Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 13. června 2016
Hostem byl Josef Baxa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svoboda vyjadřování versus důstojnost soudce, budoucnost soudců z lidu. Pohled hosta nejenom na tyto otázky nabídne dnešní pořad. Dobrý poslech. Zatímco Britové oslavovali se svojí královnou její devadesátiny, tak Česko řeší poprask kolem ohlášené reorganizace policie. Pokud projde, ministr spravedlnosti Pelikán chce rezignovat, ministr vnitra Chovanec reorganizaci hájí, chce ji podepsat po zítřejší Bezpečnostní radě státu. Zatím prý neslyšel jediný důvod, proč by tak učinit neměl. Příběh má několik verzí. Jak vy tomu, pane doktore, rozumíte? Máme dostatek, řekl bych, podstatných informací, na základě kterého si můžeme tedy udělat jasno?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím, že nemáme dostatek informací a rozhodně bychom je mít měli, ne my dva, ale občané, protože přece reorganizovat policii, klíčový bezpečnostní sbor, který se vlastně stará o veřejný pořádek, o bezpečnost země a každého člověka v ní, to je věc velmi vážná, velmi důležitá, takže, jestliže ta policie vyžaduje potřebu nějaké organizační změny vnitřní, tak by o tom měla být přesvědčená veřejnost, ale nejen to, měli by o tom být také přesvědčení policisté zevnitř, kterých se to týká, protože to je hezké, když něco generálové vymyslí, ale jak známo, generálové bez vojska máloco zmůžou. Takže určitě vysvětlit těm policistům, kteří pracují a jsou to desítky tisíc policistů, o tom, že je to třeba udělat, jak je to třeba udělat, je mimořádně důležité a obávám se, že v tomto směru se všechno potřebné neudělalo, nebo aspoň o tom nevíme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si, pane doktore, myslíte vůbec o té myšlence vzniku národní centrály proti organizovanému zločinu? Spojit by se měl tedy ten dosavadní, řekněme, protimafiánský útvar, tedy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já o tom opravdu nevím o nic víc, než kterýkoliv čtenář novin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůbec ten plán to sloučit ty dva útvary?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale ta myšlenka, jistě, ta policie může být organizována mnoha způsoby, existují jistě různé struktury policejní ve světě a i u nás ta policie se v minulosti také několikrát přeorganizovala, ale musíme vidět, že často ty reorganizace také nepřinesou to, co jejich tvůrci si od toho slibovali. Vždycky to má nějaké náklady, vždycky ta policejní soustava se tak trošku zpomalí, zastaví, protože to všichni řeší, jak to bude, co bude a víte, staré pravidlo říká - když se policie příliš zabývá sama sebou, zločinci se radují, protože není, není taková pozornost, jak by být měla.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bojovat s organizovaným zločinem?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Lze to udělat několikerým způsobem. Já opravdu nechci tady dávat nějaké knížecí radě, ale v každém případě, jestli by měla přijít nějaká změna, tak bych očekával, že odpovědní činitelé vysvětlí, že to takhle prostě už dál nejde, že to, boj se zločinem je neefektivní a že právě ta nová organizační struktura to podstatně změní, a to jsme zatím neslyšeli. To je na té věci dost takové podivné, že to je příliš narychlo a tak jako poloutajeně. Ono jako říkat, nebo slyšel jsem, že se o tom mluví už řadu let, no, tak jedna věc je o tom mluvit, a pak druhá věc, jestli se skutečně intenzivně několik let na tom pracuje. Kdyby to tak bylo, tak bychom jistě v mezidobí slyšeli o nějakých třeba dílčích závěrech, ale znovu říkám, teď to přišlo skoro jako blesk z čistého nebe.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se podle vás vyvíjel v těch posledních, řekněme, 25 letech zločin, protože pamatujeme takové to období, řekl bych, divokých devadesátých let, sudy na dnu přehrady s různými podnikateli a podobně, pak přišla éra takzvaných bílých límečků?