Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 24. dubna 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den. Vítejte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme výsledky prvního kola francouzských voleb i několik justičních témat, například zda mohou talár oblékat i akademici bez zkušeností z obecních soudů či jak pohlížet na vedlejší výdělečnou činnost soudců. Inspirativní poslech. Do druhého kola prezidentských voleb ve Francii postoupili centrista Emmanuel Macron a šéfka protiimigrační Národní fronty Marine Le Penová. Žádné překvapení se tedy nekonalo. Veřejné průzkumy veřejného mínění se tentokrát nezmýlily. Byl to i váš odpad, pane doktore?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsem odborník na Francii, ale v podstatě ano. Říkal jsem si, že to dopadne podobně jako to dopadá v poslední době i v jiných zemích, že ty výsledky budou těsné, že to budou takové remízy, že nikdo výrazně nezvítězí hned v tom prvním kole a že společnost, jak před volbami, tak i po volbách zůstane rozdělená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem vypovídá ta skutečnost, že vlastně ještě nikdy nebyly šance hlavních kandidátů tolik vyrovnané?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Především podívejme se na vysokou volební účast kolem 80 %, o tom se nám může jenom zdát, což svědčí o velkém zájmu a naléhavosti těch problémů, které ve Francii zřejmě existují. A také si všimněme, že vlastně poprvé v dobách té, jak se říká, páté republiky za těch 50 let zpátky vlastně v tom druhém kole není nikdo z těch tradičních velkých politických stran a také, že i když jenom dva z těch čtyř, řekněme, postoupili do druhého kola, tak ty výsledky třetího a čtvrtého zase nejsou o tolik nižší a jsou to kandidáti krajní levice, krajní pravice, takže ta diferenciace těch voličských postupů je tam opravdu velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl odvolen myslíte ten starý stranický systém, to tradiční dělení levice - pravice, ani republikán Fillon, který čelí, jak víme, skandálu kolem fiktivního zaměstnávání své manželky, ani socialista Hamon neuspěli. Myslíte, že to tradiční rozdělení pravice - levice to také přinutí tyto strany k nějaké sebereflexi?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, mělo by to tak být, protože ukazuje se a ta kampaň, ti kandidáti těch tradičních stran vlastně možná neměli ani tolik prostoru pro nabízení nějakých témat, nějakých programů, ale spíš se museli bránit, čili zase nějakým skandálům spojených s nimi nebo s jejich okolím, co bohužel je také rys nejenom ve Francii z těch posledních let, prostě, že ti lidé si zadají, nemají čistý štít, a přesto jdou do těch volebních klání v domnění, že vlastně se to všechno, jak se říká, ustojí, ale není to pravda. Lidé jsou na to čím dál tím citlivější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U toho Emmanuela Macrona je vlastně, řekla bych, taková poloviční pravda, že nezastupuje tu tradiční stranu, protože on byl vlastně docela nedávno ministrem hospodářství, ale s tím establishmentem se rozešel a nechce být, vymezuje se vůči levici a pravici, nechce být s nimi spojován. Myslíte, že symbolizuje nějaký nový začátek?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Lidé, a nejenom ve Francii, lidé si spojují s kandidáty nebo s osobnostmi tohoto typu právě, že budou jiní, takovou naději, že budou jiní. Jestli se to jaksi splní, to je věc druhá, ale v každém případě ať už vyhraje ten či onen, bude si muset uvědomit, že to rozdělení před volbami zkrátka může trvat i po volbách a že není jejich rolí, těch lídrů, aby to rozdělení nějak ještě dál jaksi prohlubovali, ale naopak, aby se snažili o sjednocení země, protože víte ono, nemusí to být negativní, že si prostě půlka lidí myslí tohle a půlka něco jiného, ale nedá se nic dělat, pak je tady významná role toho, kdo moderuje společenskou diskusi, kdo nastoluje agendy, nastoluje témata, je to jako v manželství. Zkrátka nedá se, ve dvou se nedá hlasovat, tam se musí hledat dohoda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc ve Francii je to ještě složitější asi než v tom manželství, protože tam bude pro příštího prezidenta ať už to bude Marine Le Penová nebo Emmanuel Macron důležitá většina v Národním shromáždění, tedy v parlamentu. Francouzi půjdou k volbám nejenom tedy za dva týdny v tom druhém kole prezidentského klání, ale také v červnu, kdy budou volit nový parlament a v tomto je to také označováno za jakési třetí kolo voleb.