Přepis: Jak to vidí Milan Slezák – 19. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je pan Milan Slezák, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám. Dobrý den.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukrajinská metropole má za sebou nejkrvavější noc od začátku protivládních demonstrací. Střety na náměstí Nezávislosti si podle posledních zpráv vyžádaly nejméně 25 mrtvých. Ty násilnosti se šíří do regionů. Vymkla se situace kontrole, Milane?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě, určitě. A myslím si, že je to ke škodě obou stran. Jedinou rozumnou variantou je jednání pokračovat v jednáních. Samozřejmě to předpokládá, aby obě strany dokázaly ustoupit v něčem a ono to v posledních týdnech nevypadalo. Každopádně to není tak, aby jedna strana byla čítankově bílá, obdivuhodná a ta druhá jen zástupce nějakých mocností zla, víme dobře, že i mezi těmi demonstranty, kteří nám mohou být mnohem sympatičtí, protože nám mnohem mohou připomínat situaci v Československu v roce 1989. Jsou násilnické typy, které dopředu počítají s konfrontací s policií a nejsou to žádní beránci a pokud posloucháte jejich politické názory, tak se tam objevují mnohé předsudky včetně rasových.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo stojí právě za tím nejradikálnějším jádrem těch protivládních protestů?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Oni si říkají pravý sektor. Mají sklony k rázným řešením, myslí si, že politiku je zapotřebí dělat na ulici. Nechtějí vůbec se dohodnout s prezidentem Janukovyčem, chtějí ho okamžitě nahradit něčím jiným. Otázka, jak by to dopadlo, kdyby Ukrajině vládli pouze oni. Už jsem zmínil rasové předsudky, je tam silný antisemitismus. K němu občas také tíhne jedna z etablovaných politických stran Svoboda, která má stoupence na západním břehu Ukrajiny. Její členové jsou také radikální, ale většina těch demonstrantů jsou lidé, kteří by si přáli prosadit politické změny pokojnou cestou a na ta protestní shromáždění začali docházet teprve v situaci, kdy se jim zdálo, že režim odmítá o něčem takovém o nějaké pokojné transformaci uvažovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na začátku těch protestů se Ukrajinci vydali do ulic proto, že Viktor Janukovyč, nepodepsal již připravenou asociační dohodu s Evropskou unií. Platí odpor proti tomuto kroku nebo co vlastně přerostl ten současný boj a za co?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, to byla ta poslední kapka, protože prezident Janukovyč je mezi určitými ukrajinskými vrstvami a v určité části země hluboce nepopulární, k čemuž přispívá to, že jeho rodina si dovedla moc užít, protože jeho syn, který vlastně vytvořil novou oligarchickou skupinu, nový oligarchický klan, syn Olexandr za vlády svého otce zbohatl třikrát, trojnásobně a to es na Ukrajině, kde jsou ty rozdíly velké mezi bohatými a chudými lidmi, nedá nějak rozumně skrýt. Takže lidé mu vyčítají zaprvé zneužíváni moci, teď mluvím o prezidentovi, ale koneckonců i o tom jeho klanu, to že se o moc nechce rozdělit, to že to, že potlačuje opozici a také to, že nadbíhá Rusku nebo že se nechal přemluvit Ruskem, protože to, že asociační dohodu s Evropskou unií prezident Janukovyč nepodepsal, ačkoliv se s tím dlouho počítalo, je důsledkem toho, že Rusko mu poskytlo za velmi výhodných podmínek půjčku, a tím vlastně jakoby přeplatil Evropskou unii. Pravda je ovšem i taková, že asociační dohoda s Evropskou unií by v nějakém krátkodobém horizontu pro Ukrajinu mnoho neznamenala, protože jestliže by Ukrajině do Unie vstoupit měla a mohla, tak by to jistě, kdyby to všechno běželo hladce, byla záležitost takových deset, patnáct let, dohaduji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o Rusku, tak ruská diplomacie řekla, že vlastně ta situace je přímým důsledkem politiky Západu, která zavírá oči před agresivními reakcemi nebo akcemi ukrajinských radikálů. Jak hodnotíte postoj Moskvy, Kremlu?