Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 26. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, vítejte, dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude dnes řeč, pane profesore? O symbióze vědy a umění, i o potravinách pro planetu, dobrý poslech. Vláda schválila návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na příští tři roky oproti letošku tak vzroste rozpočet na vědu o téměř dvě miliardy, přesně je to 1,7 miliardy korun. Tak předpokládám, že máte radost, pane profesore.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak určitě je to dobrá zpráva a jsem ráda, že vláda vydala jakýsi signál, že věda je pro tento stát důležitá. Na druhé straně je to vlastně částka, tedy částka pro příští rok, která odpovídá návrhu pro výzkum vývoje a inovace. My tento návrh označujeme za minimalistický, to znamená, je to tak to,co si myslíme, že by mohlo stačit, ale není to žádný velký luxus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čekali jste více?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, nečekali, správné slovo je potřebovali bychom více. Přece jen vybudované infrastruktury z minulého programu a tak dále potřebují peníze. Ale zaplaťpánbůh za to, co vláda navrhla na příští rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vědu by tedy v tom příštím roce měl dát stát 28,6 miliardy korun, v těch dalších dvou letech asi ty výdaje by rostly mírně. Co si tedy představit, pane profesore, na co všechno nebo co všechno tedy pokryjí tyto částky?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ještě k těm dalším dvěma letům, tam přeci jenom vláda ten návrh rady pro výzkum poněkud snížila, myslím, že v roce 2017 je to asi o 200 milionů a v tom dalším roce asi o 600 milionů. Já doufám, že je to něco, co se označuje jako rozpočtový výhled, takže doufám, že bude ještě debata v příštím roce zase o tom rozpočtu na rok 2017, takže ta částka se vrátí minimálně tam, kde byla navržena radou. Jinak ta částka 28,6 miliardy korun, to vypadá na první pohled jako neskutečně velké číslo. Jen připomínám, že jsme stále i s tímto navýšením budeme stále nebo pod maximálně na průměru evropské osmadvacítky. Čili není to žádný zázrak a tato částka bude sloužit k financování jak institucí, tak do soutěží grantové agentury, technologické agentury. Takže je to směs účelového a institucionálního financování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro lepší představu, pane profesore, jak se rozpočet na vědu a výzkum pohybuje možná procentuálně třeba ve srovnatelných zemích Evropské unie?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak kdybych se podíval ještě mimo tu Evropskou unii, tak Korea třeba dává zhruba třikrát tolik nebo tři, čtyři procenta HDP my dáváme asi 1,9 v sumě celkově i s podnikatelskou sférou. V zemích jako je Finsko, Německo, Švédsko, Holandsko, je to výrazně víc než ten průměr, samozřejmě dvojnásobek zhruba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I Izrael mám pocit, tam nesrovnatelné.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
U Izraele tam je to asi čtyřikrát, čtyřnásobek. Takže máme co dohánět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba Itálie. Vy jste se totiž vrátil z Milána, kde jste se podíval na světovou výstavu EXPO 2015. Jak je na tom třeba Itálie právě z hlediska vědy a výzkumu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že Itálie nepatří k těm zemím, které mají nějak zvlášť vysoký poměr HDP. Určitě je nad průměrem, ale neřadí se do té skupiny jako je Finsko, Holandsko, Švédsko a tak dále, takže Italové nejsou v té nejprogresivnější skupině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od paní Elišky, nemáte, pane profesore, obavy ze zneužití technologie, jak jsou výzkumy a praxe zabezpečeny, podotýká paní posluchačka, že pozorujeme velký rozmach výzkumu a aplikací v oblasti nanočástic.