Přepis: Jak to vidí Marek Jelínek a Michal Kohoutek – 29. sprna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pravidelném čase se hlásí pravidelný letní pořad Jak to vidí, ve kterém poznáváme zajímavé kouty světa. Dnes nabídku postřehy mladých cestovatelů, kteří se rozhodli poznat svět ze stupátka koloběžky - Marek Jelínek a Michal Kohoutek. Dobrý den, vítejte.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Dobrý den.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud a kam až jste s kamarády dojeli?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Tak my jsme, respektive já jsem začal v Mexiku, v Cancúnu, kde nás jela skupinka vlastně 6 lidí a v Nikaragui pak se připojil Michal a celou tu pouť jsme vlastně zakončili v Sao Paulu v Brazílii a vlastně byla to cesta napříč kontinentem Jižní Amerikou.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem teda se připojil v Nikaragui a potom jsme přiletěli ze Sao Paula do Paříže a dostali jsme se vlastně k hranicím a z hranic jsme potom jeli na koloběžkách domů do Kolína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to koloběžkování světem bylo, co se vám všechno různě přihodilo, to se dozvíte právě v dnešním vydání. Nerušený poslech. Marek Jelínek a Michal Kohoutek jsou mými hosty. Marek Jelínek, iniciátor expedice Kam až dojedeme. Konečně jste se vyspali po dlouhých měsících v normální posteli a nikoliv pod širákem.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, je to tak. Teda mně spíš chybí ten širák než ta normální postel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Michale.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
No, je to trošku celkově pro nás šok a nezvyk vůbec slyšet češtinu a spát v posteli a tak. Člověk si už za těch 8 měsíců zvyknul žít jinak. My se trošku teď jakoby aklimatizujeme teprve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste přijeli ostatně před několika dny pouze. Počítali jste, kolik párů bot jste na koloběžce prošoupali?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, protože máme facebook Kam až dojedeme, tam jsme vyhlásili soutěž, kolik párů jsme prošoupali, to jsme nakonec pak i prozradili. A těch párů bylo celkově 5.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem prošoupal 3.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
A já 2, takže dohromady 5 párů bot jsme prošoupali za tu dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy a kde se vůbec zrodil nápad procestovat na koloběžce země Střední a Jižní Ameriky. Nutno říct bez nějakého doprovodného týmu a GPS.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Já už jsem kdysi navštěvoval Jižní Ameriku, vždycky to pouze bylo na 1 měsíc, tak jak mi dovolovala práce. A já jsem se rozhodl, že by bylo dobrý opustit tu komfortní zónu a zkrátka vyzkoušet si trošku i něco jiného. Říkal jsem si, ale já bych nechtěl jenom stopovat. Tak jsem úplně, že jo, náhodně jsem zašel do garáže, tam jsem viděl koloběžku, na které já jsem vždycky jezdíval ke svým kamarádům a tak. A říkal jsem si, ty brďo, tam ještě na koloběžce nikdo nebyl. Tak prostě vznikl nápad, spontánní nápad vlastně koloběžka a tím se mi otevřely dveře outdooru a zjistil jsem, že jsou nějaké velké trackové koloběžky a že by se na tom dalo právě ujet to, co bysme potřebovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musel vás, Michale Kohoutku, Marek Jelínek hodně dlouho přesvědčovat, abyste se připojil?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
No, ono to bylo trošku víc složitý. My se teda známe ze základní školy s Markem, dlouhý léta jsme se vlastně neviděli a potkali jsme se na koloběžkách, protože já taky jsem milovník koloběžek a samozřejmě jsem věděl tady o tom nápadu Marka cestování a já jsem měl svůj nápad, že bych chtěl projet Vietnam a jet po Islandu. A vlastně, když jsem Marka potkal, tak mě hned napadlo, že bych jel s ním, ale já jsem s sebou chtěl vízt psa. To jsme teda usoudili, Marek teda zavelel jako vedoucí výpravy, že to by asi nešlo v Jižní Americe se psem, že prostě se toho jede každý den strašně moc. Takže já jsem v první chvíli vlastně řekl, že nepojedu. Oni teda odjeli a já jsem potom po měsíci se dozvěděl, že jeden vlastně z toho týmu odchází, že se vrací domů a napsal jsem Markovi, jestli by přece jenom byla možnost se přidat. A vyrazil jsem teda za svým synem, který mi povolil vyjet, a vlastně za svým tátou, kterýmu jsem teda psa svěřil na tu dobu a nakonec jsem se rozhodl najednou zničehonic a vyrazil jsem po měsíci vlastně za nimi do Nikaraguy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se člověk vůbec připraví na to, že odjede na tak dlouhou dobu?