Přepis: Jak to vidí Olga Šilhová – 30. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Dvojky přeje Zita Senková. Začínají letní prázdniny a s nimi také náš tradiční speciál pořadu Jak to vidí. Do konce srpna budeme v této půlhodině cestovat. Od pondělí do čtvrtku po světě a v pátky po naší vlasti. Dnes se podíváme na Madagaskar. S dokumentaristkou Olgou Šilhovou. Já vás srdečně vítám. Dobrý den.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás zavedlo, nebo vede na čtvrtý největší ostrov světa?

Čtěte také

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Já si myslím, že úplně nejpodstatnější na tom je to, že ten ostrov je zcela mimořádný, což se samozřejmě váže k jeho historii, protože Madagaskar se vlastně odtrhnul před 230 miliony lety od prakontinentu Gondwana a přesto, že jej vlastně od Afriky dělí pouze 400 kilometrů Mozambického průlivu, tak vlastně celý ten vývoj, celá ta evoluce tam šla zcela speciálním způsobem. Najdete tam věci, které nenajdete naprosto nikde jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí to pořád?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Platí to stále a doufám, že to bude platit i nadále, protože samozřejmě Madagaskar se potýká s celou řadu problémů, ale o tom si asi budeme povídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Madagaskar patří mezi 8 zemí světa, kde žijí nejrozmanitější rostliny a živočišní druhy, no a je naším dnešním cílem Dvojky, příjemný poslech.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte letní speciál o cestování. Hostem Dvojky je dokumentaristka Olga Šilhová. Madagaskar, ostrov, který byl v jedné knize nazván osmým světadílem, je synonymem pro unikátní evoluci, endemické rostliny, živočichy. Čím vším, Olgo, ostrov oplývá?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Ostrov oplývá jednak přírodním bohatstvím, které jste zmínila a potom také oplývá strašnou spoustou kmenů, místních kmenů. Říká se, že těch základních kmenů je zhruba 18, které mají velmi zajímavé zvyky, které zvlášť pro Evropana jsou velice, velice unikátní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například? O jaké zvyky jde?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Úplně základním takovým rysem malgašské kultury je jejich zvláštní vztah k zesnulým, který, který mají úplně jinak nastavený než to máme my. U nás, když samozřejmě někdo zemře, je to smutná událost, Malgašové ji vnímají poněkud jinak, naopak je to radost, radostná, poměrně radostná událost, kdy tedy ten jejich zesnulý odchází k předkům a předkové jsou na Madagaskaru velice vážení a jsou to dokonce prostředníci mezi ži..., žijícími lidmi a bohy, a to mohou být různá božstva, protože co se týká víry, Malgašové jsou asi zhruba z 50 % křesťané, ale přibližně 47 % se drží stále animistické víry a ta zbývající procenta jsou muslimové. Nicméně pokud to velice zjednoduším, ten zesnulý je prostředníkem, ať již mezi místním nějakým animistickým božstvem, stejně tak jako mezi křesťanským bohem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, existuje tam prý i soubor různých zákazů třeba, které my známe jako tabu.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
My je známe jako tabu. Na Madagaskaru se nazývají fady a ty zákazy mohou být buďto skutečně obecné, platící prakticky na celém území Madagaskaru, především tyto zákazy se opět vztahují k těm zesnulým, anebo to mohou být dokonce různé místní zákazy, které se liší třeba vesnici od vesnice. Může být třeba zakázáno sedět pod určitým stromem, hvízdat si na pláži, dotýkat se určitého kamene, trhat květiny, velmi často ten zákaz vypadá i tak, že je zakázáno zabí..., zabíjet některá zvířata, protože v nich právě mohou sídlit duše předků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například lemury taky?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Lemury, ano. Takovým typickým příkladem, to bych mohla dokonce uvést i jeden konkrétní příklad. Největší žijící lemur, který se nazývá Indry Indry. Místní mu říkají Babakoto, což vlastně vzniklo ze spojení dvou slov. Baba znamená otec a koto byl podle pověsti chlapec, jeho syn a opravdu k tomuto lemurovi se vztahuje několik, několik pověstí. Jedna z nich třeba říká, že chlapec Koto se vydal do pralesa a dlouho nepřicházel a jeho otec se vydal za ním ho hledat a dlouho se také nevracel, takže vesničané se vydali za nimi a otce se synem už nenašli, nicméně našli dva velké křičící lemury, které vlastně nazvali Babakoto, otec chlapce Koto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že existuje i druh poloopice, ke které se také vztahuje nějaká legenda, se vztyčeným ukazováčkem, prostředníčkem?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Ano, ano, to je, to je kusol a tam se zase věří, že pokud na někoho, na někoho ukáže tím, tím prstem, tak ten velice brzy zemře, což teda bohužel v případě těch kusolů vedlo k tomu, že jsou nejenže vyháněni z okolí vesnic, ale jsou velmi často také zabíjeni právě z tohohle důvodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Špatné znamení.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Špatné znamení, ano, tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec život tamních obyvatel? Říkala jste, že tam žije 18 domorodých kmenů. Jak společně komunikují, spolunažívají?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Madagaskar je samozřejmě velice rozsáhlý ostrov. Je více jak sedmkrát větší, než celá Česká republika, je na něm velice špatná infrastruktura, co se týká nějakých cest, takže vlastně, pokud cestujete po Madagaskaru, tak převážně se musíte pohybovat letecky. To znamená mnohé ty kmeny jsou izolované. Nedá se říct, že by i mezi těmi co žijí nějak poblíž sebe, byly nějaké přímé, přímé velké konflikty, ale nežije se jim tam samozřejmě lehko. Madagaskar patří mezi nejchudší země světa, říká se, že zhruba 70 % obyvatel žije za dolar denně, no a to samozřejmě s sebou nese celou řadu problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně za posledních 4, 5 let Madagaskar je docela zmítán politickou krizí. Co je tím důvodem?