Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 6. března

6. březen 2018

Hostem byl hudebník Jiří Hlaváč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je profesor Jiří Hlaváč, klarinetista a pedagog. Dobrý den, já vás vítám.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Děkuju pěkně. Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořit budeme nejenom například o investicích do kulturní infrastruktury, ale také o sportu. Jak ho český stát podporuje? Je hrdost národní přežitek? A měla by být hymna genderově neutrální? Inspirativní poslech. Po celé republice lidé včera demonstrovali proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čele sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Lidem se nelíbí, že v roce 1989 pan Ondráček zasahoval jako příslušník pohotovostního pluku proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne, proti účastníkům protirežimních demonstrací. Proč je kolem toho takový rozruch, pane profesore? Předseda KSČM, pan Filip říká, že pan Ondráček v roce 1989 konal jen svou povinnost, nic nad rámec rozkazu.

Čtěte také

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
No, já zopakuji větu, kterou jste vyslovila - lidem se nelíbí. Lidé totiž mají paměť a lidé umí posoudit zlo a dobro v určitém úhlu pohledu a v určitém časovém kontextu a jsou momenty, které se prostě nedělají a já bych znovu, už jsem to tady před mnoha lety přiblížil, myšlenku pana profesora /nesrozumitelné/ - to se nesmí, to se nedělá a to se nesluší a v tomto případě pana Ondráčka jsou naplněna všechna kritéria. A odvolávat se na to, že tehdejší zákony mně umožňovaly tuto činnost, vždycky mám svobodu rozhodování, abych řekl - toto nechci, protože to jde za hranicí mého vnímání lidskosti, svobody, pocitu, že se mohu vyjádřit názorově a pokud se tady objeví momenty, které jsou negovány nebo jsou v případě i teď pana Filipa jsou zpochybňovány, to je, prosím pěkně, něco, co sice vynese výklad, ale těžko unese lidské svědomí. A já bych se tady na ten moment chtěl odvolat. Pokud pan Ondráček má ono svědomí, že je přesvědčen, že nekonal nic, co by bylo v rozporu s nesmí, nedělal, nesluší, co k tomu říci? Lidem se to nelíbí. Já mezi ně patřím také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co argument, který už jsem řekla, že nejednal nad rámec rozkazu? Asi by bylo zajímavé vědět, co se stalo vlastně s těmi, kteří ten rozkaz zadali.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Samozřejmě, ale je tam další rozměr. Oba víme, že na základě rozkazu se střílelo na hranicích, oba víme, že takových bezpráví tady byla řada. Je to moment, kdy systém něco vyprodukuje, systém něco dovoluje a následně, jak vidím, se k tomu systém ani nechce hlásit. To samo o sobě je pro mě varovným momentem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda KSČM, pan Filip říká, cituji jeho slova: "Kontrolních orgánů je ve sněmovně 8 a všechny kontrolní komise si rozdělily politické strany po jednom, nevím tedy, proč by jednu komisi," má tedy na mysli komisi kontroly ...

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
GIBS.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, cituji dál: "Neměla mít KSČM. Jsme legitimně zvolenou politickou stranou. Obsazení komise pro kontrolu činnosti GIBS by bylo nejméně kontroverzní," tolik citace.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
To je zase jenom názor, který má posloužit určitému záměru, takže já si myslím, že v tom výběru předsednictví určitých komisí bych uměl najít takovou, v níž by to nebylo v takové kontradikci s tím, co jsem tady zmínil, jako je právě předsedání komise, která má na svůj záměr, na své naplnění mimo jiné i Generální inspekci bezpečnostních služeb. To přece oba víme, vědí to posluchači, to je rámec, kdy se fauluje naprosto veřejně a ještě se panu rozhodčímu říká - vy to vidíte jako faul, ale jste jediný, já to tak necítím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanecký klub hnutí ANO bude dnes jednat o návrhu na odvolání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka z čela této sněmovní komise. Sejde se také poslanecký klub komunistů. Jak tomu, pane profesore, rozumíte? V pátek byl pan Ondráček zvolen i poslanci hnutí ANO, dnes ho mají odvolávat a zároveň hnutí ANO, nejsilnější strana, vítěz voleb chce s komunisty spolupracovat?