Přepis: Jak to vidí Josef Elster – 24. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je docent Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovických, dobrý den, já vás srdečně vítám.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A gratuluji také k novému a stálému zázemí pro váš arktický výzkum na Špicberkách v Severním ledovém oceánu. Už to tedy nebude, pane docente, lovecká chata bez vody a elektřiny?

Čtěte také

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Bude to kombinace nové stanice s terénní menší stanicí, která bude stále lokalizovaná v přírodě, ne ve městě a kde bude probíhat ten vlastní výzkum terénní, ale bude propojen s tou stanicí s laboratořemi, které jsme tam zařídili na stanici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O co jste vylepšili to zázemí?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Já myslím, že velmi. My jsme tam zatím pracovali doopravdy ve velice primitivních podmínkách. Trošku jsme se styděli před našimi kolegy ze zahraničí, tak teďka jsme měli možnost tam pozvat hosty především z Norska a ukázat jim, že teďka už máme zázemí, které si zasluhuje naše práce. Ta stanice, tedy je to rozšířený rodinný dům, který nabízí ubytování zhruba pro 20 lidí a jsou tam dvě laboratoře, které jsou částečně vybavené a které ještě budeme teďka objevovat. Spektrum toho bádání je velice široké a některé ty měření se dělají přímo v terénu, ale některé analýzy, například tam budeme schopni analyzovat DNA a další tedy látky, takže to spektrum těch přístrojů se tam bude postupně doplňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak pestré je spektrum specializací, kolegů, vědců, kteří tam jezdí a působí?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
To naše bádání je interdisciplinární. Chceme a nabízíme možnost, aby tam jezdili a pracovali s námi čeští vědci, kteří se zabývají takzvanou neživou přírodou, což je víceméně tedy hlavně obory glaciologie, klimatologie, geologie a řekněme linologie, to je věda, která se zabývá vodou a potom biologické obory zase se snažíme pokrývat ty hlavní, což je mikrobiologie, botanika a zoologie. Ten náš výzkum probíhá v kombinaci s kurzem polární ekologie, který nabízíme pro studenty našich vysokých škol. Tam jezdí vždycky skupina řekněme osmi, deseti lidí se svými učiteli, kteří bádají v těch příbuzných oborech, ať tedy je to klimatologie spojená s geologií nebo botanika ze zoologií a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracím se k lokalitě na severu centrálního zálivu Isfjord. Měli jste vůbec na výběr?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Měli a neměli. Samozřejmě jsme tedy vědci z České republiky, kteří nemají moře a nemají zázemí, tedy mořské techniky, by se dalo říci, takže jsme es snažili od začátku tu lokalitu směřovat do míst, kde nepotřebují velké logistické zázemí, kam bychom se mohli dopravit posléze s nějakou malou lodí, loďkou, zodiakem, gumovým člunem a mohli bychom si to dovolit, takže to byla samozřejmě z té logistiky ta principiální věc, ale potom jsme vybírali na základě lokalit, které nás zajímají a nás zajímají procesy, které mění Arktidu, takže jsme si našli lokalitu v centrální části Svalbardu, kde ty změny související s posunem klimatu jsou nejvýraznější, takže to je ta lokalita, která nás velice zajímá a kterou bychom chtěli dlouhodobě studovat a dlouhodobě přinášet výsledky o tom, jak se ta lokalita mění. To je věc, která se dotýká i České republiky, celé severní hemisféry naší země. Dotýká se střední Evropy, takže ta Arktida je v mnoha směrech velice důležitá část naší planety, která ovlivňuje střed Evropy, takže si klademe ty nejdůležitější otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ti vůbec vypadá na Špicberkách?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