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Na to se nejde vůbec připravit. To prostě je tak velmi rychlý. Nejdřív je třeba odhlásit se z úřadů a všechno to tady zrušit, vypovědět a pak prostě se to děje. Takže na to se nejde úplně tak jako připravit, to už nejde zastavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už jste jak, Marku, cestovatel nebo dobrodruh na plný úvazek? Nebo jak to říct?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Teďka v tuto chvíli dá se říct, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to bylo u vás? Vy jste byl, Michale, trošku kratší dobu, ale.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem teda na rozdíl od Marka skoro necestoval, jenom tady po Evropě, takže jsem vůbec neměl představu, co si vzít s sebou. Ptal jsem se Marka a on mi řekl teda jednu českou čokoládu, že to je všechno, co s sebou potřebuju. Tu jsem mu teda potom přivezl. No a prostě já jsem naházel doma, co jsem našel, do batohu a vyrazil jsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by mě zajímalo, kolik takové zavazadlo, kolik jste strávili, 8 měsíců celkem? U vás, Marku, určitě. Kolik takové zavazadlo na tak dlouhou dobu váží? Museli jste ho táhnout neustále s sebou.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, ano. Koloběžka samotná váží 7,5 kilo a s nosičem, dejme tomu, 8 kilo a pak ta bagáž 25 kilo to bylo u mě dohromady.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Ta moje bagáž vážila tak asi 2krát tolik, protože já jsem s sebou bral úplně všechno, já jsem měl s sebou i stan. Marek neměl stan s sebou třeba.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
A nepotřebovali jsme ho teda.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
A pak jsme zjistili, že ho nepotřebujem, tak já jsem ho dal nějaký paní cestou. A vůbec jsem měl tý výbavy trošku víc a postupně jsem to tak porozdával, takže jsem to zredukoval taky okolo těch 30 kilo potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, stan jste neměli, Michal Kohoutek ho věnoval, v hotelích jste nejspíš nespali. Tak kde tedy?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
On věnoval teda i přilbu, takže tam bylo víc věcí, který jsme věnovali takhle různě. Ale my jsme spali vlastně, kde se dalo. Nejdřív v tý Střední Americe jsem dostal nápad, že by se dalo přespávat vlastně u hasičů. To už začalo vlastně za Cancúnem asi 20 kilometrů, to městečko se jmenuje Playa del Carmen a tam vlastně to začalo, kdy jsme přijeli vlastně k hasičům a zeptali jsme se /netlumočeno/ a takhle jsem tam začal mluvit. A oni řekli, super, první expedice na světě na koloběžkách, nemáme s tím problém. Takže jsme zjistili, že u těch hasičů to jde a že jsou velmi přívětiví, vstřícní, ochotní lidi v tý Střední Americe. Takže vlastně většinu času a té cesty jsme strávili vlastně u hasičů, skoro každou noc jsme vlastně u nich spali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak finančně to bylo, pokud můžete prozradit, náročné?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Finančně to bylo náročné tak, že vlastně nejdřív, že jo, letenka jako taková, přeprava koloběžky a pak samozřejmě je něco s sebou, jakoby jídlo, pití, to pití hrálo velkou roli, protože ve Střední Americe je, tam je prostě neuvěřitelně, už od 6 hodin od rána jsou 32 stupňů. Takže za to pití se tam jakoby tratilo dost peněz i za jídlo jako takový.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Skvělá věc třeba, jestli to lidi neznají, tak existuje filtr, kterej si našroubujete na PET lahev a vlastně udělá vám skoro z jakékoliv vody pitnou, takže to je taky docela dobrá věc, to jsme s sebou měli třeba.