Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 16. říjen

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, přeje Zita Senková. O své názory se s námi dnes podělí profesor Jan Švejnar, ekonom. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsem moc ráda, pane profesore, že rozšiřujete naši stálou sestavu pravidelných hostů, protože jste vlastně poměrně často v Česku, takže se také můžeme vídat a slýchat častěji.

Čtěte také

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, je mi ctí a jsem rád, že jste mě pozvala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte například potřebnost pracovní síly migrantů v Evropě, jak přistěhovalci změnili Ameriku a jaký je vliv miliardářů na chod ekonomiky? Nejenom to mě bude dnes zajímat. Dobrý poslech. Máme, pane profesore, vidět v migrantech spíše přínos, obohacení, nebo naopak zátěž pro ekonomiku, pro sociální systém?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak záleží samozřejmě, odkud migranti přicházejí, jaké mají schopnosti, jaké mají vzdělání a kam jdou. Jsou ekonomiky, které opravdu potřebují pracovní sílu, to znamená, ty, které mají nízkou nezaměstnanost, kde počet volných míst jasně převyšuje počet nezaměstnaných nebo oblasti v ekonomikách, kde tomu tak je, no, a potom samozřejmě jsou ekonomiky, kde je vysoká nezaměstnanost a kde to vyvolává rozpory, problémy, takže záleží kde a jak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Němci například předpokládají, že péče o utečence bude stát dvoucifernou částku v miliardách eur. Kolik toho ekonomové skutečně vědí o těch dopadech migrace?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě je snaha dělat určité výzkumy, díváme se historicky na to, jak to fungovalo v různých zemích a je potřeba, myslím, rozdělit migranty na dvě kategorie. Jsou jednak ti, kteří jsou utečenci před násilím, to znamená, ti, kteří žádají o politický azyl a kde je potřebné rychlé řešení a vlastně ty ekonomické otázky jsou až druhotné často. No, a potom máte příliv obyvatelstva, migrantů, který je třeba dlouhodobý. Spojené státy jsou dlouhodobým příkladem, anebo dlouhodobý i v rámci krátkodobějších kontraktů, když si vezmeme země jako Švýcarsko, tak po dlouhá desetiletí velice prosperuje částečně tím, že má dělníky, kteří a pracující lidi všeobecně, kteří přicházejí často, začalo to Itálií, potom Španělskem, Portugalskem a kteří tam žijí dlouhou dobu, ale de facto nestávají se Švýcary. Jsou vlastně pracující, kteří pomáhají na pracovním trhu, zajišťují prosperitu země, ale přitom se nestávají nezbytně součástí permanentního obyvatelstva. Když srovnáme Německo, kterému se podařilo za posledních 15-20 let snížit nezaměstnanost z dvojciferných čísel, míru nezaměstnanosti na 5 %, řekněme, tak to je ekonomika, která potřebuje další pracovní síly a tam příliš nových zaměstnanců může mít velmi pozitivní efekt. Když si vezmete ekonomiku jako je Španělsko, kde zvláště mezi mladými lidmi je vysoká nezaměstnanost až, řekněme, 50 %, tak tam samozřejmě v určitých profesích jsou nedostatky, ale na druhé straně je tam spousta pracovní síly, která hledá příležitosti a nemá je, a tam může příliv dalších lidí samozřejmě situaci spíš komplikovat ekonomicky teda říkám, komplikovat než pomáhat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohl by tedy přínosem i ekonomičtí migranti, takzvaně ekonomičtí?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dlouhodobě, dlouhodobě ano. Já si myslím, že když se podíváme na úspěch zemí právě, jak jsem zmínil Švýcarsko například, ale Amerika všeobecně, to je velmi dobrý příklad. To by byla země, která byla bohatá na nerostné bohatství, stále je velká rozloha a de facto historicky Amerika trpěla nedostatkem pracovních sil, proto se tam vlastně uchytila většina lidí, kteří tam migrovali, kteří se tam dostavili a mnoho z nich prosperovalo a prosperuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří odborníci tvrdí, že z toho střednědobého hlediska bude země z migrační vlny profitovat.