Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 25. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu vítám profesora Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku. Dobrý den.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu předního ekonoma ptát? Na příčiny propadu lidí do chudoby i na geopolitické priority nové éry. Vítejte u poslechu. Téměř desetina obyvatel Česka žije pod hranicí příjmové chudoby. Více než 100 tisíc lidí žije na ubytovnách nebo jim hrozí ztráta bydlení. 100 tisíc Čechů se potápí také ve spirály zadlužení a proti stovkám je vedena exekuce. Jak si to, pane profesore, vysvětlit? Není to svým způsobem paradox, když se neustále připomíná nejvyšší zaměstnanost v historii Česka, když země prosperuje, přesto jsou tady spoluobčané, kteří nemohou zaplatit ani ty základní potřeby.

Čtěte také

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, do určité míry je to paradox, ale musíme si uvědomit, že tržní hospodářství, když není vůbec regulované, tak vede k velkému rozptylu mezd a výdělků a že vytváří jednak lidi, kteří jsou velmi bohatí, jednak střední vrstvu a jednak též lidi, kteří jsou pod úrovní chudoby, kterou si ta společnost vlastně určí, jaká ta úroveň chudoby je. U nás jsme dlouhodobě neregistrovali velkou míru chudoby, ale co jsme viděli ve statistikách, je to, že hodně lidí bylo těsně nad hranicí chudoby. A tudíž když se ekonomika trochu zhoupne nebo když se ta hranice chudoby posune a tak dále, tak najednou jich může být mnohem víc, protože se posunou z těsně nad na těsně pod. No, ale pak jsou ti, kteří samozřejmě jsou pod tou hranicí chudoby dlouhodobě. No, a to je vážný problém. Všechny společnosti, vyspělé země se tím zabývají dlouhodobě a žádná nebyla úplně schopná chudoby nějak tedy vymýtit a některým se to daří trochu lépe než jiným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pod hranicí příjmové chudoby žije v Česku zhruba milion lidí a pro jednotlivce, abychom věděli vlastně, o čem mluvíme, činí ta hranice 10 220 korun a pro rodinu se dvěma menšími dětmi 21 461 koruny. V čem vidíte ještě další ty příčiny propadu lidí do chudoby?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No, tak ty příčiny jsou, že vlastně stále máme poměrně nízké mzdy oproti západním zemím, i když v mnohých podnicích, v mnohých zaměstnáních produktivita práce je poměrně vysoká, srovnatelná třeba i s úrovní v západních zemích. Čili tam je to trošku strukturální problém, proč vlastně za těch 26 - 27 let od revoluce jsme nebyli schopni zvýšit průměr, a to znamená celou tu strukturu mezd a platů víc, a tím bychom samozřejmě byli vytáhli i některé z těch nebo mnohé z těch, kteří jsou pod hranicí chudoby, nad tuto hranici. A to já myslím, že je vážná otázka k zamyšlení pro vládu a hospodářskou politiku všeobecně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak motivovat tyto lidi?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak samozřejmě někteří z nich nejsou motivováni a jsou v chudobě, protože se příliš nesnaží. Na druhou stranu tam spadá, jestliže mluvíme o milionu, tak tam samozřejmě budou spadat početně lidi a rodiny, kteří se snaží, ale buď nemají to vzdělání, které je potřebné, nemají tu výkonnost, která je potřebná. Takže i když máme poměrně nízkou nezaměstnanost, nicméně pětiprocentní nebo téměř pětiprocentní nezaměstnanost znamená, že stejně těch nezaměstnaných je hodně. A náš pracovní trh funguje celkem efektivně. Takže plná zaměstnanost u nás by představovala míru nezaměstnanosti, takovou tu frikční míru jenom tak okolo 3 - 3,5 procent. Čili pořád ještě máme lidi, kteří jsou nezaměstnaní, kteří by mohli pracovat, jsou schopni pracovat, hledají práci, ale jsou v regionu nebo v místě, kde zrovna není tak velká poptávka po pracovnících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry by se měla podle vás zvedat ta minimální mzda?