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ale spoustu peněz jsme tratili za přepravu, to znamená, my, když jsme se třeba dostávali ze Salvadoru do Nikaragui, nechtěli jsme přes Honduras, tak jsme jeli vlastně lodí, takže tam. Pak ještě potom z Panamy do Kolumbie. Panama a Kolumbie nemají mezi sebou silnici doteďka, protože spolu nekámoší, je tam takovej jakoby prales a v tom pralese je údajně narkomafie, která tam jako nějakým způsobem ještě pěstuje koku. Takže jsme museli lodí, pak jsme další lodí vlastně jeli 4 tisíce kilometrů po Amazonii. Takže jakoby spíš paradoxně vlastně jsme dávali nejvíc peněz za přepravu těch koloběžek v místech, kde jsme nemohli jet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vsadím se, že vás od hodně dobrodružné cesty pár lidí i odrazovalo.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Určitě. Bylo spousta lidí, který tvrdili, že jsme blázni, že se to prostě nedá zvládnout, že je to nesmysl a že s koloběžkou v Andách nemůžeme nikdy v životě jako, že je nemůžeme vyjet a že tam zmrzneme nebo že nás zabijou a okradou a spousta takovejchhle klasickejch řečí, který se nám snad podařilo s Michalem vyvrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše parta se ale vrátila v pořádku, nutno říct.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Trošku třeba mě překvapilo, když jsme byli třeba v Kolumbii, tak jsme přišli na klasický sídliště, jako třeba tady v Praze, ale jedinej rozdíl je, že vlastně okolo těch lepších domů, třeba shluk 6, 7 domů a okolo nich je 4metrový plot, na kterým je ještě ostnatý drát a ještě elektrický plot kolem dokola prostě. Je to teda zvláštní, ale já za celou dobu jsem se nesetkal s žádným problémem, že by mě někdo napadnul nebo že by byl nějakej problém s někým.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Já jsem teda byl okraden o boty a pak ještě o půlku vybavení, ale to bylo spíše mojí vinou, protože boty mi ukradli v Hondurasu a pak v Kostarice, když jsem pak upravoval fotografie na pláži, tak jsem usnul v půl čtvrtý ráno, myslel jsem si, že vydržím, jsem usnul, jsem nějak ty věci si dal prostě do bagáže nešikovným způsobem jakoby hnedka vedle sebe, aniž bych to dal na bezpečné místo. Takže to spíš byla jako moje chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A napříč Střední a Jižní Amerikou cestovali na koloběžce mí dnešní hosté Michal Kohoutek a Marek Jelínek. Jaká byla vůbec příprava na expedici? Už jsme hovořili o tom, kolik vážila vaše zavazadla, samotná koloběžka. Co dalšího třeba? Museli jste nějak trénovat na to, abyste zvládli náročnou trasu?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
V první řadě jde o to, že já jsem byl zvyklý na malou koloběžku. A velká koloběžka je úplně něco jiného. Takže člověk, než by měl vyrazit na takovouhle nějakou delší výpravu, tak by třeba aspoň minimálně 3, 4 měsíce dle mého názoru, by měl prostě s tou koloběžkou se trošku sžít, aby věděl, co od toho čekat a měl by rovnou jezdit vybaven s tou bagáží, aby si zvykl na tu zátěž. Protože třeba v tom Cancúnu, když jsme přistáli a měli jsme jet prvních třeba 30 kilometrů do centra města, tak to byl šok, protože vlastně nikdo z nás pořádně nejezdil vlastně tou bagáží, protože teprv nosiče nám přidělali 3 dny před odletem. Takže člověk si pak třeba týden zvykal na to, že na stabilitu, na tu koloběžku, jak se prostě chová. Takže mé doporučení je aspoň 3, 4 měsíce s tou koloběžkou se sžít a pravidelně jezdit i třeba klidně pro rohlíky do centra města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná přibalit i nějakou krabici mléka.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Třeba.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem teda nějak neměl čas trénovat, ale jezdil jsem na koloběžce už před tím, vlastně asi skoro 2 roky, takže jsem věděl, jak to asi bude vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vás čekaly různé silnice, cesty, stezky, ale také klima. Jak se na to vůbec bylo možné připravit?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Tady bych navázal na to, co s sebou vlastně vzít. A když vlastně Michal, my jsme si pak psali s Michalem z Belize. Tam jsem se dozvěděl, že Michal I., jak já mu říkám, tak se musel vrátit z důvodu toho, že jeho přítelkyně otěhotněla, a tak jsem mu psal, vem si s sebou pár triček a třeba mikinu nebo něco takovýho, protože opravdu ve Střední Americe klima je po celý rok kolem 30 stupňů. Takže tam opravdu stačí vlastně jet v plavkách a v tričku a to je vše. Samozřejmě pak něco jiného je Jižní Amerika, kde to klima je velmi proměnlivé vzhledem k tomu, že jsou tam 2 roční období, zimní a letní. My jsme měli to štěstí, že jsme chytili teda to zimní období.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
