Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 27. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dobrý den, vítejte.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vědecké úspěchy i boj s korupcí či smogem - dnešní témata. Nenechte si ujít názory dnešního hosta. A začněme sérií dobrých zpráv a naděje. Vědci Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky a Biocevu objevili novou účinnou látku - MitoTam - proti momentálně neléčitelným agresivním nádorům prsu. Tou nejagresivnější formou tohoto onemocnění trpí v Česku zhruba 20 procent všech pacientek s tímto onemocněním. Řekněte nám, pane profesore, více o tomto objevu?

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to práce zejména týmu vedeného profesorem Jiřím Neužilem na Biotechnologickém ústavu Akademie věd. Věnují se té problematice systematicky a existuje lék, který se jmenuje Tamoxifen, který byl používán v léčbě rakoviny, ale ty výsledky nebyly takové a kolegové se právě zaměřili na to, jak ho vylepšit, jak vyvinout něco účinnějšího. Zmíněný MitoTam úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami a vypadá to velmi nadějně. Oni vlastně se zaměřili na orgány v buňce, které tvoří takové energetické jádro, takovou elektrárnu mitochondrie a ten lék způsobuje, že ta buňka se zevnitř sama zničí, že vlastně ta rakovinná buňka se zlikviduje sama, nastartuje se tenhleten proces. Takže jak jste už řekla, ten lék je velmi nadějný, protože to vypadá, že bude moct sloužit nejenom k léčbě rakoviny prsu nebo těch nejagresivnějších forem, ale je tam naděje, že by to zakládalo i další nadějný postup při léčbě rakoviny. A já jsem velmi rád, já bych tady možná zdůraznil, je to taky výsledek velmi dobré spolupráce s průmyslem nebo s firmami. Kolega Neužil je podporován také firmami, takže je to takový dobrý příklad akademického výzkumu, na kterém se podílí i komerční sektor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by všechny testy dopadly dobře, kdy by asi mohli, pane profesore, lékaři začít používat ten nový lék v léčbě? Vím, že asi není snadné to předvídat.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, víte, to je samozřejmě velmi častá otázka. My všichni máme tendenci věřit tomu, že když už ten lék je preklinicky ověřen, a když to vypadá, že by mohl být použitelný, že to je otázka krátké doby, ale určitě to bude ještě několik let. Nejdřív se musí ověřit jeho toxicita na organismus, a potom teprve dojde k těm klinickým zkouškám na pacientech. Těžko se to předpovídá. Já se obávám, že to bude ... nebo obávám, konstatuji, že to může trvat určitě ještě nějakých pět let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Momentálně je ta látka, jenom doplním ty informace, úspěšně testována na myších a dostávají ji vlastně lékaři, kteří by ještě letos měli začít s těmi klinickými testy na nemocných pacientech nebo konkrétně v tomto případě pacientkám. Takže by se mohlo jednat, doufejme, o jakýsi průlom v této léčbě.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Zatím ta naděje tady je. Skutečně ten mechanismus sebezničení buňky by mohl fungovat samozřejmě nejenom na ty specifické nádory prsu, ale i na další typy rakoviny. Ale to je, řekněme, zatím optimistický předpoklad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme od objevu k úspěchu. Vědci z laserového centra v Dolních Břežanech jako první na světě překonali hranici tisíc wattů u vysokoenergetického laserového systému. Osvětlete nám to, jaký přínos to bude mít v praxi? V jaké oblasti najde tento úspěch, také vlastně objev, uplatnění?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak řada posluchačů určitě ví, že v Břežanech, v Dolních Břežanech u Prahy je velké laserové centrum ELI, ale je tam také satelitní centrum, které se jmenuje HiLASE, které vedou kolegové z Fyzikálního ústavu Akademie věd, a to centrum HiLASE, a my mluvíme o jednom laseru, který je v tomto centru, je zaměřeno ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bivoj je to?