Přepis: Jak to vidí Jiří Pruša – 13. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V cestovatelském "Jak to vidí" se povzneseme do výšek. Pozvání totiž přijal pilot a bloger Jiří Pruša. Dobrý den, vítejte.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Dobré ráno, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy si, pane Jiří, dál plníte svůj sen a také plán vlastně přeletět nad ostrovy světa. Nejdříve to byla Evropa. I to byl důvod, že Evropu jste už dostatečně poznal z výšek, vlastně z letadla a vydal jste se nad Karibik, nad karibské ostrovy?

Čtěte také

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Tak asi ano, protože opravdu v Evropě už těch ostrovů a souostroví příliš mnoho nezbývá, takže ..., která jsem tedy nepřeletěl, takže hledám další místa po světě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeměkouli.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Po zeměkouli a no, teď vyšla řada na Karibik, který jsme absolvovali tedy v březnu a dubnu letošního roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A já dodám, že nejenom s Cessnou, ale také s filmovým režisérem Petrem Nikolaevem. Už vám bylo samotnému smutno na palubě, že jste si přizval parťáka?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Určitě, tak tímhle tím se to trošičku ... taky rozšířily ty možnosti, protože Petr samozřejmě jako filmový režisér do toho dal trošku zase jiný, jiný úhel a já, když letím sám, tak jednak nestačím všechny kamery a všechno obsluhovat tak, aby prostě to bylo, z toho se pak dal udělat nějaký dokument. Děláme takové jenom menší a samozřejmě taky Petr jako režisér to vidí úplně jinak a podstatně zajímavěji. Potom, když vidím ty jeho výsledky, tak, tak samozřejmě je to zajímavé, takže my z toho chceme připravit televizní, dva televizní dokumenty z té cesty. To si myslím, že je velký vlastně rozdíl oproti těm předchozím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohl jste se tentokrát více soustředit jenom nebo primárně na let, na knipl?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Přesně tak, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste s Petrem Nikolaevem mimochodem spolupracovali na filmu o našich legionářích v Rusku. To byla sibiřská anabáze, teď karibská anabáze.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ano, my jsme, no, tak ta sibiřská anabáze, já jsem teda taky si hrozně přál letět do Vladivostoku, ale v Rusku to pořád ještě není tak jednoduché, protože mimo jiné do dvoumístného letadla mi chtěli dát dva, dva další teda kontrolory. Jeden, jeden z ministerstva zahraničních věcí a jeden z ministerstva obrany, takže, takže to samozřejmě bylo těžko zvladatelné a pak prostě je tam problém s benzínem a s různými povoleními, takže, takže to zatím, já pořád věřím, že se na tu Sibiř dostanu i teda letadlem, ale s Petrem jsme to absolvovali především vlakem, což samozřejmě jsou velké vzdálenosti. Nějakých, ujeli jsme asi 80 hodin ve vlaku, no a připravili jsme z toho dokument, který byl v televizi asi před měsícem a jinak ale spolu pracujeme, připravujeme tvorbu velkého hraného filmu o sibiřské anabázi našich legionářů. Problém samozřejmě největší, který je, tak je stále ještě ten rozpočet toho filmu, takže to musíme doladit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem kousek toho filmu, obrazně řečeno, jste vlastně měli s sebou i tentokrát na Cessně.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ano, ano, tak my samozřejmě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový detail.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Teď to propagujeme, takže jsme si na Cessnu americkou nalepili, nalepili teda logo našeho filmu Legionáři, tak tam, jestli máte tohle namysli ...?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ano, to jsme chtěli ukazovat světu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu Cessnu jste si půjčili na Floridě?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
