Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 16. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým hostem je analytik sociálních dat Josef Šlerka. Buďte vítán, dobrý den.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například, koho oslovují kampaně politických stran v on-line prostoru. No a zamyslíme se i nad změnami médií. Přeji nerušený poslech. Vláda ustavila speciální skupinu, která bude dohlížet na posílení odolnosti voleb před možnými pokusy o ovlivňování ze strany jiných států, případnými hybridními nebo hackerskými útoky na volební data. Pane Šlerko, jak velké je to riziko?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Ono to riziko má jakoby víc úrovní. My v Čechách nemáme elektronický volby, tzn. takové to základní nebezpečí totiž toho přímýho vpádu do těch voleb tam nehrozí. Ale součástí starosti státu bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, je starat se o to, aby ty volby proběhly férově. No a vzhledem k tomu, že žijeme v době, která umožňuje poměrně jednoduché vpády do regulérnosti voleb, tak je dobře, že vláda na to myslí, tzn. snaží se nějakým způsobem tomu bránit. My často mluvíme o těch dezinformačních kampaních a podobně, ale ono jsou to drobnosti typu třeba napadení datových přenosů nebo shození stránky statistického úřadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K tomu už došlo před pár lety.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Přesně tak, protože to jsou všechno takové ty drobné kamínky, které vyvolávají nedůvěru vůči těm výsledkům voleb. A bohužel to, co vidíme v posledních letech, kupříkladu ve Spojených státech, ale v řadě dalších zemí, je vlastně snaha politiků, pro které ty volby nedopadly dobře, tak se chytat jakýchkoliv drobností a zpochybňovat ty samotné volby. To znamená, je dobře, že máme orgán, instituci, která se tomu bude věnovat, byť si myslím, že to riziko tohohle typu vpádu do voleb nebo narušení těch voleb je relativně nízké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Chtěla jsem se zeptat i na to, jestli tedy zapotřebí, ale už jste odpověděl, speciální skupina, když tady máme Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, samozřejmě existují tady 3 zpravodajské služby.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Já si myslím, že my občas podceňujeme to, že některá rozhodnutí, která se dělají, nejsou jenom jakoby úřední rozhodnutí, jo. To není jenom otázka, na kterou se ptáte, ale to je v mnoha dalších oblastech. Národní kybernetický úřad a další instituce jsou velmi profesionální, ale ony jsou v podstatě jenom úředníci, kteří můžou něco jako konstatovat, udělat, ale pokud by chtěly vykonat nějakou akci, tak stejně musí dostat víceméně politický pokyn. A do rozhodování v těchhle okamžicích potom vstupuje spousta jiných prvků. Jeden příklad za všechny. Musíte zvážit, do jaké míry je to natolik závažné, že třeba by se kvůli tomu ty volby musely zastavit. Jo, ale to rozhodnutí, které nemůže přijmout úřad, to musí přijímat politici. Takže je to dobře a je dobře, že je vlastně vznikají tyhlety jakoby transdisciplinární týmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vládní skupinu koordinuje Petr Matouš, bezpečnostní poradce premiéra. Kdybychom, pane Šlerko, sestavili nějakou pomyslnou pyramidu, tak jak politické strany a hnutí nyní před sněmovními volbami rozvrstvily svou propagaci? Mám na mysli, v jakém objemu a kde se prezentují vizuálně. Teď mi nejde ani tak o ty kontaktní mítinky, ale když vy třeba jako řadový občan, volič jdete ulicí, prostě kde, kolik je těch billboardů, reklamy v tisku, jak se prezentují, do jaké míry na sociálních sítích?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Nutno říct, že my jsme pořád ještě jako těsně před začátkem tý úplně horký fáze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To mimochodem, promiňte, každý připomíná, tak to vyvolává velká očekávání, co ještě přijde.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
