Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 14. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem pořadu Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Vítejte.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Na co se dnes zaměříme? Na etiku i predátory ve vědě. Dobrý poslech. Ústav experimentální medicíny má nové vedení poté, co v jeho čele skončila lékařka a vědkyně, paní Syková. Odvolal jste ji, pane profesore, kvůli poškození dobrého jména Akademie věd. Jak se vůbec díváte na celou kauzu možná s lehkým odstupem dní?

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Myslím, že ten odstup ještě není dostatečný. Médii proběhlo také to, že jsem poslal na Ústav experimentální medicíny Akademie věd kontrolu, finanční kontrolu. Tam je jeden z problémů určitý třeba propletenost, provázanost mezi ústavem, firmou spin-off, firmou Bionova, spolkem Buněčná terapie, takže rozplést tam ty věci, není úplně jednoduché, ale já nemám žádnou radost z toho, když se objevují v médiích různé spekulace na téma - je to pomsta neschopných schopné kolegyni a tak dále, nedávno s tím vystoupil pan redaktor Barák v časopise Týden. Mně připadá, že často se k tomu vyjadřují lidi, lidé podle hesla, čím méně toho o té kauze vím, tím ostřeji a razantněji budu vystupovat. Je to skutečně složitá záležitost, ten etický problém tam nesporně je. To byl také hlavní důvod, kvůli kterému jsem odvolal, respektive kvůli kterému nakonec paní ředitelka sama rezignovala, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapila vás vůbec celá tato kauza, protože se leccos proslýchalo už déle.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Víte, já teď samozřejmě slyším chytré hlasy - vždyť ono se o tom vědělo, celá Krč si o tom šeptala, všichni nahoře v akademii o tom věděli, cituji ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A šeptalo se?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já se musím přiznat, že ne ..., podívejte založit spin-off firmu, to není žádná doména Ústavu experimentální medicíny. My máme víc ústavů, které založily spin-off firmu. Samozřejmě v oblasti biomedicíny a vůbec v oblasti medicíny ty věci jsou daleko choulostivější, protože se nepracuje ani s fotony, ani s elektrony, ani s tranzistory, ale pracuje se s lidským materiálem, pracuje se s lidmi a tam vstupuje do hry etika, a to je, myslím, to, co nakonec v Ústavu experimentální medicíny zvládnuto nebylo, ale já jsem žádné naléhavé šeptání o tom, že by k něčemu neetickému nebo nepravému docházelo, skutečně nevěděl. Já se nerad rozhoduji na základě mediálních kauz a na základě toho, co zazní v médiích, ale poté, co jsem shlédl tu druhou reportáž České televize, tak jsem neměl pochyby o tom, že tam k problému došlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezaváhal jste?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho finančního auditu, pane profesore, jaká je vůbec tedy kontrola? Akademie věd má mnoho ústavů. Jak lze něčemu podobnému zabránit?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já ještě nevím, k čemu tam došlo. Rád bych předeslal, že podle základy nebo zásady presumpce neviny zatím nemohu nic konkrétního komentovat, ale Akademie věd má svůj vlastní auditní odbor, odbor kontrolní, který spadá pod předsedu Akademie věd a který pravidelně kontroluje naše ústavy. Samozřejmě máme ústavů 54, čili nemůže kontrolovat najednou všechny, ale zkontroluje jich vždycky řádově 6, 7, 8 ročně, čili postupně se dostane na všechny. Kromě toho chodí na naše ústavy kontroly z Nejvyššího kontrolního úřadu, z finančních úřadů příslušných obcí nebo městských částí, čili naše ústavy jsou kontrolovány velmi často, ale samozřejmě odhalit nějaký problém typu, jestli tato propojení, které jsem zmiňoval, s sebou přinášelo nebo nepřinášelo také nějaké finanční toky, to není tak jednoduché a to by vlastně mělo být úkolem auditu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry podle vás poškozuje nebo by mohla poškodit tato kauza pověst Akademie věd?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já doufám, že ji nijak nepoškodí. Nakonec Akademická rada vedení Akademie věd se k té věci postavilo poměrně nekompromisně. Já nepodezírám vůbec paní profesorku Sykovou, že by se chtěla jakkoliv obohatit a to, co jí podsouvají zase některá bulvární média, považuji za nesmyslné spekulace. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že léčba, léky, farmaceutický průmysl, to je dnes obrovský byznys a nakonec za každou snahou vědce ať v té nebo oné oblasti může stát taky to, že by byl rád, aby se jeho vynález, přípravek, lék uplatnil i komerčně, to není nic špatné, ale je třeba si uvědomit, že nejde jenom o jakousi léčbu ze soucitu, ale že za tím vždycky stojí byznys.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem prokázala se vůbec účinnost? Existuje nějaká studia, která ukázala, že ta léčba kmenovými buňkami má nějaký efekt nebo alespoň tedy prodloužila pacientovi život, pokud je vám to známo?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, já si myslím, že žádná taková studie zatím neexistuje. Paní profesorka Syková zmiňovala, že mají připravenou publikaci, vědeckou publikaci na základě té klinické studie, zatím nic takového publikováno nebylo. Vím jenom, zase cituji paní profesorku Sykovou, že kmenové buňky, jejich podávání neškodí, to znamená, že jsou zdravotně nezávadné, ale to je z mého pohledu přece jenom trochu málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě, co bude vůbec dál s tím výzkumem, pokud víte?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My rozhodně nehodláme jakkoliv rušit, když bych to řekl tímto slovem, výzkum kmenových buněk. Probíhá na celém světě, myslím si, že je zcela legitimní, aby probíhal i u nás. Tady jedna věc je výzkum a druhá věc je dávat lidem naději, že na základě současného stavu poznání toho výzkumu, že je vyléčí. To si myslím, že byl hlavní problém. Já myslím, že ti lidé neměli za prvé dostávat tuto naději takto formulovanou a za druhém v žádném případě za to neměli platit nebo tedy, chcete-li přispívat na výzkum. Většinou v klinických studiích dokonce těm účastníkům klinické studie je placeno nebo oni jsou placeni, jim je mnohdy poskytován příspěvek za to, že se stanou, abych tak řekl, pokusnými králíky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho, pane profesore, jako předseda Akademie věd tato instituce vyvodí?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Jak jsem řekl, vyvodíme z toho to, že výzkum kmenových buněk musí pokračovat. V současné době má ústav pověřenou ředitelku, novou pověřenou ředitelku, paní inženýrku Anděrovou a je úkolem ústavu a rady pracoviště vypsat výběrové řízení na nového ředitele, to jsou kroky, které budou podniknuty v nejbližší době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V akademickém prostředí rezonuje i další téma, které vlastně s etikou také souvisí, a to jsou takzvané predátorské časopisy. Opět jsme tedy u etických nebo spíše neetických praktik, pane profesore. Kde se vůbec vzal tento v uvozovkách fenomén?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Věda není jenom záležitost jakýchsi hloubavých jedinců, kteří přemýšlejí dnem i nocí usilovně o tom, jak pomoci lidstvu, jak vynalézt, jak objevit. Věda je také byznys, co si budem povídat, a nejenom v tom smyslu patentů, licencí anebo třeba těch před chvílí zmíněných léků. Dnes se ve vědě otáčejí ne úplně malé peníze a ty peníze jsou často rozdělovány na základě kvalitních publikací vědců, protože vědec může své vynálezy, objevy třeba patentovat, ale mnohdy to není patentovatelné nebo prakticky využitelné, takže tou klíčovou, tím klíčovým výstupem jsou publikace v kvalitních časopisech. Za ty dostávají vědci mnohde peníze, to je případ toho našeho slavného kafemlejnku, který my kritizujeme, to znamená, za každou publikaci, ať je kdekoliv, dostanu nějaké peníze. Ale víte, ony ty publikace jsou důležité taky pro určitý postup akademický, přihlíží se k nim při udělování vědecko-pedagogických hodností, titulů a tak dále, čili je snahou každého vědce, aby těch publikací a zejména těch kvalitních měl hodně a teď je problém, že se objeví časopisy, které opublikují, když to zjednoduším, všechno, co jim pošlete, to znamená, s kvalitou to nemá nic společného. Najednou se tady objeví časopis, který má velmi vznešený anglický název, vědec tam pošle cokoliv, může to být sebevětší blábol s prominutím a oni mu to otisknou. Já to trochu přeháním, ale je to v zásadě tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nikdo to nečte, nebo jak budu vědět, že časopis, pro který chci, nebo pošlu mu článek, moji studii, je opravdu kvalitní?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ta kvalita je většinou dána historií toho časopisu. Já sám jsem také redaktorem jednoho špičkového evropského časopisu ve své branži. Dostávám jako editor do ruky rukopisy článků. Ty jednak posuzuji sám, ale většinou je rozesílám kvalifikovaným kolegům, aby mi na ně dali posudek. A když tedy nakonec ten článek je publikován, tak už to je garance kvality, když je publikován v tom časopise, o kterém mluvím. Těch časopisů, těch kvalitních je velká spousta, ale právě ta snaha za každou cenu nahnat ten publikační list, vede k tomu, že jsou vynalézaví lidé, kteří si založí publikační nakladatelství a publikují takovýto časopis, dokonce si za to nechávají platit od těch autorů a vyhoví jejich požadavku - já chci mít 20 časopiseckých publikací, tak je nastřádám během jednoho roku bez větších problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik to poškozuje vůbec vědeckou komunikaci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, je to, jak asi každý cítí, je to poměrně velký problém, protože na jedné straně jsou tady publikace důvěryhodné a na druhé straně jsou publikace, dnes jim říkáme časopisy predátorských, které nemají žádnou vážnost, které ale jsou v soupisech prací těch autorů citovány, publikovány, zveřejňovány a najednou se tady ocitají vědci ne na jedné, ale na dvou lodích. Já bych možná jenom zmínil pro posluchače, že moji mladší kolegové z Akademie věd a z Karlovy univerzity napsali naprosto smyšlený článek do jednoho, poslali do jednoho predátorského časopisu. V tom článku byly chyby. Oni tam dokonce v tom článku zmínili, že účelem je otestovat, jak funguje predátorský časopis a světě div se, tahle ta slátanina zcela uměle vytvořená tím časopisem, tou redakcí takzvanou prošla zcela bez problémů a ten článek byl přijat k publikaci. To je přesně věc, která ukazuje, jak ty záležitosti probíhají, čili cokoliv tam pošlete, zaplatíte, opublikujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vědci se ohrazují proti tomu, protože třeba vy pošlete něco v dobré víře, ale skončí to prostě u nějakého toho predátora, pak to asi, nevím, nepřispívá k vašem jako, když jste vědec, nějakému renomé, pokud publikujete?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tam je důležité zdůraznit, že solidní vědec nikdy nepošle publikaci do predátorského časopisu. O těch časopisech se vlastně ví, minimálně se o nich šeptá, ale ze svého okruhu vědeckého i kolegy na akademii, které znám, vím, že všichni posílají, snaží se publikovat právě v těch špičkových časopisech, v těch ověřených, takže do těch predátorských časopisů posílají mnohdy publikace ti, kteří nejsou úspěšnější, chtějí se podílet na nějakých finančních náležitostech, chtějí mít dostatek publikací pro granty, pro docentury, pro habilitace, pro profesury, takže solidní vědec tam článek nepošle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměl by se pak nějak přehodnotit systém toho hodnocení vědy a vědců jako takový?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano, neříkám to jenom proto, že Akademie věd jedno takové klasické hodnocení právě dokončila a jeho součástí bylo to, že ty články, ty publikace vybrané posuzovali zahraniční kolegové, čili, kdyby ta publikace, která jim byla předložená a už byla opublikovaná, byla špatná nebo byla v predátorském časopise, oni by na to jistě upozornili. Nestalo se nám to ani jednou v těch předložených mnoha tisících publikací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatují vědci mezi sebou na různých fórech právě o tom etickém rozměru své profese, svého bádání?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Samozřejmě i Akademie věd se podílí a pořádá konference, semináře na toto téma. Poslední konference tohoto typu proběhla někdy před 14 dny v Akademii věd, takže byly tam příspěvky, právě ten, který jsem zmínil, ten vyfabulovaný článek do predátorského časopisu, to byl taky obsah jedné z přednášek nebo jednoho z příspěvků těch zmíněných kolegů, takže na toto téma se v poslední době vyrojila celá řada akcí, seminářů a je vidět, že to je vážný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dospěli jste k něčemu, k nějakému návrhu, jak toto eliminovat, protože třeba i ve zdravotnictví se hovoří o etice?