To bylo půjčený na Floridě, protože letět do Spojených států nějakým sportovním letadýlkem z Evropy by jednak trvalo hodně dlouho a jednak už bysme doletěli do Ameriky, tam bysme museli zase dělat údržbu a tak dále, takže to by se prodloužilo, zřejmě i prodražilo. Tohle to byla prostě jednodušší varianta. My jsme doletěli do Miami, tam jsme si půjčili tu Cessnu, a pak jsme teda obletěli celý, celý Karibik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cessna 172 Skyhawk, čtyřmístní hornoplošník jednomotorový, ta další dvě místa zbyla na techniku?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Krásně jste se to, krásně jste se to naučila, ano a další dvě místa, no, tak jednak tam musíte mít, protože jste, já nevím, 80 % nad mořem, tak tam musíme mít záchranný člun, vesty a tak dále, takže, takže todle a pak samozřejmě spousta techniky. My jsme svejch vlastních věcí neměli tolik, že člověk potřebuje ..., já vždycky spočítám těch dnů, 14 dnů, 14 triček a spodního prádla a ponožek, tak je to jasné, ale zbytek jsou potom, je to, je to všechno vybavení, protože jsme měli několik kamer, všechny nabíječky, dráty a tak dále, takže jsme tam byli poměrně i takhle docela stísnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o ostrovech, použili jste ten člun, teď nemyslím ten záchranný, ale jestli jste se také v nějaké volné chvilce samozřejmě vykoupali a podobně?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ne, ono to vypadá, ale těch volných chvilek není moc, jo, nebo prakticky nejsou žádné, protože přijede, přiletíte, přistanete, musíte stahovat spousty gigabitů kamer, musíte všechny kamery nabíjet a tak dále, všechno připravit na, na druhý den. Samozřejmě člověk se taky potřebuje najíst, nějak ... někde, někde ubytovat a ráno zase utíkáme na letiště, anebo teď to ještě Petr vylepšil tím, že jsme měli s sebou drona, takže on ráno vždycky trval na tom, že v šest jsme museli teda ještě někde lítat s dronem a s tím filmovat. Takže to bylo ještě navíc. Tak musím přiznat, je to sice zvláštní, ale já jsem se nevykoupal ani jednou, přestože jsem asi dvakrát si už jako říkal, tady se musím vykoupat, bylo to tam překrásné, ale nezvládli jsme to, Petr taky ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba jste si, pane Jiří, pořídil i kajmanský řidičák, ale to prozradíme až po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třináct dní v karibském leteckém ráji prožil pilot Jiří Pruša, který nám o tom vypráví na Českém rozhlasu Dvojce. Kudy vlastně vedle vaše expedice?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Tak my jsme si půjčovali letadlo kousek, asi 100, 100 kilometrů západně od Miami, odtamtad jsme vyletěli na Kea West, kde jsme se vlastně odbavili celně a pasově teda ze Spojených států a ta cesta, nemůžete se, v podstatě se nemůžete vyhnout Kubě. Proč říkám vyhnout? Protože přece jenom pořád ještě jsou tam ty, ta politická omezení, takže i my jsme měli problém. Nejdřív jsem přihlásil letový plán přes Kubu teda na Kajmanské ostrovy, oni mi pak řekli, že to nesmí být plán WF Air, že musí být IFR, což znamená, že v podstatě vás přesně říděj, o tom jim asi, asi šlo, abysme jim tam jen tak nepoletovali. Já zase nemám platnou licenci na IFR, takže jsem se trošku obával. Nakonec prostě jsme to vyřešili tak, že prostě jsme zkombinovali ty plány, oni si toho nějak nevšimli, pustili nás, proletěli jsme, přistávali jsme potom na Kajmanských ostrovech. Bohužel nad Kubou jsme museli letět ve výšce 12 tisíc stop, asi 4 tisíce metrů, takže jsme nemohli ani nic filmovat, ani vidět, protože jednak byl opar a jednak prostě tohle to je hodně daleko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste právě, že vám do toho vstupuji, chtěli i natočit Zátoku Sviní ...

