Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 14. prosince
Hostem byl soudce Josef Baxa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým prvním hostem v tomto týdnu je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Vítejte.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co zaměříme pozornost? Na zrušení říjnové volby pěti ústavních soudců v Polsku, které prosazoval dosluhující parlament. Jaká je, či musí být úloha ústavních soudců? Víme, co je trestné a co ne? Víme, kdy se pohybujeme na hraně paragrafů? Dobrý poslech. Před patnácti lety byl zvolen první český ombudsman. Stal se jím Otakar Motejl, někdejší ministr spravedlnosti, uznávaný právník, advokát disidentu a pozdější šéf Nejvyššího soudu. On nepatřil vlastně k těm zastáncům této instituce, přesto jí dal velký respekt, pane doktore.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak, shodou okolností je to také, už více než 5, 5,5 roku, co pan doktor Motejl není mezi námi. Zemřel v květnu před 5 lety a myslím si, že tak, jak jsem ho poznal a znal, setkávali jsme se pravidelně až do konce jeho života, že ... no, odříkaného chleba největší krajíc a myslím si, že přes to všechno, jaké funkce kdy zastával, v životě, byl advokátem, byl opakovaně soudcem a pak předsedou Nejvyššího soudu po listopadu 89, tak ta poslední jeho funkce, veřejný ochránce práv, myslím, že se v ní nejvíce našel, že mu, že skutečně se do toho tak vcítil, že s ní, že v ní byl snad, nedá se říct, asi nejspokojenější, protože on nebyl nikdy spokojen, on byl velmi náročný především k sobě, velmi kritický především k sobě, ale přesto si myslím, že pocítil, pocítil užitečnost z té práce, kterou dělá, asi úplně nejvíc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste teď už vlastně i zhodnotil samotný úřad ombudsmana. O co nejvíce se pan Motejl v této funkci zasadil?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, byl první. On bezesporu vtiskl tvář té instituci, ona byla přece velmi zpochybňovaná, měla řadu odpůrců a on také jistě nebyl tím fanouškem od začátku těch myšlenek, od řízení, ale ve chvíli, kdy se stal veřejným ochráncem práv, pojal tento, a teď se mi chtělo říci i úřad, ale by to, kdyby to slyšel, by ovšem velmi protestoval. Kancelář ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by to? Kancelář, ano?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Kancelář, ano. On velmi protestoval, aby byl nazván nějakým dalším úřadem s takovou tou, s takovým tím přívlastkem "zbytečným" úřadem, určitě ne. On velmi vnímal a vedl k tomu, vedl k tomu celý svůj personál, desítky jeho spolupracovníků, byli to mladí, převážně mladí právníci a on, on jim dal ten svůj étos, tu svoji moudrost, to nadšení, i takovou tu míru určitého skepticismu zase životního i realismu. To všechno a ta instituce od začátku opravdu měla, měla jeho tvář a tím, že tam zůstal ještě nějaký čas v tom druhém funkčním období, tak si myslím, že takhle už to jednou bude u nás vnímáno. To, co ho trápilo, to vím, on vždycky říkal, že je vlastně, ombudsman je parlamentním orgánem a že všechno to, co zjistí, krom toho, že některým lidem pomůže a jiný nepomůže, tak ty poznatky, které má ze své činnosti, by měli především využívat zákonodárci, protože často to byly problémy, problémy práva, právního řádu, jednotlivých ustanovení zákona a jejich aplikace, úřady ..., on o tom sepisoval velmi poctivé a podrobné zprávy a analýzy a mrzelo ho, že zůstaly tak trochu někde v šuplíku nebo dokonce pod stolem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mrzelo i Pavla Varvařovského, nástupce pana Motejla. Ten si dlouhodobě vlastně, ne, že stěžoval, ale nebyl spokojen právě s tím, že politici jeho doporučení příliš nerespektují. Mění se to? Nebo změnilo se to nyní třeba s paní Šabatovou?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že příliš ne. Je to škoda, je to škoda, protože, protože skutečně veřejný ochránce práv a jeho kancelář sbírá poznatky ze všech oblastí výkonů veřejné správy a nemá v tomto žádný nějaký svůj zvláštní zájem něco, něco jaksi přikrývat, nebo naopak něco, něco vylepšovat. Takže ty jeho poznatky jsou velmi střízlivé, velmi komplexní a myslím si, že by mělo s nimi být podle toho zacházeno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Etabloval se tedy, už neřeknu úřad, nýbrž kancelář, pane doktore, u nás, ve veřejnosti, mezi veřejností?