Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 25. března 2015

25. březen 2015

Hostem byl Pavel Kosatík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Pěkné ráno, páté jarní a letošní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Je konvoj americké armády důvodem k emocím a obavám? Jde o běžný přesun, nebo demonstraci síly a pokud ano, vůči komu? Jakou roli hraje historie v přítomnosti? Jak, kde a s kým oslavit konec druhé světové války? Poslechněte si názory dnešního hosta. Mezi 29. březnem a 1. dubnem má Českem projet konvoj americké armády, který směřuje na své domovské základny v Německu. Vy, pane Kosatíku, máte výhrady vůči průjezdu konvoje, který v části obyvatelstva vyvolává emoce, otázky?

Čtěte také

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ale ne. Já žádné výhrady nemám a myslím si, že tohle je přesně typické téma, kde emoce nemají místo a vůbec žádný smysl. Je to prostě věc, která plně ústrojně a automaticky vyplývá z našeho členství v Alianci, ve které jsme, jenom pro pořádek připomenu, kdyby si to třeba někdo nepamatoval, od roku 1999. Čili už docela dlouhou dobu a možná, že je škoda, nebo možná, že to byla malá chyba, že za tu dobu, za ty roky, že jsme na tom vlastně byli tak dobře, že jsme ta vojenská témata a téma armády jako takové, mohli vytěsnit z veřejného oběhu a možná i ze svého vlastního povědomí a že jsme se mohli sami před sebou tvářit jako, že armáda je /nesrozumitelné/ a že neexistuje a že není potřeba, aby existovala a, a že ten, kdo říká něco trochu jiné, takže je rovnou militarista a válečnej štváč a tak dál. My, my prostě sdílíme určitý hodnotový svět s ostatními členy, zdůrazňuju hodnotový svět, který ta aliance od začátku brání a teďka se děje prostě docela normální věc, která by se možná měla dít mnohem častěji, aby v tom lidi neviděli nějak, nějaké asociace na, já nevím, četl jsem vyloženě bláznivé teorie, nebo to, to ani není teorie, to prostě metaf..., že to připomí..., že je jako okupace. Komunisti v neděli vystoupili s takovým opravdu velmi, velmi svérázným tvrzením o tom, že to není průjezd, ale taky, že to jak cosi trvalého a tak. Takže ono, ono to zavdává záminku k nejrůznějším pošahaným rétorikám podle mě, ale je to věc, která vyplývá z naprosto elementárních zásad a z našeho členství v Alianci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho ale pramení tato rétorika, tyto názory, které jste částečně popsal? Podle odpůrců je konvoj útočným gestem proti Moskvě. Tak to vidí i třeba kritici.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Vidíte, teďka o víkendu se stala velmi zajímavá věc. V inte..., v sociálních sítích. Všichni posluchači patrně nesledují Facebook, tak já si tady dovolím to stručně vysvětlit. Existuje člověk, který se jmenuje Jiří Vyvadil a který si na Facebooku zřídil vlastní fórum, jemuž dal název "Neprojdou" a jemuž vnukl program spolu s ostatními účastníky toho fóra, že si budou dopisovat a budou vymýšlet různé plány, jak té, těm vojákům tady ten pobyt co nejvíc znepříjemnit. A v so..., myslím, že v sobotu ráno se to stalo, se mu do té skupiny vmísilo několik mladých vtipných lidí, kteří pře..., převzali správcovství té skupiny převzali jejich rétoriku bojovnou a svými návrhy, které vypadaly jako návrhy teda rusofilů, tu diskusi úplně rozvrátili. Byl, byl tam třeba člověk, který iniciativně navrhoval, že by dodal barikády, které vytiskne na vlastní třídimenzionální tiskárně, nebo byl tam člověk, který neustále znovu a znovu nabízel tisknutí plakátů v různých formátech, protiamerických. Ozvala se dívka, která se přiznala k tomu, že má maminku, která pracuje v kanceláři a ta maminka, že jí slíbila, že když vynese smetí, tak že jí půjčí z té kanceláře sešívačku a že ona tou sešívačkou bude moct ty letáky sešívat. A tímhle tím způsobem tam toho pana Vyvadila přivedli do jakéhosi myšlenkového chaosu a ukázali, že vlastně ta, ta ideová základna