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Víte, říká se, že nůž může být poučit jak ke krájení chleba, tak k vraždě. To znamená, i progresivní technologie mohou být v zásadě zneužitelné nebo využitelné k něčemu špatnému. Já bych nespekuloval o tom, že vědci chtějí něco takového. Spíš je problém třeba u těch nanotechnologií, nanočástic, které jsou dnes velmi populární a pracuje na nich velká spousta týmu. Může být třeba problém ne dobrého vlivu na zdraví, dejme tomu, nanočástice, které jsou už tak malé, že mohou pronikat pokožkou do těla, to znamená, neopatrnosti při manipulaci můžeme vlastně organismus kontaminovat. To je věc, které jsou si vědci velmi dobře vědomi a třeba zrovna v té oblasti nanotechnologií je ta zdravotní bezpečnost stále sledovanějším aspektem. Takže je to tak, každá věc nebo každá mince má dvě strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to s tím zabezpečením výzkumu, aby tedy nedošlo, nemusíme hovořit konkrétně o nanočásticích, ale vůbec třeba, jak jsou výzkumy zabezpečeny, aby nedošlo k tomu zneužití případnému.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Každé takové pracoviště má svůj řád, své předpisy, ať už jsou to věci kolem geneticky modifikovaných organismů nebo laboratorní experimenty. Existují velmi přísné předpisy, které navíc mohou být odstupňovány podle, v uvozovkách nebezpečí tohoto možné kontaminace nebo zneužití nebo i úniku, takže já bych se tohoto skutečně nebál, dnešní technika je na špičkové úrovni a ta špičková úroveň se projevuje nejen v tom, že máme špičkové přístroje, ale že také máme to okolí digestoře, laboratoře zabezpečeny tak, že k těm únikům kontaminací a tak dále, by nemělo dojít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsem prozradila, vy jste s vrátil z Milána, kde je v plném proudu světová výstava 2015 s mottem Potraviny pro planetu, Energie pro život. Jak se vůbec tohoto velmi aktuálního tématu zhostili jednotlivé země?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem byl samozřejmě nejvíc zvědav na náš pavilon, na český pavilon. Ten má velmi atraktivní polohu, je hned kousek za bránou, prakticky každý, kdo vstupuje do areálu EXPO vedle něj musí projít. Je tam velmi elegantně zajímavá plastika, velká plastika Lukáše Rittsteina. Je tam velký bazén a v tom je pták, zvláštní pták, který přechází v automobil. Čili je to taková symbióza.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptakobus.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, ptakobus, ptako-auto. Je to takový náznak symbiózy mezi přírodou a technikou. Ta plastika je poměrně velká, je výrazná, je nepřehlédnutelná, je umístěna v bazénu, ve kterém se dá i koupat, čvachtat nohy a tak dále a navíc funguje také jako fontána, takže to je takový velmi atraktivní prvek, který, myslím si, zaujme ihned pozornost návštěvníků a ti se pak docela rádi podívají do českého pavilonu, takže ten náš pavilon mě zaujal nebo zajímal jsem se o něj nejvíc a líbil se mi. Musím říct, že se mi líbil. Je to velmi zajímavá symbióza a prezentace vědy a umění. Mně se to líbilo také proto, že Akademie věd v letošním roce slaví 125 let vzniku České akademie věd a umění a v tom našem pavilonu se to shodou okolností, jistě to nebyl úplně záměr, velmi dobře snoubí, takže líbil se mi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak svým způsobem takový návrat ke kořenům, když hovoříme o symbióze vědy a umění, protože akademie slaví, jak už jste řekl 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, abych byla úplně přesná. A jak vy vnímáte tu dnešní nebo jak dnes přistupujete k té kombinaci vědy a umění?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já bych možná ještě zmínil ten náš pavilon. Tam je třeba velmi zajímavé video, velmi zajímavý video-objekt Jakuba Nepraše, buňka, je zavěšeno v prostoru, vlastně souvisí s tím, že v tom našem pavilonu jsou prezentovány výsledky vědy, například také dvou našich ústavů organické chemie a biochemie akademie věd a ústavu experimentální botaniky a jsou tam právě kombinace těch uměleckých objektů s tím reálným světem v tomto případě buňka v případě Ústavu organické chemie a biochemie je tam také velmi zajímavá plastika dvou mladých autorů, které je nazvaná 10 tisíc experimentů a vlastně ukazuje, že zejména ve výzkumu léčiv a molekul v hodných pro léky se jen jedna z 10 tisíc takových molekul, navržených molekul nakonec osvědčí a ukáže jako vhodný lék, takže to je další umělecký projekt propojený s realitou. Pak tam má také velmi známý současný umělec Federico Diaz má takovou plastiku také, která je zase propojena s genetikou, genomem, s laboratoří života, takže velmi zajímavé propojení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že i italská média vlastně vybrala ten náš pavilon mezi pětici nejatraktivnějších.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Slyšel jsem o tom také. Určitě bych ho já mezi těch několik nejatraktivnějších z těch, které jsem viděl, neviděl jsem všechny. Samozřejmě bych doporučil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byste doporučil. A co to motto, pane profesore, potraviny pro planetu, energie pro život. Jak to se jaksi prolíná právě v těch jednotlivých expozicích, i v té naší.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
