Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 31. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem pořadu "Jak to vidí" je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata jsme zvolili? Připomeneme havárii ve Fukušimě i Černobylu a podíváme se také třeba na patentovou politiku. Umíme technické inovace nabídnout a prodat? Příjemný poslech. Před pěti lety zasáhlo Japonsko silné zemětřesení. Až 40metrové vlny tsunami udeřily na pobřeží. Ta přírodní katastrofa byla příčinou havárie v jaderné elektrárně Fukušima 1. V dubnu také uplyne 30 let od černobylské havárie. Asi si stěží dovedeme představit horší scénář, horší dopad na okolí, pane profesore.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě, byly to dvě tragické události, byť každá ta havárie měla jinou příčinu, jiné důvody, jiné následky. Takže v lecčems jsou nesrovnatelné, ale obě byly paní doktorkou Drábovou, šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, zařazeny na stupeň 7, to je ten nejhorší stupeň v kvalifikaci nehod jaderných elektráren.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba i, nebo připomeneme ty rozdíly v tom, co způsobilo vlastně ony tragédie, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já bych se držel, nejsem odborníkem na jaderné elektrárny, ani na jadernou techniku a držel bych se toho, co jsem slyšel na velmi zajímavém semináři, který 11. března uspořádala Akademie věd na téma "Černobyl a Fukušima" a právě paní doktorka Drábová tam měla velmi zajímavou přednášku, která srovnávala obě tyhle ty události a dalo by se to shrnout tak, teď to zjednodušuji, že ve Fukušimě šlo o přírodní katastrofu, skutečně tam šlo o největší zemětřesení v Japonsku do té doby, 40metrovou tsunami, čili tam to byla opravdu přírodní, přírodní katastrofa, zatímco v Černobylu, ona to, myslím, charakterizovala, že to bylo, že to byl důsledek komunistického přístupu. Tam selhala celá řada věcí, počínaje nedostatky v projektu, ne kvůli technikům, ale kvůli soudruhům tajemníkům, kvůli plnění socialistických závazků, termínů a tak dále, selhal tam management, při té samotné havárii selhal management na všech stupních řízení té elektrárny a zase to bylo důsledkem toho, že někdy asi v Sovětském svazu byla důležitější partajní legitimace než kvalifikace pro určitou pozici. Takže ty příčiny obou těch havárií, byť byly obě vážné a jak jsem řekl, na tom sedmém stupni klasifikace, čili tom nejvyšším, byly velmi rozdílné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když ještě zůstaneme konkrétně, byť s námi není paní doktorka Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tak jsem se podívala do její přednášky a tam mě mimo jiné zaujalo pořadí událostí v roce 2011 podle zájmu médií, to je tedy rok v uvozovkách "Fukušimy". Právě na prvním místě je ona havárie jaderné elektrárny, pak je bakterie e-coli, letecké nehody, důlní neštěstí, dopravní nehody, AIDS a kouření. A když se na to podíváme z hlediska počtů, skutečných počtů obětí, tak v havárii nebo při havárii ve Fukušimě bezprostředně vlastně žádná oběť, u bakterie e-coli 18 obětí, letecké nehody si v roce 2010 vyžádaly 897 obětí, důlní neštěstí - přibližně 20 tisíc, dopravní nehody milion, AIDS 2 miliony a kouření 6 milionů a u toho ještě poznámka, včetně 600 tisíc pasivních kuřák. Zajímavý pohled, co říkáte?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já si na to vzpomínám. Paní doktorka Drábová to tam prezentovala. Ona samozřejmě říkala, že to je s trochou nadsázky, bych řekl. Ukazuje to zájem médií, ukazuje to to, proč a o čem média píší. Na druhé straně samozřejmě tisíc obětí, zhruba tisíc obětí leteckých katastrof se skládá z jednotlivých singulárních havárií bohužel. Ta Fukušima, byť tam v důsledku radiace nezahynul nikdo, ono tam byly tisíce obětí v důsledku přílivové vlny a tak dále, ale vlastně bezprostřední důsledek radiační tam nebyl z hlediska obětí, ale pochopitelně potenciál, možný potenciál nebezpečí té havárie byl daleko vyšší. Mě celkem neudivuje, že se tomu média v tom roce tak věnovala. Na druhou stranu máme pravdu, že ty miliony obětí, které umírají v důsledku kouření, dokonce ty statisíce v důsledku pasivního kouření, to není atraktivní téma pro média.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, jak se to vezme, pane profesore, třeba teď jenom se odkloním tady k tuzemské debatě, kuřáci nově mají naději, že by si ani po úplném zákazu kouření nemuseli odepřít cigaretu, chodit tedy si zapálit ven. Poslanec za ODS Marek Benda navrhuje, aby si majitelé mohli ve svých hospodách zřizovat kuřárny a ani ministerstvo zdravotnictví není proti.