Přepis: Jak to vidí Martin Krafl – 25. sprna

25. srpen 2016

Hostem byl ředitel Českého centra ve Vídni Martin Krafl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnes budeme cestovat, a to s Martinem Kraflem, ředitelem Českého centra v rakouské metropoli. Vítejte u nás.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Grüß Gott, hezké dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. Vídeň, kouzelné to město, jak se zpívá ve slavném songu Vídeň, jenom ty samotná sama, opakovaně vítězí v anketách nejrůznějších vlastně o město, kde se dobře žije. Vy v této působivé metropoli žijete, pracujete dobré 4 roky.

Čtěte také

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
No, už je to skoro pět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vidíte, jak to utíká. Je život, Martine, opravdu a v čem lepší než v Praze nebo v jiné evropské metropoli?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Pavel Kohout říkává, že Vídeň je lépe fungující Praha a já s ním naprosto souhlasím. Já jsem člověk, který díky své minulosti po boku Václava Havla 7 let procestoval svět, byl jsem ve více než 90 zemích světa a musím říci, že i mí přátelé, i mí kolegové moc dobře vědí, že z těch míst, kam jsem se nakonec dostal a kde teď mohu už pátý rok pracovat, je mi Vídeň asi vůbec nejbližší. A možná je to právě proto, že mám pocit, že jsem ve svojí milovaný Praze, která ale funguje o něco líp, anebo funguje tak, jak já bych si přál, aby Praha fungovala. Vídeň je ve své podstatě malé město u Dunaje, které se pro mě vyznačuje klidem. Tam necítíte stres a přitom všichni lidi, co tam žijí, tak žijí úplně stejný život jako tady v Praze, mají úplně stejné starosti, řekněme, že možná vydělávají trochu víc, i když já si myslím, že to možná není o výši toho výdělku, ale o tom, že dokáží víc spořit, protože jsou tam jiné relace nákladů na život než třeba u nás v České republice. Pak taky říkám, že jejich klidu hodně pomáhá uzákoněný třináctý a čtrnáctý plat. Oni vždycky ví, že v polovině roku a na konci roku přijde ten plat ještě jednou, takže ví, že mají z čeho zaplatit dovolenou, vánoční dárky a případné prostě nečekané výdaje, a to všechno je velmi uklidňuje. A já si na Rakušácích hrozně vážím jejich snahy udržet rakouskou tradici, zachovat si ten tradiční způsob života. Vždycky říkám, že když přijedete do Vídně, tak to město se od všech globalizovaných měst Evropy, od těch velkých metropolí liší právě tím, že působí jako, kdyby tam byl trochu prach na něm, jako kdyby vlastně od té monarchie se až tak moc nestalo. Když se procházíte tím centrem, tak za každým rohem na vás kouká Sisi, císařovna Sisi v nějaké podobě. Ty budovy nádherné zrekonstruované, všechno vám, na každém rohu máte někde rakouskou vlaječku a připomíná vám vlastně text, který tam stojí, kde se nacházíte a jaké významné místo to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to hrdí patrioti bychom řekli.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Jsou to hrdí patrioti a oni si to užívají. A Rakušané si pořád ještě během dne najdou chvíli na to, aby zašli do jedné z asi 300 kaváren, dali si kávu. Ten číšník je nikdy nevyhodí, i když si dají malý presso a budou si číst noviny a nikdy si nechtějí objednat nic více a všechny tyhle ty maličkosti včetně toho, že třeba metro jezdí každé 4 minuty, že všechno je to vlastně hrozně dobře dojezdné bez aut a podobně, tak všechny tyhle ty maličkosti v tom městě vytváří takový pocit pohody. A já myslím, že to je to, co nejvíc působí na mě a na všechny ty, kteří tam žijí. To je ten pocit žití bez stresu. No, a pak samozřejmě musím dodat, že Vídeň je taky město, samotní Vídeňáci říkají, že 50 % plochy města je zeleň, a to samozřejmě je věc, kterou si přeje asi každý, kdo žije ve velkém městě a je to něco, co tomu pomáhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se Vídeň během těch let, co tam žijete, proměnila? Jaké ambice má vůbec to město?