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě. Ta časová spojitost nepochybně se projeví v tom výsledku do parlamentních voleb v červnu. Ne, že by se tedy, že by jako ti voliči, kteří volili nějak, že by pak měli v uvozovkách opravný termín, aby to své rozhodnutí nějak modifikovali, ale přece jenom prostě ten, ten výsledek nutně tam bude hrát roli a uvidí se, jestli tedy ten budoucí prezident bude ještě silnější výsledkem parlamentních voleb, anebo naopak bude trošku, trošku oslaben.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal ohlásil záměr doplnit tento soud akademiky či právníky z praxe. Tento návrh vyvolal docela odmítavé reakce jak na samotném Nejvyšším soudu, tak i v soudcovské unii. Oprávněně, pane doktore? Co si myslíte o tomto návrhu, jaký je přínos akademiků?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že akademici v určitém množství patří na vysoké soudy, ostatně Nejvyšší správní soud takto je budován už celých těch 15 let a máme výborné zkušenosti. Neříkám, že ten soud má být tvořen jenom z akademiků nebo převážně z akademiků, ale prostě je to jako bychom řekli třeba do každého jídla musíte trošku soli dát, aby mělo jakousi výraznou chuť a s těmi akademiky, oni to nejsou jenom akademici, ale jsou to i lidé z jiné praxe třeba advokáti a tak dále, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale bez praxe soudit.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, bez praxe soudit. To je v pořádku. Já myslím, že ti, kteří se pohoršují, že by k Nejvyššímu soudu měl přijít někdo, kdo jako nezná tu vůni jednací síně a takový ten justiční provoz na okresním soudu, no, dobře, ale on má zase jiný přesah, víte. A tady se musíme asi vážně zamyslet nad tím, jaké mají být nejvyšší soudy, obecně, jestli mají být spíš obrázkem nebo zrcadlem těch soudů nižší, anebo jestli naopak mají hrát při své opravdu specifické roli v soudním systému, jestli mají hrát roli jakéhosi, jakéhosi lídra, někoho, kdo prostě určuje podobu, podobu i třeba těch, toho rozhodování na nižších soudech. Tady musíme vidět, že nejvyšší soudy přece jen mají klíčový vliv na interpretaci na celého práva, na stav práva, na vývoj práva, na interpretaci a myslím si, že tak, jak je právo složité a na jeho, na jeho obsahu, na jeho funkci se podílejí už v rámci tvorby se podílejí také samozřejmě nejenom soudci, ale mnoho jiných právníků, tak ty diskusi o té interpretaci při soudním rozhodování by neměli být bez všech těch barev, které jsou k dispozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Námitka, ctihodnosti, asi by zaznělo v soudní síni, pane doktore, co postup v rámci kariérního řádu, zkušenosti z těch obecních soudů? Co vlastně určuje právní řád?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo dělá tu kuchařku, když jste použil ten příklad, že jsou vlastně jakousi solí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to je právě ..., to je možná jádro těch námitek třeba Soudcovské unie, která se obává zřejmě nebo připomíná, že vlastně od revoluce tady stále nemáme nějaká jednoznačná pravidla pro výběr soudců, to je na zákonné úrovni a ti soudci se vybírají prostě, jak kdo chce, jak si kdo myslí, že by se měli vybírat a jsou třeba i jiné přístupy, jiné nároky kraj od kraje, a tak dále, a tak dále. To je pravda, to je pravda. Na druhé straně, na druhé straně asi nemá význam odsouvat tu otázku doplnění justice lidmi z právní praxe nebo z právní akademii do doby, než ta pravidla budou, protože ta absence těch lidí, kteří neprošli tou kariérní justicí, si myslím, že je evidentní, prostě chybí tam jeden pohled na právo nebo více pohledů na právo, a proto také někdy ta judikatura není příliš přesvědčivá nebo budí určité rozpaky, je jakoby odtržená od toho reálného pohledu na právo, který třeba existuje v praxi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy budou ta pravidla?