Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 16. září

16. září 2014
Jiří Drahoš odpovídal na otázky Lucie Výborné během moderátorského maratónu 100 statečných

Hostem byl Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem premiérově profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, já vás u nás vítám, dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já vám děkuji za pozvání, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme rádi, že jste naše pozvání přijal rozšířit řady našich "Jaktovidičů". Začněme aktuálním tématem. Pane profesore, podle rektorů vysokých škol je bezprostředně ohrožena existence některých výzkumných týmů, které čerpají peníze z operačního programu výzkum, vývoj pro inovace. Ono vůbec v poslední době se hodně hovoří o tom o nových centrech, která jsou jaksi postavena nebo dotována z peněz Evropské unie, jaký je na to váš názor.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já musím říct, že se o tom skutečně hovoří hodně a řada těch lidí, kteří o tom mluví o těch věcech, nemá příliš velké povědomí ani informace. Samozřejmě můžeme se dívat trochu kriticky na to, jestli těch center nebylo postaveno příliš. Tam bych odkázal spíš na roli příslušných ministerstev, pokud dnes kritizují, že se živelně rozmáhala vědecká centra, tak v tom měli něco dělat už tenkrát.ale já v každém případě tu věc vidím pozitivně. Myslím si, že ta nová výzkumná centra jsou jenom jakousi splátkou na dluh, kterou stále naše věda, výzkum mají vůči evropské konkurenci, takže já si myslím, že to, že byla za evropské peníze, vesměs za evropské peníze postavena a většinou docela promyšlena výzkumná centra, není nic špatného. Právě naopak,takže já to vidím jako velmi kladný rys celé té kampaně v rámci operačního programu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl jste slovíčko konkurence, tak vás chytnu za slovo. Jak obstojíme v evropské konkurenci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já už jsem naznačil, že abychom obstáli nejen v Evropské, ale i světové konkurenci,ono dnes už ten rozdíl se zcela setřel, tak potřebujeme v mnohých disciplínách přírodní vědy, technické vědy, kvalitní vybavení. Bez toho dnes nemůžete soutěžit, nemůžete uspět. Nejsme prostě konkurenceschopní, pokud nebudeme mít příslušné laboratoře, experimentální přístroje a tak dále. Samozřejmě nejméně důležití jsou lidé, ale i když máte kvalitní lidi, tak když jim ty podmínky nezařídíte, tak oni třeba odejdou do ciziny, takže říkám stále, že v řadě oborů jsou naše týmy a teď nemyslím jen Akademii věd, ale i týmy na vysokých školách na světové špičce. Samozřejmě máme také týmy, které nejsou na té světové špičce, ale pracují na tom, aby na ní byly nebo aby na ni dosáhly, takže já to také nevidím nějak kriticky. Říkám, zaplaťpánbůh, že tady ty nové infrastruktury máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu nebo jaká by byla řekněme přidaná hodnota těch výzkumných infrastruktur.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak kdybych se díval jen na těch několik takzvaných velkých výzkumných infrastruktur, tak třeba projekt obřího laseru ELI, tak se mu zkráceně říká, je první vlastně takový panevropský projekt směrem na východ od té naší západní hranice. Do současnosti není nikde v bývalých zemích východního bloku takováto infrastruktura, takovýto obří laser. Je to evropský projekt, bude se na jeho financování a provozu výrazně podílet Evropská unie, takže to je projekt, který bych tak trochu oddělil od těch ostatních, ale i ty ostatní, třeba jmenovitě Biocev, což je společný projekt Akademie věd a Karlovy univerzity. Víte, on je to vlastně jeden nový ústav, ve vyspělých zemí se takovýchto vědeckých ústavů staví ročně desítky a tady teď občas vznikají debaty, jestli Biocev nebo CEITEC v Brně jestli má nebo nemá právo na život, jestli ho uživíme nebo jestli se uživí. To je úplně nesmyslná otázka, infrastruktury se z principu živit nemůžou. Takže je skutečně velké plus, že takovéto ústavy, teď se tomu vznešeně říká infrastruktury, ale znovu říkám, jsou to vesměs ústavy, vůbec vznikly a já myslím, že výrazně přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na tom vědeckém trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vlastně více míst, nejen u nás, ale i ve světě, která jejichž význam jaksi vzrostl právě díky tomu výzkumnému centru?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě se jich najde spousta. Já pořád mám před sebou francouzský Grenoble, který byl v 60. letech takovým provinčním francouzským městem, dokonce tam byla i docela velká kriminalita. Čili provinční město se vším všudy a vše se velmi razantně změnilo, když se francouzská vláda rozhodla umístit do Grenoble obří synchrotron, unikátní vědecký přístroj, a potom v návaznosti na to i další takovéto infrastruktury. Najednou Grenoble začal rozkvétat, začaly tam vznikat firemní klastry, které produkují výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Žargonem by řekl hi-fi produkci univerzity v Grenoble, úžasně kvalitativně narostly a najednou je Grenoble na světové špičce ve vědě, jenže a to musím dodat,tenhle ten proces se neodehrál ze dne na den, ale trval 25 až 30 let, takže já varuji všechny, kteří si myslí, že všechny tyhle ty nové infrastruktury ze dne na den změní kulturu vědy, výzkumu, inovací v České republice, tak samozřejmě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, nestal se z vědy příliš velký byznys?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já musím říct, že věda dnes je skutečně také byznys, dávají se do ní poměrně velké peníze. Jsou velká očekávání od vědy, od výsledků vědy, výsledků výzkumu, takže svým způsobem to byznys je, ale na druhé straně bez toho zapálení, bez skvělých vědců by tenhle ten byznys nemohl nikdy fungovat, takže je to nakonec profese jako každá jiná, bych řekl, i když samozřejmě já pořád říkám, že věda a vědec, to je něco trošku odlišného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy přirovnáváte vědu, pokud se nepletu, i ke sportu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, ano. Tak já občas říkám, že ve vědě, stejně jako paní Špotáková v hodu oštěpem, soutěžíte s celým světem. Dobře, ve vědě dokonce ani neexistují národní rekordy. My si nemůžeme hrát na to, že jsme skvělí, jak je náš ústav nebo tým v národním měřítku, to je málo. Takže od samého začátku ve vědě soutěžíte s celým světem. Čili ten byznys na celosvětové úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím vlastně souvisí i další dotaz. V jakých oborech naši vědci vynikají ve světě a kdy se dočkáme Nobelovy ceny?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ta druhá část otázky je velmi problematická. Nobelova cena je nejen záležitost vědecká, ale také politická. Já také občas připomínám, že Jaroslavu Heyrovskému trvalo hrozně moc let, než se té Nobelovy ceny dočkal a byl nominován, tuším 18krát nebo 20krát, postupně dokonce v různých oborech. Také jsem říkal, že kdyby profesor Antonín Holý byl Američan, takže by tu Nobelovu cenu podle mě už dávno měl. Čili Nobelova cena, to není jen tak, že něco vymyslím a teď automaticky ji dostanu. Je to také politika, pokud jde o tu kvalitu českého výzkumu. Určitě máme výborné chemiky, nejen Antonína Holého, ale i fyziky, matematiky. V řadě přírodních věd vynikáme. Já bych nechtěl podceňovat ani naše historiky, kteří jsou naprosto srovnatelní mezinárodně. Těch oborů je celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na konkrétní objevy nebo vynálezy, tak včera shodou okolností v Bruselu jedna zlínská společnost představila unikátní bio-vaky, které slouží k převozu nakažených osob. Mohly by například ochránit lidi přes šířením vysoce přenosných onemocnění, například i před ebolou. Jak rychle, pane profesore, dokáže věda reagovat na nenadálé výzvy, problémy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem tu zprávu také viděl, četl jsem ji. Je to nějaká zlínská firma, tuším, která tyhle ty vaky vyrábí a ona je hodlá nabídnout lékařům bez hranic a Organizaci spojených národů, myslím, v součinnosti s potíráním eboly. Řekl bych, že tam nešlo ani tak o vědu jako velmi kvalitní výzkum, aplikovaný výzkum a samozřejmě neobešlo by se to bez toho, aby ta firma použila nějaké látky nebo nějaké plasty vysoce kvalitní, které předtím někdo musel vymyslet, jejichž strukturu musel někdo navrhnout, takže je to velmi zajímavý případ, aplikace něčeho, co určitě vzešlo ze základního výzkumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proppo plasty, tak podle informací se na světě ročně vyrobí zhruba 240 milionů tun plastů. To je materiál, řekněme, který i vás zajímá, protože vy jste přišel nedávno s patentem, který se týká PET lahví.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Máte pravdu, že PET lahve a vůbec plasty jsou obrovský celosvětový problém, problém ekologicky enviromentální, my se snažíme také s kolegy z Ústavu chemických procesů Akademie věd přispět k tomuto svým dílem. Je pravda, že jsem spoluautorem patentu na recyklaci PET lahví metodou anglicky se tomu říká bottle too bottle, neboli od lahve k lahvi. To znamená, není to žádné zvlákňování nebo spalování nebo lisování do jakýchsi přepravek, ale je to skutečně způsob, jak přeměnit ten polyetylen, tedy ftalát na výchozí surovinu, tedy na kyselinu tereftalovou a etylenglykol a ty se pak zase dají bez problémů použít pro výrobu nové PET lahve, čili je to takový uzavřený cyklus a to je asi to, co je v případě plastů žádoucí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je osud tohoto patentu, pane profesore, protože jak víme, nejen u vás ale vůbec patentů je hodně, ale také je důležitá vlastně ta realizace.