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Samozřejmě, já myslím, že jakmile jednou migranti se zapojí na pracovním trhu a mají tudíž, ekonomové by řekli přidanou hodnotu, to znamená, vytvářejí hodnoty, no, tak samozřejmě z toho celá společnost má výhody, takže já si myslím, že většina problémů, které se řeší, jsou vlastně spíše problémy sociální, společenské, filozofické, z toho ekonomického hlediska, pakliže se nejedná opravdu o zločince nebo lidi tohoto typu, tak většinou ti, kteří přicházejí jako migranti, se zapojují a opravdu vykonávají ten typ práce a služby, které místní obyvatelstvo už tolik nechce vykonávat a tudíž zase ten příklad Švýcarska dlouhodobě velice dobrý, že ta země prosperuje, protože vlastně je tam příliv pracujících v těch oblastech, které jsou potřebné a kde místní ekonomika to není schopná zajistit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mohli bychom říct, pane profesorem, klíčem k integraci přistěhovalců je právě práce, zaměstnání. Není ale tím problémem právě to, že vlastně v těch prvních měsících také se to samozřejmě liší v různých zemích, je to různé, možnosti začlenit se na tom trhu práce.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Samozřejmě, já myslím, že ty problémy jsou velmi toho krátkodobého rázu a záleží na tom, jak je země připravená migranty přijmout. Já si myslím, že co vidíme v Evropě z toho takového kritického pohledu, je vlastně nepřipravenost, že Evropa nemá koncepci, nemá strategii, která by měla jak krátkodobá řešení v případě krizí, tak dlouhodobá řešení typu máme obyvatelstvo, které stárne v Evropě, je naší strategií zvýšit počet migrantů tak, abysme to obyvatelstvo udrželi na určité úrovni. Amerika například zvětšila počet obyvatel o 50 % za posledních několik desetiletí, čili je to otázka strategie, kterou Evropa nemá, a potom často vidíme řešení, která jsou ad hoc, prostě náhodná a vyvolávají samozřejmě střety mezi zeměmi, uvnitř zemí, takže tady já myslím, že ten koncept je velmi důležitý mít něco propracovaného, co by potom celý kontinent a jednotlivé země pozvedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když před 100 lety a dříve migranti masově směřovali do Spojených států, tak nemohli počítat se žádnou sociální pomocí, žádné dávky, tehdy, když připluli, tak prošli tím pohovorem, tuším, zaplatili nějaký správní poplatek ve výši jednoho dolaru, pokud se nepletu. Složili přísahu a stali se hned občany Spojených států. Dnes je to úplně jinak.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to tak, je to tak a tehdy vlastně ty historky jsou velmi zajímavé, protože tam bylo často tolik lidí, který vlastně přicházeli nebo připlouvali do přístavu třeba v New Yorku a přišli a zeptali se jich, jak se jmenujete. Člověk řekl Švejnar. A on říká - dobře, budete Smith, dostali nové jméno, přešli dál, ano. Takže ano, ta země opravdu tehdy vzkvétala právě přílivem lidí, ale bylo to, bylo to tvrdé, bylo to přizpůsobení, které nebylo jednoduché, často skončili úplně jinde, než očekávali, ale dlouhodobě to bylo jak pro ně, v průměru řekněme pro ně, tak pro Ameriku velmi přínosné, de facto mzdy rostly rychle, jak jsem už zmínil, tehdy byl nedostatek pracovní síly, takže mzdy rostly, což byl vlastně jeden z důvodů, proč například v Americe se neuchytil příliš silně marxismus, protože dělníci zjišťovali, že jim rostou mzdy poměrně rychle, takže ta ideologie revoluční tam vlastně nenašla také pochopení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy každopádně jsou národem přistěhovalců. Jaký mají dnešní Američané vztah k přistěhovalcům?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že je to samozřejmě z toho historického hlediska je to velmi pozitivní vztah, všichni jsou si vědomi, že jsou přistěhovalci tím či oním způsobem, na druhé straně se velmi většina obyvatelstva snaží o tom, aby ti migranti byli legální, to znamená, aby to byli lidé, kteří přijdou, dostanou opravdu povolení, pomalu se asimilují nějakým způsobem. Problém v Americe je, že těch migrantů je tam též hodně, kteří jsou nelegální, který překročili hranice většinou z Mexika a potom vlastně už působí nelegálně na území republiky. Já myslím, že v Evropě ten problém by nastal též v schengenském prostoru, když by uprchlíci