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak. I když ty statistiky, statistiky kriminality neříkají vůbec nic znepokojivého. Kriminalita v těch absolutních číslech dokonce klesá. Takže zdá se, že policie dělá to, co má a pravda mění se ta struktura, to jistě, ale mění se, a myslím k lepšímu i policie. To, co třeba v devadesátých letech byly nové jevy, se kterými ta policie vůbec neuměla nakládat, ale nejenom policie, neuměli s tím nakládat ani státní zástupci nebo soudci, tak si myslím, že z hlediska kompetentnosti se ty věci mění určitě k lepšímu, policie má z loňska řadu expertů, kteří prostě dělají svoji práci výborně, také vidíme z reakce třeba zločinců nebo jejich obhájců takové to skřípání zuby, zdá se, že skutečně ta efektivně se velmi zlepšuje, no, tak znovu říkám, nevím, jestli je to ten pravý okamžik, kdy se řekne - a teď se to musí nějak přeskládat, protože to vlastně musí, zatím to není efektivní a teď to bude mnohem efektivnější, ale hlavně bez jakých nějakých těch konkrétních kontur, ale znovu říkám, nevím nic víc, než kterýkoliv čtenář novin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proti plánované reorganizaci policie vystoupili významní státní zástupci. Ten nejvyšší Pavel Zeman, po jehož jmenování se vlastně v éře ještě premiéra Nečase rozběhlo vyšetřování trestných činů spojených s politiků, pak Lenka Bradáčová a olomoucký zástupce Ivo Ištvan, který stal za razií na úřadu vlády vlastně přesně před třemi lety, mají do toho co mluvit státní zástupci do reorganizace české policie?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak já myslím, že ..., tady nejde o to, jestli někdo má formální kompetenci, abychom si natahovali kšandy a říkali - jako já můžu tohle udělat a on, ať mi do toho nemluví a tak podobně, to nemá smysl. Já si myslím, že jako partnery by státní zastupitelství mělo být slyšeno a mělo by, ten jeho názor by měl být velmi vážný a posuzován, protože policie tady přece není sama pro sebe. Policie jaksi nenosí ty obžaloby k soudu, k tomu je právě veřejná žaloba, státní zastupitelství se opírá o práci policie a úspěšnost obžaloby, to znamená, odsuzování trestných činů a jejich pachatelů prostě je interakce mezi prací policie, která věci vyšetří, odhalí, vyšetří, zpracuje a státním zástupcem, který podá obžalobu, zastupuje ji před soudem a prokazuje vinu obžalovaného, takže to, jak, jak je policie v tomto směru uspořádána, jistě státní zástupce zajímá a také se jistě k tomu vyjadřují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo všechno by tedy vlastně podle vás měl debatovat o reformě policie?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak dílem by to měla být debata odborníků, protože znovu říkám policie vedle armády je to v podstatě ten druhý nejdůležitější bezpečnostní ozbrojený sbor čítající desítky tisíc, desítky tisíc příslušníků na celém území republiky ve všech možných strukturách od pořádkové přes dopravní, cizineckou až po kriminální a další složky policie, takže tohle to všechno by mělo být diskutováno uvnitř, protože předpoklad jakékoliv reformy nebo reorganizace je mimo jiné také to, že to vnitřní prostředí se s tím ztotožní a bude to podporovat, protože jinak, jinak je to, jinak to zůstává na půl cesty, jestli vůbec se to vydá na cestu. No, odborníci, kteří dále spolupracují s policií nebo nějak zpracovávají nebo přebírají výstup její práce, to všechno, to všechno, ti všichni by měli být nějak slyšeni. No, a pak jistě opravdu bych se nezříkal veřejné debaty, přece i pocit bezpečí, který každý člověk buď má nebo nemá, je často opřeno o to, jak vnímá práci policie, takže vynechat veřejnost z této debaty, já nemyslím teď nějaké složité nebo utajené detaily, ale takový ten základní rámec, to bych považoval jako za první věc, se kterou ti příslušní odpovědní představitelé přijdou a vysvětlí to a přesvědčí třeba i tu veřejnost, že tohle je nutné, také to bude něco jistě stát, a ne málo, takže to je nutné, ale že výsledek bude dobrý a že společnost to pozná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale třeba i možná pak, pokud by k tomu došlo, i vyjádření určité nedůvěry v tom, že policie ví, co dělá?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Teď nerozumím vaší otázce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že vlastně policie sama zváží, co je nutné pro případnou reformu, proč by to měla takhle veřejně vlastně konzultovat s dalšími?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Protože tu policie, znovu říkám, není tu sama pro sebe, ale je tady pro veřejnost, pro občany, pro celou společnost, podobně jako, kdybychom chtěli přemýšlet třeba o reorganizaci soudní soustavy, tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také byste do toho zapojil veřejnost?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Samozřejmě. Mohli bychom mít ty nosy nahoře a říkat - no, tak, kdo tomu rozumí líp, než soudci sami, tak nám do toho prosím nemluvte, ale to by byla velká chyba, protože i ta justice tady přece není sama pro sebe, ale je tady společnost. Služba spravedlnosti je služba každému jednotlivci. Soudy jsou k tomu, aby chránily práva a mimo jiné, jak vypadá i organizace soudní soustavy, to je velmi důležitý prvek toho, jestli ta ochrana práv je efektivní, takže určitě tohle to vysvětlit veřejnosti, je mimořádně důležité předtím, než se to provede.