On mi totiž říkal, já říkám, Marku, co si mám vzít vůbec s sebou? A on říká, no, vem si 1 tričko, mikinu a šortky a pojeď, to je v pohodě. A pak, když jsme spali ve 4 tisících metrech v Andách, klepali jsme se ve spacáku, tak jsem říkal, ještěže jsem si něco přibalil navíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste pak měl asi všechna ta trička na sobě.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Dá se na to připravit tím, že se pečlivě podíváte, kam jedete. Tím nechci říct, že bysme se nepodívali, ale nedá se to takto přesně jako specifikovat. Zkrátka my jsme třeba ocitli právě v těch Andách, kde opravdu byla zima. Takže někdy je dobrý si vzít prostě i to zimní vybavení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jsme vlastně neřekli, jak dlouhá byla celá ta trasa. Kolik kilometrů jste ujeli a kolik států jste navštívili?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Celkově jsme najeli kolem 6 tisíc kilometrů, v tuto chvíli už je to něco přes 6 tisíc kilometrů, poněvadž jsme jeli vlastně vod německých hranic potom vlastně do Česka. Jakoby já od 20. listopadu do 9. srpna a bylo to 15 států. Michal, ten jel vlastně z Nikaragui.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem jel od 13. ledna a přiletěl jsem vlastně do Nikaragui.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
13 států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle čeho jste vůbec vybírali tu trasu?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ona byla velice jednoduchá, protože já jsem chtěl, aby ta Střední Amerika byla pohodová, takže jsem nechtěl vůbec jezdit přes nějaký hory, které tam jsou, Andy tam jsou také, takže vlastně víceméně celá Střední Amerika vedla podél pobřeží Karibiku i Pacifiku. Takže to byla taková v uvozovkách pohoda až teda na to teplo. A vlastně pak já jsem chtěl vidět Amazonii, takže jsem tomu přizpůsobil trasu. Původní trasa měla vést přes Venezuelu a teprve vlastně měsíc před výjezdem jsme se dozvěděli nebo člověk to sleduje, ty informace, že jsou tam demonstrace a ta bezpečnostní situace není stálá, není to tam jako jednoduchý. A navíc se zavřely vlastně hranice s Kolumbií a s Venezuelou, takže tam nebyla možnost, jak se tam dostat. Takže se muselo improvizovat. Chtěl jsem do Amazonie, chtěl jsem vidět Andy, chtěl jsem na solnou pláň, takže to se tomu nějak přizpůsoboval ten terén, trasa tak, aby byla co nejlíp schůdná pro ty koloběžky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás to navíc, Marku, nebyla první cesta.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, tak já už jsem jakoby věděl, vědel jsem, kde zhruba, co, jak, kde, proč to vypadá nebo jak to vypadá, kolik to stojí. Takže už jako člověk tyhle informace měl, poněvadž tam byl 4krát, takže to pro mě bylo mnohem snazší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohu prozradit, že máte latinskoamerické kořeny.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, ano, tatínek Kubánec, maminka Češka, takže jsem takovej jako mix.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se nejvíce těšil Michal Kohoutek na této expedici, o které hovoříme?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Tak já jsem se hlavně těšil na to, že pojedu každej den od rána do večera na koloběžce, jako na tu fyzickou námahu a na to, jestli to zvládnu. A taky jsem se těšil na to, že poznám jiný lidi a úplně jinou kulturu. Byl jsem zvědavej vlastně, jaký jsou ty rozdíly třeba v mentalitě lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k čemu jste dospěl? Jakou zkušenost jste udělali?