Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 18. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým prvním hostem v tomto týdnu je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dobrý den, vítejte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí například návrh novely trestního zákona? A dopady jedné rýmovačky a jednoho paragrafu? Nerušený poslech. Německá vláda souhlasí s trestním stíhání satirika Jana Böhmermanna kvůli básni zesměšňující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten podal na satirika trestní oznámení pro urážku. V takovém případě musí s tím stíháním souhlasit německá vláda. Vztahuje se na to paragraf 103 v německém trestním zákoníku, který umožňuje potrestání za urážku hlavy jiného státu. Jak se vy díváte, pane doktore, na celou tuto kauzu, která hýbe nejenom Německem?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, přiznám se, že musel jsem se sám trošku začíst, když jsem před nedávnem některé tyhle zprávy zaznamenal, abych se ujistil, že v Německu tyhle paragrafy jsou stále součástí trestního zákoníku, dokonce ještě snad z časů císařského Německa, z 19. století, pořád to hanobení, hanobení státu a představitelé a zejména cizích států. To, co my jsme z trestního zákoníku odstranili už před více než 20 lety, tak v tom Německu zůstává a ten paragraf prostě platí, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí jinak podobný zákon třeba v Polsku, Itálii, Dánsku nebo Nizozemí, ten paragraf je opravdu, jak říkáte, z dob císaře Viléma II. a v zákoníku je teda od roku 1953. Bude s největší pravděpodobností zrušen.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Říká se to, no, ale víte, já si myslím, že už měl být dávno zrušen. Možná, že nebyl tak často, i když byl v minulosti už aplikován, ty případy jsou známé, tak že nebyl tak často aplikován, takže možná tak jako nevadil nikomu, ale myslím si, že není zvláštního důvodu poskytovat vyšší ochranu nějakému představiteli než každému běžnému člověku. To si myslím, že tady je pořád takový, takový pozůstatek a my jsme na to asi citlivější právě proto, že pamatujeme časy, kdy takovéto urážlivé nebo ne úplně jaksi vážné mínění, názor vyslovený na adresu, tehdy se říkalo hanobení státu, světové socialistické soustavy byly potom moc rády, když tohle to ze zákoníku zmizelo a kdy prostě ta rovnost před zákonem se tady projevila. Vzpomeňte si, bývalý prezident Václav Havel o tohle hodně usiloval, přestože i on sám byl předmětem často různých urážlivých podání nebo výroků, ale on sám vyslovoval jasný názor, že tohle do trestního zákoníku nepatří. No Němci to tam mají, takže podle toho postupují, ale myslím si, že ve hře je víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno? Měla kancléřka, respektive německá vláda vyhovět té turecké žádosti zahájit to stíhání? Protože se o tom hodně spekuluje, koalice německá nebyla prý jednotná, proti byli především sociální demokraté.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jistě paní kancléřka měla několik možností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodla správně z vašeho pohledu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak rozhodla takovým tím pokrčením ramen. No, tak řekla dobře, tak stíhání nechť proběhne a zřejmě spoléhá na to, že v Německu jsou nezávislé soudy a že tyhle věci posoudí, posoudí opravdu nezávisle a nestranně. Musíme mít na paměti, že tady je opravdu naprosto zásadní svoboda projevu, svoboda umělecké tvorby, to jsou, to jsou prostě základní kameny i jistě německého demokratického právního státu a tohle bude poměřováno, to, co prostě se stalo, respektive co bylo odvysíláno, bude poměřováno, bude se říkat nebo bude se zvažovat, kam až vlastně sahá ta svoboda umělecké tvorby, tady v daném případě satira a kdy už je to urážka, ale tady samozřejmě ty zprávy jsou všechny zjednodušující, ale je třeba