byli rozprostřeni nějakým způsobem, ať už to jsou kvóty nebo jinak, ale vlastně chtěli žít v jiné zemi, než ve které jsou umístěni, tak budou přecházet de facto nelegálně a potom může nastat problém, že velká populace a velký počet lidí, kteří jsou na tom či daném území vlastně nelegálně a jsou s tím samozřejmě problémy, které jsou sociální a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak řeší Američané ilegální imigraci, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, podívejte se, já bych začal tím, že nikdy není optimální řešení, že si musíme uvědomit, že v této oblasti vždy budou problémy, takže jde o to, jak najít řešení, které je méně problematické, než jiná řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani ploty se neosvědčily?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ani ploty se neosvědčily a tak dále. Samozřejmě nakonec většinou tito lidé určitým způsobem působí, de facto jim systém umožňuje, že děti chodí do škol a je tam určité zdravotní pojištění, ale samozřejmě je to velmi obtížné, takže v Americe se už delší dobu debatuje, do jaké míry mít pro nelegální přistěhovalce amnestii a myslím, že pomalu dojde k určitému konsensu, že ano, bude potřeba určitou amnestii udělat možná s tím, že budou v budoucnu kompenzovat určitým způsobem společnost, ale je to opravdu tvrdý oříšek. Čili poučení je snažit se nemít nelegální imigraci, to znamená, učinit taková opatření, aby ti, kteří přijdou, mohli vlastně legálně fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnozí poukazují na to, že migrace nebo ilegální migrace také, že jsou na tom, na těch pracovnících postaveny celé obory, kdyby ti migranti nebo imigranti odešli, tak se zhroutí stavebnictví.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to pravda, je to pravda přesně tak. Jsou to celé obory, stavebnictví je dobrým příkladem. V mnoha zemích dělníci, kteří pracují na stavbách, jsou z jiných zemí, z dalších zemí, u nás to vidíme, že máme Ukrajince a v Americe jsou to Mexičani nebo Latinoameričani velmi často, ale to též obory s vysokou kvalifikací. V Americe Indové například jsou velice reprezentováni v technických oborech a je to cítit v případech, kdy se omezí počet víz nebo počet prostě možností těchto lidí působit ve Spojených státech, tak se rázem hroutí celé obory nebo části oborů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno na zasedání Valného shromáždění OSN navrhl vytvořit globální systém kvót pro rozložení toho migračního břemene po celém světě, aby to tedy nebyla jenom Evropa, ale také Spojené státy například nebo arabské země. Co si o tom myslíte?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Zase bych začal tím, že je potřebné jasně se snažit rozlišit ekonomické migranty od politických uprchlíků. Političtí uprchlíci opravdu je kategorie, která už dlouhodobě, samozřejmě existují mezinárodní konvence o uprchlících a tak dále, tam myslím je potřeba mít opravdu přístup, který těmto lidem, kteří jsou v nebezpečí určitého typu pomoci, co nejrychleji a tam určité rozmístění možná na základě opatření typu kvót by se dalo realizovat, ale všeobecně bych řekl, že kvóty z ekonomického hlediska nejsou většinou to nejlepší řešení, protože alokují lidi nebo zboží, cokoliv je podstatou kvót, způsobem, který nevyjadřuje ty hodnoty, které, jak ti recipienti, tak ti, kteří je přijímají, mají, to znamená, že je lepší používat vlastně systém, kdy se například snažíme dát dohromady preference těch, kteří jsou ti migranti a těch, kteří je přijímají, takže to je jedna oblast ti političtí uprchlíci. Na druhé straně potom ti ekonomičtí migranti, tam já myslím, že je potřeba sladit zájmy té země, která přijímá a těchto lidí a tam země zcela jasně si svojí, a mají právo určité lidi přijmout, nepřijmout, nebo regulovat prostě, kolik jich přijmou a tak dále. A to se vracíme právě k té strategii, kterou by země a vůbec všeobecně kontinenty jako Evropa měly mít a oproti Spojeným státům například dostatečně nemají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měly by se více v této věci angažovat Spojené státy v tom smyslu, že by přijímaly také více uprchlíků? Jenom v době, kdy náš rozhovor předtáčíme, to musím zdůraznit, protože situace se vyvíjí každým dnem.