Přepis: Jak to vidí Oldřich Martinů – 8. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je půl deváté. Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní mimořádné vydání nabídne názory hosta, která má co říct k aktuální situaci kolem nelegální migrace i boje proti terorismu. Pozvání Českého rozhlasu Dvojky přijal Oldřich Martinů, zástupce ředitele Europolu. Dobrý den.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bývalý český policejní prezident vidí ochranu bezpečnosti Evropy, opodstatněnost obav ze spících buněk, schopnost Evropy zvládnout uprchlickou krizi, nejenom na to se budu ptát. Pane Martinů, se setkáváme se během vaší návštěvy Prahy, kam jste přijel na konferenci Home Affairs, kterou pořádá Think-tank Evropské hodnoty. Přivezl jste z nizozemského Haagu, kde působíte od listopadu 2011 konkrétní rady či doporučení?

Čtěte také

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Za prvé bych chtěl podtrhnout a poděkovat těm mladým hochům a děvčatům z think-tank Evropské hodnoty, že vůbec tohle zorganizovali, je to perfektně zorganizováno a že sem pozvali celou řadu hostů, kteří mají zkušenosti zejména z oblasti radikalizace a deradikalizace a mohou pomoct, poradit českým účastníkům této konference, jak na tyto věci se zejména z budoucího pohledu připravit. Co se týče Europolu, který tady reprezentuji, tak my jsme evropský policejní úřad, který podporuje členské státy při koordinaci jejich vyšetřování, v tomhle případě v oblasti účinného postupu proti terorismu a informoval jsem o některých bodech jako zřízení protiteroristického centra, kdy nabízíme nové kapacity, zřízení, Internet Referral Unit , což je internetová odkazující jednotka, která začla fungovat od července letošního roku a zaměřuje se na odstraňování radikálního teroristického obsahu, který vyzývá k násilnostem, aby tento obsah byl odstraněn z webových stránek. Hovořili jsme o některých otázkách vztahujících se k migraci, měl jsem i během svého pobytu jednání s panem ministrem vnitra i s policejním prezidentem, takže informoval jsem o aktuální situaci v tom smyslu, jaké kapacity Europol v současné době vyvíjí a jak může být nápomocen České republice a členským státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak daleko jsou ty přípravy na protiteroristické centrum?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Už jsou hodně daleko. De facto už byly zahájeny v prvním pololetí letošního roku, očekáváme jeho spuštění od 1. ledna, ale na vysvětlenou, ono to není úplně nové centrum. My se snažíme dát dohromady kapacity, které tam už existují. Za prvé máme databáze na všechny oblasti závažné organizované kriminality a terorismu, včetně databáze takzvaných zahraničních bojovníků, což je jeden pilíř informací, které máme. Za druhé do toho centra zahrneme informace nebo naše kapacity v oblasti takzvaného finančního zpravodajství, to jsou informace, které se snažíme zjistit, informace, které jsou spojené s možným financováním terorismu nebo podezřelé neobvyklé transakce, které zaznamenávají takzvané finančně-informační nebo analytické útvary členských států. Dále jedna databáze a jeden pilíř, který bych rád podtrhnul, to je oblast nelegálního obchodu se zbraněmi, protože ti teroristé mají blízko de facto k této oblasti a v neposlední řadě, kdy opomenu naše kapacity v oblasti koordinace, podpory našeho operačního střediska, tak posledním pilířem je naše zkušenost v oblasti kyberkriminality, nebo respektive boje proti kyberkriminalitě, protože zejména s tou Internet Referral Unit, která je součástí toho centra a už začala fungovat teď a bude začleněna následně, tak využíváme naše znalosti těchto expertů na kyberkriminalitu a současně tam máme experty, kteří prostě hovoří 7 různými jazyky, arabštinou, ruštinou počínaje a je to postaveno na takzvaném projektu Check the Web, který existuje do roku 2008, kdy již od té doby máme přehled o všech takovýchto stránkách. Jenom pro vaši ilustraci, je jich asi 10 tisíc. Novinka je, že teď budeme v kontaktu s poskytovateli a budeme je žádat, aby ten obsah odstranili, protože ten obsah je z našeho pohledu nelegální a je v rozporu podmínky a pravidly pro zveřejňování takového obsahu, takže to je novinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud vím, tak ideálně by bylo smazat ten obsah co do nejkratší doby samozřejmě, aby oslovil co nejmenší počet lidí.