vidět kontext, v jakém to bylo proneseno, vůči komu to bylo směřováno, jaký on je člověk, jestli tedy on sám, který se cítí teď dotčen a uražen, tak jestli se třeba, pokud jde o svobodu projevu, svobodu projevu v médiích a tak dále, jestli i on v Turecku se chová stejným způsobem, no. Já si myslím, že spíš nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té básni třeba líčí tureckého prezidenta jako zoofila, který porušuje lidská práva. Podle vás, pane doktore Baxo, kam tedy sahá svoboda projevu? Jaké jsou ty hranice? Co je ještě přípustné a co už vlastně nesplňuje nároky satiry? I kancléřka Merkelová říká, že vlastně autor, tedy Jan Böhmermann chtěl vědomě, cíleně porazit hlavu jiného státu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, chtěl-li vědomě, cíleně urazit hlavu cizího státu, tak ať si to s ním ta hlava cizího státu v uvozovkách rozdá před soudem občansko-právně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On také podal, tedy prezident Erdogan, žalobu jako osoba.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No a klidně, ať o tom proběhne spor, ale tam budou asi jistě ve hře takové věci, jako jaksi vyšší míra, kterou, kritiky, kterou musí snáš..., snést veřejní funkcionáři nebo úřední osoby, politici, to všechno by se ale, tady vlastně taková ta trestní ochrana, že některé, některé osoby jsou pro ten svůj politický nějaký, pro ten svůj politický původ nebo ty politické funkce nějak zvlášť chráněny, to se mi prostě nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je ten kontext, možná jsme to zamluvili, kontext té rýmovačky? Protože ona vlastně odkazuje v jedné části na ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě podstatou. Jak jsem viděl nějaká ta, nějaké ta videa, tak podstatou je, že ten komik, vlastně satirik, a je to, musíme říct, že to je jeden z nejoblíbenějších nebo nejlepších německých satiriků současné doby a on, on si bere na mušku i Němce samotné, tak kontext byl v tom, že on vlastně říká v té satiře, no tak u nás je svoboda projevu, satira do ní patří, ale nesmí samozřejmě jít o takové ty potupné urážky, Němci říkají /nesrozumitelné/, a teď v tom pořadu říká, tak tohle ještě je dovoleno a tohle už by byla ta pomluva, taková ta prostě urážlivá, urážlivá, a odrecituje tam tu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ta drsná pasáž pak.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak, drsnou pasáž. A říká, tohle je zakázané, no jistě že to je, i to je součástí té, té satiry, umělecké tvorby. Nemusí se to každému líbit, ale vzpomeňme si na případ Lid versus Larry Flynt. Ta svoboda projevu, si myslím, že je jako součást naší svobody je jednou z nejcennějších hodnot a já si myslím, že musíme unést i tyhle ty věci, které nám třeba někdy nevoní nebo se dokonce nad nimi otřeseme, ale nesmíme, aspoň já to tak cítím, nesmíme pořád zapomínat na to, že svoboda projevu u nás byla dlouho, dlouho potlačována a je to jedna z našich nejcennějších hodnot, takže bychom jí měli spíš chránit a spíš unést, že někdo takovýmhle nějakým výrokem zasáhne. A říkám, ať se, ať se, ať se ta osoba brání sama, ať si nebere jaksi na svoji, na svoji pomoc nějaký ten represivní aparát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by odsouzení případné satirika znamenalo přestupek proti svobodě projevu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jak si dovolím odhadnout podle toho, jak velmi důkladná veřejná debata v Německu probíhá, tak si myslím, že i to soudní rozhodování bude velmi důkladné a budou tam zvážena všechna pro, pro i proti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo spravedlnosti dokončilo další novelu trestního zákoníku, zavedeny mají být nové trestné činy, hanobení životního stylu třídy, podněcování k nenávisti, k homosexuálům, k transsexuálům a trestný čin navádění k maření výkonu spravedlnosti. Poslanecká sněmovna by je měla schválit v prvním čtení bez řádné parlamentní rozpravy. V tom jsou vlastně zahrnuty už hned dvě otázky, jednak co říkáte, pane doktore, těmto novým trestným činům v tom katalogu, které by se měly objevit? I to, že by to mělo projít bez nějaké debaty?