Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 30. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí vítám exkluzivního hosta profesora Jana Švejnara, ekonoma, dobrý den.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké otázky mě budou zajímat? Jak stabilní a funkční je současný ekonomický model západní civilizace? Nepřežil se? Vyčerpala se již demokracie? A měly by nás zajímat vazby investorů na čínské politiky? Poslechněte si odpovědi. Pane profesore, když jste po odchodu do exilu z komunistického Československa v roce 1970 začal studovat na Cornellově univerzitě, tak v úvodním kurzu sociologie vás prý učili, že stát se miliardářem je nemožné, tedy že americký sen už není dosažitelný. Jakými proměnami prošel americký sen?

Čtěte také

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak máte úplně pravdu, že tehdy byl takový dojem a výzkum vlastně sociologický to poukazoval, že společnost už je taková nějak pasivní, nedynamická, že to, co bylo možné na počátku 20. století, už není možné. To znamená, například stát se velmi bohatým člověkem. No, a potom bylo zajímavé, že o několik desetiletí později naši spolužáci se stanou miliardáři, někteří z nich, samozřejmě ne všichni. A vlastně nová dynamika ekonomiky americké, ale celosvětové a ta globalizace, která s ní nastala, poukazuje na to, že něco, co nebylo vůbec očekávané, je možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pořád tedy americký sen?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to, je to americký sen samozřejmě pro určitou část obyvatelstva. Ale je to americký sen v tom smyslu, že přeneseně je pořád možno nějakým způsobem uspět, ať už je to teda opravdu v tom finančním světě, ať už je to ve sportu, ať už je to kdekoliv jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče snu evropského.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak ten sen se trochu pozastavil. Evropa vlastně až donedávna do předchozího roku byla největším ekonomickým celkem na světě. Tím...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mě napadá, pane profesore, že vám do toho vstupuji, o čem vlastně Evropa snila a sní teď?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak já myslím, že Evropa vždy snila tím, že byla takovým tím nejkulturnějším, ale i nejvyspělejším celkem na světě. A do velké míry do dlouho bylo samozřejmě. Číňané správně poukazují na to, že do roku přibližně 1820 oni byli tou nejvyspělejší kulturou a ekonomikou na světě. A vlastně ten jejich vzestup za posledních 40 let je takový ten druhý nástup zpátky tam, kde podle nich by kulturně i ekonomicky měli být. No, ale Evropa já myslím, že opravdu je dlouhodobě tím kontinentem, ze kterého pochází hodně myšlenek, hodně inovací, akorát že v posledních několika letech, ne-li desetiletích se ta dynamika zpomalila a Evropa nemá vlastně, řekl bych, ten leadership, to vedení, tu sílu postupovat dostatečně jednotně na to, aby čelila výzvám, které se nyní ve světě nacházejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy vaším pohledem, že Evropa nedovede využít ten potenciál, který má?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Pozitivně řečeno, Evropa má velký potenciál a z nějakého důvodu ho není schopna využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vy vidíte třeba ty důvody?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak já si myslím, že je to právě tím, že sice Evropa jde správným směrem, snaha integrovat se v jeden velký celek, ale jde poměrně pomalu a zvlášť teda v posledních deseti letech učinila pár velkých kroků nebo zvláště jeden velký krok, nastavila měnovou unii. A zároveň neuskutečnila doprovodná opatření, která byla potřebná. Takže vlastně šla kupředu, ale ne dost rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že může mít Evropa kontinent přece jenom složen z různých zemí s různou historií, ekonomickou silou, různým potenciálem, stejnou měnu, jednu měnu?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že ano. Pakliže budou ta doprovodná opatření uskutečněna a zde mám na mysli bankovní unii, která se již nyní uskutečňuje, koordinaci, ne-li úplně integraci fiskální hospodářské politiky, takže je zde několik kroků, které kdyby byly uskutečněny, tak Evropa, myslím, může zcela dobře působit jako jeden ekonomický celek a přitom si může držet svoji rozmanitost kulturní, jazykovou a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době má ale Evropská unie, řekla bych, hodně nesympatizantů, lidí, kteří by možná i nejraději vystoupili z Evropské unie. Co byste jim řekl, jak byste vy třeba popsal ty výhody?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Podívejte se, vezměme si Velkou Británii, Anglii zvláště, která zvažuje, že by vystoupila z Evropské unie. A mají samozřejmě dobré důvody, které Konzervativní strana jasně říká, na druhé straně myslím si, že si úplně neuvědomují, jak to pro ně bude složité. Britové jsou velmi dobří v tom, jak jsou schopní nasazovat agendu, jak jsou schopní určovat, o čem se bude jednat, a když jsou uvnitř celku. Jakmile budou venku, tak vlastně tuto výhodu ztratí. A stejně Evropa, kontinentální Evropa bude jejich největší partner obchodní a ekonomický, ale oni už nebudou uvnitř, aby určovali tak efektivně, jak to umí, to, co Evropa bude dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik reálně vidíte, pane profesore, Brexit a Grexit? Abych použila mediální zkratky.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, ano, takže ano. Ty mediální zkratky vyjadřují to, že by vlastně Británie a Řecko mohly vystoupit. Británie teda z Evropské unie a Řecko z eurozóny, což by mohlo a nemuselo znamenat vystoupení z Evropské unie samozřejmě. Já myslím, že to je na pováženost, zvlášť v oblasti teda v britském kontextu. Ta nálada je taková, že hlasování pakliže k němu dojde k referendu, tak myslím, že to bude poměrně těsné. Já předpokládám, že Británie zůstane v Evropské unii. A bude to taky záviset na tom, jak se bude vyvíjet situace uvnitř Evropské unie, ekonomická, politická, situace v rámci uprchlíků a tak dále. Čili tam vlastně nevíme, jaká bude situace a která ovlivní to hlasování, ke kterému dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co bude dál s Řeckem?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, Řecko, víte, teďka už není na první stránkách momentálně, protože nikdo nemůže zůstat na prvních stránkách pořád. Ale ta situace není vyřešená. Řecko stále ještě je tak velmi zadlužené, že není schopné dluhy splácet ty, které má. Takže musí dojít k určitému vypořádání. A potom je potřeba, aby řecká ekonomika nastartovala růst, který umožní splácet zbytek dluhu, ten, který teda nebude prominutý, a postavit se zpátky na nohy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že Řecko zůstane v eurozóně.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že dočasně zůstane, že opravdu z politických důvodů nikdo nechce z těch hlavních hráčů, Angela Merkelová a další nechtějí býti ti, kteří vejdou do historie jako osoby, které vlastně započaly rozpad eurozóny, a tudíž z toho důvodu si myslím, že bude snaha, aby Řecko zůstalo. Je to poměrně malá část evropské ekonomiky. Řecko představuje méně než 2 % celé evropské ekonomiky, co se týče HDP výroby. Takže opravdu naskytuje se otázka, proč Evropa není schopná se vypořádat s problémem, který je takto malých proporcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký problém byste naopak na rozdíl od řecké krize viděl jako ten mnohem zásadnější pro eurozónu?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že zásadnější pro eurozónu dlouhodobě a pro Evropu jako Evropskou unii jako takovou, je, jak znovu nastartovat zdravé tempo ekonomického růstu. Ta ekonomika se už nyní 7 - 8 let zmítá vlastně napřed v recesi, potom ve stagnaci. Některé země mírně rostou, některé mírně klesaly. Eurozóna vlastně jako celek a Evropská unie jako celek rostou velmi pomalu oproti například Spojeným státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přežil se tedy ten současný stávající model podle vás?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že se přežil ve smyslu, že Evropa byla strašně opatrná. Američani ve chvíli, kdy nastala ta velká recese a finanční krize, tak velice tvrdě nasadili hospodářskou politiku, která byla takzvaně proticyklická, to znamená, že vláda kompenzovala svými výdaji to, že soukromé výdaje podniků a jednotlivců se začaly snižovat. Kdežto Evropa nebyla ochotná jít tím samým směrem, nebo ne alespoň tak razantně, a to zpomalilo vlastně její vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle některých ekonomů i politiků se jaksi Evropská unie, potažmo eurozóna, příliš podřizuje americkým zájmům. Hodně se tady skloňuje připravovaná Transatlantická dohoda o obchodním a investičním partnerství. Vidíte třeba v ní spíše ty plusy, přínos, anebo naopak?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Každá dohoda, pakliže je to svobodná dohoda ve smyslu, že to jsou dva celky nebo dvě země, v tomto případě dvě velké ekonomiky, které se dohodnou svobodně na například uvolnění obchodu, tak na tom obě musí být lépe, jinak by jedna z nich nesvolila k tomu, aby k té dohodě došlo. Čili úplně logicky ano. Dohoda mezi dvěma celky musí být výhodná. Jestli je to výhodné pro všechny občany, nebo jenom pro některé, nebo víc pro některé podniky než pro jiné, to samozřejmě je správná otázka. Tam zatím ještě neznáme úplně detaily. Ale mělo by to být viděno tak, že obě strany jak Evropa, tak Amerika z toho mají silné výhody, jinak k té dohodě nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sám, pane profesore, pociťujete nějaký silnější, intenzivnější vliv Spojených států v Evropě?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že ten vliv zde vždycky byl a že bych dokonce řekl, že se dlouhodobě zmírňuje. Vezměme si konec druhé světové války a potom, tak Amerika měla obrovský vliv v Evropě. Po 20 - 25 letech už Evropa byla ekonomicky tak silná, že Americe začala konkurovat velmi rázně. No, a nyní Amerika Evropa stále jsou ještě největší obchodní partneři. Ale svět je už mnohem víc rozmanitý, Evropa i Amerika obchoduje čile s Čínou, Brazílií, dalšími zeměmi. Takže v tom smyslu já myslím, že opravdu jsou to mnohem víc už nyní rovnocenní partneři. A jak jsem zmínil, až do předloni Evropa de facto svoji velikostí byla větší ekonomikou než Spojené státy. Ale tím, že klesala a stagnovala a Spojené státy rostly, tak teďka Spojené státy jsou už trochu větší ekonomikou. Ale de facto jsou to přibližně stejně velké celky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude nebo snad už je 21. století, jak se předpovídalo, stoletím čínským?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Do určité míry samozřejmě ano. Čína už je druhá největší ekonomika, co se týče množství výroby, hodnoty výroby. A jestliže bude pokračovat poměrně rychlým růstem, tak samozřejmě v nějakém horizontu předčí Spojené státy, což by se dalo očekávat u ekonomiky, která má mezi miliardou a bude mít mezi miliardou a miliardou a půl obyvatel. Jak rychle nebo jestli k tomu opravdu dojde, protože někdy dochází ke zlomům, to uvidíme během příštích pár desetiletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehovoří se naopak alespoň v těch posledních týdnech o tom, že čínská ekonomika zpomaluje?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, čínská ekonomika zpomaluje, ale zpomaluje už nějakou dobu, takže to není vlastně překvapení. A většina ekonomik, jakmile se dostanou na určitou úroveň, tak zpomalují. A jde o to, jak moc ta ekonomika zpomalí. Jestliže Číňané rostli, řekněme, 9 %, 9 až 12 % a nyní rostou, řekněme, 6 %, tak je to pro tak velkou ekonomiku, kterou Čína již nyní je, poměrně stále ještě rychlé tempo růstu. Problém by byl, kdyby začala zpomalovat mnohem víc a prostá, řekněme, 4 % za rok, tak myslím, že by to byl vnitřně problém, jak tak velké zpomalení politicky a společensky sociálně ustát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vůbec ekonomové, pane profesore, dívají na ten čínský model?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ten čínský model je zajímavý v tom, že opravdu byl to jeden z nejúspěšnějších ekonomicky modelů transformace z centrálně plánovaného hospodářství na, řekněme, hospodářství, které je silně tržní, i když tam je samozřejmě velké státní vlastnictví stále ještě i nyní. A bylo to tím, že oni se vyhnuli té recesi, která nás všechny postihla v 90. letech v Evropě, to znamená země bývalého Sovětského svazu, a bylo to tím, že oni šli poměrně pomalu, oni experimentovali, oni ten trh zavedli tam, kde byla vlastně nová výroba, takže stará výroba pokračovala stále ještě v těch plánovacích parametrech, ale všechno nové, co bylo vyrobené, už mohlo být na trhu, a ta tržní ekonomika postupně zatlačila tu centrálně plánovanou ekonomiku do pozadí a čínská ekonomika jako celek rostla poměrně velmi rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s tou nedávnou, nevím, jestli říct, bublinou nebo byla to bublina?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Podívejte se. To, co se v Číně událo během posledních několika týdnů, je finanční fenomén. Ano, prasknutí určité bubliny. Ale není to něco, co nezbytně má svou podstatu v té reálné ekonomice ve výrobě. Čili tam bych to rozdělil na ty dvě části. Jedna je, že teda opravdu čínská burza byla přehřátá, ona stoupla velice rychle a od června klesla o nějakých 40 - 45 %, což je velký pokles. Ale od počátku minulého roku je stále o 50 % výš. To znamená, jako kdyby loni a letos vyrostla o 25 % každý rok, což je obrovský nárůst. Takže člověk to musí brát v dlouhodobější perspektivě. A ten problém je spíš v tom, že je tam velká fluktuace, opravdu velké výkyvy a ne moc bych se zaměřoval právě jenom na ty výkyvy, protože co je důležité, jak si vedou ty podniky a ekonomika jako taková, která zatím zpomaluje dlouhodobě, ale není tam žádný obrovský výkyv směrem dolů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže rudý drak je pořád ve formě.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Stále ve formě a myslím, že pořád to bude ekonomika, která bude jedna z těch dynamičtějších ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik jsme, vůbec Evropa, závislí na tom čínském trhu?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jsme závislí, nejsme teda superzávislí ve smyslu, jak jsem již naznačoval, že například jsme mnohem více závislí na obchodu se Spojenými státy, ale je to teďka již velký obchodní partner a zvláště pro některé podniky, některé země, průmyslové podniky zvlášť, je to pro ně jeden z největších trhů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom, pokud by se situace úplně proměnila, alternativu k tomu čínskému trhu?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak já myslím, že ho asi nepromění tak, s velkou pravděpodobností se nepromění tak, že by ten čínský trh úplně zmizel. Naopak si myslím, že ten čínský model ekonomického rozvoje bude se čím dál tím více spoléhat na domácí poptávku, to znamená spotřebu lidí v Číně, a ta bude jak z domácí provenience, jak teda čínská výroba, tak i dovoz z jiných zemí. Takže i kdyby ta čínská ekonomika zpomalila, neznamená to, že se zpomalí dovoz zboží a služeb z jiných zemí, protože Číňané budou čím dál více spotřebovávat. Dám vám příklad. Čínská ekonomika v posledních letech investuje 40 % všeho, co vyrobí. To znamená, že vlastně velkou část toho, co se vyrobí, nedostanou lidé k tomu, aby si mohli něco koupit, ale je to reinvestováno zpátky do ekonomiky a ne velmi efektivně. Čili kdyby ty neefektivní investice byly zrušeny a místo toho ty peníze šly lidem na spotřebu, tak ta ekonomika na tom může být lépe a de facto ekonomiky, které vyvážejí do Číny, na tom budou taky lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na zhruba deset miliard korun odhadl prezident Zeman objem peněz, které přijdou z Číny do Česka. Jak vy, pane profesore Švejnare, vidíte ten značný zájem Číny o Česko?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že to je přirozený zájem. Čína ve svém ekonomickém rozvoji se stává globálním hospodářstvím. Samozřejmě mají zájem o Evropu, mají zájem o různé země. A my jsme pro ně, já myslím, velice výhodným partnerem. Ty investice, ačkoliv se zdají být velké, nejsou zas tak enormní, že by to představovalo nějaký velké procento celkových čínských investic. Takže to musíme brát v té perspektivě, že to je první vlna investice, jestliže se jim bude zdát, že opravdu je zde prostředí, které je přívětivé pro investory, tak se potom v bonusu dá očekávat, že budou investovat i více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měly by nás v případě investic zajímat i vazby investora na politiku?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak to vždy. Já myslím, že samozřejmě v takovém tom učebnicovém modelu tam vlastně žádná vazba není, že jo, ten investor je nějaký soukromý subjekt nebo i když je to státní podnik, tak jedná ekonomicky. Ale v praktickém životě samozřejmě si musíme vždy položit otázku, do jaké míry jsou ty investice motivovány opravdu jenom finančním očekávaným ziskem, anebo do jaké míry mají nějaké další zájmy, které by mohly být potom i politického charakteru. A tam je potřeba samozřejmě dát pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávné dvě oficiální cesty prezidenta Zemana do Číny a šéfa diplomacie pana Zaorálka do Íránu nezískaly jenom silnou podporu kabinetu. Někteří ministři poukazovali na porušování lidských práv v těchto zemích v Číně a v Íránu. Jak vy se, pane profesore, díváte vlastně na to, jak najít propojení obhajoby lidských práv a byznysu?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že je to přirozené a je potřebné, abysme jako země dál, máme v tom tradici, abychom pokračovali v tom, že obhajujeme lidská práva. Nejsme v tom jediní. Vezměme si naše evropské partnery. Jsme součástí Evropské unie. A evropské země zcela standardně, když jednají například s Čínou, anebo s jinými protějšky, no, tak jednají o tom, co se děje na politické úrovni, to znamená o lidských právech. No, a potom další den jednají o obchodních věcech a finančních věcech. Dokonce myslím, že by země jako Čína byly překvapené, kdyby najednou jejich protějšek nejednal o něčem, o čem vždycky jedná, to znamená o lidských právech, a začal jenom jednat o ekonomických nebo finančních věcech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, my se setkáváme během vaší návštěvy Prahy, kde se účastníte mezinárodní konference Forum 2000. Letos se zaměřila na demokracii a vzdělávání. Sdílíte pocit některých politologů, že demokracie se vyčerpala, že je unavená. Nevím, jestli to nazvat syndromem vyhoření.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že to není problém demokracie. Já to vidím zvlášť teda v evropském kontextu jako problém, že zase taková ta vedoucí role, ten leadership, že ho Evropa nemá dostatek, že opravdu nemáme velikány typu Churchilla, de Gaulla a dalších, že není zde schopnost opravdu vytvářet koncepčně politiku, ať už je hospodářská, sociální a tak dále, že dochází k větším a větším otřesům v rámci globální ekonomiky. Bavili jsme se o výkyvech například na finančních trzích v Číně a měli jsme velkou recesi, finanční krizi. Lidé se tážou proč, do jaké míry vlastně se ten svět mění. A politici nejsou schopni jim dost dobře vysvětlit, o co se jedná, nejsou ani dost dobře schopni vysvětlit, jaké jsou obrovské výhody Evropské unie. V mnoha státech jsou lidé na rozpacích, jestli vlastně mají výhody, které plynou z Evropské unie. Čili jsme v situaci, kdy ty demokratické instituce existují, lidé, já myslím, automaticky demokracii berou. Ale tážou se, proč vlastně na tom nejsou lépe, než by byli. A ti lídři nejsou ochotni nebo nejsou schopni vlastně vysvětlit ty výhody demokracie a to, že svět prochází některými tvrdými zkouškami a že demokracie je nakonec ten nejlepší systém, jak těmto výzvám čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste to sám řekl nebo se zeptal, jestli ti lídři jsou, nebo nejsou schopni nebo ochotni, co myslíte?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, tak já si myslím, že to je politická ochota, ale je totiž taky schopnost a myslím, že právě jako státník se vyznačuje tím, že je schopen vyjádřit věci tak, aby to lidé pochopili a aby vlastně ho následovali v tom, kterým směrem razí tu cestu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo že by nebyli o tom přesvědčeni?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, a já si myslím, že zde opravdu, zase vrátíme se například k těm miliardářům, o kterých mluvíme. Jeden fenomén, který vidíme, je, že se velmi rozšiřují ty nůžky, rozdíl mezi bohatými a chudými, a lidé se táží proč. Někdy to prostě mylně dávají na účet demokracii a ono to je spíš otázka ekonomického systému. A samozřejmě potom politických mechanismů, do jaké míry regulujeme, nebo neregulujeme například to, jak se tržní ekonomika vyvíjí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy udržet demokracii ve formě?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že to opravdu chce osvětu a chce to velice aktivní, já myslím přístup. Nebrat demokracii jako něco samozřejmého. Když dám přirovnání. Není to něco jako plevel, spíš je to jako opravdu tropická rostlina, o kterou musíme velice dobře pečovat. A máme samozřejmě příklady z historie, kdy demokracie byla nahrazena autoritářskými nebo totalitními režimy. A musí dát pozor, protože když se tyto věci podceňují, jako třeba v 30. letech, tak může nastat změna, nástup Hitlera byla věc, která nebyla očekávaná a přišla velmi rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou z hlavních otázek konference Forum 2000 je otázka, zda autoritářské režimy jaksi získávají navrch.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, přesně tak. Já si myslím, že máme příklady samozřejmě, kdy k tomu dochází. Na druhé straně pád komunismu ve velké části světa je protipříkladem. Ale vidíme, že to není jednoduchá věc, že opravdu přejít od autoritářského systému k demokracii a od centrálně plánovaného systému k volnému tržnímu systému kapitalismu, řečeno hantýrkou, takže to je věc, která opravdu aby se uskutečnila dobře a byla úspěšná, tak vyžaduje velké úsilí a vyžaduje opravdu snahu všech, aby se tato věc podařila, aby se nasadil silný právní rámec, aby bylo vymáhání zákonů kontraktů, aby prostě společnost fungovala, místo toho aby se jenom nazývala demokracií, ale de facto nebyla funkční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte pocit, že je tedy unavená?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já mám dojem, že ano, že není dostatečně vyvinutá, že ty vztahy demokracie, ano, mají určitou únavu, ale nepodceňoval bych tu schopnost demokracie společně s tržním systémem být i velmi dynamický směrem kupředu. Takže tam je spíš o tom, jak zase je ten leadership, do jaké míry vlastně to řízení demokratického systému spolu s tržním hospodářstvím může být velmi dynamické a pozitivní. A řekněme, Spojené státy nyní představují takový ten pozitivní aspekt posledních pět let a do jaké míry mohou být unavené ve smyslu, že nejsou ochotny a schopny podstoupit rozsáhlé reformy, a to vidíme v případě Evropě, kdy ta Evropa postupovala mnohem pomaleji. Dám příklad. Evropská centrální banka nyní vlastně uskutečňuje opatření, která americká centrální banka uskutečnila již před pěti lety. Čili velmi později, zpomaleně, a dokonce tam bylo i období, kdy šla proti, špatným směrem, zvyšovala úrokové míry ve chvíli, kdy ho potřebuje snížit, takže máme příklady vlastně, kdy ta Evropa ví, má schopnosti, ale neuskutečňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by mohlo být tím stimulantem?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak já myslím, že tlak obyvatelstva je ten správný stimulant. Ale je potřeba, aby opravdu zase političtí lídři byli schopni reagovat a najít společnou řeč, společnou strategii, jak Evropu posunout kupředu. Vracím se zpátky k tomu, co jsme říkali na začátku. Takže Evropa má obrovský potenciál, můžeme se na to dívat, že Evropa je neschopná a nevede si dobře. Na druhou stranu se na to můžeme dívat tak, že má obrovský nezrealizovaný potenciál, velké rezervy, které kdyby využila, tak se posune rychle kupředu. Spojené státy ty rezervy už nemají nebo jich mají mnohem míň, takže musejí se posouvat dopředu tím, že inovují, že vynalézají věci a jsou v tom jako velmi dobří. Ale Evropa by v tom mohla být stejně dobrá. Akorát že pořád institučně není schopná dosáhnout toho, aby jednotlivé země a instituce opravdu spolupracovaly a táhly stejným směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude ten evropský sen, pane profesore?

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
To bude ten evropský sen, ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Švejnar, profesor a šéf Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já vám moc děkuji za rozhovor, za návštěvu našeho studia.

Prof. Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Děkuji, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přeji vám hodně úspěchu. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.