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ministr zahraničí John Kerry, ten řekl, že Spojené státy přijmou v příštím roce 85 tisíc uprchlíků a v tom dalším 100 tisíc lidí.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně tak. Já myslím, že ta situace se vyvíjí. Spojené státy ze začátku byly poměrně pasivní, nyní naznačují, že opravdu přijmou poměrně velký počet uprchlíků a v tom smyslu, já myslím, je potřeba, aby se i další země zapojily, například arabské země, Saúdská Arábie, další by mohly přijímat mnohem víc uprchlíků než přijímají. V Turecku vidíme přístup, kdy opravdu uprchlíkům poměrně rychle dávají možnost integrovat se v ekonomice, dostávají pracovní povolení, dostávají právo postupně se stávat občany, takže ten přístup může bejt aktivnější a samozřejmě určitá mezinárodní koordinace je v těchto případech velmi důležitá a myslím, že opět zdůrazňuji to, že je potřeba zajistit, aby se co nejlépe rozlišovali ti ekonomičtí migranti od politických uprchlíků, protože to jsou dvě skupiny lidí a já sám jsem byl politickým uprchlíkem ve Švýcarsku, potom ve Spojených státech a byl jsem velmi vděčný za to, že mně byl poskytnut politický azyl a bylo to trochu regimentované ve smyslu, že jsem se každý týden musel hlásit, /nesrozumitelné/ právo najít si práci, kterou jsem si našel, nebyl to úplně volný přístup, ale byl jsem velmi vděčný za to, že mně Švýcarsko poskytlo politický azyl a dalo možnost znovu začít, takže v tom smyslu jsem nebyl ekonomický migrant, který si vybíral, kde chce nezbytně být. Já jsem přijal to, co bylo nabízeno a byli jsme za to všichni velmi vděčni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umíme, pane profesore, tedy rozlišit politického uprchlíka od ekonomického?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jak říkám, v této situaci neexistuje optimální řešení, to znamená, je snaha najít lepší řešení a je potřebné se snažit najít co nejlepší řešení, i když to nikdy nebude perfektní, ale například oproti tomu, jak to bylo v dobách, kdy já jsem byl jako 17letý politický uprchlík, tehdy jsem obdivoval Angličany, protože ti lidi ti, kteří opravdu dokázali v pasu rozlišit, jestli výjezdní doložka je prošlá nebo není. Ostatní země se dívaly na platnost pasu a Angličané mně poukazovali na to, že už bych teda v Anglii neměl být, protože pas mám sice platný, ale výjezdní doložku už ne. V nynější situaci, myslím, že se dá velmi využít digitálních technologií, protože se dají lidé identifikovat na základě fotografií a tak dále, takže já si myslím, že se dá rozlišit, jestli lidé opravdu pocházejí z té či oné oblasti, která byla zasažena boji a násilím, nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když si pořídí falešný pas? Přece dnes jsou ty technologie na takové úrovni.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jsou na velké úrovni, ale jestliže jednou jste na sociálních sítích zachycená fotografiemi a tak dále, tak ty fotografie jsou v oběhu a dá se zjistit poměrně jasně, kde byly pořízeny, v jaké době a tak dále. Čili není to perfektní a nikdy to nebude perfektní, takže tady se musíme spokojit s tím, že řádově budeme schopni nebo orgány zemí budou schopny určit, odkud člověk pochází nebo nepochází, ne u všech, ale u mnohých, zvláště mladších, no, a je to situace, kdy opravdu se snaží země najít řešení, které je praktikovatelné, řešitelné, nikdy nebude perfektní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají ty země, pane profesore, hledat to řešení samostatně, nebo společně, evropsky, jak nedávno i apelovala na tu právě evropskou hodnotu v hledání řešení na tu uprchlickou krizi Angela Merkelová?