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I třeba Nejvyšší rada soudnictví, nevím, v jakém stádiu je vůbec tento téměř váš projekt bych řekla, nebo myšlenka?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, i tohle to a možná tady si uvědomuji, že možná jsme zatím nedokázali třeba veřejnosti vysvětlit i, proč by tento ústavní orgán byl potřebný pro lepší fungování justice.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je, pane doktore, v kompetenci státního zastupitelství prověřovat policejního prezidenta, jak chce Ivo Ištvan?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je velmi choulostivá otázka. No, jestli, jestli státní zastupitelství má poznatky, poznatky o tom z těch věcí, které zpracovává, že třeba tam může být nějaké podezření na nějakou trestnou činnost, tak je povinno konat, to není otázka, jestli se mu chce nebo nechce, tak je povinno konat a těžko můžeme říci, že státní zastupitelství někoho může požádat o vysvětlení a někoho nemůže jenom proto, že to je nějaký funkcionář, ale znovu říkám, to nevíme, to nevíme. Státní zástupci snad nejsou úplně šílení, aby jaksi nějak zneužili prostředků trestního práva proto, aby přesvědčili o své pravdě tedy ty jiné orgány a jiné struktury, to snad doufám, že ví, co dělají, a zase počkejme na výsledek tohoto šetření a samozřejmě pak má veřejnost i právo ptát se, jaký ten výsledek je a podle toho třeba pak hodnotit, hodnotit činnost státních zástupců.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpolitizovala se otázka možné reformy policie, jak na to mimochodem poukazují i obhájci, Unie obhájců, podle nich otevřený dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana premiérovi Sobotkovi a také výroky nebo veřejné vystupování ministra spravedlnosti Pelikána zpotilizovaly odbornou otázku na reformu policie?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, mimořádně se to zpolitizovalo, což je vždycky nešťastné, protože policie podobně jako armáda musí být absolutně politicky neutrální.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, jak dopadne nejenom reorganizace policie, ale také třeba i fungování nebo setrvání vládní koalice. Jak ale dopadne nový trestní řád, pane doktore, nekonečný příběh?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zúčastnil jsem se v pátek v Poslanecké sněmovně takového zajímavého semináře, který spolupořádali poslanci ústavně-právního výboru Helena Válková a Marek Benda a bylo to mimořádně zajímavé, už samotnou účastí, protože tam byli akademici, byli tam advokáti, byli tam policisté, státní zástupci, také zástupci ministerstva spravedlnosti a zjednoduše řečeno, zdá se, že ty práce na novém trestním řádu nepokračují tak, jak se ještě před těma rokem nebo dvěma lety zdálo, takže nový trestní řád je asi v nedohlednu a vlastně nikdo tam nedokázal ani odpovědět na otázku, jestli ten nový trestní řád je nebo není potřeba.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A potřebujeme ho?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, řekl bych, že ano, ale nemusí to být nějaká, nějaká revoluce nebo kontrarevoluce, prostě je to logické. Máme nový trestní zákoník a to procesní zrcadlo, procesní pravidla určitě stojí za, podobně jako trestní zákoník, stojí za takovou tu zásadní revizi, zásadní inventuru a už by se mělo skončit s takovým tím neustálým, víte, jestli můžu říci, doktor Motejl kdysi, když tyto práce zahajoval, tak říkal, použiju, parafrázuji tu jeho větu, náš trest řád, on je 55 let starý, jak známo, připomíná vojenský prapor z třicetileté války, mnohokrát ostřelovaný, zasažený, proděravěný, záplatovaný, občas ho někdo ukradl, pak se ztratil, zase byl znovu nalezen, ale přesto pořád vlaje. A vojsko pod ním je sešikováno a zná svůj směr a cíl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je už vlastně skoro odpověď, bych řekl.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je skoro odpověď. Udělat v tom trošku pořádek. Určitě trestní řád musí být zrevidován a přijat asi nový, ale zase, víte je to koncepční práce, která jistě přesahuje rámec nějakého jednoho funkčního období jednoho ministra, takže ty práce musí pokračovat, nemusí se s nimi úplně spěchat, ale nesmí se zastavit právě proto, aby se odpovědělo na tu otázku, jestli a jak má vypadat případně nový trestní řád.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlí justice jinak než politika?