Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 22. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dobrý den, vítejte.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata a události dnes rozebereme? Například jednu výzvu, některé lidské vlastnosti či udržitelnost výzkumných infrastruktur. Dobrý poslech. Na konci léta jste se, pane profesore, podíval do Koreje, našel jste u tamních kolegů nějakou zajímavou inspiraci?

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano. Byl to, byla to velmi zajímavá cesta. Já jsem byl původně pozván na kongres čisté a aplikované chemie do Pusanu, ale říkal jsem si, když už tedy poletím tak daleko, je tam naštěstí přímé spojení z Prahy v současné době, z Prahy do Soulu, tak také navštívím naše partnerské instituce, zejména z neuniverzitního korejského výzkumu. Ty, ta návštěva byla velmi dobře připravená, oni měli velký zájem a mají velký zájem o spolupráci, takže jsem tam podepsal i několik formálních memorand o spolupráci. Ta samozřejmě neznamenají apriorně žádnou konkrétní věc, ale vyjadřují zájem obou stran o to pokračovat už na konkrétních projektech, takže navštívil jsem instituce v Soulu, v Tedžonu, v Pusanu a musím říct, že jsem z toho měl velmi dobrý dojem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakých oblastech, oborech momentálně spolupracujete a v čem třeba to chcete nějak zintenzivnit?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
V současné době ta spolupráce s korejskými institucemi je zejména v oblasti přírodních a technických věd a já jsem také navštívil instituce tohoto typu, čili třeba Korea Advanced Institute of Science and Technology, čili Korejský ústav pokročilých technologií ve vědě a v technice, ale jednal jsem taky třeba s představiteli jejich národní grantové agentury National Research Foundation o tom, jak bychom mohli podpořit třeba výměnu postdoktorandům nebo i studentům doktorského studia. Korejci by měli velký zájem na tom, aby třeba naši doktorandi trávili část svého doktorského studia v Koreji. To je samozřejmě také věc dohody s příslušnými vysokými školami u nás, ale ten zájem tam byl a oni si tak trochu stěžovali, že možná ta jazyková bariéra a vzdálenost, že působí to, že pro naše studenty není Korea tak atraktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je atraktivní česká věda pro korejské partnery?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec, promiňte, i tamní přístup k vědě?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak můžeme jim leccos závidět. V Koreji se investuje do vědy a do základního výzkumu daleko masivněji než u nás. Navíc tam výrazně více investují do výzkumu korejské firmy, jejich podnikatelský sektor, takže jestliže u nás tvoří podnikový sektor zhruba slabých 40 % podílu na celkové částce výzkumu, vývoje a inovací, v Koreji je to prakticky dvojnásobek, takže ten rozdíl je jednak v systematické podpoře zejména těch kvalitních výzkumných institucí ze strany korejského státu, ale pak také v daleko vyšších investicích ze strany průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořili jste, pane profesore, také o udržitelnosti těch nově vybudovaných výzkumných infrastruktur?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Musím říct, že Korejci se velmi zajímali o to, co jsme tady za peníze ze strukturálních fondů vybudovali. Myslím, že nejvíc je zaujal ten superlaser ELI, ten projekt toho obřího laseru v Břežanech u Prahy, který vlastně v rámci projektu strukturálních fondů podal Fyzikální ústav Akademie věd, to je unikátní světová infrastruktura, respektive bude po dokončení a oni o tohle to jevili skutečně velký zájem. Ale zaujal je třeba BIOCEV, což je společný podnik Akademie věd a Karlovy univerzity, takže mluvili jsme i o těchto infrastrukturách. Samozřejmě jejich udržitelnost je primárně problém našeho státu, případně v případě toho obřího laseru Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč je to tedy nebo v čem problematické?