Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 22. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vás vítám. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala navrhne ministerstvu spravedlnosti prosadit zrušení automatického a tím i povinného vzniku společného jmění manželů poté, co se vezmou. Co říkáte, pane doktore, na tuto myšlenku i na tu dosavadní úpravu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak přiznám se, že mě to velmi překvapilo, asi jsem nebyl sám a rovnou řeknu, že se mi to vůbec nelíbí. Ono s prominutím ukazuje to, jak my právníci máme někdy o, omezenou perspektivu vnímání některých jevů, nebo některý institutů, které jistě mají také právní stránku, ale ta právní stránka asi není jejich podstatou. No. Já si prostě tradičně myslím, že manželství je svátost a je to svazek, je to spojení, jak nám vždycky říkají ti oddávající: v dobrém i ve zlém buďte spolu. A teď říkat, že to je rizikový podnik a že, že vlastně ti snoubenci jako neví, do čeho spadnou a že teda se teď musí to všechno nějak ... Já nevím, kde se to vzalo ta myšlenka. Jestli to, jestli to skutečně byl nějaký problém velký, jestli tam bylo velké množství soudních sporů a teď je omezíme. Ale zdá se mi, že to je, že to je velmi nepromyšlené a že možná zase je to taková ta tradiční chyba, kdy vidíme příznaky, ale nemluvíme o příčinách a chceme léčit ty příznaky. Já nevím, jestli tenhle, tenhle nápad, jestli ti lidé budou méně uzavírat manželství, nebo bude méně rozvodů, nebo bude méně soudních sporů, ale myslím si, že toto zcela míjí tu podstatu. A také trošku podceňujeme ty lidi, kteří se chtějí, chtějí vzít. Jistě, i to manželství musí mít svoji rozumovou stránku, ale má taky citovou stránku a tady musí být vždycky rovnováha mezi rozumem a citem. A jestliže není, tak to právníci nespraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou ale případy a zřejmě jich není málo, možná i z toho vychází místopředseda Nejvyššího soudu, kdy jeden z partnerů už v tom svazku, nebo po rozvodu vlastně přebírá jeho dluhy, různé pohledávky.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale to je přece v pořádku. To je přece v pořádku ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to v pořádku ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když převezmu třeba za manžela něco, s tím nemám nic společného?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale jestliže se s někým rozhodnu strávit život, a tak by to mělo být, přece neuzavíráme manželství s ručením omezeným, na chvíli. Ne? To přece by měl být svazek na, na, na dlouhý čas, do, vlastně do smrti. To si potom budeme opatřovat nějaké, nějaké superlékařské prohlídky, abychom náhodou nebyli překvapeni, že náš partner je třeba nemocný, nebo, že nevydrží tak dlouho? A tak dále a tak dále. A co děti a podobně. Já si myslím, že takové to kalkulování předem, že tak trochu, trochu kazí to, proč lidé spolu chtějí žít. Jestli si tohle nedokážou nějak uvědomit, že to nepřináší jenom tedy jak se říká hromadění věcí, ale že jsou to i třeba ty závazky, nějaké ty nepříjemné chvilky, tak opravdu, ať do toho radši nejdou a koneckonců dnešní právní řád tohle umožňuje, aby, aby se na to nějak připravili, nebo zařídili předem. Ale dělat z toho všeobecnou povinnost, respektive změnit to tak, že co to tady po generace platí, najednou obrátíme vzhůru nohama a řekneme, jenom vy, co si to dohodnete, tak teda vás to spojí a vy ostatní si žijte každý po svém. Mně se to prostě nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemohlo by něco podobného předejít těm vleklým bitvám rozvodovým, ve kterých mimochodem jsou často, někdy i dokonce rukojmími děti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale ano, ale znovu říkám, tady nejsme v nějakém bodu nula. Právo, právo funguje. V tomhle směru ty instituty dokonce i uzavře třeba předmanželskou smlouvu a podobně, rozdělit si za trvání manželství společné jmění. To všechno dnes právo zná. Já nevím, jestli je nutné do toho prostě vevalit nějaký princip, znovu říkám, obrácený vzhůru nohama, který z toho, z toho dosavadního udělá, udělá něco, co, co vlastně je úplně jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by to vypadalo podle pana Fialy, šli bychom nejdřív k notáři, pak až na matriku?