tady aspoň částí těch, já nevím, jak to mám... Odpůrců konvoje, že, že jsou to fakt lidi, zase, kteří mají se zdravým rozumem trochu potíže. Já teď nechci to personifikovat do osoby Jiřího Vyvadila, který je v tom, je v tom hnutí proruskému, myslím si, figurkou sice malebnou, ale spíš okrajovou. Tam ve skutečnosti ta debata jakkoliv měla líbezný průběh a jakkoliv ukázala, že velmi mnoho mladých, duchaplných, chytrých a zřejmě i čestných lidí, je schopno se spojit, tak zároveň, i když to člověka nabije optimismem, tak by neměl přehlížet, že dost těch lidí, kteří tady ty proruské akce organizují, jsou patrně lidi zlí a profesionálně školení a, a že tam jenom s humorem se možná nevystačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto, ty reakce tady jsou, určitě lidé mají nárok říct...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To jistě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svůj názor. Například politolog Petr Sokol upozornil, že dochází v poslední době ke zpochybňování našeho členství v Severoatlantické alianci. Jak toto vnímáte? Mohla by být třeba, řekněme, kritická reflexe, sebereflexe nějak užitečná, nebo je to zbytečné?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No určitě. Tak kaž..., každá kritická reflexe to jsme v demokracii, tak musí, ale je rozdíl mezi jaksi myšlenk..., ví..., víte zpochybňování má smysl, pokud teda řeknete, s čím nesouhlasíte, proč a, a dobré je, je-li to váš bytostní názor. Když to není jenom něco, co si člověk rychle vyčetl hodinu před tím na, na Wikipedii, ale já znova znůza..., zdůrazňuju, to členství v NATO, to není nějaká obdoba naše, naší předchozí velmi těsné symbiózy se Sovětským svazem a jeho armádou před rokem 89. Tam jsme byli skutečně okupováni, byli jsme tady neinformovaně obsazeni statisícovými vosky, kdežto dnes, znova to opakuju, my, my jsme se přihlásili k jakémusi hodnotovému směru, který prostřednictvím té armády je hájen, a to je obrovskej rozdíl. Ty, prostě ty asociace, že Amerika a Rusko jsou jedni za 18, druzí bez 2 za 20, to, to velmi, velmi kulhá a je, víte, na demokracii je úžasné to, že je pochopitelně nedokonalá, ale ona tu kritiku připouští z podstaty věci. My se jí teď tady taky dopouštíme. Kdežto ten druhej režim ne. No a jsou lidi, kterým toto nevadí, kterým se líbí poslouchat, nebo když nad nima je někdo, kdo se tváří strašně, strašně, strašně vážně a, a, a vypadá, že má pod čepicí, no, tak to záleží, jestli člověk má povahu spíše svobodnějšího nebo spíš závislého typu, no a tydle ty dvě povahy v našem národě spolu dlouhodobě bojujou, to víme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepovažujete to tedy, jako někteří odpůrci za demonstraci síly, také se tam nabízí otázka, pokud ano, tak vůči komu by to bylo, vůči Rusku, nebo vůči nám, nebo?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ale jako pro..., proč demonstrace síly. Tak zaprvé ta kolona není taková, aby z toho šel strach a zadruhé jako proč by, nebo mně fakt přijde absurdní, aby se někdo pozastavoval nad tím, že v členských zemích aliance se přesunují vojska, která patří této alianci. Jde, to se smí, prostě to, do toho vůbec nikomu zvenku nic není a víte ta...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už ta otázka vám přijde neligi..., nelegitimní vlastně vzhledem k členství...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No přijde mi naprosto absurdní, protože to je jako kdybychom kritizovali, že, že, že po Sibiři jistě se tam a zpátky přesunují, koneckonců z médií víme jak, jaká vojenská cvičení Rusko zavádí a, a kde všude na hranicích v Pobaltí a jinde škádlí jejich stíhačky tak, že, že letadla na to musí startovat ke kontrolním letům a tak dále. Takže... Měříme tady každé straně trošku jiným metrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Václava Neužila. "Pane Kosatíku, vůbec bych neměl s průjezdem americké kolony žádný problém, kdyby se jednalo o běžné cvičení a nebylo by zde něco zcela jiného než společná obran našich zájmů. Expanze Západu, vážná válečná rizika. Myslím, že ve chvíli, kdy americké zájmy budou v rozporu s našimi, tak nebude ani společná obrana." Tolik citace z e-mailu.