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... na průmyslové využití. Ano a ten laser byl pojmenován na základě čtenářské anebo posluchačské ankety Bivoj. Tak kance tam nenajdeme uvnitř určitě. Tam je naopak vysoká sterilita, kančí maso bychom tam nehledali a představa Bivoje, jak ho nese přes rameno, je jistě legrační. Ale já myslím, že ten název to vystihuje. Bivoj byl silný muž a ten laser, jak jste řekla, s výkonem přes tisíc wattů, ono to posluchačům mnoho neřekne, ale je to v současné době nejsilnější laser, který by byl použitelný v různých aplikacích. Například testování spojů nebo kvality materiálu v leteckém, automobilovém průmyslu nebo třeba k úpravám povrchů. Jsou velmi drahé součásti vyrobené z velmi cenných materiálů, které je škoda po nějakém opotřebení vyhodit. Ten laser by mohl sloužit k jejich repasi, když to řeknu velmi jednoduše, takže tam, je tam velký komerční potenciál a kolegové brzy začnou, zatím se s tím laserem seznamují, ale začnou ho brzy nabízet ke komerčnímu využití ve spolupráci s firmami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě dodám dotřetice dobrou zprávu, byť našli bychom právě v oblasti vědy několik dalších. Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd se povedl natolik významný objev, že se dostali až na obálku nejvýznamnějšího vědeckého časopisu Science a vyvinuli unikátní metodu, která určuje přesnou strukturu nanokrystalů.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to tak. To už jsou obory, do kterých laik tak detailně nevidí, ale i zdálky mohu říct, že dostat se na obálku toho prestižního časopisu jako téma toho čísla je určitě velmi, velmi znamenité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fascinující svět vědy. Vrátila bych se ještě k těm superlaserům. Pane profesore, už tady zazněl název Bivoj. Ty další lasery mají jména jako Ámos, Lucifer, Perla nebo Krakatit. Nevím, jak dnes, ale kdysi to byla povinná četba, utopický román Karla Čapka z roku 1922 na téma zneužití nebo nebezpečí zneužití vědy.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem to četl velmi rád a nečetl jsem to jako povinnou četbu nebo nebral jsem to jako povinnou četbu. Tak ano, máte pravdu, zneužití vědy a techniky je věc, která, ke které může dojít. Nakonec říká se, že nůž může sloužit buď ke krájení chleba, nebo k tomu, že jím někoho probodnu. Takže má to vždycky, ta mince má dvě strany a samozřejmě my jako vědci nejsme úplně do detailu zodpovědni za to, co, řekněme, politici nebo k čemu ten příslušný objev nebo vynález bude využit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zabránit vlastně zneužívání vědy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já se obávám, že na té stránce vědců, a to není žádný alibismus, že se to nedá, že to není možné. Prostě my se zabýváme nějakými ději. Samozřejmě když si vzpomenu třeba na film Vynález zkázy, kde se hlavní hrdina cíleně zabýval vývojem děla, které bude moct ostřelovat lodě nepřítele, tak je to už někde za hranou. Ale ty základní objevy a v základním výzkumu se dělají základní objevy, tam to využití je velmi indiferentní. Tam to může samozřejmě sloužit k něčemu špatnému, ale to je otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se zneužitím vědy se lidstvo setkalo za nacismu. Mimochodem dnešek je Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, já jsem si uvědomil dnes ráno, připomněla mi to Česká televize, když jsem měl puštěné zprávy, že uplynulo 42 let od osvobození Osvětimi, což je Den holocaustu. Teď nevím, jestli ne 42, možná ... No každopádně 27. ledna 45 byla osvobozena Osvětim ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... a je to Den holocaustu. Je to vlastně velmi smutné výročí, o to smutnější, že tam skutečně bylo zneužito řekněme takové té technické mašinerie. Děsná představa, že tehdy promýšleli stroj na vyhlazování lidí a ještě snad horší z mého pohledu je, že dnes jsou lidé, kteří se snaží holocaust zpochybnit, kteří říkají, že žádných 6 milionů lidí nikde nezahynulo, že to je výmysl, že to je nesmysl. A ještě když si vezmeme, že za tyhlety zločiny bylo odsouzeno, pokud vím, jen asi 100 lidí, 100 nacistů, tak je to docela smutná připomínka. Já doufám, že se z toho aspoň ta civilizovaná část lidstva poučí, a že už k něčemu takovému nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, jak se holocaust podepsal nejenom na psychice, ale také genetice potomků přeživších a podle prvních výsledků se ta traumata nepřenášejí pouze vyprávěním, ale také geneticky, což je velmi zajímavé.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak asi ta genetická informace se tam nějakým způsobem vepíše. Skutečně nakonec víme, že v dlouhodobém vývoji lidstva dochází k těmto změnám. Je tedy zajímavé, že i v takto krátké době, ale natolik intenzivní zřejmě zážitek se promítl nejen do psychiky, ale i třeba do té genetické informace. Nejsem specialista, nejsem molekulární genetik, ale určitě jim věřím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě podle těch prvních výsledků se zdá, že dochází k jakýmsi změnám v genetické informaci, která se předává na další generace, a že to není čistě jaksi jen sociální transfer. Budete mít možná od konce března nebo druhé poloviny března, pane profesore, více času třeba na knihy Karla Čapka nebo další nebo na jiné koníčky? Už známe totiž vaši nástupkyni na postu šéfa Akademie věd. Akademickým senátem byla zvolena profesorka Eva Zažímalová jako budoucí předsedkyně Akademie věd.