Přepis: Jak to vidí Martin Loew – 22. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní pozvání přijal Martin Loew, cestovatel a fotograf. Já vás srdečně vítám, dobrý den.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Dobré ráno a děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mongolsko, o kterém si budeme povídat, jste kdysi si prý neuměl představit. Možná i to byl důvod, proč jste se tam vypravil a k té první cestě jste přibral hned také další. Co se vám o těch zážitcích, zkušenostech vybaví, když se řekne Mongolsko?

Čtěte také

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Když se řekne Mongolsko, tak se mi i po vlastně dvou cestách po téhle zemi vybaví především nekonečný prostor, obrovské rozlehlé krajiny, kde většinou od obzoru k obzoru nevidíte nic. Někdy to nic je úplně rovné, někdy to nic je trošku zvlněné, ale v podstatě ten základní dojem, co se mi vždycky vybaví, je krásná volná krajina úplně prakticky nezasažená člověkem, civilizací, čistá, taková příjemná, vzdušná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To také demonstrujete na vašich krásných fotografiích, na webu promítání CZ, kam se mohou také posluchači samozřejmě fotografie budou i na našem webu dvojky a facebookovém profilu. Dívám se na fotografii večerní nebe nad stepí, což ukazuje tu nádheru a rozlehlost. Vlastně jsou to oblaka a nic. Mohla bych říct.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Ano, tak to je zvláštní je, že zrovna oblaka mě při obou cestách po Mongolsku vždycky velmi zaujala a nejsem objektivně schopen říct, jestli je to tím, že tam vlastně nic jiného než oblaka nebylo, tak mě zákonitě oblaka zaujala. Ale spíš si myslím, že jako vlivem klimatických podmínek nad tou obrovskou prázdnou krajinou se často tvoří velice jako zajímavá oblačnost a v kontrastu s tou vlastně prázdnou a často plochou krajinou vytváří úžasný dojem a když už zmiňujete i fotografii z mého webu, tak vzpomínám si na zážitek přímo při pořízení obrázku tohohle, že když jsem jel s ostatními turisty a chtěl jsem v tom místě, kdesi uprostřed stepí zastavit, že budu fotografovat, tak oni nechápali, co chci fotit, protože objektivně vzato, kolem nebylo opravdu nic, ale nikdo se nepodíval na oblohu, aby zjistil, že vlastně to nejkrásnější je tam zrovna to nebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten kontrast je opravdu úchvatný. Co do podnebí, tak je to, řekla bych, docela extrémní. Tedy pro nás, ale i pro Mongoly.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Určitě. I pro Mongoly a i tak asi celkově jako bych řekl v planetárních měřítcích. Mongolsko je velmi vnitrozemský stát, který je uprostřed toho asijského kontinentu.je to druhý vnitrozemský stát na světě dokonce a tím pádem tam také panuje dost silné extrémní kontinentální klima, což znamená stručně řečeno, že jsou veliké výkyvy, především teplot mezi dnem a nocí, i mezi létem a zimou. V létě tam bývají vedra, v zimě velké mrazy. Když k tomu připočteme dost vysokou průměrnou nadmořskou výšku, Mongolsko má průměrnou nadmořskou výšku skoro jako naše Sněžka, takže když to k tomu připočteme, tak opravdu tam zažívají ti obyvatelé dost velké extrémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pro vás, pane Loewe bylo takovým oříškem vzhledem k tamnímu klimatu, nebo na co jste si musel třeba dále zvykat?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Já jsem byl v Mongolsku pokaždé v létě. Takže to klima nebylo nijak extrémní, samozřejmě na jihu, na poušti, bylo poměrně horko, ale co si budeme povídat, poslední dny u nás bylo také poměrně horko a to už se zase tolik neliší, snad jenom, že v Mongolsku je to klima přeci jen v létě sušší, takže se to lépe snáší, ale myslím si, že to, co by bylo na Mongolsku opravdu těžké, je cestovat tam v zimě, kdy tam bývají mrazy, bývají tam silné větry a tomu asi odolá málokdo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam konkrétně jste se podíval?