Přepis: Jak to vidí Jaroslav Šebek – 27. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je docent Jaroslav Šebek. Dobrý den, vítejte.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkaz Karla IV. i hranice Evropské unie, nejenom o tom bude dnes řeč. Nerušený poslech. Nizozemci v referendu z počátku dubna odmítli přidružit Ukrajinu k Evropské unii. 2,5 milionu Nizozemců hlasovalo proti takzvané asociační dohodě, která má usnadnit obchodní výměnu. Dohoda vlastně už z velké části platí. Jaký je, pane docente, význam tohoto výsledku? Referendum totiž má poradní funkci, a to rozhodnutí musí učinit vláda.

Čtěte také

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Se přiznám, že mě ten výsledek až tak nezaskočil, protože se dalo očekávat, že velká část Holanďanů, Nizozemců nebude spokojena s tím, že se připravuje asociační dohoda s Ukrajinou. Tady jde o to, že možná kdyby to referendum proběhlo v roce 2014 někdy na jaře, tak by pravděpodobně ten výsledek byl spíše v prospěch uzavření asociačních dohod, ale od Majdanu už uplynuly ony dva roky a za dva roky se toho stalo tolik, že si myslím, že právě ten výsledek ukazuje na to, že tady se posunuly i názory v některých státech Evropské unie na události, které se odehrály na Ukrajině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, že západ Evropy přemýšlí jinak než ten východ? Má k tomu vůbec jiný postoj?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Ne, ne. Já si nemyslím, že by přemýšlel západ a východ v tomto konkrétním bodě, tedy ve vztahu k Ukrajině, jinak. Tady přece velká část lidí byla nadšená ze změn, které se odehrávají po pádu Viktora Janukovyče v únoru 2014, ale ukázalo se, že ani současná ukrajinská elita není zárukou skutečně nějakého pozitivního směřování vývoje na Ukrajině. Naopak, Ukrajina se propadá do chaosu. A není to určitě jenom z toho důvodu konfliktu na východě, i když samozřejmě ten taky beru v úvahu jako velmi silný faktor. Ale ukazuje se, že ani současná vládnoucí špička na Ukrajině není zas o tolik lepší, než byli ti lidé kolem Janukovyče vzhledem, a teď myslím vzhledem k tomu, že opravdu převládají parciální oligarchické zájmy nad těmi všeobecnými, a to si myslím, že je zcela zřejmé lidem, kteří přemýšlejí jak na východě, nebo na západě. A myslím si, že to byl ten důvod, proč se Holanďané postavili proti těm asociačním dohodám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní se ten postoj třeba v souvislosti s novým ukrajinským premiérem?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Já si myslím, že naopak to je vlastně ukázka toho, že tam vládne chaos a že tam vládne nestabilita, protože si myslím, že ani změna na postě premiéra tuto situaci nevyřeší. Já myslím, že Ukrajina má před sebou velice dlouhý běh na dlouhou trať. A nezdá se, že za tím vidíme v zásadě světlo na konci tunelu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by se, pane docente, v referendu rozhodovat o geopolitice?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak já samozřejmě tak velkým příznivcem referend obecně nejsem, protože si myslím, že k tomu je potřeba velmi velké množství informací. A nejsem si jist, jestli opravdu všichni hlasující tento rozsah informací mají. Já si myslím, že v referendu se právě většinou rozhoduje pod nějakou bezprostřední emocí. Spíše z hlediska citu než třeba nějakých geopolitických sond a úvah. Ale myslím si, že právě referenda mají v sobě i tato rizika, že to je skutečně spíše emoční záležitost než tedy racionální. Jak říkám. K tomu, aby se člověk mohl kvalifikovaně rozhodnout i třeba ve volbách, tak si samozřejmě myslím, že právě k tomu je potřeba ten dostatek informací, dostatek tedy znalostí. A sice volby jsou samozřejmě svým způsobem také referendum, ale je to v rámci zastupitelské demokracie. Protože referendum v zásadě je snaha tedy o přímou demokracii, tedy aby rozhodovali vlastně lidé, nikoliv aby rozhodovali jimi delegovaní zástupci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad může mít výsledek tohoto plebiscitu? Promítne se to jak do nizozemské evropské politiky, ale i do evropské politiky jako takové?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak já si myslím, že v zásadě Nizozemci jsou v tomto směru tak trošku chyceni do pasti, protože jak jste správně řekla, je to poradní záležitost toto referendum. Ale v zásadě pokud vláda se rozhodne vyslyšet hlas lidí z referenda, to znamená, že se postaví proti většině evropských států. Když o nevyslyší tento hlas, no, tak samozřejmě bude pod palbou kritiky, že v zásadě "kašle" na mínění veřejnosti. Takže v tomto směru v zásadě moc manévrovacího prostoru nizozemská vláda nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevily se spekulace, zda budou Nizozemci motivovat Brity k brexitu.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, já bych řekl, že to jsou dvě rozdílná referenda. Co se týká vystoupení Británie z Evropské unie a rozhodování o přístupu Ukrajiny k asociační dohodě, to jsou podle mě dvě různé úrovně, dvě i rozdílná rozhodování, protože tady v Nizozemsku reagovali skutečně i na tu poslední situaci, která na Ukrajině je. A myslím si, že rozhodování Velké Británie je přece jenom záležitostí, která reaguje na dlouhodobější trendy. Nakonec ty diskuse, které teď probíhají ve Velké Británie, právě ukazují na to, že by to nebylo úplně šťastné rozhodnutí třeba z hlediska ekonomiky, z hlediska toho, že by velmi ztratila Velká Británie na tom ekonomickém potenciálu. Já samozřejmě chápu tyto názory. Ale myslím si, že právě v těch diskusích se mělo objevovat i něco jiného než jenom ta ekonomika. Ale snažím se jenom vysvětlit, že rozhodování o vystoupení Velké Británie je přece jenom vícefaktorová záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co názor nizozemského populisty Geerta Wilderse, že jde o začátek konce Evropské unie?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Tak já si myslím, že samozřejmě všichni populisté budou teď hovořit o tom, že končí Evropská unie. Samozřejmě o tom budou hovořit nejenom populisté v Holandsku, budou o tom hovořit populisté ve Velké Británii, ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I v Rakousku?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak samozřejmě v Rakousku jistě také. Ale o tom budou hovořit i populisté zde v České republice. Mám takový dojem, že se tady vlastně objeví opět ten národní sport, který tady máme tak trošku pod kůží, a to je pryč od něčeho. Po první světové válce nebo po vzniku republiky to bylo pryč od Říma, pryč od Vídně. Pak to byla pryč od západu po roce 1945. Pak samozřejmě zase v roce 1990 pryč od Moskvy. A teď zase pryč od Bruselu. Je třeba říci, že populisté vždycky nemusejí nic vysvětlovat, stačí přijít s velmi líbivými hesly. Ale měli by tady říci, jaká je tedy alternativa rozpadu Evropské unie. Protože přesně jako je chaos na Ukrajině, nepochybně by s rozpadem Evropské unie byl chaos i v rámci Evropy jako celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by byla tedy alternativa?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak pak samozřejmě ta alternativa je třeba eventuelně zase větší vliv Ruska, mám na mysli střední Evropu. Právě rozpad...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vůbec ale možné?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Rozpad Evropské unie pochopitelně z toho geopolitického hlediska, když se bavíme zcela nestranně, no, tak samozřejmě nejvíce by vyhovoval Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem? Co by tím Rusko získalo?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, právě proto, že samozřejmě by tady byly izolované jednotlivé státy, které nějakým způsobem dostat pod svou kontrolu by bylo mnohem snazší než celek Evropské unie. Takže já si myslím, že rozhodně z toho by mohlo těžit právě Rusko. Na druhou stranu je samozřejmě třeba říci, že negace vůči Evropské unie má i svoje konkrétní důvody, svoje konkrétní kořeny právě v tom, co jsem tady naznačil. Evropská unie není třeba projekt, který zahrnuje právě kulturní a duchovní dimenzi, je to v podstatě projekt, který je vyloženě byrokratický a vyloženě ekonomický a technokratický. A pochopitelně lidem jakoby začíná vadit to, že ten Brusel, ten vlastně zlý Brusel, rozhoduje o všech věcech, o kterých by v zásadě mohly rozhodovat také národní státy. Že tady nefunguje třeba princip subsidiarity, což znamená přesouvání zodpovědnosti právě na ty nižší články, ale je tady jenom to centrální rozhodování. To samozřejmě lidem vadí, štve je to. A navíc samozřejmě je tady ten problém, že mají pocit z velké části nejenom na východě, ale už i na západě, že nereagují na potřeby občanů na jejich zájmy v Bruselu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se sebekritikou přišel před pár dny Jean-Claude Juncker. Říkal, že Bruselu je příliš, vlastně hlavní unijní byrokrat bychom mohli říct.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Ano, já si právě myslím, že to je nakonec ten pozitivní výsledek toho všeho, že snad dochází k určité sebereflexi i v rámci té bruselské elity, evropské elity. Myslím si, že v tom ale musí zásadně pokračovat, protože neschopnost sebereflexe je to nejhorší, co může politiky potkat. A stejně tak to platí i pro nějaký velký politický projekt. To nepochybně Evropská unie je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že vás příliš nepřekvapilo první kolo rakouských prezidentských voleb.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak to zase musím říct, že mě tak trošku překvapilo, protože jsem čekal, že ten rozdíl mezi dvěma kandidáty bude mnohem menší, protože jsem tedy nakonec vycházel z těch předpokladů, které se objevovaly v rámci výzkumu veřejného mínění, které ukazovaly, že kandidát Svobodných Hofer bude mít mnohem méně, než nakonec dostal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu připsat tyto body, které získal, a vůbec jak Rakušané hlasovali?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Já si myslím, že to je přesně ta reakce už lidí, kteří jsou naštvaní, že jejich hlas není slyšen politickou elitou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protestní volba?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Je to protestní volba. To je jednoznačně protestní volba. Vůbec jako v poslední době jsme v Evropě svědky spíše protestních voleb, a to myslím, že prostě už musí politiky vyhodit z klidu, protože oni v zásadě neustále omílají stejné fráze, ale tím už tu rozhořčenou veřejnost neuspokojí. A to se právě ukázalo v rámci Rakouska, protože já jsem četl i titulky "Konec druhé republiky", protože je to skutečně velmi zásadní cenzura, co se stalo v neděli v Rakousku, protože lze říci, že ty dvě hlavní strany, dva pilíře rakouské poválečné demokracie, skončily v totálním propadlišti. Oba dva kandidáti dostali po 11 %, což vlastně ukazuje totální tedy nechuť už lidí podporovat tyto dvě zavedené strany. Může se samozřejmě klidně stát, že se blížíme k bodu, kdy bude kancléřem právě někdo ze Svobodných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za dva roky se konají parlamentní volby.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tak vítězný Hofer z prvního kola prohlásil, že by samozřejmě plédoval pro to, aby se uskutečnily předčasné volby, což by znamenalo asi pravděpodobně velké posílení Svobodných, ne-li to, že by tedy byl kancléřem. Už se v podstatě začíná vést souboj ve veřejném prostoru v Rakousku právě v tom smyslu, že ten druhý kandidát, Alexander Van der Bellen, řekl, že by jako prezident nikdy nejmenoval kancléře z řad Svobodných. Já myslím, že teď se přesně dostalo Rakousko do situace, která možná bude čekat jiné státy v Evropě, protože nikdy nemůžeme předpokládat, že například ve Francii bude třeba ta situace jiná, protože i tam budou zanedlouho, relativně zanedlouho prezidentské volby a opět vlastně Le Penová, anebo někdo z představitelů Národní fronty, ultranacionalistické, bude mít velkou šanci uspět v těchto volbách. Takže není to v podstatě jenom Rakousko, je to tak, že Rakousko je jenom laboratoří toho, co se v současné době v Evropě děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme do Německa, tak tam také vidíme oslabení zejména sociální demokracie, SPD, což ukázaly i nedávné troje zemské volby.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Nejenom tedy sociální demokracie, ale i právě CDU. V některých zemích může sociální demokracie celkem bez problému pokračovat ve vedení těchto zemí. Problém to byl spíše pro CDU, která v mnoha tradičních zemích ztratila nikoliv ve prospěch sociální demokracie, pochopitelně zase ve prospěch populistů. A se nebojím nazvat je extremisty z AfD, protože tady si musíme uvědomit jednu věc. Mám na mysli část naší veřejnosti, která jásá nad úspěchy populistů právě proto, že si myslí, že jsou to lidé, kteří dokážou lépe zvládnout migrační krizi. Tak já bych jim právě připomněl něco z historie, že vesměs to jsou strany, které navazují na myšlenkové dědictví nacionalismu, který nebyl namířen jenom proti cizincům nebo proti islámu, ale byl namířen také proti slovanským národům. Takže na to bysme také tady u nás měli vzpomínat právě proto, že historie nás neustále učí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají tyto strany, jako například AfD a jiné, opravdový recept? Jaký mají vůbec program?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Tady jsou líbivá hesla, která říkají, my tady nikoho nechceme, my tady uzavřeme hranice, my tady budeme hájit naši kulturu, my vlastně ale nevíme, co to ta kultura naše je. To už jsme dávno zapomněli, právě bohužel proto, že Evropská unie celkově tady nepodporovala i ten kulturně identitní rámec evropské jednoty. Takže to jsou jenom hesla, na které teď vystrašená veřejnost slyší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale zabrzdit tento trend?