To je těžká otázka, teďka vrcholí léto jako u nás, kvete většina rostlin, jsou tam nejvyšší teploty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třicítky to ale nebudou.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Do pěti stupňů, řekněme, maximálně 10. To město, kde je ta naše stanice, tak to má zhruba 2 tisíce obyvatel. Přes léto je zaměřeno ten veškerý servis, který tam probíhá, je zaměřen na turisty. Takže tam přijíždí velké lodě, lítá tam hodně letadel, takže tam je velké množství cestovních kanceláří, které dopravují turisty na zajímavá místa. Krom toho je tam univerzita a krom toho tam je celá řada vědeckých stanic, které pracují nějak někde v terénu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jak se kupuje dům, rodinný dům na Špicberkách?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Komplikovaně. My jsme byli pověřeni českou vládou nebo ministerstvem školství, abychom založili vědeckou infrastrukturu, která by umožňovala, aby Čeští vědci a studenti pravidelně mohli jezdit do Arktidy a pravidelně tam pracovat, protože ta nabídka nebo ta výzva také vznikla z Norského polárního ústavu, takže jsme dlouhodobě vyjednávali a měli jsme nějaké představy, v jakých podmínkách bychom chtěli pracovat a jakou tu část toho logistického zázemí bychom si chtěli vytvářet sami. A to jsme trošku narazili, protože norská strana měla zájem o naši práci vědeckou, ale chtěla nám maximálně nabízet jejich služby logistické. A my jsme potom, když jsme si to dali dohromady, tak jsme si řekli, že bychom takovýto typ výzkumu nemohli hradit, že by byl tak finančně náročný, takže jsme kormidlo trošku posunuli a chceme si dělat to logistické zázemí sami, ale samozřejmě co nejvíc spolupracovat, protože kolegové z Norska a dalších států ten strom je hrozně větvený a my určitě nabízíme některé obory, které se tam ještě nedělaly nebo dělali málo, takže naše vědecké směry tam velmi dobře zapadají do toho systému toho vědeckého bádání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která jsou ta česká specifika?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
My v Českých Budějovicích máme velice silné zázemí v biologických oborech, mikrobiologie, algologie, jako je botanika, jako je parazitologie, to jsou naše obory, na kterých stavíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, algologie, to je zase vaše specializace.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Ano, to je věda o řasách a sinicích, takže ty produktivní složky tedy rostliny jsou tam velice důležité, ale třeba fixují CO2 a tak zamořeně napomáhají vyrovnávat bilanci skleníkových plynů v atmosféře, takže to je jedna z takových stěžejních otázek, které před námi stojí, protože Arktida, jak se otepluje, tak tam roste víc rostlin a tedy pohlcuje víc oxidu uhličitého, takže napomáhá vyrovnávání koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, tak to je jedna otázka, potom jsou tam parazitologové, kteří třeba studují, jak se šíří paraziti z mírného pásma do vysoké Arktidy a jak ohrožují lidé, kteří tam žijí, takže těch otázek klíčových je celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo ještě, pane docente, participuje na tom výzkumu, není to jen Jihočeská univerzita.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Ano, to já bych hrozně nerad zapomněl na kolegy, kteří pracují anebo pochází z jiných univerzit, především z Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity, které nám zabezpečují nebo ve spolupráci s námi zabezpečují obory takzvané neživé přírody, jako je klimatologie, glaciologie, geologie, to jsou zase obory, které dávají nám, přináší nám informace, jak se ten systém tedy mění, jak rychle tají ledovce, kolik záření dopadá do tundry, jaké procento záření je využito třeba na fotosyntéze, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte za sebou mnoho expedic do polárních oblastí. Úplně poprvé jste se, pokud se nepletu, na Špicberky podíval v roce 1988. Kolik času jste tam vůbec dohromady strávil? To vydá na několik let?