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
To byl náš ..., já jsem si to strašně přál samozřejmě, tak člověk má v hlavě tyhle ty jména a prostě ty události, ke kterejm tam došlo a my jsme ji sice viděli kdesi zdálky, ale na natočení to nebylo. Mám dojem, že jsme to zkoušeli, ale tam prostě nic nevidíte, tam je potom nějaký opar. Takže, takže prostě Kubu jsme, jsme nezvládli jako nafilmovat, prostě jenom, jenom jsme ji takhle přeletěli, jak říkám, ještě s troškou obavy, protože přeci jenom se bojíte, nevíte, jak, jak to tam funguje vojensky a politicky, tak aby na nás někdo nevystartoval s nějakejma jejich stíhačkama, protože prostě bysme se nedrželi přesně jejich koridoru, tak tak jsem letěl naprosto přesně ve správné výšce a po správné trati a tak, což je něco, co obvykle nedělám, ale tam prostě jsme byli velmi, velmi disciplinovaní. Přistáli jsme na Kajmanských ostrovech a tam vy jste zmínila ještě před přestávkou o řidičském průkazu. Kajmanský ostrovy jsou takový trochu větší skály a když si tam chcete půjčit auto, tak prostě musíte, musíte požádat o jejich řidičský průkaz. Oni vám ho sice vybaví okamžitě na místě, ale jde tam o to, že za něj zaplatíte 10 dolarů, takže holt dneska jsem tedy držitelem kajmanského řidičského průkazu, nevím, jestli mi ještě někde bude platný, ale mám ho a jsem samozřejmě na něj pyšný. Pak z těch Kajmanských ostrovů jsme, jsme letěli směrem na východ. To znamená nad, na, teď mi to všechno neskáče do hlavy, na Jamajku, z Jamajky pak přes Dominikánskou republiku, přes Haiti a Dominikánskou republiku, tam je strašný rozdíl mezi tím Haiti, který je strašně chudá, ohromně chudá země, to vidíte i seshora, domy bez střech a tak dále, všechno špatný, krásný pláže úplně prázdný a pak Dominikánská republika, po Dominikánské republice to bylo Portoriko, pak Britské Panenské ostrovy a Americké Panenské ostrovy a směrem, směrem dolů, takový krásný jména jako Saint Kitts a Saint Nevis a Saint Marteen a dorazili jsme prostě až na Trinidad a Tobago, kde už vlastně se díváte přes moře do Venezuely. Takže na Trinidadu a Tobago, tam jsou spokojení, tam je jim dobře a říkají, jak v tý Venezuele je špatně, tak, tak to, no, my jsme se tady cítili špatně, i tam, protože je to poměrně takový nějaký, na nás to působilo jako kriminální prostředí trošku, všude, všude, všude teda ostnatý dráty a tak dále, nikde nikdo po ulicích, ale oni tam byli spokojeni, aspoň ta paní to říkala, co vedla ten hotel, no a pak jsme letěli zpátky přes Barbados a podobnou vlastně cestu, tam, tam velká volba není, na Bahamský, na Bahamský ostrovy a z Bahamských zpátky teda do Spojených států. Takže tohle dalo 13 dnů, bylo to 50 letových hodin, no a poměrně jako, bych řekl, našlapaných, protože v těch 13 dnech tohle uletět, tam je ještě jeden velký problém, že prakticky všechny ty ostrovy jsou, každý z nich je vlastně samostatná země, to znamená musíte, když tam přiletíte, tak musíte procházet milionem prostě byrokratických postupů a když odlétáte, tak taky. Takže průměr přílet byl tak kolem hodiny a hodiny a půl papírování a na odlet to stejný. Takže tři hodiny, dvě až tři hodiny denně zabijete jenom na papírech, což samozřejmě člověka jaksi uvádí k šílenství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně byrokracie tedy.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Přesně tak, jo, protože jednak to zdědili po Angličanech, Francouzích a jiných koloniálních mocnostech a jednak si do toho přidávají asi sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se zmínil o tom, že samozřejmě to nebyla nějaká dovolená, ale pracovní cesta, kdybych to takhle nazvala, takže ty bezletové dny byly také plné dalších příprav a podobně, ačkoli mi přijde, pane Jiří, když jsem si pročítala vlastně i váš zápisník, deník z té vaší cesty, tak často to byly i velmi vzrušující okamžiky, které jste tam zažili třeba s mikrovlnkou a podobně.