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem rád, že volba mé nástupkyně, tedy volba akademickým sněmem proběhla naprosto jednoznačně. Eva Zažímalová získala 93 procent přítomných hlasů. Byla tedy jedinou kandidátkou, což také ukazuje sílu její osobnosti a váhu její kandidatury. Teď stále je v pozici kandidátky na pozici předsedkyně Akademie věd. Předpokládám, že někdy začátkem března by ji měl jmenovat pan prezident a já sloužím ve své funkci do 24. března.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké úkoly čekají na vaši nástupkyni?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak jako vždycky jde o to, aby Akademie věd byla velmi viditelná, aby zvyšovala stále kvalitu svého výzkumu. On někdo může říct, že to nejde donekonečna, ale já si pořád myslím, že všichni máme rezervy. A Eva Zažímalová, jednak je tedy sama skvělá vědkyně, jednak má manažerské zkušenosti z vedení ústavu i v akademické radě, to je taková ta exekutiva Akademie věd. Takže určitě zvyšování vědecké výkonnosti, další rozšíření spolupráce s průmyslem a se státní sférou. Ty aplikace, které v rámci strategie AV21 jsme krásně rozběhli. Tak to jsou všechno témata, která budou určitě rezonovat i ve funkčním období profesorky Evy Zažímalové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jana z Brna. Ptá se, jestli je už český způsob hodnocení vědecké práce dořešen?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já mohu mluvit jednak za svoji instituci. Akademie věd má způsob hodnocení vědecké práce dořešen naprosto ukázkově. My hodnotíme naše týmy, naše ústavy na základě mezinárodního hodnocení jednou za pět let naprosto standardními metodami, které jsou obvyklé ve vyspělých státech. V současné době se v rámci Rady pro výzkum, vývoj a inovace připravuje nebo byla dokončena nová metodika hodnocení, která by měla být použitelná nejen pro Akademii věd, ale i pro širší vědeckou sféru i pro vysoké školy, a ta je v řadě věcí velmi podobná tomu našemu systému, který my jsme v Akademii věd nevymysleli. My jsme převzali standardy z vyspělých zemí. Takže já doufám, že tato metodika, nová metodika jednak odbourá ten nesmyslný kafemlejnek, to znamená nahradit jedno salto čtyřmi kotouly a za to získávat body. Je to absurdní. A za druhé, že posune i ostatní účastníky toho pole výzkumu a vývoje k hodnocení, které má mezinárodní standardy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Pochopili," ptá se dál pan posluchač, "politici, jakým způsobem pracuje věda?"

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já bych řekl, že to je velmi individuální, politik od politika. Samozřejmě když politik přijde vědou nepolíben do politiky a má rozhodovat o nějakých věcech týkajících se vědy, tak je třeba v dobrém smyslu slova lobbingu, ze strany vědců vysvětlování, že věda se nedá řídit jako firma, že věda není proces, kdy můžete, když se zrovna chvilku nedaří, můžete ten provoz zavřít nebo omezit výrobu, a potom zase za rok nebo za dva, když ty peníze máte nebo když se prostě začne dařit, tak ty lidi zase svoláte zpátky. Prostě věda má svá specifika. Je to velmi dlouhodobý proces, zejména základní výzkum. Ty týmy se tvoří dlouhou dobu. Tohle všechno je třeba politikům vysvětlovat, ale já mám pocit, že se nám to v posledních letech docela daří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno jste, pane profesore, obdržel Zlatou medaili, nejvyšší vyznamenání Slovenské akademie věd. Gratuluji. Jaká je úroveň a podmínky tamní slovenské vědecké obce?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak děkuji za gratulaci. Já bych to zase nepřeceňoval. Já to beru jako ocenění své osobní, ale i ocenění dlouholetých vztahů mezi oběma akademiemi. Kdysi jsme byli součástí československé akademie, byť Slováci měli tu svoji. Já musím říct, že slovenští kolegové se od nás docela učí. Oni to sami říkají. Oni ..., jednak jejich financování určitě není v té výši, jaké má Akademie věd České republiky, mají financí méně, na druhé straně oni ještě nepodstoupili ten přerod ústavů ve veřejné výzkumné instituce, to, co u nás proběhlo v roce 2007. Také na tom pracují. Takže ta situace je tam trochu jiná. A to, co je velmi inspirovalo, byla právě zmíněná strategie AV21, to znamená ten špičkový výzkum ve veřejném zájmu, spolupráce s podniky a se státní sférou. Oni nepokrytě nám řekli, že podle tohoto vzoru zavedli svůj program, který nachází také odezvu v té politické sféře. Takže i oni doufají, že by to mohlo přinést třeba navýšení rozpočtu, ale v každém případě jsou na tom finančně přece jenom o něco hůře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem nedávno, že slovenští vědci nemají od Nového roku přístup do několika světových odborných databází, že se vlastně ocitli bez zdrojů, které potřebují ke své práci.