Přepis: Jak to vidí Milan Slezák - 31. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí, je pan Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu, dobrý den, Milane.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská unie žádá Bílý dům o vysvětlení odposlechů evropských lídrů včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Její nejbližší poradci už dorazili do Washingtonu. Zdá se, že sledování Evropy, ale i milionů běžných lidí Americkou tajnou službou má docela obrovský rozsah.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Zdá se to, nevíme, ale jak to je. Pravda je, že zřejmě Národní bezpečnostní agentura, což je služba specializovaná právě na odposlechy a monitorování telefonických hovorů, ale i třeba mailů, textových zpráv, sledovala a to dlouhodobě právě kancléřku Merkelovou. O tom všem ostatním ovšem můžeme pouze spekulovat, protože třeba, dám jeden příklad, Francie. Z kraje minulého týden se říkalo, že právě tato agentura, kterou jsem zmínil, odposlouchávala nebo monitorovala, to právě nevíme, jestli odposlouchávala ty hovory nebo jen takzvaně, v uvozovkách, shromažďovala pouze takzvaná meta data, což je údaj o tom, komu kdy volal. Takže se to má týkat 70 milionů lidí jenom ve Francii. Američané říkají, že se to nezakládá na pravdě. A teď my nevíme, čím argumentují, jestli se to opravdu stalo, ale ne v tom rozsahu anebo jestli tvrdí, že se to nestalo. Každopádně americká verze, se kterou přišli právě zástupci amerických tajných služeb zní tak, že většinu z těch dat, které jsem zmínil, které se shromažďovaly evropské tajné služby a ty je potom dávaly Američanům v rámci jakési bezpečnostní výměny. Každopádně, i kdyby to bylo jenom tak, že Spojené státy, jejich tajné služby odposlouchávaly kancléřku Merkelovou a to dokonce i její soukromý telefon od roku 2002, tak ať pro to měly jakkoliv vážné důvody, k tomu se klidně můžeme vrátit, proč zrovna Německo, tak je to přeci jen věc, která se může chápat jako úder pod pás, to je velice nepříjemné, zvláště jde-li o dámu. Nedá se to věrohodně zdůvodnit. Tím spíš, jak už jsem řekl, že šlo o její soukromý mobil, také a nejen o ten služební.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jak říkala, zcela rozhořčená, že ho měla nový, nedávno si pořídila evidentně obyčejný model.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
A vidíte, a to je právě to, jenom mi táhne hlavou, že Barack Obama, když nastupoval do Bílého domu, tak mu jeho bezpečnostní poradci rozmluvili, aby nadále užíval svůj oblíbený telefon značky BlackBerry, protože říkali, že pokud jde o tento telefon, nejsou schopni zabezpečit jeho bezpečnost. Proč tedy alespoň v poslední době bezpečnostní poradci kancléřky Merkelové jí neřekli, že nemá tento telefon používat. Ale tím samozřejmě nesnímám váhu ze Spojených států, protože mezi Spojenci se prostě takovéto věci nedělají. Pozor, trošku beru zpět, špehovalo se, špehuje se, a špehovat se bude i u spojenců, ale přeci jen má to mít nějakou mez a mně se zdá naprosto průkazné, že v tomto případě, v případě kancléřky Merkelové. Byla ta mez překročena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem paní Merkelová je na to mimořádně citlivá i možná vzhledem k minulosti, vyrůstala v bývalé NDR, kde tento špehovací systém byl propracován do nejmenšího detailu. Proč tedy právě Německo v takovém rozsahu, právě kancléřka Merkelová? Dává to asi svým způsobem i možná logiku vzhledem k jejímu silnému postavení v Evropské unii?