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Tak jasně, tak některý, některý ty okamžiky jako ne, ani nepřivoláváte, ani je nemůžete nějak to. To, to je řada těch situací různě po letištích a letových a tak dále, a pak jsou samozřejmě ty, které si člověk jaksi přivolá. Jednak těžko někdy zapomenu na jízdu na ostrově Grenada, kde jsme jeli s nějakým totálním šílencem asi třičtvrtě hodiny v noci po úzkých silnicích a já se nějak zvlášť nebojím, ale tady jsem si opravdu celou dobu přál, aby už to skončilo a protože to ..., on se s náma v klidu bavil, že jo, s tou otočenou hlavou po těch zatáčkách a tak dále, tak to byla jedna. Pak vy jste zmínila tu, tu mikrovlnku. Petr chtěl jednou v neděli právě na ostrově Grenada udělat snídani, tak já jsem samozřejmě měl radost, jak se dobře nasnídáme, no, takže on dal dvě vajíčka, uvaříme je v mikrovlnné troubě a ono to vybouchlo prostě a tam, na to celej ten pokoj, tak jsme pak se věnovali uklízení pokoje a na snídani jsme zapomněli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skútr také pozlobil, co jsem četla.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ano, my jsme chtěli taky filmovat Barbados. Na Barbadosu to byl vlastně jediný neletový den, jo, z těch třinácti, ale my jsme ho pak museli zaplatit tím, že ten další den prostě jsme letěli osm hodin, protože to bylo spočítaný přesně tak, aby, abysme to za těch 13 dní stihli, takže když jsme ten jeden den vynechali, tak jsme si půjčili skútr. Jednak samozřejmě na, na každém tom ostrovu někde se jezdí vpravo, někde vlevo. Na Barbadosu se zrovna jezdí vlevo, takže to už přináší trošičku problém a další problém je, že měli i přehozený teda brzdy, no a když se proti nám v zatáčce objevilo auto, naštěstí to bylo jenom ještě těsně při výjezdu prostě z toho hotelu, tak já jsem zmáčknul ty brzdy, ale jak byly obráceně, tak jsme dostali smyk hned na přední kolo a praštili jsme sebou, což samozřejmě nebylo příjemný a nějaký odřeniny a tak dále, já jsem pak nemohl druhej den chodit, no, tak takhle, ale všechno jsme zvládli a odletěli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak Jiří Pruša s Petrem Nikolaevem zvládli vydat se po stopách Kryštofa Kolumba i Boba Marleyho, o tom za chvíli.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas Dvojka vám přináší rozhovor o Expedici Karibik 2016, kterou absolvoval pilot Jiří Pruša s filmovým režisérem Petrem Nikolajevem. My jsme navnadili posluchače na to, že se podíváme na místa, která jsou spjata s Kryštofem Kolumbem i Bobem Marleym. Kde to bylo, pane Jiří?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Tak Bob Marely byl ..., to byla Jamajka, takže tam se nám podařilo, bohužel teda teď jsme tam byli v neděli, takže jeho muzeum bylo, bylo zavřené a odmítli nás tam pustit, přestože jsme se snažili, ale Petr tam udělal hodně, hodně záběrů a prostě se nám to jako podařilo teda zachytit. Takže, takže to bylo na Jamajce a pak jsme byli na ostrově, teď ..., v této chvíli mi vypadá to jméno, kde přistál, kde přistál, kde přistál Kolumbus a tam jsme prostě byli i vlastně na té, na té pláži. To jsme všechno nafilmovali, viděli, takže, takže to si myslím, že tím to bylo ohromně zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aspoň vidíme, kolik je vlastně těch ostrovů. Teď jiný Saint Marteen, ano?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Já jenom řeknu, to byl San Salvador, kde přistál tedy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
San Salvador, tak.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Mně to došlo, omlouvám se za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co přistání "touch-and-go"? To je jiný ostrov?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Ne, "touch-and-go" teda je výraz pro přistání, kdy se jenom dotknete země a vlastně pokračujete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, ano, samozřejmě.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Já tady, tady bych se jenom rád pochlubil to, že já se snažím zkompletovat sbírku přistání teda na těch nejsložitějších letištích na světě, kterých ... v tý první desítce a tady v tom Karibiku vlastně jsou uváděna dvě a to je Svatý Bartoloměj a ... a, a Princezna Juliana, takže nám se podařilo na tom Svatém Bartoloměji přistát a tam jsme dělali teda "touch-and-go", udělali jsme ho dvakrát. Musím říct, že to bylo docela, docela drsné, protože to, ta přistávací dráha je vlastně v údolí, před ní je asi stometrový skalní útes a ona se svažuje k moři, je krátká, končí, končí na pláži a je tam dost turbulentní vítr, takže poprvé jsme vlastně ani neudělali teda, jsme se nedotkli, to jsme jenom přeletěli a za dva dny, když jsme se tudy vraceli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"And-go" ....