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, místo k faráři napřed k notáři. Já chápu, že se to právníkům, některým právníkům líbí, protože to je spoustu práce, že, při těch desítkách tisíc sňatků, které se ročně uzavírají, tak to jistě je nějaká práce a, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou ale, promiňte, pane doktore, v dnešní době běžné a možná i svým způsobem dobré a vhodné předmanželské smlouvy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale tam, kde si to, kde si to ti snoubenci myslí, tak ať to udělají. A znovu říkám, to právo jim to už dneska umožňuje, ale možná, že zase řada těch snoubenců by byla překvapena, že něco, s čím se běžně setkávali ve svých rodinách, u svých rodičů, prarodičů, prostě ti lidé se spojili, znovu říkám v dobrém i ve zlém, nejenom ty věci, ale třeba i ty závazky, takže teď se to staví vzhůru nohama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy ochránit řekněme jednoho z partnerů, z manželů před, řekněme, skrytými dluhy například?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jak to, jak ochránit? No, tak to je přece odpovědnost každého jednotlivce ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když ta selže, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak nevím, jestli tam má, jestli tam má ... Když ta někdy selže, jestli má stát zavést pravidlo tak jakoby to vypadalo, jako kdyby, jako kdyby to selhávalo všeobecně. Znovu říkám, jsou to možná extrémní situace, ale není to pravidlem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před rozvodem, řekněme, měla Anglie a Skotsko. To už jaksi postavilo kufr do předsíně. Tady by se asi to společné jmění dělilo těžko, co myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Řekla jste to hezky, ano, kufr už byl v předsíni a možná jako v té rodině někdy, když ten kufr už je v předsíni, tak si, i když nakonec tam zůstane, nebo se vrátí a vybalí se zpátky, tak už, jak se říká, už to není nikdy jako dřív. Možná, že to je pro oba velké poučení, že před tím nebylo něco v pořádku. Já jsem, přiznám se, byl úplně fascinován, jak, přesto, že to byla věc velmi emotivní také a tak podobně, ale jak kultivovaně ta procedura proběhla. Jak vlastně ta Velká Británie řekla: ano, nechť lidé rozhodnou a tak jak rozhodnou, prostě my je z toho budeme dále vycházet. Je to v takovém kontrastu, to byl prostě projev jak dobře fungující demokracie. Je to takový kontrast zase s těmi našimi domácími poměry. Mimochodem asi víme, že asi do dnes tady chybí naše úprava celostátního referenda, ono bylo jenom jednou, při vstupu do Unie, ale od té doby taková úprava chybí a úprava místních nebo krajských referend tak, jak to postupně sledujeme, lidé to nacházejí, ale ti, kteří by vlastně mohli dát průchod, to znamená zpravidla ta zastupitelstva obecní či městská se v řadě případů až nesmyslně brání. Brání vyhlásit referendum, nechat vlastně lidi, lidi se vyjádřit k určitým otázkám veřejného zájmu v těch daných, daných místech. To je ten kontrast, to mě, to mě mrzí, jako kdyby, já vím, že ta přímá demokracie tady pochopitelně má své limity, asi těžko můžeme vyhlašovat referenda o tom, jestli máme platit daně, nebo ne, nebo jak mají být vysoké. To by asi dobře nedopadlo. Ale přece jen, je řada otázek, které hýbají veřejným míněním a bylo by dobré, kdyby lidé mohli, mohli se o nich vyjádřit, ať už by to vyjádření mělo jakoukoliv váhu, ale ti, ti zástupci pak by měli možná větší množství informací, víc věcí k uvažování, když by měli pak sami nést odpovědnost třeba za rozhodnutí v podobě přijetí nějakého zákona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme si, pane doktore, povídali před prázdninami, tak bylo velmi rušno kolem výběru předsedy ústeckého krajského soudu. Tím by se měl stát Luboš Dörfl, soudce Vrchního soudu v Praze, kterého doporučila výběrová komise. A možná bychom si mohli připomenout, proč vlastně ten předchozí kandidát budil takové kontroverze?