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ten je předvídatelný. Ukrajina je velká země strategicky položená země, jak Evropská unie nebo potažmo Západ celý, tak Rusko by ji chtěli mít ve své sféře vlivu. Otázka je, co za to obě ty strany, které se o Ukrajinu přetahují, mohou nabídnout. Já si myslím, že Rusko stále ještě má více, co by jim mohlo nabídnout, ale rozhodně má více, co by mohlo nabídnout současnému režimu prezidenta Janukovyče. Vezměte si jenom ty půjčky. Rusko slíbilo Ukrajině 11 miliard eur. A podmínky té půjčky jsou daleko měkčí, než jakou by Ukrajina dostala od Západu, protože Západ by chtěl ohlídat kam ty peníze na Ukrajině mizí. Rusko to bere jako politickou půjčku, takže jistě velmi rádo zamhouří obě oči nad tím, že alespoň některé ty miliony z té půjčky skončí v kapsách ukrajinských politiků nebo oligarchů, ale Rusko takovou cenu rádo zaplatí, protože potřebuje mít Ukrajinu ve svém vlivu a chtělo by ji mít také za člena své celní unie. Pro Rusko je samozřejmě Ukrajině velmi důležitá strategicky a když to vezmeme jen podle jednoho detailu, tak Krym, dne ukrajinský byl dlouho ruský a Rusko by nechtělo přijít o Krym. Mám tam svou základnu, sice uznává, že je to ukrajinské území, ale ono se z toho ukrajinské území stalo jaksi velice pikantním způsobem, protože kdysi vůdce Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov, sám z Ukrajiny si myslel, nebo alespoň to tak říkal, že Ukrajina by měla být odměněna za strádání, kterému byla vystavena za druhé světové války a prostě ten starý ruský Krym převedl na Ukrajinu. Od té doby je Krym součástí Ukrajiny, což jí ale může udělat v následujících letech velké starosti, protože kdyby, říkám kdyby, se Ukrajina měla vymanit z ruského vlivu, kdyby i nakrásně s tím souhlasily jak západní Ukrajina tak východní Ukrajina, tradičně spíše proruská, tak tady zůstane ten Krym jako zdroj všemožných nesnází, protože Krym je stoprocentně ruský, myslím svými názory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký politický stratég Brzezinski napsal, že konečným zájmem Západu není jen stabilní Ukrajina, ale i demokratické Rusko. Mohlo by se to v nějakém časovém horizontu stát?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Rusko demokratické je. Ale my rozeznáváme mnoho druhů demokracie. Někteří jsme starší, pamatujeme ještě na lidovou demokracii a na reálný socialismus. Existuje cosi jako zastupitelská demokracie, parlamentní demokracie, ale to jsou všechno pojmy, termíny, které vlastně nejsou příliš důležité. Jde o to, uzda v demokracii, i když ta demokracie má různé vady na kráse, jako je třeba ta naše, má občan pocit, že se něčeho domůže tím, že zvolí svobodně nějaké zástupce, které vyšle do parlamentu a nechá je pak vládnout a klidně je po čtyřech letech zase prostřídá. Dále je důležité to, zda v takové zemi je vláda práva, zda je nezávislá justice, a vůbec to rozdělení mocí zákonodárná, výkonný a soudní je nesmírně důležité. Dokonce nezávislá justice je na stejné úrovni pro mě, ne-li na vyšší než jsou svobodné volby, protože prostě pokud nefunguje to rozdělení rolí, tak je něco špatně. Na Ukrajině byly svobodné volby, stejně ten problém země nevyřešila, nevyřešily, ale také souvisí s tím, že tam není úplně nezávislá justice, takže Rusko je nyní ve fázi, kdy je nepochybně demokratičtější, než bylo za cara, to je pravda. A na druhou stranu to není demokracie, jak ji vidíme dneska přes všechny možné nesnáze tady máme svobodný tisk, který může kritizovat vládu. V Rusku je to spojeno s velkými riziky a trestá se tam velice drakonicky za věci,které jsou tady beztrestné a myslím si, že ta cesta před Ruskem pokud se stane nějakou klasickou demokracií našeho typu, a znovu říkám, jsem si vědom omezení, které nynější západní demokracie má. Tak pokud se Rusko propracuje k nějaké takové naší úrovni, tak to rozhodně bude desítky let trvat, ale ten pokrok, když jsem zmínila cara nebo i Stalina, ten je ovšem nepopiratelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana posluchače Václava zajímá váš názor na to, jak by jednaly ozbrojené složky západních zemí, kdyby se demonstranti takto chovali u nich. Demokratické zákroky jsme viděli například na CzechTech.