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No, tak podívejte se. Minimální mzda u nás je poměrně nízká. Takže i kdybychom ji nějak zvedli ještě víc, tak by zatím neměla velký dopad na inflaci. A v tom smyslu je to možné udělat to čistě politické rozhodnutí. Jsou země, kde minimální mzda je poměrně blízko průměrné mzdy nebo mediánové mzdy a tam samozřejmě její zvednutí by znamenalo určitý inflační tlak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem hovořila nebo se ptala, jak tyto spoluobčany motivovat, tak podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu DNES dvě pětiny chudých už jaksi rezignovaly na tu svoji situaci.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, to je nebezpečí dlouhodobé nezaměstnanosti, dlouhodobé chudoby v tomto případě, že lidé psychologicky vlastně přejdou do situace do rozpoložení, kde cítí, že nemají možnost uniknout z tohoto stavu a přestanou se zkoušet něco hledat. Tam je potřeba opravdu mít sociální a ekonomickou hospodářskou politiku, která umožní těmto lidem získat potřebné zkušenosti, znalosti a tak dále, u rodin zajistit, že děti například generačně, aby to nepokračovalo, tak aby děti dostaly příležitost opravdu dobrého vzdělání a vstupu na pracovní trh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, když hovoříte o dětech, pane profesore, tak polovina chudých se už vlastně narodí do té bídy. Upozornila na to nedávno i ministryně práce a sociálních věcí paní Marksová, která se domnívá, že vlastně děti z chudých rodin u nás stále nemají ještě stejné šance jako jejich bohatší vrstevníci.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, a to je obrovský problém, protože to znamená, že vlastně nemáme tu takzvanou mobilitu, kde děti mohou se dostat dál než jejich rodiče a že v těchto případech zůstávají v chudobě. A vlastně tím, že se do té chudoby narodí, tak ani nemají ty předpoklady, co se týče pomoci od rodičů a tak dále, aby mohly postupovat dál a pohybovat se směrem nahoru ve společenském žebříčku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze podle vás odhadnout i dopady tohoto stavu, když vememe v potaz, že lidé, kteří jsou momentálně, řekneme, v produktivním věku a žijí ve velmi nuzných podmínkách, jednoho dne dovrší důchodový věk nebo se nějak dramaticky zhorší jejich životní situace, budou odkázáni na systematickou nebo dlouhodobou lékařskou péči?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, je to pro společnost, je to pro tyto lidi samozřejmě těžký úděl a je to pro společnost též neefektivní, protože nakonec musí vynakládat prostředky na to, aby tito lidé byli jednak teda ošetřeni, zdravotně zajištěni, no, ale zajištěni i finančně, co se týče takovýho toho základního živobytí. Takže zase ten správný přístup je snažit se už preventivně zamezit tomu, aby lidé jednak upadali do chudoby, aby v ní dlouho zůstávali v tomto stavu, no, aby zvlášť teda děti v tom vyrůstaly, byly na to de facto zvyklý a nemohly se z tohoto stavu dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by měla podle vás tedy vypadat efektivní pomoc od státu nebo řešení?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že ta sociální pomoc tam samozřejmě musí být, musí tam být finanční pomoc a pro děti samozřejmě školní docházka a pomoc při výuce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodla, pane profesore, americké volby ekonomika?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Do určité míry samozřejmě ano. Ale byly tam též další faktory přirozeně. Ten ekonomický faktor, který byl důležitý, protože vlastně do určitý míry je globální, je, zase se vztahuje k tomu, co jsme řekli na začátku, že tržní hospodářství vytváří velké nerovnosti. No, a globální tržní hospodářství v rámci globalizace, fenoménu, který jsme viděli za posledních několik dekád, způsobil to, že v Americe například v tomto případě, že střední vrstvy, nižší střední vrstvy, ale i střední vrstva jako taková, že se nezvyšovaly platy, od sedmdesátých let průměrná mzda v Americe vlastně nevzrostla reálně. To si lidé samozřejmě uvědomují, vidí mezitím to zbohatnutí některých dalších spoluobčanů. No, a tento ekonomický jev je opravdu naštval do té míry, že vlastně voliči, kteří normálně volí Demokratickou stranu, to znamená odborově organizovaní například voliči, ti volili do velké míry Trumpa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč takové zděšení, možná bych až řekla, nastalo v Kalifornii? Je to bašta demokratů, takže...