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, myslím si, že jestliže jsme v situaci, že tady byla nedávno přijata zásadní rekodifikace trestního práva, to znamená všechny ty trestné činy byly podrobeny jakési inventuře, revizi a byly nějak nově naformulovány, některé vypuštěny, některé přidány, tak je zajímavé, že od té doby, a to bylo v roce 2009, to znamená nedávno, od té doby stále a stále se trestní zákoník mění, doplňuje, jakoby tehdy ta práce nebyl udělaná důkladně. Pravda, některé, některé věci pro nás vyplývají z našich závazků unijních nebo mezinárodně právních, takže něco musíme do trestního zákoníku dát, ale někdy se s tím sveze i něco, co třeba tak nutné není. Ale to, co, to, čemu vůbec nerozumím, je, proč by takováhle věc, která by měla být určitě předmětem veřejné diskuse, měla být schválena v parlamentu v jednom čtení? Právě bez té řádné a důkladné rozpravy. Tomu vůbec nerozumím, takový, takové situace by měly být vyhrazeny něčemu, co je úplně jako jasné, nerozporné a zároveň velmi naléhavé. Myslím si, že tenhle ten případ to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je zdůvodnění tohoto kroku nebo postupu, tedy bez řádné rozpravy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě. Aby ty věci byly, aby ty věci prostě byly tak jednoduché a zároveň tak naléhavé, že nemusí proběhnout ten řádný legislativní proces, to znamená trojí čtení ve sněmovně, ale že prostě se v podstatě o tom jenom hlasuje bez nějaké velké rozpravy, to si myslím, že by mělo být, tento případ to není. Prostě když si zavádíme nějaké skutkové podstaty, skutkové podstaty navíc tak, jak jsou velmi obecně formulované, ta diskuse tady chybí a budou-li tyto normy takto přijaty, tak se možná budeme divit, že pak v jejich aplikační praxi budou přinášet třeba problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není teda ta věc tak jednoznačná, jak vlastně ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje, že ty všechny okruhy mají společný důvod, a to je terorismus, a že by se Česká republika neschválením, nepřijetím vlastně dostala do kategorie těch jurisdikcí, které vlastně mají nedostatečná opatření.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale já neříkám, že nemají být schváleny, já jenom říkám, že jestli se, jestli se něco, o něčem hovoří, že to je naléhavé, tak předpokládám, že to nebylo naléhavé od samého počátku, že to zase nějakou dobu už tu povinnost možná máme a zas někdo někde možná trochu zaspal a teď se z toho vytvořila naléhavost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nestačí ten stávající katalog trestných činů, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to je obecná otázka. Víte, zákonodárce často trpí takovou iluzí, že čím podrobnější budou zákony, tak tím bude ten terén lépe jaksi popsán a ochráněn, ale ono to paradoxně někdy je úplně obráceně. Čím podrobnější jsou ty zákony, tak tím vytváří více mezer a nejasností, takže ten efekt je právě opačný. Neříkám, že to je případ těchto skutkových podstat, ale to je stará obecná pravda. Čím více podrobností, tím více mezer v právu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebujeme tyto dva nové trestné činy do toho katalogu, jak jsem je citovala?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak nemůžeme asi říct, že jsou úplně špatné, ale zase, zase bych to chtěl poměřit tím, co v trestním zákoníku máme, jestli to je dostačující anebo ne, a nejenom takové to odvolání, že nám to někdo nařizuje a když to nepřijmeme, tak že se dostaneme do velkých problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to tedy dostatečně dosud ošetřeno?