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, já tu debatu sleduji s určitým pobavením. Já nejsem kuřák, nejsem taky žádný militantní nekuřák. Na druhé straně, poměrně hodně cestuji i po Evropě a je řada zemí, kde, které byly považovány za tradičně silně kuřácké - Irsko, Francie, Španělsko, Itálie, kde prostě zavedli zákaz kouření, o Spojených státech nemluvě, a je to vyřešeno. U nás budeme vymýšlet pořád, jestli to je dostatečně liberální přístup. Nemůžeme přeci zakázat podnikateli, aby dělal to, co chce, byť to má třeba negativní dopad na jeho zdraví nebo na zdraví jeho zaměstnanců. Já nevím, jestli se někdo zabývá tím, že když tam postaví oddělenou prostoru kuřáckou, že tam do ní ta číšnice nebo číšník bude muset chodit. Já to vidím jako zcela zbytečnou debatu, politizuje se to, na jedné straně liberálové, na druhé straně antiliberálové. Docela se tím bavím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímáme podle vás rizika moderní doby, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, tak já myslím, že rizika moderní doby bohužel vnímáme zase hodně přes média. Teď mluvím o, řekl bych, průměrném občanovi tohoto glóbu. Samozřejmě někde ta média mají slabší, někde silnější vliv, ale v principu medializace věcí je jedním z faktorů, jak vnímáme okolní svět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občas se přežene taková mediální vlna, třeba příběh českých dětí v Norsku, pak se témata střídají - uprchlická krize, migrační krize, pak, teď dominovalo zpravodajství z návštěvy čínského prezidenta. O čem vy byste si rád v novinách přečetl a nenajdete to zatím vůbec nebo v minimální míře?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já bych rád v novinách viděl spíš ty pozitivní příklady, nebo nejen v novinách, ale i v médiích. Já samozřejmě chápu, že v televizních zpravodajstvích není tak atraktivní říkat o tom, co se povedlo, jako o tom, co dopadlo katastrofálně. Ne katastroficky, ale katastrofálně. Já obecně postrádám v médiích daleko více zájmu o kulturu, o, třeba o českou kulturu, protože je to součást našeho života a myslím si, že její propagace, byť se to také zlepšuje, není dostatečná. Samozřejmě ani propagace nebo debat o vědě není nikdy dost. Ostatně i ty, i to, čím jsme začali ten seminář o Fukušimy a Černobylu, kde zazněly vědecké příspěvky nebo příspěvky vědců, ukazuje, že je to téma zajímavé. Bylo tam nabyto v tom sále a možná, kdyby se tomu dal větší mediální prostor, zaujalo by to ještě více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký prostor jsme dali my, média, abych u toho zůstala, pařížské dohodě o klimatu, která se konala na sklonku loňského roku? Samozřejmě ty závěry z té konference OSN jsou také závazkem pro Česko, také jak se píše, je to příležitost i pro rozvoj inovací, nových technologií. I na toto téma jste vlastně debatovali.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My jsme měli shodou okolností včera seminář v Poslanecké sněmovně, tedy seminář uspořádaný Akademií věd, ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou, na téma oné pařížské dohody o klimatu a jejím dopadu na Českou republiku. Bylo to velmi zajímavé, přednášelo tam pět odborníků z Akademie věd a mně se to moc líbilo. Bylo to, myslím, velmi kvalifikované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tam zaznělo? Jaké myšlenky nebo doporučení?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jednak bylo konstatováno, že ty cíle pařížské, pařížského summitu, to znamená, snížit růst globální teploty na 1,5 stupně, že to je spíše, no, trošku mimo realitu v současné době. Tam je také doporučení snížit to alespoň na 2 stupně, to navyšování, aby nebylo vyšší než 2 stupně, ale i to je se současnými opatřeními obecně nedosažitelné. To znamená, vlastně každý stát by měl přijmout určité regulace, určité zákony a tak dále, abychom dostáli alespoň těm dvěma stupňům, se současným stavem toho nedosáhneme, čili to je, to je jeden aspekt, který i na té včerejší konferenci, na tom semináři zazněl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče, jak už jsem se o tom zmínila, rozvoj nějakých nových technologií, inovací, právě aby se to promítlo do prosazování těch závěrů, ke kterými, ke kterým jsme se také jako republika přihlásili?