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já myslím, že určitě, já myslím, že určitě. I když také, také byli někteří politici, kteří třeba ten, ten institut nějak tak jaksi se snažili, snažili zlehčit nebo zdevalvovat, že to je v podstatě taková nějaká lampárna, kam se jenom píšou stížnosti a tam odtud přicházejí nějaké takové cyklostylované odpovědi. Není to tak. Takže myslím si, že je to, pořád je to mladá instituce, tak jistě ještě bude mít mnoho příležitostí prokázat svůj smysl. Ale myslím si tím začátkem, že už je pevně zakotvena v našem ústavním systému.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký smysl bude mít nový zákon o státním zastupitelství, který vlastně prosazuje Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na Nový rok, když jsme u těch malých kulatých výročí? Bude to 5 let, co je v této funkci.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsem si jist, jestli, jestli zákon o státním zastupitelství je takovou korunou díla pětiletého působení nejvyššího státního zástupce. Vím, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude ten zákon, pane doktore, tedy?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si tedy spíš, že nebude, nebo nebude v takové podobě, jak by si, jak si asi původně přáli ti, kteří ten zákon tvořili a uváděli do legislativního procesu. Myslím si, že není nejlepší čas na to, aby tento zákon byl teď nyní samostatně nějak projednán a schválen bez toho, že by, bez toho, že by vlastně bylo zřejmé, jaká bude třeba podoba trestního řízení, to je otázka, která stojí také před zásadní odpovědí a státní zástupce v tom trestním řízení je přece klíčovou postavou, takže asi nejlépe by bylo popsat jeho roli tam, tedy v tom procesu a teprve potom možná podle toho mu stavět tu strukturu organizační a věci, které jinak obsahuje zákon o státním zastupitelství.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rozhovoru pro Hospodářské noviny Pavel Zeman před pár dny řekl, že podle jeho názoru máme docela problém s vnímáním trestního práva, cituji: "Zvykli jsme si na to, že když je někdo obviněn z trestného činu, velice často se na něj nahlíží jako na někoho, kdo se trestného činu také skutečně dopustil. Pomíjíme zásadu presumpce neviny." Máte sdílíte tento pocit?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Sdílím, sdílím. Je to jistě dílem určitá zkratka, kterou všechna média používají, příliš nerozlišují v tom, jestli je někdo podezřelý, jestli je někdo obviněn, obžalován nebo odsouzen a tím dost často si spoluvytvářejí i takové to širší veřejné mínění o tom, kdo je předmětem nějakých takovýchhle zpráv. Často vidíme velmi podrobnou reportáž například o tom, že policie někoho zadržela a obvinila a vytváří to dojem, že skutečně ten člověk že je odsouzen a že by měl být, okamžitě někde nastoupit do vězení. Není to tak. Je to otázka i nějakého pochopení, jaké jsou, jaká jsou jednotlivá stádia toho řízení, dokdy na toho člověka opravdu třeba nahlížet na nevinného, byť je to samozřejmě právní konstrukce, ale přesto, nedělat takové ty předčasně zbrklé, zbrklé soudy. Vědět, že to místo, kde se rozhodne o vině a nevině, je a může být pouze soud. Nic jiného, nic předtím ani nic potom. Takže tohle to všechno možná je v tom povzdechnutí Pavla Zemana o roli trestního práva. No a trestní právo, protože, protože má takové ty nejcitelnější, nejrazantnější vlastně možnosti, tak jistě také láká k zneužívání nebo respektive k používání tam, kde, tam kde místo nemá. Trestní právo obecně musí být opravdu až tou poslední možností. Nemělo by být používáno na, na prvním místě. Ale ta realita je, jak víme, trochu, trochu jiná. Někde se něco přihodí a hned druhý den napadne někoho sepisovat novelizaci trestního zákoníku a přidávat nějaké další skutkové podstaty trestných činů v domnění, že pak to všechno se tím vyřeší, že je to úplně jinak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, pane doktore, že používáme až, nebo častěji trestní právo, než bychom mohli nebo měli?