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Víte, to je takový klasický šlendrián úřednický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo školství jenom, promiňte, nezaplatilo předplatné, ale pracuje se na tom, jak jsem se dočetla.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Občas to tak bývá. Něco se platí třeba z evropských peněz, je to uzavřeno na nějakou dobu a teď ta lhůta vyprší, než se úředníci z ministerstva, a teď neříkám jakého, probudí, tak dojde přesně k téhleté situaci. Já doufám, že se to vyřeší, ale je to absurdní, protože to mají ohlídat úředníci ze slovenského ministerstva školství. O tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodnes se vzpomíná na zimu roku 1979. V Německu tehdy sněžilo neuvěřitelných 80 hodin v kuse. Také Poláci mají toto období v neblahé paměti. U nás vlastně měli školáci týden uhelné prázdniny. Letos nás kromě mrazů trápí také smog, pane profesore. Jaká je podle vás ochota úřadů i lidí podílet se na snižování emisí?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, to je komplikovaná otázka. Samozřejmě každý bychom rádi nebo rád dýchali ten nejčistší vzduch, ale otázka je, kolik jsme ochotni za to zaplatit. Asi jsme oba viděli nedávnou anketu nebo nedávný průzkum kolegů ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Akademie věd a Karlovy univerzity.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... a Karlovy univerzity, kde testovali nebo kde zjišťovali v mezinárodním měřítku, kolik jsou lidé ochotni připlatit si za, jak jste říkala, za čistý vzduch, obrazně řečeno. No, tak jsme na tom lépe myslím než Poláci, že jo, ti by si nejradši nepřipláceli nic, jak jsem viděl. Češi tam mají asi třetinu toho, co třeba Švédové nebo další státy. Ale přece jenom ta ochota u nás je, byť není zas tak velká. Jak říkám, každý bychom rádi dýchali čerstvý vzduch, ale když se řekne každá legrace něco stojí, kolika korunami jste ochotni na tom osobně se podílet, pak to naráží občas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cíl Evropské unie je do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 procent, do roku 2050 o 80 procent ve srovnání s tím stavem ze začátku 90. let. Vy byste třeba v té smogové situaci odstavil auto a jel třeba metrem?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já jezdím metrem po Praze běžně. Já si myslím, že jezdit v takhle velkých městech jinak, pokud to není nezbytně nutné, aby člověk ..., vezu nějaké knihy nebo něco, těžký náklad, tak nepojedu metrem. Ale já bych vlastně v souvislosti s tím, co jste zmínila, řekl nejde jenom o emise kysličníku uhličitého, jde i třeba o prachové částice, polétavý prach. To je dneska velmi komplikované téma. My jsme si mysleli, že když tedy zavedeme katalyzátory, zavedeme filtry u komínů továren a tak dále, že snížíme prachové emise. Ano, samozřejmě, snížili jsme je, ale snížili jsme je jenom do určité velikosti částic a ty opravdu velmi malé částice pod 10 mikrometrů, ty poletují vesele dále. Přispívají k tomu naftové motory, otěry pneumatik nebo třeba brzdové systémy v autech, to znamená ... A to jsou částice, které pronikají přímo do plic. Dokonce když jsou velmi malé, ve formě nanočástic, mohou pronikat i pokožkou. Takže jedna věc je, je fajn plán redukovat emise CO2, jak jste zmínila. Druhá věc je, co teď dělat s těmi supermalými částicemi. A tam by třeba pomohlo samozřejmě omezení automobilové dopravy ve velkých městech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úkol pro výzkumníky dopátrat se třeba.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Pracuje se na tom, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste si možná, pane profesore, vybral ze způsobu ochranu klimatu, například, vztahuje se to, byla to i otázka z toho průzkumu, omezit dotace pro znečišťovatele nebo obchod s emisními povolenkami, speciální daně nebo zpřísnění technologických norem?