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, možná proto, že to výběrové řízení od počátku asi nebylo dobře uděláno. Informace, které jistě měli mít nejenom o něm, ale i o všech dalších kandidátech ti, kteří nějak vytvářeli to rozhodnutí, to znamená výběrová komise, se objevovaly až ex post, posléze a do jisté míry zpochybňovaly to rozhodnutí výběrové komi..., nebo to doporučení výběrové komise. Ono se ukazuje, nebo ukázalo se, že se to vlastně neu..., že to vlastně nějak neumí, neumí ti, kteří to mají dělat, dělat. Přitom od roku 2008, to je třeba připomenout, vlastně byl přijat zákon, který říká, že předsedové a místopředsedové soudů jsou ve svých funkcích na omezený čas a bylo jasné, naprosto jasné, že každý rok k tomu 1. říjnu budou končit skupiny předsedů a místopředsedů. Od roku 8, myslím, že už bylo dost času zformulovat nějaká obecnější pravidla, procedury. To znamená, kdo, podle jakých pravidel, na základě jakých informací má vybírat toho vhodného kandidáta na ten či onen soud. To je dost zanedbaná, zanedbaná otázka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, to znamená, že to pořád chybí? Nevíme, na základě čeho, podle jakých kritérií vybírat soudce.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, pořád to chybí. Sice ministerstvo spravedlnosti teď v poslední době dělá, co může, přijímá různé instrukce, ale to jsou věci bohužel, to jsou věci, které mají mít zákonnou podobu. Jestliže už sám zákon o soudech a soudcích neo..., neobsahuje žádná kritéria, kdo může být předsedou soudu, nebo místopředsedou, tam nejsou žádná kritéria, těžko to dohánět nějakými instrukcemi. To je prostor pro zákonnou úpravu a znovu říkám, od roku 2008 bylo asi dost času na tuhle úpravu. Mimochodem, pak tím, že se mění takové množství funkcionářů, tak se sestavují ad hoc výběrové komise, a to zase je další slabina, protože ty výběrové komise jsou zpravidla v těch místech, na těch příslušných třeba krajských soudech. Nemůžeme úplně vyloučit jejich nestrannost, protože se o ty funkce ucházejí třeba ti, kteří jsou v nějakém spojení s těmi, kteří o nich rozhodují. To znamená, ty věci by se měly asi vytáhnout z těch míst na centrální úroveň právě, aby došlo k větší objektivitě a také, aby mohli, mohla nějaká ta komise třeba srovnávat, aby měla možnost srovnání podle toho, kolik, nebo jaké lidi bude vybírat. Ne, aby byla sestavena pro ten jeden konkrétní případ a pak se zase rozešla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na základě čeho tedy jsou vybírání v současnosti soudci, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je třeba odlišit. Výběr soudců a výběr soudních funkcionářů. U výběru kandidátů do funkcí soudců je ten terén podobně neutěšený. Bohužel tak, jak justice je postupně zaplňována a místy úplně plná, tak je jistě velký, velký převis té takzvané nabídky, teda pardon, poptávky, poptávky po soudcovských místech a někteří, někteří ti předsedové soudů vybírají podle poměrně podrobných sofistikovaných pravidel. Jinde zase to tak důkladné není a dá se říct totéž, co o tom předešlém, chybí tady zákonná úprava. Kdo a za jakých podmínek se může stát soudcem. Je to složitý proces. Justice asi v tom musí mít nějaké slovo, ale nemůže mít to slovo jediné, nebo rozhodující. Justice nemůže sama sebe obměňovat, kreovat, to už by odporovalo i dělbě moci, protože, jak známo, soudce jmenuje prezident s výrazným, s výraznou jaksi spoluprací ministra spravedlnosti a vlády, takže je to moc výkonná. A tyhle ty procedury, které jsou jen tak stručně narýsovány v ústavě, či v zákoně o soudech a soudcích, nemají podrobnější úpravu a bohužel mluvím s některými kandidáty i úspěšnými i neúspěšnými a nemohu se ubránit pocitu jakési pachuti, že to nebylo vždycky tak, jak bychom si to asi představovali, aby teda byli vybráni ti nejlepší a podle transparentního, podle transparentních pravidel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vaše představa, pane doktore, jaká by to měla být kritéria, na základě kterých by soudce vykonával svou funkci?