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Je to bašta demokratů, je to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...je to i pochopitelné.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, bašta takového toho progresivního myšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Symbol prosperity.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Symbol prosperity, ano. A tam jako to bylo velmi neočekávané, že Trump vyhraje, protože průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že Hillary Clintonová má dostatečný náskok na to, aby vyhrála, takže i ta statistická odchylka, která vždy je při vzorkování obyvatelstva, v tomto případě zřejmě ten průzkum nebyl směrodatný. No, a nakonec se ukázalo, že Trump vyhrál a mnoho lidí to neočekávalo a jelikož jeho kampaň byla právě tak dramaticky agresivní a mnohem hrubá, tak vlastně lidé se toho na míru obávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo by řekl, že byla politicky nekorektní.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Byla určitě politicky nekorektní v tom smyslu takové té politické korektnosti, tak jak se to, to říká. Ale na druhé straně tam byly i hesla a tvrzení, která nebyla úplně pravdivá. Takže v tom smyslu je to situace, kdy mnoho lidí ho nevolilo z toho důvodu, že si mysleli, že to je člověk, který opravdu nemá znalosti, zkušenosti a chování, které je hodné amerického prezidenta. No, ale ukázalo se, že bylo spousta lidí, kteří byli dostatečně znepokojeni tím, kam se ubírá americká společnost a ekonomika především, že se rozhodli, že i za těchto podmínek budou Trumpa volit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se může podařit Trumpovi udělat Ameriku opět velkou?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No, tak zatím toho moc nevyjevil, že jo. Ta zásada jeho kampaně byla, že vlastně to byly více slogany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale už chce například v první den svého úřadování zrušit Transpacifickou dohodu.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano. Tak ta dohoda ještě nebyla úplně podepsaná, takže de facto on ji nedokáží, on zamezí tomu, aby byla dokončená. A je to jeden z jeho sloganů, který konzistentně vyjadřoval. Je do určité míry z ekonomického hlediska nešťastné, že si vybral zrovna tuto oblast, protože volný obchod je opravdu blahodárný, je dobrý jak v tomto případě pro Spojené státy, tak pro ty další partnery, kteří by byli v této dohodě zahrnuti. A je to tak trošku, bych řekl, směr k protekcionismu, který, doufejme, se nebude dále šířit a kdyby se šířil, tak by mohl mít nedozírně negativní následky na celosvětovou ekonomiku, a to znamená na životní úroveň, životní standard lidí po celé zeměkouli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak teda vidíte geopolitické dopady Trumpovy vlády, pokud by teda prosadil ta ochranářská opatření?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Tak já si myslím, že ten největší, největší dotazník je, co vlastně Trump bude dělat, že je tady velká míra nejistoty, co vlastně podnikne. Tak teďko ukázal nebo naznačil, že by opravdu šel směrem k protekcionismu, též se několikrát během kampaně zmiňoval o tom, že účast Spojených států v NATO, tak jak byla doposud brána, není samozřejmostí, že tam se budou muset asi věci k určitým smyslům znovu dojednat. To, že má nebo vyjádřil velmi pozitivní vztah k Vladimiru Putinovi, je velkým otazníkem pro země našeho typu. Takže tam je několik neznámých, které se, já myslím, vyjasní tím, že uvidíme, koho vlastně bude jmenovat do své vlády, jak bude postupovat vůči Kongresu. Má většinu v Kongresu. Ten momentálně republikáni kontrolují celý jak dolní, tak vrchní komoru, takže v tom smyslu jako má velký potenciál, že může uskutečnit své myšlenky, ale musí být opatrný, aby nebyl příliš extremistický, protože mezi republikány jsou i ti, kteří jsou středově orientovaní, umírnění, no, a tak tam bude otázka, co vlastně bude potom realizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle britského ministra zahraničí Johnsona by si Evropa měla přestat stěžovat na výsledek amerických voleb. Nevládne tady zbytečná někdy možná až hysterie, přílišné obavy?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Může to tak být. Jak jsem naznačoval, ta nejistota je to, co je opravdu, bych řekl, to, co lidi znepokojuje. Jakmile se jednou pak vyjasní, jakou zahraniční politiku budou Spojené státy mít, tak pak se dá z toho usoudit, jestli ta hysterie takzvaně je opravdu oprávněná, nebo ne. Já myslím, že opravdu musíme nyní vyčkat několik týdnů, abychom viděli, na čem ty Spojené státy, teda co se tam ustanoví jako vláda. No, a od toho se bude samozřejmě odvíjet i vztah k Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste právě v tomto stavu, pane profesore, čekal v oblasti zahraniční politiky? Hned v prvním týdnu Donald Trump hovořil i se šéfem Severoatlantické aliance i předsedou Evropské rady.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, tak já si myslím, že jestliže Trump bude postupovat rozumně. A myslím, že je určitý předpoklad, že by mohl postupovat poměrně rozumně ve smyslu, že jako podnikatel, který vidí příležitosti a využívá jich, tak vidí, že má příležitost tím, že má republikánský Kongres, že jestliže protlačí určitou legislativu a jeho cíle, tak může jít do dějin jako člověk, který opravdu měl velký vliv. Jestliže bude postupovat nerozumně ve smyslu, že bude tlačit extremistická řešení nebo návrhy, tak to tím Kongresem neprojde a pak nebude mít velký vliv. Takže já si myslím, že to bude ta první alternativa. A musíme ale počkat, abychom přesně věděli, co to bude pro Evropu a pro celý svět znamenat. To, co vidíme, už je ten směr k protekcionismu, který je nešťastný. No, ale nemusí to být velké kroky. To teprve uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký efekt by měly, pokud k nim teda dojde, masové deportace nelegálních imigrantů, kteří často pracují, řekněme, v podřadných profesích, v zaměstnáních za velmi nízké mzdy? Je jich podle snad oficiálních, nebo neoficiálních čísel, nevím, 11 milionů, možná více.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, mluví se o 11 milionech. Trump už zmírnil tu svoji první počáteční výzvu, že by všechny deportoval a že by postavil zeď mezi Spojenými státy a Mexikem a údajně by to dokonce podle něho Mexiko mělo platit. Nyní už mluví o tom, že by někde mohl být plot, ne zeď, že by se deportovaly jen něco jako tři miliony, ne 11 milionů. Takže uvidíme, kam až to dojde. A vaše otázka je dobrá v tom, že ať už by bylo deportováno jakékoliv množství, i třeba ne těch plných 11 milionů, tak to bude mít negativní efekt na americkou ekonomiku. Obdobně jako česká ekonomika americká ekonomika má nyní okolo pěti procent, dokonce trošku pod pět procent, myslím, poslední čísla ukazují nezaměstnanosti, míry nezaměstnanosti. A tito lidé jsou potřeba, to jsou lidé, kteří opravdu splňují části ekonomických aktivit, které jsou velmi důležité, například zemědělství, tam bez těchto mexických dělníků, aby se opravdu velké farmy nedokázaly prostě vypořádat ať už v sezoně, nebo mimo sezonu s tím, co, co dělají. Takže tam já myslím, že bude obrovský tlak, aby on tento svůj přístup zmírnil. Už vidíme, že ho zmírňuje, a uvidíme, kam až to dospěje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se také o Severoatlantické alianci a příspěvku právě jaksi do rozpočtu NATO. Tam ale je docela legitimní požadavek Trumpa, aby vlastně členské země plnily své závazky, protože více než dvě procenta HDP dávají na obranu dnes z členských států pouze čtyři. Kromě Spojených států amerických kupodivu zdevastované ekonomicky Řecko, pak Velká Británie, Estonsko a Polsko a k té hranici se přibližuje ještě Francie.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, je to něco v reálu, co je středně dlouhodobý fenomén ve smyslu, že Spojené státy už před Trumpem dlouho požadují, aby Evropané začali více přispívat. Od toho se právě odvíjí ona politika, že by měly, každý stát by měl přispívat alespoň dvě procenta, Spojené státy přispívají dokonce víc než dvě procenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
3,6.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
3,6 přesně tak, ano. A je to něco, co Trump, já myslím, uspíší. No, a je otázka, jestli Evropa je dostatečně sjednocená na to, aby opravdu založila svoji politiku, obrannou politiku tak, že bude nahrazovat to, co Spojené státy doposud vlastně zde přispívaly. A je to i jako je to geopolitické rozložení ve smyslu, že Spojené státy přesouvají svoji pozornost víc a víc do Pacifiku, do Tichomoří. Čína samozřejmě se stává větší a větší velmocí, která má své geopolitické zájmy. Že v určitém smyslu je to i otázka toho, jak se bude chovat Rusko, jak se bude chovat Čína. Putin a do určité míry čínské vedení mají takové to historické, řekněme, z devatenáctého století pojetí geopolitické zahraniční politiky, kde, že jo, sféra vlivu a tak dále, a to se snaží znovu získat nebo rozšířit, takže je to jiné než vlastně to, co mají ty liberální demokracie, které mluví víc o sebeurčení národů, zemí, svobody a tak dále. Takže tady se budou vlastně střetávat dvě koncepce nebo už se střetávají a budou se dál střetávat. No, a jestliže teda Spojené státy by se snažily vytvořit určitou protiváhu negociační a jinak vůči Číně v tichomořské oblasti, tak potom samozřejmě v rámci NATO Evropa musí zase posílit tu součást, která je v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak přišla zpráva, výzva expertů Hillary Clintonové, aby nechala přepočítat výsledky. Skupina odborníků na volební právo a informatiku tvrdí, že volby mohly být zmanipulovány. Říkají, že výsledky ve státech Wisconsin, Michigan a Pensylvánii mohly být zmanipulovány nebo napadeny elektronicky. Mohlo by to nějak zásadně změnit ten výsledek voleb, pan profesore?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
No, tak to by samozřejmě bylo velmi zásadní, jestliže by v přepočtu bylo zjištěno, že Hillary Clintonová vyhrála v těchto státech, tak by to zvrátilo vlastně celý výsledek. Nezapomeňme, že Hillary Clintonová vyhrála, co se týče počtu hlasů obyvatelstva jako takového, a byli to právě volitelé v těchto státech, kteří potom převáželi v tom počtu sboru volitelů, a bylo to překvapiví ve smyslu, že jsou to státy, které normálně by volily často demokraty, a tudíž to, že zvolily Trumpa jako republikána, bylo překvapením. Jestliže tam mohlo dojít k nějaké manipulaci, popřípadě i elektronickým způsobem, tak to by bylo samozřejmě velmi neočekávané, bylo by to překvapující. No, ale znamenalo by to, že možná by teda výsledek voleb byl úplně, úplně jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří evropští politici doufají v takzvaný Trumpův efekt. Je to vůbec přenositelné, pane profesore?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že ten Trumpův efekt je přenositelný ve smyslu, že ten efekt globalizace, kterou pociťujeme po několika desetiletí, již nyní není jenom v Americe. Ten efekt je samozřejmě v Evropě a v jiných částech světa. A ta určitá, řekněme, extrémnější hnutí nebo politické strany orientace existují nejenom v Americe, ale i v Evropě, ti samozřejmě zvolením Donalda Trumpa jsou posíleni a cítí, že jestliže to je možné v Americe, tak by to možné i v Evropě, takže očekávám, že například Marine Le Penová tím bude do určité míry posílená. A samozřejmě i volby třeba pro Alternativu pro Německu a v jiných částech Evropy to může mít též dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Alternativa pro Německo se už těší, jak se utká ve volbách, parlamentních volbách. Angela Merkelová oznámila, že chce být počtvrté, respektive zůstat ve svém úřadě. Jinak prvními volbami, kde by se údajně mohl projevit ten takzvaný Trumpův efekt, by mohly být prezidentské volby v Rakousku...

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které se uskuteční 4. prosince. Ale je to vlastně správné srovnání Trumpa a pana Hofera, kandidáta Svobodných?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, tak nikde to není perfektní, ale myslím si, že ten určitý Trumpův efekt byl v tom, že lidé, kteří ho byli ochotni volit a nebyli ochotni to říci veřejně právě v těch průzkumech veřejného mínění, ho nakonec zvolili, a to může takové ty téměř nerozhodnuté voliče, kteří nevědí přesně a sympatizují třeba s panem Hoferem, ho nakonec jít volit. Tam v Rakousku samozřejmě ty volby byly, ty výsledky byly tak těsné, že to, co se nyní bude odehrávat, je těžko odhadnutelné. A je možné, že tento efekt, i když není perfektní ten Trumpův efekt, že bude dostatečně silný a že povzbudí ty, kteří právě mohli jít volit Hofera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože pan Hofer je v politice od devadesátých let, takže vlastně nemůže vystupovat jako někdo, kdo není součástí toho systému, protože jak, jak volby nebo zvolení Donalda Trumpa, tak i britský brexit je v podstatě odpovědí nebo revoltou, řekněme, proti establishmentu.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, ano. Je to tak. Je to revoltou proti establishmentu, a tak součástí toho, samozřejmě že Trump nebyl v politice oproti panu Hoferovi, na druhé straně já myslím, že oba vlastně říkají, že s tím tak trochu vymetou, že vlastně nastaví nové parametry a tak dále, takže tu změnu, kterou Trump představoval, do určité míry se bude snažit představovat i pan Hofer.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak už víme, že novým francouzským prezidentem určitě nebude Nicolas Sarkozy, pohořel v republikánských primárkách, o čtvrté kandidatuře Angely Merkelové jsem se už zmínila. Německá vládní koalice chce do boje o prezidentský úřad vyslat dosavadního ministra zahraničí Steinmeiera a o návratu do britské politiky prý uvažuje Tony Blair. Na to se zase těší britští euroskeptici, protože Blair je natolik neoblíbený, že se domnívají, že to jenom posílí vlastně podporu toho brexitu. Vyslyšely vůbec takzvané zavedené tradiční strany, pane profesore, ono varování ať už v podobě brexitu, nebo Donalda Trumpa?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že zatím ne dostatečně, že právě brexit sám o sobě, zvolení Donalda Trumpa jsou ukázky toho, že ty elity jsou odtržené, poměrně odtržené od širší veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reality.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Reality jako kde teda se pohybuje ta širší veřejnost. Budou se samozřejmě to snažit napravit, protože jsou si toho nyní jako palčivě vědomy. Ale na druhé straně doposud se jim to nedařilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho vyplývá?

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Já myslím, že z toho vyplývá, že opravdu musí se zamyslet nad tím, co lidi znepokojuje, proč lidé hlasovali pro brexit, i když například mnozí z nich, kteří hlasovali pro brexit, očividně na tom nebudou nezbytně lépe. V Americe ty nižší střední třídy, které hlasovaly pro Trumpa, první takové to poznání je, že Trump plánuje snížení daní, ale pro bohaté, ne pro ty nižší střední třídy. Takže si musí potom zvyknout na to, že vlastně ti hlasatelé změny nebudou nezbytně propagovat všechno to, co slíbili ve volební kampani.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad jenom do té mozaiky událostí, které nás čekají v těch nejbližších týdnech, dodám prosincové referendum v Itálii o změně ústavy...

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...se kterým vlastně spojujou svoji budoucnost italský premiér Renzi a pád jeho vlády by mohl znamenat předčasné volby a také body pro protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Ano, Beppe Grillo, ano. A to Italové se, mnozí Italové se toho opravdu obávají, zase, že ten Trumpův efekt do určité míry může vést k tomu, že referendum, které se k tomuto ani tak moc nevztahuje, to se vztahovalo vlastně k určité reformě Senátu, že jo, vrchní komory parlamentu v Itálii, ale že vlastně ta nepopularita existujících, teda těch politiků, kteří jsou u moci ve vládě, že se může obrátit proti nim. A v této chvíli by to v Itálii opravdu znamenalo, že by pokračování Renziho politiky mohlo být ukončeno. On už teďka samozřejmě naznačuje, že toto referendum nebude brát jako hlasování důvěry své, své vládě. Ale nicméně tak to kdysi nastavil a mnoho lidí to tak bere, takže pro něj bude těžké, vlastně jestliže to referendum silně prohraje, aby dále zůstával u moci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Švejnar, profesor a šéf Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já vám děkuji za vaši návštěvu, postřehy a přeji vám hezký den.

prof. Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.