Přepis: Jak to vidí Lenka Klicperová – 9. července

9. červenec 2014

Hostem byla fotografka Lenka Klicperová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního letního vydání jak to vidí je Lenka Klicperová, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země. Dobrý den, já vás vítám.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se před časem domlouvaly na tématu rozhovoru, tak jsme vybrali Afghánistán, odkud jste se před zhruba třemi týdny vrátila. Netušili jsme, že budeme začínat zprávou o tragickém úmrtí našich 4 vojáků, které včera zabil v Afghánistánu sebevražedný atentátník. Zahynulo také 11 afghánských dětí. Co lze z toho případně i vyvodit, zhoršuje se už beztak špatná bezpečnostní situace?

Čtěte také

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, ona se konstantně zhoršuje už několik let, už zhruba od roku 2008 je tne posun vidět. Já to vidím na vlastní oči od roku 2010, kdy jezdím do Afghánistánu a řekla bych, že to je naprosto markantní, ta bezpečnostní situace se opravdu zhoršuje. A navíc ty útoky Talibanu jsou velice, já bych řekla zbabělý, to je jediný slovo, kterým to můžu charakterizovat a neštítí se opravdu ničeho. Tam skutečně se nedá sázet na to, že oni budou brát ohledy na místní obyvatelstvo, na to, jestli někde jsou ženy a děti. Taliban tohle prostě nezajímá. Já jsem to zažila loni vlastně na vlastní kůži, kdy jsme asi o 10 minut unikly velkému sebevražednému útoku v Kábulu, jehož oběťmi bylo 27 civilistů žen, dětí a dalších 30 lidí bylo zraněných. Já jsem viděla potom fotografie malých dětí, 7letýho chlapečka bez nohou, který prostě bude mít do konce života následky takovýho typu. Takže tam skutečně ta válka je strašně bolestivá, strašně ty útoky jsou zbabělý a opravdu se jim nedá jako čelit dopředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, k tomu incidentu došlo, když si naši vojáci na běžné patrole jaksi povídali s těmi místními obyvateli a podle zpráv i z naší armády vlastně ty vztahy v té oblasti s místními lidmi byly až nadstandardní jak se o tom píše.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
To tak určitě bylo, jsem si tím jistá, ale problém je to, že ti místní obyvatelé jsou také velice často tísněni a tlačeni tím Talibanem ke spolupráci ať už teda dobrovolné nebo nedobrovolné, ale zkrátka, když to funguje, tam to funguje velice jednoduše, v Afghánistánu je obrovská negramotnost, strašná chudoba, kterou Taliban dokáže velice dobře využívat, takže stačí přijít k chudýmu člověku buďto z nějaký vesnický oblasti nebo z městským slamů, uprchlických táborů, stačí mu říct dáme ti 500 dolarů, ty může využít pro svoji rodinu, půjdeš se obětovat, bude z tebe mučedník, no, a v podstatě není moc co řešit. Ten člověk nemá stejně žádnou perspektivu v tom životě, nemá nějakou vidinu nějakého lepšího obratu do budoucna, tak radši udělá to, co se po nich chce a s vědomím toho, že teda zabezpečí tu rodinu. Případně tam stačí prostě vzít kalašnikov, namířit to na někoho z rodiny nebo na toho člověka a on už prostě udělá, co ten Taliban chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se vlastně změnilo za ta léta, co tam jezdíte, protože to vypadá, že vlastně je to čím dál tím horší.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, určitě ta bezpečnostní situace není nic dobrého, ale na druhou stranu zase třeba já tam vidím posun co se týče afghánské armády, která se podle mě poměrně posunula dopředu, to je vidět. Oni vlastně mají už i vybudovaný speciální síly, který jsou na poměrně jako rozvinutý úrovni a hlavně si tam budují takovou tu příslušnost k tomu Afghánistánu, takovou tu národní hrdost, že oni jsou tedy Afghánci a budou bojovat za ten Afghánistánu proti Talibanu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou schopni toho převzít vlastně na svá bedra, protože mise ISAF končí.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, budou muset, nic jiného jim nezbude. Doufejme, že se naučili co mohli za tu dobu, co tam ISAF působil a teď už to zkrátka bude na nich, no. Doufejme, že budou schopni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, co nastane až se teda mezinárodní koaliční vojska stáhnou, odejdou, bude to tedy na afghánské armádě?