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Já si myslím, že velmi. Důkazem toho je možná pan profesor Bodner z Innsbrucku, chirurg, který zachránil život Václava Havla v roce 1998. Já jsem s ním pořád v kontaktu. Já jsem tehdy v Innsbrucku byl s Václavem Havlem tři týdny a on někdy jezdí do Vídně a vídáme se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zajdete do kavárny?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Zajdeme vždycky do kavárny Central, do té jedné z nejstarších krásných kaváren v Herrengasse a pan profesor Bodner mě vždycky překvapí tím, že když spolu jdeme po jakékoliv ulici v centru Vídně, tak on tenhle ten pán v letech, profesor, který prostě ve Vídni studoval, tak se diví. Pořád prostě říká - wow, shau, podívejte, támhle, támhle. Já už jsem mu několikrát říkal: "Pane profesore, vždyť vy jste tady tak často." A on říká: "Ale vy vůbec nechápete, jak Vídeň rozkvetla." V sedmdesátých, osmdesátých letech to byl mrtvý bod, který byl obklíčen železnou oponou, žádní investoři do Vídně nechtěli, protože měli pocit, že z Vídně se dál nedostanete. Letiště v podstatě nebylo vůbec jakoby pro východní a západní stranu města zajímavé nebo severní a východní stranu, takže to bylo takové šedivé místo a on vždycky říká plné penzionistů. Mladí lidé z Vídně utíkali. A ten obrat nastal v roce 1989. Já jsem měl štěstí, získal jsem po revoluci stipendium a byl jsem ve Vídni rok 1990 a 1991, jeden studijní rok a když srovnám tu Vídeň tehdy a dneska, tak je to asi jako když byste viděli sad růží, který tu a čas někde kvete, ale pak přijde někdo, kdo dá naprosto novou zeminu, přidá k tomu trochu hnojiva a z těch růží vyroste nádherný růžový sad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taková probuzená Šípková Růženka je Vídeň.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Taková probuzená Šípková Růženka. A když už mluvím o těch růžích, tak Volksgarden vlastně v centru Vídně nedaleko radnice je vysázeno 140 druhů růží, které tam kvetou v podstatě od dubna do listopadu, a to proto, že Vídeň je teplejší než Praha a počasí je tam hezčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je plná náruč růží, dnes s Martinem Kraflem.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letní Jak to vidí dnes hostí Martina Krafla, ředitele Českého centra ve Vídni, o které si také povídáme. Řekla bych i z vlastních zkušeností, že Vídeň je v létě mimořádně přeplněná, o mnoho více než v ostatních měsících. Jak se žije v létě v letních měsících, o prázdninách, pane Krafle, v rakouské metropoli?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
No, už jsem naznačil, že Vídeň, což někteří lidé si možná neumí díky té blízkosti představit, ale je opravdu teplejší, je v ní více sluníčka, jsou tam takové typické letní večery. Já vždycky, když mám návštěvu a je u mě na terase, tak říká, že má pocit, že je někde u moře. Ty večery ale také znamenají, že ve městě výheň přes den, takže člověk, který se tam vydá na letní prázdniny, tak si sice může užívat krás, může si užívat klimatizovaných muzeí, ale chtě nechtě je konfrontován s myšlenkou kam teď, je mi vedro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K Dunaji.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