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ale zase, toto, víte to je, my jsme, my jsme, nebo mnozí z nás asi za těch posledních 20, či kolik let, jsme přijali takové to hledisko konzumentského pohledu na svět, nebo diváckého to možná řeknu, jako bychom teda přihlíželi nějakému sváru zemí nebo společností, nebo světů, které jsou odlišné od světa našeho, my se ho ve skutečnosti neúčastníme, jakoby se to dělo nad našimi hlavami a s námi to nemělo nic společného kromě toho, že my teda to v blozích nebo nějakým způsobem komentujeme a ta skutečnost taková samozřejmě není. Vždycky se vás ty věci týkají. A teď jde o to, jestli tu účast v tom přijímáte vědomě a, anebo ne. A já, znova za sebe říkám, já jsem ztotožněj tady s hodnotami toho světa západního a já vím, že u nás je to vždycky zeměpisně složité, že tady se ty světové strany tak nějak míchají všechny dohromady, ale já zde ty západní hodnoty opravdu silně cítím a myslím si, že jsou to ty, které zde ten život z větší části usnadňují, než, že by ho lidem ztěžovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatování posluchačky, inženýrky Fialové: "Vážení, jak bylo krásné, praktické a levné, kdybychom byli neutrální stát. Myslím, že bychom si to po německém protektorátu, po studené válce a dočasném pobytu vojsk zasloužili. Vojska žádná nemá mírumí...", promiňte, "mírumilovný člověk rád." Tolik e-mail pan posluchačky.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já vím, ale to je zase s těmi vosky. To je podobně jako s názory mnohých lidí na politiku. To není prostě věc, která je z principu špatná, nebo ošklivá. To je jako, když bydlíte na vesnici, máte souseda, se kterým jsou trošku problémy. No tak uděláte dobře, když postavíte plot a prostě musí se člověk chovat racionálně. To si snad nemůžeme vysvětlovat. Tady, tady pořád právě na základě toho, že jsme byli v minulém století dvakrát ve velkém okupování a v těch zbylých obdobích jsme se taky ne vždycky chovali principiálně, tak se rozmáhá, anebo zřejmě teda je rozšířená nějaká taková intuitivní ne na myšlenkách založená představa, že když se přikrčíme, takže nás ti druzí nechají na pokoji. Ale takhle ten vlk, který chodil kolem toho domu těch tří prasátek, takhle on neuvažuje. To, to nemůžete prostě nechat na něm, aby on sám rozhodoval, co bude chtít a jestli se někde zastaví nebo ne. Já čtu zdánlivě racionální názory, že, čtenářů nebo blogerů, že co by pro..., co by si na nás to Rusko vzalo, proč by nás dobývalo. A já netvrdím, že v této chvíli nás Rusko dobývá, ale nemůžete nechat na velmoci, která na, na, zdá se, má velké problémy se svou identitou a projevuje v politice velmi, velmi četné agresivní choutky, aby ona sama určovala, kam až dojde. Prostě musíte předem signalizovat, že ji někam nepustíte, protože jinak ta pravidla opravdu bude určovat někdo jinej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje v přítomnosti právě historie?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No u lidí, které historie aspoň trochu zajímá, by měla hrát roli poučení. Zase, podstata tady těch diskusí je často v tom, jestli, jak jsem před chvilkou zmínil, jestli Amerika a Rusko náhodou nejsou teda oba stejně zpovykané, podezřelé světy a jestli jsme jenom nezaměnili jeden za druhej. A tady už se v minulosti jednou podobný omyl stal, a sice bylo to po mnichovské konferenci, kdy prezident Beneš, jak si vybavíte, nebo jak si posluchači můžou vybavit z učebnic dějepisu i na základní škole, tak udělal takovou dost katastrofální chybu, kdy on tu zradu těch představitelů západních velmocí Anglie a Francie v Mnichově, Chamberlaina a Daladiera vyložil jako principiální zradu Západu jako takovou. A