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To není otázka pro justici. Justice to stále připomíná, nakonec nabízí i nějaký svůj jiný model řízení a správy, kde by ta pravidla se jistě mohla poměrně rychle, rychle ustavit, ale to je věc zákona, to znamená, ministerstvo spravedlnosti a vlády a vlády a parlamentu. No, to je prostě dlouhodobý koncepční, koncepční nedostatek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si vůbec osvojit dovednost soudit, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Víte, mluvíme-li o akademicích, ať jsou to třeba profesoři nebo docenti práva nebo zkušení advokáti, já si nemyslím, že by v první řadě měli být soudci, z nich soudci okresních soudů, protože tam by možná opravdu mohlo jim něco chybět v úspěšném výkonu té funkce a tu další kompetenci, kterou mají, ten přesah, by tam asi tolik neuplatnili, ale znovu se vracím k té základní myšlence, nejvyšší soudy by měly při plnění těch svých sjednocovacích funkcí vidět opravdu všechny pohledy na právo od jeho tvorby přes různé možné interpretační možnosti a také pochopitelně právní doktrínu, která tady vždycky bude nějak přítomna a tam ten jejich přesah uplatní, nehledě k tomu, že znovu říkám, je to jako sůl v jídle, těch akademiků nikdy u žádného soudu nebude převaha, takže jde o prostě určité doplnění. Soudy rozhodují ve sborech, to znamená, vždycky tam bude vedle toho akademika nebo praktika nějaký, nějaké větší množství těch takzvaných kariérních soudců, takže si myslím, že ..., ale ta diskuse, která se samozřejmě jinak vede, diskuse mezi legislativou, judikaturou, praxí, doktrínou, ta se vede a teď jde o to, jestli si máme mezi sebou vyměňovat názory někde v časopisech, na konferencích, anebo jestli část té diskuse neinternalizovat a nepřenést prostě na půdu těch nejvyšších soudů a tam uvnitř diskutovat. My s tím máme zkušenost jednoznačně dobré u Nejvyššího správního soudu a dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vůbec praxe v okolních státech?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ta praxe, jistě najdeme, najdeme země, které jsou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co převažuje?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Převažuje určitě smíšené, smíšené složení těch vysokých soudů a vidíme to i na těch soudech nadnárodnch, evropských, kde prostě ta kariérní minulost těch soudců tam je velmi pestrá a není prostě taková jednobarevná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže žádný striktní kariérní model?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, tady jde o to opravdu zase na druhé straně samozřejmě bez existence pravidel, jasně daných pravidel by se mohlo zdát, že se k těm nejvyšším soudům dostanou lidé, kteří tam nepatří, proto ten akcent na pravidla, ten si myslím, že je naprosto na místě a pokud vím, tak předseda Nejvyššího soudu taková pravidla chystá a určitě neudělá tyhle ty další kroky bez toho, že by ta pravidla nějak se ustálila, že by je třeba zveřejnil a podle nich pak postupoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší soud propustil lobbistu Marka Dalíka z výkonu trestu. Někdejší poradce expremiéra Topolánka si od loňského září odpykával čtyřletý trest za pokus o podvod v kauze nákupu vozidel Pandur. Zrušil mu i odsuzující rozsudek? Zprostil ho i obvinění? Co vůbec víme, protože soud opět neřekl důvody svého rozhodnutí. Není to poprvé navíc.