K Dunaji, právě, to je obrovská výhoda. Dunajský ostrov, který je v severní části města, je v podstatě ostrovem, na který nesmí auto, může tam jenom pěší chodec nebo cyklista, je to několik kilometrů dlouhé území plné parků, sportovišť, barů a tam si prostě můžete kamkoliv lehnout a vykoupat se v Dunaji. Dunaj je poměrně čistý, je velmi studený, na to musím upozornit, ale zase ten krásný kontrast k tomu horkému počasí napomáhá k tomu, že do něj skočíte velmi rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to něco podobného jako třeba ve Švýcarsku, které dobře znáte, ať už Bern nebo Curych, že dokonce o polední přestávce zaměstnanci si jdou zaplavat do řeky nebo do jezera.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Ano, ano. No, a výhoda je taky to, že tam jezdí metro, takže opravdu tam dojedete za 10-15 minut z centra města, vystoupíte a jste přímo u vody. A komu by se nechtělo do Dunaje, kdo má přeci jenom raději koupaliště, tak bych měl taky dva tipy. Ten jeden je pro někoho možná překvapivý. Spousta turistů a spousta návštěvníků města chodí do Schönbrunnu podívat se na krásný letní císařský zámek, prohlédne si celý park, ale málokdo ví, že v jednom rohu tohoto parku je krásné koupaliště, ve kterém už plaval i císař, ve kterém si zaplavala i Sisi. A tohle to koupaliště je obklopeno stromy, takže je to takový malý únik z města. Je čisté, nádherné a mohu ho všem vřele doporučit. No, a pak je ještě jedno koupaliště, které je sice trošku z ruky, ale je to úžasné místo. Je to na Kahlenbergu, což je nejvyšší hora vlastně nebo nejvyšší kopec Vídně, a tam je koupaliště, ve kterém, když se koupete, tak máte před sebou panorama celého města, nádherné a výhodou toho je, že tohle to koupaliště je nedaleko vídeňských vinic, nedaleko Grinzingu, takže po koupání navečer v letním sluníčku si můžete udělat malý vandr a projít těmi vinicemi. No, a skončíte v malé vesničce Grinzing, kam jezdí tramvaj. Tam jsou všudy Heuriger, tam jsou všude místa, kde vám ta vína, která se tam pěstují, která vám tam nabídnou. No, a vy potom po jedné, dvou či více skleničkách vína nasednete na tramvaj a odjedete zpátky do města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou ještě místa atraktivní ve Vídni, ale méně známá? Co byste doporučil nebo jak jste je poznal, protože většina turistů, jak již jste sám řekl, se pohybuje právě v tom historickém centru, pak ještě teda sjede do Schönbrunnu metrem pohodlně, rychle, ale se ještě podívat, co není tak známé?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Já bych možná měl dva tipy. Ten jeden je pro milovníky monarchie, Sisi a císaře. Je to Hermesvilla. Hermesvilla je v Lainzer Tiergarten, což je přírodní obora. Je to vlastně od Schönbrunnu ještě takových 15 minut tramvají nebo autem směrem na Penzing a je to nádherná vila, kterou nechal postavit císař pro císařovnu Sisi, a to z toho důvodu, že se jí nelíbilo v Schönbrunnu, ona mu pořád utíkala někam, tak on se jí zeptal, jestli by nechtěla ještě jednu krásnou vilu a postavil ji na krásné louce uprostřed lesa. Ona tam strávila 14 dnů, pak mu řekla, že se jí tam nelíbí a odjela. A tahle ta vila se jmenuje Hermes podle posla bohů Hermese, která je v zahradě. Je to novorenesanční stavba, která je rozdělená do dvou částí, do částí, které obývala císařovna, která tam měla například svůj sportovní sál, který vedl přímo ke koním, nebo velmi ponurou ložnici anebo takový společenský salon, ve kterém jsou vystaveny její suvenýry z cest. Naopak císař měl velmi střídmé komnaty, je tam jeho pracovna, jeho ložnice. A kolem vlastně té vily je přenádherný park, kde se dají strávit hodiny na pěších túrách a kde se dají potkat daňci a veverky, divoká prasata, je to úžasné místo. A ten druhý tip, ten je, ten patří k Vídni také, protože Vídeň je samozřejmě kulinářský zážitek, a to je Eis salon Tichý, který v padesátých letech založil Čech, pan Tichý, proslavil se tím, že jako první nabízel Vídeňanům zmrzlinu, kterou rozvážel ve vozíčku a pak si založil svůj vlastní salon. A tenhle ten salon má patentované meruňkové knedlíky ze zmrzliny. Uvnitř je zmrzlinová meruňková dřeň, která je vyrobena z pravých meruněk z Dolních Rakous, je to obalené vanilkovou zmrzlinou a navrch jsou oříšky. On si je nechal patentovat. Patří to k vídeňské tradici. Také, když projíždíte Vídní, tak na autobusech je reklama, kde tyto meruňkové ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to všude i v metru.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