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Skoro by se dalo tak říct. Musím podkovat mé ženě, která je trpělivá a snáší tedy ty mé časté zahraniční pobyty. Ta expedice letošní bude 26. Pracoval jsem v různých částech Arktidy i Antarktidy a víceméně do roku 2007 jsem především participoval na mezinárodních expedicích, takže jsem se postupně učil, jak se dělá výzkum v polárních oblastech. Mám radost, že mám teďka možnost předávat zkušenosti mladším kolegům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že ta Arktida je taková srdeční záležitost.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Všichni ti, kteří mají svoji práci rádi, tak to je velká výhoda, já jsem se dostal k té práci náhodou a začala se mi velice líbit, takže ji dělám, řekl bych, na plný úvazek, ta práce je hrozně zajímavá a přál bych, já myslím, že všem přírodovědcům, kteří se zajímají, jak funguje příroda,tak já myslím, že to musí fascinovat. Ten systém je jiný, než v mírném nebo tropickém pásu. Je to velice zajímavá práce, která určitě pohltí každého člověka, který je tedy a má takovýhle zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta expedice, na kterou za pár dní odlétáte, bude tedy 26., to tam už musíte mít mnoho přátel.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Určitě. Já myslím, že ty naše expedice a vlastně všechny expedice jsou do velké míry založené na kamarádství a to kamarádství tam pěstujeme mezi těmi našimi kolegy a s těmi spolupracovníky, ale současně to přátelství tam vznikají jaksi mezinárodně, že máme velké množství přátel, tedy z té místní univerzity nebo z Norského polárního ústavu. A vlastně to je základní pozvání, že tam můžeme pracovat, protože bez toho přátelství a mezi tím tou spolupráci s nimi bychom tam nemohli být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zajdete na čaj.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Zajdeme na čaj, zajdeme na pizzu, někdy zajdeme na pivo také. Ale máme teďkom zázemí, tak k nám chodí kolegové, přátelé na čaj, kávu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď máte na mysli, pane docente, město Longerbien nebo Pyramidien.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Longerbien, na té terénní stanici, tam ty podmínky jsou mnohonásobně jednodušší, ale samozřejmě čaj stále vaříme a teplý čaj je k dispozici celý den a celou expedici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct, že roste zájem turistů poznávat tuto zemi?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Určitě. Já myslím, že Norsko a ty severní oblasti nebo i Antarktida profiluje z turismu. Já myslím, že to je dobrý trend, protože i ty turistické cesty napomáhají vzdělávání. A já se domnívám, že čím víc lidí bude vidět, co to je Arktida, co to je Antarktida, jak tyto ekosystémy fungují, tak tím je to pro nás obecně lepší, že se víc dozvídáme a také když tedy se potom ptají naši hodnotitelé, co tam vlastně děláme, tak jsme schopni říct: Ano, my tam děláme nějakou odbornou práci, ale ta odborná práce je postupně, ty vědomosti nebo ty informace jsou přenášeny mezi lidi, mezi turisty, takže já si obecně myslím, že v České republice máme jakési manko, jakýsi nedostatek informací o fungování polárních oblastí a to myslím, že i naší takovou jaksi povinností, abychom ty informace, abychom ty vědomosti o těch polárních oblastech přinášeli do naší veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký význam mají právě ty vaše výzkumné vědecké cesty i pro naši vědu?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Arktida se mění a s tou měnící s Arktidou ty změny ovlivňují i střední Evropu, nebo oblasti, kde žijeme, to je první věc. Další věc, ty změny, ke kterým dochází, tak ty probíhaly na naší planety vždy a když bychom se vrátili někdy 14, 16 tisíc let do minulosti, tak bychom zjistili, že některé ledovce nebo částí ledovců dosahovaly i na naše území a že česká kotlina měla klima, které teďka nacházíme ve Vysoké Arktidě, takže my vlastně studujeme ten ekosystém, jak fungoval někdy před těmi 14 tisíci lety v České republice a tak se dozvídáme, kam se ten systém vyvinul pokud panují tady jiné klimatické podmínky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v jenom rozhovoru označil Arktidu a Antarktidu za takové indikátory našeho světa, našeho klimatu.