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Musím se přiznat, že z těch zkušeností, které máme, tak to funguje velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se právě rozjel ten tým, řekněme, mazačů?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Ono to není úplně nic nového, začalo to ve Velké Británii, kteří, v rámci dneska je to National Crime Agency, Národní kriminální agentura ve Velké Británii. Obdobná jednotka byla zřízena i v nedávné době ve Francii, to znamená, čerpáme jiných zkušenosti a je tam klíčová spolupráce se soukromými subjekty a musím říct, že tyto soukromé subjekty, musím je pochválit, jsou velmi nakloněny této spolupráci, protože i ony mají zájem, aby jejich webové stránky nebyly zneužívány k propagaci násilností a k propagaci terorismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen na Twitteru, co jsem četla, je asi 50 tisíc účtů napojených na Islámský stát.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Islámský stát, jeho následovníci, Foreign Fighters i ty osoby, které se rozhodly konvertovat nebo inklinují k těmto činnostem, jsou velmi dobře vyškoleni k používání těchto sofistikovaných nebo používají velmi sofistikovaně to, co jim nabízí internet, jo, to znamená, využívají všechny možnosti, které jsou dány běžným občanům, tak se to snaží využít právě pro propagaci těch jejich násilností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten internet, pane Martinů, řekněme hlavním komunikačním nástrojem těchto verbovačů?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Já si dovolím říct, že ano, protože dřív, pokud někdo konvertoval, tak zpravidla se s těmi osobami scházel někde na nějakých místech. Dneska není třeba, aby někam chodila, stačí, když máte připojení na internet, jste sama a doma se rozhodnete, že budete následovat tuto ideologii, nemusíte mít ani žádný záznam v trestním rejstříku, není o vás nikde stopa v nějakých policejních databázích, není důvod, proč byste byla v hledáčku zpravodajských služeb, nikdo vás neřídí, nikdo vás nekontroluje a z toho důvodu je velmi těžké pro zpravodajské služby a pro policii de facto takové osoby odhalit, ale pokud nebudu hovořit jenom o represi, tak je důležité i pro ten celý systém i oblast prevence a deradikalizace, aby taková osoba mohla být víceméně kontaktována a mohlo být na ni působeno, aby nešla tím nesprávným směrem, což bylo de facto i také téma včerejší konference, že to nebyla jenom represe a vlastně reakce bezpečnostních složek, ale co může ta společnost udělat zejména v rámci prevence a deradikalizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Martinů, mě by hodně zajímalo, když slýcháme o těch pachatelích téměř vždy, že byli v hledáčku tajných služeb a tak dále, nebylo by lepší tedy, kdyby místo toho hledáčku byli už třeba ve vazbě?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Já jenom bych chtěl podotknout, že to vnímám jako špičku ledovce, protože podle informací, které zveřejňujeme v naší strategické zprávě, která se jmenuje TE-SAT, což je zpráva o situaci v oblasti terorismu a jejich dalších trendech, to znamená, za to poslední období tam je řádově 500 takových osob, kterým bylo zabráněno ve spáchání trestného činu nebo toho teroristického útoku zpravodajskými službami, orgány, prosazující právo policejními orgány na území členských států a pokud se nic nestane, tak se samozřejmě o tom nehovoří. To znamená, aniž se tyto teroristické útoky nebo de facto pokus, který byl nedávno ve vlaku, /nesrozumitelné/, tak i ty služby efektivně některým útokům zavčas zabránily a pokud vezmu jako příklad ten poslední pokus, co se udál ve vlaku, který shodou okolností projíždí Haagem, kde sídlíme přes Brusel dál do Paříže, tak možná na tom můžu ilustrovat, co je potřeba zlepšit do budoucna, protože, jak jste správně řekla, pak najednou všechno víme, že už zpravodajské služby věděly, a proč jsme nekonali. Tak v případě tohoto pachatele, ten byl odsouzen za drogovou kriminalitu, to znamená, zanechal stopu minimálně v trestním