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že jediný solidní přístup je, aby ředitelé, šéfové našich ústavů, aby dbali o to, aby jejich kolegové do takovýchto predátorských časopisů nic neposílali. To je věc profesionální etiky a profesionalismu jednotlivých vědců. To nemůže ovlivnit předseda Akademie věd ani žádným příkazem, ani žádným zákazem. Já myslím, že nemusíme dávat ani doporučení. Já mluvit za Akademii věd, opravdu prakticky všichni nebo drtivá většina, já teď nechci spekulovat, jestli 99 % publikuje všechny své výsledky v časopisech solidních, takže já tam nemám zásadní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili, pane profesore, o tom finančním auditu, který jste vlastně nařízl, tak možná by nebylo od věci takový etický audit a nejenom ve vědě.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak oni ho někteří kolegové, kteří se zabývají tou problematikou predátorských časopisů provádějí, a dokonce upozornili na některé kolegy v České republice z některých univerzit, kteří mají najednou zázračné množství publikací a je zcela evidentní, že ty publikace nemohou být kvalitní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na to reagují mladí vědci? Vy jste právě nedávno udělil prémii Otto Wichterleho, významné ocenění nese jméno vynikajícího českého chemika světového formátu, který byl po listopadu 1989 předsedou Akademie věd, československé ještě.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, já jsem udělil takzvanou prémii Otto Wichterleho, je to ocenění mladých, ale už velmi nadějných renomovaných do jisté míry vědeckých pracovníků ve věku do 35 let, podotýkám, že pro maminky máme posun této hranice, bylo by nekorektní, aby mladá vědkyně se dvěma dětmi byla omezena touto hranicí 35 let, ale je to určeno pro mladé vědecké pracovníky. Ta prémie je velmi prestižní sama sobě, je velmi příjemné, že laureát té prémie dostane třikrát jedno sto tisíc korun na přilepšení ke svému platu, takže může si s těmi financemi dělat, co chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakých oblastech možná několik zmínit, snad vás nezaskočím, se udělovala letos?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak my udělujeme ty prémie ve všech oborech, kterými se pracovníci Akademie věd zabývají. Letos jsme jich udělali 21 těch prémií ve všech třech oblastech, jak vědy matematické, geovědy a tak dále, druhá oblast věd v akademii je oblast věd chemických a věd biomedicínských, biologických oborů a třetí jsou humanitní a sociální vědy. Ve všech třech těchto oblastech jsme udělali akademické prémie. Já bych tady mohl vlastně s potěšením citovat všech 21, kdybych měl takovou paměť, ale možná bych zmínil kolegyni, doktorku Katarínu Smolkovou z Fyziologického ústavu Akademie věd, která se zabývá výzkumem souvisejícím s rakovinnými buňkami a spolupracuje s klinickými pracovišti. Vlastně zkoumá konkrétně teď jeden diagnostický marker, který by mohl u žen indikovat nebezpečí rakoviny prsu, takže velmi aktuální téma, určitě velmi důležité. Samozřejmě ne každý z těch laureátů se zabývá věcmi, které souvisejí se zdravím a s léčbou, ale kolegyně Smolková, bych zmínil aspoň jeden příklad, se zrovna tímto tématem zabývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to mladé vědce posune dál? V čem je ten přínos toho ocenění, které je, jak už jste řekl, samozřejmě významný, ale bude to mít i nějaký praktický dopad v jejich další kariéře?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já nechám stranou těch třikrát jedno sto tisíc korun, to není zase nějaká závratná částka, i když v domácím rozpočtu jistě příjemná, ale ta prémie Otto Wichterleho si za léta vybudovala velkou prestiž. Všichni laureáti, všichni nositelé té prémie i uvádějí ve svých curriculích, ve svých životopisech, kterými se třeba ucházejí o stáže na zahraničních pracovištích a mě těší, že řada nositelů Wichterleho prémie z minulosti dnes jsou špičkoví vědci, vykonávají funkce ředitelů ústavů, jsou nositeli té nejvyšší, toho nejvyššího ocenění, takzvané akademické prémie, to je takový supergrand ve výši 30 milionů korun na 5 let, takže ukazuje se, že, ty volby těch mladých pracovníků byly vždycky velmi dobré a že řada z nich dosáhla po několika letech na další významná ocenění a dostali se taky na prestižní pracoviště v zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neutíkají nám ale, pane profesore, z Česka?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já často opakuji, že z toho takzvaného brain drainu nemám obavy. My naopak každého ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odliv mozků.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, my naopak každého mladého vědce, který skončí doktorát, posíláme do zahraničí, bez toho dnes by byl jeho životopis neúplný. Já bych řekl, že drtivá většina se vrátí a ti, co tam zůstanou, taky říkám zaplaťpánbůh za ně, protože jsou to velmi dobré kontakty pro spolupráci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se dívají vůbec mladí vědci třeba konkrétně těch 21 oceněných prémií pana Wichterleho na současné problémy vědy, o kterých vlastně i dnes hovoříme, takovým tím hlavním motivem je právě etika?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že mladá generace, myslím, že tomu tak bylo vždycky a i dnes, má velmi vyostřený pohled. Já myslím, že jejich pohled je daleko ostřejší, než pohled nás, kteří máme už určité životní zkušenosti. Samozřejmě si dovedeme představit, že člověk občas udělá něco, co by neměl nebo k čemu je dotlačen okolnostmi, situací. Oni mají ten pohled daleko kritičtější a to, co jsem třeba zmiňoval v souvislosti s predátorskými časopisy, je zrovna taková skupinka mladých vědců vyfabulovala ten článek a poslala ho do toho predátorského časopisu a dosáhla vlastně jeho přijetí. Zase to ukazuje něco, co by třeba starší kolegyně nebo kolegové neudělali, protože by je to nenapadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by na to asi řekl pan Josef Hlávka, slavný architekt, mecenáš, stavitel, jeho pamětní deska byla nedávno odhalena ve Vídni.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Josef Hlávka je nesporně velkou osobností nejenom toho zmiňovaného stavitelství, ale i vědy. Je to vlastně zakladatel Akademie věd, tehdy České akademie věd pro vědy, slovesnost a umění v roce 1890, ale my jsme se, teď mluvím samozřejmě za Akademii věd, ale zejména nadání Zdeňky, Marie a Josefa Hlávkových se dlouhou dobu snažilo o to, aby došel k uznání také ve Vídni, kde žil část svého života, kde postavil asi 140 staveb, mezi nimi například slavnou vídeňskou Státní operu. To je dílo, stavební dílo Josefa Hlávky, takže měli jsme pocit, že by bylo velmi vhodné připomenout Hlávku i ve Vídni a nakonec se to po spoustě peripetií podařilo. Hlávkovo nadání se o to snažil skutečně velmi dlouho, ale víme oba, jak občas ty bilaterální státní vztahy bývají, ty česko-rakouské jsou mnohdy komplikovanější, takže jsem nakonec velmi rád, že i s pomocí pana velvyslance Sechtera a vídeňského starosty se nakonec povedlo a na prestižním místě, na Opernringu nedaleko zmíněné Státní opery je usazena velmi důstojná pamětní deska připomínající Josefa Hlávku a jeho působení ve Vídni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím vším je nebo byl Josef Hlávka právě spjat, co se týče Vídně a toho období? Jak na něj vůbec vzpomínají Vídeňané, Rakušané na jeho odkaz?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já nevím, na kolik je Hlávka znám mezi běžnými Rakušany. Samozřejmě jako, kdybychom se zeptali, co víme o nějakém rakouském architektovi, který prošel třeba Prahou, znalci to budou vědět, běžný člověk asi méně, ale z toho množství, já jsem zmínil, že je to asi 140 nebo 142 domů různé úrovně, paláců, běžných domů na bydlení plus ta vídeňská opera, které Hlávka ve Vídni postavil. On měl svoji stavební firmu, byl to fanatik práce a opravdu tam odvedl obrovský kus činnosti, tak znalci, architekti, stavaři ve Vídni určitě vědí, co Hlávka pro Vídeň znamenal. Ale obávám se, že pro běžného obyvatele Vídně, který chodí dnes a denně kolem některé z těch mnoha staveb, Hlávka je člověk neznámý, takže i proto je dobré, že ta pamětní deska je na zmíněném domě Opernring 6 visí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se to třeba změní právě po odhalení té, pardon, nebo instalování té pamětní desky.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já doufám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě odkaz Josefa Hlávky není žádnou neznámou pro ty mladé vědce, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To ne, samozřejmě řada z nich je nositeli Hlávkových cen, které jsou každoročně udělovány na zámku v Lužanech, takže jméno Hlávka pro generaci mladých vědců anebo vědců u nás je samozřejmě velmi rozšířené nebo každý ví, o koho jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnešním hostem byl Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Já vám za to, pane profesore, děkuji a přeji vám hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji za pozvání. Také hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se těším na slyšenou s Erikem Bestem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.