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, obávám se, že možná se testuje odbornost a málo se testuje něco, co se samozřejmě hůř testuje. To jsou osobnostní předpoklady pro výkon funkce, zdravý rozum ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se testuje ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Mra..., mravní založení. Víte, aby ten soudce, ano, ten soudce jistě musí zvládat právo, ale on musí být taky velmi, velmi pevný, musí, jeho osobní integrita musí být skutečně silná, je to nakonec rozhodnutí, je to jako skoro jak s tím manželstvím, soudcovská kariéra je vlastně 40letá. Ve 30 letech se člověk rozhodne, že se stane soudcem s vědomím, že může být tím soudcem do 70 let. To je sakra vážné rozhodnutí. A tím, že tento člověk ve 30 dostane tak obrovskou pravomoc, rozhodovat o jiných, tak o to důležitější by měl být jeho výběr, nebo procedura toho, poznat toho člověka ještě před tím, než tu pravomoc dostane. To se dá dělat různě. Mimochodem i tak, že některé země z toho přímo vycházejí, že teprve člověk, který má za sebou nějakou stopu profesionální, ať už v advokacii nebo kdekoliv jinde, tak teprve je znám tedy, tak teprve on, pokud ta stopa je příkladná, může být, může být pak třeba kandidován do funkce soudce, ale my vlastně do těch funkcí vybíráme ty nepopsané listy, jak se říká. A je to velké riziko, že třeba oni selžou. Ne, že by byli, ne, že by ..., ale budou v těch funkcích někdy úplně nešťastní, protože nebudou vhodní, nebudou mít takové ty typicky soudcovské vlastnosti, mezi něž patří také pokora, trpělivost, vyrovnanost, vytrvalost a, a mnoho dalších. A to se, to se opravdu těžko, těžko předem, to, to nemáte v žádném posudku, ani v žádném vysvědčení z právnické fakulty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slova jenom tesat do kamene, pane doktore, ale dbá se na tyto vlastnosti, na tyto schopnosti? Když vlastně ani nejsou jaksi oficiálně formulována tato kritéria, jak říkáte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Takhle kritéria, víte, zase se ukazuje, zase se ukazuje, že soudy, tohle je věc správy soudnictví, tohle je věc, která musí být kontinuální, to se přece nemůže měnit každých 5 let podle toho, jaký ministr spravedlnosti zrovna přichází, jaké má nápady a co preferuje. Tohle musí být skutečně dlouhodobá kontinuální záležitost a myslím neomezená jenom na debatu v justici. Já už jsem to říkal opakovaně - to je věcí společnosti, aby řekla, jaké chce mít soudce tak, aby jim mohla věřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou, pane doktore, kritéria pro soudce možná větším tématem než debata kolem zákonu o státním zastupitelství, kterou oživil včera shodou okolností nejvyšší žalobce Pavel Zeman?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přiznám se, že jsem neviděl jeho vystoupení, myslíte zřejmě v televizi. Ale ten zákon o státním zastupitelství, ono je to takové zaklínadlo posledních už, bohužel musíme říct let, to už jsou, to už nejsou měsíce, ale roky, kdy státní zastupitelství není spokojeno s tím institucionálním uspořádáním své soustavy a snaží se, snaží se nějak přinést, a zdá se ,dost radikální změnu. No, ale otázka, jestli je pro to vhodný čas. Všechno je v pohybu, jak se říká a tou kotvou, která by tohle všechno měla asi určovat, je podle mého názoru postavení státního zástupce, coby veřejného žalobce. To je jeho hlavní role, to je jeho hlavní funkce, aby, aby jaksi žaloval, stíhal trestné činy, žaloval, stavěl obviněné z těchto trestních činů před soud, podával na ně obžalobu. Ale tohle, to je také dnes v pohybu, to není usazeno. Role, jaký má být žalobce, to teprv řekne nový trestní řád a možná to je právě to pořadí, nejprve bychom asi měli vědět, jaká bude podoba veřejné žaloby a potom k tomu stavět ten nový dům, abychom věděli, tedy, jak velký potřebujeme, kdo v něm bude bydlet, jaká tam budou patra a jaké budou mezi vztahy. Ne to dělat obráceně. Takže přes jaksi velké pochopení ve vztahu ke státnímu zastupitelství, že není spokojeno, nebo aspoň řekněme to vedení státního zastup..., není spokojeno s tím současným stavem, obávám se, že stavět zgruntu novou stavbu bez odpovězení těchhle otázek, není úplně rozumné. Navíc, když víme, že v těch posledních letech státní zastupitelství tady zasáhlo svými prostředky trestního práva do veřejného, do veřejného života takovým způsobem, že některé činitele