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že třeba to svádění k výkonu, k maření spravedlnosti může být užitečné v praxi, protože ty situace nebo ty skutky se určitě dějí a to stíhání je trochu problematické, pokud třeba ta osoba, která je sváděna k tomu, aby například křivě svědčila nebo podobně, se prostě o ten čin ani nepokusí, tak ten návodce, vlastně ten, kdo jí přesvědčuje a přemlouvá, tak vlastně zatím, zatím by trestný nebyl, takže určitě nějaké racio to má. To, co mně vadí, je prostě taková ta, zase ta uspěchanost, vytvořená naléhavost, která, která brání tomu řádnému legislativnímu procesu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste třeba doplnil nebo rozšířil v tom trestním zákoníku, co je podle vás, kde vidíte případně nějaké mezery, nedostatky?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nejsem takový odborník, abych si tohle dovolil říkat a navíc v nějaké zkratce. To, co mě spíš chybí, jsou, je procesní zrcadlo do nového trestního zákoníku, to znamená trestní řád, ten měl být dávno už projednán a schválen, protože prostě je to určitý celek, právo hmotné a procesní, my máme nový trestní zákoník, jak jsem říkal, z roku 2009, ale trestní řád je pořád z roku 1961. A už, jak říkám, dávno měl být, dávno měl být připraven nový a přijat tak, aby, aby fungovalo právě to právo jako celek, aby my se pořád, pořád jaksi vymlouváme na to, že některé věci nejsou proto, že tady platí už překonaná procesní pravidla, ale ty práce na nových nějak se mi zdá, že nejdou tím tempem, který by jít, kterým by jít měly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem to tedy vázne? Proč to pořád není připravené, hotové?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jsou to, je to v gesci ministerstva spravedlnosti, je to vždycky otázka priorit těch konkrétních ministrů. Některý si myslí, že prioritu mají jiné věci, tak prostě tomu nedá takový důraz. To samozřejmě samo se, samo se to nestane, to musí někdo odpracovat a musí to dostat určitou preferenci. Je to otázka také kapacit legislativních tohoto ministerstva a tak dále, a tak dále. Těch příčin je víc, ale v každém případě, v každém případě je to už příliš dlouho, když jsme byli schopni připravit oba kodexy hmotného práva, to znamená jak trestní, tak občanský zákoník, tak obě procesní normy, prostě nejsou vůbec zatím ve stavu, že by mohly jít do legislativního procesu, a to si myslím, že už je po těch letech trochu ostuda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane doktore, od Václava Bartoše. "Vážený pane, jak tak sleduji rozhodnutí našich soudců, za prvé zrušení poplatků za hotelové služby nemocnic, doplatek cestovních náhrad doktoru Rathovi za dobu, kdy byl ve vazbě, vyplacení 330 milionů korun jednomu člověku na úkor politické strany, jejíž předseda je konečně premiérem, za kterého se nemusíme stydět, nemravné exekuce a tak dále, napadá mě, jestli už tady nemáme ty mloky, které předpovídal Karel Čapek. A ptám se vás, podle jakých zásad je právo v rozporu s morálkou a zdravým rozumem?"

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak právo by nemělo být v rozporu s morálkou a se zdravým rozumem, ale není to vždycky úplně totéž. O právu se říká, že je minimem morálky, morálka je určitě mnohem širší pojem, taky je mnohem proměnlivější pojem než to psané právo, a já nechci teď komentovat všechny ty, všechna ta rozhodnutí, která byla zmíněná, nicméně ten soud nemůže si dělat úplně co chce, prostě to, vždycky to má základ v psaném právu, například ten případ, případ těch 300 a nějakých dalších milionů, které má zaplatit sociální demokracie, no možná že ta částka ohromuje, ale na druhé straně prostě uzavřela se smlouva, z té smlouvy vyplývalo nějaké plnění a také sankce při neplnění. A uběhl nějaký čas. To je, nás to pobuřuje možná nebo některé to pobuřuje, protože