V té naší to už jsem zmínil, že jsou tam exponáty typu genomu pšenice, Ústav experimentální botaniky Akademie věd. Ale v tom našem pavilonu je třeba ještě téma vody, čištění vody, úspory vody. Střídají se tam expozice jednotlivých krajů, takže je to velmi atraktivní. V těch ostatních pavilonech je vidět každý to pojal různě. Mně třeba trochu zklamal americký pavilon, kde je představena taková historie výživy ve Spojených státech od pizzy až masových kuliček, kterou tam přinesla jakási italská rodina. Je to všechno na videích až po teď jsem čekal, že to bude až po McDonalda, ale ne, končí to krocanem na Den Díkůvzdání. Přišlo mi to takové trochu plytké. Vyhovuje to tomu tématu, ano, potraviny pro zemi, ale moc mě to nezaujalo. Určitě ten náš pavilon je zajímavější, zaujal mě také pavilon Itálie, kde tato témata jsou pojednána daleko atraktivněji, takže ale samozřejmě každý má trochu jiný vkus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem soudíte o geneticky modifikovaných organismech?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si především myslím, že kolem pojmu geneticky modifikované organismy, kdybych se teď držel, právě potraviny pro planetu, kdybych s držel spíš těch rostlin, těch geneticky modifikovaných rostlin a plodin, tak si myslím, že kolem toho je spousta povyku naprosto nekvalifikovaného.Víte, vždycky si člověk musí uvědomit, že přenos genů mezi organizmy existuje po celou dobu evoluce těchto organizmů, ať jsou to živočišné organismy nebo rostlinné organizmy, prostě ty organizmy se vyvíjely. My jsme také takový produkt jako lidí se spoustou cizorodých pozůstatků. V našich genech se najdou bakteriální věci, které by tam neměly být, geny, viry se najdou v těch genech, které by tam zdánlivě neměly být a dostaly se tam během evoluce a v zásadě nám nijak neškodí. Čili to je jedna poznámka. Druhá poznámka, ta kritika, která se snáší na geneticky modifikované rostliny třeba je dána naprostou neznalostí právě těch základních genetických pochodů. Každé šlechtění je vlastně genetické vnášení něčeho nebo vnášení jiných genů. Legrační je, že takové to typické šlechtění, je vlastně zcela neorganizované. My něco křížíme, kombinujeme a nevíme, jaký bude výsledek, zatímco v dnešní době ty metody, špičkové metody genetiky umožňují vložit tam gen, o kterém víme prakticky všechno, sledovat, jestli se ten gen, jestli nějak nemutuje, jestli se s ním něco neděje. Čili já si myslím, že je to věc, která, bez které se neobejdeme. V roce 2050 podle odhadů bude potřeba 50 až 70 % potravin navíc na světě. To je fakt, který se dá velmi jednoduše odhadnout a není možné toho dosáhnout jinak, než s využitím geneticky modifikovaných potravin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vidíte spíše, pane profesore, jejich přínos?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě. Já si myslím, že ten přínos je naprosto nesporný. Znovu říkám, Evropa v tomto směru zaostává, daleko víc vepředu jsou třeba Spojené státy nebo Asie. Není to proto, že by prostě byly méně opatrné, oni tu opatrnost mají určitě také velmi dobře zakotvenou i v zákoně, ale prostě nepodlehli takové té panice, že geneticky modifikovaná potravina nebo organismus je něco naprosto umělého a chraň pánbůh, abychom vytvářeli, nedejbože se jimi živili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A právě na to reaguje už paní Marie a ptá se, jestli to není zdraví nebezpečné. Lze to zcela vyloučit?