Přepis: Jak to vidí Jana Čižmářová – 6. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech cestovatelského Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své zážitky podělí Jana Čižmářová. Já vás vítám. Dobrý den.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S jistou nadsázkou bych mohla říct, že vy máte vlastně cestování v popisu práce, vy totiž pracujete jako letuška.

Čtěte také

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Ano, je to tak. Já jsem si to povolání i kvůli tomu cestování zvolila, i když je to vykoupeno samozřejmě někdy tvrdou prací, ale je to, co se týče cestování, je to báječná příležitost, jak si poměrně levně procestovat velký kus světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě, jak říkáte, je to práce, není to zábava. Co je mimochodem na ní nejnáročnější?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Z mého pohledu je nejnáročnější asi to, že člověk nemá pevný režim, že jeden den vstává ve 4, druhý den jde na noc a nemůže se pořádně vyspat, no, a potom práce s lidmi je samozřejmě náročnější, člověk musí být pořád příjemný a pořád usměvavý, i když na to nemá náladu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam všude jste se díky profesi podívala?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Díky profesi jsem se podívala do států jako třeba Kazachstán nebo Uzbekistán, ale většinu těch zemí, které jsem navštívila, jsem navštívila o dovolené a jelikož mám vystudovanou portugalštinu, tak jsem se snažila cestovat do zemí, kde se mluví portugalsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy jinými slovy, že ještě máte pořád chuť cestovat?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Stále mám chuť cestovat. Pořád ještě doufám, že to, co jsem nestihla, ještě někdy procestuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Během studií portugalštiny a angličtiny na Univerzitě v Olomouci jste se prý rozhodla procestovat všechny bývalé portugalské kolonie.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Je to tak, byl to takový můj nápad, protože člověk to vlastně studuje 5 let a když se do těch zemí nepodívá, tak nemůže úplně přesně pochopit, jaký ten život tam třeba byl nebo je a už během studia se mi podařilo trošku procestovat Portugalsko a Brazílii, protože jsem dostala stipendium a vyjela jsem na několik semestrů studovat v rámci programu výměnného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik těch bývalých kolonií vůbec je?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Portugalsko se celkem činilo, protože je to přímořský stát, tak mořeplavba tam byla jako jedním z nejdůležitějších, takže největší je asi Brazílie, potom v Africe měli Mosambik a Angolu a 2 malé ostrůvky Svatý Tomáš a Princův ostrov, dále byl portugalský Východní Timor, Macau a asi 2 území v Indii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik jste zvládla dosud těch někdejších kolonií navštívit?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, ještě jsem zapomněla vlastně na Kapverdské ostrovy a Madeiru, takže já jsem procestovala, jak jsem řekla, během studia Portugalsko a Brazílii a potom s maminkou, která je mým hlavním parťákem na cesty, jsme se vydaly na Madeiru, na Kapverdské ostrovy a na ostrůvky Svatého Tomáše a Princův ostrov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik je vůbec zmapována ta historie u nás? Existuje literatura třeba nebo mapy?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Co se týče map, tak je to horší, ale co se týče zmapování historie a celé to kolonizace, tak o to se zasloužil docent Jan Klíma, který vydal nejdříve v takových jako malých sešitcích postupně historií všech těch kolonií a poté i knižní vydání vyšlo Angola, Mosambik, Brazílie a v loňském roce Kapverdské ostrovy a Svatý Tomáš. Je to teda úžasné dílo, smekám před ním, protože musel strávit spoustu času v archivech a vyhledáváním informací, které jsou poměrně špatně dostupné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té knize máte také několik fotografií?