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Tak já jsem do Mongolska cestoval možná netradičně aspoň při té první cestě od severu po zemi z Ruska, od jezera Bajkal, kde jsem se vyskytl vzhledem k jiným okolnostem a tak jsem sedl do vlaku a asi den a půl jsem jel vlastně část pro Transsibiřské magistrále a potom na jih odbočku vlakem do Ulánbátaru, takže jsem navštívil Ulánbátar, a potom jsem se podíval do hezkého národního parku kousíček na východ od hlavního města, a to je národní park Terelč, kde jsou skály, lesy a vypadá to pro nás možná jako příjemněji, než zbytek toho Mongolska a pak jsem cestoval na jih do pouště Gobi, kde je to, co asi my si nejvíc představíme pod pojmem Mongolsko, to jest ty rozlehlé rajony na jihu fakt pouštní suché a směrem k severu už trošku zelené stepní, zatravněné a to je to, co já vidím jako Mongolsko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste se pohyboval, jakými dopravními prostředky. Na kolik je vůbec ta řekněme infrastruktura turistická, na jaké úrovni nebo v jakém stavu. Protože přeci jenom, promiňte, Mongolsko v posledních letech je, je o něj velký zájem a řekla bych, že i přibývá turistů, kteří se tam vypravují.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Myslím si, že tak jako všude na světě, zvláště tam jako kde bezpečnostní a politická situace není nijaká nebezpečná, tak ten turismus určitě jde nahoru i v Mongolsku, ale taková klasická infrastruktura, jakou bychom mohli očekávat z mnoha jiných zemí, tím mám na mysli i především silnice, autobusové linky, místní cestovní kanceláře nabízející různé výlety, to v Mongolsku prakticky není. V Mongolsku se cestuje většinou po prašných velmi kodrcavých nezpevněných cestách, často se cestuje i mimo cesty, takže potřebujete mít terénní auta a sice jezdí po Mongolsku hromadná doprava, kterou využívají místní lidé, ale ta je poměrně řídká, poměrně pomalá, nespolehlivá, potom typicky bývá extrémně přeplněná, že těch lidí tam cestuje asi dvojnásobek, než je těch míst a využít tuto dopravu pro nějaké turistické poznání, dostat se na nějaká zajímavá místa, je téměř nemožné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste to vyřešil jakým způsobem?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
V podstatě asi jediné řešení je mít k dispozici dopravu vlastní, to znamená, pronajmout si terénní auto, což je zase nákladné. Když jsem tam byl sám, tak jsem o tom ani neuvažoval. Trvalo mi velmi dlouho, než se mi díky velkému štěstí podařilo vlastně v poušti na jihu, kam jsem doletěl, jak neználek a nic jsem nevěděl, představoval jsem si to naivně, tak se mi naštěstí podařilo stopnout jiný zájezd, kteří měli ještě volno v tom svém terénním autě a k nim jsem se takříkajíc vetřel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poznáváme Mongolsko. Co všechno lze jako turista v této zemi vidět, navštívit, už jste to nastínil, poušť Gobi. Možná, co vy jste ještě zažil a kam byste se, pokud by byla návštěva do třetice, rád podíval?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Pokud mám říct rovnou, kam bych se rád podíval a kde jsem zatím nebyl, tak je to západní část Mongolska, kdy pohoří Altaj, mongolská část Altaje, možná i protože, shodou náhod znám část Altaje, která zasahuje na území Ruska, kde jsem byl několikrát a kde přece jen je ta krajina taková vlhčí, je tam víc lesů, ta mongolská část potom dál k poušti Gobi směrem na východ je sušší a sušší, takže určitě bych se rád podíval tam a pokud se vrátím k první části vaší otázky, co tam vlastně v Mongolsku turista může vidět, řekněme, jaké jsou tam nějaké cíle nebo zajímavosti, tak kromě toho, co jsem zmiňoval a kromě třeba hlavního města, které opravdu tedy neoplývá nějakou zvláštní krásou, ale přesto rozhodně je tam co vidět, tak obecně v Mongolsku na mnoha místech jsou k vidění docela pěkné a poslední dobou se obnovující buddhistické kláštery, protože to jsme nezmínili, ale je tradičním náboženstvím v Mongolsku už po několik staletí je tibetský buddhismus, který tam přinesli tibetští misionáři, tak kláštery sice ve 30. letech 20. století za doby v Sovětském svazu Stalina a v Mongolsku jeho prodloužené ruky Činisan byly zrušeny, často zbořeny, mniši byli vyhnáni na Sibiř do gulagů. Tak ale dnes se ty kláštery obnovují, ten život se tam vrací a určitě to stojí a vidění a pak pochopitelně v Mongolsku především stojí