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak Evropská komise nebo Evropská unie do České republiky přivedla poměrně velké peníze, za které tady byly takovéto infrastruktury vybudovány podle docela rozumných představ a projektů, a nyní samozřejmě je na tomto státě, protože jsou to infrastruktury, které patří České republice, aby zvážili, jakým způsobem je udržet. Vybudovat něco a nechat to pak zchátrat, to by nemělo valnou logiku, takže jedním z problémů, kterým se určitě intenzivně zabývá česká vláda a debatuje ho i s námi zejména prostřednictvím vicepremiéra Bělobrádka, je, jak nastavit programy udržitelnosti tak, aby ty infrastruktury mohly fungovat. Ony se samy neuživí, to je, to by byla zcela iluzorní představa. Kapacita aplikační sféry průmyslu, podniků, které by si tam zadávaly výzkum, není zdaleka tak velká, čili bez vydatné podpory státu to nepůjde, ale to platí i o stávajících výzkumných centrech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemělo by se ale na tu udržitelnost projektu, ať je jakýkoliv, myslet v podstatě už při tom plánování?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak máte pravdu. Tohle byla jedna z věcí, které ty minulé vlády příliš nedomyslely. Ono to vypadalo krásně, natečou sem peníze z Evropské unie, postavme, vybudujme, vybavme přístroji, otázka byla, jestli tam bude dostatek lidí, nových lidí, kteří by tam pracovali, ale pak také samozřejmě udržitelnost, a ta se tehdy, musím přiznat, zas tak moc neřešila. Ono se to dělalo za jiných podmínek, tehdy se optimisticky předpokládal poměrně silný nárůst prostředků na výzkum a vývoj, takže tehdy to vypadalo všechno velmi růžově. Po ekonomické krizi se ta situace poněkud zkomplikovala, ale já věřím, že řešení se najde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byl nedávno také v Berlíně, a to na slavnostním střídání prezidentů Berlínsko-braniborské akademie věd a přímo z duše vám tam prý promluvila kancléřka Angela Merkelová.-

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano. Já jsem byl pozván na tohle to střídání jednak významným činovníkem té naší partnerské Berlínsko-braniborské akademie věd, to je profesorJoachim Sauer, to je manžel paní kancléř paní kancléřky Merkelové, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také vědec.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Také vědec, ano, a také vědec s velmi silnou vazbou na Českou republiku a na profesora Rudolfa Zahradníka, bývalého předsedu Akademie věd. Paní kancléřka tam tentokrát pronesla v uvozovkách jenom hlavní projev, ona pak jela hned na zasedání té G7 do Bavorska, ale já bych si přál takový projev někdy slyšet také u nás. Ona se tam vlastně vědcům omlouvala, že po takzvané akci 5x5, to znamená 5 let navyšování o 5 % do německého výzkumu, že tentokrát může slíbit jenom 5x3, čili následujících 5 let to budou v uvozovkách jen 3 % nárůstu každý rok. No, neviděl jsem žádného z kolegů německých, že by se, že by se lítostí rozplakal. Myslím, že jsou všichni rádi. A jak říkám, my bychom byli také rádi za takovéto ujištění u nás, ale zatím jsou jenom nějaké vlaštovky, meziroční navýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o zhruba 1,7 miliardy, to je zásluhou vicepremiéra Bělobrádka, takže v tom Berlíně se to poslouchalo krásně, ale já jsem tam byl jen jako host.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolikráte je to u nás ten, ten počet, jak je 5x5, v Německu teď 5x3, jste říkal.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
5x3, no takhle, ať už to je 5x5 nebo 5x3, klíčová je ta stabilita. Když víte, že vám rozpočet, ne třeba konkrétně vaší instituce, ale rozpočet po nějakém rozdělení, zhodnocení kvality těch institucí poroste meziročně o 5 %, to je strategie, se kterou se dá pracovat. My u nás nevíme meziročně většinou nic, existuje střednědobý výhled, ale ten se dost často nerespektuje, takže já jsem vděčen nebo rád za každé navýšení. Zmiňoval jsem tu 1,7 miliardu, z toho celkového rozpočtu zhruba 27, 28 miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A s čím počítá, pane profesore, vaše nová Strategie 21?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano. Strategie AV21 je strategií, která by měla cílit nejen na ten základní výzkum, ale z toho základního výzkumu vycházet a být prospěšná společnosti. To motto - špičkový výzkum ve veřejném zájmu - to docela dobře charakterizuje. My jsme i díky této strategii konečně po letech dostali v Akademii věd přidáno do rozpočtu zhruba 300 milionů korun, takže po těch letech propadu anebo stagnace je to taková pozitivní vlaštovka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď si to musíte udržet, abychom zůstali u té udržitelnosti.