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Když vezmu geneticky modifikované rostliny, ty se pěstují podle toho, co vidím v současné době ve světě asi na 150 milionech hektarů. Už se konzumují velmi dlouho, není znám jediný případ, jediný případ, doložitelný případ, že by tyto potraviny jakkoliv poškodily nebo měly jakýkoliv vliv na zdraví. Naopak třeba byla by možnost třeba vnášet do některých potravin tou genetickou modifikací vitamíny, třeba provitamin A, který je důležitý pro zrak. V rozvojových zemích oslepne ročně asi půl milionu lidí jen v důsledku nedostatku tohoto vlastně vitaminu A. A teď existuje takzvaná zlatá rýže, která obsahuje ten provitamin A, která zatím ještě nebyla povolena k užívání. Všechny průzkumy dokazují, že je neškodná a teď si vezměme to, že by pomohla třeba půl milionu lidí uchovat zrak, protože prostě se tam jí hlavně rýže a ta rýže by obsahovala ten provitamin A. Já tím chci ukázat, že ty obavy jsou v zásadě zbytečné. Ty kontroly dnes jsou tak striktní a tak přísné, že by si to nikdo nedovolil pustit ven jen tak bez zabezpečení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane profesore zmínil, kolik to bylo tisíc pokusů a jeden výsledek?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
10 tisíc, 10 tisíc, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Deset tisíc.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ale to se týkalo speciálně léků. Ta statistika je vzata z tohoto oboru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak právě by se měl koncem letošního roku objevit nový lék, který brání množení smrtelného viru HIV v těle a spolupodílel se právě na přípravě toho antivirotika i tým českých vědců, chemika Antonína Holého, takže další úspěch by si mohla česká věda připsat. Společně pracoval vědci.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já to samozřejmě sleduji. Jsem velmi rád, že se kolegům z našeho ústavu organické chemie a biochemie, zdá se podařil zase jeden velmi významný objev nebo příprava velmi důležité molekuly, molekuly důležité právě v těch antiviroticích a léku proti HIV. Ale znovu zdůrazňuji, i posluchači by si měli uvědomit, že to je opravdu 1 k 10 tisícům, že těch nových molekul, které vypadají nadějně, se syntetizuje obrovské množství, ale jen sem tam jedna, statisticky jedna z 10 tisíc se podaří opravdu komercializovat v podobě léků. Ale i to je, řekl bych, rozumné skóre.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás další dotaz, e-mail od paní Ivany: "Myslíte si, pane profesore, že hledání způsobů, jak zvýšit produkci potravin může výhledově zabránit hladovění části lidstva?"

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že to je jediná možnost, jak zabránit hladovění lidstva. Já jsem tady zmínil ten odhad zhruba 50 až 70 % potravin navíc oproti současnému stavu během několika desetiletí. Toho nejde dosáhnout s využitím standardních metod. A navíc ještě bych možná připomněl, že ty geneticky modifikované plodiny, ony jsou odolnější vůči škůdcům, třeba. Čili znamená to menší použití fungicidů, menší použití hnojiv, menší použití různých ochranných postřiků, které škodí přírodě. Čili ten problém je daleko komplexnější a je třeba vidět výhody těch geneticky modifikovaných plodin i z tohoto pohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka druhá od paní posluchačky. Při genetické modifikaci, jakýchkoliv organizmů, myslíte, že člověk může napodobit procesy v přírodě. Například při výzkumu léků, když se napodobilo chemické složení vitaminu. Nemělo to stejný účinek jako ten přírodní produkt?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
My už jsme se trochu té stránky léků dotkli. Tam je problém ten, že není problém syntetizovat zajímavé molekuly a tam se asi příroda příliš nedá napodobit. Samozřejmě, v dnešní době se častěji vracíme k přírodním látkám, to znamená, snaží se i vědci zjistit, která látka třeba v nějaké rostlině je ta, která vlastně určuje to, že v přírodním léčitelství třeba nějaká rostlina funguje na krvácení, proti krvácení. Tak samozřejmě vědci tohle to rozpitvají, zjistí, která část, která buňka, případně menší části, genom je zodpovědný za tento vliv a jsou schopni ho třeba syntetizovat. To je cesta, kterou se běžně ubírají. Ale u těch standardních léků takhle ta cesta není vždy možná, čili tam je třeba opravdu vytvořit nějakou molekulu, otestovat jí preklinické testy, klinické testy a tam je to skóre 1 k 10 tisícům, ale určitě příroda je velmi dobrou inspirací a vědci pátrají po takovýchto účinných látkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Štocha z Ostravy zajímá, proč jsou v Rusku geneticky modifikované potraviny zakázány, když jsou tak bezpečné pro konzumaci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já se musím přiznat, že nevím. Naštěstí nežiju v Rusku. Já se dívám spíš směrem k civilizovaným zemím na Západ od našich hranic a tam přestože všichni jsme opatrní v té při používání geneticky modifikovaných organizmů. Znovu říkám, opatrnosti nikdy nezbývá, ale ty země, vyspělé země na Západ od nás včetně Spojených států a v četně dnes velmi vyspělých, vědecky vyspělých zemí v Asii,tam se chovají ke geneticky modifikovaným organizmům a potravinám naprosto rozdílně než třeba v Rusku, takže já bych si Rusko nebral jako příklad. V Rusku je jistě zakázáno leccos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že Rusko není civilizovaná země, jak jste říkal?