No kdybych věděl, co ještě přijde, jak jsem šťastný člověk, protože bych klidně spal. Já si myslím, že nás ještě čekají nějaká překvapení. Ale na to otázka nebyla, ale můžeme se k ní třeba vrátit. Ale vy jste se ptala na ty volební kampaně. Hezký je, že jste říkala, že necháme stranou tu kontaktní kampaň. Jeden z hezkých rysů, který teďka vidíme, je, že ta kontaktní kampaně se stává součástí tý vizuální prezentace celý tý kampaně, jo. Dneska někdy po obědě nebo do oběda budeme vydávat na serveru investigace.cz analýzu toho, jak se fotoprezentují lídři političtí. A vidíme, že celá řada z nich zvolila tu strategii co nejvíc se nechávat vidět s voliči. A nejen jako se s nima potkat, ale ještě jako si z toho udělat to selfie, ukázat ho na tom Facebooku. A tam už volí různé strategie, jo, podle toho, jaký mají voliče. Kupříkladu Robert Šlachta velmi silně ukazuje se jako takový sportsman, který je v tom outdooru. On pořádá velmi ty výstupy se svými příznivci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V terénu.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
V terénu, takže je vidět toho vysportovaného muže, který tam srší tou energií. A do toho permanentně připomíná, že mají reálnou šanci se dostat. Oproti tomu Petr Fiala je vlastně vždycky v saku, vždycky na jakékoliv fotografii vždycky víte, že tam je pan profesor. Ten si buduje tu image sice otevřeného, ale intelektuála, který je tím profesorem za jakýchkoliv okolností. Podle mě i kdyby tam měl fotku v plavkách, tak bude mít na sobě sako. A vedle toho vidíme třeba Andreje Babiše, který vlastně vypadá jako každý jiný. Tam je ta strategie celkem evidentní. Podle toho, jak volí oblečení, může být kýmkoliv. A vlastně tím trochu vyvolává dojem, že taky kdokoliv by mohl být jím. A takže vidíme, že oni... A k tomu všichni využívají právě fotky ze setkání s těmi voliči. Kontaktní kampaň se stala součástí vizuální prezentace těch politiků, co nejvíce se snaží ukázat, že jsou tady s lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to nové?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Myslím si, že to odpovídá tomu trendu, který vidíme nejen u nás, ale i na západě, totiž k oslabování role politických programů a k posilování role jednotlivých lídrů. Vlastně politické strany... My jsme tady v 90. letech zažili vlastně nástup politického marketingu. A asi si oba dva, Zito, pamatujeme, jak jsme zapínali televizi a koukali na předvolební klipy a koukali se, co tam je, protože to byla vlastně novinka. Ale tenhle trend postupně upadnul. Už ti politici nefungují tak, že jako říkají ty programové teze, ale daleko víc se orientují na to, aby byli dobře identifikovatelní, aby umožnili těm voličům se s nimi identifikovat. A co mi přijde důležité, pochopili, že jejich role je také, aby se jednoznačně vymezili proti ostatním, jo. To znamená, ta kampaň, když jste se ptala zase zpátky na ten vizuál, tak pokračuje v tom trendu, který jsme tady viděli asi nejostřeji v poslední kampani Jiřího Paroubka, jestli si vzpomenete na ty billboardy, které tam měly ty červeno, tuším, modré obrázky. To byla, tuším, kampaň ODS, která to jasně polarizovala jako souboj ČSSD a ODS. Tak dneska vidíme podobnou snahu vlastně polarizovat, jednoznačně se odlišit. A s tím souvisí ta otázka, abych vám neutekl, jaké prostředky k tomu ty strany volí. Tzn. oni se snaží v tuhle chvíli být co nejvíce vidět, jakože jsou slibné pro lidi, snaží se být jednoznačně identifikovatelní, nabídnout jim postoj, se kterým se můžou ztotožnit. A připravují se na to, že budou muset nějakým zásadním způsobem ještě přesvědčit ty nerozhodnuté. A k tomu mají ty 3 týdny, respektive k tomu budou mít ten poslední týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to vše, jak jste popsal, pane Šlerko, souvisí i s tím, jak mnozí lidé nebo čím dál více lidí má potřebu sdílet ty informace, třeba i ty fotografie?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