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já doufám, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mě zaujalo, pane profesore, byl také apel Angely Merkelové na větší využívání vědeckých expertíz politickou sférou. Jaký na to máte názor? Jak to funguje u nás v Česku?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já si myslím, že to bylo velmi špatné, ale už tak před 3, 4 lety, a teď mluvím za Akademii věd, jsme uzavřeli jak s parlamentem, tedy s Poslaneckou sněmovnou, tak se Senátem smlouvu o spolupráci těchto dvou institucí a my v rámci těchto aktivit pořádáme na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu kvalifikované semináře odborníků nejen z Akademie věd, my k tomu přizýváme i kolegy z vysokých škol, a tak snažíme se v tomto směru politiky vzdělávat. A já myslím, že se to docela daří, že už jsou takové vlaštovky a příklady, že i ty semináře mohly mít nějaký pozitivní dopad, takže snažíme se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná tím konkrétním příkladem z nedávné doby byl seminář Akademie, který prý, říkal jste mi, mohl přispět k tomu, že poslanci před pár dny odmítli návrh Senátu odmítli omezit povinné očkování.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to moje domněnka, ale myslím si, že docela reálná. My jsme začátkem června měli právě v Poslanecké sněmovně pod spoluzáštitou předsedy pana Hamáčka seminář, který se jmenoval Očkování v České republice, přínosy a rizika, a byl velmi hojně navštíven. Byli tam evidentně i odpůrci povinného očkování, ale ta diskuse byla docela obsáhlá. Některé ty protichůdné názory tam zazněly, ale zcela jednoznačně se ukazuje, že kvalifikované informace o takové věci, jako je povinné očkování, prostě chybějí. Lidé čtou na internetu nesmyslné zprávy, dokonce lživé zprávy, překroucené zprávy, z jednoho případu se udělá norma, pravidlo, takže i proto jsou takovéto akce, které pořádá Akademie věd v rámci té Strategie AV21, důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy osobně si myslíte, kdo má rozhodovat o zdraví dítěte? Stát nebo rodič?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já bych řekl, že tomu docela odpovídá názvem příspěvek nebo charakterizuje to příspěvek profesora Hořejšího, ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který tam přednesl přednášku na téma totalitní očkování versus svoboda umřít. Já myslím, že to docela dobře charakterizuje ty dva póly. Někdo má tendenci vydávat povinné očkování za jakýsi totalitní přežitek, každý máme přece právo, já nevím, jestli matky anebo rodiče zvažují, že také to dítě má právo na život a že rozhodnout se subjektivně o tom, já své dítě nenechám očkovat, protože jsem slyšel nebo slyšela, že se někde něco stalo, samozřejmě každé očkování a každý lékařský zásah a každý lék má svá rizika, ale v tomto případě ta pozitiva daleko převyšují možná rizika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane profesore, jedním z několika stovek českých vědců, ale také univerzitních profesorů a vysokoškolských pracovníků, kteří před měsícem v petici Vědci proti strachu a lhostejnosti se ohradili proti nárůstu xenofobních nálad v české společnosti. Máte ten pocit?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Mám. Shodou okolností již jsme mluvili o Koreji, já jsem o žádné té, takové výzvě a o té aktivitě nevěděl. Já jsem byl 14 dní v Koreji, vrátil jsem se, ještě nějakou chvíli, pár dní jsem vyřizoval resty a najednou jsem zjistil s překvapením, že tady takováto výzva je. On mě vlastně na ní upozornil mluvčí pana prezidenta pan Ovčáček, který ve svém pro mě neuvěřitelném televizním vystoupení, kdy se nejdřív dovolil pana prezidenta, jestli může říct soukromý názor, tak tam řekl z mého pohledu řadu nesmyslů. A to mě tak trochu nabudilo, tak jsem si rychle zjistil, oč jde, tu výzvu jsem si přečetl a musím říct, že byť bych jako autor formuloval některé věty v té výzvě třeba jinak, tak duch té výzvy byl naprosto korektní z mého pohledu a já jsem neváhal a podepsal jsem ji. Spíš mě překvapilo, jaké byly nejrůznější reakce bývalých politiků, některých současných politiků a pak lidí, o nichž nic nevím, na tu výzvu. Tam byly podsouvány těm autorům i petentům, těm, kteří ji podepsali, naprosto nesmyslné věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například co vás nejvíce zarazilo?