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak mluvili o tom vlastně svým způsobem všichni řečníci. Možná stručně bych připomenul, nebo bych zmínil vystoupení doktora Wagnera z Ústavu jaderné fyziky, který se věnoval tomu, jak řešit problémy těch klimatických změn a navrhuje vlastně, protože vychází z toho, že jedním z nejvyšších znečišťovatelů je energetika, výroba, výroba energie, čili jeho heslem bylo nízkoemisní energetika, kombinací jakých, jakých opatření je možné dosáhnout výrazného snížení emisí v energetice. Může to být například v našem případě stávající mix, řekněme, jaderných elektráren, které, byť to někoho lehce rozruší, ale ony neprodukují, nebo jsou to nízkoemisní zdroje kombinované s obnovitelnými zdroji energie, ale tam zase zaznívaly, zaznívaly rozumné názory, že srovnávat potenciál třeba Německa ve větrné energii a České republiky, že je to naprostý nesmysl. Prostě Německo v současné době má asi 20 % pokryto z větrné energie, z příbřežních částí. My žádné moře, žádné pobřeží nemáme, u nás je to asi 0,2 % a o mnoho se to asi nezvýší. Takže debatovalo se hodně o tom, jak v České republice dosáhnout toho snížení emisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je toto témat, řekněme, klimatické, tématem, kterému se dostatečně věnujeme, podle vašeho názoru? Samozřejmě na té úrovni, kde se i něco může rozhodnout, schválit, zákon a tak dál?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Rozumím. Já si myslím, že to i vlády nebo vláda bere docela vážně. Je to ale zajímavé. Já jsem včera měl k tomu semináři takový živý vstup, krátký živý vstup v České televizi a obratem jsem dostal e-mail od jednoho posluchače, který mi říkal: "Pane profesore, přece ve středověku se v české, v Česku nebo tedy u nás pěstovaly melouny a fíky a podle jakési studie třeba ten teplotní vliv, vliv toho člověka, té antropogenní zóny na navyšování emisí a na to zhoršování je asi 0,001 %." Tak já nevím, jakou studii měl namysli. Já bych řekl, že zdravým selským rozumem musíme říci, že když něco vypouštíme, něco škodlivého do ovzduší a zůstává to tam, tak to nemůže být dobře pro planetu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste mi jednou říkal, že byste byl rád, kdyby politici více chodili za vámi, za vědci, abyste společně diskutovali, hledali řešení problému. Jak vypadá interakce mezi světem vědy a politiky? Posunulo se to někam? Posouvá se to někam?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Musím říci, že ano. Posouvá se to tím správným směrem. Jde to možná pomaleji, než jsme si možná před pěti, sedmi lety mysleli, ale ta interakce tady je. Nakonec i ty semináře zmíněné, které pořádáme v Poslanecké sněmovně, expertní studie, které v rámci naší strategie Av21 vydáváme, to je všechno důkazem toho, že politici začali jevit zájem a nejenom jevit, ale že je to skutečně zajímá. Nakonec já s místopředsedou vlády pro vědu, panem Bělobrádkem jsem v poměrně častém kontaktu a on se o tyto věci skutečně zajímá. Samozřejmě je to politik, nemůže jít do velkých detailů, ale ten zájem tady je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je interakce mezi světem vědy a veřejností? Jak byste to viděl?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Také se to, řekl bych, výrazně zlepšuje. Myslím, že jsme se už taky o tom někdy zmínili, děláme pro propagaci vědy spoustu. Já jsem tady před chvílí citoval e-mail toho pána, který má, řekněme, rozdílný pohled na věc, než mám já, myslím, na ty klimatické, klimatické změny, ale na druhé straně, je fajn, že se o to lidi zajímají, že vědí i nějakých studiích, že, že prostě tím žijí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou vlastně ty současné výzkumné směry?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Víte, ono, existují, a teď to říkám trošku v uvozovkách, módní výzkumné směry. Existují výzkumné směry, které se objeví najednou, jsou samozřejmě velmi atraktivní, zajímavé a každý je cituje, mnohý ani neví, oč jde, takže všechno, co má před..., předponu bio, genetika, gene, nano a tak dále, to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
In ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, to je velmi módní. Na druhé straně, já to nechci shodit, jsou to nesmírně důležité obory, ale já vždycky říkám, nemáme pro ty všechny atraktivní předpony zapomínat na to, že také existují jiné obory, které pořád se musejí posouvat dopředu - technologické obory, které nemají třeba tyhle ty kouzelné předpony. Takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou nějakou tedy "Popelkou"?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