prostě vyděsilo a jsou to shodou okolností možná ti, kteří by rozhodovali o podobě nového zákona, takže ani to není úplně ideální čas přijímat, přijímat zákon, který bude upravovat pravomoc, působnost státního zástupce, vztahy uvnitř té soustavy a podobně. Možná to chce skutečně počkat na trochu lepší časy a spokojit se nějakou nezbytnou třeba technickou změnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsou to lepší časy, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jestli už nebyly myslíte? No, ta lepší ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když, promiňte, říkáte, že není vhodná doba, co si pod tím představit, kdy je vhodná doba?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Možná vhodná doba byla třeba před více lety, před 5 lety třeba, ale skutečně teď poté, co je to zkratka, ale někteří, někteří komentátoři, někteří politici a část veřejného mínění si možná myslí, že státní zástupci jsou tak mocní, že mohou pokládat vlády, no, tak v tu chvíli asi to není to nejlepší, protože ty vlády rozhodně nechtějí mít takové státní zástupce, které, o kterých by si mysleli, že je budou kdykoliv se jim zamane, pokládat. Ono to tak není, ale může to tak vy..., může to tak zjednodušeně vypadat a proto říkám, v tuhle chvíli bych neriskoval, neriskoval se změnami takové, takové úrovně, které by nakonec mohly dopadnout úplně jinak, než si ti představitelé představují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním, že Pavel Zeman si stojí vlastně za potřebou radikálních změn jako je zrušení vrchních zastupitelství, Státních zastupitelství v Olomouci a v Praze a nahradit je specializovaným protikorupčním útvarem.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, dobře, tak ale to je, mám pro to pochopení, ale zase je to, je to otázka mnohem složitější, jak má být stát organizován. Stát je organizován, jak známo, do 14, 14 krajů, tomu se postupně přizpůsobila soustava státní správy, nakonec i policie a finanční úřady a podobně, justiční soustava zatím odola..., odolává, ale také už tam prostě rostou pobočky krajských soudů v těch, v těch nových krajích a také od těch 8 to směřuje k té, k té 14. Ale přitom, přitom, a já to dlouhodobě, to není, že by se mi to teď napadlo, já dlouhodobě si myslím, že naše soustava by měla být tříčlánková, ne čtyřčlánková. Jako jakýsi pozůstatek federace, ale to znamená i soudy by měly být v těch třech patrech, řekněme, ne ve čtyřech. Ale pokud tahle ta otázka není jasně zodpovězena, tak se obávám, že to státní zastupitelství samo o sobě asi nemůže být tím ledoborcem, který tohle to prorazí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy bude tato otázka zodpovězena, pane doktore, kdo se jí zabývá?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak, to je zas, no, to je právě to, s kým o tomhle mluvit a koho to vlastně zajímá. To jsou otázky pro skutečně dlouhou kontinuální, koncepční debatu, klidnou debatu, to nemůže být bohužel jak to někdy bývá, stavěno na, na konkrétních osobách, které někdy chceme, nebo nechceme v některých funkcích, funkcích vidět. Prostě zákony se píšou pro zlé časy a musí být také odolné i vůči těm ..., ne, nemůžeme si tam zkrátka projektovat jenom sami sebe, jak to myslíme, jak bychom to chtěli, musíme si tam právě projektovat i ty, kteří tam třeba vůbec by neměli být, ale přesto tam budou. A jak s tím zákonem, s tím nejlepším svědomím a vědomím přijímaný, jak budou zacházet. Ty systémy musí být odolné vůči těmhle těm pokusům o třeba jejich využití, nebo zneužití. Já nevím, kdy bude ta doba, ale neměli bychom na to rezignovat a neměli bychom tohle pomíjet, protože ty institucionální změny jsou samozřejmě velké zásahy do fungování těch, těch institucí a asi si nemůžeme dovolit, abychom ten systém rozkývali, takže by najednou státní zastupitelství, policie, soudy prostě přestaly dělat to, co mají, to co mají a to, co od nich společnost očekává a zabývaly se sami sebou, svými reformami, reorganizacemi, změnami a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Elektronizace tvorby právních norem, která měla fungovat už rok a půl, se opět odkládá. Na čem to vázne, pane doktore? To už je takový justiční evergreen.