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Když jsem četl reakce typu, copak ti vědci mají patent na rozum? Nebo kde berou tu drzost považovat se za něco lepšího? Nejsou žádnou privilegovanou elitou. Dokonce jsem někde viděl - nevytvářejí žádné hodnoty. Víte, to mě zarazilo. Já říkám zcela vážně, já považuji vědce za elitu tohoto národa, kdo jiný má být elitou tohoto národa než lidé, kteří jsou samozřejmě velmi dobře vzděláni, ale oni z definice zvažují, oni přemýšlejí, oni analyzují kritické hypotézy, oni je vyvracejí, potvrzují, jsou vedeni k tomu, aby pochybovali. Vědci nejsou ti, kteří si na internetu přečtou poplašnou zprávu a okamžitě začnou rozesílat ty takzvané hoaxy neboli nesmyslné informace po mailu, čili já nevím, kdo by měl být více elitou národa. A tím netvrdím, že mezi vědci se nenajdou hlupáci, to samozřejmě, ti se najdou všude, ale já nevím, proč někdo vyčítá vědcům, že jsou kvazielita nebo pseudoelita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo to psal?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já mám pocit, že to, tu kvazielitu použil ne ve své, ve svém vyjádření, ale v komentáři v tisku bývalý prezident Klaus, že mu lidé říkali, co ta kvazi, co ti kvazivědci vlastně dělají? Já jsem se zamýšlel, jestli jsem vědec nebo kvazivědec. Když jsem to podepsal, tak jsem asi kvazivědec, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem i pár názorů od některých vědců, kteří vlastně také napadali tu vaši výzvu, tak by mě i zajímalo, nevím, jestli máte na to názor nebo informace, pardon, nakolik je i ta vědecká sféra, obec jednotná v tomto?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Samozřejmě vědecká obec není a z definice nemůže být v ničem úplně jednotná, ale máte pravdu, že zazněly i hlasy z vědeckého prostředí, páni docenti, profesoři někteří se vůči té výzvě vymezili. Já si myslím, aniž bych teď komentoval jednotlivá jména, že jsou to lidé, kteří se rádi vymezují, tak jak je znám, vůči čemukoliv. Možná to není tím, že by byli stádní, ale prostě vymezují se rádi vůči čemukoliv. Já tomu nepřikládám žádnou váhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil, že byste, ačkoliv souhlasíte s tím textem, možná některé pasáže nebo některé formulace napsal nějak jinak, co konkrétně máte na mysli?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já tady mám sice s sebou text té výzvy, ale nerad bych teď tady rozebíral jednotlivé věci. Bylo vidět, že ta výzva byla formulována jednak mladými lidmi, já bych k tomu možná řekl ještě to, že z vlastní zkušenosti vím, že zformulovat ve větším okruhu lidí dokument a vycizelovat jeho text, je velmi obtížné. Vidím to třeba i u nás v akademické radě, kde je 17 velmi vzdělaných lidí, ale dohodnout se na finální podobě nějakého stručného textu je problém, čili já tady nechci rozpitvávat jednotlivé věty, něco bych možná vypustil, něco bych formuloval jinak, ale víte, slova žádáme politiky, apelujeme na média, prosíme veřejnost, to je přece velmi důstojné a velmi naléhavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy osobně, pane profesore, považujete za, řekněme, největší nebezpečí, která pramení v souvislosti s tou imigrační krizí, která hrozí?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak je to jednak velká vlna lidí, která se dala vlastně nekontrolovaně do pohybu. Odborníci tvrdí, že to je největší migrační vlna od druhé světové války, já nejsem demograf a ani sociolog, ale všichni sledujeme, že těch lidí, kteří jsou v pohybu, je hrozně moc, ale nejen těch, kteří se už pohybují, ale i těch, kteří třeba kolem Sýrie žijí v těch stanových táborech. Mluvil jsem nedávno s panem Šimonem Pánkem, ředitelem Člověka v tísni, on říkal, že tam vlastně živí v uvozovkách v jednom táboře asi 200 tisíc lidí, jsou jim tam 4 miliony jen v těch táborech, dalších asi 8 milionů lidí odešlo ze Sýrie a jsou další státy, takže je to velká výzva a žádná jednoduchá řešení a krátkodobá řešení neexistují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nutno dodat, že cílem výzvy, jak se píše v tom dokumentu, není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace, ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům, jaké by tedy měly být podle vás, možná ještě dodám důležitější otázku, co v tomto směru může nebo i dělá Akademie věd?