A já myslím, že ne. Já bych řekl, že je také třeba, abychom všichni, včetně vědců a manažerů vědy, upozorňovali na to, že nemůžeme omezit například u nás výzkum pouze na to, že se budeme věnovat biotechnologiím a výzkumům ..., léčením rakoviny, když bych to silně zjednodušil. Prostě je spousta disciplín, a teď nemluvím vůbec o těch národně-kulturních, o humanitních a sociálních vědách, ale i v těch přírodních a technických vědách je celá řada disciplín, bez nichž si společnost ani u nás nemůžeme představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy, pane profesore, zeptám se jako naprostý laik, dokážete posoudit, aby jaksi veškeré obory byly rovnoměrně, stejnoměrně dále rozvíjeny?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To není úplně, úplně tak, jak pokládáte otázku. Samozřejmě teoreticky bych si dovedl představit, že rozdělíme obory na to spektrum a budeme říkat: A každý je budeme pěstovat. Jednak se musíme podívat, jestli k tomu máme kvalifikované lidi, podmínky. Když ne, tak to neznamená, že ten obor úplně odsuneme, ale prostě nebude podporován zdaleka tak. Čili klíčoví jsou lidé a klíčové jsou podmínky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to jsou ta hlavní kritéria. A co třeba potřeba, aby se ten který obor ještě více intenzivněji rozvíjel?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak já tu potřebu beru jako zahrnutou v tom. Prostě samozřejmě musíme se dívat na to, i co potřebuje společnost, nejen u nás, ale v globálním měřítku. U nás samozřejmě také, ale pak to závisí na tom, jestli na tu danou problematiku máme schopné lidi, nebo nemáme. Tam s tím to stojí a padá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže na personálu, řečeno?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, bez těch lidí, bez těch vědců, vynálezců, objevitelů to nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou zkušenost třeba v tomto směru udělal ve Spojených státech, vy jste navštívil nedávno zejména Miami, kde s tamní floridskou univerzitou se chystá u memorandum, mimochodem memorandum také Akademie věd. Spolupráci podepsala s čínskými vědci.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Pokud jde o Floridu, navštívili jsme tři univerzity - Floridskou mezinárodní univerzitu v Miami, ta má velký zájem o spolupráci a o podpis memoranda, o spolupráci, pak jsme byli na soukromé menší univerzitě, která se jmenuje Nova Southeastern University, která je kousek od Miami. Tam mají taky velmi zajímavý výzkumný program v oblasti medicinálního, medicínského výzkumu, třeba i léčby rakoviny, a nakonec jsme byli v Florida Central University v Orlandu a to je vlastně druhá největší univerzita ve Spojených státech, výzkumně ... samozřejmě není to MIT nebo Caltech nebo Cambridge, ty, ty úplně špičkové, ale mají velmi dobrý výzkum a všichni, všechny ty tři instituce jevily nelíčený zájem o spolupráci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakých oborech?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
V různých. Řekl bych, že v Miami, na té mezinárodní univerzitě, tam jsme hodně debatovali o společenských vědách. Ono to také bylo dáno tím, že je tam Centrum pro demokracii a diplomacii Václava Havla, na Nova Southeastern, na té soukromé univerzitě, jak jsem řekl, tam mají velmi zajímavý lékařský výzkum a biomedicínský výzkum a na té University of Central Florida v Orlandu, tam se to překlopilo daleko více směrem k některým technologických disciplínám, k nanotechnologiím a některým dalším, včetně toho, jak, jak přenášet výsledky výzkumu do praxe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od pana Josefa, jestli je tedy nějaký obor, který zaniká? Možná teda v souvislosti s tím, o čem jsme hovořili před chvílí.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ono zase takhle jednoduše se to říct nedá, ale třeba v mém oboru, v mé disciplíně, v chemii, když to vezmu z toho širokého hlediska, do chemie, že patří chemické inženýrství a tak dále, tak samozřejmě jsou obory, nebo jsou součásti toho výzkumu, které momentálně velmi kvetou - biochemie, všechno, co souvisí s kombinací chemie a biologie. To, to třeba dřív nebývalo. Čili to je dneska část chemie, která je velmi atraktivní, velmi důležitá. Samozřejmě tím pádem se může zdát, že třeba některé obory organické nebo anorganické chemie jsou jakoby upozaděny. Ale ono jsou to dneska standardní součásti. Abych mohl pracovat kvalifikovaně v biochemii, musím znát chemii v tom poměrně širokém spektru. Takže určitě důraz i v rámci jednotlivých oborů na tu nebo na onu disciplínu a na ten nebo onen podobor tady existuje a některé jsou jakoby zdánlivě v pozadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k jedné drahé záležitosti. Mám teď namysli patenty. Loni bylo v Česku uděleno 749 patentů a 1 356 užitných vzorů, což je nejvíc za posledních 20 let. Jak je ale umíme prosadit, prodat, nabízet, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
