Přepis: Jak to vidí Jiřina Šiklová – 18. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je doktorka Jiřina Šiklová, socioložka. Dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Litomyšl vzpomínala na setkání sedmi prezidentů před 20 lety, na tamní zámek v dubnu 1994 pozval tehdejší prezident Václav Havel své protějšky ze Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Slovinska a Maďarska. Ta schůzka se stala milníkem v evropské politice, v čem vy vidíte poselství?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já vidím především v to, že to bylo svoláno, že tam byla zdůrazněna úloha prezidentů, nemyslím jako právních subjektů, to nejsou prezidentské systémy, ale jako osobností, které mohou dějiny nebo to dění lépe řečeno ovlivňovat. To bylo to podstatné. A na tomto setkání v Litomyšli bylo řečeno například, že Václav Havel byl vizionář, ale není nic pejorativního degradujícího znevažujícího, protože on měl vizi jak by ta Evropa měla vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se naplnila nebo naplňuje ta jeho vize?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No právě, že já si myslím, že se tak nenaplňuje. On se domníval, že by ta Evropa, východní Evropa, tedy tyto státy měly více držet pohromadě a pokoušet se o vlastní prosazené své specifiky. Mimo jiné tam třeba upozorňoval, že vlastně největší problém Ruska je, že neví kde má hranice. To nebyl jako vtip, ale vlastně je to jako vtip. Speciálně dneska je to velice aktuální, že to Rusko opravdu neví kde jsou jeho hranice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, promiňte, paní doktorko, byla právě v Litomyšli, kde se připomínala tato událost datovaná tím rokem 1994. Jak se dnes na to možná i ti diskutující i samotní občané Litomyšle, protože to mělo velký význam pro toto krásné město, dívají s odstupem času?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, přesně toto tam hodnotili, postavení a význam této vize nebo této koncepce Václava Havla, no, a pak tam třeba Dobrovský, Schwarzenberg a tak dále, Marta Smolíková a podobně uváděli teda tuto situaci jaká je, ano, že vlastně dneska se tato myšlenka už nezdůrazňuje a že by asi těžko někdo tam dneska pozval tyto prezidenty, pokud by oni vůbec přijeli, a že tato koncepce je de facto opomíjena. A to myslím, že je hezké, byl tam i starosta Briedel a tak dále, Rupnik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nám, promiňte, paní docentko, chybí komunikace?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já bych řekla, že to není jenom komunikace, ale že to je buď nechuť a nebo obava vystupovat přece jenom pohromadě, že pořád se tady projevilo to a projevuje to, co bylo po převratu 89 řečeno Václavem Klausem, buď se budeme dívat každý zvlášť na Západ, a nebo dohromady, ale pak půjdeme na Východ. Já si myslím, a nepřímo tady v té Litomyšli to bylo zdůrazněno, že ten pohled na Východ není jenom pohled někam do Asie, ale že to je pohled na to, že bychom mohli my vytvářet určité jaksi významnější společenství nežli dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropa, střední Evropa minimálně by se tedy měla více semknout.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Asi tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za pár dní ostatně uplyne 10 let od našeho vstupu do Evropské unie, což bylo další téma, na které jste diskutovala tentokrát v Kroměříži. To členství v Evropské unii pro nás symbolizovalo návrat do Evropy, jak vy vnímáte vlastně nebo možná i bilancujete těch 10 let?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak já nejsem k tomu nějak kompetentní, já jsem pouze občanka a nic víc, ale bezesporu toto setkání v Kroměříži, které bylo tedy svoláno z iniciativy vlastně místní knihovny, bylo velice významné v tom, že se tam zopakovalo co ta Evropa de facto je. A že střední Evropa nebo vytváření té Evropské unie, že ty střední Evropa vnímá své zase specifické místo a že prostě nemůžeme se na to dívat, že někdo jak se to říká oni nám omezují jak máme mít velké okurky a jak mají být zahrnuté brambory. Ne, neomezují, oni pouze říkají, chcete-li mít naši značku, tak pak to musí odpovídat těm parametrům. Konečně docela laicky řečeno, když si půjdu někdy koupit chleba, tak taky budu chtít vědět jaké je značky a jestli tam bude mít značku tohoto druhu, tak budu chtít tu značku a Evropská unie nám toto nabízí. Samozřejmě má to i pro nás velké výhody zatím, protože ještě se dostáváme na úroveň vyspělejších států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S jakými názory nebo možná dotazy se setkáváte v souvislosti s naším členstvím v Evropské unii?