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, strašně teď záleží na tom, co se stane, až budou známy oficiální výsledky voleb, protože to vlastně, včera byla další ze zpráv Afghánci volili vlastně v červnu prezidenta, zatím oficiálně výsledky nejsou, nicméně už se vlastně oba dva kandidáti prohlásili za vítěze, když to takto budu generalizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Exministr financí, ten je oficiálně Ghaní a exministr zahraničí.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Doktor Abdulláh Abdulláh, ano. Tak strašně bude záležet jak dopadne tahle ta situace, jestli teda dojde vůbec k nějakému standardnímu výsledku těch voleb nebo jestli teda se tam rozpoutá nějaká vlna dalšího násilí, protože ten Afghánistán jak já jsem to teď cítila při tý poslední návštěvě, tak je opravdu rozdělen na dvě půlky, a ty dvě půlky nejsou nijak jako výrazně početně rozdílný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená rozdělen na dvě části, dvě půlky?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, zkrátka polovina obyvatelstva, s kterým jsem mluvila nebo s kterým jsem se dostala nějak do kontaktu, byla výrazně pro doktora Abduláha, opravdu ale tak jako až nekriticky ho obdivovala, a ta druhá půlka zase se stejnou vehemencí prosazovala Ašrafa Ghaního jako svého kandidáta, jako jedinou možnou cestu pro Afghánistán a přišly mi tyhle dvě půlky vlastně proti sobě dost postavený, až jako s takovou velkou vehemencí až nebezpečnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by byl z těchto pánů lepší pro budoucnost Afghánistánu a v čem?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, těžko, těžko to posuzovat, tohle opravdu je věštění z křišťálové koule, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo na čem postavili vlastně svoji politiku, strategii, co by chtěli přinést pro tu zemi?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Ašraf Ghaní měl na své straně ten argument ekonomický, že je teda ekonomickým specialistou a dokáže ten Afghánistán postavit na nohy, což pravda je v poslední době nebo v současné době to nejdůležitější, protože Afghánistán pokud bude pořád zabřednutý v té bídě, v které je, tak zkrátka ta situace bude pořád nahrávat Talibanu a ta bezpečnostní situace asi se nebude moci zlepšovat. Na druhou stranu zase doktor Abdulláh argumentoval tím, že byl po celou dobu v Afghánistánu, nebyl nikde v emigraci jako Ašrav Ghání a tudíž zná dobře poměry v Afghánistánu a dokáže ten Afghánistán zkrátka vést lépe s tou detailní znalostí vnitřní politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se tedy hlasy opět jaksi sčítat znovu nebo jak to přezkoumat? Chce to tuším i Washington.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, zatím to vypadá, že se to bude přezkoumávat, nevím jak dlouho to hodlají přezkoumávat, ale asi by bylo potřeba to co nejdříve vyřešit a aby Afghánistán měl před sebou nějakou jednoznačnou linii, po který půjde, aby ta budoucnost byla trošičku už jasnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Afghánistán očima Lenky Klicperové v Jak to vidí na Dvojce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte letní vydání pořadu Jak to vidí na Dvojce. Hostem je novinářka Lenka Klicperová, hovoříme o Afghánistánu. Co charakterizuje afghánskou společnost nejvýstižněji? Je pořád tak konzervativní?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, v jistém smyslu ano, ale já bych řekla, že ji charakterizuje i to, jak je vlastně rozdělena, protože pokud fungujete v hlavním městě Kábulu, tak najdete spoustu velice kultivovaných a velice vzdělaných lidí, na druhou stranu pokud zase se člověk nachází v těch venkovských regionech, tak je pravda, že tam bych skoro řekla, že ta negramotnost třeba mezi populací ženskou je až možná 90%, možná i vyšší. Takže je to takový velice rozdělený, společnost ve městě funguje jinak než ostatní, než celý zbytek země. Dá se říct, že ten Kábul je taková enkláva, ostrůvek vzdělanosti a svobodomyslnosti, i když to samozřejmě rozhodně není takhle, ale je tam ta možnost pro někoho, kdo opravdu chce, kdo má třeba i dobrý podmínky rodinný, tak může studovat, i žena a může se dostat do nějaký zajímavý funkce a žít opravdu jako velice emancipovaný život abych tak řekla, ale chce to díl štěstí, díl velký snahy a spoustu dalších podmínek, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou možnosti pro studium, pro vzdělání, protože i na to kladete vlastně důraz, co se týče budoucnosti?