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že by se to mělo hledat globálně a rozhodně regionálně, co se týče Evropy jako celku, protože, pokud máme nebo chceme v nějakém smyslu udržet schengenský prostor, kdy je volný pohyb a zvlášť pro nás ve střední, východní Evropě, kdy jsme ten pohyb měli zakázaný vlastně po desetiletí, je to důležitý aspekt svobody, tak, pakliže ho chceme udržet, tak pak musíme najít řešení, které je koordinované a které funguje v rámci většího celku než jenom jedné země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je vůle udržet vůbec ten prostor v době, kdy si spolu povídáme, tak se uvažuje o tom, že by měly být dočasně, nevím, uzavřeny hranice mezi Českem a Rakouskem v souvislosti s možnou další vlnou migrantů, kteří budou hledat jinou skulinu, jak se dostat do Evropy, když vlastně teď Maďaři dokončili ten žiletkový plot.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, ano, poukazuje to na to, že vlastně Evropa nemá zatím velmi dobré řešení. Zase jsou to náhodná opatření, ke kterým dochází. Že jo, začalo to tím, když jsme slyšeli vlastně, že Německo přijme celkem jakýkoliv počet uprchlíků a pak jsme se probudili jedno ráno a viděli jsme, že hranice mezi Německem a Rakouskem byla dočasně uzavřena, nebo že Francouzi během léta dočasně uzavřeli hranice s Itálií /nesrozumitelné/, nebo respektive začali kontrolovat příliv lidí, takže vidíme, že vlastně ten systém není připraven krátkodobě na krizová řešení a není to poprvé, co Evropa má velký příliv uprchlíků, čili v tom smyslu, jako je to pozastavení, že vyspělý ekonomický a politický celek jako Evropská unie nebyla schopná vypracovat řešení, ale směrem kupředu to naopak zase vyzývá k tomu, že to řešení musí být celoevropské, protože jinak se ty země začnou uzavírat do malých celků. První bude pohyb osob, potom pohyb zboží. Vzpomeňme si, že velká deprese třicátých let nastala právě tím, že se země začaly uzavírat, že námezdní dělníky a jiné začaly posílat zpět do svých zemí, přestaly kupovat své zboží, začaly preferovat třeba vlastní výrobce, no, a nastala obrovská spirála směrem dolů, kterou jsme od té doby naštěstí nezažili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik, pane profesore, rezonuje téma přistěhovalectví v americké předvolební kampani?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě je to, vždycky byla velká tematika, jak jsem se už zmínil. Evropská situace tam rezonuje, ale trošku vzdáleně ve smyslu, že není to prostě okamžitý problém. Ta otázka je spíš migrace, která přichází z jihu, Mexiko a jiné země. Američané jsou si vědomi, že migranti nebo imigranti jsou pozitivní silou dlouhodobě, ale krátkodobě to samozřejmě vyvolává velké emoce, a tudíž to je otázkou, která, myslím, že budou jednou z takových těch pěti největších otázek, která se bude řešit během kampaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle jednoho z kandidátů Donalda Trumpa Mexiko vysílá do Spojených států do nejhorší?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Donald Trump je velmi schopný demagogický kandidátů. Zatím uspěl neuvěřitelným způsobem právě tím, že má velice ostré výrazy a celkem je ochoten je vyslat kterýmkoliv směrem, a tím vlastně na sebe upoutává pozornost. Nedávno jsem viděl zajímavý takový kreslený vtip v jednom časopise, kde stojí dva muži, pijí pivo a de facto říkají: "I kdybych přemýšlel, tak bych volil Donalda Trumpa." Takže to vyjadřuje velmi dobře to, že on apeluje a velice schopným způsobem na různé typy obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obratný taktik, vynikající rétor.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je jeho kouzlo pro tu část voličstva, kterou zatím oslovuje?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím právě, že to je taková ta politická nekorektnost, ale stále v mezích, kdy to někteří lidé tolerují a jiní vítají. Je to show, upoutává na sebe a říká - já jsem velice schopný. Podívejte se, já jsem, že jo, jeden z nejbohatších lidí na světě, já jsem uspěl v byznysu a jsem schopen tudíž uspět a vést zemi kupředu. Má poměrně jednoduché recepty na to, jak situaci zlepšit. Nedávno například byla položená otázka, jak teda by vyřešil vojenskou situaci a obranu Spojených států a fungování Spojených států v této oblasti a on řekl: "Já bych vytvořil tak silnou armádu, že by se nás nikdo vlastně neodvážil napadnout." No, a to rezonovalo velice pozitivně, ale nebyla to žádná odpověď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V kampani také využívá heslo Ronalda Reagana vrátit Americe její velikost. Jak na to slyší Američané?