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ono nešlo jen o kancléřku Merkelovou v té době. Začalo to v roce 2002. Ještě musíme dodat, že Američané nepotvrdili výslovně, že kancléřku Merkelovou odposlouchávali, ale plyne to zcela jasně mezi řádky těch prohlášení, které celé věci udělali. Ale ten rok 2002 je rok, pouhý rok poté, co na newyorská dvojčata a na Pentagon zaútočili atentátníci, kteří unesli americká letadla. Mnoho z těch atentátníků se předtím zdržovalo v Německu, tam se radikalizovali nábožensky, anebo tam měli třeba stálý pobyt. Proto Německo bylo pro Američany velice, abych tak řekl, zajímavé z bezpečnostního hlediska, proto ho chtěli hlídat, proto tedy v uvozovkách napíchli i telefon tehdejší vůdkyně opozice Angely Merkelové, tehdy ještě samozřejmě nebyla kancléřka. Není to omluva, je to vysvětlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle víkendového vydání německého listu Bild am Sonntag, tedy nedělníku, prý americký prezident Obama měl o tom odposlouchávání telefonů německé kancléřky vědět, dokonce požadovat vytvoření rozsáhlého spisu o jejím sledování.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To právě nevíme, jak to je, protože je tady tvrzení proti tvrzení. Jeden šéf určité americké tajné služby, který by o tom měl něco vědět, říká, že o tom Baracka Obamu neinformoval. Takže buďto to věděl, pak je to samozřejmě špatně, anebo to nevěděl a je to ještě hůře, protože neví, co se mu děje ve vlastním aparátu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může ten současný skandál, ať už je ta pravda jakákoliv, nějak zastavit nebo omezit sledovací aktivity Američanů, ale i jiných, protože určitě Spojené státy nejsou jediným státem, který sleduje.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tady bychom se měli trošku pozastavit a říci si, že na Spojené státy se to nyní vyjevilo, abych to tak řekl lidově: "Prasklo to." Ale je spousta států, které si počínají úplně stejně. Například se objevil článek v italských listech, který převzal britský deník Thelegraph, podle něhož na nedávném summitu v Petrohradě, skupiny G20, skupiny nejvyspělejších zemí světa, se pokusili Rusové o špionáž velmi originální, ale nebyli v tom první, jak záhy řeknu. Údajně rozdávali členům těch delegací, hostům, kteří se sjeli do Petrohradu, infikované USB flash, na nichž byl takzvaný "trojský kůň", a to samé bylo v dalším dárku, to byly nabíječky pro mobily podle těchto západoevropských listů. Podle těchto západoevropských listů ten "trojský kůň" v telefonech, případně i v počítačích měl umožnit hostitelům, aby si přečetli SMS, maily, a sledovali hovory. Není to nic originálního, to už jsem řekl, protože Izraelci, když si potřebovali potvrdit, že ta stavba, kterou Syřané staví v poušti, je opravdu reaktor vojenského typu, jehož cílem je výroba atomové pumy, protože byl dělán podle severokorejského vzoru, tak udělali něco úplně stejného. Dva členové tajné služby Mosad šli do pokoje vysokého syrského důstojníka, do hotelového pokoje v jednom západoevropském městě, půjčili si tam jeho laptop v době jeho nepřítomnosti, infikovali ho právě tím "trojským koněm" a díky tomu mohli vidět, co tam v tom počítači má. Měli tam i snímky, zprávy, a z toho si dovodili, byl to tedy jenom jeden z důkazů, že opravdu ta stavba je budoucí reaktor. Pak ho tedy Izraelci vybombardovali. Abych tedy, musím ještě říci, že Rusové ta obvinění, o nichž jsem mluvil, popírají a říkají, že je to chabý dětský pokus odvést pozornost od skutečného problému a tím je špehování Američanů u svých spojenců, každopádně v této souvislosti, když mluvíme o tom, že někdo někoho špehoval a mlčíme o tom, že někdo druhý to jistě dělá také, o tom právě nevíme v této chvíli, tak se mi vybavují krásná slova bývalého šéfa francouzské rozvědky, která pronesl právě v době, kdy kulminoval skandál s údajnými americkými odposlechy francouzských telefonátů, přičemž ještě dodám, že není jasné do dneška, jestli šlo o odposlechy nebo právě jen o to shromažďován těch meta dat a ten bývalý šéf rozvědky řekl: "podívejte se, Američané samozřejmě špehují u nás, protože jim to diktuje jejich obchodní a průmyslové a bezpečnostní zájmy a my špehujeme u Američanů. A jestliže politici říkají, že o tom nevědí, tak nečtou zprávy tajných služeb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu, Milane, ta metadata slouží?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ta metadata jsou právě, jak už jsem zmínil, z toho se dá vyčíst, kdy jste komu volala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho lze vyvodit?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