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prostě řada lidí domnívá se, že to je omezování, že je to nadvláda, dokonce třeba jako, že to je totéž jako RVHP, ano, a tak dále. Není, já jsem tam připomínala mimo jiné, že o tu myšlenku vytvořit jakousi jednotnou Evropskou unii, s tím nepřišlo se až teprve v 90. letech z podnětu Západu, ale o tom jednal Tomáš Garrigue Masaryk s Richardem Coudenhove-Kalergi z Rakouska a vytvářeli a chtěli vytvořit jakousi Panevropu. Pak v roce 1923 zase Masaryk Coudenhove-Kalergi a další zase tu Panevropu a nebo střední Evropu trošku Pandán už ke vzniklému Sovětskému svazu. Takže já tu aktuálnost tady vidím, jenomže možná, že mnozí naši spoluobčané toto nevědí nebo se to nezdůrazňuje, že to není něco nového, ale že to je něco, co tady bylo a co je tedy stále, jak je vidět aktuální a můžete dostávat vždy aktuální jinou podobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme například na průzkum agentury STEM k Evropské unii, tak této instituci nyní důvěřuje 34 % Čechů, je to vůbec nejnižší míra důvěry od roku 1994, kdy agentura s průzkumem začala, klesá i důvěra v Evropský parlament, momentálně mu věří 30 %, což je o 5 % méně než loni v září. Čím si to lze vysvětlit tak nízkou důvěru?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Promiňte, tady je jeden problém, co to je důvěra? Když se mě někdo zeptá důvěřujete naší vládě? Tak já bych nemohla odpovědět jednoznačně, ano, já bych se musela a na co, v čem?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Záleží formulace té otázky.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Záleží na formulaci. Já chápu, že tedy takového průzkumy sice nejsou zkresleny, ale tou formulací není jasné, co se pod tou důvěrou myslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ve skutečnosti je vyšší?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, já si myslím, že je vyšší, protože zatím jsem se nesetkala s tím, že by jako někdo říkal ať z ní vystoupíme, i to je možné. A nakonec vezměte třeba takovou Ukrajinu, Ukrajině nebyla nic jiného nabídnuto nežli sféra volného obchodu, a protože to vláda odmítla nebo naznačila, že to nechce, tak tedy se lidé rozhodli a začali manifestovat a dělat ty demonstrace na náměstí v Kyjevě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My bychom přece jenom bilancovali možná jako občané, vy jako socioložka i pedagožka, tak co Česká republika získala tím členstvím v Evropské unii a možná i co přišla, protože samozřejmě ta současná situace není úplně ideální, zejména co se týče jihu, jihovýchodu Evropy.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak minimálně získala to, že jasně patří do Evropy, o to jsme se snažili, patřit do znovu se vrátit do Evropy, jejíž čelním zakladatelem jsme nepřímo byli. Vzpomeňme jak se vždycky říkávalo Evropu tvoří vlastně kdo má království Bohemia, že jo tedy a tak dále. My jsme opravdu v tom středu Evropy. Tak to je asi jedna z věcí. Druhá věc, zařadili jsme se do států, které jsou asi výrazně bohatší a také demokratičtější než státy, které jsou na východ od nás, o to se dneska můžeme o tom přesvědčit kdykoliv, a to jsou všechno důvody asi, proč je to velice dobré. No, samozřejmě dostáváme do otázky konkurence, ale nemyslíme si nebo nemysleme si, to je asi lepší, že když se třeba zrušily hranice mezi jednotlivými panstvími, hrabstvími, tak taky potom se objevila konkurence mezi těmi hrabstvími a přes tu by dneska asi nikdo nechtěl, aby tahle Markrabství moravské a Markrabství slezské mělo zase jiné hranice s Královstvím českým a muselo se tam pořád platit cla a nesmělo se spolupracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je ale téma Evropské unie přece jenom vnímáno někdy kontroverzně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Protože nadnáší nad princip národů a národností nadnáší právě ten evropský rozměr a zdůrazňuji, že jsou určité otázky, které mají vyšší význam než jenom ty otázky národní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Klaus, bývalý prezident v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář uvedl, že současný proevropský kurz Česka považuje za prohru svojí i 10 milionů občanů Česka, má na mysli největší integraci Česka do evropských struktur a přijetí eura. Jak vy to vidíte?