I tohle bylo jedno z témat, o kterém jsme se bavili s kolegy ve Spojených státech, na Floridě. Jen bych připomněl, že Florida je dvakrát větší populace než Česká republika, asi 20 milionů, čili zas tak malý stát to není, navíc je to stát velmi průmyslový, dynamicky se rozvíjející a my jsme na univerzitách hovořili o transferu technologií, byli jsme se podívat ve dvou inkubátorech, průmyslových, firemních inkubátorech. No, když bych to zjednodušil, ak bych to řekl, žádný model není přenositelný automaticky do jiné země. Prostě průmysl a firmy na Floridě fungují poněkud jinak než firmy u nás, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je ten rozdíl hlavní?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
V dynamice růstu, i v dynamice mortality nebo zanikání. Víte, asi hlavní rozdíl v tom firemním světě, v té firemní kultuře ve Spojených státech obecně je, že tam se, tam někdo založí firmu a i když zkrachuje, tak to nebere jako žádné stigma. U nás, když se s někým veze nálepka "on založil firmu a neuspěl", tak se bere jako lúzr, jako, jako někdo, kdo už má nadosmrti nálepku neúspěšného člověka, a to trochu přeháním. Zatímco ve Spojených státech nebo v tomhle světě, tam je to bráno jako součást životní výuky. Prostě jsem se něco naučil, vezmu si z toho to pozitivní a jedu dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Riziko podnikání.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, přesně tak. Čili u nás to riziko podnikání je chápáno úplně jinak než ve Spojených státech. Pak samozřejmě snaha zakládat ty spin-off firmy, které by přenesly výsledky výzkumu do praxe a tak, je ve Spojených státech řádově vyšší, protože prostě, když tedy neuspěju, seženu si na to někde kapitál, neuspěju, s tím věřitelem se domluvím, že to prostě, nebo on do toho jde s tímhle rizikem, ten, kdo to financuje, tak to není žádný, žádná pohana. U nás je to přece jenom poněkud jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nakolik se nám tedy daří nabízet a prodávat ty technické inovace, které tady vznikají?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak vy jste zmínila patenty. Já myslím, že patenty jsou zejména záležitostí firem. My jsme pochopitelně taky rádi jako vědci, když něco vymyslíme a jsme schopni to opatentovat, ale dnes udržovat patenty, to je drahá záležitost. Většinou jsme nuceni spojit se s nějakou firmou a ta firma musí vědět, že ten patent nebo ta licence, kterou případně koupí, jí k něčemu bude. Takže snaha je teď na obou stranách. Vy jste zmínila nárůst patentů, je to jistě dobře, ale znovu zdůrazňuji, vědci tady nejsou od toho, aby vymýšleli patenty. Oni mají vymýšlet nápady a za nima má někdo stát a má se s nimi domluvit na tom transferu toho, té myšlenky do technologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sám máte vlastně zkušenosti s patentováním a s patenty?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak mám, mám 20 patentů celkem, z toho 10 mezinárodních, ale jenom 2 se částečně zhmotnily ve formě prodeje licence. Takže to zase v tomto směru není žádný velký úspěch. Těch ostatních 18 patentů, to je vlastně záležitost, která je, když to přeženu, trochu v šuplíku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy složitý, celý proces?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Je to velmi složité a viděli jsme to i ve Spojených státech, i s tím vším, co jsem zmínil, to znamená, ta dynamika firemní a tak dále. Ani tam není jednoduché přenést ty věci do praxe a když se podaří jeden pokus z dvaceti, tak to berou jako úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho se mimochodem, pane profesore, týkají, nebo budou týkat česko-čínské projekty?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My jsme podepsali prodloužení stávající smlouvy, která končí letos, s Čínskou akademií společenských věd, čili nebylo to nic, co by bylo chystáno k návštěvě čínského prezidenta. Kolegové využili toho, přiletěli sem s ním, a protože nám ta smlouva skončí, tak jsme podepsali novou, ale zaměříme ji na konkrétní projekty. Čili nebude to žádná vědecká turistika, ale budou to v této fázi dva tříleté společné projekty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Já vám děkuji za vaše postřehy a zkušenosti. Přeji vám hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji také posluchačům hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra budu hovořit s ekonomem, profesorem Richardem Hindlsem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.