S kým jste ve spojení, kde jste také byla. To je samozřejmě i zásah do osobního života, co si budeme vyprávět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě, jakou roli hrají ty odposlechy k udržování řekněme, mezinárodní bezpečnosti nebo právě v tom zmíněném boji s terorismem, možná i s ohledem na 11. září.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Američané říkají, že obhajují, to je vlastně velice zajímavé, protože teď, tento týden byli před výborem pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů dva čelní představitelé amerických tajných služeb. Jeden ten šéf Národní bezpečnostní agentury, která je zodpovědná po technické stránce, nikoli v po politické, za ty odposlechy a druhý, že James Clapper, bývalý generál, který stojí v čele takzvané Národní rozvědky, což je taková střechová organizace amerických rozvědek. Ti tam nepřišli před kongresmani v žádné pokorné náladě. Byli celkem vlídně přijati kupodivu a říkali, že pro Spojené státy je velice důležité vědět, co si myslí a jaké záměry mají i jejich spojenci a podle toho, že se mohou orientovat. Samozřejmě toto je jen tady cituji to, co říkali oni. V samotné Americe se proti tomu vzmáhá veliký odpor, citoval bych za všechny alespoň předsedkyni výboru pro bezpečnostní služby amerického Senátu paní Dianne Feinsteinová, která byla doposud velmi úzkou spojenkyní Baracka Obamy a ve všem se za něm stavěla, ale tady se postavila proti Obamově vládě, protože řekla, že jakkoliv, a já to teď budu volně parafrázovat, ať jakkoliv silně znějí důvody amerických rozvědek pro odposlouchávání spřátelených státníků, a ono nešlo jen o paní Merkelovou, šlo zřejmě o 35 lidí, tak ona, že by chtěla jednoznačně říci, že je proti a jestliže je proti takto vlivná osoba, tak to odráží náladu celého Kongresu, který se nyní staví spíše proti těm odposlechům, chce zpřísnit pravidla pro další odposlechy a zřejmě to dopadne kompromisem. Ale ještě předtím, než řeknu jak by ten kompromis mohl vypadat, tak chci říci, že pro Američany, pro Kongresmany i pro americkou veřejnost nejsou tak důležité ty spekulace o tom, že Američané odposlouchávají někoho v cizině. Pro Američany je důležitější, že tajné služby mají velké pravomoci i doma a že mohou odposlouchávat, monitorovat své vlastní občany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také už protestují.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak, a teď se mi zdá a zase to mohu dokumentovat na případě jednoho kongresmana a sice Jima Sensenbrennera, což je republikán a jeden z architektů takzvaného Patriot act, což byl ten zákon, který Amerika přijala celkem těsně po 11. září a který právě umožnil ty odposlechy telefonátů, větší zásah do soukromí Američanů a dal větší pravomoci tajným službám. A nyní právě tento člověk, který se zasadil o schválení toho zákona, říká, že události poslední doby a to nemluví o zahraničních odposleších, to mluví o tom, co se děje v Americe, mu bohužel dokazují, že se tehdy, když hlasoval pro Patriot Act a prosazoval ho, mýlil. Protože to co předvádí americké tajné služby, to je na něho dost a i to je jeden z lidí, kteří se snaží dát těm odposlechům nová pravidla, zpřísnit pravidla a trochu přistřihnout tajným službám křídla, i když ony argumentují tím, že pokud jde o shromažďování dat o amerických občanech, o jejich korespondenci, o jejich telefonických hovorech, vždycky rozhodne nezávislý soud, který tajným službám něco takového musí povolit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také už Američané právě na těch demonstracích přišli s jakousi parafrází volebního hesla Baracka Obamy "Yes we can" "Yes We Scan".