za vidění vlastně ta krajina, která jakkoliv je jednotvárná, což jsem říkal na úvod, tak zároveň v tom velikém rozměru je pestrá. Jsou tam části pouště Gobi, které jsou úplně rovné a kamenné, jako kamenité, kde nic není. Jsou tam části, kde jsou nádherné písečné přesypy, duny obrovské, jsou to takové stakilometrové pásy, kde je prostě nádherný písek v těch dunách. Jsou tam části, kde jsou hory, a to docela vysoké, přes 2 tisíce metrů. V nich jsou soutěsky, údolí, potoky, kde je pěkně. Jsou tam části stepní, kde roste tráva. Anebo kde roste dokonce pažitka. Mimochodem to je taková zajímavost, kterou jsem tam objevil, když jsme cestovali tím autem z pouště Gobi na sever, tak asi plus minus uprostřed Mongolska bych řekl, že je taková oblast asi tisíc kilometrů čtverečních, kde neroste nic než pažitka. Nechápal jsem to, ale opravdu ta země kompletně porostlá klasickým našim šnitlíkem, pažitkou, nic jiného tam není. Tak to všechno je pro mě dost pestré na to, aby člověk do Mongolska se jel podívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vůbec žádná jednotvárnost, byť je to země rozlehlá, ale přesto docela rozmanitá, jak popisujete.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Ano, jenom člověk potřebuje víc času, protože tou oblastí té pažitky jedete třeba pět hodin a než se to změní, tak to prostě trvá dlouho, ale pak přeci jen přijde zase něco jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ochutnal jste třeba?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Rozhodně. Pažitku jsem ochutnal byla to úplně normální pažitka. Nevím, kde se tam vzala, možná je v Mongolsku doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě jste poznal také život místních lidí. Vidím to také na vašich fotografiích, na kolik se, pokud vůbec, mění ten tradiční působ života pastevců mongolských, kočovníků?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Máte pravdu, že to by byla zásadní chyba nezmínit jako jednu vůbec z největších zajímavostí asi pro návštěvníka právě možnost vidět, potkat navštívit a seznámit se s těmi místními kočovníky, lidmi, kteří ty obrovské prostory Mongolska obývají. Těch kočovníků pořád je opravdu velké množství, opravdu veliké procento obyvatel Mongolska stále žije tím svým životem. A oni žijí velmi podobně jako žili jejich otcové, dědové, pradědové a mnoho generací dozadu, žijí velmi tradičně tito kočovníci, ten život v zásadě je téměř stejný jako býval kdysi. Já dokonce u některých svých fotografií jsem si uvědomil, že ten obrázek, který jsem tam vyfotil, by asi vypadal úplně stejně před 500 lety, teřba možná i před tisícem let úplně stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ten satelit na jurtě.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Ano, říkám u některých obrázků. Jsou zkrátka situace a místa, která vypadají stále stejně. To myslím, že v Evropě bychom nenašli takový pohled, který by byl stejný třeba po 500 let, ale v Mongolsku ano, přesto jsou věci,které do života Mongolů dneska přicházejí nově. Vy zmiňujete satelit, to člověka samozřejmě praští do očí, když uprostřed pouště stojí jurta a kolem se pase stádo velbloudů a za jurtou je obrovská satelitní anténa. Zkrátka ano, technika také přichází. Kdo má trochu peníze a chce být v kontaktu se světem, tak si pořídí fotovoltaickou malou elektrárničku, kterou si dá na střechu jurty, pořídí si televizi k pořídí si k tomu tu satelitní anténu a vlastně může sledovat, co je nového ve světě. A jestli můžu říct, tak dochází k takovému zajímavému paradoxu, že kdysi před tím, než tyto vymoženosti přišly, pokud cestoval kočovník Mongolskem nebo jel někam třeba sám jezdec nebo dva na koni, tak když konečně dorazil k nějakému jurtovišti, kde někdo bydlí, tak většinou to byl on, ten kdo přijel, který přinášel novinky těm lidem a vyprávěl jim, co ve světě viděl, co zažil, co je nového. Dneska je to obráceně, když přijede někdo k někomu na návštěvu, kde byl pár dní pryč, tak první, co je, se ptá, co se událo v seriálech, co je nového se ptá ten, kdo přijel, nikoliv ten, kdo tam byl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jurty se Martinem Loewem vrátíme hned po písničce.