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, není to poprvé. Při vší úctě ke kolegům a na Nejvyšším soudu, já si myslím, že opravdu justice zase podcenila, podcenila to, jestli to její rozhodnutí bude přesvědčivé. A teď se vůbec nebavím o tom, jaké je, protože ho nikdo nezná, ale prostě, aby takovéhle rozhodnutí v tak významné věci bylo přesvědčivé, musí podle mého hlubokého přesvědčení ve chvíli, kdy je vydáno, být k dispozici nejenom to, jak ten soud rozhodl, ale i proč tak rozhodl, aspoň stručné rozhodovací, rozhodovací důvody by měly být k dispozici. Tady myslím vůbec neobstojí poukaz na to, že to soudní rozhodnutí může být odůvodňováno nějakým pár týdnů, to si myslím, že zejména nejvyšší soudy, které mají vlastně ty ..., které rozhodují většinu případů, jak se říká od stolu v těch neveřejných zasedáních a mohou si opravdu samy zvolit okamžik, kdy to rozhodnutí vydají ven, tak by ho měly vydat ve chvíli, kdy je kompletní a kdy samozřejmě se může kdokoliv od těch účastníků řízení až po širokou veřejnost seznámit s těmi rozhodovacími důvody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soud odkázal na to, že podle zákona má 20 dnů na vypracování odůvodnění.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale samozřejmě má 20 dnů, někde je i 30 dnů, to není nic nového, ale znovu říkám, ten soud si může ten okamžik, kdy to rozhodnutí vydá, zvolit sám svobodně, nikdo ho nemůže v tomhle tom směru ovlivnit, takže o to je důležitější, aby to rozhodnutí, všechny ty rozhodovací důvody, prostě, aby byly ustáleny a teprve v tu chvíli, kdy jsou, aby bylo k dispozici to rozhodnutí, rozhodnutí celé, protože samozřejmě ta reakce a ona o tom svědčí, nikdo neví, ani nakonec, ani ti, ani profesionálové, advokáti, státní zástupci, všichni jako spekulují, proč vlastně bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto, to je úplně zbytečné a může to, a to, ať se na mě nikdo nezlobí, samozřejmě to může pak přinést i ty spekulace, že to bylo nějaké takové divné, když ten soud nedokáže říci včas, proč rozhodl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu tedy předejít? Pak vlastně lavině těch nejrůznějších spekulací?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, myslím si, že každý soudce a to je jedno, jestli je to soudce okresního soudu nebo nějakého vyššího soudu, by si měl uvědomit, že vším tím, co dělá, buď jaksi přispívá k důvěryhodnosti, k přesvědčivosti, k autoritě soudního rozhodování anebo ne a měl by jaksi přemýšlet o tom, co udělat proto, aby tu autoritu, důvěryhodnost prostě zvýšil, aby k ní přispěl. Tady já si myslím, že opravdu, jsou to možná tvrdší slova, ale nemůžeme se prostě schovat a říct jako - nás nezajímá, že vy to chcete, my to budeme ještě měsíc někde pilovat a pak to někam doručíme a pak si to někde přečtete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že by mělo dojít k nějaké změně?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že možná i procesní předpisy by mohly naznačit spíš, řekněme, ten postup, že to rozhodnutí, které se vydá, se vydá i s těmi rozhodovacími důvody, ale znovu říkám, ani ta dnešní úprava tomu nebrání, je to v rukou soudců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže individuální přístup, nebo jak to formulovat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je to na nějakou vnitřní diskusi, aby si soudci prostě uvědomili, že jsou součástí společnosti, že společnost jaksi zprostředkovaně jim dala důvěru tím, že byli ustaveni do těchto funkcí, jsou nadáni nezávislostí a prostě ta společnost očekává, že ty spory, které budou prostě soudům předkládány, že soudci na ně budou odpovídat tak, nejenom tak, aby společnost rozuměla těm odpovědím, ale také v tom rozumném reálném čase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu se rozproudila debata o vedlejší činnosti soudců vysokých soudů, a těch je ve Spolkové republice několik. Zjistilo se totiž, že mnozí soudci mají značné přivýdělky z takzvané vedlejší činnosti. Ty sice není zakázána, otázkou však je její rozsah i adresáti této činnosti. Jaké jsou vůbec mantinely pro soudce? Je ta kritika, která v Německu zaznívá ohledně výdělečné vedlejší činnosti oprávněná z vašeho pohledu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, především