Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 19. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dobrý den vám přeji.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se v dnešním rozhovoru zaměříme? Například na význam otevření naší vědy světu. I roli studentů, a to nejenom v listopadu 1989. V pondělí jsme si připomínali 25 let sametové revoluce a 75 let od tragických událostí roku 1939, kdy nacisté tvrdě potlačili demonstrace proti německé okupaci, pozavírali české vysoké školy a zatkli stovky studentů. Co o nás, pane profesore, vypověděla ta pondělní vzpomínka? Místy i hodně expresivní.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, na Albertově byla docela bouřlivá, ale já bych řekl, že ukázala, že studenti přemýšlejí a jako vždycky patří mezi takové ty progresivnější a v tom dobrém slova smyslu radikálnější části naší společnosti. Nakonec ukázal to ten vámi zmíněný rok 1939, bohužel velmi tragický. Možná bych připomenul, že i v roce 1948 byli studenti jedni z mála, kteří protestovali proti té snaze komunistů převzít moc, vlastně podpořili prezidenta Beneše a tehdy byli v Nerudově ulici, tuším, docela brutálně zmláceni. Já sám si pamatuji rok 68, kdy jsem studoval na Vysoké škole chemicko-technologické, když jsme po okupaci stávkovali. Bohužel to tehdy příliš platné nebylo. No a samozřejmě v roce 89 před 25 lety, to byly události, které si již i mladší generace docela dobře pamatuje. Takže řekl bych, že i ty události při připomínce těchto dvou výročí, 75 let a 25 let, zapadly docela dobře do toho dlouhodobého kontextu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaly v nás ty emoce, nadšení těch revolučních měsíců?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, jak je vidět, u mladých lidí určitě zůstaly. Možná ta starší generace se na to dívá už takovým až příliš syntetickým pohledem. Nakonec říkáme si, zaplaťpánbůh za to, že máme demokracii, že jsme pevně integrováni v strukturách, v civilizovaných strukturách. Takže to je samozřejmě velký výdobytek toho posametového období. Na druhé straně bychom neměli zapomínat, že ani demokracie není jen tak sama o sobě, nemusí fungovat, nemusí tady být věčně a je dobré se dívat kolem sebe. A já myslím, že studenti logicky jsou třída, která se kolem sebe velmi, velmi neotřele dívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy jste, pane profesore, význam 17. listopadu 1989 vysvětloval tehdy před těmi 25 lety vašim dcerám? Možná je to hodně osobní otázka. Vím, my jsme o tom mluvili, tehdy byly ještě holčičky na základní škole, pokud se nepletu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to tak. Ročník narození 79 a 81 signalizuje, že v roce 89 té starší bylo 10 let, takže bylo to, bylo to trochu jiné, než kdybych měl doma 18leté studentky, ale myslím, že jsme se jim, i celou tu dobu před tím i potom snažili ukazovat, že ten režim, který tady je, není zrovna ten, který by tady být měl, že bychom si přáli něco jiného. A po tom roce 89 samozřejmě dcery, myslím, velmi dobře pochopily, oč šlo a řekl bych, že i z té předchozí doby měly jistý rodinný vklad v tom smyslu, že jsme nikdy nechválili přehnaně soudruhy, poslouchali jsme občas takové ty rušené stanice a takže řekl bych, že dcery ma..., moje dcery mají o listopadu 89 i o té době před ním a potom docela jasno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních dnech jsme právě spíše bilancovali, jak se změnila společnost, politika, ekonomika za poslední čtvrtstoletí. Možná bych to otočila a zeptala se vás, pane profesore Drahoši, možná úvaha nebo přání, jak vidíte to další čtvrtstoletí? Co byste si možná i přál, nebo očekával od něj?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak nejsem prognostik, takže těžko mohu předvídat, jak to bude vypadat za dalších 25 let. Já, já bych si přál, aby ta společnost, která, jak jsem řekl, je, je v zásadě demokratická, máme demokratické instituce, máme standardní politické, politický systém, tak aby ta společnost přece jenom dozrála k tomu, co jsme naivně očekávali v tom roce 89. To znamená, tenkrát jsme měli takovou představu, a já si na to dobře vzpomínám u sebe, že přeskočíme nějaká ta vývojová stádia toho raného kapitalismu, nebo té, té raně demokratické společnosti a že ty instituce se usadí, lidé budou jiní, "lepší" a bohužel ten vývoj ukázal, že v historii nelze některé etapy přeskakovat. Že prostě lidi musejí dozrát. Teď