Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 9. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den. Vítejte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji. Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jakých témat a otázek se pustíme? K čemu by vedla pouliční domobrana? Je důvod upravovat ústavu? O čem svědčí široké medializování některých kauz a rozhodnutí soudů? A jak rychle se vrátit do normálního života po teroristickém útoku? Nerušený poslech. Ministr vnitra Milan Chovanec navrhuje doplnit ústavní zákon o bezpečnosti tak, že by lidé výslovně mohli střílet na pachatele teroristických útoků. Co si o tom, pane doktore, myslíte? Už dnes má každý držitel zbraně právo použít ji podle příslušných ustanovení o nutné obraně. Vejde se do této definice obrany, nutné obrany i zastavení teroristy, například, kdyby najížděl do davu, jak jsme viděli třeba v Berlíně 19. prosince?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já jsem, když jsem poprvé tuhle zprávu zaznamenal, tak jsem si myslel, že je to takový jenom nějaký legislativní marketing se tomu říká, takové prostě, takový výkřik, takové heslo, ale pak jsem zjistil s velkým zděšením, že to je opravdu vážně míněný návrh, že to skutečně má tvar textu legislativního. Já nevím, proč a koho takovéhle věci napadají. Prostě obecně přistupovat ke změnám ústavy by mělo být vyhrazeno opravdu situacím, které to nezbytně vyžadují a měli by o tom rozhodovat opravdu velmi moudří lidé s chladnou hlavou po důkladném rozmyšlení a také jistě po nějaké společenské diskusi. Tohle to, co teď je na stole, všechno to, co jsem řekl, vlastně postrádá. Já nevím, kdo to panu ministrovi poradil, jestli nějaký snaživec z jeho blízkosti, ale určitě to není cesta, jak zajistit bezpečnost v naší zemi, případně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Argumentuje se, omlouvám se, izraelskou zkušeností.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jistě, můžeme argumentovat izraelskou zkušeností a třeba švýcarskou nebo zkušeností z jiných zemí, ale podívejte, to jsou země, které jsou úplně jinak postaveny z hlediska společenské soudržnosti. Od malička je věc zajištění bezpečnosti v těchto zemích každého, nejenom státu, ale opravdu každého a tohle, když se podíváme zpátky k nám, tak s určitou hořkostí musíme říci, že jsme opravdu velmi, velmi vzdáleni těmto představám. Copak u nás přece je problém ne, aby někdo vzal zbraň a pomohl jinému nebo zajistil jeho bezpečnost, u nás je ten základní problém, že nejsme ochotni pomáhat v běžných situacích, poskytnout běžnou pomoc druhému, radši se odvrátíme, když někdo má nějaký problém na veřejnosti a nemusí zrovna na něj nějaký terorista mířit zbraní, prostě v úplně běžných situacích my se spíš otočíme na druhou stranu, nechceme si, jak se říká, pálit prsty, to je ten základní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou, když jste se zmínil pane doktore o Švýcarsku, nebo o Izraeli, třeba tamní občané tedy více vnímaví, více ochotni si vzájemně pomoci? V čem jsou teda ty rozdíly?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsem o tom přesvědčen. Izraelci zrovna prostě, oni tak, to je zakódováno v jejich historii i vlastně v uspořádání státu Izrael, oni ví, že se musí sami postarat o svoji bezpečnost. Jistě mají také nějaké spojenecké nebo prostě smluvní vztahy s jinými třeba zeměmi, ale taková ta každodennost je věc každého Izraelce a znovu říkám, to je velmi vzdáleno od naší reality, a to rozhodně nějakým /nesrozumitelné/ nějakého článku do ústavy nezměníme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc v Izraeli vlastně všichni absolvují, i ženy, povinnou vojenskou službu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, přesně tak. To je přece, to je cesta, opravdu od malička vychovávat děti v rodinách, ve školách prostě k pocitu takové té solidarity, soudržnosti. Opravdu pomoct druhému v běžných situacích, a pak z toho zcela samozřejmě vyplyne i na jedné straně ochota, to jsou dvě věci, ochota druhému pomoci a ta druhá věc je schopnost pomoci. A opravdu si myslíme, že lidé, kteří by se teď dočetli v ústavě, že můžou použít zbraň, takže by byli nejenom ochotni, ale také schopni tu zbraň použít v těch složitých situacích na veřejnosti, kde budou desítky, stovky lidí, prostě přesně chladnokrevně zamířit a zneškodnit nějakého nebezpečného pachatele? Kde bere, kde se bere tady ta jistota?