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je právě další rozměr, pro mě trochu úsměvný v celé té záležitosti,protože kdyby se stalo něco takového a ta obviněn byla vznesena za vlády George Bushe, tak by to bylo něco jiného, ale Barack Obama se přece prezentoval jako obhájce soukromý obhájce lidských práv. Člověk, který se chce zasadit o skoncování s přehmaty administrativy. A vidíme, že v mnoha směrech a to je jeden z nich, nic takového neudělala, takže jeho to musí, pokud jde o dopad veřejného mínění, o to víc bolet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ten kompromis, Milane, jak by ten mohl vypadat?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Říká se, že se nebudou sledovat telefonní hovory, ale maily. A písemná korespondence, což v konečném důsledku, jak říkají kritici toho posunu, může být ještě horší, ale uspokojí to Kongres, zřejmě, uspokojí to část americké veřejnosti. Americká vláda na to zřejmě bude chtít přistoupit, protože ona bude muset udělat vstřícné gesto nejen vůči americké veřejnosti, tam je to pro ní důležitější, ale také vůči zahraničním státníkům, to už je zcela jasné, kteří dávají svou nelibost najevo nejrůznějšími způsoby, například tak,že Německo a Brazílie sestavují rezoluci v Radě bezpečnosti, která by právě takovouto praxi odsoudila. Ta rezoluce v radě bezpečnosti neprojde, protože Amerika, ta má právo veta, stěží si představit, že by takovou rezoluci Amerika podpořila, na druhou stranu, jestliže v radě bezpečnosti použijete právo veta, tak tím dáváte najevo, že jste v diplomatické izolaci a dáváte tím najevo určitou slabost, protože se vám nepodařilo přesvědčit ty státy, které jsou s vámi v Radě bezpečnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte, Milane, na nové video dvou českých dívek unesených v Pákistánu. Prosí Vládu České republiky o pomoc. Stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu, hovoří také o své smrti a poslední vůli.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Je to samozřejmě věc naprosto otřesná. Myslím, že všichni z nás bychom na ta děvčata měla myslet a přát české vládě, těm kteří mohou jejich osud ovlivnit, aby měli šťastnou ruku, aby jim z toho zajetí pomohli, je to velice citlivá věc a myslím si, že to je nejlepší, co můžeme udělat, je o tom moc nemluvit. Přiznám se, že jsem byl ve velkých rozpacích z toho, že se k té věci vyjadřoval, byť krypticky prezident Zeman před několika dny, protože to se prostě nedělá. Každá zmínka může ten případ rozvířit. Teď není čas se o tom sáhodlouze bavit na veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čtveřice Francouzů se včera po tříletém zajetí dočkala svobody. Ta ale byla podle všeho velmi drahá, protože se hovoří, že teroristům z Al Kajdy bylo vyplaceno údajně 20 až 25 milionů eur. Paříž to zaplacení toho výkupného samozřejmě popírá. Jak to vidíte?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To zprostředkování v tomto případě obstál bývalý rebel, islamistický rebel, který je dnes na vládní straně v Nigeru a je to úctyhodný muž. Samozřejmě tu možnost, že on se s únosci domluvil a oni z úcty k jeho osobnosti ty čtyři unesené propustili, ale upřímně řečeno, já si myslím, že Francouzi, ačkoliv to popírají, zaplatili tu cenu, tu vysokou cenu za svobodu pro své spoluobčany, protože přesně to se říkalo i v minulosti o podobných případech, a vždycky v minulosti to Francouzi popírali. Je to velký problém na jednu stranu můžete říkat, jak to říká právě prezident Zeman, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje, ale když vám unesou nějakého občana, tak samozřejmě ten stát musí udělat všechno pro to, aby toho občana pomohl osvobodit, protože s ním stejně musíte vyjednávat. Jak s ním můžete bojovat na dálku, když ani nevíte, kde ti teroristé jsou. A rozhodně bych neodsuzoval tu praxi, kdy se zaplatí za svobodu těch lidí. Problém je v jedné věci, že když jednou zaplatíte, tak ti teroristé si to samozřejmě zapamatují a počítají s tím, a to je přesně případ té organizace, o které se bavíme, Al Kajdy v Africe. Tehdy v islámském Magribu, což je sever Afriky, která už dneska funguje také jako zločinecká organizace potud, že cíleně unáší zahraniční rukojmí, aby potom za ně dostala výpalné. A z toho financuje svoji činnost a odhaduje se, že západní země jich v posledních letech dohromady za svobodu svých rukojmí a tady chci říci, že samozřejmě každá západoevropská země to popře, že to udělala, odhaduje se, že zaplatili kolem 200 milionů dolarů, což je pěkná částka a z toho už se ta teroristická činnost dá financovat velice dobře. Na druhou stranu chci zdůraznit to, co jsem říkal předtím, nechci to nějak zlehčovat. Vím, že je to velice obtížné, chápu, že se ty peníze vyplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do zimních olympijských her zbývá 99 dní Federální bezpečnostní služba ještě nedávno ujišťovala, že ta bezpečnostní opatření nebudou přísnější než jinde. Nicméně změní se to, Milane po sebevražedném atentátu minulý týden ve Volgogradu?