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak za prvé, mně se nelíbí, že Václav Klaus, který byl takzvaně proti Evropě, tak bylo to v době, kdy on byl teda významným činitelem, tak to bylo přijato, čili je to v těžkém rozporu. Za 10 let nemohu změnit, jsem-li principiální, totálně svůj názor. Za druhé, podepsat tu dohodu, to tehdá stačilo, aby tam jel pouze tehdejší premiér Špidla, nikdo další tam neměl jet a doslova Václav Klaus se tam vnutil, aby se tam také podepsal. Pamatuji si ještě, to není tak dávno, jaké měli problémy s tím, protože tam nebylo na té listině ani místo pro druhého člověka. Takže jsem zásadně těžce proti něčemu, tak nebudu se cpát, abych to mohla taky podepsat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidíte ten největší přínos našeho vstupu nebo členství v Evropské unii?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Za prvé bezpečnost, ano, jsme celek. Kdyby se to, co mezi Ukrajinou a Ruskem stalo tedy některé zemi, která je v Evropské unii, to znamená, že by byla ta země napadena, že by tam šli vojáci, tak asi, ne asi, zcela určitě ta Evropská unie půjde na obranu toho svého členského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně můžeme ještě také zaznamenat 15 let od našeho vstupu do Severoatlantické aliance a na podzim samozřejmě 25 let, čtvrt století od pádu Berlínské zdi a změně poměrů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, a nemyslíte, že to jsou dobré informace, že je také dobré uvědomit si, že za rok to bude 70 let, co v Evropě, v této střední Evropě neexistuje válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvědomujeme si to?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se obávám, že si to neuvědomujeme, a to je naše chyba, to se nikdy nestalo předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal jeho dosavadní první náměstek Zdeněk Hazdra. Rada ho zvolila ve třetím kole volby. Jeho prioritou je získat ústavu nejenom renomé, ale také důvěryhodnost. Jak vy vnímáte jednak tuto volbu, ale hlavně význam této instituce, její roli v dnešní společnosti?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak ještě k té volbě. Já pana Hazdru znám jenom z té diskuse, že měl nějaké potíže, když publikoval práce a že tam část textu nebyla jeho. Což zrovna, pokud je to pravda a asi to pravda je, není nejlepší doporučení pro šéfa ústavu. No, a druhá věc, nevím jaksi nevím, že by měl nějaké velké organizační schopnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou ale fakta prokazatelná?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Fakta, já si myslím, že lidé se obávají, že když tam bude nějaký ředitel, který bude jasně pod kontrolou určité politické strany, takže se třeba nebudou ty materiály, které by mohly kompromitovat, někoho z té druhé politické strany vydávat, ale to vůbec není pravda. Vedle toho ÚSTRu, který řeší otázky, co se bude publikovat, jak se to bude publikovat, na jakých tématech se bude pracovat, existuje archiv bezpečnostních složek, a to funguje úplně nezávisle ať je tam kdokoliv ve vedení. Tam prostě přijdete, chcete ty materiály a oni vám je dají, můžete si je přeroxovat, zaplatíte za to pochopitelně, takže to, že bychom neměli v tomto případě přístup k vlastní minulosti, to tedy opravdu nehrozí, přístup k archivu. A toto je podle mně taková snaha, která témata se budou zdůrazňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snaha koho?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, snaha asi vždycky některé části historiků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký má tato instituce Ústav pro studium totalitních režimů význam, protože jsme hodně debatovali v posledních měsících o tom zda mít nebo zrušit lustrační zákon, jakou roli hraje?