to řeknu velmi brutálně, ale některé generace musejí vymřít, zmizet a i ti mladí, kteří ten 89. rok třeba ještě vůbec nezažili, tak samozřejmě jsou ovlivňováni tím okolím a není to prostě proces přímočarý. Takže já bych si přál, aby za těch 25 let, on se změní také svět kolem nás, aby za těch 25 let jsme si nemuseli zase říkat: no jo v tom roce 2014 tenkrát, když tam ti studenti zase na Albertově demonstrovali, nebo protestovali, tak se toho mnoho nezměnilo od té doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste se v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, tedy v pondělí 17. listopadu zúčastnil pietního shromáždění u pamětní desky Jana Opletala, ta se nachází na budově Hlávkovy koleje v Praze. Tu akci pořádala Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Jak se díváte vlastně i na tuto nadaci? Ostatně můžeme se zastavit i u osobnosti Josefa Hlávky, ojedinělého mecenáše, jakého už dnes ani nevidíme.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, když jste nakousla Josefa Hlávku, tak je pravda, že to byl skvělý člověk, ve smyslu mecenášském, samozřejmě nikdo z nás ho neznal osobně, víme ze zachovalých dokumentů, že byl poměrně přísný na sebe i na ostatní, ale jeho, jeho smysl pro dobrou investici financí, ve smyslu třeba založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění Františka Josefa I. v roce 1890, byl významný počin, naše Akademie věd, tedy Akademie věd České republiky se k tomuto výročí hlásí. My budeme celý příští rok pořádat řadu akcí, které připomenou to 125. výročí. Takže to je jeden aspekt osobnosti Josefa Hlávky. Zmínila jste nadání Hlávkových, v předvečer 17. listopadu se pravidelně na zámku v Lužanech, který patřil Josefu Hlávkovi, konalo předání jednak medailí Josefa Hlávky vynikajícím osobnostem české vědy a potom také ocenění vynikajících studentů pražských vysokých škol a brněnské techniky. To je tradičně uvedeno v odkazu Hlávkovy, Hlávkovy osobnosti a v Hlávkově nadání. Takže to je akce, které se také účastním pravidelně a je to potěšitelné vidět tam desítky velmi dobrých studentů a mladých vědeckých pracovníků, abych to upřesnil, kteří ty ceny přebírají. To je v předvečer 17. listopadu. No a 17. listopadu pravidelně se účastním té pietní akce u Hlávkovy koleje. Chodí tam řada politiků. Letos tam byla spousta členů vlády, současné vlády, je přece jenom 25. výročí listopadu a 75. výročí těch tragických událostí z roku 39, takže já si myslím, že je důležité tyhle ty věci připomínat. Ten 89. rok by určitě nebyl bez toho 39., ona by se ta naše společnost, myslím si, změnila nějakým způsobem tak jako tak, ale zase připomenutí těch událostí z roku 39 v tom roce 89 bylo tím velmi dynamickým impulsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste vůbec ohodnotil podporu mladým badatelům, nebo mladých badatelů, studentů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já samozřejmě nemohu mluvit úplně obecně. Například u nás v Akademii věd České republiky máme programy na ocenění těch nejlepších mladých vědeckých pracovníků do 35 let. Je to, je to ocenění, které nese jméno profesora Wichterleho, je to Wichterleho prémie, takže to je takové výběrové ocenění, jakési finanční přilepšení, ale i je to, myslím, v curriculu každého z těch mladých vědců velmi významná složka. Takže to je specielní akce, nebo specifická akce, kterou Akademie věd ve svém portfoliu má. Jinak samozřejmě měli jsme v grantové agentuře Akademie věd specielní programy pro mladé studenty. Bohužel tuto agenturu jsme položili takříkajíc na oltář vlasti v té takzvané reformě vědy a dnes už vlastně nefunguje, neexistuje. Ale řekl bych, že je v, i v České republice podpora mladých vědců, ať na vysokých školách nebo v Akademii věd je jednou z priorit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jana Baltuse z Brna. "Vážený pane předsedo, dle Českého statistického úřadu jen v loňském roce, a letos to zřejmě nebude jinak, bylo do výzkumu na vysokých školách napumpováno 30 miliard korun. Ale rozpočet Akademie věd poklesl o 1,2 %. Zatímco Centra excelence na vysoké škole zápasí s programy takzvané udržitelnosti, to znamená, že nemají žádné výsledky a budou zřejmě opět placena státem, Akademie věd vykázala mnohem, mnohé vynikající výsledky. Připočteme-li potom i další miliardy, které pumpuje technologická agentura a ministerstvo průmyslu a obchodu do soukromých průmyslových podniků. Jaké jsme ale výsledky. Zatímco Akademie věd vykazuje v posledních letech vynikající výsledky. Nepřipadá vám tento trend velmi podivný a zcela v rozporu s tím, co hlásali privatizátoři v prvních letech po roce 1989? Není to už vlastně socialismus?" Tolik citace z e-mailu, otázky pro vás.