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě se to změní a myslím si, že Rusové sami na to byli dopředu připraveni. Věděli, že olympijské hry a zejména v Rusku a zejména tak blízko Kavkazu, protože Soči není tak daleko, budou magnetem pro teroristy, kteří budou chtít upozornit na svoji kauzu svými specifickými prostředky svět, ale také ruskou veřejnost a pro které je to dárek z nebe. Na druhou stranu spekulovalo se, že takové podobné útoky budou i v Londýně během olympijských her, tam se jim podařilo předejít. Rusko svým způsobem bylo v posledních letech ukolébáno, protože podařilo se předcházet takovým teroristickým útokům. Několik jich bylo odhaleno v zárodku, ale na druhou stranu právě ten útok na autobus ve Volgogradu, zastihl Rusy nepřipravené psychologicky na něco takového. Oni jsou zvyklí, že teroristické útoky jsou na denním pořádku v určitých částech Ruska, hlavně právě v Podkavkazí, Dagestánu a hlavně Ungušsko, tam jsou útoky, ať už pumové nebo za pomoci střelné zbraně opravdu na pořadu dne, každého dne. Ale v samotném Rusku, centrálním Rusku, nic takového už se dlouho nestalo, takže myslím si, že Rusové mají opět strach, že ruské tajné služby dostaly poslední impuls před sočskými hrami, aby zostřily pozornost. Myslím si, že tajné služby v Rusku udělají všechno pro to, aby ty olympijské hry proběhly v klidu. Ale nepodcenil bych odhodlání teroristů, kterým jak víme, nejde o život, ale o jejich věc, zaútočit během právě olympijských her v Soči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Otakara zajímá, Milane, zda vidíte nějaký pozitivní posun v syrské krizi.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ne, nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký vývoj odhadujete, co by se mohlo stát? Také ještě podotázka: "Zda má tato krize i vojenský aspekt posilování mocenských pozic Ruské federace."

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Mocenských pozic určitě diplomatických, protože Rusům se podařil husarský kousek v září, když se s Američany dohodli a se Syřany, že Sýrie se vzdá svých chemických zbraní. Na poslední chvíli tím zřejmě zabránili americkým útokům, přičemž Barackovi Obamovi se do těch útoků zjevně nechtělo. Rusové se vrátili na světovou diplomatickou scénu v pozici vítěze. Bez Rusů by se tento obchod neuskutečnil a určitě je to krok dopředu, protože čím více chemických zbraní se zničí na světě, a to zdaleka nejen v Sýrii, tím lépe pro nás pro všechny. Ale jinak, pokud jde o ruské pozice v Sýrii, tak ty zůstávají pevné. Dokud vládne v Sýrii Bašár Asad, ale myslím si, protože tam mají Rusové třeba přístav, něco jako základnu v Tartúsu, dodávají tam zbraně, mají tam lukrativní obchody, protože Syřané jsou partnerem, který za ty zbraně platí. A ruské zájmy v Sýrii jsou tak silné, že si myslím, že by ruský zájem o Sýrii přežil i pád Bašára Asada a že by si Rusové našli cestičku a zůstali tam zachyceni mocenským drápkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na závěre ještě jedna zpráva, pozitivní doufám. Z Evropy do Asie vede nová železniční trať, tunel pod Bosporem, který propojil nejen dva kontinenty, ale také dvě části Istanbulu. Po 150 letech se sen sultánů stal realitou.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, to je famózní stavba, ten tunel měří, pokud si dobře vybavuji, 13 kilometrů, pod mořským dnem, vede v délce jednoho a půl kilometru, stál 4 miliardy dolarů, v přepočtu, přičemž čtvrtinu věnovalo Japonsko. Měl by pomoci Istanbulu od znečištění prostředí, protože určitá část dopravy do něj bude svedena a jsou tam jen dva kapacitní mosty, které jsou přetížené a právě ten provoz, který tam je tak hustý, tak samozřejmě znečišťuje ovzduší, ale je to taková trošku potěmkinovsko-turecká vesnice, protože ten tunel byl otevřen v předstihu. On ještě není zcela funkční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
2015 by měl fungovat.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak, takže funguje trošku ano, trošku ne, upomíná to právě na knížete Potěmkina, který stavěl ty makety na březích ruské řeky a carevna pak byla šťastná, když tam přijela a viděla všechny makety, pak ji dokonce vodili, tam byly skutečné domy, z domu do domu a ona byla nadšená, že všude mají husu a netušila, že ta husa se vynášela na dvorek a přenášela se vždycky do dalšího domku, který carevna Kateřina Veliká navštívila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji a budu se těšit na další rozhovor.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou, mějte se hezky.