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ale to ne, to jsem trochu přehnal možná. Ale vím, že v Rusku byl velmi dlouho autokratický režim a i v současné době je tam určitě vláda, která není zdaleka tak demokratická, jak bychom si představovali. Ale prostě já se nedívám směrem k Rusku v případě GMO. Já se dívám směrem k jiným zemím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co se týče Ruska, jak tam se, pokud máte informace, takhle spontánně se zeptám, investuje kolik do vědy a do výzkumu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Vím od kolegů z ruské akademie věd, že ta jejich podpora státem výrazně poklesla. Odehrávají se tam různé hry, připojení Ruské akademie věd k jiné akademii a tak dále, přitom ta Ruská akademie věd byla mezi ruskými pracovišti vědeckými rozhodně ta špičková. Ale vím dobře, že se tam odehrávají různé politické hry, co si kdo vyválčí lobbingem u vlády, tak se nakonec stane. Myslím, že to už u nás by nebylo v době demokratických médií možné. Takže ta situace tam není úplně ideální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli Milánu vám v uvozovkách utekl první ročník docela unikátní akce, veletrh vědy, ten se konal v Praze a tam se zapojily nejen ústavy Akademie věd, ale také muzea, univerzity, výzkumná centra, to nejen z Česka, ale i ze zahraničí.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Bohužel člověk nemůže stihnout všechno. Byl jsem na konferenci a na EXPO v Miláně a skutečně ten veletrh mi unikl. Bylo to na výstavišti v Letňanech a podle zpráv, které mám od svých kolegů, byl velmi úspěšný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak srozumitelně vůbec umí věda, výzkum, prezentovat ty své výsledky své práce.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že se to výrazně zlepšilo během těch posledních deseti, 15 let. Já neříkám, že jsem spokojen, vždycky můžeme prezentovat popularizovat vědu lépe, ale třeba náš týden vědy a techniky, vlaková akce popularizace v tomto státě nejen v Akademii věd je úžasná věc. Máme celou řadu programů pro mladé lidi na středních školách, na základních školách. Pořádáme výstavy, semináře, besedy, kavárny pro široké publikum. Já si myslím, že jsme se v tomto směru výrazně zlepšili a jsem moc rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte právě o těch mladých lidech, tak pětice mladých vědců, studentů, přivezla nedávno z největší světové soutěže mladých vědců, která se konala v americkém Pittsburghu dvě bronzové medaile a jedno ocenění za čtvrté místo.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je vždycky skvělá zpráva. Akademie věd dává záštitu nad projektem Amaved, což je také taková naše soutěž té středoškolské vědecky zaměřené mládeže a vítězové právě jezdí na tyhle ty akce typu Intel ISEF ve Spojených státech, ale i na jiné, takže to je výborné, ale připomněl bych, že existují nejen tyto akce, ale jsou mezinárodní olympiády, matematická a chemická, biologická. A tak dále ve kterých naše středoškolské týmy dosahují také vynikajících úspěchů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je spolupráce mezi akademiky a vysokými školami?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ta spolupráce je velmi intenzivní a velmi dobrá. Občas v médiích je to prezentováno, takže se zase Akademie věd dohaduje s vysokými školami o rozpočtu. Je pravda, že když je peněz málo, tak to není někdy jednoduché, ale jinak ta spolupráce je skvělá. My máme akademii věd a vysoké školy máme přes 50 společných laboratoří, máme společné projekty typu velkých infrastruktur, typu BioCef, Biologické centrum ve Vesci, Karlova Univerzita, ústavy Akademie věd. Já si myslím, že ta spolupráce je velmi dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.