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přemýšlí. Přemýšlí, protože v justici netikají ty volební hodiny. My opravdu nemáme takové ty cykly, jako že se všemi těmi výkyvy před volbami, po volbách a tak dále, prostě my jsme kontinuální, máme svoji paměť institucionální, historickou, víme, přežili jsme, nebo ne přežili, zažili, řekněme, a zároveň možná i přežili jsme všechny možné nápady, experimenty, reformy a pořád justice soudí. Někdy jsme nespokojeni s tím, jak to vypadá, zdá se nám justice pomalá, zdá se nám nekompetentní, ale jako systém prostě neselhala a myslím si, že je na ní spolehnutí, i když si asi třeba všichni úplně nemyslí, ale já tomuhle pevně věřím. To, co je škoda, je, že justice by mohla být a měla by být ještě mnohem lepší a že zatím právě díky některým těm nedostatkům toho systémového přístupu a toho kontinuálního řízení justice a strategickému uvažování justici prostě se tak jako potácí právě podle toho, který zrovna ministr spravedlnosti je v čele a co mu připadá důležité a co méně, tak se některé věci prostě odsouvají, jiné se zase zdůrazní a tak dále, to už jsme zažili mockrát a zdá se, že ještě zažjeme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přece jenom se tady projevuje nějaký ten cyklus, řekněme?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ale justice tím cyklem nežije. Justice jenom vždycky prostě bere na vědomí, že přichází nějaký nový politický cyklus, dívá se, kdo bude ministrem spravedlnosti trošku zvědavě si čte ty vládní programy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bílé knihy?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
A Bílé knihy a pak zjistí zase, že už to tady všechno bylo a že to zase nějak bude, ale nic zásadního se asi nezmění. Znovu říkám, je to škoda, je to škoda, protože kdyby právě existoval nějaký kontinuální orgán, který by právě nebyl tak závislý na tom, na momentální politické konstelaci a to, jestli by si nějaká hádka nebo soulad v té či oné koalici, jestli se blíží volby nebo je po volbách a jak dopadly a jestli se daří nebo nedaří sestavit vládu, to jsou všechno věci, které pochopitelně ovlivňují i tohle to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V nové knize amerického podnikatele a spisovatele Martina Forda, která je velkým hitem, se mimo jiné hovoří o tom, že větší roli v budoucnosti budou hrát chytří roboti a prý se dočkáme i robotů právníků, pane doktore. Klíčem je strojové učení, takže možná by se takový robot vyzval mnohem lépe v houšti paragrafů než člověk z masa a kostí? Co vy na to?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsem si jist, nejsem si jist. Výkon spravedlnosti je prostě činnost lidská, tudíž i činnost omylná, to jako nezakrývejme, ale obávám se, že žádný stroj v tomhle směru nemůže ten lidský prvek nahradit, prostě ty váhy, to poměřování, třeba někdy i trošku subjektivní pocit při tom rozhodování, který je zase vyvážený jiným pocitem do nějaké prostě spravedlnostní rovnováhy, obávám se, že můžeme používat stroje na vyhledávání informací právník, na jejich třídění a tak dál, a tak dále, to všechno už existuje, ale to konečné rozhodování, to, co je po právu nebo není, musí zůstat člověku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Justice opět debatuje o přísedících u soudu. Je jich prý málo a zhruba polovina je starší 60 let. Jaké je vůbec, pane doktore, jejich role, není to už trošku přežitek?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že to není přežitek. To, co jste říkala, je jistě pravda, ano, je jich málo, jsou starší, ale to je příznak. Příčina je asi někde jinde a jenom proto, že je jich málo a jsou starší, tak přece je neškrtneme a neřekneme prostě - to je nějaký jako přežilý prvek a my se bez nich obejdeme zase s takovou tou trošku pyšností profesionálů - přece my nejlépe víme jak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký přínos přísedícího pro profesionálního soudce?