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Poznal jsem, že prostě lidi tam vnímají ten život úplně jinak než tady v Evropě. Přiletěl jsem zpátky do Evropy, tak to byl šok, protože vlastně za těch 8 měsíců si člověk zvykne třeba na reakce těch lidí, ze všeho mají radost, usmívají se na vás. A tady, já jsem přejel hranice, byl jsem zvyklý vlastně, že když uvidím třeba někoho, tak mu zamávám a on nadšeně zakřičí olá, usměje se. Tak jsem zamával na první paní za hranicema, která seděla na autobusové zastávce a ona tak zamračeně zakroutila hlavou, jakože jsem blázen. Tak to byl takovej zvláštní pocit, no. To bylo první setkání tady v Čechách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se liší ta mentalita stát od státu? Nebo je tam takový ten společný jmenovatel?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Třeba nejvíc přívětiví lidé jsou v Kolumbii, co jsme jakoby takhle zaznamenali, a v Paraguayi a pak ještě třeba jakoby Brazílie. A pak jako mi nejmíň přívětiví z mého pohledu je Peru a Bolívie. A já bych řekl, že to je tím, že v tý Bolívii, jak je zima, že to klima opravdu hraje svou roli, kdy ty lidi jsou takový jako do sebe víc jako uzavřený. Tohle jsem já vypozoroval.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Takový společný jmenovatel tam je, a to je, že všichni Jihoameričané jsou pyšní na ten svůj národ vždycky. Přijedete do Kolumbie a když třeba jim řeknete, že v Kolumbii to je nejkrásnější, tak oni jsou strašně rádi.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Jsou velmi rádi, no.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
To tady v Čechách až tolik není. Tam jsou prostě hrozně pyšní na ten svůj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patrioti?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak místní pohlíželi na vás, na expedici od Kolína?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
To bylo úžasný, protože v podstatě my, když jsme jeli po té silnici, nás stavěli normálně malý děcka, za náma běžely a do toho ještě i na těch svejch skútrech, tak zastavovaly, točily si nás na mobilní telefony, fotily se s náma. Prostě my jsme jeli a najednou člověk se svojí přítelkyní na motorce a říká /nesrozumitelné/, jako chceš vodu, /nesrozumitelné/ chceš jídlo, /nesrozumitelné/ potřebuješ jako přespat, /nesrozumitelné/ chceš peníze. Třeba zrovna ta Kolumbie, ta byla úplně jako pro mě úplně super, jakože tam ty lidi, koloběžky tam ani neznají, oni nevědějí vůbec, že něco takovýho existuje. Oni tam mají, oni tomu říkají patineta a to je pro malý děcka, že to má vepředu 2 kola a vzadu 1 kolo. Když ty děti nás viděly, tak vždycky křičely: olá, patineta, petinete. A bylo to úplně super. A takhle to bylo vlastně celou tu cestu i v Peru, Bolívii, Paraguayi, Argentině, to bylo prostě všude. Takže opravdu ty lidi, jak to neznají, tak prostě na nás všichni mávali a ta koloběžka nám otevírala vlastně dveře tam, kam bysme s normálně nepodívali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Půjčili jste někomu koloběžku svézt se?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Půjčovali jsme ji prakticky každý den, půjčovali jsme jí dětem, třeba 3 děti najednou na ní jely. Půjčovali jsme každýmu, kdo se o to zajímal. A zajímavý teda bylo, že my jsme vlastně za celou tu Jižní Ameriku nepotkali ani jednu jedinou koloběžku a pak teda, až když jsme přiletěli do Evropy, tak jsme začali objevovat ty koloběžky občas, ale s malýma kolečkama. Až potom tady v Čechách zase tyhle ty s velkýma kolama, jako máme my, protože Čechy jsou taková koloběžková velmoc trošku. Tady vlastně v těch koloběžkách je hroznej boom a je tady spousta výrobců a my jsme taková velmoc tady koloběžková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímali se místní lidé v těch jednotlivých státech o Česko, o zemi, odkud přicházíte, pocházíte, o netradiční cestovatele?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Jak kdo. Třeba na tý kolibří farmě, kde jsme strávili 10 dnů, ty se zajímali o to, jak to tam vypadá nebo jestli tady máme sníh a hory, jaký tady máme. A vlastně ono to pak samo vyplynulo z tý konverzace. Třeba Michal měl připravený obrázky, fotky svého města nebo našeho města i České republiky, takže pak ta konverzace z toho vyplynula, když on potom si zavolal, když kolem něj se shlukly děti, tak ukazoval fotky a ty děti dělaly ou, ou, teďka viděly sníh, ou. Takže to potom jako vyplynulo z toho, že jsme takhle vlastně nebo Michal takhle vlastně seznamoval ty malý děcka i ty lidi s tou Českou republikou.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Jinak, co se týká znalostí Jihoameričanů o České republice, tak někteří vykřikovali, á, Czechoslovakia nebo Petr Čech a Nedvěd a takhle.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