na základě toho změnil politiku, otočil tím kormidlem o 180 stupňů a vykročil do náruče Sovětského svazu, ve kterým v prosi..., se kterým v prosinci 43 podepsal spojeneckou smlouvu a ta pak definovala v podstatě veškerý náš poválečný vývoj. A v tom on se zmýlil, v tom vyhodnocení Západu, poněvadž v tom Mnichově nás nezradil Západ jako takový, ale konkrétní politické reprezentace. Toto je potřeba vnímat toho Západu. Když to řeknu konkrétně, tak v té Chamberlainově Anglii jen o pár měsíců později se stal ministerským předsedou Churchill, který nejenom ve vztahu k Německu, ale i, i k ve vztahu tehdy už neexistujícímu Československu, zahájil úplně jinou politiku a jejímž výsledkem bylo válečné vítězství a taky obnova toho Československa, což byla velká zásluha právě té Británie. A ve Francii se něco podobného stalo, když se objevil tehdy odbojový vůdce Charles de Gaulle. Takže, no ale v povědomí mnoha lidí zřejmě tedy na základě nějakých resentimetů z dob, kdy chodili do školy za komunismu, existuje představa, že, že Západ jako takový zradil. Ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo to tedy byl, kdo zradil?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No byli to ti konkrétní političtí představitelé, představitelé, nebo ty vlády, ty reprezentace, které tam byli, já jsem řekl ta jména Chamberlain a Daladier, ale, ale není možné říct, že Západ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte jako, ne státy, nebo lidé?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No samozřejmě, nebo ne hodnotové principy, na kterých ty státy jsou postavené a které před Mnichovem i po..., jistě, že to bylo obrovské selhání v té dané době. Jako hájit to nelze. Ale není na základě toho možné odsoudit i pozdější politiku Západu, která se ve velmi krátké době po tom Mnichově podstatně změnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ke konvoji se včera vyjádřila i hlava státu. Cituji: "Zatímco v posledních měsících bojují proti antiruským bláznům, tak k tomu v poslední době přibyl i boj proti antiamerickým bláznům, protože blázni jsou rovnocenně rozprostřeni na obou stranách." Tolik Miloš Zeman k americkému konvoji.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To je typické pro prezidentovo expresivní prohlášení, které bo..., bo..., bojím se, že nepřiléhá k podstatě věci. Zbytečně často se tam objevuje expresivní slovo blázen. Ne, nevím, co takovými metaforami ten člověk sleduje...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To je jako když pozuráží všechny strany, tak no...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, kdybychom se tedy odprostili od expresivního slovníku, neukazuje ale tento výrok právě na tu hlubokou polarizaci společnosti?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To asi ano, ale ukazuje taky na to, že hlava státu jí v podstatě přitakává té polarizaci. Že tedy on sám zřejmě nevidí mezi ti, že, že to nevnímá jak já znova zdůrazňuju, jako spor hodnotový...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jenom, myslím, že konstatoval pouze, že společnost je rozdělena.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No jistě, ale jako je to, to maximum, co můžeme od hlavy státu žádat? Tak to víme sami i bez něj přece. Na to ho nepo..., on není rozhodčí nestranný, který koučuje západ, kterej nějakých dvou soupeřících skupin. To je člověk, který kromě toho, že popíše, v čem se kdo mýlí, tak taky řekne, co je správné a sám vykročí tím směrem. A ten směr není, když se odjede na vojenskou přehlídku do Moskvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to ale pak musím ještě slova prezidenta doplnit, aby ta citace byla opravdu kompletní. "Nesouhlasím s tím, aby se americká vojska označovala jako okupační, a to z prostého důvodu, že v minulém století jsme okupaci zažili již dvakrát a víme, jak vypadá." Tolik teda kompletní slova k tomuto tématu. Otázka pro vás, pane Kosatíku, pan posluchač Kamil se vás ptá, jestli byste mohl vysvětlit to, že média minimálně nebo vůbec neinformovala o protektorátu Čechy-Morava. "Přemýšlím proč? Nikde ani zmínka. Přece bychom si takovou událost měli připomínat, co se stalo. Začínají se přepisovat dějiny? Hlavně v dnešní době si uvedenou událost připomenout." Tolik e-mail, otázka pro vás.