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, kdyby jenom justiční. To je myslím celostátní evergreen, nebo evergreen těch, kteří za to odpovídají. Mně to připomíná takové ty optimistické plány, kdy bude dokončena dálnice D1, respektive její rekonstrukce, ty termíny se také pořád odkládají. Přitom nezdá se mi, že by to mělo být tak složité. Ono je to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem to, omlouvám se vám ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Promiňte...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vázne?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nevím, já neznám důvody, proč to zase někdo odkládá a zase stanoví nějaké termíny 2019, ale tohle mělo přece už být dávno. To je právě to, co tady, vždyť je to vlastně velké pokrytectví. My říkáme neznalost zákona neomlouvá a říkáme tomu každému človíčkovi, ale jak on se proboha s tím právem má seznámit, když už je dneska jediná autentická sbírka zákonů je ta papírová. Ta nedávno zase ty zprávy proběhly, ale ono je to stejné, nebo ještě rok od roku horší, 8 tisíc stránek. A to pozor, když si ji chcete předplatit, tak si připravte třeba takových 13 tisíc korun za rok a taky si připravte silné ruce, protože ta sbírka bude mít /nesrozumitelné/ bude mít třeba 10, 12 kilogramů ten jeden ročník a teď si to znásobte. My tady dáváme na jedné straně povinnost krajům, obcím a tak dále, musíte odebírat papírovou sbírku a ještě sbírku mezinárodních smluv, co všechno další, nikdo to v podstatě nečte a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To abych si, promiňte, pozvala příště ekologa taky k tomuto tématu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No ne, tak všichni a nakonec i všichni právníci už s tou papírovou sbírkou moc nezacházejí. Máme všichni nějaké ty systémy, ale pozor, ony nejsou autentické, ony to jsou komerční produkty, které taky mají svoje chyby a těžko na tom stavět prostě úplně stoprocentní, stoprocentní jistotu. A navíc čtu, že elektronizace sbírky, že přinese náklady v řádu stovek milionů. Já nevím, tady existuje několik, několik, ne jeden, ale několik těch komerčních systémů právních předpisů, já si nejsem jist, jestli, jestli tedy všechny tydle systémy jsou v těch nákladech stovek milionů a nějak fungují, no. Ale jsou za peníze pochopitelně. A tím to nekončí. Technické normy jsou za peníze, všechno je za peníze, takže místo toho, aby ten, aby stát tohle zpřístupnil uživatelsky příznivou formou to dal k dispozici a zdarma pochopitelně, přemýšlel o tom, jak to ještě zpřístupnit lépe, jak v tom permanentním pohybu práva třeba udělat rekonstruovaná znění těch zákonů, aby každý si mohl kdykoliv podívat na ten zákon tedy okamžitě v tom, v té chvíli to hledá, platí, a tak dále a tak dále. Tak to tady není a teď slyšíme, že se bude zase dělat až někdy do roku 2019. Je to, je to velmi smutné i v evropském kontextu. I my všichni jsme zvyklí na jaksi elektronické dokumenty všeho druhu, ale stát není schopen tady odejít od té papírové sbírky a k té elektronické jako, jako k autentické, k právně závazné formě publikace právních předpisů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vám to třeba konkrétně komplikuje, nebo ztěžuje práci? Neexistence vlastně elektronizace toho systému.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, vycházíme, vycházíme z těch zmíněných komerčních systémů, které tu a tam konfrontujeme s tou papírovou sbírkou, když se nám to nezdá. Ale ono to, pozor, to tím nekončí, ta elektronizace by měla samozřejmě obrovský vliv na kvalitu legislativy, na přijímání, na tvorbu práva, protože ty elektronické nástroje pochopitelně lépe než člověk dokážou odhalit chyby, nesmysly, protimluvy v právním řádu, to všechno by mělo mnohem víc efektu, než, než si možná myslíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji za vaše ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Názory a budu se těšit opět za měsíc na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra přivítám spisovatele Pavla Kosatíka a těším se, Zita Senková, na slyšenou opět zítra.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.