směska kultur, národností, náboženských vlivů, tak to město je nesmírně zajímavé. Pozoruji každopádně, že jde dále dopředu, že před několika lety bylo i turisticky opomíjené. Nikdy nejezdilo do Turecka tolik turistů, jako jezdí nyní, a to zejména do Istanbulu. Já si vzpomínám, že když jsem tam byla loni celé to velikonoční období, tak byly nesmírně davy, před Hagií Sofií stály několikametrové fronty a dostat se do paláce Dolmabahçe bylo téměř nemožné, to byla záležitost na půl dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je Istanbul, řekněme, na špici těch nejnavštěvovanějších míst v Turecku?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
V Turecku stoprocentně je na prvním místě a myslím si, že obsazuje i ta vrcholná místa měst na světě. Já bych o něm mohla povídat hodiny a hodiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To věřím.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
A vždycky říkám, že nejlepší je zajet a zažít tu atmosféru na vlastní kůži a na vlastní duši.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes špetka Istanbulu i Turecka s novinářkou, fytoterapeutkou a lektorkou jógy Pavlou Apostolaki.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavla Apostolaki je na návštěvě prázdninového vydání pořadu Jak to vidí. Hovoříme o současném Turecku, moderních projektech prezidenta Erdogana, o tom, jak se země rozvíjí, potřebuje Istanbul třetí letiště?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Potřebuje, protože už teď je nedostatek kapacity na stávajících letištích, což je vlastně Atatürkovo letiště a druhé letiště na asijské straně, které se jmenuje podle Sabihy Gokcen, a tento nový projekt, který se pomalinku začíná realizovat, slibuje, že se bude jednat o největší letiště na světě se čtyřmi terminály, s kapacitou pro uložení 500 letadel a s roční kapacitou 150 milionů cestujících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, to je obdivuhodné. Jaké ohlasy vůbec vyvolává tento projekt, vlastně už čtvrtý, počítám-li správně, o kterém hovoříme?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Tady pokud pominu zase, že dojde k nějakému velkému odlesňování, protože má jít zhruba o úbytek 2,5 milionu stromů, tak na druhou stránku zase vytvoří 200 tisíc pracovních míst, a to se samozřejmě kvituje, jelikož to Istanbulu míří spousta lidí z východu, z Anatolye, kde je žalostný nedostatek o práci. Tam se vlastně místní lidé živí víceméně jenom zemědělství a spousta ať už těch obyvatel z východu nebo třeba i spousta Kurdů vlastně míří do Istanbulu za prací. A to je jeden z důvodů, proč tento projekt není zase tak kritizovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Několikrát během našeho rozhovoru zaznělo slovo ekologická rizika, příroda, jaký mají vůbec vztah obyvatelé k životnímu prostředí, respektive jakou roli pro ně hraje konkrétně v takové velké metropoli, jakou je Istanbul?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já myslím, že spousta lidí si to ani moc neuvědomuje, protože když už se přistěhujete do města, kde v podstatě je minimálně zeleně, tak vám to ani moc nepřijde, že ta zeleň vám chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, Pavlo, že Istanbul je, řekněme, hodně zastavěné město?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Naprosto. Naprosto je to město, které je plné ať už těch historických staveb, tak i těch novodobých. Já třeba naposledy, když jsem přejížděla trajektem z evropské na asijskou stranu, tak jsem pozorovala na hladině ty staré krásné rybářské čluny a za nimi se rýsoval palác Dolmabahçe a za palácem už ty vysoké mrakodrapy, které potom dosahovaly nebes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to třeba řeší místní? Jestli mají možnost se někam utíkat do přírody.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Takovou jedinou lokalitu je Bělehradský les, který je tedy opravdu lesem, kam většinou všichni chodí provozovat jogging nebo se tam pořádají různé pikniky, to už je malinko vzdálenější lokalita, nicméně kdo chce trošičku jakoby zažít přírodu, tak většinou navštěvuje park Yildiz, tam opravdu každou neděli se obyvatelé Istanbulu schází, užívají si trošičku zeleně v tom předimenzovaném Istanbulu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaká Stromovka pražská?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Lehká Stromovka. Já bych řekla, že park Yildiz je nejkrásnější na jaře, kdy se tam koná festival tulipánů. On vlastně ten festival tulipánů probíhá na vícero místech, nicméně park Yildiz je jedním z nich a tam je to potom nádherné, když vám rozkvetou různobarevné tulipány a k tomu se ještě přidá Zmarlika Jidášova, což je takový malý keřík nebo stromek, který má růžové květy, což vlastně znamená, že je v Istanbulu jaro a všichni se na to těší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď z vás promluvila fytoterapeutka, což je jedna z vašich profesí. Když jste hovořila o tulipánech, tak existuje Tulipánova mešita.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Ano, to je pravda. Já bych řekla, že vůbec tulipán je symbolem Istanbulu. Většina lidí si myslí, že je to holandská květina, nicméně tulipán přišel z Persie, hned se stal favoritem osmanského sultána Mehmeda Dobyvatele, potom za dob sultána Sulejmana se vlastně prostřednictvím velvyslance císaře Ferdinanda I. Habsburského dostal tulipán sem do Prahy do královských zahrad a následně do Holandska. No a v Istanbulu tulipán je velmi často zobrazován na různých textiliích, můžeme vidět ho jako vzor na keramice a značí takový ten typický symbol tohoto města na Bosporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, i vyplývá vlastně z toho našeho rozhovoru, Turecko zažívá obrovský rozmach ekonomický, ty ambice, jak už je jasné z těch všech projektů, o kterých jste se zmínila a rozebrala, jsou značné a co vím, tak do roku 2023 se chce vlastně zařadit mezi, tato země mezi 10 největších ekonomik světa. Jak vy to vidíte, Pavlo Apostolaki, tyto ambice a vlastně jejich naplnění?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Je to vize právě prezidenta Erdogana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to ale, promiňte, i vize samotných obyvatel Turecka?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já myslím, že teď obyvatelé Turecka spíše řeší to, jestli se Turecko připojí k Evropské unii či nikoliv. Tohle je snaha zejména vládní a zejména snaha prezidenta Erdogana. Samotní obyvatelé k tomu vůbec nějakou chuť a nějakou aktivitu nemají, oni spíše vnímají, že nyní stav Evropské unie je problematický a že to Turecku nic dobrého nepřinese. Takže ty snahy většinou probíhají na té vládní úrovni a samotní obyvatelé Turecka zas o připojení k Evropské unii nejeví takový zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam vy se ráda vracíte, když jste v Istanbulu, na která místa?

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Já mám oblíbené dvě mešity. Jednak je to samozřejmě ta nejvíce fotografovaná, což je Modrá mešita, pak mám velmi ráda prostor, který se jmenuje Sulejmánie, což je vlastně celý ten komplex kolem Sulejmanovy mešity, která se řadí k nejkrásnějším mešitám v Istanbulu. Už z toho důvodu, že odtud je nádherný výhled na Zlatý roh a také samotné místo má nesmírně příjemnou pozitivní energii, takže pokud třeba někdo chodí do svatého Víta na Pražský hrad, aby tam načerpal energii, tak stejné místo v Istanbulu je pro mě právě Sulejmanova mešita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Pavla Apostolaki, novinářka, lektorka jógy i fytoterapeutka. Já vám moc děkuji za vaše vyprávění o Turecku, o Istanbulu a přeji hodně cestovatelských zážitků.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na viděnou, na slyšenou.

Pavla APOSTOLAKI, novinářka, cestovatelka, fytoterapeutka, lektorka jógy
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.