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, to není jenom lustrační zákon, to je třeba lustrační zákon, o něm se mluvilo, že už by se měl dávno zrušit, ale to je třeba přístup k těmto materiálům, když někdo žádá o takzvaný třeba uznání třetího odboje. To jsou materiály, které tedy existují a které pořád někdo třeba v té politice může na toho druhého vytáhnout nebo zase je teda upozadit, jak se dneska říká a neuvádět je. Já si myslím, že tohle je důležité, aby to bylo k dispozici. Jestli se to bude jmenovat tak nebo onak, to asi není podstatné, ale tím, že to vzniklo v jiných postkomunistických státech, tak asi teda by to zatím mělo u nás ještě pár let existovat a pak to teda přičlenit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu například bezprostředně po pádu zdi a respektive znovusjednocení Německa vznikl právě úřad, který nesl jméno po současném prezidentovi panu Gauckovi, tam je úvaha ukončit činnost této instituce v roce 2019. Od čeho odvíjet tu hranici, kdy by měl zaniknout nebo skončit?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To nevím, ale myslím si, že by to těch 2019 možná taky stačilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku narážím i u té předchozí otázky, paní docentko, na to, že Ústav pro studium totalitních režimů má podle zákona zkoumat a hodnotit dobu nesvobody, tak by mě zajímal váš názor, jak jsme zpracovali právě naše dějiny?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je právě to, co tam vzniká jako problémy, že teda je, od kdy, do kdy byla totalita, co to byla totalita, jestli je totalita, když existují politické strany jako třeba bylo 45 až 48, ale vlastně i potom existovaly politické strany a co to teda vlastně je? Tyto otázky se tak také řeší. Já považuji pořád za důležité to, že je tam existující archiv, ten archiv bezpečnostních složek, kde ta skutečnost je zaznamenána, ale je chybou, jestliže dneska lidé, kteří si ty věci vypůjčují, tak neví jak to mají interpretovat. Já bych se nerada dožila situace, kdy vlastně historie naše by byla na podkladě materiálů, které psala StB. Za prvé bychom měli naučit nebo to by byla asi úkol toho ÚSTRu jak tedy toto materiály hodnotit, že ti StBáci si velice často vymýšleli, zkreslovali, ale také zachycovali věci, které jsou absurdní, že by se zachycovaly a podobně. Jestli, když někoho označili tak nebo onak jako svého spolupracovníka, jestli je to vůbec pravda a podobně. A pokud bychom tento archiv zavřeli, tak bychom si taky zavřeli možnost toho člověka hodnotit jak dalece byl nebo nebyl morální. Právní význam to asi nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je docentka Jiřina Šiklová. Válečný veterán a novinář Bedřich Utic se stal letošním laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Kritériem pro udílení je odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost. Vy pana Utice dobře znáte, paní Šiklová?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, znám, on to je výborný člověk, znala jsem ho, tedy on byl také rozhlasový pracovník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Abychom teda připomněli, znám i členy jeho rodiny a jsem ráda, že ta společnosti pro česko-izraelskou spolupráci navrhla ho, předtím dostal tuto cenu jako první Václav Malý, dnešní světící biskup, pak Kamila Moučková a Bedřich Utic je tedy ten třetí. A já jsem ráda, že totiž, to je jednoznačně osobnost, která teda angažovala se ve prospěch této republiky, třikrát emigroval, je to paradox, že emigroval napřed před Hitlerem, pak se sem vrátil, pak emigroval před komunisty, pak se sem vrátil, ještě mezitím emigroval do Anglie a tak dále. Takže i to je, bych řekla, že Bedřich Utic právě tím svým osudem a tím svým jednáním je jakýmsi symbolem toho, co se za toto poslední století prožilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi život obou pánů Lustiga i Utice má hodně společného, taková trošku, odraz těch našich dějin 20. století.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Přesně, na životopisech těchto dvou lidí by se daly napsat dějiny tohoto národa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se zmínila o kategoriích jako je odvaha, statečnost, lidskost, spravedlnost, co nám dnes říkají?