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Samozřejmě tím, tím důvodem je to, kdo v tu chvíli sedí, sedí nahoře. V roce 2009 na Madagaskaru došlo k jakémusi puči, kdy moc převzal vlastně tehdejší starosta hlavního města Tany a který si ji velice usurpoval pro sebe. Samozřejmě stejně tak, jako ve všech dalších zemích, za vším stojí, za vším stojí nějaké mocenské zájmy, za vším stojí nějaké ekonomické zájmy. Teďka na konci loňského roku proběhly na Madagaskaru nové volby, ve které vlastně mnoho Malgašů vkládá své obrovské naděje, že se, že se na ostrově něco změní. Ty volby byly potvrzeny na začátku letošního roku, samozřejmě ta nová vládnoucí garnitura je u moci pouze krátkou dobu, velice krátkou dobu na to, aby se dalo hodnotit, kam ten Madagaskar bude směřovat. Nicméně, co se o těchto volbách dá říct je to, že byly Mezinárodním společenstvím označeny za demokratické, na rozdíl od těch událostí z roku 2009 a byly vlastně přivítány jak, jejich výsledky byly přivítány jak Evropskou unií, tak vlastně i Spojenými státy. Uvidíme, kam to povede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by byla možná naděje na trochu stabilizaci té situace? Ono to souvisí vlastně i s tou ekonomickou situací, která se zase promítá do ochrany životního prostředí.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Ano, to je naprostá pravda, protože samozřejmě obecně se dá říct, že čím bohatší země, tím více může věnovat na ochranu své přírody. Podívejme se třeba na národní parky někde ve Spojených státech a podívejme se na ochranu velice zajímavých územích v zemích...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy to můžete, promiňte, velmi dobře srovnat.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Ano, například, například právě v Africe. Takže samozřejmě čím bohatší země, tím více může do tohoto investovat. Co se týká právě situace na Madagaskaru, kde navíc ještě prudce vzrůstá počet obyvatel Madagaskaru, kteří musí něco jíst, musí z něčeho žít, musí si topit, musí stavět domy, tak s tím samozřejmě souvisí i to, že ti obyvatelé mýtí, mýtí lesy. Z toho dřeva se vyrábí dřevěné uhlí, které právě slouží k tomuto všemi a ten růst té populace je skutečně velice vysoký. V roce 1960, když vlastně Madagaskar získal svou nezávislost na Francii, se uvádí, že jej obývalo zhruba 5 milionů lidí. Výsledky z roku 2012 už hovoří o 22,5 milionech lidí. Což je opravdu prudký nárůst a dneska to bude pravděpodobně ještě mnohem víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Olga Šilhová, dokumentaristka na Dvojce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce poznáváme Madagaskar s dokumentaristkou Olgou Šilhovou. Jak je na tom Madagaskar z hlediska právě ochrany přírody všech těch unikátních druhů? Zůstanou podle vás zachovány ještě 50, 100 let?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Já bohužel v tomto nejsem příliš optimista. Z toho, co jsem zatím mohla vidět, a já jsem se na Madagaskar vrátila několikrát a vždycky tak zhruba po 2 letech a musím říct, že z toho na mě docela šla hrůza, protože jsem třeba projížděla stejnými oblastmi, které před 2 lety byly ještě zalesněné a po těch 2 letech už opět byly vlastně vypálené. Vypalovat lesy se samozřejmě na Madagaskaru nesmí, je to, je to nelegální, ale jak jsem hovořila s místními, tak oni říkali, no v noci vždycky prostě zkrátka začne hořet, my vlastně všichni víme, kdo to, kdo to udělal, ale my to dál neprozradíme, protože my se potřebujeme nějakým způsobem živit. To je opět to, o čem jsme hovořili, že to souvisí s tou ekonomickou situací. Samozřejmě, pokud se týká nějaké ochrany všeobecně řízené vlastně z vyšších míst, tak Madagaskar dokonce patří k průkopníkům ochrany přírody. Dokonce první chráněné oblasti tam vznikaly už v roce 1927, kdy vzniklo prvních 8 přírodních rezervací. Dnes je jich na 50, ale bohužel právě problém těch chráněných oblastí je ten, že je mýceno to jejich okolí a ty jejich hranice se stále zmenšují, to znamená, zmenšuje se tam prostor pro ta, pro ta zvířata. A samozřejmě, pokud by mělo dojít k nějakému ještě většímu tlaku z této strany, tak tato zvířata, a nejen zvířata, samozřejmě i rostliny zmizí z povrchu světa, což je strašná škoda nejen pro samotné Malgaše, ale to je obrovská a nenapravitelná škoda vlastně pro celé lidstvo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik toho původního madagaskarského lesa ještě zbývá? Lze to procentuálně vyčíslit?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
To se, to si nejsem přesně, přesně jistá, ale skutečně to mýcení těch lesů je obrovské. Já jsem třeba měla možnost navštívit rezervaci, která se jmenuje Andasibe Mantadia, která vlastně má spoustu unikátních druhů, právě včetně toho největšího lemura Indri Indri, který už se také vyskytuje pouze na některých místech Madagaskaru a ty hranice toho Perku se ustavičně, ustavičně zmenšují a vlastně přímo v těsné blízkosti toho perku vidíte doutnající vypálené paseky. Ono to tradiční malgašské zemědělství je založeno právě na mýcení pralesů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvažují i změně? Protože to může mít opravdu, jak říkáte, fatální následky.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Ono uvažovat o změně je jedna věc a potom...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mít na to peníze...