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stačí nám tedy onen zmíněný paragraf nebo ta definice nutné obrany pro zastavení teroristy, případ, kdy já použiji zbraň?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsem si zcela jist, že ustanovení, která zákony odedávna tady obsahují, to znamená, /nesrozumitelné/ použít i zbraň za podmínek nutné obrany nebo krajní nouze, to je dostatečný právní rámec proto, aby ten, kdo chce a je ochoten tedy a je schopen pomoci, aby odvrátil útok, aby ... Přece ta nutná obrana není, ten její právní rámec není omezen jenom na to, že se musím bránit já, který jsem napaden. Tady může vystoupit kdokoliv na obranu jiného napadeného nebo kdokoliv může odvracet, odvracet nebezpečí, které hrozí těm zájmům chráněným zákonem, takže v tomhle tom není vůbec žádný problém. Ten právní rámec tady existuje a není třeba ho nějak jako ústavně nafukovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku jsme zažili jediný hromadný útok, před necelými dvěma lety vraždil psychicky narušený člověk v Uherském Brodě. Jaké důsledky by podle vás mohlo mít zákonné jaksi povýšení držitelů zbraní do stavu obránců státu v uvozovkách?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já vůbec nechci jaksi naskočit na tu diskusi, jak by se to mělo ústavně zařídit. Já si myslím, že to do ústavy opravdu nepatří a doufám, že to tam nebude, ale i kdyby, tak jistě by ten nějaký ten jednoduchý ústavní text by musel být ještě zákonem proveden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš, co by to znamenalo v praxi, kdybychom si to představili?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já si to těžko ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste si to raději ani nepředstavoval?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, já bych si to opravdu raději nepředstavoval, těžko bych si to představoval, protože podívejte, dobře, tak chceme-li tak, a co když budu mít tu zbraň nelegálně, a přesto tam bude nějaká situace, která bude, prostě bude tam reálný teroristický útok, tak nebudu požívat té ochrany, když nelegálně drženou zbraň použiju a odvrátím takový útok? Nebo, co když nebudu občanem České republiky, jak ta ústava tak hezky národně se tam jaksi chce /nesrozumitelné/, tak budu třeba občan jiné země Evropské unie, to také nebudu mít teda takovouhle, takovýhle prostor použít zbraň a tak dále, a tak dále. Je to opravdu velmi, velmi neprozíravé a je škoda, že se ten veřejný prostor zase tady zanáší takovýmihle nápady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co si myslíte o tom, pane doktore, na jedné straně je tady návrh doplnit ten ústavní zákon o bezpečnosti a na straně druhé čteme, že opatření, která zavedla česká policie v souvislosti s teroristickým útokem na berlínských vánočních trzích, postupně utlumí počet policejních hlídek v ulicích vrátí na úroveň před atentátem a budou odstraňovány postupně i betonové zátarasy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Podívejte, já nejsem jistě naivní, abych řekl, že tady nikomu nikdy a nic nehrozí, určitě, určitě stát a jeho složky musí tyhle věci sledovat, vyhodnocovat a činit příslušná opatření. Otázka je, jestli to musí dělat prostě tak demonstrativně, veřejně, prostě vyvolávat pocit jakéhosi strachu nebo ohrožení, které si myslím, že opravdu tady reálně přítomno není. Policie, zpravodajské služby a prostě další, další složky státu musí pracovat a mimo jiné jsou to přece