rejstříku a minimálně byl v hledáčku nějaké drogové agentury. Za druhé byl velmi aktivní na sociálních sítích v této komunitě, to znamená, tam také zanechal stopu a za třetí zcela jistě někde vygeneroval nějakým způsobem peníze, s největší pravděpodobností z jiné kriminality tak, aby na černém trhu koupil zbraně a munici, jinými slovy, terorista při přípravě na teroristický útok může zanechat spousta stop, to vlastně kopíruje i budoucí kapacity toho našeho protiteroristického centra, kdy chceme, aby členské státy, ať už jsou to zpravodajské služby, policie, víc s náma sdílela informace, které my můžeme analyzovat, dát zpátky a můžeme zabránit společně teroristickému útoku, protože ty stopy mohou být zanechané v schengenském informačním systému, potřebují cestovat, potřebují generovat finanční prostředky, ty potom potřebují vyprat, protože zpravidla je získají nějakou jinou trestnou činností, kde zase můžou zanechat stopu. Ty finanční prostředky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stop máte hodně, pane Martinů?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
No, máme stop hodně, ale problém je, že jedna stopa je ve Francii, jedna v Řecku a třetí v Česku a ony o sobě nevědí, dokud to nepošlou do centrály, kde to zanalyzujeme a propojíme, tak to nebude fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že teď to příliš nefunguje? Nebo jak s vámi, vůbec s Europolem komunikují?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Funguje, funguje, ale může to fungovat ještě lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude muset.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Možná pár čísel pro ilustraci, my používáme SIENU, což je zabezpečená komunikace mezi členskými státy, je na to napojeno zhruba 500 různých policejních útvarů, ale i zpravodajských služeb. Umožňuje nám mít nebo přeposílat zabezpečené informace a tuto SIENU chceme dále povýšit na vyšší úroveň tak, aby zpravodajské služby je mohly používat. Vyměnili jsme 600 tisíc zpráv za rok a jenom 5 % se týká protiteroristických záležitostí. Zcela jistě to neodpovídá realitě, těch informací na území členských států je víc, jenom je nesdílejí, a to je prostor pro zlepšení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Martinů, kolik osob z Evropské unie, pokud víte nebo odhadujete, je podezřelých z toho, že bojovaly nebo bojují za barvy Islámského státu? O kolika víte?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Co se týče těch, co mají evropské pasy, tak jich je kolem 5 tisíc, to číslo neustále narůstá ze dvou důvodů, za prvé, členské státy jsou více ochotny s náma informace k těmto osobám sdílet, například v prosinci loňského roku nám předaly 14 jmen, v únoru po Charlie Hebdo 1500 jmen, jinými slovy, o těch osobách na území svých států vědí, ale nesdílejí to centrálně prostřednictvím Europolu s ostatními a na druhé straně pravděpodobně i vzhledem k situaci, jak se vyvíjí na území Sýrie a Iráku a k aktivitám Islámského státu bohužel získávají čím dál víc přívrženců. Podle statistik, které zveřejnily Spojené národy, za poslední rok to číslo narostlo asi o 71 %, odhadujou se ty čísla těch všech bojovníků, kteří tam bojují, nebo už odsud odjeli, ale jsou považovány za vytrénované bojovníky schopné spáchat teroristický útok, tak ta čísla jsou 20 až 30 tisíc. Jsou tam osoby i z takových zemí jako Trinidad, Tobago, jsou tam osoby samozřejmě i z Ruské federace, ze západního Balkánu. Ono koneckonců ten pojem zahraniční bojovníci není úplně nic nového. V případě Afghánistánu v osmdesátých letech nebo i Bosna Hercegovina, v devadesátých letech také tam byli bojovníci nebo jiní cizí státní příslušníci, kteří se tam prostě zapojovali do toho válečného konfliktu, takže 20 až 30 tisíc, 5 tisíc v Evropě a já se domnívám, že zatím nemáme úplně přesný ucelený obrázek pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme se obávat těch takzvaných spících buněk právě tady v Evropě?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Samozřejmě vzhledem k způsobu, jak pracují nebo fungují, že jsou to de facto jednotlivci, jsou decentralizovaní, nemají žádné řídící struktury, jsou podporováni tím Islámským státem, komunikují přes internet a jsou schopný de facto spáchat tento teroristický útok, tak to riziko je relativně vysoké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co děláte proto, pane Martinů, konkrétně Europol?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