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano. Jistě je to tak, ovšemže na CzechTech byla jistě provokativní situace. Myslím si, že ty ozbrojené složky zasáhnout musely. Otázka je, jestli ten zásah byl adekvátní a to bych chtěl zdůraznit. Na CzechTech ten zásah adekvátní nebyl. A stejně tak si myslím, že obviňovat na Ukrajině z násilností jenom jednu stranu je prostě nesprávné, a jestliže se posluchač domnívá, že ty pořádkové síly měly zasáhnout proti těm demonstrantům rasantně, tak zase na druhou stranu tím, kdo první vyvolal ty násilnosti. Tím kdo první brutálně zasáhl proti té druhé straně, byla ukrajinská policie zejména její zvláštní složky, které se jmenují Merkur, v nichž mimochodem slouží mladí dobře fyzicky připravení muži a mající plat daleko větší, než je ukrajinský průměr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle jednoho z vůdců ukrajinské opozice Klička není prezident Janukovyč schopen adekvátně reagovat na nynější situaci. Co můžeme očekávat, jaký další vývoj?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Víte, mně se o tom ani nechce přemýšlet, protože když už nyní je více než 20 mrtvých a když zřejmě ta konfrontace bude pokračovat, protože policie se a ta by to neudělala z vlastní vůle, myslím si, že se k tomu rozhodl režim, že se rozhodla s demonstranty skoncovat jednou provždy, takže bude v těch útocích pokračovat. Demonstranti se budou bránit. Na obou stranách budou zřejmě ranění, mrtví, přičemž opakuji, mým názorem je, že cesta z té krize vede přes dialog. Ale nedovedu si představit, že ten dialog bude po těch mrtvých a raněných alespoň v nejbližší době pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Návštěva prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova, který měl do Prahy zavítat zítra se odkládá. Důvodem jsou prý jarní prázdniny, kvůli kterým se řada českých představitelů z plánovaných schůzek omluvila. Myslíte si, že sehrály roli při odkladu této návštěvy i protesty nevládních organizací?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já bych řekl, že hlavně ty jarní prázdniny jsou podle mě zástupným důvodem. Prezident Karimov je, abych tak řekl slušně diplomaticky, kontroverzní osobnost, a stojí v čele režimu, který bych také alespoň prozatím umírněně nazval velmi kontroverzním. Každopádně ten argument prezidenta Zemana, že přicházíme o mnohé zajímavé kontrakty, jeden nebo všechny souhrnně vyčíslil na 22 miliardy korun je argument, který by neměl spadnout pod stůl, protože podle stejného vzoru obchodujme s autokratickým režimem, ale připomeňme mu vlastní standardy a upozorňujme ho na chyby, které podle nás dělá, tak ten stejný postoj zaujímaly státní státníci v minulosti ve vztahu k Číně. Vždycky západní státník přijel do Číny. Těšil se na kontrakty, které tam uzavřel, ale zároveń měl seznam disidentů, který položil na stůl a řekl: Osud těchto lidí nás zajímá. Můžete nám k tomu poskytnout informace? Takže to byla taková dvojí politika, přičemž souhlasím se skeptiky, kteří říkají, že stejně na osud vězněných disidentů to velký vliv nemělo. Ale zpět k těm kontraktům. Myslím si, že to je věc, kterou musí mít vždycky státník na mysli a vyvažovat podporu pro lidská práva a na druhou stranu usilovat o kontrakty na trzích, které třeba nejsou českými vývozci plně obsazeny, ale jestliže prezident Zeman uvedl to číslo, že přicházíme o 22 miliard korun kontraktů, tak zase na druhou stranu já uvedu jiné číslo, které je argumentem proti navazování větších vztahů s Uzbekistánem. Jenom němečtí investoři, jen němečtí investoři přišli v Uzbekistánu o 60 miliard eur, což je značně vyšší částka samozřejmě než těch 22 miliard korun, a je to jen varování pro lidi, kteří tak snadno podléhají argumentům, některých českých politiků a zdaleka vůbec nemluvím jen o prezidentu Zemanovi, kteří říkají, že budoucnost našeho exportu leží v neprozkoumaných teritoriích. Třeba v Rusku, kam ještě můžeme vyvážet více, nebo ve středoasijských republikách nebo někde jinde. A říkám: "Ano, vyvážejme tam, ale dejme si pozor na jednu věc." V těchto zemích není rozvinuté právní prostředí, které vždycky a za každou cenu ochrání vaše investice a vaše peníze, když tam chcete investovat a jen tak mimochodem čerstvá kauza české vývozní banky a pojišťovny pro zahraničí obchod dokazuje, že i v Rusku jsou takové investice a takové obchody někdy velice riskantní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěl jsem se zeptat, proč o ně němečtí investoři přišli a z jakých důvodů o takovouhle horentní částku?