To je také hezký fenomén. Když se podíváme na způsob, jak se prezentuje Tomio Okamura na Facebooku, tak zjistíme, že za poslední měsíc a půl drtivá většina obrázků, které tam dal, Tomio Okamura silně využívá video pro sebeprezentaci, ale fotky používá jinak, tak jsou to to, čemu se říká meme. Teďka zkusím vysvětlit posluchačům, o co jde. Je takový ten fenomén obrázků, které často mají čtvercovou povahu, občas ne, a většinou je tam nějaký silný emotivní záběr nebo citace z nějakého filmu a k tomu je napsaný text nahoře a dole. V Čechách nejpopulárnější je scéna z Kulového blesku, kterou si všichni vybavíme. "Máte sklep a mohla bych ho vidět?" A tenhleten obrázek té paní, která se takhle ptá, tak byl předmětem v posledním roce a půl celé řady jako parodií. "Máme ještě prezidenta a mohla bych ho vidět?" "Máme ještě testy a mohla bych je vidět?" Jo jako tam už se jenom volně mění. A Tomio Okamura velmi silně využívá tenhleten vizuální princip a nabízí těm voličům v něm ale ne body svého programu, ale silné postoje, jo. Jako snaží se tam prezentovat ty celé názory, já nevím, parafrázuju teďka, ale jeden z nich obsahuje třeba text "Věřit multikulturalismu je jako si myslet, že je možné dát zvířata do jedné klece." To je zhruba parafráze tohoto. Tohle není program. To není programová teze, ale to je postoj. A proč to zmiňuju? Ono to vypadá, že vám utíkám z otázky, ale není to tak. Proč to zmiňuju? No protože tohle ti lidi rádi sdílejí, protože viděj, že ten politik jako vyjádřil jejich postoj. Ještě jako vlastně on tam sám není, tak jako o to jednodušší jako je klidnout na 'sdílet'. A tyhlety posty jsou velmi úspěšné. Ta hodnotová sebeidentifikace s těmi politiky třeba hraje velmi silnou roli a zase zpětně určuje ten způsob tý vizuální komunikace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Josef Šlerka. Víte, pane Šlerko, koho vlastně oslovují kampaně politických stran v tom on-line prostoru?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
My víme, na koho cílí, protože tohle je informace Facebooku, kterou dává veřejně, takže víme jako zhruba, kde se protne to, co by strany chtěly, a to, co nakonec dostanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A koresponduje to právě spolu?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
V zásadě jo. Když se na to podíváme z toho datového pohledu, tak vlastně vidíme, že - a já jsem o tom mluvil už tady minule - že ty politické strany si jakoby rozparcelovaly tu sociodemografii mezi sebe. Víme, že jako Andrej Babiš a ANO má silnější podporu, dejme tomu, v té starší generaci, minimálně s maturitou. Není to tak, že by to byli lidi bez maturity, jsou to jako starší a v tý klasifikaci vzdělanější lidi. A vidíme, že tam se směřuje to úsilí, který on má. A vidíme, že tomu přizpůsobuje i způsob tý komunikace. Vizuální komunikace rychlá, svižná, hesla, která nabízí, jo, 'ubráníme vám důchody', jo. Oproti tomu prostě voliči třeba Spolu patří zas do jiný skupiny, která je spíš jako mladší, bude o něco jako vzdělanější. Vidíme taky, že v tý komunikaci oni nabízí mnohem víc třeba textovýho prostoru a vysvětlování, a tím se zase přizpůsobujou tomu svýmu. Co tam reálně hrozí, je takový ten princip, jestli je dřív slepice, nebo vejce, jo. Jako noviny píší pro své čtenáře a čtenáři čtou noviny, které pro ně píší. A to znamená, vy se můžete velmi snadno dostat do takovéhle smyčky. Zajímavé jsou ty okamžiky, kdy se snaží ty strany nějakým způsobem vyjít ze své zaběhané komfortní zóny, jo. Občas to nemívá úplně dobrý dopad. Připomínám kampaně hlavně těch některých menších stran v minulých volbách, které se snažily silně zaujmout nějakým jako šokujícím způsobem. Ale třeba když se podíváme na snahu Pirátů oslovovat seniory, jo. Piráti jsou dominantní strana, která je u mladších voličů, která jako ale ví, že k tomu, aby mohla být opravdu silná, potřebujou oslovit starší voliče. A tam najednou vstupujou do takovýho prostoru, kterej je jako zvláštní i vizuálně, nejsme na to zvyklí, jo. A to jsou zajímavý okamžiky tý kampaně, který já si moc užívám. A jsem zvědavej, jakou mají reakci vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jsou strany schopny právě jaksi minimálně přimět nebo ponouknout toho voliče, aby se podíval prostě i..., respektive aby se ne jejich volič zatím právě podíval na tu jejich kampaň? Víte, aby si koupil ty...