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Tam je největší problém vždycky v těch rodinách, pokud ta rodina nepatří k těm otevřeným a k těm jaksi volnomyšlenkářským, tak ta žena, tak té ženě většinou nedovolí studium. Většinou to funguje tak, že ty rodiny se mezi sebou dohodnou na sňatcích svých dětí, u těch holčiček je to velice problematické, protože tam je pořád rozšířená praxe předčasných manželství, kdy se skutečně prodávají děvčátka od 6, 8 let, je to poměrně pořád běžný zvyk a rozšířený zvyk. No, a pokud je to teda tradiční konzervativní rodina, tak se z tohoto koloběhu strašně těžko dostává někam ven. Pokud se narodíte do rodiny otevřené, která je těmi myšlenkami otevřená vlastně i tomu západnímu světu, vnímání, tak se ta dívka samozřejmě může dostat až na vysokou školu, v Kábulu jich je několik, může studovat i v zahraničí, pak se vrátit, těch možností je spousta a může pak sehnat práci samozřejmě i v nějaký mezinárodní firmě nebo humanitární organizaci nebo cokoliv dalšího nebo se může dostat třeba do vysoké armádní funkce. My jsme třeba natáčeli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S generálkou.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
... s generálkou, ano. Což je poměrně paradox, protože Češi žádnou generálku nemají a považujeme se za poměrně otevřený a národ, který má prostě nějakou vzdělanostní tradici, ale generálku nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Omlouvám se, že vám do toho vstupuji, ale je to hodně zajímavé jak se žena v afghánské společnosti dostane na takhle vrcholnou funkci v armádě?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, ona vůbec generálka Khatoli je nesmírně zajímavá žena. My jsme s ní vlastně natáčeli už loni a i letos jsme se za ní opět vraceli, no, a ona říká, že celý vlastně fígl spočívá v tom, že strašně tvrdě pracovala a že zkrátka měla tu snahu se vypracovat sama. Ona nepochází z žádný bohatý rodiny ani neměla nějakou vyloženě podporu rodičů nebo dalších příbuzných, její otec zemřel poměrně záhy, žila jenom s matkou a když poprvé seskočila s padákem, protože ona je parašutistka, tak to dokonce její matka ani nevěděla. Takže ona trošku je takový výjimka, která ale potvrzuje pravidlo a skutečně tou svojí pílí, cílevědomostí se dostala až do hodnosti plukovnice a poté ji vlastně na jedné z přehlídek viděl tehdejší prezident Karzáí, jak seskočila s padákem a při té příležitosti ho ona úplně okouzlila a rozhodl se, že ji tedy povýší do hodnosti generálky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další nebo jiné ženy nebo spíše profese jste poznala v Afghánistánu, které bychom třeba zrovna u žen nečekaly?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Natáčeli jsme s dalšími ženami v armádě s velice mladičkou pilotkou, která pilotuje vojenské dopravní letadlo, je to vojenská pilotka, je jí dneska 23 a už dostala vlastně komplexní výcvik ve Spojených státech, už vlastně nepamatuje tu éru té sovětské okupace a tady těch věcí, které vlastně to velení armády poměrně jednoznačně formovali. Takže ta už pochází z úplně jiné generace a má úplně jiné ideály, chce prostě být svobodná, chce prostě létat dokud to půjde a vlastně ten svůj osobní život a nějakou svatbu to úplně odsunula a chce se vlastně věnovat té kariéře pilotky. No, a pak jsme natáčeli s takovými ženami jako byla třeba doktorka Oriachil, což je ženská lékařka, nesmírně zajímavá žena, která přes 20 let vede ženskou kliniku v Kábulu. Pracovala i za dob Talibanu a nevzdala se nikdy té své práce, no, a dneska vlastně i přes různý tlaky ze strany Talibanu, tak ona tu kliniku vede dál, kromě toho si vzala ještě další soukromou praxi a opravdu ten její den je vlastně rozplánovaný od 8 nebo ještě dřív, kdy vstane, až zase po západ slunce dá se říct, ona nemá jedinou volnou minutu a prostě věnuje ten den celý práci vlastně pro ty kábulské nebo afghánské ženy, protože tam přijíždějí i ženy z těch venkovských regionů, aby jim ona poskytla služby buď zdarma nebo za nějaký poplatek, ono se to odvíjí od toho jak ty ženy jsou situované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Afghánistánu vypráví na Dvojce v Jak to vidí Lenka Klicperová.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Afghánistánu na Dvojce v Jak to vidí hovoříme s novinářkou, fotografkou Lenkou Klicperovou. Jak se na vašich cestách konkrétně v Afghánistánu vůbec pohybujete?