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak mě těší, že pan Baltus hodnotí docela dobře kvalitu Akademie věd a jejích výsledků, výstupů. Já samozřejmě nejsem nijak spokojen s financováním Akademie věd České republiky. Já už jsem, myslím, i v tomto pořadu a v jiných mnohokrát zdůrazňoval, že to, co dostáváme přímou institucionální formou od státu, tvoří jen 35 % našeho rozpočtu a že to je zoufale málo. Já samozřejmě přeji kolegům na vysokých školách, aby se jim financování navyšovalo, ale, což se děje, myslím financování na vědu, ale samozřejmě bych velmi uvítal, kdyby vláda konečně také výrazněji investovala do výzkumu v Akademii věd. My máme přislíbeno meziročně nárůst asi o 100 milionů korun v příštím roce, ale to je, řekl bych, taková lehká záplata na naše vnitřní dluhy, které v Akademii věd máme. Takže já se snažím vládu, parlament, poslance přesvědčit o tom, že Akademie věd je kvalitní instituce a přišli jsme s novou strategií výzkumu v Akademii věd, říkáme jí Strategie AV21 a jejím mottem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Čili kromě toho špičkového výzkumu se budeme taky snažit jeho výsledky více aplikovat, ať směrem k firmám, nebo směrem ke státním úřadům a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vlastně změnily podmínky pro vědce po roce 1989, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak to mohu říci z vlašt..., z vlastní zkušenosti, že naprosto zásadně. Já jsem si vlastně až po tom roce 89 uvědomil, že pokud člověk nejezdí na zahraniční konference, kongresy, sympozia, tak vlastně skoro neexistuje. Já jsem publikoval i za komunistů prakticky všechny své články v zahraničních, docela dobrých zahraničních časopisech, byl jsem chemik, tam to bylo možné, kolegové z humanitních oborů to měli určitě velmi, nebo výrazně složitější, byl jsem také citován. Když jsem poprvé vyjel do, do zahraničí na konferenci, tak jsem zjistil, že o mě kolegové zahraniční vědí, ale oni potřebovali vidět, s prominutím, ten obličej, oni, oni potřebovali prostě zjistit, kdo za tím jménem Drahoš je, potřebovali si se mnou poklábosit večer v, u piva a zjistit, že vlastně Drahoš je docela přijatelný člověk, že to není někdo jen anonymní zpoza železné opony a od toho okamžiku jsem vlastně se dostal do soukolí spolupráce daleko větší citovanosti článků, samozřejmě do té vědecké komunity. A to myslím potkalo prakticky každého vědce od nás. Takže ten, to otevření hranic v tomto smyslu bylo naprosto klíčové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem ještě vidíte další přínos právě těch změn před 25 lety?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já jsem se nedávno poměrně kriticky vyjadřoval, pozitivně kriticky ke grantovému financování například. Po roce 89 jsme odhodili všechny ty státní plány základního výzkumu a protože jsme věděli, že v civilizovaných zemích na západ od nás existuje grantový systém, soutěžit, soutěžit, soutěžit, tak jsme zavedli grantovou agenturu, nejprve v Akademii věd, ta byla vůbec první, potom vznikla Grantová agentura České republiky. Vesele jsme začali soutěžit, ale nějak jsme si neuvědomili, že bez toho solidního institucionálního filan..., financování, že prostě o všechno soutěžit nemůžeme. To byla tehdy taky úplně zvrácená představa části politické reprezentace, ale dokonce i některých členů tehdejší Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kteří říkali: o všechno budeme soutěžit. To je nesmysl. Ty granty by měly být takovou šlehačkou na tom solidním korpusu, dortovém korpusu institucionálního financování. A v současné době jsme bohužel, a já jsem to dokumentoval tím číslem 35 % institucionálního financování v Akademii věd, všechno zbylé si musíme někde sehnat, jsme v té situaci, kdy ty granty a to účelové financování je až nezdravě vysoké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak funguje třeba ve srovnatelných zemích s námi podobný systém, grantový systém?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Je to různé. Musím připustit, že v některých zemích také si řešitelé, když chtějí něco zkoumat a ještě na to zaměstnat studenty třeba nebo doktorandy, musejí si ty peníze sehnat. Ale ten obrovský rozdíl je v tom, že u nás je vlastně pro základní výzkum jediná grantová agentura, to je Grantová agentura České republiky a navíc u nás neseženete prakticky žádné peníze od firem. A to je rozdíl třeba oproti Spojeným státům, kde jednak je víc zdrojů grantových, jednak tam ty firmy tradičně investují do základního výzkumu. Čili ta situace je neporovnatelná. Poslední poznámka, samozřejmě ale v zemích nám blízkým, třeba v Německu, v sousední zemi, je přesně ten systém, o kterém jsem mluvil, to znamená ty instituce mají solidní institucionální financování a jenom tu šlehačku na dortu, abych tak řekl, si shánějí formou grantů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle počtu prestižních grantů skončilo Česko při porovnávacím výzkumu v zemích střední a východní Evropy na třetím místě za Maďarskem a Polskem a v citovanosti článků nám patří druhá příčka. Jsme za Poláky. Což si myslím, že je docela dobrá bilance, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, pardon, ono ty statistiky jsou někdy ošidné. Vždycky se to musí přepočítávat na, třeba na počet obyvatel, čili jestliže mají Poláci více citací, teď nevím, jestli ten počet už je přepočtený na, na obyvatele, ale v každém případě jedním z měřítek kvality výzkumu se staly třeba granty Evropské výzkumné rady, kterých máme v současné době v České republice 10, což řekl, řekl bych není špatné, ale je to málo v porovnání s těmi vyspělými zeměmi a je to dokonce méně v porovnání třeba s Maďarskem, které je ještě menší než my. Takže mě může těšit, že z těch 10 grantů je 6 v Akademii věd, a dokonce ten jeden, který získala kolegyně Roithová, která dnes působí na Karlově Univerzitě, vlastně získala ještě jako pracovnice Akademie věd a přesunula se s tím na Karlovu Univerzitu, čili Akademie tam má dominantní podíl, ale těch, ten počet 10 je málo. A my se maximálně snažíme o to, zvýšit počet těchto prestižních grantů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou kritéria hodnocení vědy? Protože často slýcháme, čím více citací, tím lepší věda. Ale to asi nelze takhle zobecnit.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ta kritéria jsou samozřejmě různá pro různé typy hodnocení. Třeba u těch grantů Evropské výzkumné rady se hodnotí samozřejmě kvalita toho návrhu, ale také jeho originalita. A pak je důležité, jak ten uchazeč, pokud postoupí do druhého kola, jak ten záměr prezentuje. A tady si myslím máme velké rezervy, protože ty státy, které jsou úspěšné v získávání těchto prestižních grantů, třeba Němci, nebo Angličané, Britové, oni mají dokonce celou řadu akcí, které připravují ty aplikanty, ty žadatele o tyto granty, oni je trénují v tom projevu, prostě nenechávají nic náhodě. My jsme se tak trochu zaměřili na to, že budeme apelovat na naše vědce, aby tyto prestižní granty podávali, v loňském roce jich podali, tuším, skoro 70, ale vyšel z toho jenom 1. Čili je vidět, že ta úspěšnost nebyla příliš dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, existuje nějaká jiná, lepší metoda poměřování vědeckého potenciálu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ty granty Evropské výzkumné rady jsou jenom jedním z měřítek. Samozřejmě dále jsou to počty kvalitních publikací, citace a tak dále a tak dále. V aplikovaném výzkumu nepochybně prodané licence, ne samotné patenty, samotný patent je jenom kus papíru, ale prodané licence, technologie a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Dělat vědu je to nejvíce fascinující povolání, které si člověk může vybrat," těmito slovy jste, pane profesore, zahajoval 14. ročník Týdne vědy a techniky. Jaký byl ten letošní zájem dotknout se vědy, jak znělo motto vědeckého festivalu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Jako vždy byl obrovský. Já ještě nemám, nemám v ruce oficiální statistická čísla. My jsme organizovali asi 220 přednášek, 40 výstav a řadu dalších doprovodných akcí. Já předpokládám, že počet bude opět velký. Viděl jsem to jenom u nás v budově na Národní, kde byla jednak výstava, jednak tam byly takové interaktivní projekty pro mládež, pro děti, i pro dospělé samozřejmě, tam bylo permanentně nabito, chodili tam maminky a tatínkové s tak malými dětmi, že jsem si kladl otázku, jestli vůbec je to bude zajímat a všichni si tam hráli, hráli si na vědu, dotýkali se a bylo to skvělé. Takže určitě i tento, nebo letošní ročník tohoto festivalu bude velkým úspěchem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po čem roste poptávka? Lze to vypozorovat, když se ohlédnete za těmi uplynulými ročníky?