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak podívejme, jednak účast laiků je velmi důležitý vlastně kontrolní prvek, je to prvek veřejné kontroly výkonu soudnictví. O soudní moci se říká a je to tak, že vlastně ona nemá tu demokratickou legitimitu, ona se, protože lid je zdrojem veškeré moci, tedy i soudní, ale soudci nejsou nějak demokraticky ustanovováni, to znamená, ta veřejná kontrola výkonu soudnictví je tady bezesporu ústavně důležitá. Vedle toho ti lidé, říkejme jim laici, přece můžou přinést do soudního rozhodování svoji obecnou životní zkušenost. Řeknu příklad - rozhodování třeba o nezletilých dětech. Vždyť to je přece více o životě než o právu, než o nějakých složitých právních otázkách, rozhodování třeba pracovních sporů, kde se může střetnou názor zaměstnavatelů od názoru odborů a vyvážený nějakým teda ještě profesionálním soudcem. A v trestním věcech přece, kde se vyslýchají desítky svědků, přece ta životní zkušenost a i pro toho profesionála, já jsem si vždycky říkal, když jsem ještě pracoval jako trestní soudce a měl jsem kolem sebe tedy ty soudce z lidu nebo později přísedící, jestliže já je nedokážu přesvědčit v tom svém senátu, tak, jak potom může být přesvědčivé to rozhodnutí navenek pro tu širší společnost. Já si myslím, zbytečně si myslím, zbytečně si myslím, že je tady chceme vypudit ze systému jenom proto, že nám jako se zdají, že nám to komplikují nebo že to vlastně je celé k ničemu, ale nepodceňujme to. Nejde asi vyřešit to nějakým asi extrémním způsobem, že z toho uděláme povinnost nebo to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka třeba nároků, požadavků na takového přísedícího, jaké by měl mít vzdělání nebo odbornost?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
V každém případě by měl být trochu vycvičen, aby se vyznal v těch procedurách, aby tam opravdu se mohl soustředit na to, kvůli čemu tam je, a nemusel přemýšlet o tom vlastně, kde se to ocitl a co se od něj očekává. To, je to prostě takový trošku zanedbaný zapomenutý svět, ale znovu říkám, nemyslím si, že by měl být škrtnut z justiční soustavy, ani si nemyslím, zase se mělo překotně přemýšlet o nějakých porotách nebo něčem podobném, protože to už je opravdu zase velká změna, která by měla mnoho, mnoho dalších souvislostí. Museli bysme mít procesní předpisy a tak dále. Tady ta tradice nějaká byla sice, ale už je zase víc než půl století přerušená a těžko se k tomu úplně vracet. Spíš bych rozpracoval ten systém, který máme, aby, aby prostě dával to, co se od něj očekává.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde jsou, pane doktore, hranice soudcovské etiky? Ráda bych se zmínila o důtce, kterou dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu liberecký soudce Miloš Zbránek, a to za dva satirické internetové články o uprchlících. Proč vlastně kritizována nebyla jeho práce, nýbrž řekněme jeho výroky?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ten případ je už rozhodnutý, takže můžeme si dovolit nějaký komentář k tomu. Já si myslím, že bylo na místě, aby tato věc skončila před kárným senátem, který měl posoudit, jestli tedy to je ještě, řekněme, v rámci svobody projevu, který, kterou disponuje každý člověk, každý občan, anebo už je to za tou hranou a kárný senát řekl, že to je za tou hranou. Já mám názor úplně stejný, protože myslím si, myslím si, že být soudcem znamená přijmout určitou společenskou roli a s tou rolí prostě přichází určité sebeomezení. To není otázka, jestli mi něco zákon, i když tady to bylo i porušení zákona, ale jestli mi něco zákon přesně a přísně stanoví, tak jako očekáváme od jiných společenských rolí, že se budou nějak chovat, ať je to zrovna třeba policista, voják, učitel, lékař, farář, tak soudce je také společenská role a aby mu lidé věřili, očekávají od něj určité chování. A jestli toto chování, jestli toto chování a to všechno, co ten soudce může dělat třeba i ve svém osobním životě občanském, to všechno je vždycky za předpokladu, že to neohrozí důstojnost soudcovské funkce nebo důvěru v soudnictví a já si myslím, že veřejnost neočekává od soudce, že budou brilantní satirici a že od nich očekává úplně něco jiné a mimo jiné také jistou zdrženlivost, jistý odstup a uměřenost ve vyjadřování názorů. Ten talár zkrátka nosíme na sobě ať se nám to líbí, nebo nelíbí 24 hodin denně a takže musíme se podle toho chovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byla překročena hranice soudcovské etiky v tomto konkrétním případě?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že byla a jak říkám, bylo to i, jinak by to ani být nemohlo, porušení zákona, protože ta důstojnost soudcovské funkce, já myslím, že to je asi hodnota, o kterou každý soudce musí pečovat, aby nedělal nic, co by tu důstojnost snížilo a tady přinejmenším část společnosti to vnímala jako něco, co je problematické, aby soudce tohle dělal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vám za to děkuji, mějte se pěkně.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou a na slyšenou se těší zítra Zita Senková s vědcem Jiřím Drahošem. Dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.