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano a nepoužívají to jenom orgány činné v trestním řízení, ale sami lidé. Všimněte si, do jaké, v jaké "módě" je v uvozovkách je vlastně podávání trestních oznámen. Kdekdo na kdekoho kvůli kdečemu podává trestní oznámení s tím, že potom pochopitelně sedí se založenýma rukama a čeká, co policie zjistí. Stává se to, nebo stalo se to už i určitou praktikou v nějakých vztazích třeba ryze soukromoprávních nebo obchodních. Používání těchhle nástrojů může být i metodou, jak nějakého konkurenta třeba trochu pošpinit, znemožnit mu účast třeba v nějakých výběrových řízeních a tak dále a tak dále. Zkrátka to trestní právo tím, jaké má možnosti, jaké má metody a jaké, jaké jeho použití má v případě konkrétního člověka třeba i dehonestující účinky. Bohužel vede některé, některé k tomu, že s ní nakládají ryze účelově.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to v minulosti jinak, co se týče používání nebo vůbec ... ?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to záleží na tom, jakou minulost myslíte.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba, jestli je patrný ten nárůst pouze v posledních letech?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že ten nárůst je přinejmenším v posledních 10 letech patrný, ano, je to tak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu to připsat? Nebo co byste řekl, jaké jsou ty příčiny?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak jak jsem říkal, někdy, někdy se ti, kteří se současným právem nakládají, se ho chytnou vyloženě účelově, protože ví, znají jeho účinky. Jindy, jindy zase je to určitá bezradnost. Mají pocit, že třeba ta klasická cesta k ochraně práva nebo k prosazení práva, že je nějaká příliš složitá, komplikovaná, zdlouhavá, tak prostě použijí trestní právo, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nejvyššího státního žalobce není česká justice připravena na nenávistné výroky přispěvatelů na internetu. Justice prý neví přesně, kdy se vyjadřování ostrých názorů už přehoupává do trestného podněcování nenávisti.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak tady nevím opravdu, z čeho nejvyšší státní zástupce čerpá. Takový poměrně vážný výrok, že česká justice na něco není připravena. Česká justice je a musí být připravena úplně na všechno, také víme, co všechno české justici se dostávalo a dostává a bude dostávat na stůl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jasný paragraf například 365 proti podněcování k nenávisti k určité etnické skupině.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Víte, ono, zase je to, my čekáme teď, že to všechno vyřeší trestní právo, ale je to vůbec otázka stavu určité kultury, kultury ve společnosti, řekněme, politické i právní také, kultury veřejných vystoupení, projevů. My jsme možná citlivější na omezování svobody projevu díky minulosti, kdy svoboda byla zásadně, zásadně omezena. A možná se trochu bojíme zase znovu ji omezovat, respektive říkat o nějakých třeba výrocích, o nějakých textech, že už jsou proti zákonu, že mají být trestány.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme liberálnější?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsme liberálnější a myslí si, že by to tak mělo zůstat, protože společnost prostě musí unést některé výroky. Ano, spoustu výroků se nám nelíbí, prostě jsou hnusné, jsou odpudivé, ale přesto jsou součástí, jsou součástí naší, naší svobody. Ta diskuse o tom, co už je za tou hranou a co, kde má nastoupit opravdu trestní právo se svými paragrafy, to je diskuse, která nakonec může jaksi vyústit v konkrétní trestní řízení, obžalobu a rozhodování soudu. Soudy o tom rozhodují a budou rozhodovat, jsou na to připraveny, já myslím, že jako na každou jinou věc, jsou připraveny, ale znovu říkám, velmi bych tady byl opatrný, protože ty časy těch zákazů textů, projevů, knih, ono je to dneska možná trochu jinak, protože zatímco v těch časech Bretschneidera a Švejka a hospodského Palivce se tyhle ty výroky všechny odehrávaly někde v té hospodě, tak dneska se to všechno, jako celý náš život se částečně přesouvá do virtuálního prostoru, na sociální sítě ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dneska to visí ..., právě ...