desítky tisíc ozbrojených lidí vybavených právě zvláštními pravomocemi, k zajištění bezpečnosti a pořádku, takže já bych se spíš soustředil na to, aby tyhle složky pracovaly efektivně, než tedy tady zavádět nějaké domobrany, abychom spoléhali tu myslivce a tu na nějaké jiné ozbrojence, aby prostě bránili nás proti teroristům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V sobotu uplynuly dva roky od útoku na pařížský satirický týdeník Charlie Hebdo, který si vyžádal 12 obětí. Redaktoři stále dostávají výhrůžky smrti, redakce sídlí na utajené adrese, nadále časopis šokuje, často si dělá legraci z přírodních katastrof i leteckých tragédií, včetně té poslední z havárie ruského letadla se souborem Alexandrovci. Vyšetřovatelé dodnes nemají veškeré nebo kompletní informace, které osvětlily okolnosti toho atentátu. Někteří pozůstalí obětí toho atentátu na berlínský vánoční trh si stěžují na to, že se město a stát chce příliš rychle jaksi vrátit do normálu. Jak vy to vnímáte? Jak přistupovat k životu v takovýchto nebo po takových situacích?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Těžká otázka. No, myslím si, že jaksi všechnu tragédii osobní, rodinnou, společenskou vyvolanou těmito událostmi, není jiná cesta, než se vrátit k normálnímu životu, jestli dřív nebo později a jak, to se těžko asi dá zobecnit, ale určitě to neznamená a nakonec byl by to asi cíl těch, kteří takové útoky provádějí, aby vlastně jsme sami začali jaksi couvat, abychom, abychom se jaksi omezovali náš život ve svobodě, abychom se prostě začali bát a vedli úplně jiný život, a to myslím, že se nesmí stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od pana Jiřího Štocha z Ostravy, který se vrací k prvnímu tématu, "V souvislosti s chystanou změnou ústavy v rámci práva občanů zasáhnout proti teroristům střelnou zbraních bych se rád zeptal, jestli tím důvodem může být nesmyslná a škodlivá regulace Evropské komise vůči legálním držitelům zbraní, která má podstatně omezit práva, nyní je věc v projednávání v Evropském parlamentu. V případě, že by tato možnost byla součástí naší ústavy, byla by nadřazená regulacím z Evropské unie, které bohužel na základě Lisabonské smlouvy musíme přijímat de facto automaticky?" Tolik otázka pro vás a zároveň děkujeme.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já nevím, jestli to je zrovna takovýhle důvod, ale kdyby byl, tak jistě by byl, bylo na místě ho vysvětlit. Ale přece, podívejte, aktuální schůze Poslanecké sněmovny, která začíná, tuším, zítra, má asi na programu, asi necelých 280 bodů, což už samo o sobě je velká porce a mezi nimi je nějakých třeba 9 návrhů na změnu ústavy nebo na vydání různých ústavních zákonů, sama vláda tam několik takových návrhů poslala do sněmovny. Neslyšeli jsme do této chvíle, že by něco takového bylo na stole a že je třeba na to takto reagovat a ta zmíněná poslední novela z pera ministra, ministra nebo ministerstva vnitra, ten způsob přípravy, to takové to rychlé rozeslání do připomínkového řízení některým vybraným místům na pár dnů mezi svátky, to přece, to není tak ..., i kdyby tomu, znovu říkám, i kdyby tomu tak bylo, tak změna ústavy je vždycky si vyžaduje jaksi moudrý přístup, chladnou hlavu, opravdu poctivé vysvětlování, nezbytnosti těch navrhovaných změn a ne tohle to, takže já moc jako nevěřím na nějakou reakci na evropský předpis.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno některým vadí na ústavě, když jste se zmínil teď o 9 návrzích různých doplnění nebo novelizací, nevím, čeho všeho se to týká?