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Víte, já se domnívám, že teď v této situaci, kdy je vláda bez důvěry a dělají se různé kroky k tomu, aby se ta situace nějak stabilizovala, že se samozřejmě dělají kompromisy a dělají se ústupky, no, je to vždycky licitace a je to vždycky něco, co má posloužit tomu danému záměru, tedy ustanovit konečně vládu, která následně získá i důvěru. Já myslím, že tomu je teď podřízeno úplně všechno. Jsou to ty vnitřní spletité mechanismy, politikaření, nazývejme to jakkoliv, ale rozhodně nejde o samotný princip tedy, aby v čele každého parlamentního výboru seděla osobnost, která sice reprezentuje tu kterou politickou stranu, ale je na vynikající odborné úrovni a navíc nezadala si, nezadala si, a to je pro mě klíčový moment. Tady dochází k situacím, kdy obávám se, že ta dvě kritéria nejsou naplňována a nejsou podmínkou, a to je škoda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že pokud by nyní neprobíhala pokusy najít vládu nebo podporu pro novou vládu, která by získala důvěru, tak bychom možná na téma sněmovního výboru nemluvili.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Nemluvili, já jsem o tom přesvědčen, jsem o tom přesvědčen. To přineslo ten moment, ta situace, která se musí nějakým způsobem řešit a musí mít nějaký časový horizont, v němž se to musí stihnout. Pan prezident řekl do června, čili je to všechno otázka, kdy v tomto čase se musí najít řešení pro měsíce a roky příští.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ester Ledecká přepsala olympijské dějiny, jako první sportovkyně získala zlato ve dvou různých disciplínách, po senzačním triumfu na lyžích slavila i na snowboardu. Její výkony vykonaly doslova národní nadšení srovnatelné s hokejovým Naganem. Někteří se také ptají, zda lze považovat úspěch Ester Ledecké za úspěch českého sportu nebo spíše jednoho světového talentu s českými kořeny. Lidé v internetových diskusích psali "naše medaile, naše Ester", jaký je váš pohled?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Já myslím, že my tu vlastnost máme, že v okamžiku, když se povede něco, co obecně chápeme, že jsme k tomu nějak přispěli, tak se k tomu hlásíme, že je to naše zásluha. No, pojďme trošku popořádku. Já si myslím, že fenomén Ester Ledecká je postaven na určitých nejen dovednostních dispozicích, ale ta mladá dáma, nepletu-li se má 22 let, to má neuvěřitelně srovnáno v hlavě. A ona dokázala při jakémkoliv veřejném vystoupení v pravou chvíli poděkovat všem těm pravým, kteří za tím byli. Nerozlišovala, jestli v jednom sportu to byli američtí trenéři a poradci a v jiném sportu to byli naopak naši trenéři, což je hezké. Pak je druhým moment, víte, za každým úspěchem tohoto formátu, této velikosti je neuvěřitelná práce, kterou nevidí nikdo z těch, kteří říkají - náš úspěch, naše medaile. Ti lidé musí nejezdit tisíce kilometrů, jsou velmi často ve velice svízelných podmínkách, ve skromných podmínkách, musí se svým způsobem v uvozovkách sebeobětovat pro svoji myšlenku, protože chtějí dosáhnout toho maxima. Chtějí být těmi, kteří umí porazit okolní svět. To je první moment, který musím dostat do hlavy, abych neskončil jenom v úvaze u Ester Ledecké. Já bych při této příležitosti rád zmínil i druhý fenomén Martinu Sáblíkovou, která vedle toho, že musela porazit soupeře, tak musela porazit sebe samu, protože celá sezóna předtím byla poznamenána zdravotními problémy a tak dál. Ten člověk v sobě najde tu míru sebezapření, kdy toto všechno v daném okamžiku umí překlenout, umí překonat a dokáže stát na startovní čáře s vizí, že je tam proto, že chce zvítězit. Vůle, ta schopnost mobilizovat síly, mobilizovat i míru sebe, sebeochrany, to je jedinečný fenomén.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem viděli jsme ohromnou, obdivuhodnou sílu u Evy Samkové, která vlastně krátce před olympiádou, navždy odešel její otec.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Ano a já děkuju za tu připomínku a půjdu malinko po té myšlence dál. Každý z těch medailistů, ale připomenu, prosím pěkně, že vedle těch 7 medailí nakročeno Martina Sáblíková i v další disciplíně, hokejisté a nepletu-li se, tak Martin Jakš sedmé pořadí, tak všude hrají tak jemné nuance časové a energetické, že i oni mohli dosáhnout na medaile. Jinými slovy tady v tomto případě skvěle odvedená práce, jak v rovině samotného závodu, tak v té přípravě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme ale, že k vítězství nestačí jenom talent a píle, konkrétně u Ester Ledecká, jak vlastně se nechal několikrát slyšet i její otec, velký podporovatel Janek Ledecký, tak vlastně tu sportovní přípravu dlouho financoval sám.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Samozřejmě a teď je ta samotná podstata. My teď řešíme, co všechno dvě zlaté olympijské medaile přinesly a co přinesou do budoucna. Už se neptáme, co to koho stálo. Nejen finance, ale znovu i tu míru, znovu i z hlediska přípravného týmu. Musíte promyslet všechno do nejmenšího detailu a musíte to umět zrealizovat. I my hudebníci máme mezinárodní světové soutěže. Já jsem za svůj život připravil pro laureátská ocenění a vítězství v soutěžích 12 špičkových klarinetistů, vím, o čem mluvím. Jestliže nepovedu každého z těch mých svěřenců k myšlence, že on tu soutěž může vyhrát, jestliže do něj začnu zasévat v podtextu - no, zkusme to a ještě šílenější věc, když se vždycky až mně jde mráz po zádech, když zaslechnu a bohužel od řady našich olympioniků na letišti, když odjížděli do místa olympijských her - já si jedu olympiádu užít. Prosím pěkně, užívat můžete dovolenou, kterou si zaplatíte anebo dovolenou, na kterou vás někdo pozve, protože vás má rád nebo si vás váží, ale užívat si státní reprezentaci mně připadá naprosto zcestné, protože, a teď půjdu k tomu meritu věci, ano, máme 7 medailí, ale já se stejně tak musím ptát, protože finančních prostředků vynaložených do dalších závodníků nebylo málo, kde zůstaly výsledky?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy úspěch v tomto kontextu českého sportu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Z hlediska 7 medailí nepochybně ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jistě.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
To jistě, ale pojďme dál, já věřím, že všechny ty zúčastněné svazy si udělaly zevrubnou analýzu a přesně ví, proč například u skokanů na lyžích je mnohaletý propad výkonnosti a za to někdo musí nést přímou odpovědnost, protože buď to není správně nastaven celý ten přípravný a tréninkový proces, nebo dochází k určitým změnám v průběhu, nezvládá se, nebo je tam špatně ten moment, to je ta mentální příprava - nejedu si užívat, já jedu reprezentovat. A tady bych měl teda striktní požadavky, aby výsledky v každém resortu byly skutečně přesně analyzovány a bylo řečeno - ano, vynaložené prostředky do této sféry byly také smysluplně využity, protože neskončili jsme 35., 40., 60., jsme do desítky, jsme do patnáctky, pak je to o diskusi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď samozřejmě nevím, do jaké míry v této chvíli my dva tady vidíme třeba do toho systému financování, protože často se v médiích poukazuje na to, že český sport je podfinancovaný. Tak z toho bychom mohli vyvodit, ale nechci vám vůbec nic podsouvat, že přicházíme tedy ještě o více talentů?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Já si myslím, že podfinancovanost je tady správným termínem. Týká se, myslím si, hlavně toho potěru, takže děti, následně pak třeba dorostenecký věc určitě, tam by měla být i ta rovina vybavenosti moderní výzbrojí nebo vybaveností toho kterého sportu, nepochybně. Pak je další moment, a zase my jsme tady Xkrát naslibovali paní Sáblíkové, že jí postavíme za její skvělou reprezentaci zimní přípravnou halu, nestojí vůbec nic. Takže stojí sliby. My umíme slibovat a umíme se pak těšit z toho, že někdo i v těch stávajících podmínkách, které mnohdy financuje tatínek, že jsou z toho dvě zlaté medaile, to je strašně málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co národní hrdost?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Národní hrdost je úžasná. Jsem stále hrdý na to, že jsem Čech a fandím tomu, ale zas udělám malinkou paralelu. Vezměte si, co to udělalo v rámci německé národní hrdosti z hlediska stříbrných medailí hokejistů, které vůbec nečekal. Oni mimochodem, to není dílem náhody, porazili Švédy, Kanadu, finále, víte, jaký mělo průběh, 3, 4 minuty před koncem bylo evidentní, že sahají stále na zlaté medaile. Pak byli zklamaní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, jenom jsem si vzpomněla na titulek v nejčtenějším německém deníku - Skvělá porážka, co se týče výkonu německé reprezentace.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Skvělá porážka, přesně. Čili zase to je ta rovina, řekněme, určité národní hrdosti, protože tam, kde to nikdo nečekal a tam, kde všichni měli pocit, že přijíždí mužstvo outsiderů, který stejně jako outsideři odjedou, tak najednou v sobě znovu našli tu míru sebezapření, odhodlání, obrovské vůle a dokázali to prosadit. Ale já bych se tady zastal i našich hochů, kteří skončili nakonec čtvrtí. Já si myslím, že oni odvedli maximum svého, co bylo v jejich možnostech a schopnostech. Já před nimi smekám taky, i když medaili nezískali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co investice do kulturní infrastruktury? Vláda, byť je v demisi, si do svého programového prohlášení napsala úmysl například stavět nové koncertní sály, divadla, kulturní centra, zájem o stavby nových objektů hlásí třeba Ostrava, jako koncertní sál, také knihovnu, galerie. Jak vidíte právě tuto problematiku?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Můj tatínek s oblibou říkal větu - papír unese úplně všechno. Já dám malinkou reminiscenci. V 69. roce jsem nastoupil do prvního ročníku Hudební fakulty Akademie múzických umění a mí tehdejší pedagogové, vzpomenu Václava Neumanna, Václava Smetáčka, Františka Raucha, Františka Maxiána, Valentinu Kameníkovou, Alexandra Plocka a řadu dalších, nám tehdy říkali - no, je to úžasné, my už se toho třeba nedožijeme, ale dělá se vše proto, aby vznikl nový reprezentativní koncertní sál, dokonce byl pozemek Na Příkopech, dnes tam stojí jedno z nákupních center, kde ten zázrak měl stát. My jsme byli ujišťováni i v tom, že velmi aktivní v tomto směru byli Japonci, kteří chtěli poděkovat za Dvořáka, Smetanu a řadu krásných koncertů, které jim naši kumštýři v Japonsku odehráli, chtěli do toho dát finanční příspěvek, ale také svůj vklad z hlediska akustických výzkumů, poznatků, dokonce chtěli dodat vynikající nahrávací zařízení, aby v sále byly možné tak pořizovat záznamy výstupů a tak dále. Prosím pěkně, mí tehdejší pedagogové řekli - my už se toho nedožijeme, ale vám mladým to strašně přejeme. Já mladý z té doby jsem se stal starým a mohu totéž přát mým nástupcům a mladým interpretům a dodám i s trpkostí v hlase, že doufám, že je postihne to, co mě a moji generaci, kdy následujících v 49 letech se ze slibů nezrealizovalo vůbec nic. Prosím pěkně, ve stejné odhodlanosti a představách se v uvozovkách stále mluvilo o postavení nového koncertního sálu v Brně, doufám, že se to zrealizuje, protože Besední dům, potažmo stadion naprosto nevyhovující a tak dál. My jsme řadu momentů zaspali a dokonce bych řekl, že my se tváříme, že kultura je ohromná, že ji máme, protože svět o ní ví a respektuje ji a má ji rád, ale prosím pěkně dejme do ní jenom to, co je nezbytné. No, to je žalostně málo, to je žalostně málo. Tady se nabízí i ta paralela se sportem, to, o čem jsme mluvili. Ano, udělejte vše proto, aby tato dvě odvětví měla vynikající zázemí a vynikající podmínky a nepochybně ta dvě odvětví vám budou přinášet ještě větší respekt okolního světa než doposud. Ten potenciál tam i tady je evidentní, ale jak s njím hospodaříme a jak s ním naložíme, to je ukázka nás se vším všudy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou ty podmínky, pane profesore, srovnatelné s těmi, které mají třeba vaši kolegové, řekněme, v západní Evropě nebo ve Spojených státech? Uvedu jeden příklad, který mi před pár dny vyprávěl kontrabasista lipského orchestru Gewandhausu, který slaví 275 let a má shodou okolností i nového jednadvacátého kapelníka, je to lotyšský dirigent Andris Nelsons. Ten převzal taktovku od Itala Riccarda Chaillyho a ten před lety, tuším v roce 2005 přijel do Lipska z Amsterdamu z Nizozemí. A tehdy se ho jeden německý novinář zeptal, jaké to je, když vlastně přijíždí ze západu na východ, myslím, že Chaillyho vůbec nebyl potěšen touto otázkou a přirovnáním přesunu ze silné západoevropské společnosti na východ. Lze se i dnes ještě setkat s těmito předsudky?