jsou tam ty miliony, ale ..., nebo že se zdá být ta částka v nepoměru, no ale vezměme si, škrtněme ty nuly a řekněme si, nezaplatil jsem 17 korun a teď mám platit 300 korun za to, protože to dlouho trvalo a nechtěl jsem zaplatit těch 17 korun. Zas takový ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tento případ, co se týče ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zas takový nepoměr v tom nevidím, no. Ale hlavně, hlavně je to pravomocný rozsudek. Je to pravomocný rozsudek a prostě pravomocné rozsudky se mají respektovat. A nemůžeme přece se smířit se situací, že někdo řekne, no my jsme ještě podali nějaký mimořádný opravný prostředek, tak uvidíme, jak to dopadne a nebudeme plnit před tím, protože kdybychom náhodou vyhráli. Víte, tenhle princip, když bych to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemravné exekuce také /nesrozumitelné/.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
V trestní, v trestní věci, to je jako kdyby třeba byl někdo odsouzen k trestu odnětí svobody a on řekl, no já ještě nenastoupím do toho vězení, já jsem podal dovolání k Nejvyššímu soudu a co kdybych, co kdybych uspěl? Tak já radši do toho vězení nepudu do doby, než ten Nejvyšší soud rozhodne. To nejde. To prostě nejde takovéhle, takovéhle zdůvodnění. Nemravné exekuce, no ano, někdy jsou možná ty exekuce nemravné nebo spíš způsob provádění je nemravný, ale zase je to o jaksi plnění přijatých závazků smluvně nebo s povinností, které byly stanoveny nějakým rozhodnutím, takže nemůžu si pomoct, prostě to právo, právo se musí prosazovat, jeho prosazování všichni vždycky netleskají a nevítají, ale tyhle případy, tyhle případy je to, jestli se někomu zdá, že například poslanec nemá dostávat náhrady, pokud je ve vězení, no tak nechť změní tu právní úpravu, která tohle říká a nechť se nezlobí na soudce, že jí aplikoval a interpretoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás otázka od paní Svobodové. Dotaz k vyvěšení tibetských vlajek na FAMU. "Osobně se domnívám, že na objektu, ať je státní, ať jde o úřad, Senát či státní školy, tedy i FAMU a podobně, by se kromě vlajky České republiky a Evropské unie neměly jiné vlajky a symboly nepatřící ke státnosti vyvěšovat. Přijde mi to nepatřičné zrovna jako trenýrky umělců na hradním stožáru a hanobení státnosti. Nebo bude přípustné na státních objektech příště vyvěsit třeba Mickey Mouse?" Tolik citace z e-mailu, děkuji za něj. Váš pohled, pane Baxo.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jestli Mickey Mouse nebo něco jiného, naše právo reguluje užívání našich státních symbolů, mimo jiné tedy i státní vlajky. Málokdo ví, že zákon vlastně sice dovoluje komukoliv užívat státní symboly, ale jenom takovým tím důstojným způsobem. No, podívejte se ne realitu, kde všude vidíme například českou vlajku, kdo, jestli jsou do ní zabaleni prostě nějací opilí fanoušci někde na fotbale nebo na hokeji, také na státní vlajku se nesmí nic kreslit, psát a podobně, toto všechno vidíme přece v přímém přenosu, jak ty vlajky jsou počmárané, jak jsou někdy, jak někdy leží, tohle to všechno, no, to je realita, to je realita, jsou to samozřejmě nějaké přestupky a nikdo je nestíhá, ne? Tak zase nebuďme trošku jako tady zbytečně úzkoprsí, když půjde o nějaké jiné vlajky. A teď nejde jenom o ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co hovoří tedy zákon?