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale každému něco. Ale promiňte, mně to připadá pořád, jak kdyby hráči nějakého sportovního klubu neustále v průběhu dny diskutovali o pravidlech, jak je změnit a to přece, to přece asi by nebylo na místě, to by ta hra ztrácela vůbec smysl a tempo a nikoho by to asi ani nezajímalo. A já si myslím, že opravdu k té ústavě je třeba přistupovat s velkou obezřetností, je to lidské dílo, jako každé lidské dílo má určitě nějaké nedostatky, mohli bychom mít jistě ústavu lepší, taky horší, ale nakonec přece vždyť ta ústava docela funguje a ono to spíš opravdu záleží na konkrétní úrovni politické a právní kultury, zacházení s ústavou, těmi klíčovými ústavními aktéry, ať už je to vláda nebo je to parlament nebo je to prezident republiky, soudy, všichni podle toho, jak s tou ústavou nakládáme, jestli ji považujeme za takový jako v podstatě trhací kalendář, jestli zkoušíme, co vydrží, anebo jestli naopak máme úctu k ústavě a víme, že naší první a poslední povinností je tu ústavu naplnit a ne zkoušet prostě, kde jsou její hranice a jestli teda ji můžeme ještě nějak natáhnout nebo zmáčknout a ona to vydrží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vidíte, pane doktore Baxo, nějaký bod, paragraf nebo něco na naší ústavě, co byste rád změnil, aktualizoval, co vám třeba vadí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, ne, možná, že v ústavě něco chybí, ale zase dá se s tím i žít. Podobně jsem nedávno zaznamenal takové nápady jako, že by se měla třeba zrevidovat Listina základních práv a svobod, rozumíme tou revizí jakési proškrtání. No, to jsou přece nápady úplně zbloudilé. Znovu říkám, jsou to nejcennější, je to nejcennější společenská smlouva, která jaksi, kterou si země přijala tady pro sebe před lety při vzniku samostatného státu a já jsem přesvědčen, že od té doby nenastala situace, která by byla zralá na nějakou zásadní změnu ústavy. Jiná věc je pomalu a trpělivě třeba o tom přemýšlet, vyhodnocovat to a po nějakém čase, po nějakém čase si třeba říci - dobře, tak ta ústava může být nějak zrevidována, ale opravdu klidně systematicky a aby jaksi tu moc k změně ústavy určitě nepoužili ti, nebo ti, kteří tedy jaksi by ty změny vyvolali, aby z nich okamžitě si jaksi neslibovali nějaký prospěch, tohle je třeba opravdu vidět jako na dlouhé, dlouhé roky dopředu a ne si myslet, že to je, že teď máme hlasy, a tak to teď změníme, aby se nám lépe vládlo, nebo abychom mohli vládnout co nejdéle a nikdo nás v podstatě nerušil, neomezoval, to ne, takovouhle cestou ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co podle vás svádí politiky k sepsání nových legislativních norem, k těm návrhům, o kterých tady hovoříme?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je to taková iluze, v podstatě někdy se tomu říká legislativní optimismus, někdy se tomu říká až legislativní posedlost, prostě změníme zákon a bude nám lépe, no, a to je právě, v tom je zakopán pes, protože těch snah a těch přání toto dělat, ony nakonec vycházejí z nějaké reálné společenské situace, politici přicházejí a říkají svým voličům, no, my to změníme, jen, co budeme mít příležitost, my sepíšeme nějaké nové zákony a bude se vám lépe žít a nakonec zapomínají na to, že právě to sepisování stále nových a nových předpisů a jejich neustálé měnění vlastně brání k stabilitě, usazení. Vždyť ty předpisy přece se dají vyložit, dají se interpretovat rozumně, ale předpokladem proto je právě, aby se na ně nějakou dobu nesahalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodování soudů sleduje široká veřejnost bezmála v přímém přenosu. Třeba loni se přelomové verdikty týkaly očkování nebo zrušení zákazu adopce dětí pro registrované partnery. Lze říct, že rozhodnutí soudů, pane doktore, je čím dál víc ovlivňuje náš život?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano. Myslím, že se to dá říct, ale rozhodně se to, bych to nechtěl, možná to někteří říkají, že jako něco, co je negativní. Já si myslím, že to není negativní, protože právě při ..., takovéto to přání, o kterém jsem před chvílí hovořil, budou-li zákony dostatečně jaksi stabilní, budou obecné, tak bude jistě záležet na jejich interpretaci, to mohou přinášet soudy a prostě je celá řada témat, kde bez té interpretace to pravidlo chování se neuvede v život, takže ano, soudy budou mít stále, stále důležitější roli a není to nic, co by bylo jako i výjimečným trendem v rámci Evropy nebo světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem svědčí podle vás široké medializování některých kauz, rozhodnutí v nich?