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já jsem jednoznačně pro tu poslední možnost, zpřísnění technologických norem. Já vím, že se to firmám ne vždycky líbí, ale ono je to nutí k tomu, aby zaváděly nové technologie. Já jako inženýr nejsem zase takový idealista, abych si myslel, že mohu říct podívejte se a nebudete produkovat žádné prachové částice, je třeba přizpůsobit to technologickému stavu. Ale určitě tu poslední možnost, víte, ony ty obchody s povolenkami a tak, to je něco, co nahrazuje tu, ten problém a jeho řešení ve skutečnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je ochota, konkrétně v Česku, bojovat, potírat korupci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já ... Když se mě na to ptáte, teď když jsem jel k vám do rozhlasu a jel jsem tady u Muzea výtahem nahoru, výtahem z metra C, z metra A, pardon, tak jsem viděl ve výtahu nasprejované velkým písmem korupce, chamtivost, lež. Docela mě to zaujalo. Je pravda, že ti sprejeři tím nic často nemíní, ale tady asi ten dotyčný, kdo to tam nasprejoval, já s tím nesouhlasím, ale je vidět, že téma korupce má v hlavě leckdo. A samozřejmě naše pozice v korupčním nebo protikorupčním žebříčku podle všech mezinárodních zjištění není příliš valná. Nevím teď přesně, kde jsme, ale jsme hodně dole a boj proti korupci považuju za jednu z klíčových věcí. Jenže víte, ono jenom vytvořit zákony, anebo případně definovat postihy za porušení těch zákonů je sice důležité, ale to samo nestačí. Pokud ty zákony nebudou v hlavách nás všech, a pokud nebudeme osobním příkladem všichni, já vím, že to je idealistické, postupovat tak, abychom korupci mýtili, aby prostě nikoho nenapadlo tu korupci provozovat, pak to bude pořád takový boj s větrnými mlýny. Zákony důležité, postihy také, ale je třeba měnit myšlení lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, pane profesore, jak na to?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já říkám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je to tak těžké?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Protože samozřejmě skoro každý když vidí nebo ne skoro každý, ale řada lidí když vidí ty negativní příklady, oni vidí, že ten nebo ta nebo ta firma si může dovolit lobbovat, uplatit a tak dále, tak si říkají tak proč, když oni to můžou dělat v miliardách, proč já bych to nemohl dělat v desítkách tisíc nebo v milionech. Je to samozřejmě naprosto hrozné uvažování a myslím si, že když bude víc lidí, kteří to budou říkat nahlas, kteří budou říkat podívejte se, jsou tady firmy, které mohou bez korupce žít, jsou tady státní instituce, které vypisují zakázky naprosto průhledným způsobem, zvyšování průhlednosti. Já myslím, že ty weby, které zřizují jednotlivé radnice velmi transparentním způsobem, kde se každý občan toho místa může dočíst, jak proběhlo výběrové řízení, kdo se přihlásil a za jakých podmínek to získal, to je cesta, kterou velmi podporuji. Je to krok po kroku, ale to je to, co myslím, že postupně v našich hlavách by se mělo usídlit, že korupce je něco nepřípustného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže více transparentnosti a také více těch osobních konkrétních příkladů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to bude jedna velký výzva pro nejenom politiky, ale i občany.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak samozřejmě. Jak říkám, je třeba změnit myšlení nás všech a k tomu ten zákon, který něco definuje, a předpisy, které říkají, jak budeme postihovat ty, kteří to provádějí nebo kteří se dopouštějí té korupce, jsou důležité, ale já myslím, že současně s tím se taky mění a bude měnit myšlení lidí a je třeba k tomu vykonávat osvětu, mluvit o tom, ukazovat a transparentnost, transparentnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsme hovořili o smogu, teď o korupci, tak na obojí ještě teda máme rezervy, jak na to vyzrát a vědci začali, představte si, bojovat i proti falešným zprávám. Britští, američtí vědci hledali způsob, jak lidi vytrénovat, aby byli imunní proti dezinformacím.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, to je taky obrovské téma. Ukazovalo se to i v souvislosti s politickými akcemi, volbami ve Spojených státech a tak dále. To je velký problém současné doby, protože lidi bezmyšlenkovitě přejímají některé informace, řada lidí není schopna si je vytřídit, filtrovat. Tak je to velký problém a bude ještě delší dobu. To není tak jednoduché. Řešení není velmi snadné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního Jak to vidí profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Děkuji za vaše názory. Hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já děkuji za pozvání a hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.