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No zákon říká, že zákon reguluje, reguluje vyvěšování nebo používání českých státních symbolů, to znamená vlajky, znaku, pečetě a tak dále, takže, hymny také mimo jiné, takže zákon, nemáme žádný zákon, který by reguloval vyvěšování tibetských vlajek nebo jiných vlajek. Prostě je to, zase to berme jako součást svobody projevu, jestli někdy použiju nějaké, nějaké symboly například a ty symboly použiju, ty symboly použiju buď na podporu toho svého názoru, anebo, nebo proti tomu názoru, no tak je to pořád, musíme to vnímat jako součást svobody projevu. A ve Spojených státech známý, známý případ, který řešil Nejvyšší soud někdy na konci 80. let, Texas versus Johnson, řekl, že i spálení americké vlajky je součástí svobody projevu. Zákony, které, které to zakazovaly, označil ve smyslu prvního dodatku ústavy americké za protiústavní, takže i takhle se můžeme dívat na svobodu projevu. A takže aby někdo někde ty vlajky vyvěšoval nebo je naopak někdo strhával, musíme se na to dívat v tomto, v tomto kontextu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy některým vadily tibetské vlajky?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No protože asi nechtěli možná nějak rozesmutnit čínského hosta, který zde byl na státní návštěvě, ale víte, já jsem na tyhle věci asi citlivější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna věc, víte, jsou nálady, druhá věc je třeba právo, zákon.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobře, no tak já jsem na tyhle ty věci citlivější, zase je to otázka té minulosti. Západní Čechy, jak známo, osvobodila americká armáda a do roku 90 se o tom nesmělo mluvit, ale tu a tam někde někdo vyvěsil americkou vlajku v těch květnových dnech a policie teda tehdy prováděla velké razie a velké postihy, takže já si myslím, že ..., a nabízí se paralely, takže já myslím si, že tohle opravdu není nic závadného a že vyvěsit někde vlajku jakékoliv země, teď nemluvím o vlajce s hákovým křížem, ale, ale prostě vlajky existujících, existujících útvarů si myslím, že snad proboha uneseme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínám si na debatu, kterou prožilo Německo, že se vracíme vlastně obloukem zpět, v roce 2006, před 10 lety, kdy hostilo mistrovství světa ve fotbale a také vznikla obrovská debata o tom, jak a kde používat státní symboly, protože Němci v té euforii měli trikolóru i třeba pomalovanou na čele a ty vlajky vlastně byly všude, naprosto všude na všem.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě, no právě. Otázka je, jestli není lepší, když se s tím lidé ztotožní, jestli tím třeba neprojeví větší vlastenectví nebo prostě identitu s tou svojí, s tou svojí zemí, než když, a řekněme, když se přitom dopustí nějakých excesů, tak bych nad tím spíš mávl rukou, než, než to nějakým způsobem vynucovat to používání nebo trestat to, že teda s tou vlajkou nějak nezacházíme zrovna, zrovna, víte, ano, my jsme byli možná, naše generace jsme byli zvyklí, když se někde rozezní státní hymna, že všeho necháme a postavíme se do pozoru a důstojně posloucháme státní hymnu. Já teď vidím, že leckde hrají státní hymnu, nikdo, muži nesejmou pokrývku hlavy, chodí, pijou pivo z kelímku, no dobře, no tak, ale zase je to, je to určitá, bych řekl, přijatelná daň za naši svobodu a radši budu, když ti lidé se s tou zemí budou identifikovat tím, že ty symboly budou používat, třeba někdy ne úplně tím nejvznešenějším způsobem, než, než aby to bylo jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký máme podle vás, když srovnáte třeba okolní země, které jste navštívil, vztah právě k vlajce, k hymně, k těmto státním symbolům?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No všímám si, že v jiných zemích ty vlajky vlastně často trvale visí nebo vlají, tedy prapory visí, vlajky vlají, a dokonce nejenom na úředních budovách, ale i na domech nebo na zahradách prostě soukromých osob. To je právě ta identita s tou zemí, ve které žiju, že si vyvěsím státní vlajku nejenom že mi to někdo nařizuje a kontroluje, jestli mám v oknech praporky, to jsme také přece zažili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vám děkuji za vaše postřehy, mějte se pěkně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory psychiatra Cyrila Höschla. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.