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je třeba si uvědomit, že stovky vydávají, soudy vydávají, pardon, soudy vydávají stovky tisíc rozhodnutí. Té medializaci podléhá nepatrné zrno z nich, ale dobře, je to, já myslím, že to je dobře, že jsou-li ta zpravodajství nebo ty komentáře jednotlivých soudních řízení nebo soudních rozhodnutí objektivní, pomáhají-li třeba ten složitý právnický jazyk uvést do nějaké srozumitelné podoby, tak to určitě je dobře a nakonec je to taková ta výchova jaksi k občanské, k občanské vědomosti o tom, jak fungují právo, jak fungují instituce, které ho prosazují, tak si myslím, že to je v pořádku. A před nejenom soudničky, ale prostě opravdu komentování těch případů, které soudy rozhodovaly i z těch netrestních oblastí, je zcela na místě, je to v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měly by ale vznikat další a další zákony, vyhlášky nebo novely zákonů, které by jako postihovaly co nejširší paletu těch možných situací života?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já myslím, že ne. Právě trend je zahušťování. Trend, neblahý trend jaksi ve vývoji práva je zahušťování, taková ta, taková ta myšlenka - musíme to upravit co nejpodrobněji a musíme upravit úplně všechno, všechny oblasti společenského i soukromého života, musíme nějak znormovat. To je právě špatně. Já si myslím, že zase to omezuje, jednak to omezuje individuální svobodu každého jednotlivce a jednak to také omezuje odpovědnost každého jednotlivce za svůj osud, svůj život tím, že pořád hledá nějaké návody k použití v běžných životních situacích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je ten evropský trend ve srovnatelných zemích s Českem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Bohužel, bohužel dost podobný. Lišíme se možná v tom, že nemáme tady jaksi tradici, kontinuitu, že pořád máme pocit, že něco, něco přetváříme, reformujeme, měníme, doplňujeme. A také ta země za těch 100 let zpátky prošla několika zásadnímu změnami právními, právního řádu nebo přinejmenším používání právního řádu, což takové úplně obyčejné věci jako je vlastnictví napáchalo neuvěřitelný nepořádek, takže tady lidé jsou znejistěni, protože mají zkušenost nebo zkušenost třeba svých rodičů, prarodičů, že i když to je zákon, jak se říká, na papíře, tak to neplatí a může to být raz dva změněno. Tohle ty jiné země, které neprošly těmito otřesy, nemají, takže se tam možná víc jaksi věří právu a věří institucím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka od paní Ivany, jestli je vznik Centra pro terorismu a hybridním hrozbám adekvátní reakcí na současnou situaci?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Vím, že jsou na to různé názory. Tak je to úřad, který říká vlastně - lide, vy si neumíte, vy asi neumíte jaksi prokouknout, kdo vám říká pravdu a kdo vám neříká pravdu, tak my to za vás uděláme a to naše zjištění my vám poskytneme a vy se pak rozhodnete, jestli tomu budete věřit nadále nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má smysl takové centrum, opodstatnění?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já jsem trochu, já jsem trochu skeptický k těmhle institucím. Vůbec nepochybuji o tom, že takovéhle útvary nebo úřady nebo analytická oddělení mají mít třeba policie, zpravodajské služby, mají z nich vycházet z těch nejlepších informací a z jejich vyhodnocování, ale zatím to nemá nějaký jaksi přesnější rozměr nebo přesnější vizi, abych si na to mohl udělat přesný názor, ale znovu říkám, jsem spíš skeptický k tomuhle úřadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Pehe ve svém nedávném komentáři se zamýšlel nad kauzou Davida Ratha a nad