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Já myslím, že to tak, je protože energie, která tam dopadá, tak jí je daleko méně. To znamená, že ten systém je daleko, daleko citlivější na všechny změny a všechny ty změny, které, naše planeta se stále vyvíjí nějakým způsobem a ty změny jsou nejlépe dotekovatelné v Arktidě nebo Antarktidě. A dokonce v Arktidě daleko více, protože Antarktida je v tomto smyslu velice stabilní systém, protože je tam až čtyřkilometrová nebo tříkilometrová vrstva ledu, která ten celý systém velice stabilizuje po čase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoříme o české arktické výzkumné stanici na souostroví Svalbard s jejím šéfem, Josefem Elsterem. Co tam mohu jako běžný turista pozorovat, pane Elstere a mohou se tam vydat sama na vlastní pěst nebo jsou to spíše organizované zájezdy? Pokud nejsem vědec.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Já myslím, že zavřeme oči a probuďme se před 14 až 16 tisíci lety a budeme tady někde u Prahy a vydáme se pěšky do Krkonoš, kde budou ledovce, budeme procházet tundrou, nejvyšší rostliny tam budou několik centimetrů. Budou se tady pást sobi, nebo podobná zvířata. Tak to je Arktida, takže to je kombinace území, které je částečně pokryté stále ledovci, vegetace je tam málo, je tady speciální biom, to znamená, že tady žijí speciální druhy rostlin, žijí tady speciální druhy zvířat. Teďka se přesuneme do Arktidy, takže všichni ti, kteří se chtějí podívat do České republiky nebo do české kotliny, jak pravděpodobně vypadala v té dávné minulosti, tak ať se jedou podívat do Arktidy. Ta příroda je tam velmi různorodá. Pokud má turista nějaký speciální zájem a chce se podívat na tající ledovec, chce se projít po ledovci nebo se chce podívat na velryby, nebo se chce podívat na mrože, tuleně, tak si objedná zájezd s cestovní kanceláří, která ho doveze a ledovec, doveze ho do tundry, ukáže mu, které rostliny tam kvetou. Může se vypravit na mrože. Ty zájmy jsou různorodé, ale všechny ty zájezdy jsou orientované na to, aby tomu zájemci ukázaly, jak vypadá arktická příroda, které organismy tam žijí a popřípadě jak funguje, což tedy je to nejdůležitější, protože všichni ti turisté by měli odcházet s pocitem, že se tam něco dozvěděli, že tedy ví více o Arktidě. Že to bude pro ně veliký zážitek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se tam pohybujeme?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Protože naštěstí nebo naneštěstí tedy v částech Arktidy na tom Svalbardenu žijí i lední medvědi, kterých tam je víc než lidí naštěstí pořád a ty lední medvědi jsou velice striktně chráněni tedy norským státem a jsou nebezpeční pro člověka, takže pohyb turistů musí být vždycky s člověkem, který je školený v ochraně tedy před ledním medvědem, takže i naše expedice, všichni naši studenti, kolegové, přátelé, prochází pravidelným školením bezpečnosti práce a když tam přijede turista, tak zase se musí přidat k nějaké turistické organizaci, která zabezpečuje, že jim ukáže to, co chtějí vidět a to, co chtějí se dozvědět, ale současně tedy dbá na to, aby se jí něco nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potkal jste se už s ledním medvědem?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
To moje potkání nebylo nebezpečné. Já jsem toho ledního medvěda viděl několikrát, ale vždycky na dostatečnou vzdálenost, takže jsem se mohl zachovat takže, jsem se, nebo ta naše skupina se prostě obrátila a šla jiným směrem a ten lední medvěd odcházel také jiným směrem, takže to nikdy nebylo nebezpečné pro obě ty strany jak pro tu naši výpravu, tak pro toho ledního medvěda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dovednosti musí mít tedy polárník kromě samozřejmě specializace vědecké, teď narážím třeba i na setkání s místním medvědem.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Mám velkou radost, protože tam jezdíme dlouhodobě, takže přibývá našich zkušeností. Já musím říct, že máme celou řadu našich doktorandů, mladých vědců, kteří tam s námi jezdí dlouhodobě a který se vypracovávají, jsou tedy experty ve svém oboru, ale současně dovedou odhadovat nebezpečí, které tam na nás číhá, takže ty informace a ty zkušenosti předávají zase svým mladším kolegům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký pracovní režim funguje? Na vědecké stanici?