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
A mít právě na to peníze a uhlídat to, je věc druhá. Já vlastně poté, co jsem viděla i v jakých poměrech Malgašové žijí, ono je velmi, velmi lehké tady takto od stolu házet naše evropské moudro a evropské pravdy, na druhou stranu, pokud se člověk naprosto upřímně zamyslí nad tím, že třeba nebude mít co dát k jídlu svému dítěti, tak asi půjde a ten les podpálí, nebo vymýtí, jenom, aby se uživil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce i z tohoto důvodu, že jsou jaksi dotlačeni tou ekonomickou situací, tak loví lemury, mimo jiné.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Loví, loví, loví lemury, což je vlastně proti všem madagaskarským zvyklostem a opravdu jsou k tomu dotlačeni touto situací. Přitom Madagaskar by nemusel být chudá země. On disponuje určitým nerostným bohatstvím, těží se tam grafit, těží se tam zlato, těží se tam polodrahokamy, drahokamy, ale opět souvisejíc tedy s tou politickou situací, s korupcí, toto těží různé nadnárodní..., nostní společnosti a těží z toho samozřejmě vládnoucí garnitura a vlastně do rozvoje samotného Mada..., Madagaskaru nejde prakticky vůbec nic. Hovořila jsem tady o té dopravní infrastruktuře, která je velice třeba podstatná pro to, aby lidé mohli někam putovat, získávat třeba práci, aby se dostali ke vzdělání, což na Madagaskaru naprosto nefunguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tu situaci vidí samotní Malgašové, když jste s nimi hovořila?

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Tak tam je samozřejmě rozdíl mezi, mezi Malgaši, kterým se dostalo určitého vzdělání a samozřejmě mezi Malgaši obývajícími třeba nějaká, nějaké odlehlé vesnice. Pokud jsem měla možnost hovořit se vzdělanými Malgaši, tak ti to vnímají velice podobně, jak o tom tady teď hovoříme a vidí tu situaci jako naprosto alarmující. Samozřejmě vesničan z odlehlého koutu Madagaskaru, ten spíš přemýšlí opravdu ze dne, ze dne na den, ten o tom logicky nepřemýšlí jako o nějakém celku pro něj v podstatě to, že do něj některé části Madagaskaru přijede nějaký turista a zanechá tam nějaký peníz, vlastně není podstatné, jeho to, jeho to nezajímá. On žije v odlehlé oblasti, kde potřebuje mít to své políčko, potřebuje tam mít ten svůj skot zebu a potřebuje se uživit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to znamená, paní Šilhová, vypravit se pokud možno na Madagaskar v dohledné době, abychom ještě mohli obdivovat tu unikátní flóru, faunu.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Já bych to, já bych to rozhodně doporučila. Pokud se někdo chystá na Madagaskar, tak prosím, udělejte to teď, protože kdo ví, jak se to bude vyvíjet. Já, ráda bych byla optimistka, ale stále ještě je na Madagaskaru co obdivovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Olga Šilhová, dokumentaristka. Já vám děkuji za rozhovor a přeji vám na vašich cestách všechno dobré. A šťastné návraty.

Olga ŠILHOVÁ, dokumentaristka
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.