Mongolskem nás v Jak to vidí na Dvojce provází cestovatel a fotograf Martin Loew. My se vracíme pomyslně do Jurty, kterou jste navštívil, zažil, tam se vlastně na návštěvy jaksi lidi nezvou, ale rovnou přijdou. Tak jste se také pozval, v uvozovkách?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Ano. Je to tak. Mongolští pastevci stále žijí v jurtách, to znamená, v těch jakoby sbalitelných a přenosných obydlích, velikých stanech válcového tvaru se špičatou střechou a tak jak jste řekla, tak je pravdou, že oni se navštěvují tím způsobem, že na návštěvu prostě přijdou. Ani se neklepe, otevřou se dveře a jste na návštěvě. Takhle to v Mongolsku normálně funguje. Takhle jsem to jednou vyzkoušel i já samozřejmě za doprovodu mongolského průvodce, asi sám bych si to netroufl, ani bych se nedomluvil s těmi obyvateli, protože mongolštin není zrovna jazyk, kterým bych jakkoliv vládl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jiné jazyky? Lze se tam domluvit nějakým jiným jazykem, třeba ruštinou nebo ani to ne?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Překvapivě málo. Vím, že u nás panuje takový názor, že ruština je tam poměrně obvyklá, ale z mojí zkušenosti to zdaleka není pravda. Sice třeba v Ulánbátaru narazíte občas na někoho, kdo mluví rusky. Paradoxně bych řekl, že jsem narazil zhruba na stejný počet Mongolů, kteří uměli česky jako rusky. Taky mluví někteří česky, protože část z nich u nás studovalo kdysi, ale není to rozhodně obvyklá řeč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je obvyklé u nás, když přijdeme k někomu na návštěvu, tak doneseme nějaký dárek. Jak je to v Mongolsku? Čím vás pohostili?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Myslím si, že v Mongolsku tohle není úplně vyžadováno, ale naopak pravdou je, že jakmile jste u někoho na návštěvě, tak rozhodně patří k tomu slušnému chování, že vás oni doma ve své jurtě pohostí. A k tradičnímu pohoštění patří to úplně nejzákladnější, co mají, to znamená, nápoj zvaný mongolsky ajrak, česky tedy kumis, neboli zkvašené kobylí mléko, které mají snad všichni kočovníci ve své jurtě u vchodu v takovém velikánském modrém, dnes většinou plastovém, po pravdě řečeno, špinavém a často ošklivém barelu, a prostě je to, kumis je, jak jsem řekl, zkvašné kobylí mléko. Takže těžko popsat jeho chuť.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce to zkusit. Netváříte se u toho.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Chce to zkusit. Netvářím se, což posluchači nevidí, ale lze to asi poznat. Ten chuťový zážitek je, přinejmenším jako rozporuplný, musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co další zážitky, pokud vím, tak Mongolsko není nic pro vegetariány.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Mongolsko není vegetariánská země. Já si dokonce troufnu říct obecně, že Mongolsko vůbec není země pro kulináře a pro kohokoliv, kdo by si myslel, že si tam nějak zvlášť pochutná, tak to fakt těžko, protože tradičním základem stravy Mongolů je kromě už zmíněného kumisu a případně takových dosti tvrdých sýrů bez valné chuti, které se také dělá z mléka, tak je to především maso a to hlavně beraní maso, tučné maso. Oni milují takový ten nakyslý beraní lůj s tím zápachem, co u nás většina lidí fakt nemá rádo. To oni mají strašně rádi. Když vás chtějí uctít, tak vás s tím hostí a znovu se netváří. Je to obtížné, musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je neslušné odmítnout?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Asi je neslušné, ale myslím si, že oni to chápou a tak jak mi bylo vysvětleno tím Mongolem, který mě tam poprvé provázel, je slušné alespoň přiložit k ústům a tak jak dát najevo tu vůli, že s nim sdílíte to, čím vás hostí, ale nevyžaduje se, abyste to zkonzumovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vůbec dívají nebo pohlížení na turisty nebo cestovatele z jiných zemí?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Zatím jsem měl pocit, že těch turistů je v Mongolsku tak málo, že ještě ta země tím není v uvozovkách zkažená, to znamená, že když opravdu přijdete k někomu takhle na návštěvu i jako turista, tak se na vás nedívají nijak skrz prsty, nedívají se na vás tak, že by z vás měli vymáčknout nějakou tu korunu jako to často v cizích zemích bývá, ale naopak můj zážitek byl takový, že to pozorování jakoby bylo vzájemné, že ti místní všichni se seběhli a dívali se na nás, na turisty a chtěli se o nás něco dozvědět a zase my jsme stejně tak zírali na ně a na ten jejich život, takže přišlo mi to zatím takové jako spravedlivé, takové pěkné, že to bylo vzájemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, Martine, procestoval řadu zemí. Téměř celé jihoamerické Andy, chystáte se na Kamčatu, Sibiř znáte velmi dobře. V čem podle vás tkví to největší bohatství Mongolska?

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Já si myslím, že největším bohatstvím Mongolska stále ještě tkví právě v tom, že většina obyvatel si udržela ten tradiční život, že žijí právě, jak jsem říkal v úvodu tak jako jejich otcové, dědové, pradědové. Mají obrovskou nádhernou čistou zemi, nezkaženou civilizací, mají spoustu času, spousty prostoru, to je něco, co my v Evropě už nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám děkuji za vaše postřehy z cest po Mongolsku. Martin Loew fotograf a cestovatel a vaše fotografie budou samozřejmě k dispozici k nahlédnutí na našem webu i facebookovém profilu nebo na vašich stránkách. Děkuji a přeji vám krásné léto.

Martin LOEW, cestovatel, fotograf
--------------------
Děkuji vám.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.