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Myslíte poptávka ve ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho Týdne vědy a techniky?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak tradičně velmi navštěvované a úspěšné jsou Dny otevřených dveří na našich ústavech. Tam chodí stovky, do některých ústavů tisíce lidí, samozřejmě astronomie třeba zajímá víc lidí než, než, já nevím nějaký technický obor, ale ve všech našich ústavech bylo v tom, v tech, v těch jejích dnech otevřených dveří nabito. Takže to je akce, která má neustále stoupající počet návštěvníků. Přednášky, některé přednášky jsou tak nabité, že je třeba omezit počet, čili museli jsme zavést už v minulých ročnících internetové registrace. Na přednášku profesora Hilského o Shakespearovi tradičně je narváno na, na přednáškách o genetice, ale i o dalších věcech jako je energie, výroba energie, vždycky plné posluchárny a všichni se tam nevešli. Takže na všechny akce byl zájem, o všechny akce byl zájem opravdu velký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Evy, kterou zajímá srovnání úrovně české vědy a například vědy ve Spolkové republice Německo.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, určitě věda ve Spolkové republice Německo je na vyšší úrovni. Víte, věda nejsou jen peníze. Já jsem nedávno také říkal, že věda, věda jsou lidé, jsou to kreativní lidé, přemýšliví lidé a lidé schopní. Ale v dnešním vědeckém světě nemůžete soutěžit bez těch peněz, bez financí, solidního financování vědy, bez přístrojů. V řadě oborů to prostě nejde. A musíme si uvědomit, že u nás, byť podle statistického úřadu dosáhl, dosáhl rozpočet na vědu asi 2 % HDP, uvědomme si, že v Německu jsou to 3 %, v Jižní Korei, v Izraeli jsou to 4 %. A ten nárůst, kterým se teď chlubíme, že to najednou vylezlo, já nevím z 1,6, 1,7 na 2 %, byl dán masivní investicí z evropských fondů. To pomine a obávám se, že se opět posuneme někam pod ty 2 %. Takže musíme si říci, že věda v Německu je lepší v průměru nepochybně. A je to také tím, že má delší tradici než u nás, dejme tomu, ale hlavně z mého pohledu solidní strukturou vědeckého výzkumu a jeho financováním. To u nás bohužel zatím stále ještě pokulhává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka od paní Aleny, cituji: "Nevím, zda je to dotaz přesně pro vás, ale co si myslíte o privatizaci laboratoří a reprodukčních center? O tom by se mělo hovořit."

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak je to asi otázka mířená spíš někomu jinému. Já nemám žádné podrobné zprávy v tomto smyslu. Já samozřejmě vidím jako pacient, který si občas potřebuje zajít k lékaři a nechat si vyšetřit krev a tak dále, že dneska, pokud to ten lékař nezvládne sám, pošle vás do komerční laboratoře, ty laboratoře fungují perfektně a když si vzpomenu na ty obrovské fronty na odběr krve vždycky za, za socialismu, tak to je o něčem jiném. Takže o těch privatizacích a o tom nebezpečí nemohu v tuto chvíli nic říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili o vlastně vědcích u nás i v zahraničí, tak taky by mě zajímalo, kolik vědců cizích, nebo jaký je zájem pracovat na našich pracovištích?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Zájem je asi přiměřený tomu, co jim můžeme nabídnout. Já bych možná řekl, že z těch 10 grantů Evropské výzkumné rady, které jsou u nás, 3 z nich mají cizinci. Ale ještě bych možná dodal, že je 12 našich pracovníků, kteří mají granty Evropské výzkumné rady, ale pracují v cizině. Čili těch českých vědců je v zásadě daleko více, ale je potěšitelné, že i u nás jsou zahraniční špičkoví vědci, kteří chtějí pracovat tady a kteří třeba si na to seženou i ten grant Evropské výzkumné rady. Takže nějaké přesné počty určitě nemám, ale to, co nás handicapuje, jsou zase finance. My jim nemůžeme většinou nabídnout plat, který by odpovídal jejich možnostem. Když si vezmete, že u nás je to ně..., něco kolem 50 tisíc korun, tak to je 2 tisíce euro, ani ne, to je almužna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Já vám děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se můžete těšit na názory gerentoložky Ivy Holmerové. Příjemný den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.