tím, že v celém případu rozhodovaly soudy několika instancí. Podle něj mezi sebou řeší jakési vlastní procesní finesy, které se ve světle již zveřejněných, i když nyní prý nelegálních odposlechů, musejí veřejnosti jevit tak, že o potrestání zločinu jde v této věci až na posledním místě. Cituji dál: "Neschopnost české justice dovést nejrůznější případy úspěšně až do konce, nebo naopak vůbec začít některé zjevné korupční kauzy vyšetřovat, notně oslavuje ve veřejnosti přesvědčení, že hybnou silou českého justičního systému je nalézání a výkon spravedlnosti," tolik citace, pár řádků z glosy Jiřího Peheho. Jak to na vás působí, respektive jak vy vidíte schopnost či neschopnost české justice dovést ty případy do konce?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, neposlouchá se nebo nečte se to lehce, protože jistě ti lidé zevnitř justice mohou trošku vrtět hlavou nad výsledkem své vlastní práce, rozumí se práce justice, ale ta justice, to není jeden člověk nebo jeden subjekt. Je to sice systém, ale je třeba připomenout, že to je velmi rozdrobeno, že tam všichni netáhnou za jeden provaz, jak se říká, jako třeba v policii, není to nějaká hierarchická struktura, kde by bylo jednotné velení a nějaký justiční prezident by jako o všem rozhodoval. Ty soudy jsou v různých stupních, mají různé procesní role, mimo jiné i navzájem vůči sobě kontrolní přezkumnou, takže to je, je to, je to na jedné straně slabost té justice tím, že jako netáhne za ten jeden provaz a že to vypadá, jako že justice je neschopná, ale na druhé straně musíme si to umět trošku jak rozložit na kolečka a na šroubky a vědět, že tahle ta slabost je zároveň vlastně určitou pojistkou proti tomu, aby se té justice třeba mohl kdokoliv zmocnit, aby se vyhledávaly, identifikovaly chyby, které v té justiční činnosti mohou také nastávat, takže to je těžká otázka. No, jistě by takový ten ideál by znamenal, někdo byl odhalen, někdo byl usvědčen, byl obviněn, je stíhán, je podána obžaloba, je odsouzen a je za mřížemi tečka a pokud možno, aby se to stalo prostě v reálném čase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč je to tak složité to realizovat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nechci tady, ten komentář se týká konkrétního případu a ten je stále ještě živý, takže nechci tady vynášet nějaké silné soudy o tom, jak to je, nebo jak by to mělo být, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš obecně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Obecně si myslím, že je vážnou otázkou, jak, řekněme, ten, tu cestu ke spravedlnosti zefektivnit tak, aby určité věci se nevracely stále jako dokola na začátek, aby prostě soud, který je odvolací, najednou se sáhne tři roky zpátky někam na začátek toho řízení a řekne - a tam udělali chybu, přestože v té konkrétní věci jistě bylo vydáno, možná desítky soudních rozhodnutí, tak teď jako na konci řekněme - a na začátku byla chyba. Možná, že byla, možná že nebyla, ale to se má odstranit na tom začátku hned. A ono vůbec zase to ukazuje na jeden z takových fenoménů českého soudnictví, a to je odůvodňování soudních rozhodnutí. My prostě přes ta odůvodňování my někdy zapomeneme na to, co je vlastně podstatou. My pořád sepisujeme nějaké texty. Otázka je prostě proč to sepisujeme a pro jaké čtenáře to sepisujeme. Víte, o každém odůvodnění soudního rozhodnutí se dá říci mohlo být ještě lepší, mohlo být důkladnější, mohlo být přesvědčivější, to se dá říct úplně o všem, ale také si uvědomme, že soudní rozhodnutí přece vůbec nemusí být odůvodněno. Stačí, že jaksi je vydal soudce nadán určitou ústavní pravomocí a co po tom budeme říkat, no?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro dnešek tolik komentář doktora Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu. Děkuji a přeji vám hezký den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra dostanou prostor názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.