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Ten pracovní režim je tam jednoduchý, protože ty pobyty jsou finančně náročné. Nemáme sobotu neděli, pracujeme většinu času, který tam jsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Osm hodin je pracovní doba?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Ne, ne. Ten pracovní den začíná pro službu, která připravuje jídlo každý den, tak začíná v sedm hodin ráno, připraví snídani. Všichni se scházíme na snídani v osm ráno, někdy bývá ještě porada v průběhu té snídaně. Všichni se rozchází v těch svých skupinách na té své lokality, výzkumné od 9 do půl desáté, řekněme, a zase se setkáváme nebo scházíme se večer na osmou hodinu, kde zase služba se vrátí z toho terénu spíš, připraví večeři, po večeři se ještě probírají věci, co se nám stalo a zase připravujeme program na další den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte vůbec nebo měl jste čas za ty všechny expedice poznávat souostroví i jako turista mimo té vědecké činnosti,

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Já bych řekl, že 95 % těch našich aktivit je striktně věnovaných těm našim projektům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to práce.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Je to práce, ale samozřejmě protože to vědecké spektrum těch přístrojů, které tam máme to měření, tak se stále rozvíjí nějakým způsobem tak, že i naše možnosti cestování se zlepšují, protože asi teďka rok a půl zaměstnáváme kapitána specialistu, který tedy je velice dobře seznámen s podmínkami, jak využívat lodě malé ve Vysoké Arktidě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké lodě a plavidla vůbec využíváte?

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Máme dva takzvané zodiaky, což jsou gumové čluny s motorem, takže se pohybujeme zhruba na vzdálenost do 20 kilometrů, ale teďka doděláváme loď železnou, která by nám měla tu lokalitu zase rozšířit, takže bychom operovali ve vzdálenosti třeba 100 kilometrů, protože ta naše terénní základna je v té zátoce Petunia, vlastní stanice v Logerbienu, takže to je 60 kilometrů, takže se potřebujeme pohybovat zhruba v těchto vzdálenostech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je to docela sparťanské, pane docente.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Je tam voda, která je kolem dvou stupňů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Voda v potoce.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
V potoce i v moři. Takže není to na koupání, to moře je někdy velice divoký, takže musíme být připraveni, prostě musíme mít všechny možnosti, jak tam přežít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu jste se na vašich expedicích naučil? Teď nemám namysli jenom jako vědec, ale i vůbec jako Josef Elstner.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Trpělivosti. Každý vnímá ten svůj pobyt nějak jinak. Všichni musíme být seznámeni s tím, že první věc, kterou tam jsme povinni dodržet je, že se musíme vrátit ve zdraví domů. To znamená, že musíme být ostražití z hlediska těch sociálních vazeb mezi lidmi, ale že si musíme navzájem pomáhat a hlavně tedy dodržovat všechny ty zásady bezpečnosti práce, takže to je princip. Potom každý tam máme nějaký úkol odborný, vědecký, ale to je zase další priorita, takže první priorita je vrátit se domů v kamarádství v tom kolektivu, ve kterém jsem pracoval a druhá priorita je udělat maximum práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se vám i kolegům daří nejen ve výzkumu, přeji vám šťastnou cestu na Svalbard. Josef Elster, vedoucí české arktické výzkumné stanice byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Mějte se moc hezky.

Josef ELSTNER, vedoucí Centra polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.