já bych chtěl podtrhnout, že ta, že ta kritika může vůbec vzniknout, protože jsou k dispozici údaje. Němci jako všechno mají dobře evidované a zorganizované, takže soudci podobně jako u nás mohou vykonávat velmi omezený rozsah nějaké činnosti, je to především činnost vědecká, pedagogická, přednášky, články, knihy a tak dále, ale musí to oznámit a musí také oznámit, vlastně jakou dotaci časovou jim to vezme a také, jaké honoráře jim to přináší. Já si myslím, že to jsou velmi důležité údaje právě proto, aby se mohlo diskutovat o tom, jestli soudci skutečně tu svoji hlavní profesi vykonávají s hlavním soustředěním a tohle to ostatní je doplňkem a také podle toho, co, kde, pro koho třeba píšou, přednáší a podobně, jestli se s tím nedostávají trošku do rozporu s nezávislým svým postavením. Ty německé příklady, tam ta kritika byla zejména v tom, že někteří soudci měli a nejde o to, jak byly vysoké honoráře, ale že zkrátka soubor těch honorářů v těch absolutních číslech třeba i převýšil roční soudcovský plat a pak vznikly otázky - aha, a co ti soudci vlastně dělají jako hlavní? Proč čekáme na ty rozsudky tak dlouho, když páni soudci někde přednášejí. A druhá věc, která je ještě asi naléhavější, že při tom, když soudci třeba rozhodují ve specializovaných agendách, nějaké pojišťovací právo, bankovní právo a pravidelně přednášejí pro nějaké svazy bank, pojišťoven, tak si říkají - aha, tak se nedivíme, že ta judikatura ve prospěch těhle těch velkých hráčů je tak jako přátelská nebo příznivá, není to náhodou tím, že ti soudci si nechávají platit za ty přednášky pro právě tyhle ty subjekty, které jsou pak v pozicích účastníků řízení. To jsou naléhavé otázky a myslím si, že to není jenom problém německý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho vlastně i střetu zájmů a také toho, že jde o, řekněme, otevřeně lukrativní vedlejší příjmy tak, jak napsal německý list Die Welt, průměrně si nejvíce vydělají soudci nejvyššího finančního dvora, experti na daňové právo. Tam to ročně činí v průměru 30 tisíc eur, je to tak, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ty údaje k tomu svědčí, je to tak a především ta vedlejší činnost, jak se zdá, většina soudců má těch vysokých soudů má vedlejší činnost, ale znovu říkám, nepohoršujme se nad tím, protože ty jejich názory, a řekl to i jeden vysoký můj kolega vlastně, předseda toho německého spolkového správního soudu, ty názory jsou soudců jsou tak cenné, že samozřejmě je dobré, aby byly i mimo rozhodovací činnost někde prezentovány při výchově mladých právníků a podobně a nakonec není možná ani nejdůležitější kolik, ale je podstatné pořád uvědomit si, co je hlavní a co je vedlejší a jestli prostě některé ty přednášky a podobně, jestli nejsou někdy příliš jaksi jednostranně pro jednu skupinu těch, kteří pak mohou vést spory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také si soudce může přivydělat opravdu pouze ve volném čase až si splní svou agendu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak. A pak zase vzniká otázka, jsou ty vysoké soudy a ti jejich tak zatíženi, že mají ještě takový prostor? Jsou to, já vím, jsou to trošku kousavé otázky, ale znovu říkám ta diskuse opřena o poznatky. Když bych se vrátil k nám, takováhle diskuse by u nás těžko mohla proběhnout, protože vlastně objektivní údaje nejsou k dispozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Líbilo by se vám, pokud by existoval i u nás podobný průzkum nebo kdyby byla, bylo by prospěšné vůbec pro justici, kdyby byla tato problematika nějak zmapována?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že by to stálo za to, aby to bylo zmapováno, právě, aby byly rozptýleny jakékoliv pochybnosti, kdo si co dělá vedle, jestli na to má prostor a jestli je to v souladu s etikou nebo dokonce se soudcovskými povinnostmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho mimochodem, pane doktore, Němci vyvodili z těchto průzkumů? Nebo kam směřuje vlastně v Německu tato debata o vedlejších příjmech soudců?