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Teďka poslední dva roky jsme tam jezdili s kolegy Jarmilou a Andrejem Štukovými sami za sebe, čili bez jakýkoliv podpory armády, jakýkoliv vlastně bezpečnostní nějaký podpory. Takže jsme tam fungovali víceméně tak, že jsme si pronajali vlastní auto, co nejmíň nápadný a pracovali jsme vždycky s místním prověřeným člověkem, který nám tlumočil a který nám zařizoval spoustu těch věcí, který novinář v Afghánistánu si prostě sám nezařídí. A to je úplně od těch triviálních úkonů jakože si dojít na nákup. To je věc, kterou prostě udělat nemůžete, nemůžete vyjít na ulici, nemůžete se postavit do fronty k okénku pro chleba, nemůžete stát venku a čekat než vám udělají kebab, protože to už všechno přináší bezpečnostní riziko, protože se pohybujete na ulici volně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je větší, pardon, riziko pohybovat se takto na vlastní pěsť s místním s fixarem a nebo třeba v doprovodu našich vojáků, protože i tuhle variantu jste zkusili?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, obojí má něco do sebe. Pokud jedete s vojáky, tak tam vlastně hraje roli ten fakt, že víte, že jedete s profesionály, kteří jsou vycvičení pro to, aby vás ochránili v případě, že se cokoliv stane, a to jsem si jistá, že to by fungovalo v případě nějakýho napadení určitě dobře, protože naši vojáci jsou skutečně profesionální a já jsem nikdy nezažila nic, co by nasvědčovalo opaku. No, takže máte vlastně ten pocit, že se o vás někdo postará, i když jako to je potom strašlivá situace, kdy na vás střílí, nevíte odkud, takže to nebezpečí je potom samozřejmě veliký. No, nicméně když jedete na vlastní pěsť, tak neustále musíte počítat s tím, že něco nesmíte, někam nemůžete a pokud někam pojedete, tak tam můžete bejt jenom strašně krátce, abyste právě eliminovali to riziko únosu, což je věc, která se může stát během 5, 10 minut. Je to vždycky strašný riziko, protože kamkoliv jedete, všude vás pozorujou lidi, všude jste vlastně terčem, jste středem pozornosti. Navíc i jako ženy to trochu hraje roli, takže je klíčový vždycky to natáčení nebo focení je vždycky dobře naplánovat, abychom vždycky někam rychle přijeli, tam už bylo něco domluvenýho a my pobyli na místě možná co nejkratší dobu, kterou to jde a pak zase jeli někam do nějakýho bezpečí, což je strašně eliminuje nebo strašně to omezuje vlastně to natáčení a tu novinářskou práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přece jenom jsou tam jiné podmínky než v Evropě. Zeptám se ale obráceně, co to znamená pro toho respondenta pro zejména ženu, ale prostě vůbec místní lidi, se kterými hovoříte, není to pro ně právě velké riziko?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Pro některé určitě ano. My jsme třeba loni natáčeli v azylových domech pro ženy, které prchají před domácím násilím, většinou před nějakým terorem ze strany manžela a jeho rodiny, no, a tyhle ženy žijí v domech, které jsou utajený. Na první pohled ten dům vypadá jako obyčejná kábulský dům a nikdo by neměl vědět, že uvnitř jsou právě tyto ženy, protože kdyby se to dozvěděli jejich rodiny, tak by ten azylový dům určitě atakovaly, ty ženy odtamtud odvedly a pak by je třeba zabily, to je poměrně běžné. Takže my jsme chtěli natáčet v těchto domech a museli jsme to udělat velice teda nenápadně, rafinovaně, aby jsme tam nenápadně, co možná nejnápadněji vstoupili, pak přesvědčit samozřejmě ředitelku toho domu, aby nám pomohla přesvědčit ženy, aby své příběhy vyprávěly na kameru, což se nakonec povedlo a musím říct, že teda obdivuju jejich statečnost, protože jim hrozí teda opravdové nebezpečí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odrazuje vás, Lenko Klicperová, nebezpečná situace v Afghánistánu od další návštěvy, kterou už máte trochu v plánu?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
No, určitě bychom chtěli se do Afghánistánu vrátit, to každopádně. Bude pochopitelně záležet na tom jaká bude situace v budoucnu, ale doufejme, že to půjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeju hodně štěstí, opatrujte se, ať se vám daří. Děkuji za dnešní rozhovor, na shledanou.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a země
--------------------
Děkuji také, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se s manželi Jarmilou a Andrejem Štukovými, o kterých jsme se už také zmínili, podíváme do neméně dramatické země do Iráku, řeč bude o sociálně dokumentárním projektu. Na slyšenou se těší Zita Senková, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.