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Musí se o to pořád snažit. Rozdávat volební noviny na ulici je jeden z nejzajímavějších způsobů, jak to dělat, protože z Facebooku utečete nebo tam nejste. Můj osobní dojem s velkým jako tvrzením, je to můj osobní dojem, ale když já se podívám na to, jak vypadají počty interakcí na Facebooku na stránkách politických lídrů, tak ty čísla ukazují, že klesají, jo, tzn. že vlastně stále míň a míň lidí tam vstupuje do tý interakce. Myslím si, že do určitý míry je to i snaha Facebooku jako tlumit tu politickou komunikaci, takže o to víc vlastně ty strany jsou poháněny tím, aby vylezly na ty ulice. A tam když jste v přímý konfrontaci, tak to začíná být zajímavý. My ale často jako podléháme dojmu tomu, že lidi už jsou jako rozhodnutý, jo. Jako realita jiná, jo. Jako každá ta strana má nějaké voličské jádro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Těžko přesvědčovat přesvědčené.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Ty asi nikdo nepřesvědčí. Ale pak má ten měkký obal a dokonce z těch výzkumů, co já jsem viděl, vyplývá, že část voličů, která je natolik nerozhodná, že se není schopná rozhodnout ani v den volby, a tu poslední volbu dělá vlastně v tý volební budce, kdy si dá ty 3 strany a zaváže si oči a na jednu ukáže a tu tam hodí. Tzn. tam je obrovský prostor pro to jako ty voliče mobilizovat do poslední chvíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo jak jsme se dotkli toho, ještě nevíme, s čím politické strany a hnutí přijdou opravdu v tom finále, možná den před volbami, nevím.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
To, co ale vidíme, je různé strategie, jak obejít vlastně ten limit na velikost tý volební kampaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
My máme zase pro posluchače, v Čechách je pro ty...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V České republice.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Pardon, v České republice. Na tohle využiju tuhletu chvilku, já se omluvám Moravě. Já říkám Čechy a myslím tím vždycky Čechy a Moravu. Já jsem v Brně 4 roky studoval, já tam strašně rád jezdím. Rodově jsme z Vysočiny, ale prostě jak ten automatismus je takovej, že to vždycky spletu, a dopředu se všem omlouvám. Vidíme v Čechách, v České republice, to uděláme v tom právním rámci, máme zastropovaný počet peněz, který můžeme dát do té kampaně. A když jste schopni do ní dát víc, tak je to, asi jako když si na olympiádě vezmete doping, jo. A strany zkouší, jak k tomu dostat, jo. Jestli jim projde, že vydají knížku, kterou neuvedou jako součást volební kampaně. Jestli zkusí poslat nějakou brožuru celé řadě lidí, v níž na konci bude fotka toho politika, jo. Vlastně zkouší, jak obejít tyhlety pravidla. A myslím si, že to je do budoucna jako nebezpečný trend, pokud vlastně úřad pro dohled nad - a teď se přiznám, že mně vypadl název - nad soutěží politických stran, pokud jako nebude proti tomu tvrdě zasahovat, proti těmhle těm pokusům, tak se z toho vlastně stane standard. A trošku blbý je, že my jako máme zmapovaný zpátky jako nejasnosti v kampaních, i prezidentských, které byly porušením těch principů. A vlastně to penále neexistuje, jo. Jako ten úřad už tomu člověku neodejmete, i když porušil ty pravidla. Tu medaili mu neseberete, tzn. o to důležitější je velmi silně to kontrolovat na začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych se ještě vrátila, pane Šlerko, k té speciální skupině, kterou jsme začali náš rozhovor, která chce posílit jaksi tu odolnost, důvěryhodnost voleb. A souvisí to také s tím on-line prostorem. Je složité a vůbec možné založit na Facebooku konkrétně, možná na jiné síti, falešný účet? Protože to je také velké téma.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Podle dat Facebooku - a zase poprosím posluchače, aby mě nechytali za čísla - to nejen možné je, ale ten trend jako roste. Facebook reportuje, kolik falešných účtů smazal. A pokud si dobře pamatuju, tak oproti minulému roku jich bylo 2× tolik. A to číslo se pohybuje někde kolem miliardy. Miliardy falešných účtů, jo. Tzn. evidentně to jde, evidentně Facebook se snaží s tím něco dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Ale taky evidentně ne vždycky se mu to daří, jo. A teď ty jako stovky miliony falešných účtů se zakládají z různých důvodů od...