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Pár obrázků jsem panu Klímovi poskytla, protože sám nenavštívil Svatý Tomáš a Princův ostrov, tak jsme se domluvili, že mu několik snímků poskytnu, aby si čtenáři mohli představit trošku, jak to tam vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na toto souostroví se vydáme ještě o něco později. Zajímalo by mě, paní Čižmářová, jak místní lidé, obyvatelé v těch někdejších koloniích vzpomínají na to období? Jaké stopy vůbec z té portugalské kolonizace lze v těch zemích, které jste zatím měla možnost navštívit, najdeme?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Ve většině zemí zůstala portugalština jako oficiální jazyk, co se týče Brazílie, Mosambiku, Angoly, ale řekla bych, že Brazílie si tak nějak šla svou cestou. V Angole a v Mosambiku jsem nebyla, takže nemůžu posoudit a ty Kapverdské ostrovy a Svatý Tomáš, tam je pozůstatků několik spíše, co se týče architektury, ale bohužel nevypadá úplně skvostně, protože chátrá a lidé vzpomínají na tu kolonizaci řekla bych, že ne úplně nejšťastněji, protože to přeci jenom bylo období otrokářství a tvrdé práce, nicméně teď už jsou od roku 1975, jsou kolonie nezávislé a jdou si svou vlastní cestou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak naložily s tou samostatností?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, určitě je to stát od státu, dalo by se říct, že v Brazílii ten život není až tak špatný, záleží také stát od státu, protože je to obrovská země a jako kdyby federativní republika má spoustu států. Některé jsou jaksi vyspělejší a některé žijí na okrajích chudoby. No, a v té Africe, to jsou tedy velmi chudé státy africké, nicméně mají velký potenciál, který, řekla bych, úplně nezhodnotily tak, jak by se dalo, ale pořád si myslím, že ještě by se v tomto směru dalo něco udělat i tak, aby zůstala zachována na osobitost té země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a do jedné bývalé portugalské kolonie na ostrovy v Guinejském zálivu se podíváme s Janou Čižmářovou po písničce.

/ Písnieka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte naladěný Český rozhlas Dvojku a vyprávění Jany Čižmářové, letušky a překladatelky z portugalštiny a angličtiny. Vaší srdeční záležitostí je nejenom Brazílie, jak už tady zaznělo, ale také souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Jsou to dva ostrovy v Guinejském zálivu. Dalo by se říct, že leží přímo na rovníku a tyto dva ostrovy, které jsem procestovala s maminkou, nás úplně uchvátily, protože to je panenská příroda, opravdu malé ostrůvky, dají se prakticky přejít i pěšky, kdyby člověk chtěl a měl k tomu pořádnou mačetu. Byly portugalskou kolonií, od roku 1975 jsou samostatnou demokratickou republikou a je to druhý nejmenší stát v Africe po Seychelech. Leží 360 kilometrů asi od pobřeží Gabonu a Rovníkové Guineje a oba dva ostrovy jsou od sebe vzdáleny asi 160 kilometrů. Je poměrně těžké se tam dostat, protože, když jsem tam já cestovala před těmi pár lety, tak bylo spojení jednou týdně z Lisabonu portugalského letiště a dnes už je to, myslím, třikrát týdně, nicméně pořád to spojení je přes to Portugalsko, je potřeba si vyřídit vízum a mezi ostrovy se dá také letět soukromou společností, která působí na ostrovech a má sídlo v jižní Africe, anebo přejet lodí, ale je to taková polonákladní loď a ta plavba trvá něco přes 8 hodin a musíte počkat, až se sejde 40 pasažérů. První rok se nám nepodařilo navštívit Princův ostrov, protože jsme si včas nezajistily letenky. Tady těch informací je málo, takže jsme čekaly až do příjezdu, a tam už jsme bohužel neměly tu jinou možnost, a další rok jsme se na ostrovy vydaly spolu znova, protože jsme tam měly jisté závazky, a to už jsme si dopředu přes známé, které jsme si tam udělaly, pojistily tu letenku na Princův ostrov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste tam právě navázaly krásné vztahy, úžasné s těmi místními lidmi. Jací jsou?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, místní lidi jsou naprosto úžasní. Když se řekne Afrika, člověk si představí to násilí a různé ty špatné zprávy, které k nám doléhají, ale ty ostrovy jsou tak izolované, žijí tak svým životem, že se tam asi toho násilí tolik nedostalo, nebyla tam žádná genocida vlastně za celou historii kromě toho teda otrokářství za koloniálních dob a povstání v roce 53, je život mírumilovný a opravdu místní lidé, přestože jsou chudí, žijí ze dne na den, tak by se pro vás rozdali. Tím, že mluvím portugalsky, tak samozřejmě jsme se dostaly až do obydlí a podívaly jsme se, jak lidé žijí. Všichni nám nabídli vlastně svoje domovy, otevřenou náruč a tím, že jsou ostrovy malé, tak se tam kdekdo zná, a dokonce jsme tam potkaly dva advokáty, kteří mluvčí česky, protože vystudovali u nás právnickou fakultu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste se pohybovaly po ostrovech?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Různě tak, jak se dalo. Rozhodly jsme se, že ostrov objedeme kolem dokola a uvidíme, co a jak. Takže jsme se vydaly nejdříve místní dopravou, jako kdyby naším autobusem, ale tam jezdí malé dodávky z jednoho místa, které by se dalo považovat jako centrální nádraží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S těmi kufry nahoře, nebo ...?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
S těmi kufry nahoře, nejen s kufry a dokud se nenaplní vůz, tak se nejede. A vůz se naplní tak, že se přeplní nejen lidmi, ale i zbožím a vyjede se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S čím vším nebo s kým vším jste cestovaly?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, cestovaly jsme s kupou malých dětí na klínech, s různými sýry, s rybami, s věcmi na prodej, prostě, co kdo měl, tak to vezl. Takže nejdřív jsme dojely do nejbližšího města, pak jsme se tedy už musely vydat pěšky, protože ze silnice se stala taková štěrková cesta a pak, když jsme došly až k pobřeží, tak už tam byla jenom taková pěšinka pralesem, kterou se ani nedalo projít, takže jsme se zase musely otočit a jet zpátky a vzít to po druhé straně ostrova. Jely jsme na motorce jako mototaxi, které je k využití, jely jsme stopem na korbě většinou těch dodávek, pěšky jsme chodily, jak se dalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam tedy bezpečno?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Je tam velmi bezpečno. Za celou dobu jsme nepocítily ani nejmenší náznak toho, že by se nám mělo něco stát, nebo že by nám chtěl někdo ublížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se, paní Čižmářová, zmínila o tom, že místní lidé jsou vesměs chudí. Čím se živí?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Většina lidí se živí buď rybolovem nebo zemědělstvím, protože v takové tropické oblasti by bylo hřích něco nepěstovat, opravdu se tam daří veškerým tropickým rostlinám. Ostrovy jsou nebo byly vyhlášené v polovině devadesátého století pěstování kakaa, byly tehdy první na světě, bohužel pak prvenství převzala Rovníková Guinea, ale kakao a káva ze Svatého Tomáše opravdu byly vyhlášené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v současnosti, jak je tomu právě s pěstování kakaa?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Stále jsou tam plantáže kakaa a kávy, ale v pozemkové reformě někdy kolem roku 2000 stát rozdal pozemky lidem, aby si na nich mohli něco pěstovat. Bohužel tento způsob se neujal a většina plantáží spíše chátrá. Pokud je nevlastní Francouzi nebo Holanďané, kteří se o to starají, tak bohužel tento obchod, dá se říct, zanikl. Co tam vzkvétá, je bohužel plantážnictví palmy olejné, takže bohužel se tam i stává to, že jsou vykáceny plochy lesa a nasazeny na to palmy olejné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přiznám se, že když se řekne Sao Tomé, což je hlavní město, že, ostrovů.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak si automaticky vybavím čokoládu.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, vidíte, takže to je ono, přeci jenom ta sláva ještě v dnešní době je znát. My jsme teda byly překvapené, jak kakao vypadá, je to plod takový červený nebo zelený nebo žlutý s obrovskou slupkou a když ho rozlousknete, tak vevnitř je taková dužina, a to je vlastně to ovoce. Ta dužina je sladká, dá se jíst nebo se z ní udělat džus a až pod tou dužinou je to malé semínko hnědé, které se musí tedy vyloupat, nasušit, opražit a pak namlít na ten prášek nám známý jako kakao.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypráví překladatelka a letuška Jana Čižmářová na vlnách Českého rozhlasu Dvojky, kde zůstáváme přímo na rovníku.

/ Písnieka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se dozvídáme jak vidí někdejší portugalské kolonie, konkrétně ostrovy Svatý Tomáš a Princův ostrov Jana Čižmářová, letuška a překladatelka z portugalštiny a angličtiny. Dostat se přímo na rovník, který leží vlastně kousek od souostroví, je prý docela nákladné.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Je to pravda. Ten rovník prochází malým ostrůvkem, který je na dohled od jižního cípu ostrova Svatého Tomáše, ale je na něm vybudován hotelový resort a aby se tam člověk dostal, tak se tam musí přeplavit lodičkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi zaplatí.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
A zaplatí, protože resort si dává pozor na to, aby mu tam někdo nestanovil jako my dvě s maminkou, tak buď si musíte zakoupit zpáteční jízdenku tou lodičkou, anebo noc v hotelu, která vyjde asi na 200 euro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy jste tedy s maminkou stanovaly?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
My jsme si pro jistotu vzaly stan, protože, když jsme se podívali tady na mapu v počítači, než jsme odjely, a viděly jsme tam jenom tu zeleň, tak jsme si říkaly - radši si vezmeme stan, protože, kdybychom se chtěly ubytovat v hlavním městě a každý den vyjíždět a vracet se zpátky, by byla ztráta času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My už jsme se zmínily o tom, jak pohostinní jsou místní lidé. Jak na ně vzpomínáte?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Krásně, protože máme spoustu zážitků. Jednou jsme si rozdělaly stan na pozemku nebo polích místního zemědělce, který tam ráno přišel, tak jsme mu vysvětlily situaci a on byl překvapený, ale hned nám běžel udělat snídani, pak nám ukázal všechny ty svoje pole a opravdu musíme říct, že na to, že na to byl sám, se hrozně činil, takže jsme mu pak další rok přivezly nějaká semínka a nějaké nářadí, co by mohl upotřebit jako dík za to, že nás tam takhle vzal vlastně jako návštěvu. Pak jsme se zase ubytovaly, zase to bylo na Princově ostrově v krásné vesnici, která se jmenovala Ponta de Sol, místo, odkud vychází slunce, tam byl velmi mladý starosta. My jsme se ho tedy zeptaly, jestli si tam můžem někde rozbalit stan a on řekl, že beze všeho na náměstí a hned se všechny děti seběhly podívat, co to tam stavíme, protože stan v životě neviděly, takže z toho měly ohromnou radost, lezly nám do stanu a ven a bylo jich tam jednu dobu asi 18. Pak nás pozvali na druhý den, kdy byl dětský den 1. června. Takovou slávu, jakou dětem vystrojili, tak takovou snad nemáme ani u nás o Vánocích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to probíhalo?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Bylo to úžasné. Už týden dopředu se všechny děti připravovaly tak, že si nechaly naplést copánky na hlavičkách, měly všechny čisté oblečení, ponožečky, boty, což normálně nenosí, většinou pobíhají bosky v kalhotkách a košilce a maminky celou noc pekly bábovku a protože tam byla v celé vesnici jedna jediná trouba, v domě, kde měli generátor a jedna jediná forma na bábovku, tak se střídaly celou noc tak, aby všechny maminky měly napečeno. A děti měly od rána hostinu, školku jim vyzdobili palmovými listy, připravili pro ně různé hry a zábavu a prostě byl to opravdu jejich den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená pro ně ten den dětí vůbec?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Svatotomáští nebo i z Princova ostrova obyvatelé dávají velký důraz na rodinu, pro ty děti by udělali vše, přestože těch prostředků mají málo, tam většinou lidé nakupují na večeři jenom to množství, co potřebují na tu večeři, takže přijdou třeba do kiosku, koupí si hrneček rýže, lžičku tomatového protlaku, trošku koření zabalené v novinách a s tím si udělají večeři a takhle to jde den po dni, protože třeba nemají ani na to, aby si koupili kilo rýže nebo balík špaget nebo prostě větší množství potravin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty návraty byly svým způsobem jako už ke starým známým?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, v podstatě bych řekla, že to bylo rok od roku jako k rodině. Ty svazky, co jsme si tam vytvořily, tak trvají dodnes, jednou za čas jim zavolám, abych věděla, jak se mají. A opravdu vždycky nás přivítají s otevřenou náručí a my se zase snažíme vždycky, když tam jedeme, přivézt něco, co by jim mohlo pomoct, protože třeba dodnes si tam v rodině kávu stará paní 70letá sama vypěstuje, sama nasuší, upraží a protože nemá mlýnek na kávu, tak takovým bocharem jako v hmoždíři si ji tam sama i pomele. Pak jsme vezly ty formy na bábovku a pak, co teda udělalo největší radost, tak byly fotbalové míče, které jsme dostaly darem od jednoho českého podniku. To teda takovou radost v očích těch dětí, to jsem snad nezažila. Nepamatuji si, že bych něco tak úžasného viděla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi přivezla do studia ten míč originální místní, se kterým kluci jaksi čutají. Z čeho vůbec je?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Je to hadr potažený igelitem a zavázaný nějaký provázkem. Je to pro mě až neuvěřitelné, když jsem viděla, jak tam ti kluci s tím pobíhají a vlastně to fotbalové hřiště byl vykácený les, takže u toho ještě přeskakovali pařezy a díry, které zbyly po těch vykácených stromech a branky měli z bambusu a byli neuvěřitelně šikovní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stalo se vám, že vás místní i pozvali k sobě domů?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Stalo se nám to několikrát, protože občas se stalo, že nás chytl déšť a ten déšť v tropech je opravdu silný a jsou to takové úplné provazy deště a to by asi náš stan nevydržel, takže několikrát se nám stalo, že nám nabídli svoje vlastní obydlí, i když to bylo na zemi, na karimatkách našich, tak to od nich bylo velmi milé. A musím říct, že ta obydlí mají opravdu jednoduchá, jsou to takové dřevěné domečky na kůlech a vlastně mají místnost, kde spí, většinou na zemi a místnost jako improvizovanou kuchyň, kde mají i otevřený oheň v tom dřevěném domečku, což teda z hlediska bezpečnosti z našeho pohledu by bylo nemyslitelné a tak nějak si vystačí s málem. Umývají nádobí v potoce, myjí se v potoce, ostrov je bohatý na sladkou vodu, čili ten život je tam velmi ulehčen oproti třeba Kapverdským ostrovům, kde je poměrně sucho. A když už jsme u té vody, tak nás velmi fascinovalo, jak místní ženy perou. Dennodenně chodí s lavorem na hlavě plným prádla a u řeky se sejdou, sejde se jich tam obrovská hromada, vlastně z celé vesnice a o kameny nebo o valchy obyčejným mýdlem perou prádlo. A potom vlastně, když vidíte tu řeku, tak je celá bílá od toho mýdla, protože takovou, takový nápor toho praní se asi nedá zvládnout, ale je to úžasné, jak jsou čistotní. I teda ženy i muži jsou, bych řekla, i několikrát čistotnější než u nás, opravdu jsou všichni vymydlení, voňaví, upravení, dbají na to, aby nosili třeba košili a kalhoty, i když tam chybí knoflík nebo je tam třeba malá dírka nebo není vyžehlená, ale opravdu se snaží, aby chodili elegantně oblečení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U toho praní používají kokosové mýdlo?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Kokosové mýdlo, ano, já ho znám už z Brazílie a je to takové přírodní mýdlo něco jako u nás jelen a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kokosový jelen.

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Kokosový jelen a krásně voní a výborně pere.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam se chystáte, kam povede vaše příští soukromá cesta, ne pracovní?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
No, mým snem je ještě navštívit Mosambik. Do Angoly se trochu obávám nejen proto, že slýcháme ty zprávy o násilí, ale také proto, že je to jedna z nejdražších zemí Afriky. Ale Mosambik má krásnou přírodu, co jsem slyšela a ráda bych tuto zemi ještě navštívila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže budete naplňovat váš cíl ještě ze studií v Olomouci, navštěvovat postupně ty někdejší portugalské kolonie?

Jana ČIŽMÁŘOVÁ, letuška, překladatelka z portugalštiny a angličtiny
--------------------
Budu se snažit a doufám, že přemluvím i maminku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se vám to oběma podaří, ať se vám tam líbí. Děkuji moc Janě Čižmářové, letušce a překladatelce z portugalštiny a angličtiny za rozhovor pro dnešní Jak to vidí. A přeji vám hodně úspěchů a samozřejmě také v práci. Zajímavé a šťastné a bezpečné lety.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.