Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 18. listopadu

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, vítejte, dobré ráno.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Hezké ráno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Oslavy výročí 17. listopadu, popularizace vědy či připomínka osobnosti Václava Dolejška, vynikajícího českého fyzika nobelovské kategorie. Tomu a mnohému dalšímu se budeme dnes věnovat. Pane profesore, jaký byl pro vás ten včerejšek, letošní 17. listopad? Vy jste spolu s rektory byl na Albertově na pódiu před proslulým nápisem Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Tak patřil letos studentům?

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano. Albertov studentům patřil na rozdíl od loňského roku. Byl jsem velmi rád, já jsem ráno ten 17. listopad tradičně začal u Hlávkovy koleje připomínkou zavražděných studentů 17. listopadu 1939. Položili jsme věnce u Hlávkovy koleje, pak ještě setkání u pomníku Václava Sedláčka v Žitné ulici, pekařského dělníka, který byl taky zastřelen v těch dnech protestů proti nacistickému režimu v roce 1939, a pak jsem šli na Albertov a tam už to, ta atmosféra byla velmi uvolněná, spousta lidí nejen studentů, ale hodně studentů, takže musím říct, že jsem si to užil.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi právě, když mluvíte o té atmosféře, skutečně třeba v porovnání s těmi předchozími lety, nejen s rokem 2015, ale i 2014, zavládl jakýsi duch solidarity? Zněly tu totiž výzvy ke slušnosti, ke kritickému myšlení, debatě, respektu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No tak já myslím, že ta atmosféra byla výrazně jiná. Jednak na Albertov se loni vlastně nešlo dostat, že jo, tam pan prezident měl ochranu a měl tam zábrany, které znemožnily studentům ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak byl tam Blok proti islámu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, a byl tam pan Konvička, takže loni bych o atmosféře na Albertově vůbec nemluvil.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Předloni se vystavovaly červené karty a házely vajíčka.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Přesně tak, takže zase to bylo takové poměrně konfrontační. Já bych řekl, že letos to mělo velmi věcnou atmosféru. Pan docent Pithart tam pronesl velmi zajímavý projev, jistě oslovil spoustu občanů tohoto státu. A takže já bych řekl, že se to neslo ve velmi věcném duchu. Na druhé straně samozřejmě zaznívala po celé Praze určitá burcující hesla, demokracie je institut, který je třeba pěstovat, který je třeba ošetřovat, který nemusí trvat automaticky věčnost a tak dále, a tak dále, takže myslím si, že to bylo letos velmi vyvážené.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom mluvil premiér mimo jiné. Jak byste tedy, pane profesore, definoval ten stav české společnosti 27 let po sametové revoluci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že žijeme v nejlepší možné době. Já pochybuji o tom, že by někdo skutečně mínil vážně, že by chtěl radši žít před 30, 50 nebo před 100 lety. To je nesporný fakt. Na druhé straně společnost je do jisté míry polarizovaná a já musím konstatovat, že je polarizovaná díky nebo kvůli některým politikům. Já si myslím, že úkolem řady politiků a zejména pana prezidenta je společnost spojovat. My stojíme před spoustou výzev na začátku 20. století, řekněme ve druhé dekádě, ale pořád je to začátek. Ty výzvy budou přibývat a já jsem přesvědčen o tom, že jsme je schopní řešit. A teď mluvím i za Českou republiku i za, řekněme, Evropu, jsme je schopní řešit, jenom když budeme, pokud možno, jednotni, když budeme mít na věci ne úplně stoprocentně stejný náhled, ale pohled podobný. A myslím si, že hlavním úkolem politiků a zejména prezidenta je tuto jednotu vytvářet.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Po tom se včera také hodně volalo a kladl se důraz na to, že by se společnost opravdu měla jaksi stmelovat. Myslíte si, že zůstává pouze u těch prohlášení na takovýchto událostech, jako je 17. listopad, nebo skutečně potom vidíte nějaké snahy, které k tomu vedou?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já myslím, že když to zaznívá z takové spousty stran, že by to nemuselo zůstat bez odezvy. Samozřejmě nemůžeme lusknout prsty a říct od mikrofonu ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Stmelme se.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
I když bylo by to hezké.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Přesně tak. Čili je to také nějaký proces, bude to nějakou dobu trvat, ale právě zdůrazňuji, tam je důležité, aby politici a zejména ti, kteří jsou zodpovědni za takovouto situaci, aby nastolili trochu jiné výroky, jinou rétoriku, aby vlastně apelovali na to stmelení národa, protože opravdu budeme to potřebovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste řekl, že je pro vás 17. listopad neodmyslitelně spjat právě s rokem 1939 s tehdejšími studentskými protinacistickými demonstracemi. Připomínáme si dnes podle vás dostatečně tu památku zavražděných a uvězněných studentů? Má 17. listopad v dnešní době dostatečný otisk i těch událostí roku 39?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak nevím, jestli dostatečný. Když bych to sledoval jenom na účasti u Hlávkovy koleje, u toho zmíněného pietního aktu, který připomíná právě 17. listopad 1939, tak tam účast i občanů, ale i politiků narůstá a řekl bych, že je snaha to připo..., o tu připomínku, ale samozřejmě historie upadá v zapomnění a pokud nebudeme vysloveně plánovitě tuto, tuto událost připomínat, tak se obávám, že zájem a zejména u mladé generace paměť mladé generace, do té se nezapíše, takže je třeba o to pečovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvil o té odpovědnosti politiků, co se týká jaksi jejich vztahů do společnosti. Nejen vztahů, ale také konkrétního konání. Nemohu se nedotknout tedy jednoho tématu. Vy zvažujete kandidaturu na Hrad, to jste už připustil v médiích, podle čeho se budete definitivně rozhodovat. Řekl jste, že tedy dáte na, to definitivně vědět až na jaře, kdy vám tedy bude končit funkční období předsedy Akademie věd.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak mohu potvrdit, že tu kandidaturu zvažuji. Skutečně se rozhodnu v březnu poté, co mi vyprší mandát předsedy Akademie věd a poté, co budu mít zvolen, zvoleného svého nástupce, tedy pravděpodobně nástupkyni.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nástupkyni.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
A samozřejmě také budu sondovat ještě dále, jakou mám nebo jako by měla moje kandidatura podporu v širší společnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste vyloučil, že byste tedy chtěl jaksi být politickým kandidátem, čili tu podporu budete mít eventuálně od lidí, od spolků, organizací.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já samozřejmě vychází, řekl bych, každý, kdo by uvažoval o kandidatuře na tu, tuto pozici, musí vycházet z toho, že je to volba všelidová, abych tak řekl, čili není to už parlamentní nebo senátní záležitost. A aby ten kandidát zvítězil, musí získat na svou stranu alespoň jednoprocentní kvótu voličů navíc, takže, než jeho protivník, čili ta volba tím lidovým referendem je samozřejmě velmi určující prvek a člověk musí v případě, že do toho půjde, získat hlasy, které rozhodnou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký musí být prezidentský kandidát, aby uspěl jako vyzyvatel Miloše Zemana, zvláště z řad akademiků, řekněme?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já nevím, jestli bude nakonec vyzyvatelem Miloše Zemana, Miloš Zeman také řekl, že svojí kandidaturu oznámí v březnu. Já si myslím, že prezident by měl být především nadstranický. Neměl by být spojen ani přímo, ani skrytě s žádnou politickou stranou, to o tom nemám pochyb, a je jasné, že předchozí dva prezidenti, tedy jak Václav Klaus, tak současný prezident, jsou a byli spojeni s politickou stranou. Dále už jsem zmínil, že prezident by měl národ spojovat a ne rozdělovat. A také jsem přesvědčen o tom, že prezident by měl brát svoji funkci jako službu občanům a státu, ne jako do jisté míry osobní prezentaci. Samozřejmě prezident by měl být výraznou osobností, ale tu, tu osobnost by měl vložit do služeb státu a občanů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jaksi pravděpodobné tedy, že pokud by chtěl prezidentský kandidát zvítězit a byla by tu tedy kandidatura Miloše Zemana, tak musí oslovit jeho voliče.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak čím myslíte, že by mohl? Jestli jste o tom takto přemýšlel, když jste vlastně potvrdil, že ta možnost, že budete kandidovat, tu je.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Pokud, pokud říkám, že seriózně zvažuji tu možnost kandidaturu, tak samozřejmě nemohu nepřemýšlet i o tomto. Už jsem to vlastně naznačil. Kdokoliv se chce postavit nebo bude chtít postavit Miloši Zemanovi, teď konstruujeme trochu, protože nevím, jestli Miloš Zeman bude kandidovat a jak, jak to vlastně dopadne, ale pokud se mu chce postavit, tak samozřejmě musí získat část voličů Miloše Zemana. Já mám spoustu signálů, že lidé nebo část lidí, kteří volili Miloše Zemana, nejsou zrovna spokojeni s tím, jak tu společnost rozděluje, takže myslím si, že ne každý, kdo volil Miloše Zemana v minulé volbě, je automaticky jeho voličem i v té příští.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. To všechno je samozřejmě v rovině nějakých spekulací a otazníků, jestli na stranu druhou zase ten, kdo nevolil Miloše Zemana, ho třeba v případně další volbě volit bude. Ale když se ohlídneme ještě, pane profesore, za prezidentskými volbami ve Spojených státech, tak jak vy hodnotíte vítězství Donalda Trumpa?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já to beru jako reálnou situaci. Přece jenom jsem vědec a jsem zvyklý a reagovat a brát na vědomí realisticky to, co nastane. Byl zvolen Donald Trump, ne Hillary Clintonová. Já si myslím, že volební kampaň a potom fungování prezidenta jsou dvě velmi rozdílná období a výroky, prohlášení a tak dále ve volební kampani v drtivé většině potom neodpovídají té reálné situaci, takže já beru ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jisté je to, že je tu velká nejistota, co bude dál.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To, to určitě ano, ale už některé první výroky nového nebo prezidenta, který bude od ledna příštího roku, tedy Donalda Trumpa, naznačily, že ty jeho volební, ta jeho volební rétorika nemusí být brána úplně doslova a zcela vážně. Já prostě beru, že ve Spojených státech si zvolili prezidentem Donalda Trumpa a svět se točí dál.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátíme se na Národní třídu, pane profesore, v pondělí byla na Národní třídě 3 zahájena výstava výsledků na pomník profesora Václava Dolejška, vynikajícího českého fyzika, který odmítl Nobelovu cenu, zahynul v Terezíně, můžete připomenout jeho osobnost?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano. V areálu našich ústavů na Mazance je prostor, který bychom rádi osadili nejenom nějakou malou sochou, ale vyřešili ten prostor celý důstojně tak, aby připomínal právě Václava Dolejška. Byl to výtečný český fyzik, narodil se v roce 1895 a poměrně brzy už ve 20. letech učinil své fundamentální nebo základní objevy v oboru rentgenová spektroskopie, jeho spolupracovníkem a učitelem byl švédský fyzik pan profesor Siegbahn, který právě si velmi cenil Dolejškovy práce. Sám byl Nobelista a dokonce v tom 39. roce, tuším, chtěl Dolejška navrhnout na Nobelovu cenu a Dolejšek to odmítl skromně a řekl, že navrhne sám svého přítele, profesora Jaroslava Heyrovského.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to nebylo nijak, že by jaksi nechtěl Nobelovu cenu, ale byla to skromnost pana profesora Dolejška.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ne, nebylo to, nebylo to odmítnutí, byla to jeho skromnost a on si byl vědom toho, že profesor Heyrovský toho měl v té době za sebou odborně více, a jak říkám, skromnost Dolejškova vedla k tomu, že tedy tu nominaci, kterou chtěl provést profesor Siegbahn, odmítl.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
On pan profesor Dolejšek byl zapojen do odboje, to je důvod, proč skončil v koncentračním táboře?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano. On byl, to byl velmi statečný člověk. Hned začátkem 40. let po obsazení Československa nacisty se zapojil do odboje, dal, odbojáři využívali jeho fyzikální schopnosti a znalosti ke konstrukci a vylepšování vysílačky, kterou předávali zprávy do Londýna. Fungovalo to až do roku 44, bohužel ta odbojová skupina, myslím, že se jmenovala Ataman, tak byla prozrazena, profesor Dolejšek byl zatčen, vyslýchán, byl to opravdu skvělý člověk, nikdy nikoho neprozradil, byl odvezen do Terezína a začátkem ledna roku 45, čili ještě mu nebylo ani 50, tam zahynul na úplavici nebo na choleru, na něco takového.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký byl jeho potenciál podle vašeho názoru mimo dobu okupace a protektorátu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak už to, že profesor Siegbahn, ten Nobelista, ho chtěl navrhnout v roce 39 na Nobelovu cenu, bylo, z toho bylo jasné, že ten potenciál byl obrovský, byť třeba ještě nebyl profesor Dolejšek, sám se necítil zralý pro tuto nominaci, ale kdyby měl možnost pracovat dál bez válečných let, tak kdo ví. Samozřejmě ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
I tak se zasloužil velmi o rozvoj té experimentální fyziky.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě, určitě ano. Rentgenová spektroskopie je s jeho jménem neodlučně spojena a já jsem velmi rád, že Ústav termomechaniky Akademie věd přišel s tou ideou vybudovat profesoru Dolejškovi pomník.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve středu ocenila na Hlávkově zámku v Lužanech nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových šest předních osobností vědy a umění, vy jste byl u toho, které mladé vědecké naděje byly oceněny a za zač?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Hlávkova nadace má za úkol nebo má úkoly různé samozřejmě, ale každoročně v předvečer 17. listopadu oceňuje tedy jednak nestory české vědy Medailemi Josefa Hlávky, a potom také studenty, vybrané studenty. V regulích nadace je, že to musí být studenti pražských vysokých škol, Akademie věd a brněnské techniky. To určil tehdy Hlávka, čili týká se to pouze těchto škol, není to žádná diskriminace, je to prostě v souladu s jeho vůlí v Nadání. A takže předevčírem si převzali tyto, tato docela prestižní ocenění, ale i odměnu ve výši, tuším, 25 tisíc korun, takže je to takové dobré přilepšení studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia, kteří teda tedy tato ocenění získali, takže byla to hezká chvilka na zámku v Lužanech už tradičně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V neděli skončil největší vědecký festival v České republice Týden vědy a techniky. Byl rovněž plný paradoxů, protože trval ne týden, ale 14 dní, a zrušil relativitu, tak jaké akce přinesl?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak máte pravdu, my to často opakujeme, že je to jediný týden na světě, který trvá 14 dní. My jsme s tím kdysi začínali jako s Týdnem vědy a techniky, Akademie věd myslím, a rozrostlo se to neuvěřitelně. Dnes už máme akce Týdne vědy a techniky v každém kraji, ale teď nemíním zdaleka jenom v každém krajském městě, akce typu přednášky, semináře, promítání filmů, diskuse a výstavy už se rozšířily i do menších měst. Letos to bylo, myslím, Valašské Meziříčí, Třinec, řada, Telč třeba na Vysočině, nejen, nejenom ta krajská města a je potěšitelné, že i účast na těhle akcích stoupá, takže já si myslím, že opět se dostaneme v letošním roce vysoko přes 100 tisíc, číslo 100 tisíc návštěvníků.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je něco, co mělo u návštěvníků opravdu zvláštní úspěch v tom týdnu? O co se nejvíc zajímali?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, my ještě nemáme statistické vyhodnocení, přece jenom kolegové, kteří se o to starají, tak to vyhodnotí, ale přijdou s tím až někdy v příštích týdnech, je to příliš čerstvé. A navíc tím, že to je rozprostřené po celé republice, tak musíme počkat na zprávy z krajů, abych tak řekl. Já mohu sledovat jenom Prahu a třeba budovu u nás na Národní 3, hlavní sídlo Akademie věd, a samozřejmě vím o tom, jak to vypadalo na jednotlivých našich ústavech. Opět obrovský zájem, ale nejde jenom o akce našich lidí, myslím lidí z Akademie věd, my máme spolupráci s řadou univerzit. Naším největším partnerem je Univerzita Karlova v tomto směru, takže já jsem viděl prostě budovu na Národní 3, která praskala denně ve švech. Skutečně někdy jsem měl problém dostat se do kanceláře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se tedy říci, že opravdu je tu vzestupný trend co do zájmu široké veřejnosti o vědu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě je. Odpovídá tomu i to, že na jaře už druhým rokem jsme organizovali veletrh vědy v pražských Letňanech a je to akce, která se také setkala s obrovským ohlasem a zdá se, že to děláme ve spolupráci s partnery asi docela dobře, protože zájem lidí roste průřezově. Chodí tam rodiče s dětmi ve věku 4, 5, 6 let, ale samozřejmě také senioři si vychutnají a vyslechnou přednášky a poslechnou si nové informace, takže zájem je.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tedy akce vlastně, co se týká popularizace vědy, Akademie věd aktuálně provádí?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
My máme, jak jsem už zmínil, celou řadu těch akcí. Týden vědy a techniky je takovou vlajkovou lodí. Zmínil jsem krátce Veletrh vědy, který tak zase ve spolupráci s univerzitami představuje výsledky vědy velmi hmatatelnou formou na, v areálu, ve Veletržním areálu v Letňanech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Blíží se Rok vědy.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, no prostě tyhle ty dvě akce, řekněme, jsou takové veřejnosti nejznámější možná, ale my třeba popularizujeme vědu skvěle seriálem, který se jmenuje Nezkreslená věda. Je to seriál, který připravuje Akademie věd. Když si něco z posluchačů klikne na YouTube a dá si tam Nezkreslenou vědu, tak tam objeví takové krátké filmy o tom, jak co funguje. Komentuje nebo uvádí to Pavel Liška, herec Pavel Liška a je to úplně skvělé, prostě tam mají obrovské množství shlédnutí díly jak funguje jaderná elektrárna nebo jak vznikl kosmos. A je to, je to děláno tak, že i předseda Akademie věd tomu rozumí, jak říkám, občas, takže opravdu je to velmi přístupnou formou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A pane profesore, máte třeba nějaká opravdu ta takzvaná tvrdá data, co se týká výsledků vaší činnosti na poli popularizace vědy, že třeba více dětí se třeba už na základní škole zajímá o vědu, že už třeba fyzika, chemie a tak dále nejsou těmi takzvanými strašáky?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě mám. Mě docela těší, když se potkávám třeba se studenty, už jsou to třeba studenti vysoké školy a ti mi řeknou, že k vědě je při..., třeba přivedl, řekněme, nějaký, nějaká akce nebo aktivita Akademie věd, právě umožnění práce v našich laboratořích, že je to tam chytlo už na střední škole nebo dokonce i na základní škole a nakonec se rozhodli, že půjdou na, studovat a že se pravděpodobně budou vědě věnovat. Samozřejmě když je člověk studentem vysoké školy, tak to ještě na 100 % neví, ale já doufám, že se tam zaselo nějaké semínko a nakonec to tak dopadne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna aktuální informace. Na seznamu nejvíce citovaných výzkumných pracovníků, který zveřejnila společnost Clarivate Analytics, se ocitlo pět vědců z České republiky. Jak významný je to úspěch?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě je to úspěch, ale musíme si uvědomit, že se to týká jen některých oborů, zejména přírodovědných oborů, ty jsou, tam ten citační index nebo ta citovanost má velký smysl. V jiných oborech, jako je třeba historie, filozofie, orientalistika, tam určitě tohle to nejde takto počítat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se dotknu ještě jedné věci, která tady už také, pane profesore, zazněla, že vám v březnu končí mandát, pak už dále tedy kandidovat do čela nemůžete. Jedinou kandidátkou na post předsedy, předsedkyně Akademie věd je Eva Zažímalová. Jakou bude vaší nástupkyní, co se týká jejího programu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já znám Evu Zažímalovou velmi dobře, ostatně je členkou akademické rady, které předsedám, už tedy čtvrtým rokem je členkou této akademické rady. Je to bývalá ředitelka Ústavu experimentální botaniky, řekl bych, že o fungování ústavu i o fungování Akademie věd ví první a poslední. Je to velmi šaramantní dáma. Myslím si, že její schopnosti organizační i odborné, protože je také výborná vědkyně, dávají záruku, že Akademie věd bude určitě v dobrých rukou, takže já ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v ženských rukou, má to nějaký význam?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, ale tak já jsem rád, že ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože často se říká, promiňte, pane profesore, ale že ta věda bývá někdy trochu uzavřená ženám vědkyním, že dělají tu kariéru o dost jaksi hůře a s většími obtížemi než muži.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Myslím si, že je to tak, ženy to mají přece jenom o trochu těžší a je také naší úlohou, abychom jim to usnadnili, ale musím říci, že se o to tedy maximálně snažíme. Třeba v Akademii věd zřizujeme jesle, dětské koutky, mladým maminkám dáváme nebo umožňujeme uzavírat částečné úvazky, takže, a já jsem velmi rád, že v čele Akademie věd stane žena. Po Heleně Illnerové to byl Václav Pačes, pak tedy Jiří Drahoš a dnes s velkou pravděpodobností bude volba, na akademickém sněmu v prosinci to bude, doufám, profesorka Eva Zažímalová.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jen sice předčasná, ale trochu bilance, v jakém stavu předáváte Akademii, nebo budete v březnu předávat Akademii věd?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já přece jenom ještě mám pořád ty zhruba tři měsíce a velmi razantně tvrdím, že mojí hlavní úlohou je předat Akademii věd svému nástupci nebo nástupkyni v co nejlepším vědeckém, ale i ekonomickém a etickém stavu. Takže na tom budu pracovat na 100 % a myslím si, že Akademie věd je v současné době ve velmi solidní situaci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tu jenom ještě jeden dotaz od paní posluchačky Čechové. "Pane profesore, říkáte, že společnost nemá být rozdělená, to se velmi často opakuje, že by jí měli sjednocovat zejména určití politici, není to ale také tak, že by slušnost měli prosazovat svým vystupováním a chováním také umělci a další osoby veřejného života? Není to také tak, že společnost rozdělují mimo jiné i ne vždy spravedlivě rozevírající se nůžky, stres, nespravedlnosti v pracovních vztazích, nutnost být psychicky i fyzicky velmi odolný? Věci se zdají mnohem složitější." Tak váš názor.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já s tím nemohu než souhlasit. Kdybychom měli víc času na debatu, můžeme mluvit o tom, že každý bychom měli začít u sebe, že každý by měl svým osobním příkladem jít veřejnosti, dát najevo, že, nebo okolí dát najevo, že on není ten nebo ona není ta, která rozděluje, která má extremistické názory, takže určitě s paní posluchačkou souhlasím, i s těmi nůžkami.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A je tato doba něčím takto specifická, že skutečně ty nůžky se rozevírají třeba víc, že jsou tu větší rozdíly a tím pádem i větší inklinace k tomu nějakým způsobem kopat ty příkopy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě současná doba se vyznačuje rozevíráním nůžek třeba v ekonomické oblasti. Přece jenom ta vrstva těch velmi bohatých bohatne dále, ta spodní hrana těch nůžek se z mého pohledu sice posouvá také nahoru, ale výrazně pomaleji a třeba, já jsem to jednou přirovnal k nějakému schodišti pohyblivému, kdy stojíte na schodech a jedete pomalu nahoru a kolem vás jedou lidi na jiném schodišti daleko rychleji a do vyšších pater a vy do nich nemůžete přestoupit nebo vy do toho, na to schodiště nemůžete přestoupit, takže ten sociální problém je skutečně velmi zásadní a já také říkám, že nejsou problémy pravicové ani levicové, ale jsou problémy sociální a lidské a ty musíme řešit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vidí profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd. Děkuji, že jste byl naším dnešním hostem, na shledanou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji za pozvání, hezký den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. V pondělí opět se Zitou Senkovou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.