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Čili posluchač zřejmě myslí výročí 15. března 1939...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, 39.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já teď neposoudím, protože nemám čas sledovat všechna média, jestli se o tom referovalo. Vím, vím, že se o tom pravidelně referuje a přišlo by mi možná tak jako maličko konspirativně spekulativní, kdybychom si teď představovali, že jako proč, proč by se, proč by se mělo na připomínání toho letopočtu zapomenout. Uniká mi důvod, proč by se tak mělo dít. Takže nedokážu asi odpovědět, ale přijde mi absurdní, že by se v médiích něco takového dělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slovenský prezident Andrej Kiska se v květnu v Moskvě nezúčastní oslav 70. výročí konce druhé světové války. Své rozhodnutí zdůvodnil situací na Ukrajině a také tím, že Rusko anektovalo ukrajinský Krym. Do Moskvy se naopak chystá český prezident. Jak vy se na to díváte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No oslavy, oslavy tohoto výročí konce druhé světové války jsou tradičně jedny z nejožehavějších, bylo tomu tak za studené války a bylo tomu tak, obávám se, i po roce 89 v tom čase toho, jak, jakoby zklidnění mezinárodní politiky, který zřejmě skončil, nebo který teďka je střídán něčím jiným. Tam u těch oslav samozřejmě záleží ze všeho nejvíc na tom, co se teda vlastně slaví. Jest..., je podle mě...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to jasné? Konec druhé světové války.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já nevím, jestli já budu slavit to samé, co Vladimir Putin. Nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oběti druhé světové války.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To, to bych byl rád, ano, ty se, to, to jsem chtěl říct, že je hodně důležité, a v tom smyslu já nejsem úplně principiálním kritikem té Zemanovy cesty tam, poněvadž je potřeba říct, že vnímáme to, že při osvobozování Československa tehdy padlo těch asi, jak statistiky uvádějí, 140 tisíc sovětských vojáků, a to není legrace, to, to, o tom, to se musí připomínat pořád a kdyby oni neumřeli, tak jsme asi umřeli my a, a, a je, je, je to prostě věc, která je podstatná a musí se o ní mluvit. Ale zároveň, když se to slaví v zemi, která momentálně okupuje kus jiné země a, a podstatou té oslavy má být vojenská přehlídka, čili demonstrace síly současné armády, no tak se to dostává do souvislostí úplně jiných než je vzpomínání na nějaké dávné oběti a já teda, když si laicky představuju, že bych byl něčím jako prezidentem nebo, že bych byl člověkem v pozici, která má reprezentovat Českou republiku, tak by mi určitě záleželo, abych tam náhodou nebyl přimíchanej do nějaké protiputinovské party. To znamená určitě bych se třeba cestou tam zastavil v Kyjevě a řekl bych jim něco hodně dobrýho za nás tady za Čechy, anebo cestou zpátky a tak, a taky bych to prostě řekl tomu Putinovi, že mu, že ho tam nejedu obdivovat za to, co dělá teď, ale, že tam jedu uctívat ty padlý z té minulosti, kteří chudáci často si asi ani neuvědomovali ve jménu jakého režimu válčí. Že jo...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Oni sami byli často taky oběťmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Kosatíku, že lze nebo nelze oddělit uctění památky obětí druhé světové války v Moskvě od té současné situace?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