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak, na sociální sítě. Mimochodem četl jsem nedávno nějakou analýzu kriminality. I ta obyčejná majetková kriminalita, ty policejní statistiky říkají, že klesá. Ale ona, ona neklesá opravdu, ona se jenom přesouvá někam, kde se, kde se odehrává část těch našich životů. To znamená, do toho virtuálního prostoru a tam bují, stejně jako, stejně jako kriminalita jiná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vliv má vlastně fakt, že ty nenávistné výroky visí někde na sociální síti?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, v každém případě jsou, jsou lépe šiřitelné a mohou oslovit mnohem větší počet diváků, posluchačům. Ve srovnání s tím, když někdo prostě, když ten Vlasta Burian vystoupí v té hospodě a řekne: "Mně se chce něco říct ..." a slyší to osazenstvo té hospody, tak tady jsou to tisíce, desetitisíce lidí, to je pravda, ale na druhé straně ta přemíra slov a textů možná zase působí, že si jich tolik nevšímáme každého toho slova, každého toho textu. Takže ta, ta účinnost těchhle těch projevů třeba není tak velká, jak by se, jak by se na první pohled nebo poslech mohlo, mohlo zdát. Ale v každém případě musíme být schopni tu hranici najít a to, co je opravdu nenávistným projevem, to, co skutečně šíří nenávist a tak dále, to, co popisuje trestní právo vcelku, vcelku jasně, musíme být schopni od toho odlišit a tam ten postih musí přijít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je justice schopna na základě paragrafů, které má k dispozici, to dešifrovat, rozlišit?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale já jsem o tom, já jsem o tom přesvědčen. Tohle to, víte, to jsou vždycky, budeme říkat, okolnosti konkrétního případu, ty výroky, kdo je projevuje, v jakém kontextu, v jakém prostředí a tak dále a tak dále. S tím se setkávají soudy po celém světě, historicky i v současné době. Takže to není nějaká specialita, která by teď čekala českou justici a ona by nebyla připravena. Určitě bych nesouhlasil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od teroristických útoků v Paříži uplynul přesně měsíc. Jen pár dní bezprostředně po nich se 84 % Francouzů vyjádřilo pro omezení svých sobot ..., svobod i za cenu tedy větší bezpečnosti, souhlasilo s dalšími kontrolami, s nějakým omezením svých svobod. Jak se díváte na tento, tento moment?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, francouzská situace je jistě jiná, než situace česká. Já i tady bych byl velmi opatrný a rovnou bych kladl důraz na svobodu. V těchhle situacích pravidelně politici přicházejí s tím: "Chcete-li, milí občané, aby bylo vaše bezpečí dostatečně chráněno, tak my potřebujeme k tomu mít mnoho dalších pravomocí, především pro policii, pro tajné služby a tak dále ... a takže ty pravomoce je třeba, třeba rozšířit." No, ale, pak je ta závažná otázka, nakolik chceme ukrojit z toho svého soukromí, z té své svobody, protože, jak známo, každá takováhle pravomoc se nemusí používat jenom k tomu účelu, k němuž byla zavedena a může se také dost zneužívat. A teď je otázka, jestli jsme připraveni i na možnosti zneužívání těchto pravomocí, jestli jsme připraveni, nebo chceme si zvyknout na to, že tohle už, tohle už bude trvalou součástí našeho života, všechny ty kamery, odposlechy, vstupy do různých údajů, evidencí, prostor, obydlí a podobně ve jménu tedy zajištění našeho bezpečí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A umíme to, pane doktore, nastavit tak, aby to bylo bezpečí, ale nedošlo by jaksi k masivnímu narušování těch osobních svobod?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že bychom tady měli být opravdu velmi opatrní, protože si myslím spíš, že to neumíme. Dneska je ta diskuse tato, ale vzpomeňte si před pár lety, jak velkou, jaké pobouření vzbudilo zjištění, že třeba policejních odposlechů je násobně více, než bylo kdy v minulosti a to nešlo vůbec o žádné, o žádný terorismus a podobně. Takže to všechno, já znovu říkám, je potřeba k tomu velkou, velmi otevřenou, ale zároveň střízlivou společenskou diskusi, jestli je ta situace zrovna taková, abychom tohle potřebovali a bez toho se neobešli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