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, k té druhé části mohu odpovědět poměrně jednoduše. Já si myslím, že Akademie věd nebo instituce typu Akademie věd nebo kvalitní vysoké školy by měly seznamovat veřejnost s korektními poznatky, zkušenostmi, fakty. To je, myslím si, důležité. A my v tomto smyslu zase v rámci již zmíněných dohod a memorand o spolupráci s parlamentem budeme pořádat v říjnu zase společný seminář, tak jako na téma očkování, tak tam bude téma o poznatcích českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu. Bez emocí předložená fakta, kolegové ze Sociologického ústavu, z Orientálního ústavu, Etnologického ústavu, přizvali jsme kolegy z Karlovy univerzity. Já si myslím, že takovýto seminář je jedna z věcí, kterou Akademie věd by dělat měla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvýznamnější ocenění Akademie věd, čestnou medaili jste před pár předal profesoru Philipu Zimbardovi, významnému psychologovi, o kterém jsme už v Jak to vidí jednou mluvili, proslavil se zejména díky takzvanému stanfordskému vězeňskému experimentu nebo knihou Luciferův efekt, jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí. Tak by mě zajímal váš názor možná i na ten titulek.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já jsem tu knihu v ruce měl, nečetl jsem ji zatím celou, vydalo ji naše nakladatelství Academia česky a profesor Zimbardo je bezesporu vědec na světové úrovni. To naše, to naše ocenění, ta medaile De scientia et humanitate optime meritis, ta je udělována pouze lidem, kteří na jedné straně musí být vynikající vědci, a na druhé straně mají nějaké vazby, spolupráci s českou vědou. Profesor Zimbardo obě ty podmínky perfektně splnil a setkání s ním bylo úžasné. On je nesmírně dynamický, vypadá tak trochu jako lucifer, když bych to trochu odlehčil, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To neslyší naštěstí.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, já myslím, že by mu to nevadilo, on je takový typický Ital, černovousý, černovlasý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vysvětlil vám tedy ten efekt, jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, on mi řekl, že za určitých podmínek se i z dobrých lidí mohou stávat lidé zlí, a my jsme se o tom bavili i v kontextu té migrace, jaký je postoj k uprchlíkům, jak tu situaci řešit, a on znovu zdůrazňoval, že marná sláva, můžeme být sebeušlechtilejší bytosti, třeba se za ně považujeme, ale dá se dokázat, a on to těmi experimenty prokázal, že za určitých podmínek se i z těchto ušlechtilých bytostí stávají zlé a někdy krvelačné zrůdy, takže to byla zajímavá debata.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tenký je ten led, pane profesore? Co jste se dozvěděl od ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Profesor Zimbardo tvrdí, že ten led není zas tak úplně tenounký, to znamená, jenom mávnutím nějakého proutku se z vás nestane kat, který bude vraždit nebo který bude mučit, týrat své bývalé kamarády, kolegy, ale ty podmínky se dají nastavit velmi jednoduše a působí-li trochu dlouhodoběji, tak ty negativní podmínky nebo to okolí, tak prostě lidé mají tendenci k takovému chování. Samozřejmě ne každý stejnou. Jsou asi lidé s určitou predispozicí, ale v principu to může postihnout každého z nás, říká profesor Zimbardo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě pár minut na poslední téma, jestli dobrý starý sešit nebo tablet? Když se podíváme do nejnovější studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, tak ty výsledky ukazují, porovnávala se míra digitalizace ve školství, výsledky žáků v různých testech PISA, a ukazuje se, že vlastně to použití tabletů může být prospěšné, je prospěšné, ale prokazatelně to nevede k nějakým výrazně lepším výsledkům, jak vy se na to díváte?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Nejsem profesionální pedagog ani odborník na vzdělávání. Jednoznačně si myslím, že se tomu problému nemůžeme vyhnout. Vidím to u svých dvou vnuků, 2letého a 5letého, kteří s tabletem, mobilním telefonem a tak dále zacházejí naprosto zručně. Já si myslím, že tablety, když to zjednoduším, na tento přístroj skýtají obrovské možnosti a my jsme se holt posunuli od tesání písmen do kamenných desek k papíru, později k internetu a dnes máme možnost ty tablety využít, tak bych apeloval na odborníky, aby jejich využití připravili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji za pozvání a také přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra budu ve studiu Jak to vidí hovořit s americkým novinářem Erikem Bestem. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.