... knedlíky vidíte a jsou nezapomenutelné. A takový malý tajný tip, až tam přijdete, tak nejděte přímo do hlavního vchodu, ale vedle letní zahrádky je postranní vchod do domu a tam je úplně ten původní zmrzlinový salon z padesátých let s krásnými skleněnými mozaikami, a to je /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká stopa ve Vídni.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Česká stopa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ne jediná. No, a k Vídni patří nejenom kavárny, zmrzlinové cukrárny, ale samozřejmě také valčík a nyní jeden také na vlnách Dvojky v podání vídeňských filharmoniků.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí Martin Krafl, ředitel Českého centra ve Vídni rakouskou metropoli, to se dozvídáme na vlnách Českého rozhlasu Dvojky. Vídeň si nelze představit nejenom bez valčíku, bez růží, v lidové zahradě, bez pověstných kaváren, lipicánů, španělské jezdecké školy, galerii, ale samozřejmě také toho odkazu bývalého císařského páru Alžběty a Františka Josefa I. Od jeho úmrtí uplyne let 21. listopadu rovných 100 let. Vládl 68 let. Jak na něj vůbec vzpomínají, teda ani ne vzpomínají, ale vůbec si připomínají odkaz Vídeňané tohoto vladaře?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
No, jsou i tací, kteří možná ještě vzpomínají v té úplně nejstarší generaci. Já myslím, že ho velmi uznávali a že pro císař je něco, jako pro nás Tomáš Garrigue Masaryk, což samozřejmě neuslyší rádi ti, kteří se radovali, když Tomáš Garrigue Masaryk založil Československo, ale je tomu tak. A právě i vlastně rozsah těch akcí, které připomínají to jeho úmrtí, dosvědčuje, že na tom Rakušanům velmi záleží a já se vlastně vracím k tomu začátku, zase k té tradici rakouské. Oni připravili na ten letošní jubilejní rok 5 výstav, 4 z toho jsou ve Vídni a jedna je v Dolních Rakousích. Na 3 z těchto výstav ve Vídni a na tu v Dolních Rakousích se dokonce všichni dostanou na jednu vstupenku, kterou, když si koupíte, tak platí až do toho 27. listopadu, kdy všechny výstavy končí. Jediná výstava, která se té vstupence vymyká, je výstava v rakouské Národní knihovně. To je výstava, která je zaměřena na fotografie a písemnosti, které se z císařské rodiny dochovaly. Zajímavá je tím, že to jsou vůbec poprvé zveřejněny dopisy na rozloučenou od Marie Vetserové, což byla milenka korunního prince Rudolfa, oni spolu spáchali sebevraždu. A tyhle dopisy byly objeveny teprve v minulém roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze se z nich něco zásadního dozvědět, protože to vlastně ta sebevražda, otazník, je dodnes zahalena tajemstvím.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Je. Co mě překvapilo, že vlastně nejdříve zemřela ona, pak on. A já jsem si vždycky myslel, že to bylo současně. Ale z těch dopisů nevyplývají nová fakta, která by asi historiky překvapila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tajemství Habsburků, to zůstane.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Některá tajemství je možná dobře, že jsou nadále tajemstvími.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o rakouské Národní knihovně, tak tam je k dispozici přes 10 tisíc různých dokumentů, fotografií, řekl bych, že málokterý panovník, vladař je natolik, ten jeho život, působení opravdu nejrůznější detaily tak zmapován jako u Františka Josefa.