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, to je vždycky problém, že tyto pojmy jsou naplňovány jiným významem poněkud, ano. Odvaha může být různá, odvaha může být pro vykonání určitého konkrétní činu, ale také odvaha něco říci a jestli to bylo odvážné v tom momentu říci to není pravda, já s tím nesouhlasím, já to nepodepíšu, to se někdy dozvídáme až třeba za několik let, proto je myslím dobré jak u toho Arnošta Lustiga, tak tedy u toho dnešního laureáta Bedřicha Utice, že jsou tyto ceny dávány právě s tím odstupem let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno se dotazoval jeden pás posluchač, popisoval jak se schází se svými kamarády v jedné kavárně a debatují o životě, o politice, o vlastenectví a ptal se mně, jestli dnešní mladá generace se zabývá právě otázkami jako je třeba vlastenectví?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já o tom také nevím, já mohu soudit tak pouze vysokoškolských studentů, a to není zase to úplně typické, ale řekla bych, že třeba u toho Bedřicha Utice tak, jak to tak vidím, zaujalo mě to, že ten člověk byl v bojích třeba u Tobruku a tak dále. Víte, že toto je zaujalo a taky je zaujalo to, že jeho paměti se psaly teda Jana Hradílková, protože sám Bedřich Utic je slepý, takže on ji to diktoval, tak že tam je řada takových lidských momentů včetně přiznání se kdy se ve válce bál, jak jednal, a to myslím, že mladí lidi oslovuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy vnímáte hrdinství? Těžká otázka možná.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je velice těžká otázka, ale hrdinství je něco, co člověk by měl prosazovat, protože je o tom přesvědčen i s vědomím, že to nemusí být oceněno a nemusí to být uznáno. Dneska, je tady Velká pátek, také vzpomínáme nebo aspoň ti z nás, kteří jsou seznámeni s křesťanstvím a ke křesťanství tato civilizace se odvolává a patří, že byl ukřižován jeden ten Ježíš Kristus, prorok, který určitě si nehrál na hrdinu, ale pouze opakoval svoje názory, kdybych to velice civilně a moderně řekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy vnímáte tu symboliku právě Velikonoc?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, já ji vnímám jako symboliku, ale ne jenom otázka vajíčka a pomlázka, ale symboliku toho, že k této kultuře patříme, že tedy tady evropská kultura bezesporu z toho křesťanství vyšla, takže každý by měl, nemusí být věřící, ale vědět, že toto existuje a nemohl by si nebo neměl by si plést Buddhu a Ježíše Krista.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlásíme se k našim křesťanským kořenům?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se obávám, že se nehlásíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku narážím, promiňte, na to, že slýcháme jak ubývá tradiční rituálů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, a nebo se ty rituály mění jenom v takové pitominky a že si lidi by málem pletli, že teda Valentýn je stejná oslava jako třeba Velikonoce, že jo, nebo Vánoce se vám tedy zredukují na koledy, jejichž význam neznáme a když se zeptáte někoho na koledy, tak ti lidé to neví. Neví například co to znamená, že zvony uletěly do Říma, proč se používají a budou používat teďka řehtačky, co to je Bílá sobota. A já ne, že bych teda se snažila děti nějak nebo dneska už vnoučata příliš v tomto směru ovlivňovat, ale tím, že se určité věci dodržují, tím, že se něco tedy pojmenuje, tak to je asi dobré, i když se přiznám, že ten bochánek koupím, protože ho bych asi neupekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dbáte ve vaší rodině na tradice?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jak se to vezme, určitě se připomínají a určitě se sejdeme u stolu. Stůl a sejít se u něj aspoň někdy celá rodina, já myslím, že to je velice významné pro uvědomění si rodiny a sounáležitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou v rodinném kruhu i Velikonoce?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak částečně. My budeme na chalupě, pak tam přijede dcera se svými syny a manželem, takže nás tam bude dost a určitě tam přijdou ještě nějací přátelé, ale já to považuju za hezké se sejít a tak alespoň se jeden druhému podívat do očí a říci tak, a jsou tady Velikonoce, nepřímo zopakovat, co to ty Velikonoce jsou, a potěšit se z toho, že začíná nové jaro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vám, paní Šiklová, a také samozřejmě našim posluchačům všem přeji krásné svátky a budu se těšit opět na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já taky, všem přeji hezké Velikonoce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí se přihlásí po svátcích v úterý s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.