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Je samozřejmě také exportní země, která chce vyvážet, ale to jsou, nemáme čas, abychom zabíhali do podrobností, ale když jsme u toho Uzbekistánu, tak tam samozřejmě mnohá obchodní práva vlastní opět rodina prezidenta Islamova, prezidenta Karimova a ta si prostě svá práva ohlídá. Když se jí zdá, že ten zahraniční investor z toho příliš je nebo se jí začne zdát, že by to bylo obchodně zajímavé i pro něj, tak toho zahraničního investora prostě vytěsní z toho obchodu. Takhle jednoduché to v takových zemích je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ty námitky mimochodem v dopise se ohradila, respektive vyzvala prezidenta vyzvala, aby Karimovu návštěvu zrušil, organizace Člověk v tísni jménem českých i světových lidskoprávních organizací. Hlava státu ty námitky odmítla s tím, že Karimova nepozval on nýbrž ještě jeho předchůdce Václava Klaus a podotkl, že Karimov běžně prý jedná s představiteli Evropské unie i Spojených států a spolupracuje právě s Amerikou v boji proti terorismu.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já na jednu stranu prezidentu Zemanovi velice rozumím a snad už jsem před chvilkou řekl také jasně, že v těchto případech je zapotřebí vyvažovat ten čistě takzvaně lidskoprávní přístup a na druhé straně ty obchodní příležitosti. Ale je špatně, jestliže předem zaujmeme nevyvážený jednostranný postoj. Nic jiného neříkám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je určitě velká výzva, úkol pro vůbec českou zahraniční politiku.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To nepochybně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A její sladění mezi Černínem, Černínským palácem a Hradem.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je druhá opera, která nás trápí už mnoho desetiletí, řekl bych, rozhodně od začátku samostatnosti české novodobé samostatnosti, protože někdy tam máte dvojkolejnost. Hrad razí jinou politiku než Černínský palác.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I třetí kolej.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak. A to už je vůbec tedy na pováženou, protože samozřejmě taková nejednotnost nemůže zůstat v zahraničí nepovšimnuta. A ta republiku a její zahraniční váhu, která měřeno čistě jen naší lidnatostí anebo ekonomickým postavením ve světě beztak není taková, aby ohromila ostatní státy ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Italský premiér Enrico Letta podal v pátek demisi. V úřadu byl teprve 10 měsíců. Nahradí ho jeho rival Matteo Renzi, dosavadní starosta Florencie a nedávno zvolený šéf středolevé demokratické strany. Co se Lettovi stalo osudným, vnitrostranický puč?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano. Matteo Renzi nemá nikoliv náhodou přezdívku šrotovač. To je ostrý mladý hoch, který má ostré lokty, který už jednou neúspěšně kandidoval na vůdce Demokratické strany, což je takový zajímavý, nechci říci, nenapadá mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Útvar?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, útvar, je to lepší než slepenec, v němž se setkali lidé z bývalé křesťanskodemkoratické strany, její taková levější část, plus někteří bývalí komunisté. Jsou tam také, kteří ovšem v Itálii byli eurokomunističtí, na vkus našich soudruhů bývalých příliš pokrokoví nebo příliš prozápadní. Ale abych to řekl krátce, ten útvar samozřejmě má co dělat na italské politické scéně, protože je to levý střed a Matteo Renzi, byv jednou poražen v boji o vůdcovství v této straně, nakonec se do čela této strany dostal a stále ještě v mladém věku, pln energie, je to muž, který běhá maratony, který rád jezdí na motocyklu a v 39 letech se mu začalo zdát, zjevně, že by vládní politiku dělal lépe. Jinak a lépe než jeho stranický kolega Enrico Letty, který stál v čele vlády, teď těch posledních deset měsíců Letta, vytvořil koalici po volbách po nerozhodnutých volbách. Bylo to velice obtížné, musel do nich přizvat soupeře, hlavního soupeře té demokratické strany a to byl pan Berlusconi, který ovšem měl ty známé soudní potíže, takže nakonec z vlády vstoupil, ale zůstal tam jeho odštěpenec, jistá část jeho strany, která té vládě umožnila fungovat dále, ale ta vláda je slabá už z