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ta debata se dostala bohužel teda na politickou úroveň, protože dokonce /nesrozumitelné/ interpelace v Bundestagu a ty otázky zní: no, stačí nám ta dosavadní pravidla a zejména to, že ta regulace, oni mají předpis na to a jsou činnosti, ke kterým musí předseda soudu dát určité povolení, pak jsou činnosti, které se jenom oznámí, ale mohou být zakázány, jestli ta regulace v rukou předsedů soudů je dostatečná, anebo jestli to nemá být někde mimo justici regulováno, to jsou ty výsledky z té zatímní diskuse.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je tomu u nás, existují nějaká pravidla, která toto, nějaké mantinely pro tuzemské soudce?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
U nás je tady jenom obecné ustanovení v zákoně, že soudce vlastně nesmí vykonávat žádnou vedlejší výdělečnou činnost, nesmí podnikat s výjimkou a teď jsou tam úzké výjimky, činnosti řekněme pedagogické, umělecké, vědecké a podobně, ale všechno je to podtrženo tím za předpokladu, že to neohrozí jaksi důstojnost soudcovské funkce a důvěryhodnost soudnictví a to je ten mantinel, to obecné pravidlo, že soudce nemůže, nemůže jaksi té činnosti dát větší prostor, než je jakási proporce a také si musí dobře vybírat, na jaké pozvání reagovat, komu přednášet, za co, o čem přednášet a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce prý Němci, ale to spíš vtipálkové zvažují upravit německou gramatiku. Jak to je?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, že slovo bohatý se bude, bude nadále stupňovat reich, reicher a richter, prostě nejbohatší si, ten třetí stupeň přídavného jména bohatý bude richter, což bych toho se opravdu nechtěl dožít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Richter neboli soudce. Co vůbec tedy chybí justici, když jsme hovořili vlastně o několika tématech, tak bych řekla, že je to několik důležitých nastavení zákonů nebo spíše pravidel?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to otřepané, justici chybí nějaké opravdu kontinuální řízení a správa, někdo, aby se opravdu dlouhodobě věnoval těm klíčovým tématům. Mezi nimi jsou právě, jak se mají vybírat soudci, jak se mají jmenovat soudní funkcionáři, naplnit tahle ta pravidla, o kterých se tady bavíme, obsahem, zákonným obsahem, aby to prostě nepodléhalo tomu, který ministr zrovna přijde, jaké bude mít nápady, co upozadí, co naopak bude zvýrazňovat a nedá se nic dělat, ta justice prostě musí nějakým způsobem být také takto spravována, je to součást státní moci a nemůže to být úplně takový nějaký jenom neřiditelný chaos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvládneme ještě dotaz pana Jaroslava, který se vás ptá, jak a kdo dochází k názoru, respektive k rozhodnutí o předpojatosti soudci? Mám na mysli soudkyni řešící případ Nečasová? To se o tom nevědělo, když jí byl případ přiklepnut? Tolik otázka pro vás, pane Baxo.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, otázka podjatosti, velmi stručně, buďto účastník řízení může namítnout podjatost soudce, anebo soudce sám může shledat, že by nemohl rozhodovat nestranně, pak je povinen to oznámit a pak o tom rozhoduje jiný senát toho soudu nebo nadřízeného soudu, ty úpravy jsou různé v různých procesních předpisech, no, a pokud ten senát samozřejmě rozhodne, že ten soudce je vyloučen, nemůže v té věci soudce být aktivní. Anebo také, a to je úplná výjimka, i nadřízený soud, když rozhoduje třeba o nějakém odvolání, může dokonce říci, když zrušuje ten rozsudek, nechť to projedná jiný soud, jiný soudce, jiný soud, když zjistí právě, že tam nejsou záruky toho nezávislého nestranného odborného rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za vaše názory a za měsíc opět na viděnou a na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na viděnou, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra, milí posluchači, přivítám spisovatele Ivana Krause. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.