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z různých důvodů.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Ne já jako jsem se snažil to formulovat nějak... Vlastně od pokusu vás okrást, méně sofistikovanými způsoby jako kupříkladu, že vám nějaká pornohvězda píše, abyste si klikli na její profil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Někdo chce vylákat třeba peníze nebo být v anonymitě.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Přesně tak. Někdo další ale tam je vlastně sofistikovanější, někdo chce vylákat peníze, ale taky proto, aby nějakým způsobem vstupoval do těch kampaní a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Troll.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
My můžeme ten termín troll vlastně trošku...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nesprávně, není to přesné?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Nesprávně jo, nesprávně ho používáme, protože troll v tom původním významu v tý internetový komunikaci je člověk, který opravdu se snaží vést tu komunikaci s vámi tak, aby vás vlastně vytočil, jo, a ne aby vás ovlivnil k tomu, abyste postupovala jinak. Ale z minulosti z České republiky víme, že existovaly PR agentury, které naprosto běžně používaly vlastně falešné účty k ovlivnění debat, kupříkladu na úrovni lokální politiky, jo. To jsou případy, které známe. A to, co jako vlastně nevíme, do jaké míry je ta strategie je dneska úspěšná a do jaké míry se vlastně ve velkém používá během těchhle voleb, protože se vlastně dlouhou dobu počítalo s tím, že tyhle volby budou pod daleko větším tlakem v tom prostředí sociálních sítí. Podotýkám, že to, co nevíme vůbec, je, jaká je situace v těch tzv. řetězových mailech a té situace, která je skrytá pod kapotou emailových schránek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje analytik sociálních dat Josef Šlerka. Německé voliče, respektive diváky čeká tuto neděli třetí a poslední televizní souboj kandidátů na post spolkového kancléře nebo kancléřky, trojice Annalena Baerbock, Armin Laschet a Olaf Scholz. Jaký význam přikládat, pane Šlerko, tomuto formátu, televizním debatám? Známe je i v České republice. Možná to Německo je ještě specifičtější.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Německo je velmi specifická země a ta debata tam bude hrát velkou roli, protože to je jedna z posledních možností, ve které může CDU se ještě pokusit o to utrhnout ten náskok, který v tuhle chvíli má SPD. A já osobně se pokusím aspoň na chvilku se na to podívat, protože by mě zajímalo čistě formálně, jak to bude vypadat, jak ty politici se budou pohybovat, jakým způsobem spolu budou komunikovat. Ten formát je důležitý. Je důležitý z mnoha důvodů. Jedním z nich je, že to místo, kde skutečně vidíme ty politiky konfrontovat svoje názory a jejich jako pohotovostní reakci. To je ale něco, co by zajímalo vlastně, dejme tomu, lidi, co jsou tou politikou trošku posedlý, jako jsme my dva profesně prostě v tom ponoření. Ale tam je důležité říct, že ty debaty nejsou často jenom na těch veřejnoprávních vážných kanálech. Ale v okamžiku, kdy aktivně vstupují do toho i ty komerční subjekty, u nás televize Nova, televize Prima CNN, Prima News, které zpřístupňují vlastně tu debatu do trošku lidovější podoby, ale zpřístupňují ji vlastně divákům, kteří nekoukají na veřejnoprávní média, tak vlastně vstupují do tý oblasti, která je pro ty politiky hrozně zajímavá. Myslím si, že u nás budou ty debaty, které probíhají před volbami těsně, rozhodující pro výsledek těch voleb. Myslím si, že ta finální konfrontace lídrů bude hrát roli, zásadní roli pro rozhodování těch nerozhodnutých voličů. Protože vlastně jestliže čekám, že furt se ta kampaň bude stupňovat, tak to taky nemusí znamenat, že lidi budou dřív vědět, koho budou volit, ale naopak budou ještě víc vlastně nerozhodnuti. A v tu chvíli ty televizní debaty budou pro ně zásadní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte v té předvolební kampani letos v České republice třeba i nějaké prvky, když jste popisoval tzv. meme, abych byla přesná, humor? Nebo vtip?