A to bylo málo.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Ale málo. Pak zas třeba paní v krámku říkala: A Evropa, to je kde teda? Takže nevěděla ani, kde je Evropa. Je to tak různý, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste na této expedici dobýjeli baterky? Myslím ty v organismu, protože to muselo být velmi náročné.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ty brďo, ono vždycky to nějak vyplynulo z toho, kde jsme byli. To znamená třeba tak nějak jako intuitivně. Já dám jednoduchý příklad. My jsme jeden den ujeli 80 kilometrů a druhý den jsme měli neplánovanejch asi 95, skoro 100 kilometrů a po 40 kilometrech najednou mi nejely nohy, prostě mi nejely. Tělo jakoby nebo mozek ne, ale nohy prostě řekly, že ne. Já jsem neměl ani vodu, mi došla voda a najednou přede mnou cedule a na ní kolibří farma 100 metrů, zahněte doprava. Tak jsme tam s Michalem sjeli, ani jsme nemuseli o tom moc dlouze debatovat. A já hnedka tam přijel a jestli je tady možný se napít vody, jako načerpat si vodu a kde tady jsou ty kolibříci. A pak vyplynulo z toho jakoby krásný takový přátelství, který je až doteďka. To byla ta Alex, Alexandra, která nám ta nabídla ihned jako ubytování a tohle to. Já jsem si odpočinul, že jsem tam fakt jako dobyl ty baterky.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
My jsme dobíjeli baterky vlastně hlavně tou jízdou na tý koloběžce, protože my jsme to měli obráceně. My jsme si vlastně pustili hudbu a odráželi jsme od rána až do setmění na tý koloběžce a to byla pro nás právě ta relaxace. My jsme právě naopak, když jsme třeba někde stáli 2 dny, tak už jsme byli nervózní. My jsme byli nervózní, že nejedeme. A to máme vlastně doteď. Teď je to pro nás hroznej šok, že stojíme na místě.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ano, to je fakt. Já jsem se prostě probudil včera, prostě jsem koukal. Já nikam nejedu prostě. Jak je to možný? Vždyť já jsem zvyklej každej den někde prostě bejt a jet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koloběžkové abstinenční příznaky.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Ale to není koloběžkový, jako prostě ten pocit toho, že objevujete neustále něco nového, tak najednou zastavil a jste v místě, kde to znáte už desítky let a najednou prostě se to zastavilo a je to všechno kolem stejný. A vy furt máte potřebu objevovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bych řekla, Marku, Michale, že asi dlouho tady nezůstanete, že vás to bude opět, ta energie, kterou jste vlastně získali během té poznávací cesty, vás zavede jinam opět.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
My jsme původně chtěli jet rovnou dál, ale nevyšlo nám to teda, takže jsme teď tady a uvidíme, co čas přinese, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spřádáte tedy nějaké plány, pokud už chcete teď prozradit.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
V prosinci bychom chtěli odletět vlastně do Íránu, tam by měla započít cesta vlastně po Asii až do Kuala Lumpur.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jiným směrem. Co vám dalo na té expedici nejvíce zabrat? Stálo to za to?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Mě to bavilo, ta cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla to radost.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Jako bylo to super, protože člověk pak i může zprostředkovávat lidem, když je doba internetu, tak pak jim může i pomocí fotek zprostředkovávat to, kde je, jak to tam vypadá a vlastně nabalit na sebe i ty lidi, kteří to můžou sledovat a inspirovat tak i ostatní k tomu, aby mohli dělat něco podobného, ne se podřizovat jenom stereotypům a nějakýmu programu, který je nám vštěpován odmala. Ale prostě zažít taky třeba jen tak nějaký dobrodrůžo a vydat se prostě vstříc nějakým zážitkům, který normálně z pozice člověka, který chodí neustále do práce, nezažije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou země, které jste projeli, Střední a Jižní Amerika ještě oblasti, které nejsou tak zkažené cestovním ruchem? Vidíme, jak se bouří mnohé regiony, města v Evropě proti čím dál většímu přílivu turistů. Jak jsou na tom z hlediska právě cestovního ruchu, turistiky?