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Přesně, tam jsme udělali jenom "go", takový nízký průlet, ale mě to sedělo v hlavě, protože prostě to bych se styděl, že jsme, že jsme to nezvládli, takže při cestě nazpět jsme pak "touch-and-go" zvládli, ale, jo, musím říct, že to tam je docela, docela drsné a na té, na té Julianě, tak to pro malý letadlo vlastně není tak složitý. Tam je spíš problém pro větší letadla, když startují, tak se startuje proti, proti vysokým kopcům, tak ony se jim musejí vyhýbat, my jsme tam udělali "touch-and-go" a nafilmovali jsme ty lidi, kteří tam zase na druhou stranu filmujou ty letadla, co přistávají těsně nad pláží. To je ta známá pláž, kterou najdete všude na internetu, jak tam letadla lítají asi 5 metrů nad zemí, takže my jsme tam byli taky jedno z těch letadel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou vlastně všechny ty ostrovy nějak ze vzduchu svým způsobem podobné, když srovnáte opravdu ty stovky ostrovů, které jste, nad kterými jste přeletěl, ať už v Evropě nebo v jiných částech světa?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Já jsem už, už začal rozeznávat teda různý typy těch ostrovů a tak dále, poznáte samozřejmě, jestli jsou vulkanické, jestli, já nevím, Alándské souostroví ve Finsku nebo, nebo Kvarkenské souostroví ve Finsku vlastně vzniká tím, že se, že se ... jako vystupuje dno, které bylo nějakých, že jo, sto tisíce let pod ledovcem, tak dneska vystupuje nahoru, tak mají zase úplně, úplně jiný tvar. Je to rozdílné, samozřejmě nejdřív to možná člověk si neuvědomuje, když vidí jeden, dva, tak já už jsem měl to štěstí, že jsem jich mohl vidět stovky, tak už to začíná člověk vnímat ty rozdíly, i vlastně, i v tom Karibiku vidíte rozdíly. Některý ty ostrovy jsou prostě vulkanický, tam vidíte živý, živý, živý vulkány ještě soptit, nebo některý jsou úplně, úplně klidný a plochý nebo hornatý a tak dále. Těch, těch rozdílů je hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který přelet možná aktuálně z té expedice, o které hovoříme, Karibik 2016 byl pro vás nejnáročnější?

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
No, nejnáročnější bylo, když mi oznámili tady přes Prahu, kde nám, kde, kde nás jako zajišťujou, takže, že letiště, že letiště v Guadeloupe bude zavřené, tak jsem musel najednou trošku chaoticky tam hledat nějaký jiný letiště, kde bychom přistáli a těsně, když jsme přistáli, tak nám vlastně řekli, že ten Guadeloupe je otevřený, takže jsme zase pokračovali dál. Takže to byla taková trošku složitější situace. Ten Svatý Bartoloměj, jak jsem říkal, tak to bylo poměrně, poměrně náročné tam udělat to "touch-and-go", jo, tak pár těch situací je, ale nemůžu říct, že bychom měli nějakou opravdu dramatickou. Tu dramatickou vám obvykle vytvoří počasí a v Karibiku naštěstí v tý sezóně, kdy jsme tam byli, bylo v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já vám přeji hodně šťastných letů a bezpečných návratů. Jiří Pruša, pilot a bloger, byl dnešním hostem cestovatelského "Jak to vidí". Já vám za to děkuji, mějte se krásně.

Jiří PRUŠA, pilot, bloger
--------------------
Děkuji moc, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. O lidech a vůních Tuniska bude zítra vyprávět v "Jak to vidí" v tomto čase od půl deváté šperkařka a publicistka Jana Veselá. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.