To je právě problém pro zpravodajské služby a pro orgány prosazující právo a jedním z těch receptů je více sdílet informace, abysme mohli koordinovat naši činnost, aby se neopakovalo to, co se stalo, a ten příklad zmařeného pokusu o střílení ve vlaku je jeden z příkladů, že k osobám informace jsou možná, kdybysme je sdíleli na centrální úrovni, a je to jedno, když se najde jiný recept, jak francouzská policie zjistí, že zrovna informaci ke stejné osobě má německá policie nebo česká, tak je ale důležitý, aby se ty informace daly dohromady a zabránilo se takové aktivitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč, jaké byly důvody menší ochoty sdílet tyto informace?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Zpravodajské služby jsou zřízeny tak, aby vyzvídaly a aby ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sdílely?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Aby sdílely informace, to je prostě postavení zpravodajských služeb, to je jejich role, kterou od nich očekává premiér, vláda a ne že všechno vykecaj hned někam jinam. Já jsem policista a také vím, že když jsem vyšetřoval nějaký případ, ještě v Praze, když jsem pracoval u kriminální policie, tak jsem hrozně nerad taky někomu říkal, to jsem se bál, jestli mi to ten případ nezkazí, jestli se to neobjeví v médiích, nebo svědek se nedozví, jaká byla barva provazu, na kterým tu osobu prostě připravili o život, o znamená, policisté nechtějí sdílet informace. Po 10 letech, když srovnávám Europol, tak postupně to dá se nazvat, že to je úspěšný projekt, protože byla spousta úspěšných operací, spousta případů na rozebrání nějakých gangů organizované kriminality, a to je vlastně ten popud pro ně, aby sdíleli, protože vidí prakticky, že to funguje, že jsou tam kapacity, které jim mohou pomoct a mohou jim usnadnit práci. Já doufám, že v rámci proti terorismu tenhle úspěšný model v oblasti organizované kriminality bude kopírován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnoho lidí se v souvislosti s tou masivní a zdaleka nekončící uprchlickou vlnou obává, aby mezi těmi válečnými utečenci ze Sýrie nebo mezi lidmi z jiných zemí nebyli právě ti potenciální teroristé. Vy jste schopni třeba jako Europol, pane Martinů, je identifikovat?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Tak za prvé spíš se domnívám, že třeba Foreign Fighters, který mají evropské pasy, tak mají jiné možnosti, jak se vrátit domů a že nebudou absolvovat takovouhle rizikovou cestu přes Středozemí. Za druhé nemáme žádný důkaz nebo informaci o tom, že by nějakým systémovým způsobem ta migrační vlna byla využívána Islámským státem, ačkoliv Islámský stát operuje i v Libyi i operuje v oblastech, kde ty ti migranti jaksi naloďují na ty lodě a potom jsou přepravovány přes Středozemní moře. Vyloučit to nemůžeme, ale nemáme informaci, která by to relevantním způsobem potvrzovala. Z dlouhodobého hlediska, pokud by mělo dojít k jejich další radikalizaci těch osob, které připlouvají právě do Evropy a tady se usídlí, tak to je otázka, kterou řešíme s Foreign Fighters, a je to otázka vlastně systémů, které fungují v západní Evropě nebo v Evropské unii způsobem tak, aby byli začleněni v případ, že u nás zůstanou, tak, aby se nedostali do hledáčku organizovaného zločinu, který zcela jistě bude zneužívat, ať už jako oběti nebo i pachatele trestné činnosti, tak, aby nedošlo k jejich radikalizaci, tak aby minimálně nedocházelo k nárůstu Foreign Fighters, potenciálně z těchto skupin migrantů, které se dostávají do Evropské unie, ale já nechci být v tomto smyslu velmi negativní, protože to se díváme hodně do budoucna, v současné době je to také humanitární krize a přicházejí rodiny s dětmi, ženy, které přicházejí o život a myslím si, že komunita v Evropské unii se musí také zamýšlet, jak jim pomoct, jak jim ubránit tak, aby je nezneužívali ti nelegální obchodníci, protože ti jim dávají sliby, ty je rekrutují, připraví je o všechny peníze, a pak je de facto mohou připravit i o život. Jeden gang vygeneroval 71 milionů euro za 6 měsíců letošního roku, to už je docela velké číslo, které dále investují do páchání trestné činnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale, pane Martinů, odradí lidi utíkat do Evropy i za tu nejvyšší cenu, za cenu života? Jak vlastně, jaké máte možnosti jako Europol zatočit s pašeráky?