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já si myslím, že zase takový ten první instinktivní pocit samozřejmě pro mnoho lidí je pozitivní, kdo by nechtěl slyšet, že budou první, velcí, vepředu? Na druhé straně samozřejmě tam není vůbec žádný recept, jak by to udělal, co by to stálo. Ten kalkul, samozřejmě náklady a výnosy, takže to je právě zatím ten jeho appeal, že je povrchní, ale míří tam, kam řada lidí by chtěla, aby Amerika se opět obrátila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Orientujete se, pane profesore, ve všech těch kandidátech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ne, těch je tolik, že samozřejmě sleduju jenom tak, jak se to vyvíjí, tak každý má nějaký ten dojem o tom, ale já myslím, že za takových pár měsíců uvidíme menší počet kandidátů, pak to začne být opravdu vážné, důležité a pro mě, co je zajímavé, jak dlouho Donald Trump vydržel na špici, protože při minulých volbách, v minulých volbách nebo kampani též kandidoval a vlastně skončil velice brzo. Takže to, že nyní je schopen vydržet až do této fáze znamená, že je tady něco vážnějšího.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký mají vliv miliardáři vůbec na společnost?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak to je otázka, na kterou se hledá odpověď. Já sám to studuji z ekonomického hlediska. Samozřejmě v tom přímém efektu, kdy vytvářejí například nové podniky v americkém kontextu do určité míry, v evropském menším kontextu, v těch moderních technologiích a tak dále, digitálních a i jinak, biotechnologických například mají obrovský pozitivní efekt, na druhé straně samozřejmě získávají též velkou část bohatství celých národů a společenství, a tam je otázka, jestli tento efekt je pozitivní nebo negativní. My sami ve výzkumu v týmu, v kterém kraji, který vedu, zjišťujeme, že jestliže jsou miliardáři například politicky propojeni, tak ten efekt je často na celou ekonomiku negativní, že ekonomika roste pomaleji. V případě, že nejsou politicky propojeni, tak zjišťujeme, že ten efekt celkem nejde ani negativně, ani moc pozitivně, což je taky překvapující, protože jsme očekávali, že by měli pozitivní efekt na chod ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A do jaké míry jsou, pane profesore, miliardáři politicky propojeni?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak je to různé podle zemí, je to různé podle období. Za Suharta v Indonésii byli často velice například politicky propojeni, v Rusku za Jelcina též samozřejmě, tam to bylo, máte země jako je Švýcarsko, Švédsko, Anglie, Spojené státy, kde to propojení je mnohem menší, takže je to, záleží to od osoby k osobě a k situaci a k situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to někde tabu dokonce?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě vyspělé, já bych řekl, západní demokracie se snaží velmi omezit ten vliv bohatých lidí na chod ekonomiky, například, že jo lobbisti musí často deklarovat to, že jsou lobbisti, musí jako jasně své úmysly dát znát, to znamená, že ta realita je, že nikdy se nedá zamezit tomu, aby lidé, kteří jsou vlivní nebo podniky, firmy, které jsou bohaté, aby měly vliv, ale aspoň to musí být transparentní, musí to být zcela jasné, co dělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řeší se v Americe také jako u nás například střet zájmů politika, byznys?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Velmi, velmi. Je to otázka, která je velmi žhavá. Je snaha opravdu oddělit byznys a politiku, nikdy to perfektně nejde, čili opět je to situace, kdy všichni jsou si vědomi, že nebude optimální řešení, že nedosáhne toho nejlepšího, ale je snaha co nejvíce omezit to propojení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonom Jan Švejnar, profesor a šéf centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já vám, pane profesore, děkuji za rozhovor a bude se těšit na ten příští.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Děkuji mnohokrát. Těším se též.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.