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Patent je specifická kategorie, bych řekl zboží nebo věcí, kterou je třeba opečovávat neustále a starat se o ni. Ta metoda, se kterou jsme přišli, není nic nového. Už je to pár let, co jsme tenhle postup vymysleli, ale sehnat investora, který by byl ochoten dát peníze, určitý rizikový kapitál do té komodity a do toho patentu, není tak jednoduché, takže se nám to podařilo až nedávno a jeden investor v zahraničí staví teď technologickou poloprovozní linku zatím. Tak my doufám, že se to osvědčí a že ta metoda najde širší uplatnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký bývá obvykle osud patentu, když se podíváme třeba do historie nebo do vašich zkušeností. Je to něco jako s tou Nobelovou cenou?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Kdybych mluvil z vlastní zkušenosti, tak bych možná ještě podtrhl. Možná, že ta metoda recyklace těch PET lahví je založena na mikrovlnném záření. U nás v ústavu chemických procesů se touhle tou metodou, zejména kolegové v laboratoři inženýra Hájka zabývají už velmi dlouho, velmi systematicky a přišli už s celou řadou dalších nápadů, ale my jsme kdysi právě s Milanem Hájkem měli takovou představu, že bychom pomohli sušit knihy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při povodních vlastně.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Bylo to v roce 2002, tehdejší předsedkyně Akademie věd profesorka Illnerová vyzývala ředitele ústavů a já jsem byl tenkrát ředitel ústavu chemických procesů, abychom s tím něco udělali, jestli můžeme nějak pomoci. Nakonec se podařilo vymyslet metodu, jak mikrovlnně sušit knihy. Postavili jsme k tomuto účelu poloprovozní sušárnu. Máme na to patenty český, ale i zahraniční. Ale nakonec se ukázalo, že patent je jedna věc a jeho realizace nebo zájem o ten patent je věc druhá. Nějak musím říct, že jsme s tím kupodivu nebo k našemu podivu neprorazili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, pane profesore Drahoši, o mladých vědcích, odcházejí také, odjíždějí do zahraničí na zkušenou tak často, méně více, než jak to slýcháme třeba u lékařů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Vědci, malí vědci do zahraničí odjíždí. Oni tam skoro povinně musí odjet. My se snažíme každého doktoranda po skončení jeho doktorátu poslat někam na takovou tu postdoktorální stáž do zahraničí. Samozřejmě jezdí i studenti dnes v rámci různých výměn, na nižších stupních vzdělávání. Ale ti doktorandi a ti postdoktorandi musí jet povinně. To je předpoklad, aby v jejich kurikulu se objevila stáž na renomovaném zahraničním pracovišti. Řekl bych,že na rozdíl od lékařů, kde ti lékaři dostudují a využijí dobré nabídky v zahraničí a třeba tam i zůstanou nebo pracují tam řadu let, u nás ti mladí vědci se poměrně hodně vrací. Neřekl bych, že je tam nějaký zásadní odliv mozků, který by poškodil českou vědu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sám máte ostatně zkušenost, pokud se nepletu z Hannoveru a ze Sao Paula v Brazílii. Kam vás to dál posunulo, když se ohlédnete zpět?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem měl to štěstí, že jsem v polovině 80. let mohl, byť s velkými potížemi vyjet do toho zmíněného Hannoveru. Dostal jsem Humboldtovo stipendium od německé Humboldtovy nadace. Manželka s dětmi musela tenkrát zůstat doma jako rukojmí. Já jsem tam strávil víc než rok a musím říct, že to mě skutečně jak jste řekla, nakoplo k další kariéře po 89. roce. Odjel jsem tam odsud z Hannoveru v 86., tenkrát jsem si myslel, že spadla klec definitivně zase a netušil jsem, že za tři roky bude všechno jinak. A využil jsem všechny kontakty, které jsem tam tehdy v Německu navázal a otevřelo mi to spoustu dveří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pro vědce, zejména mladé na začátku profesní kariérní dráhy je to nezbytné?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě ano. Nejenže pracují v kvalitních laboratořích, ale podobně jako v mém případě jim to otevře dveře do dalších spolupracujících institucí, byť už to není tak tvrdé jako za toho reálného socialismu, kdy jsme opravdu prakticky nikam nemohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechybí vám ale také ti mladí vědci v týmech tady u nás v Česku?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne. Oni se jak říkám vrací, vrací se z různých důvodů, někdy je to třeba rodinný důvod. Manželka řekne: Jsem v jiném stavu a nechci rodit dítě někde v zahraničí, nebo tady mám babičky, takže ty důvody mohou být různé. Dnes v souvislosti s těmi výzkumnými infrastrukturami jsme schopni mladým vědcům, kteří jsou v zahraničí, nabídnout zcela srovnatelné podmínky někdy dokonce i lepší. Takže já tam nepociťuji žádný problém a možná ještě poslední poznámku na toto téma. I když ten člověk zůstane třeba dlouhodobě v zahraničí, je to skvělý kontakt. My s ním nerozvážeme styky z nějakého zásadního důvodu, což se prakticky neděje, tak je to výborný kontakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Angela Merkelová, německá kancléřka dodnes vzpomíná na praxi u nás v České republice v Akademii věd.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to tak, já jsem měl tu možnost zúčasnit se akce na oslavy narozenin profesora Zahradníka, kterou uspořádala naše akademie a berlínsko-braniborská akademie věd a byla tam paní Angela Merkelová. Tam jsem viděl, jak si úžasně váží profesora Rudolfa Zahradníka a jeho manželky a těch českých kolegů, takže to je krásný pocit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý kontakt.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN slaví šedesátiny. V čem vy, pane profesore, vidíte její největší přínos?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Určitě CERN je takovým předobrazem všech těch evropských spoluprací vědeckých spoluprací. Byl založen v tom roce 1954 a od té doby, když se kolem sebe podíváme zejména v těch posledních dvaceti letech, tak ta spolupráce na evropské úrovni se nesmírně rozvinula, existuje celá řada programů v rámci Evropské unie, myslím vědeckých programů, ale CERN byl první, CERN byl první, který sdružil ty státy. Česká republika k nim přistoupila ve 93. roce jako plnohodnotný partner, takže já myslím, že CERN kromě toho, že dělá nesmírně atraktivní a fascinující výzkum, tak je také takovým otcem zakladatele, prostě předobrazem těch současných spoluprací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil mimochodem o Grenoble, pomohlo i Ženevě a tomu regionu vlastně, že ten CERN je v podstatě v podzemí, abych to řekla správně k dalšímu rozvoji?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Učitě ano, samozřejmě všude,kde se objeví takové hi-tech infrastruktury, tak jak jsem už řekl, narůstá množství podniků, které se zajímají o výsledky takového výzkumu. Zlepšuje se kvalita univerzit jezdí tam spousta vědců ze zahraničí, z celého světa, čili to místo se kultivuje a je to bezesporu jedna z cest, jak oživit a dodat vysokou přidanou hodnotu těmto místům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem na tom výzkumu se podílí i naši vědci. Jaká je v CERN česká stopa, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že je velmi výrazná, nejen že si to myslím, nedávno jsem měl to potěšení přijmout tady pana Rudolf Hojera. To je generální ředitel CERN. Zavedl jsem ho na naši interaktivní výstavu, kterou máme na Národní 3.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stroj času, pokud vím, jste věnovali jubilantům.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, stroj času, a pan generální ředitel byl velmi nadšen tou výstavou. Je to přeci jenom interaktivní výstava, je to skvělá věc. Mohu jenom doporučit a když jsme se ho ptali nejen já, ale i novináři, jak si myslí, že je ten poměr toho, co Česká republika vkládá o CERN a co z toho CERN světově plyne, tak on řekl, že ten náš příspěvek je daleko, daleko větší a výraznější, než by odpovídalo jenom tomu početnímu stavu, který tam máme. Takže to určitě potěšilo nejen mě, ale i mé kolegy z ústavů, z univerzity, z ČVUT.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná v čem konkrétně přispíváme k tomu výzkumu v CERN?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak jsou tam jednak naši technici, inženýři, kteří se podíleli velmi výrazně na návrhu a na projektování těch základních nejmodernějších částí CERNu, projektu Atlas a Alice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem jsou?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Jsou to všechno projekty na výzkum částic mikrosvěta. Takže všechno souvisí s tím obřím tunelem, 27-kilometrovým tunelem a výzkumem základní struktury hmoty. A to, co je také dobré, že máme možnost jezdit co CERNu. Naši vědci ta mají možnost absolvovat stáže, vědecké pobyty, spolupracovat samozřejmě publikují ty výsledky v rámci renomovaných mezinárodních týmů, takže já bych řekl, že CERN je akce, která se velmi povedla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým směrem se ubírá ten výzkum, na co se CERN třeba v dalších letech chce zaměřit?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já myslím, že pořád je tady spousta nejasného ve věci, jak vlastně vznikl vesmír. My nemůžeme simulovat velký třesk, tedy bylo by to zajímavé, kdybychom mohli, ale to by možná neskončilo úplně dobře. Třeba mohlo by to skončit vznikem nějakého paralelního vesmíru. Ale chtějí se přiblížit co nejblíž, na co nejkratší časovou vzdálenost tomuto okamžiku a k tomu slouží i různé modely, například ten klasický standardní model mikrosvěta, který byl mimochodem navržen i v 70-letech a jeho genialita jeho úžasná kvalita se projevila vlastně tím, že on předvídal existenci toho známého Higgsova bosonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom se tolik mluvilo v poslední době.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano a je úžasné, že ty experimenty nedávné existenci tohoto bosonu potvrdily a čili také potvrdily platnost této teorie, ale samozřejmě je to pořád jenom aktuální teorie. Je tam ještě celá řada neznámých. My nevíme řadu informací o těch nejmenších částicích, o kvarcích. O leptonech o dalších,takže myslím si, že tímto směrem určitě bude postupovat výzkum v částicové fyzice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste se kdysi rozhodoval, jak je známo, mezi hrou na trubku a chemií. Víme, co zvítězilo. To druhé, ale hudba vám zůstala jako koníčkem. Vy jste se dokonce nedávno setkal, pokud se nepletu, s pravnukem Antonína Dvořáka.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, je to tak. Já jsem byl na takové předpremiéře filmu Objevování Dvořáka, který byl natočen o Dvořákovi, o České filharmonii a o nahrávkách Dvořákových těl tímto skvělým tělesem a na té projekci filmu byl také vnuk Antonína Dvořáka. Antonín Dvořák III. A dokonce tam byla také jeho pravnučka. A na takové té party nebo takovém tom popovídání po skončení toho filmu, mimochodem je skvělý a bude ho uvádět také Česká televize, tak jsem měl možnost seznámit se s panem Antonínem Dvořákem III., který jakoby svému dědovi z oka vypadl, musím říct a také velmi zajímavý rozhovor byl s pravnučkou Antonína Dvořáka. Ta se stará o jeho památník ve Vysoké u Příbrami, takže bylo to velmi pěkné setkání. A jak říkám, ta podoba je úžasná a člověk měl pocit, že snad mluví přímo s Antonínem Dvořákem I.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zajímavého jste se možná dozvěděl, ať už z těch osobních rozhovorů nebo možná z toho dokumentu, nějaká neznámá tvář nebo vlastnost nebo něco nového o Antonínu Dvořákovi?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Takže bych se dozvěděl něco úplně nového z toho filmu, to asi ne, jak říkám je to film dílem o Antonínu Dvořákovi, dílem o natáčení jeho díla Českou filharmonií v čele s dirigentem Bělohlávkem, takže tam asi moc ne, ale bavili jsme se právě s pravnučkou Antonína Dvořáka o problému, které ona má. Ona se stará o ten památník ve Vysoké. Potřebuje na to samozřejmě nějaké peníze a tak jsme debatovali o tom, kde a jak na koho se obrátit. Já jsem jí tehdy dokonce doporučil, aby se obrátila přímo na pana ministra kultury, protože si myslím, že tato snaha zaslouží nějakou finanční podporu. Ne, že by ji nedostávali,ale přeci jen víme, jak to je. Takže to byla docela zajímavá debata.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem tento pátek se uskuteční na německých školách projekt jménem Experiment Dvořák a ten je určen na popularizaci právě hudební výchovy, která v Německu upadá. Vy jste vlastně známým popularizátorem vědy. Jak je to těžké? Je to běh na dlouhou trať, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Teď myslíte popularizaci vědy. Je to běh na docela dlouhou trať, ale já bych řekl, za Akademii věd, že už jsme poměrně slušnou část té vzdálenosti uběhli. Myslím si, že se nám podařilo zlepšit ten obor popularizace vědy velmi výrazně za nějakých posledních deset, patnáct let, takže naše akce typu týden vědy a techniky otevřená věda. A tak dále, jsou už celonárodně známé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré zprávy na závěr. Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Já vám děkuji za rozhovor a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Děkuji za pozvání, rád přijdu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.