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Víte, ti pašeráci, ti to nezapříčinili. Pašeráci na tom vydělávají peníze. Prostě ono jim to přistává na stříbrným podnosu, ti lidi jsou ochotni platit extrémní částky, protože je to pro ně jediná šance, jak utéct ze svý vlasti, kde je válečný konflikt, takže příčina je stabilizace zdrojových zemí, pak nebudeme potřebovat honit pašeráky, protože ti nebudou existovat, protože, když nemám důvod emigrovat, tak nepotřebuju nikoho za to platit, to znamená, my samozřejmě působíme represivně, ale je to reakce, ale ne, nezaměřujeme se na příčinu jako takovou. Příčina jako taková je stabilizace ve zdrojových zemích, byť role Europolu je identifikovat pašeráky tak, abysme jim zabránili, aby uprchlíci dále nepřicházeli o život a aby oni negenerovali peníze z této kriminality a neinvestovali do dalších oblastí organizované zločinnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považujete, pane Martinů, za největší rizika té aktuální přistěhovalecké vlny?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Tak největší riziko je a myslím, že už jsem to malinko zmínil, kdy ať už tranzitní země nebo i té finální destinace, o ně není postaráno legálním způsobem a může je zneužít organizovaný zločin, což může generovat následné další problémy včetně terorismu, včetně organizované kriminality, ale to může bejt i běžná majetková kriminalita, která může obtěžovat de facto občany. To je asi největší riziko. A současně asi bysme se měli zaměřit v rámci Evropské unie tak, aby, když už přeplavali to Středozemní moře, aby nepřicházeli o život, když už jsou na území Evropské unie, jako se to stalo v případě toho vozidla, kde bylo přes 70 osob udušeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Rakousku.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
A ten, ano, v Rakousku, a ten řidič je tam nechal úmyslně, protože se nedomluvil na zaplacení s organizátorem celého toho gangu, což je velmi tragická záležitost. To znamená, neměli bysme ty uprchlíky de facto, když to řeknu, obrazně vyhnat z veřejné dopravy a nechat je na pospat tranzitům těhle lumpů, kteří je mohou dále připravovat o život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká nálada nebo atmosféra panuje v Nizozemí, kde žijete. V Česku, řekla bych, v těch debatách hodně dominují obavy, možná až strach.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Nizozemsko je velmi svobodomyslná země, naprosto jiné vnímání de facto jako bezpečnosti, premiér jezdí do práce na kole, považuje to za normální. Já to úplně za normální nepovažuji. Mám na starost i bezpečnost naší organizace i z hlediska informační bezpečnosti, tak i fyzické bezpečnosti, takže to jsou moji přímí partneři. Za druhé, oni mají zkušenosti, protože je tam velmi silná minorita v Haagu, kde já bydlím, tak je tam velmi početná skupina přistěhovalců z Maroka, z Turecka. Koneckonců pro Europol v ICT pracují dva kolegové, což jsou vlastně potomci přistěhovalců z Maroka a jsou to jedni z ... To jsou nejvíc kompetentní jsou a prostě je s nima radost pracovat. Jo, takže to je paradox, že člověk vidí, vnímá nějaká rizika spojené s přistěhovalci a pak, když potkáte konkrétní lidi, kteří jsou vzdělaní, kteří vlastně v Nizozemí se narodili a spolupracujete s nima, tak to vidíte taky úplně z jiného obrázku, ale k tomu Nizozemí. Tam je celkem silná komunita a mají i relativně vysoké číslo zahraničních bojovníků. A jenom pro ilustraci, nemusí to být vždy osoby, které se přistěhovaly, v případě Nizozemska mají jednu osobu minimálně, která je holandského původu, není to, nepochází z této komunity a vlastně konvertovala, to znamená, není to automaticky dáno, že kdo je přistěhovalec, že bude konvertovat nebo že bude následovat to hnutí, ale jsou to i státní příslušníci, kteří pocházejí z té dané země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte na návrhy, které zaznívají, obnovit pasové kontroly, zrušit Schengen?