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Určitě. Dokládají to i ty tři další výstavy. Třeba na zámku Schönbrunn se výstava jmenuje Člověk a panovník. Ta je v překrásných prostorách v prvním patře, které jsou pokryty nádhernou restaurovanou tapetérií a nejsou normálně přístupné. Tahle ta výstava vlastně ukazuje, jak významnou osobností rodu Habsburků František Josef byl. Doplňuje ji pak druhá výstava v muzeu císařských kočárů, ta se jmenuje Reprezentace a skromnost. Tady si zase návštěvníci mohou prohlédnout kočáry, oblečení a různé předměty každodenní potřeby, které František Josef nebo Sisi používali. A třetí vídeňská výstava v muzeu nábytku Hofmobiliendepot se jmenuje Svátek a všední dny a ta ukazuje a tam je to právě taky hodně, jaký byl velký rozdíl mezi panovníkem, když plnil svoje povinnosti a jeho osobním životem. On byl velmi skromný. Nevyžadoval vlastně vůbec žádné výjimky, prostory, ve kterých se pohyboval, byly velmi jednoduše zařízeny. A zbývá možná ještě krátce ta úplně poslední výstava, která je v Dolních Rakousích. Ta je na krásném zámku Niederweiden. To je lovecký zámek, kam František Josef utíkal přes svými vladařskými povinnostmi, a proto se také výstava tady jmenuje Lov a volný čas. A jedna zajímavost, tenhle zámek je 50 kilometrů za Vídní směrem ke slovenské hranici a protože je to opravdu, co by kamenem dohodil na Slovensko, tak tahle jediná výstava má popisky i ve slovenském jazyce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze potkat, pane Krafle, ve Vídni, zejména tedy v metropoli třeba ještě dnes muže s licousy jako taková drobná inspirace, která zůstala?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Ano, stále. Dokonce milovníci monarchie mají svá sdružení. Pořádají různé slavnosti. A musím říci, že když debatuju někdy na akcích Českého centra Vídeň se staršími návštěvníky, tak často slýchávám - co nám to ten Masaryk udělal? Nebylo by to krásné, kdyby ta monarchie byla i dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vídeň, o které hovoříme, o proměnách, o jejích ambicích, co vy jste si možná z toho typického vídeňského způsobu života převzal?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Já myslím, že tu radost z každého okamžiku, když žijete nebo pracujete ve městě, které opravdu máte rádi, které milujete. A já to, každou tu minutu, kterou tam ještě mohou strávit a kterou jsem tam strávil, beru jako dar. Myslím si, že jsem se naučil vrátit se třeba k 10 či 15 minutám dne, kdy si vychutnám tu svoji vídeňskou kávu a cítím, jak strašně důležité je takovou pauzu udělat a pokud možno, vypnout mobilní telefon, ale to už se mi zas tak často nedaří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to tedy, lze, jsou vlastně wi-fi připojení v těch vídeňských kavárnách, protože to už se ten neduh často také dostal, třeba k Havelkovi?

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
To jste narazila na velmi zajímavou věc. Oni se tomu strašně brání a dlouho se tomu brání generálně. Samozřejmě, že vývoj v celém světě je donutil k tomu, aby wi-fi měli v kavárnách, ale oni na to neupozorňují. Oni to nikde nereklamují, nedávají vám nikde návod, jak se máte přihlásit, jaké mají zabezpečení a pouze, když si něco objednáte, tak pak máte tuhle tu možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Martin Krafl, ředitel Českého centra v rakouské metropoli, ve Vídni. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji krásné léto.

Martin KRAFL, ředitel Českého centra ve Vídni
--------------------
Děkuji za pozvání a nápodobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra nás Světlana Lavičková zavede do Chráněné krajinné oblasti Český les. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio