Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 18. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, pedagog, skladatel. Dobrý den, vítejte.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna motoristická scénka i tunel netunel budou dnes našimi tématy, přidáme i další. Když zalistujeme historickým kalendářem, tak 18. září 1897 elektrické podniky královského hlavního města zahájily provoz tramvají. Zítřek 19. září 2015 zřejmě vejde do dopravních dějin metropole jako otevření tunelu Blanka. O den dříve a o 4 roky později. Co vy na to, pane profesore?

Čtěte také

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
To je samozřejmě velké téma. Já musím říci, že když jsem přišel v roce 69 do Prahy na studia, já jsem to město vůbec neznal, tak jsem řešil celou situaci tak, že jsem vždycky v sobotu nebo v neděli sednul na některou z tramvají, přijel na konečnou a vracel se pěšky do města a hledal styčné orientační body. Nicméně z té doby pamatuji, že vzdálenosti těch tramvajových tras byly zásadně jiné, než jsou dnes. Četnost té sítě byla taky úplně jiná. Musím říci i to, že dostupnost do tehdy částí typu Dolní, Horní Počernice samozřejmě vždycky autobusy a muselo to nějak spolu vzájemně koordinovat a navazovat na sebe. Nicméně když srovnávám to, co vnímám v Praze s tím, jak se pohybuji v zahraničí v jiných městech, ať už je to povrchová doprava nebo je to metro, tak musím říci, že Praha v tomto směru s výjimkou toho transportu na letiště vlastně nijak nezaostává. Ta síť je velice dobře vybudovaná, je myslím si i četná ve smyslu frekvencí těch jednotlivých spojů. Tady bych neměl žádný problém a skoro bych řekl, že se v Praze mohu pohybovat stejně jako ve Vídni nebo v Mnichově. Zmínil jsem to letiště. Tam už mám starost, protože když se mám dostat na letiště v Kolíně nad Rýnem, nebo v Curychu, tak bez jakéhokoli problému sednu do patřičné trasy U-Bahnu, anebo S-Bahnu a dostanu se až na místo. Tady je to samozřejmě komplikovanější i s tím přestup z metra na autobus a tak dál. Myslím, že pro cizince to není žádná velká vábnička. Pak bych mohl mluvit o kvalitě cestování. To jsou vozovky a jsou to samozřejmě i ty vozy. V obou případech zaostáváme s tím, co jsem zmínil - Kolín, Mnichov, Vídeň. Tam je co napravovat. No a teď ta rovina toho nového transportu, který to všechno má v Praze spolu řešit. Víte, já jsem někde narazil na celkem tři sumy. Původně 24 miliard, potom 37 miliard a teď se mluví o 43 miliardách. Co mně to připomíná? Když jsem jako kluk zaznamenal první zmínky o budování dálničního úseku Praha - Mirošovice, tak si pamatuji z té doby, že se mluvilo o 1 milionu československých korun vynaložených na 1 kilometr dálnice. Dnes je to miliarda. Já jako občan tohoto státu se musím zeptat, jak ten tisícinásobek vzniknul? Dál, jsou to prostředky, které ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostáváte odpověď na tyto otázky?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Ne, nedostávám, protože je to stále zdůvodňováno termínem vícepráce a tak dál a tak dál, složitý výkup pozemků. Tomu mohu a nemusím věřit, ale faktem je, že je to tisícinásobek. No a teď se vrátím k té Blance. Je v tuto chvíli je a není jedno, jestli 37 nebo 43 miliard, každopádně je to deficit proti původnímu rozpočtu a ty peníze jak z těch dálnic, tak z té Blanky zákonitě někde chyběj. No tak jsem si řekl, když se strukturoval rozpočet na příští rok, kdy přišli nakonec ministři s určitými požadavky na posílení svých resortů, finanční posílení, vždyť to jsou prostředky, které kdyby se daly dohromady z onoho převisu Blanky a potažmo dálnice, tak jsou na světě. Mně se u toho jako občana tohoto státu dotýká jeden moment, a to je nemyslím si, že to hospodaření vedeme uvážlivě a hospodárně. To je celý ten problém. Budeme se teď bavit o tom, jestli vybereme víc na daních, ale začněme se bavit také o tom, jaká je hospodárnost s prostředky, které jsou stanoveny. Rozpočet je stanovený a upřímně řečeno nepochopím, nepochopím, jak vznikne rozdíl ze 24 na 37 nebo 43. Nepochopím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte,že má vůbec metropole nějaký další plán, co stavět po tunelu Blanka?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Samozřejmě, tak uvažuje se i o tom spojení, přímém spojení město - letiště. Měla by se dokončit celá ta síť obchvatu kolem města. To jsou velké plány. Samozřejmě budou velmi nákladné. Bylo by to výborné, usnadnilo by to nepochybně život už, řekněme, generací, které přijdou po nás, ale je to důležité plánovat dopředu a uvážlivě a zvažovat, co všechno město za nějaké dvě dekády bude potřebovat, co mu ten vnitřní chod nějakým způsobem usnadní. Je to důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Politici rádi tvrdí, že v mládeži leží potenciál země. Jak k němu ve školách přistupujeme?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já mohu mluvit o zkušenosti z vysoké školy. Samozřejmě, zajímám se v rámci svého resortu i o dění na konzervatořích, tedy střední stupeň a potažmo i na těch základních uměleckých školách. Vím, že zájem je stále velký, o hudební obory tedy určitě, myslím si, že je velice dobrá i ta výstupní úroveň, protože stále ta rovina provázanosti těch tří stupňů funguje. Na konzervatoře chodí dostatečně připravení adepti ze základních uměleckých škol a k nám rovněž chodí připravení z konzervatoří. To, co je vždycky velkým otazníkem. Je to práce, která je individuální, je hodně náročná, nemáte v učebně 5, 6 houslistů nebo klarinetistů, je tam jeden, ke každému je potřeba připrav..., přistupovat s určitou mírou individuální hry a učebního plánu. Ale tak té komunikace toho jednání, jak toho žáka vést, motivovat, přivést k určitým dalším dílčím výstupním cílům. To není úplně jednoduché, a to se nedá zakrýt do jakéhosi společného dění. No a pak je tam něco, co mě upřímně řečeno trápí, a to je jakási rovina až despektu vůči této profesi ve smyslu společenského a potažmo i finančního ocenění. To myslím si dobré není. Znovu opakuji, je to činnost, která vyžaduje maximální soustředěnost, maximální účast a co víc, maximální míru zodpovědnosti. My jsme na tom stejně jako trenéři sportovních klubů, kde když ten klub hraje, tak trenér je tam vlastně zbytečný, protože ti hráči to umí bez něj, a v okamžiku, když se nedaří, tak ten trenér je první, který je obviněn z toho, že ten a ten hráč ve své výkonnosti upadá. To samé je u nás prostě. Když hraje výborně houslista, no tak upřímně řečeno moc nikoho nezajímá, kdo ho kdy učil. A v okamžiku když ne, tak naopak a proč nestudoval u toho, hrál by určitě jinak. To je problémové, to chce určitou míru vysvětlení, určitou míru osvěty. Ale zase srovnání je se zahraničím. Myslím si, že potenciál ten vzdělávací, duchovní našich mladých lidí je stále velký. Troufám si tvrdit, že i geneticky se rodíme s výbavou k určitým disciplínám uměleckého sdělení, to jsem četl, o tom jsem přesvědčený. To, co náleží dál, a teď se zase vracím k tomu prvnímu problému, umět hospodařit s tím svěřeným. Čili budu-li jako pedagog spoluzodpovědný za talent svého žáka, tak je to v pořádku. Ale měla by tomu ruku v ruce odpovídat i míra té patřičné reputace a prestiže za to, že se něco povedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní se něco s novým akademickým rokem, který začíná 1. října?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem si se zájmem vyčetl, že se bude posilovat jak na základním, tak středním školství ta míra, řekněme, etické výchovy. Je to nezbytné. U nás čím mohu vychovávat - vlastním příkladem, což znamená budu v posluchárně zavčasu, nebude na mě nikdo čekat. Vzpomínám na to, jak mi jedna absolventka po letech řekla pane profesore, vy jste nikdy nepřišel ve špinavých botech. Jednoduché, měl jsem kartáč a než jsem šel učit, tak jsem si boty vyčistil, například. Ta míra osobní účasti nebo osobního vzoru je úplně klíčová. Chci věřit tomu, že tento akademický rok přinese zase, řekněme, řadu nových proměn v těch vazbách vyučující - žák. Chci věřit tomu, že přestane postupně fungovat jakási míra nadřízenosti. Pořád je to o tom, že jsme na té palubě společně, lhostejno kdo v tu chvíli je kapitánem či plavčíkem. My jsme spoluzodpovědní za to, že se ta plavba povede a zrealizuje. A chci věřit i tomu, že většina kantorů, kteří působí na našich školách, mají obdobnou filozofii jako já. Máme být nápomocni svými zkušenostmi, tím, co víme, nemáme být autoritativní v tom, abychom chtěli určovat osud toho kterého žáka či studenta ve smyslu jeho budoucnosti, jeho nasměrování a tak dál. Máme být rádci, máme být těmi, kteří umí poradit. Nikoli těmi, kteří budou direktivně řídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mění se nebo změnilo se něco na přístupu vašich žáků studentů třeba během vaší pedagogické dráhy?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Tam hraje velkou roli ta možnost a četnost kontaktů se zahraničím. Já když jsem studoval, tak jsem neměl možnost vyjet na jeden semestr na nějakou jinou univerzitu. Tady to samozřejmě existuje, celý ten vzdělávací projekt Erasmus to všechno umožňuje, část studií může probíhat v zahraničí. Je tam jazyková vybavenost, je tam i ten moment, že najednou v cizích prostředí se o sebe musím postarat sám. Nemám nikoho za zády, kdo by mně stále radil. No a je tam i ta míra srovnání. Pojedu-li ven, mnohdy mně teprve dojde, co všechno je mně doma nabízeno a co beru jako naprostou samozřejmost. Ano, tady jsem přesvědčen, že to je velká změna, návštěvy v zahraničích jak na soutěžích, seminářích, tak potažmo to výměnné studium, no a je tam jeden další základní moment přístup ke studijním materiálům, ať už je to internet, anebo jsou to publikace, já jsem většinou etud, které vyšly tehdy ve Francii nebo v Německu, když jsem je chtěl hrát, tak jsem si je musel opsat. Tiskem u nás nevyšly nikdy například. Tady ta dostupnost, přístupnost k materiálu, k publikacím je velká a já jsem přesvědčen o tom, že studenti toho využívají. Obecně mohu říci, aspoň tedy za studenty, s nimiž jsem v kontaktu, že je tam patřičná míra vědění a vzdělanosti nejen v tom svém úzkém oboru, že je tam i ten přesah do dalších disciplín.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pozorujete tedy nějakou, řekla bych, pozitivní proměnu vašich žáků, kteří se pak vracejí po několika měsících zpět?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
No, někteří přijedou tak, že řeknou bylo to úžasné a strašně rád nebo ráda bych se tam ještě vrátila, a jiní řeknou zaplať pánbůh, že jsem doma, protože se mně tam prakticky nikdo nevěnoval. Já jsem byla odkázána na to, že jsem měla za celá semestr třeba 5, 6 hodin hlavního oboru. U nás jsou to, prosím pěkně, 2 hodiny týdně. Násobme. Čili je to, je to jinak, ta zkušenost je ale k nezaplacení. Ať taková či onaká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi kantory jsou samozřejmě mladí lidé, kterým je 25, naprosto nová generace, ať už na základním, středním nebo vysokém školství. Co myslíte, je to generace, která vyrostla právě, jak už jste se o tom zmínil, na internetu. Jak se to projevuje? Čím se vyznačuje?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem shodou okolností včera hovořil s jednou svojí žačkou, které jsem předkládal návrh, aby začala sama učit, byť je u nás ve druhém ročníku, tak jsem jako spoluargument uvedl i to, že sám jsem na plzeňské konzervatoři začal učit ve svých 23 letech, což znamená, že dálkaři byli starší než já a absolventi byli o rok nebo dva roky mladší než já. Mimochodem těch 10 let, které jsem v Plzni strávil, patřilo k tomu nejlepšímu, co jsem ve svém pedagogickém životě zažil a dneska, když se k tomu vracím s odstupem, za těch 10 let se tam povedlo vychovat 3 absolutní vítěze Concertina Praga. Já to nechápu jak. Jestli to byl jakýsi souběh talentů, kteří se objevili a mě, že jsem to nepokazil, anebo tam bylo cosi, co jsem dodneška neobjevil, takže mně by ten věk v nejmenším nevadil. Myslím si, že mladý člověk, který nemá sice tu praxi a nemá patřičné zkušenosti, má zase úžasný entuziasmus, má touhu v té profesi nějakým způsobem vyniknout, proniknout do ní, pochopit ji, přijmout ji, dokázat ji nějakým způsobem vykonávat. To je určitě báječné. Samozřejmě je to otázkou, do jaké míry funguje u těch tak věkově blízkých ta vzájemná komunikace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vás mimochodem, pane profesore, přijali starší kolegové tehdy ve vašich začátcích a studenti?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Přijali mě jedna i druhá strana velice hezky. Ale já jsem na to měl jednoduchý fígl. Studenty jsem vždycky ráno pozval do korza na kávu a tam jsme začínali a teprve pak jsme šli učit ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď už to neděláte?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Ale taky, ale taky. Chodím, chodím i se studenty a posadím si, posadím se s nimi a znám i řadu věcí, které se dotýkají jejich soukromí, ale znovu opakuji, je to tím, že já mám na akademii všeho všudy 10 studentů, nikoli 500 posluchačů v jednom ročníku, v jedné posluchárně. Čili ten kontakt, ta vazba je postavena na opravdu velmi úzkých osobních vazbách, to je trošku jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A email pro vás od pana Jaroslava. Zajímá ho, proč náš veřejnoprávní rozhlas a televize neustále bombardují tématem Krejčíř, zda si uvědomují, že tím vlastně dělají reklamu takovému gaunerovi. Co to poplatníka stojí peněz. Rádia i televize posílají do Jihoafrické republiky štáby lidí xkrát za rok. Tolik citace z emailu.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já se přiznám, že tomu také nerozumím, jinými slovy dávám panu posluchači za pravdu. A ještě dodám takovou trpknou zkušenost. Já myslím, že z hlediska motivačního, že bychom měli se stejným úsilím představovat osobnosti, které jsou ve světě respektovány, osobnosti, které nám opravdu dělají reklamu v tom nejlepším slova smyslu, lhostejno jestli jsou to vědci, kumštýři, sportovci a řada jiných profesí, to je úplně jedno. Já toto považuji za jakousi splátku senzacechtivosti a takzvaně aktuálnosti, být prostě u toho. Teď probíhá soudní řízení s pane, Krejčířem v Jihoafrické republice a my jsme u toho. Já bych tomu nevěnoval nic jiného, než míru opovržení, protože to pro mě věru není osobnost, ke které bych se chtěl já jako Čech hlásit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuálně se probírá také jiná kauza. Dvakrát během uplynulého týdne kroutil reprezentační a plzeňský obránce, fotbalista David Limberský volantem a následně prchal. Poprvé před policií, když opilý havaroval, a podruhé před novináři po zápase, kdy gól slavil takovou motoristickou pantomimou.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Zito, já jsem byl svědkem jedné nádherné události, která je spjata s fotbalem. Můj syn mě pozval na zápas Primera División do Barcelony a hrálo se derby FC Barcelona - Real Madrid. Bylo to v době, kdy hráč tehdy už Realu Madrid Luís Figo odešel předtím z Barcelony. Začátek utkání, nástup ve společenských oblecích, pánové se přišli uklonit, stadion povstal, zatleskal bez rozdílu. Za půl hodiny přiběhli v dresech, v okamžiku, když se objevil bílý královský Real, byl obrovský pískot a stěžejním bodem té jejich averze byl Luís Figo. Kdykoli se dotknul míče, následovalo něco děsivého, až v jakémsi okamžiku tento pán vzal míč, proběhl přes půl hřiště, přes, 3, 4 barcelonské obránce, když chtěl přihrát, zjistil, že nemá komu, tak se otočil a pelášil zpátky. A v tom okamžiku ten stadion ztichnul, postavil se a zatleskal mu. A už se nekonalo nic v okamžiku, když se Luís Figo dotknul míče. Co tím chci říci a to je i pozdrav panu Limberskému. Kdyby v průběhu těch minut, kdy mu publikum projevovalo svoji averzi až nenávist, udělal jakékoli gesto vůči publiku či při tom slavném slalomu, gesto, kterým by zesměšnil soupeře, tak by rozcupovali. On měl v sobě tolik sebekontroly, sebekázně a té vnitřní pokory, o které mluvil pan Limberský, když přijal trest, že to publikum pochopilo, že to je velký hráč. Já jsem měl v životě to štěstí, že jsem viděl gentlemany trávníků ještě při hře, Josefa Kadrabu, Josefa Masopusta, Ladislava Nováka, Ivo Viktora. Mohl bych jmenovat řadu dalších. To byli lidé, kteří byli gentlemani i v okamžicích, kdy to skutečně vřelo a bylo to rovina, kdy hrozila velká šarvátka. Uměli uklidnit spoluhráče i protihráče. Měli jakousi míru, řekněme, autority, která byla ctěna. Fotbalistu nedělají jenom rychlé nohy, přesná střela a dobré kličky a poziční vidění, fotbalistu dělá právě ta schopnost sebeovládání a být v tom okamžiku nad věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postrádáte jí?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já si myslím, že pana Limberského, když budu kvalifikovat jako hráče, a mám ho rád, je to velmi obětavý fotbalista, je to člověk, který toho hodně umí, ale tento rozměr mu zásadně chybí. A jsem přesvědčen, že když přijme onu pokoru v intencích ne sebe sama, tak jak o ní mluvil, ale v intencích těch velkých hráčů zmíněného pana Masopusta nebo pana Nováka, tak jeho výkonnost poskočí dost zásadně. Já mu to přeju. Já mu to přeju, aby se mu to povedlo. Neodsuzuji jej, ale myslím si, že to gesto bylo v přímém rozporu s tím, o čem 3 dny předtím hovořil. Že je napravený a že tedy přijal trest s velkou pokorou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tedy podobné excesy se v tom vrcholovém sportu, ať už je to fotbal, nebo jiný druh, nenosí v uvozovkách?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Nenosí. Vzpomeňte na to, co provedl Zinédine Zidane na mistrovství světa tu nešťastnou hlavičku do soupeře. No, muž, který přivedl své mužstvo až do finále mistrovství světa, vyloučením možná zavinil, možná nezavinil to, že titul mistrů světa nešel do Francie, ale on se v tom daném okamžiku svým způsobem tak limitoval, že mohl být vyhlášen asi nejlepším hráčem šampionátu a tak dál, ale to se obecně nepřijalo. To byl zkrat, který je možná pochopitelný v té vypjaté situaci, ale jak vidno, z hlediska velké fotbalové diplomacie a toho rytířství je neomluvitelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl hořký konec.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
To byl hořký konec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si dobře bohužel také pamatuji. Mimochodem včerejší zpráva fotbalová federace FIFA vyhodila generálního sekretáře kvůli podezření z korupce. Jak vy sledujete, s jakými pocity vlastně tento celý vývoj?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Tak sledoval jsem samozřejmě nejprve odstoupení pana Blattera, pak znovuzvolení pana Blattera, pak další odstoupení. No co na to říci? Pan Blatter je nepochybně fotbalovým funkcionářem, nicméně já si myslím, že na ten post nejen, že nepatří, že nepatřil skoro nikdy, protože přinesl do sportu to samé, do fotbalu to samé, co kdysi Avery Brundage do olympijského výboru. To je obchod a to je skutečně už dneska víc hra peněz, než hra fotbalovým míčem. To by být nemělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se teď zmínil o penězích a obchodu, tak ještě jedno téma vás mimořádně zaujalo, návštěva pana prezidenta v Ázerbájdžánu. Na cestě ho doprovázeli zástupci na 50 českých firem. Evropský parlament před pár dny vlastně v rezoluci kritizoval represe proti tamní občanské společnosti. Jak vy vnímáte v tomto kontextu podobné cesty?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
To je samozřejmě velká otázka. Možná by daleko lépe odpověděli politologové. Já zkusím říci to, co vnímám sám jako, jako člověk kulturní a člověk vnímající určité společenské vazby a aspekty. Já si pamatuji, že v mém životě už bylo několik diktátorů. Vzpomenu Augusta Pinocheta a Mobutu a vzpomenu Kim Ir-sena a řadu dalších. No. To je jedna stránka mince. Druhou stránkou mince jsou ty ekonomické ukazatele, že tento Ázerbájdžán díky naftě a plynu dokázal navyšovat HDP v jednom roce o 46 % a v dalším roce o skoro 37 %. To je něco, co vypovídá, že je tam nějaký potenciál. Ten potenciál samozřejmě vábí. Vábí řadu těch, kteří by s tím potenciálem chtěli nějak spolupracovat, či v horším případě spolunakládat. Připamatuji, že do Ázerbájdžánu se zaplať pánbůh neúspěšně pokoušel při privatizaci vloupat i Viktor Kožený, pouze ho prohlédli mnohem dříve než my tady. T oje moment, který je vždycky úskalím státu, který má ekonomicky co nabízet. Jistěže je tam velká vábnička např. pro naše stavební firmy, protože Ázerbájdžán je v té rovině určitého rozvoje. A tam je věru co stavět ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obrovský boom tam probíhá.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Obrovský boom a je za co stavět, je za co stavět. No a pak je ta stránka druhá a to je ta míra nakládání s nejen s tím ekonomickým potenciálem, ale i s tím lidským potenciálem. A já jsem si přečetl třeba stanovisko Šimona Pánka, kterého velmi ctít jako osobnost, která to má všechno pojmenováno a ví přesně, co říká. Je tam zřejmě velmi těžké najít tu balanční plochu mezi ekonomickými zájmy a tím, co bude mít určitý dopad v rovině eticko-morální. Jak to vyřešit. No, možná že je východiskem za prvé nezadat si, čili nebýt servilní ve vztazích tak, abych dával najevo, že mě ta druhá strana enormně, enormně zajímá a že já jí enormně potřebuji, uchovat si určitou míru své suverenity a autority v tom vztahu. A pak je druhá věc, samozřejmě zajde-li to na hranu jedné či druhé stránky, bohatý stát také nemusí platit, okamžitě ukončení. A v okamžiku, když bohatý stát bude vyvíjet i nadále represe vůči svým občanům, ukončit, vůbec nezačínat. Ale znovu opakuji, co jsem řekl před chvílí, to mají posoudit odborníci v rámci ekonomických vazeb a politických vazeb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Hlaváč. Já vám moc děkuji za rozhovor, za vaše postřehy a přeji vám hezký den.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Děkuju pěkně za pozvání, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.