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Jsou tam často v těch zemích právě taková turistická centra jako Machu Picchu a podobně, kde prostě ten turismus je znát, to chování lidí. Docela dobrý příklad je právě Peru, kde vlastně to okolí Machu Picchu je tak turisticky hojně navštěvováno, že tam najednou ty lidi se chovají úplně jinak, než když v tom Peru popojedete kousíček někde, kde už ty turisti nejsou. Najednou všechno začne fungovat úplně jinak. Takže ty vlivy toho turismu určitě znát tam jsou. A neobjevených míst turisty zatím, si myslím, že je ještě hodně, no.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Třeba taková Kolumbie mi přijde jako turisticky nebo část Kolumbie mi přijde turisticky nepolíbená a je to znát i na chování těch lidí, protože jak tady Michal naznačoval, tak ta mentalita je v tom, že Peruánci jsou zvyklí na to, že lidi tam jezdějí na Machu Picchu, šamanský rituály, pláže, největší pouštní duny vlastně v Jižní Americe. Oni jsou už jako trošku zhejčkaný a už jako je pagare, pagare, platit, platit a chovají se tak k vám. Kdežto v tý Kolumbii to takhle prostě není, ani v Paraguayi a ani třeba v Brazílii. Je tam znát ta pokora, ta vděčnost, je tam cejtit takový to nezkažený, že ten člověk na vás nekouká jenom jako na turistu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě autentické, řekněme. Co vám vůbec cestování samo o sobě oběma dává?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Pocit svobody.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Pro mě ten důvod cestování je poznat. Tím, že člověk pozná vlastně jinou kulturu a jinou mentalitu lidí, tak vlastně trošku najde sám sebe, že trošku si začne i věřit, trošku začne přemýšlet o běžných věcech v životě jinak. Určitě to poznání prostě je zajímavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co Michal Kohoutek objevil sám o sobě?

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Já jsem objevil to, že prostě když jste v Amazonii, tam jsme třeba přijeli a byl tam kluk, kterej nás vedl za ruku k sobě do chatrče, kde ležela jeho nemocná maminka a nechtěla tam nechat přespat a neměl prostě vůbec nic. Žili tam takhle v tý chatrči. A pak vlastně jsme přiletěli do Paříže, kde stály fronty lidí na hamburgery za 3 eura nebo za 2,50 nejlevnější, tak najednou člověk si říká prostě, jak ty lidi na světě žijou různě, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co odkryl v sobě Marek Jelínek?

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že prostě každý člověk by měl zkusit cestovat, protože když zůstává jenom na jednom místě, tak vlastně nepřečte celou knihu. Asi tak bych to nějak jako definoval. Mě to cestování prostě nabíjí, nabíjí mě to poznávat ty nový kultury, přátele, zjišťuje, jak to funguje kde a má takový to nějaký přirovnání tady k tomu, kde žije na takový tý hromádce. A hlavně, že jo, fotky může člověk pořizovat, prostě z toho dělat pak různý věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také, jak už jste naznačil, vy sdílíte pak s dalšími.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
A sdílet to s dalšími lidmi, což je prostě, si myslím, že je fajn, aby ty lidi věděli, jak to kde funguje, protože prostě dneska ta doba to umožňuje. A já jsem jedině za to rád, když ty lidi můžou vidět, jako kde to jak je a někoho to může inspirovat k tomu dělat něco podobného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jižní Amerika očima Marka Jelínka a Michala Kohoutka, cestovatelů, fotografů a dobrodruhů, kteří se s partou kamarádů projeli Střední a Jižní Amerikou na koloběžce. Já vám děkuji za vaše postřehy, zážitky a přeji na dalších výpravách hodně krásných zážitků a hodně štěstí.

Marek JELÍNEK, cestovatel
--------------------
My děkujeme.

Michal KOHOUTEK, cestovatel
--------------------
Děkujeme za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se pěkně. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.