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Tak on humor tam asi je, ale takovej trošku zlej. Já se přiznám, že mě vlastně trošku baví, jak ty strany výrazně vstoupily do tý polohy, že se špičkují navzájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná jistý nadhled.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Tak nadhled tam není určitě, protože české politické strany a politici sebe berou příliš vážně. Ale líbí se mi, že začali jako s takovým tím špičkováním jako navzájem, jo. Andrej Babiš vytáhl proti-zmrzlinu proti nanuku Pir-Stanu. 'Až do roztrhání těla' doménu si stihl zaregistrovat Spolu okamžitě po kampani a začal tam jet antikampaň. A vlastně tohle mě trošku těší, protože zase kdybysme se vrátili o těch 15 - 20 let zpátky, tak ta česká politika byla takovej jako línej kapří rybník, ve kterým se tak jako převalovali ti dva velký sumci ČSSD a ODS. A člověk měl pocit, že to takhle bude navěky. A letos vlastně máme po dlouhý době kampaň, která bude napínavá do posledního konce. A samozřejmě, že to dopadne jako vždycky, budeme překvapeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přibylo štik?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Přibylo štik. Podívejte se na Roberta Šlachtu a způsob, kterým vede kampaň. Ta intenzivně kontaktní, postavená na tvářích zcela vně, jo. Jasně, marketér zkušenej, když se podívá, tak vidí ten opakující se vzorec. Vidí, že tohle není zas jako nějaká bomba. Ale je to zajímavý to vidět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ušel tedy marketing, politický marketing stran a hnutí od, klidně to můžeme datovat třeba rokem 1990, obrovský kus cesty?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Já si myslím, že rozhodně. Já si myslím, že jako ta profesionalizace a to zezápadnění je tady velmi silné. A vlastně už nám chybí jenom ta velká stranická shromáždění, jak je známe třeba ze Spojených států. Ale problém je, že v Čechách tam chybí ty velké stranické zástupy. My máme politiku postavenou na velmi malých politických stranách, takže... A myslím si, že jako v tomhle jsme se přiblížili západu velmi silně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vidíte tam právě primárně ten vliv třeba ze zahraničí těch kampaní, nebo je to jednoduše dáno dobou, taky tím, jak se proměnily zvyklosti? A opět se můžeme vrátit k těm sociálním sítím.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Teď budu trošku dehonestující vůči politice, ale v jistém slova smyslu marketing jako marketing, jo. Jako vím, že to zní cynicky, ale pro pochopení je to důležité si uvědomit, že tak jako marketingu sledujete ty trendy, které jsou v cizině, koukáte se, co kdo dělá, co je novýho, a snažíte se. Oukej, fungovalo by tohleto u nás a jak by to fungovalo? Pojďme to zkusit. Funguje to, pojďme to zapojit. Tzn. to ovlivnění tam samozřejmě jako je, ale samozřejmě je vidět, že ti politici velmi silně a pravděpodobně mnohem víc než v minulosti, těžko se dozvíme, jestli to tak je, pracují s kontinuálními předvolebními výzkumy, jo. Je to vidět v rétorice, kterou používají, je to vidět v tématech, která se najednou objeví, a i v těch postojích, které zazní, jo. Ty strany daleko víc jako se snaží jít jako naproti těm potenciálním voličům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vidíte, pane Šlerko, nějaké vyloženě specifikum předvolební kampaně v České republice?

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Já se přiznám, že nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V pořádku. Josef Šlerka, analytik sociálních dat, a jeho názory. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky, na slyšenou.

Josef ŠLERKA, analytik sociálních dat, Univerzita Karlova
Děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková a zve k zítřejšímu Jak to vidí... Mým hostem bude biochemik Jan Trnka. Nenechte si ujít naše další vysílání. Hezký den.