V jakém smyslu? Ještě to specifikujte, prosím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože mnoho západních politiků do Moskvy nechce přijet. Takže otočím otázku, jak, kde a s kým tedy si připomínat, uctít oběti druhé světové války?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Je, je, je to těžké. Já se zase bojím, víte, já to plně chápu, proč tam nechtějí jet. Na druhou stranu se mi docela líbí takové to jakoby šalamounské řešení Angely Merkelové, která nebude na té tribuně vojenské přehlídky a domluvila si, že o den později 10. května položí věnec u Kremelské zdi a že tam ten Putin asi půjde s ní, nebo tak. Čili je, je to vidět, že ti politici, kteří to vnímají tu složitost té situace a nechtějí se chovat neodpovědně, tak, tak, že, že opravdu se snaží najít tu správnou cestu a ona nepochybně existuje, ale musí se o tom přemýšlet. Myslím si, že kdyby to všichni jenom bojkotovali, tu návštěvu tam a bez dalšího a ještě takovým třeba jakoby opovržlivým tónem, takže by to sice ideologii nebo ideologicky myslící lidi, tady u nás některé možná nadchlo, ale, že by to nebylo v tom Rusku pochopeno. A u těch, u té politiky tam je vždycky, ne, myslím teď i hlavně u obyčejných Rusů, víte, tam jde o to, aby ty signály, které vysíláme, byly srozumitelné těm obyčejným lidem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz od Milana Březiny. "Pane Kosatíku, sporná vojenská přehlídka na Rudém náměstí 9. května je de facto označována za oslavu vítězství v druhé světové válce. Není tomu ale tak, že je ve skutečnosti jen oslavou jedné významné epizody v této válce? Epizody, která začala téměř 2 roky po vypuknutí druhé světové a skončila tři měsíce před jejím koncem?" Tolik otázka pro vás.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak tím pán teda zřejmě myslí válku na východní frontě, protože ta začala dva roky po nacistickém útoku na Polsko, jasně no, tak ano, no, tak oni, oni slaví to, co se jich týká, stejně jako budou-li probíhat oslavy u nás, tak my asi budeme slavit osvobození zde českého prostoru. No. Je to, toto, to jsou možná trošku specifické problémy, které odbíhají od podstaty věci. Říkám, podstata věci je v tom, co se slaví. A slavit by se měly, mohli, zmiňovali jsme teda ty oběti a pak by taky ta, to výročí mělo být dobrou a vítanou záminkou k tomu, že lidi budou přemýšlet o tom, aby se to neopakovalo. No a zase, nechcete-li opakovat válku, tak, tak, tak se nevzhlížíte ve své vlastní současné vojenské síle. To je, ono je to absurdita, vlastně tedy připomínáte, že jedna hrůza skončila a, a jakoby člověk přitom těšil na eventuální vojančení budoucí. Někteří, některým lidem ten válka chybí. To je evidentní. Tak člověk je bytost složitá a svou podstatou často velmi agresivní a, a když to někteří lidi mají v televizi, tak se asi nudí, no, tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jeden pan posluchač tady napsal, zda-li nemohli jít Američané po železnici a americké transportéry pojedou po českých dálnicích, bez dálničních známek.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To jsou dro..., drobné, ať se pán nezlobí, drobné české maličko kverulantské špílce, v zásadě vtipné, ale nemůžeme, já si myslím, že jako veřejné debaty jsou od něčeho jiného než abychom předepisovali vojákům, kudy mají jezdit a, a kdy a že fakt, že, že je problém v tom, že se podobné přejezdy nedějou asi častěji a že na to prostě nejsme zvyklí. Jako určitě by se to mělo dít tak, aby to lidi neoběžovalo, ale zároveň přejezd vojska není něco, co se má tutlat, za co se máme stydět. Je to věc úplně normální a je, je potřeba mít ty vojáky na očích, protože my je potřebujeme, my se bez nich neobejdeme a my bychom jim měli být vděčný za to, co je teď, i za to, že nás možná budou chránit v tom, co přijde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Kosatík, spisovatel a publicista. Děkuji za vaše názory. Na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra usedne ve studiu Jak to vidí Ivan Kraus. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio