Přepis: Jak to vidí Jaroslav Hofmann – 10. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den na celý týden přeje Zita Senková. Opět vám v tomto čase nabízím cestování po světě. Cílem dnešního dílu je Tenerife, kam nás zavede Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa. Vítejte, dobrý den.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Dobré ráno.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím je, pane Hofmanne, tato tečka na mapě, byť jde o největší z Kanárských ostrovů, ojedinělá? Pokládá se také, jak jsem vyčetla, za jakýsi minikontinent?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
No, tak o tom minikontinentu se to říká vlastně o všech nebo alespoň o těch největších kanárských ostrovech, jak o Tenerife, tak o Grand Canaria, ale Tenerife je výjimečné, vlastně stejně ostatní Kanárské ostrovy tím, že jsou to ostrovy sopečného původu, které nikdy nebyly ve spojení s nějakým kontinentem, s pevninou a to jim dává velmi zvláštní charakter, hlavně z hlediska jejich flory a fauny a potom ten jejich samotný vznik vulkanický. Ten se projeví v naprosto ojedinělé a jinde těžko nalezitelné kráse geologických útvarů a skalních formací, které možná trošku třeba místy připomínají krajinu na Marsu. Ostatně, na Tenerife se třeba dokonce zkouší některá technická zařízení, která se potom používají ve výzkumu kosmu a posílají se třeba právě na ten Mars.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O podobných místech, třeba jako Tenerife, se často píše v průvodcích turistických, že je to takový ráj, ale v tomto případě je to opravdu tak?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ona, ano ..., já bych řekl, nejstrašnější na tom je, že ona je to pravda, i když my máme tendenci pohlížet na taková ta nadnesená tvrzení turistických průvodců trochu skepticky, tak u toho Tenerife to skutečně platí a nebyly to, nebo nejsou to jenom turistické průvodce, které to tvrdí. O Tenerife se v tomto smyslu vyjadřovaly i různé veličiny třeba vědeckého světa v minulosti, které určitě nemůžeme podezřívat z toho, že by byly v žoldu nějaké cestovní kanceláře a chtěly v její prospěch propagovat tuhle destinaci. Jmenujme třeba jenom Alexandra von Humboldt, známého přírodovědce, který se zastavil na Tanerife při své cestě do Jižní Ameriky, strávil tam 5 dnů, vystoupil na nejvyšší horu Tenerife, která se jmenuje Teide a mimochodem je to vůbec nejvyšší hora celého Španělska, včetně té velké kontinentální části a nadšeně psal svému bratrovi, jak úžasné Tenerife je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by v tomto případě byla opravdu škoda, jak už vlastně nabádali i někteří hosté v tomto pořadu, zůstat jenom na té pláži u slunění ...

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Naprosto jednoznačně. Já si myslím, že Kanárské ostrovy, a pro Tenerife to platí samozřejmě také, mají u nás trošičku tu smůlu, že ony se zapsaly do povědomí %Čechů na začátku jako destinace, kam se jezdí k moři, kam se jezdí na pobyty, na plážovou turistiku, na plážové prázdniny. Já osobně si myslím, že na plážovou dovolenou jsou dokonce v Evropě daleko lepší místa, než jsou Kanárské ostrovy, ale přijde mi dokonce, řekl bych, trestuhodné, pokud už člověk je na Kanárských ostrovech, tak se nepodívat po těch ostrovech, nepodívat se do vnitrozemí, protože Kanárské ostrovy a Tenerife jednoznačně jsou vynikající destinací pro poznávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, vy jste mi řekl, pane Hofmanne, že když se rozdávaly přírodní zajímavosti, tak Tenerife bylo bohato obdařeno a dokonce ještě si zašlo pro přídavek?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ano, ano, já to, já to s oblibou říkám, že skutečně šlo několikrát Tenerife, a pak ještě teda pro ten nášup a ten nášup už se nevešel na to vlastní Tenerife, na tu souš, která má jenom něco málo přes 2 tisíce čtverečních kilometrů, takže ono je to skutečně makové zrnko na mapě, protože to je z pohledu velikosti ostrovů začíná někde třetí stovka světových ostrovů teprve, tam kde je Tenerife, ale přesto už se tam tahle třeba krása nevešla a musela zůstat v moři. A tím mám namysli poměrně ojedinělý výskyt některých kytovců v Atlantiku mezi Tenerife a těmi menšími ostrovy, které leží od něj na západ, takže tam můžete vyjet na lodi, pozorovat hlavně delfíny, několik druhů delfínovitých kytovců přímo v jejich přirozeném prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže Tenerife určitě destinace pro milovníky, pláže teď vynecháme, což je ale pravda, ale přírody, flory a fauny?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Určitě, určitě, a to přírody samozřejmě jak živé, tak i neživé. O té neživé už jsme maličko mluvili. Ono taky ve vnitrozemí ostrova se rozkládá národní park, který se jmenuje stejně jako ta nejvyšší hora Teide a tam hlavně tedy člověk obdivuje ty úžasné síly přírody, které dokázaly vytvořit to, co tam kolem, kolem sebe vidí a zjišťuje, jak maličký je vůči těmhle silám přírody, s kterými nemůže vůbec nic dělat. To je ta neživá stránka příroda, ale samozřejmě pak je tady ta živá, endemická flora nebo z velké části endemická flora, unikátní, která nikde jinde neroste než na Tenerife nebo na Kanárských ostrovech a co se týče fauny, tak tam asi největším lákadlem jsou právě oni kytovci v moři a některé ptačí druhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa prožil setkání nejenom s kytovci, o tom hned po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásné Tenerife poznáváme s Jaroslavem Hofmannem, redaktorem časopisu Země světa. My už jsme před písničkou vlastně pozvali k následujícím minutám, a to k setkání s kytovci. Jak vy jste jej zažil? Pozorování kytovců ve volném moři, ale nejenom to?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Tak za těmi kytovci na volné moře se dá jet na několik typů vyjížděk. Takové asi nejoblíbenější jsou zhruba dvouhodinové plavby. Vyjíždí se z několika přístavišť na jihozápadním nebo západním pobřeží ostrova. Jedním z nejznámějších je Los Gigantes, které má jméno podle obrovitých skalních útesů, které se od toho přístaviště táhnou směrem k severozápadu podél pobřeží a jezdí se tam na nejrůznějších malých lodích pro takových 20, 30 lidí i na větších plavidlech, včetně třeba nápodoby pirátské lodě nebo lodě, která připomíná ty galeony španělských objevitelů z 15., 16. století a vyjede se nepříliš daleko od pobřeží, protože tam skutečně je ta obrovská výhoda, že pár kilometrů od pobřeží žije trvale skupina delfínů, kteří se jmenují kulohlavec Sieboldův česky a oni mají dokonce tu výhodu, že se snadno poznají od těch ostatních druhů, protože oni jsou, skoro úplně černí a nemají takové ty protažené čelisti, jak si je představíme, když se řekne delfín, ale mají vysloveně masivní kulatou hlavu, což vidíte, jakmile se to zvíře dostane těsně pod hladinu a oni právě dopoledne, hlavně dopoledne s oblibou odpočívají těsně pod hladinou, protože oni v noci loví, loví ve větších hloubkách, a pak si jdou odpočinout do slunečních paprsků pod, pod hladinu. Takže vidíte, kulohlavce, velmi často tam potkáte delfíny, už tedy, řekl bych, pravé delfíny, delfíny skákavé, ti tam také žijí trvale, a potom ještě můžete potkat nejrůznější další druhy, které se tam zastavují při migracích. Oni dohromady napočítali něco přes 20 druhů kytovců, kteří byli zaznamenáni v tenerifských vodách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Delfínům a dalším kytovcům lze přihlížet také v zoo, která mimochodem je vlastně druhou nejlepší zoo podle cestovatelského serveru Tripadvisor na světě.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ano, ano, to je velká atrakce tahle zoologická zahrada. Ona se jmenuje Loro Parque, což v překladu znamená "Park papoušků". Dnes už to není pravda, že by to byl jenom park papoušků. Ona tak začínala v roce 1972, tam byli k vidění jenom papoušci, asi na desetině rozlohy dnešní toho parku, a pak se ta zahrada vyvíjela. Ono někdy se o ní říká, že to není vlastně klasická zoologická zahrada. Dokonce v některých žebříčcích naopak, když citujete nějaký žebříček, tak v některých žebříčcích třeba vůbec Loro Parque nenajdete, protože jsou lidé, kteří charakterizují zoologickou zahradu jako zařízení, které chová relativně velký počet druhů savců, ptáků, plazů, a to neplatí pro Loro Parque, proto Loro Parque je hodně omezený prostorově, takže tam až na čestné výjimky nenajdete zvířata, která jsou prostorově náročná při chovu, jako jsou, já nevím, kopytníci, velké šelmy a podobně, ale oni si drží pořád tu specializaci, s kterou začali, to znamená papouščí park, mimochodem Loro Parque je místo na světě, kde můžete na jednom místě vidět nejvíc druhů a poddruhů papoušků, přes 360, ale je pravda, že pro laiky, pro úplné laiky to není zase tak přitažlivé, protože to znamená, že jdete po cestičkách, a pokud zrovna tam není výběh nějakých jiných zvířat, tak ty cestičky jsou lemované malými voliérami, jedna vedle druhé. V každé je jeden pár nějakého druhu nebo poddruhu papoušků, takže laikové zaznamenají jenom takové ty největší nejnápadnější druhy, jako jsou Arové nebo Kakaduové. Podívají se na Loro Show, kde se právě několik Arů a Kakadů předvádí při svých duševních schopnostech, ale jinak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tím myslíte? To vám musím skočit ...

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Tak oni, oni tam ukazují, že umí počítat, protože dostanou, dostanou za úkol vypočítat, kolik je dvě plus tři a pětkrát zatahají za zvoneček a tak dál, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ale kromě toho, já to nechci zlehčovat, protože ten Loro Parque je zařízení po odborné a chovatelské stránce skutečně špičkové a to nejenom v té oblasti papoušků, kde oni se podílejí na řadě záchranných projektů, existují dva druhy papoušků, které skutečně vlastně Loro Parque zachránil před vyhynutím a tak dále, ale oni mají úspěchy i v jiných oblastech. Pro návštěvníky velmi atraktivní jsou představení jednak delfínů a jednak kosatek, které jsou od roku 2006 na Tenerife, dokonce v roce 2010 se tam už rozmnožili, narodilo se tam jedno mládě, další takovou, takovým místem, které je zcela ojedinělé, je pavilon tučňáků. On dokonce působí trošku nepatřičně na tom horkém Tenerife, kde venku je prostě 25 stupňů ve stínu a teď vstoupíte do pavilonu postaveného pro polární a subpolární druhy tučňáků, jsou tam čtyři druhy tučňáků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bychom uvítali v těchhle těch vedrech i u nás.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ano, ano a ti tučňáci mají, v té ubikaci mají sníh a led. Ten sníh jim tam ošetřovatelé každý den vozí čerstvě vyrobený, rozhazují tam prostě v péřovkách, venku je 25 a tam vidíte, jak ošetřovatelé v péřovkách rozhazují lopatami sníh po výběhu a na displeji s i přečtete, že v tom výběhu teplota vzduchu je 0,8 stupňů Celsia.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tam příliš velký nával, když je sezóna v plném proudu?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Někdy ano, ale to se netýká jenom toho pavilonu tučňáků, ale celého Loro Parque, protože Loro Parque je skutečně nejnavštěvovanější atrakcí na Tenerife a konkrétně v tom pavilonu tučňáků je to vyřešeno tím, že podél celé té skleněné stěny, která odděluje návštěvnický prostor od ubikace tučňáků, vede pohyblivý chodníček, který se v případě potřeby spustí. Pokud je tam málo lidí, tak ne, ale pokud je tam hodně lidí, tak se spustí pohyblivý chodník a návštěvníci nemají jinou možnost, než být pomalu vezeni podél ubikace tučňáků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tenerife očima Jaroslava Hofmanna.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Českého rozhlasu Dvojky je Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa. Společně putujeme ostrovem Tenerife a jak už tady možná vlastně nepřímo zaznělo, tak osvěžit se tam můžeme nejenom v pavilonu u tučňáků, ale třeba také ve splash zóně, co jste mi říkal, pokud si sednete ...

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ano, ano, u těch kosatek, tam ..., u delfínů to tak není, protože ten delfín je podstatně menší než kosatka, ale u kosatek je dobré dívat se, co je napsáno u některých sedadel, protože tam někdy se člověk zaraduje, zvlášť, když přijde pozdě na to představení: Hele, tady jsou ještě volná místa, ale to je takzvaná splash zone neboli místo, kde cáká. A ono, když teda ten obrovský kolos, to tělo tý kosatky vyskočí a spadne zpátky do bazénu, tak to opravdu cáká, takže potom teda na místech označených splash zone je poměrně vlhko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale tím osvěžením může být něco možná, víte, příjemnějšího, nevím, džbánek kanárského?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
To samozřejmě může, i když dneska spíš lahvička. Ten džbánek je, ten už patří do historie a ano, samozřejmě a já si myslím, že je potřeba degustovat na místě místní věci, a platí to i pro víno, protože taková ta všeobecně známá španělská vína z Rio /nesrozumitelné/, ta můžete pít kdekoli na světě, k tomu ani nemusíte být ve Španělsku, ale vína z Kanárských ostrovů nebo víno z Tenerife, to zatím ještě pořád u nás vlastně nikde neochutnáte. To musíte jet na ty Kanárské ostrovy. A ono to je víno, které má, nebo některá vína mají obrovskou tradici. Dokonce taková hezká otázka, co měli společného, já nevím William Shakespeare, Kateřina Veliká a Giacomo Casanova?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Jaroslav Hofmann?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ne, ne, ne, mě do toho netahejte. Odpověď zní, že lásku k Malvasii, sladkému bílému kanárskému vínu, a já mám rád vína suchá, mně sladká vína nechutnají, takže ne. Já do téhle vybrané společnosti nepatřím, ale jinak skutečně, dneska málokdo si to uvědomí, ale tahlec ta kanárská Malvasie, především z Tenerife, to bylo víno, které v 16., 17., 18. století bylo mimořádně vyhlášené po celé Evropě. Pilo se na panovnických a šlechtických dvorech a pro Tenerife tehdy to byla vlastně hlavní komodita, která se vyvážela a hlavní zdroj příjmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v současnosti, jak je tomu? Zůstalo jenom u toho sladkého, nebo jsou i ...

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Nezůstalo. Samozřejmě na Tenerife můžete ochutnat Malvasii, dokonce jsou tam některé instituce, které si říkají muzeum nebo galerie nebo tak nějak Malvasie. V městečku, které se jmenuje Icod de los Vinos, to má dokonce to víno v názvu, tam je moc hezké muzeum Malvasie, což jsou dvě, takové dvě malé místnůstky s různými historickými dokumenty a ten majitel je obrovský nadšenec, takže vám o všem povykládá, zároveň tam můžete nějaké víno i ochutnat. Oni si sami, tenhlec ten podnik vlastně dělá několik vlastních vín, ale to je jenom jedna stránka vinařské produkce Tenerife dnes. Tu druhou představují taková ta, řekl bych, běžná vína, tedy nikoli a sladká těžší, ale lehká vína, často suchá. Je zajímavé, člověk by očekával, že v místě, kde je tolik slunce, jako je Tenerife, se budou dařit hlavně červená vína, ale opak je pravdou. Na Tenerife vycházejí daleko lépe bílá vína než červená a mezi těmi bílými se tam dají najít opravdu velmi pěkná suchá, svěží, elegantní, jiskřivá vína do vysokých teplot. S těmi červenými, co jsem měl možnost ochutnávat, to není až tak velká sláva. Najdete také pitelné víno, ale musíte trošku víc hledat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste si i vy nakonec přišel na své.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Nakonec i já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další, řekla bych, raritou, jsou květinové a písečné koberce.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Ano, to se dostáváme do městečka Orotava, které leží ve stejnojmenném údolí v té severní části Tenerife a tam mají tradici už od 19. století, že k svátku Božího těla dělají takové skutečně, oni tomu říkají koberce, ale vlastně jsou to obrazy na chodníku nebo na náměstí před radnicí, tam se dělá ten největší, buďto z různobarevných písků, anebo z okvětních lístků a dalších částí květin. Nemíchá se to dohromady. Je to vždycky buďto písečný obraz nebo květinový obraz. Ty obrazy mají nejrůznější náměty, většinou nějakým způsobem trošku náboženské a dělají se opravdu, ono to připomíná tím charakterem, i když je to z úplně jiného kulturního prostředí, buddhistické mandaly, protože je to něco, co se vytvoří pro jeden účel, chviličku, je to krásné, chviličku to existuje, a pak to přestane existovat a zmizí to a rok to není a další rok se to opakuje, protože tam skutečně ty obrazy jsou hotové pár dnů předtím, než jde to procesí, těch pár dnů je mohou všichni obdivovat, pak projde po nich procesí a pak se zlikvidují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže i v závislosti nejenom na procesí, možná i na počasí?

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Trošku i na počasí, ale ono tam zase tak dramaticky neprší, aby hrozilo zničení nějakými takovýmihle, takovými vlivy a jinak v tom, v té Orotavě je dokonce muzeum těchto alfombras, těch koberců, kde, i pokud tam samozřejmě přijedete, což je daleko větší pravděpodobnost, v době, kdy naživo skutečný obraz neuvidíte, tak se můžete seznámit s tím, jak se ty obrazy zhotovují, jak vypadají, je tam malá ukázka přímo takového obrazu ..., jsou tam fotografie, jak vypadají ty největší a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaroslav Hofmann, redaktor časopisu Země světa, nás zavedl na Tenerife. Já vám za to děkuji. Přeji vám vše dobré a krásné léto.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Já vám děkuji, vám také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Jaroslav HOFMANN, redaktor časopisu Země světa
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se, milí posluchači, vydáme k jezeru Bajkal s cestovatelem a fotografem Martinem Loewem. Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.