10 tisíc Poláků ve Varšavě demonstrovaly proti krokům vládnoucí strany Právo a spravedlnost, zejména proti její snaze ovládnout Ústavní soud. Poslanci anulovali říjnovou volbu pětice ústavních soudců a místo nich zvolili vlastní. Jak se díváte na tuto situaci v Polsku?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, kdybych to chtěl zlehčit, tak bych řekl, že zatímco svého času v Česku ústavní soudci chyběli, tak v Polsku teď přebývají, protože je jich víc než má kapacitu polský Ústavní soud, ale vážně, já si myslím, že tohle to je opravdu ústavní krize, že to je něco, něco, co bychom, měli velmi pečlivě sledovat a velmi se z toho i třeba poučovat, protože to, co tam se děje, si myslím, že opravdu je velká zkouška, velká zkouška fungování ústavního systému a ten boj o ústavní soud je něco, co by vůbec se nemělo stát a nemělo se to připustit. Teď nechci sahat do svědomí nikomu, ale myslím si, že i ta odcházející polská garnitura také trochu spěchala s některými kroky ve směru k obměně Ústavního soudu a ta reakce byla samozřejmě mnohem, mnohem razantnější a teď, teď, i když ta situace je nepřehledná, ale vidíme, že vlastně se nechce ani uznat ten výrok Ústavního soudu, teď ten jeden z těch posledních, který řekl: "Ano, tihle ..., zvolení těchto soudců bylo protiústavní ..." a tak dále. Víte, Ústavní soud by neměl patřit nikomu. Říkat o někom, o některých soudcích: "Ti jsou naši" nebo "Tam ti jsou zase jejich" ..., kdyby tohle to řeklo někdo o mně nebo o nejvyšším správním soudu, že někomu patříme, nebo jsme ..., tak bych se velmi, velmi důrazně ohradil. Právě, jistě, demokracie je založena na střídání, volby, politické soutěže a tak dále a tak dále, ale, ale Ústavní soud musí v tomto směru zůstat stranou a nesmí se stát předmětem tohoto boje. Jestli to tak je, tak to je opravdu, to je vážná otázka a je to ústavní krize a já doufám, že, že v Polsku nějak ty emoce pak opadnou a že se, že se ty věci dají do, do pořádku. Ale tohle opravdu musíme mít, musíme tomu věnovat velkou, velkou pozornost. To není jenom nějaké střídání administrativy, tak jak jsme zvyklí někde po volbách tu i jinde ve světě, ale tohle je vážná věc. Ústavní soudy musí zůstat stranou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, přetahuje se tedy nová a stará garnitura o moc v Polsku?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zcela určitě, protože, protože možná, že, když to řeknu velmi zjednodušeně, stará vláda si říkala: "Musíme mít v uvozovkách náš Ústavní soud, aby té nové něco neprošlo" a ta nová si zase říkala: "No, musíme mít náš Ústavní soud, abychom to, co chceme prosadit, nám prošlo." Ale znovu říkám, tohle je kalkulace, prostě vzít ten Ústavní soud jako součást nějakého, nějaké své politické většiny, ale to by, tomu by měla odolat každá vláda, protože každá vláda by si měla představit, že nebude stále vládou, ale že bude, že bude někdy i tou opozicí a měla by mít jistotu, že ani ten příští vítěz nepoužije třeba tuhle instituci proti, proti ní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nezávislost?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jistě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebývají ale, pane doktore, ústavní soudci někdo nebo často, nevím, jmenováni podle nějakých politických preferencí?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale to se nevylučuje. Proč ne? Jistě v tom mohou být nějaké politické preference, ale pak je to jistě, pak je otázka vůbec toho systému, jak se ty ústavní soudy doplňují. Spojené státy americké nemají klasický ústavní soud, tam tu roli plní Federální nejvyšší soud. Má 9 soudců, jsou tam na doživotí. Je celá řada amerických prezidentů, kteří nejmenovali ani jednoho z nich. Je nepředstavitelné, že by tam přišel nějaký prezident a najednou vyměnil půlku ústavního soudu, no, to jsou věci, které mají být systémově zajištěny a nemá se na ně, nemá se na ně sahat, zejména v okamžiku, kdy ten politický boj nebo ta politická soutěž nějak vrcholí a kdy to pokušení změnit pravidla je tady vždycky velké. Vyhráváme, tak to musíme zajistit, změnit pravidla, abychom vyhráli i příště, prohráváme, musíme sáhnout do pravidel, abysme příště, abychom příště lépe zvítězili. To se prostě nemá dělat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká tedy musí být, měla by být pozice těch nejvyšších z nejvyšších ochránců nebo strážců ústavy?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak, jsou to strážci ústavy, nejsou to, nejsou to ani ochránci, ani strážci nějaké většiny momentálně panující, ani to nemají být nějací aktivní bojovníci proti nějaké většině.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za rozhovor a přeji vám hezký závěr roku. Na slyšenou.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji a na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory novináře Erika Besta. Na slyšenou se těší Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.