podstaty už od začátku, protože je to velká koalice fakticky, je tam pravice s levicí dohromady, přitom Itálie by potřebovala daleko silnější vládu, která by si poradila s italskými ekonomickými problémy, které jsou značné. Nicméně voliči rozhodli tak jak rozhodli, žádné z těch stran nedali přesvědčivou většinu, takže musela vzniknout takováto koalice. Ale ta koalice samozřejmě neměla tolik sil, aby ty potřebné reformy prosadila razantně a toho využil pan Renzi, udělal proti Lettovi stranický puč a nyní tedy sám bude sestavovat vládu. A bude to mít velice obtížné, za prvé proto, že je to třetí premiér v řadě, který nemá mandát z voleb. Čímž je de facto už dopředu oslaben. Za druhé proto, že se bude muset dohodnout nějak s Berlusconim, který už není ve vládě a bude mít spoustu důvodů k tomu, aby té vládě příliš nepomáhal. Za třetí proto, že ty problémy a to jak politické, tak ekonomické, italské a to už jsem zmínil, jsou opravdu velice vážné. Za čtvrté proto, že Renzi nemá zkušenost z vysoké politiky, nebyl ani zvolen členem parlamentu dolní sněmovny nebo Senátu, nestál v čele nějakého ministerstva, dokonce ani nefungoval někde na ministerstvu nějaké subalternější roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový politický nepopsaný list.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To také zase není pravda na druhou stranu, protože on má zkušenosti se starostováním a řídit město jako je Florencie, město velikosti Brna, to je také samozřejmě velký vklad do politiky. Mimochodem já osobně si myslím, že politik, který neprošel do vysoké politiky právě přes ty komunální funkce, kde musel být ve styku s voliči, a jedné části vysvětlovat, že má určitý omezený balík peněz a že může buďto postavit kanalizaci, což chtějí oni, tato část občanů, anebo chodník, což chce druhá část občanů, tak má handicap, protože tento starosta bývalý dobře ví, že se nemůže zavděčit všem, musí udělat rozhodnutí a musí ho obhájit i proti těm nespokojeným a ten, kdo toto stádium přeskočí a dostane se do vysoké politiky jenom díky stranickým sekretariátům, o to ho nemůžete a to je můj osobní názor, čekat zázraky, ale pan Renzi je jiný příklad, ten stál v čele Florencie těch pět let a byl tam úspěšným starostou a stal se i miláčkem mnoha Italů, protože Italové, když se na něj podívají, tak si říkají: Toto je mladý energický člověk, ten s naší zemí může něco udělat, měl by dostat šanci. Většina lidí v Itálii si to myslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké šance jsou na vlastně zlepšení, na prosazení těch reforem, na to, aby se to více rozpohybovalo,což se Lettovi vytýkalo, protože vlastně Renzi bude mít stejnou vládu i stejnou podporu v parlamentu.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano,to je tady ten problém a on určitě nebude usilovat o předčasné volby, protože někdy by mohl dopadnout špatně a jeho strana. Myslím si, že ty ekonomické reformy budou ještě velice složité, půjdou zřejmě proti zájmům levicových voličů a Renzi je levicový politik, ale je tady jedna oblast, ve které si myslím, že by udělat pokrok mohl a to velmi rychlý. Za prvé změna volebního zákona tak, aby výsledky voleb zahrnuly nebo znamenaly to, že bude jasnější vítěz a že ten sestaví pohodlnější vládní většinu a za druhé, v italské politice platí to, co neplatí snad nikde jinde na světě, že Senát má stejnou váhu jako Poslanecká sněmovna. A to znamená, že pokud politik má většinu nebo ta koalice má většinu v dolní sněmovně, ale nemá většinu v Senátu, tak je fakticky paralyzován a to se přesně stalo teď po těch volbách, kdy vláda měla většinu v dolní sněmovně, ale neměla většinu v Senátu, takže všechny ty důležité zákony, všechny důležité reformy, které by si prosadila v Poslanecké sněmovně, by jí shodil ze stolu Senát a Senát má mít samozřejmě svoji úlohu v určitých politických systémech, ale má to být spíše pojistka a jestliže ty obě komory jsou rovnovážné co do moci, tak se s tím zřejmě musí něco udělat. Itálie o tom něco ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Děkuji za rozhovor a budu se těšit na ten další příští měsíc, pokud se nepletu.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Také děkuji, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.