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Já myslím, že ano, ale zase vraťme to do toho celkového kontextu. Ten v uvozovkách východ, který jsme zmínili, byl také epicentrem činnosti Johanna Sebastiana Bacha a Lipsko si bylo vědomo nejen tohoto odkazu, ale i momentu, že má špičkový orchestr evropského renomé a že je nezbytné mu vytvořit patřičné podmínky. Já jsem v sále Gewandhausu několikrát v životě hrál, poznat jsem ji, mám srovnání samozřejmě i s řadou sálů v Anglii, ve Francii, ve Švýcarsku, v Německu, v Rakousku, ve Spojených státech amerických. My jsme to postavili na myšlence, Smetanova síň, potažmo Dvořákova síň pražského Rudolfina jsou jedinečné v tom, že mají neuvěřitelnou atmosféru. A já mohu říci, že řada špičkových světových kumštýřů, když si zahrála v těchto sálech, byli dojati a byli nadšeni. Jenže je tam také něco, čemu se říká zázemí, což je vybavenost šaten, a to všechno dál, dál, to vytváří komplex, který buďto vám poskytuje servis, nebo vám poskytuje zdání servisu, protože ta nádhera sálu a jeho jímavost leccos vynahradí. Na stranu druhou, my umíme přecházet tyto požadavky doby naprosto bych řekl až pohrdavě, my se tváříme, že to není zapotřebí. Když se mají, kde převléct do fraku, tak to přece stačí, pak jsou na tom pódiu. To nestačí, prosím pěkně. A už jsem jednou zmínil i myšlenku špičkový hudební výkon, interpretační výkon je srovnatelný se špičkovým sportovním výkonem. Hudebníci jsou bez masérů, bez rehabilitačních pracovníků, přes psychologů a tak dál, a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna perlička, německá zmocněnkyně pro rovnoprávnost Kristin Rose-Möhringová navrhuje upravit státní hymnu tak, aby byl text genderově neutrální a zohledňoval i ženy. Inspirovala se rakouskou hymnou, která podobnými změnami prošla v roce 2012. Za problematické označuje dvě části textu. Mužskou konotaci chce změnit na genderově neutrální, slovo Vaterland by mělo být nahrazeno neutrálnějším Heimatland - obě slova bychom volně přeložili jako vlast a to druhé otčina. A slovo bratrsky by ráda nahradila výrazem odvážně. Říká, že hymna slouží k prezentaci, reprezentaci celého národa. Co si o tom myslíte?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Víte, vedle toho, co paní poslankyně zmiňuje, existuje něco, čemu se říká tradice. A ta tradice má výpovědní hodnotu nejen v čase přítomném, ale i čase budoucím. A já se přiznám, že kdykoliv slyším text naší hymny, tak mě dojímá, protože je v něm něco, co má sice archaičnost, ale má v sobě ohromný apel toho, co všechno tato země, její národ, čím vším prošel a k čemu všemu se hlásí. Kde domov můj, je něco, co pro mě je naprosto skvělým vyjádřením mých pocitů, ale neberu pocity jiným, možná to někdo cítí úplně jinak, je to jeden z možných názorů. Jen chci říci, tradice je něco, co nás svazuje i s naší historií a dovolí nám i svobodný rozhled do času budoucího. Nezbavujme se jenom na základě teď momentálních stavů a rozpoložení mysli něčeho, co vykonalo zázraky. Prosím pěkně, v době protektorátu právě ono "kde domov můj" mělo neuvěřitelně posilující význam a řada těch dalších básnických obratů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jeden podmět má i pan Jaroslav Brachtl, který píše: "Nebylo by vhodné naší národní hymně změnit pouze jediné písmeno, a to hned ta první a hymna by se změnila a vyjadřovala by naši krásnou současnost, místo kde domov můj, zde domov můj."

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Je to znovu názor. Panu Brachtlovi můžu poděkovat, určitě ano. Všechno je otázkou citu, všecko je otázkou rozumu a všecko je otázkou i inteligentní diskuse. Všechno, co lidé umí nějakým způsobem vyhodnotit ku prospěchu dnů příštích, proč ne? Hlásím se k tomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Hlaváč, klarinetista a pedagog a jeho názory. Já vám za ně děkuji a těším se na další setkání.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
--------------------
Děkuju pěkně, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v Jak to vidí bude rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.