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, tady samozřejmě se musí stát to, že politici budou daleko lépe, ty demokratičtí, daleko lépe naslouchat hlasu veřejnosti a tento hlas veřejnosti se snažit také pak nějakým způsobem fruktifikovat do rozhodnutí, které budou hájit náš ráz Evropy. To je podle mě jasné, protože já mám pocit, že i podpora migrační krize je hodně způsobená tím, že si od toho evropské špičky, například i německá kancléřka, slibují vyřešení ekonomických problémů. Ale vůbec, vůbec neberou v úvahu právě ten kulturní rámec migrace, která právě lidi děsí. Neděsí je ani tolik právě ten ekonomický rámec, ale právě to, že tady dochází k přílivu lidí, kteří mají rozdílnou kulturu, a na to není Evropa připravena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnozí experti, ekonomové, sociologové, říkají, že Evropskou unii "nepotopí" uprchlíci, nýbrž ekonomika a že se Evropa může vlastně rozpadnout až do šesti částí.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, to samozřejmě je pravda nebo může to být pravda, ale v zásadě to právě reaguje na to, co jsem říkal, že Evropa je pouze vnímána jako byrokratický technokratický projekt. To je strašně málo. Evropa je přece mnohem víc. Evropa, to jsou naše společné hodnoty. To jsou kulturní vzorce k tomu, k čemu se tady hlásíme, Evropa je přece mnohem víc. Evropa má mít také duši, jak o tom hovořil Jacques Delors svého času v 90. letech, na to se jakoby zapomnělo. Tady se opravdu hovoří jenom o tom, jestli bude tedy růst HDP tak nebo tak. Ale to Evropa není jenom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jiná Evropa asi, kterou si přál Hans-Dietrich Genscher, bývalý dlouholetý německý ministr zahraničí, který navždy odešel. Pro něj byla vlastně jak společná Evropa, tak i německé znovusjednocení srdeční záležitost.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Je dobře, paní redaktorko, že jste zmínila tuto osobnost, protože si myslím, že bysme měli tyto lidi neztrácet ze zřetele, jako byl právě Hans-Dietrich Genscher. Ale nakonec i Helmut Kohl, protože je zajímavé, že i teď Helmut Kohl trošku vystoupil do popředí v okamžiku, kdy se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem právě, aby debatovali o migrační krizi. Já si totiž myslím, že tito lidé i když mají samozřejmě spoustu chyb a spoustu problematických momentů ve svých politických kariérách, ale nelze jim upřít, že měli jasnou vizi a že se k této vizi snažili dostat, snažili se tuto vizi také realizovat. A myslím si, že právě proto nakonec se zrodila i Evropská unie v 90. letech, v 91. tedy Maastrichtskou smlouvou, že tady byly takové osobnosti, jako byl Genscher a Kohl, že tady byly takové osobnosti, jako byl Mitterrand. Ale nelze zapomínat ani na další osobnosti právě i z dřívějška, jako byl Robert Schuman a podobně, Alcide De Gasperi, to jsou všechno lidé, na které bysme měli v současné době více vzpomínat, protože to nejsou jenom postavy z historie, ale jsou to lidé, kteří nám mohou dát i odpovědi na ty současné otázky. Samozřejmě žijeme v jiných konstelacích, ale ta potřeba vize, ta je stejná jako před 70 lety, tak teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, pane docente Šebku, na mezinárodní scéně podobné postavy, osobnosti, jakými byli třeba Hans-Dietrich Genscher nebo další? Kam se vytratili tito státníci?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
No, já vám odpovím asi možná trošku otázkou. No, pokud by tam ty osobnosti byly, tak bysme tady asi neseděli a neřešili tu problematiku, kterou teď řešíme. Evidentně tady ty osobnosti nejsou, protože je vidět, že opravdu mnozí uvažují ryze jenom v těch technologických a technokratických poučkách. Mnozí tedy vedoucí představitelé. A pak jsou tady třeba lidé, jako je Viktor Orbán, který se snaží svým způsobem čeřit tu stojatou vodu, a samozřejmě můžeme zase polemizovat s Viktorem Orbánem v mnoha věcech. Ale je pravda, že mnoha lidem i na západě je tento hlas celkem sympatický. Musím zase říct, že ne úplně tedy šťastně do těch věcí vstupuje náš prezident Miloš Zeman, který sice také se snaží o nějakou reakci na migrační krizi, která odpovídá zájmům našich občanů, ale myslím si, že současně vedle toho, což si myslím, že je určitě jakoby pozitivní moment, ale vedle toho má právě i ten negativní moment v tom, že tedy velice výrazně tady zvyšuje ovzduší agresivity a nesnášenlivosti, což si myslím, že není tedy v tuto chvíli dobrá varianta pro naši politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínáme si 700. výročí narození Karla IV. V čem podle vás spočívá jeho odkaz?

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Nakonec i Karel IV. může být součástí těch současných diskusí o Evropě. Právě proto, že to je člověk, který byl velkým Evropanem. Byl to člověk, který se snažil vidět nikoliv jenom zájmy určité skupiny lidí nebo určitých národů, ale snažil se vidět Evropu více jako celek. I když samozřejmě s tím, že centrem jeho úvah vždycky byly české země. Na to je třeba brát vždycky zřetel, že on to byl, kdo velmi výrazně pozvedl Prahu jako českou metropoli, ale i vůbec význam českých zemí v rámci celé Evropy. Takže je to člověk, který, si myslím, se dá nazvat českým Evropanem. A já bych řekl, to je přesně cesta, kterou bych viděl ve vztahu k Evropské unii. To znamená chápat věci vcelku, ale současně dokázat velmi výrazně prosadit svůj vlastní zájem. To je podle mě charakter českého evropanství, které pro mě třeba ztělesňuje i Karel IV.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O co tehdy šlo Karlu IV., když se podíváme na tu dobu.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Já si myslím, že Karel IV. byl opravdu velký politik, který měl také představy o tom, jak nasměrovat politické úvahy do budoucnosti, protože on to byl také vizionář, nebyl to jenom tedy člověk té aktuální politiky, i když ta mu také se, myslím, velice dařila, ale byl to vizionář. On se snažil samozřejmě třeba povznést Prahu i kulturně i vzdělanostně. Na to bysme také neměli zapomínat. To, že tady třeba vznikla první zaalpská univerzita, no, tak to je právě znak toho, že měl ty vize do budoucna. A myslím si, že to jsou i záležitosti, proč Karel IV. byl tak velice populární ve všech dobách, protože byl populární i samozřejmě v 19. století, byl populární třeba i v době po roce 1948 i v době komunismu, takže a je samozřejmě populární i teď, jak tedy ukázala anketa Největší Čech, i když je trošku paradoxní, protože zrovna v jednom časopise z tohoto týdne je taková úvaha, že to je vlastně Francouz a že tedy to byl spíše Evropan než Čech. Takže je to spíš taková jakoby zajímavost. Ale rozhodně je zajímavé, jak se k němu například hlásili i čeští politici v 19. století, kdy si myslím, že třeba i někteří vystihli ten význam Karla IV. pro současnost v tom smyslu, že totiž on dokázal velice dobře zvládat zemi, která byla s mnoha národy, myslím Velkou říši s mnoha národy, a dokázal tedy i zvládat ty různá pnutí mezi národy i mezi těmi jejich kulturami. Takže si myslím, že v tomhle směru by mohl být příkladem i pro současné politiky na evropské úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vás tak poslouchám, pane Šebku, tak nám vlastně chybí vize, chybí nám státníci, osobnosti typu třeba Karla IV. nebo již...

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Ne, nám chybí osobnosti. Ale bohužel tohle to není věc, která se stala jenom teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná nechybí, oni tady jsou, jenom je nevidíme nebo se neangažují, nevím.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Já si právě myslím, že tady není to o tom, že tady nejsou osobnosti. To je pravda. Ale zatím se neprosadily třeba s těmi pozitivními vizemi. Bohužel tady pro mě zase je důležité si připomenout, že historie nás učí a že není radno ji ani podceňovat, protože ve 30. letech v době nástupu autoritativních režimů v celé řadě evropských zemích tady taky chyběly osobnosti, které by byly schopny nést ideu demokracie. No, a samozřejmě pak ten problém tedy nastal, takže já doufám, že nic podobného se nestane a že tady nepřevládnou lidé, kteří mají extremistický názor, protože to jsou také osobnosti samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docent Jaroslav Šebek. Já vám děkuji za vaše postřehy, za vaše názory. Přeji hezký den.

doc. Jaroslav ŠEBEK, historik
--------------------
Já děkuju za pozvání a také hezký den všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se bude Miroslav Dittrich ptát komentátora Jana Petránka. Příjemný den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.