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Již v době, kdy se Schengen zaváděl, tak se bralo v potaz riziko, bezpečnostní rizika způsobené tím, že se zruší kontroly na vnitřních hranicích, proto byla posílena opatření na vnějších hranicích a celá řada kompenzačních opatření, které mohou využívat státy mezi sebou, ať už je to přeshraniční sledování, pronásledování, lepší mezinárodní spolupráce, koordinace, to de facto funguje a teď to musí být ještě uvedeno jaksi do vyšší pohotovosti, lepší sdílet informace, lépe využívat tato kompenzační opatření. Pokud postavíme zeď nebo znova zavedeme kontroly na vnitřních hranicích natrvalo, já si myslím, že to neřeší problém. Prostě stavění zdí z mého pohledu neřeší problém, ale to je na rozhodnutí jednotlivých členských států, na rozhodnutí vlád a na druhé straně já si dovedu představit situaci, že toto může nastat. Já paradoxně jako policajt, když se zaváděl Schengen, tak jsem z toho jako policista neměl úplně radost, protože to pohodlí pro policii, že na hranicích může zastavit, zkontrolovat, mizí a musíme v terénu být aktivnější, musíme lépe sdílet informace. Pro člověka, který často cestuje, prostě jsem zásadně samozřejmě Schengen podporoval, jo, takže já nejsem moc příznivcem takových rychlých opatření a stavění zdí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy byste celkově zhodnotil ten přístup Evropy v současné situaci k ochraně, k zajištění bezpečnosti svých občanů?

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Já vidím jeden paradox, kdyby Evropská unie byl jeden stát, tak si myslím, že jsme akční, tak je rozhodnutí - zavřeme hranice a možná za týden by byla hranice zavřená. Bohužel aplikuje se tady různým způsobem i v poslední době například dublinské dohody, azylová politika, paradoxně Česká republika, Maďarsko a tady ty státy z východu to aplikují přesně tak, tak to právo nebo tyto smlouvy vyžadují a naopak některé státy to vlastně nedodržují, to znamená, vidím tady velkou nejednotnost celkově. Druhý paradox je kritizovaná komise. Komise získá podklady z členských států, připraví návrh na řešení, který byl nedávno představen ve formě /nesrozumitelné/, to znamená agenda na migrační politiku, což je velmi dobrý dokument plný opatření efektivních ze strany agentur členských států, ale na druhé straně není to aplikováno ze strany členských států jako takových. Z většiny. Některé ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Některé si dělají, co chtějí.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
To znamená, zase, když tam máte někoho, kdo si dělá, co chce, tak je to slabý článek. To se ihned ti migranti vše toto dozví a zase znova ihned využívají jakoukoliv mezeru v nejednotném postupu států Evropské unie, takže já si myslím, že tam je kámen úrazu a kritizovat komisi, která něco představí, a pak to není vlastně následováno v realitě, tak to jsem chtěl jenom dodat na vysvětlenou, jo, že to není prostě černo-bílé. Spousta deklarací, prohlášení bylo po útoku na "dvojčata" v roce 2011, zřízení protiteroristických center, pak nastaly útoky v Madridu, v Londýně, zase výzvy, zpravodajské služby budou lépe spolupracovat, vyměňovat informace. Jsme v roce 2014 a jsme zase ve stejné situaci. Co se musí ještě stát, aby zpravodajské služby byly ochotné více spolupracovat? Ale nemluvím jenom o zpravodajských službách, mluvím o protiteroristických jednotkách, národní protiteroristických bodech a různých kompetentních orgánů, institucí, které za tímto účelem byly zřízeny v členských státech. Uběhlo 14 let a já mám pocit, že v některých oblastech ty praktické kroky neodpovídají očekáváním politiků, které byly vzneseny už tehdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oldřich Martinů, zástupce ředitele Europolu a bývalý český policejní prezident byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Já vám za to děkuji a přeji hezký den.

Oldřich MARTINŮ, zástupce ředitele Europolu
--------------------
Děkuji, hlavně děkuji za pozvání a také přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.