Přepis: Jak to vidí Jan Kubáček – 28. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jsem ráda, že naproti mně ve studiu usedl politolog Jan Kubáček. Vítejte v Jak to vidí, dobrý den.

Jan KUBÁČEK, politolog
Děkuji moc za pozvání, velmi mě těší a přeji všem dobrý start do fajn týdne, doufejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doufejme, zajímat mě bude zejména devítka kandidátů na Hrad, také co odblokuje vyjednávání o nové koalici v Praze a také podíváme se na prezidentovy výhrady k zákonu o státní služby, přeji nerušený poslech. Do začátku prezidentských voleb zbývá zhruba měsíc a půl. O post hlavy státu zapojuje 9 z 21 přihlášených kandidátů, kteří splnili zákonné podmínky. Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima. Zbylým uchazečům se nepodařilo překročit potřebnou hranici, ať už podpisy občanů nebo potřebné podpisy zákonodárců. Nicméně pánové Janeček, Diviš a Březina se proti vyřazení odvolají k Nejvyššímu správnímu soudu. Uvidíme tedy, jestli ta devítka, pane Kubáčku, bude opravdu konečná.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já bych si tipoval, že nakonec možná jich bude 10 ne-li 11 a celkem ty reakce těch zmiňovaných kandidátů chápu, protože pokud ministerstvo vnitra na jedné straně pustí kandidátku, která si získá podpisy dávno, de facto 2 roky, 2,5 roku před samotnou volbou a pak kvůli formalitě blokuje počet podpisů získaných, kdy se opravdu neprochází arch za archem. Tak si myslím, že je něco na pováženou, protože to de facto říká, že podpisy poslanců a senátorů jsou víc. Ať jsou na brány v jakémkoliv období než podpisy získané na ulici od občanů těsně před volbou samotnou. Čili myslím si, že to jde trochu pro, proti logice a důstojnosti té soutěže samotné. Proto také očekávám, že Nejvyšší správní soud nejen bude muset zaujmout stanovisko u těch tří jmenovaných kandidátů, ale do budoucna si myslím, že by stálo za to precizovat tu formu podmínky, lhůty přihlášek do prezidentské volby. Protože na jeho stranu já vítám, že se může de facto účastnit každý, kdo splní podmínky. A je to dobře, ať občané mají z koho vybírat. A ač jsou tam zastoupeny de facto všechny pohledy na společnost, možná některé i obskurní. Ale prostě to tak patří k volební soutěži. Ale bylo by velmi vhodné opravdu precizovat, co se týče podpisů, co musí splňovat, v jaké podobě musí být, jak je počítat. A zároveň i takové ty povinné mantinely, co se týče podpisu poslanců a senátorů, aby se opravdu ta pozice občanů dorovnala. Protože ono získat 50 tisíc podpisů občanů, zvláště v dnešní době, obecné nedůvěřivosti k politice, není nic lehkého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono do voleb jdou, řekněme, zatím tři poslanečtí, čtyři senátorští a dva občanští kandidáti. O čem to vůbec vypovídá?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, ukazuje se, že je velmi těžké získat podpisy. Ukazuje se, že v samotné volbě pro spoustu voličů vlastně už není až tak důležité, jak byly ty podpisy nebo ta podpora získána. Což ještě 5 let natož 10 let zpátky hrálo velkou roli. A mnozí kandidáti si zakládali na tom, že jsou občanští kandidáti, že to opravdu vydupali z ulice, napříč republikou získali podporu a podpisy. A bylo to jedno z velkých témat volební kampaň. Teď se ukazuje, že končícím prezidentstvím Miloše Zemana se tady objevují mnohem důležitější témata. Ať je to budoucí personální tým, kterým bude obklopovat hlavu státu. Ať je to financování kampaně, ať je to otázka samozřejmě i zdraví, ale je to i otázka kompetence. Takže vlastně ta poloha voliče prezidentského klání se posunula jinam, neboli myslím si, že se vlastně ta jakoby snazší cesta. To znamená získávání podpory zejména v Senátu, bude ukazovat čím dál silnější. Mluvím o tom, že je jakoby snazší z toho titulu, že když se vám to sejde ještě se senátními volbami, tak je vlastně můžete oslovovat o třetinu více senátorů. Protože vám část senátorů končí, část nastupuje a má už mandát a v tu chvíli je to samozřejmě snazší, protože ti senátoři někteří jsou rázem svobodnější a mají ochotu experimentovat a podporovat spoustu kandidátů napříč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme přímou volbu hlavy státu, pane Kubáčku, jak to koresponduje vlastně s tím, že většina kandidátů se bude o hlasy voličů ucházet s podporou zákonodárců?

Jan KUBÁČEK, politolog
No, v podstatě se ukazuje, že vsadili na takovou tu podpora jako parlamentní, že vsadili často na podporu toho politického prostředí a že ne ale všichni to doplnili tím, co ti znalí matadoři, kteří ve výsledku si myslím, že budou bojovat o tu většinovou podporu, dělali od začátku to znamená kontaktní kampaň a ježdění republikou a kampaň podaných rukou a tím pádem i znalost země. A to si myslím, že je jako velmi dobrý protokol nebo velmi dobrá přidaná hodnota prezidentské volby, prostě nejdříve poznat zemi a její občanstvo a strasti a štěstí. A pak se teprve ucházet o ten prezidentský stolec. To já velmi kvituji. No, ale část zkrátka si myslela, že, když vlastně zvládne Poslaneckou sněmovnu nebo senátory, tak pak už stačí jenom chodit do televizí a do debat. A to si myslím, že se ukáže liché. Ač to říkám s vědomím, že některé rozhlasové a některé televizní debaty budou nesmírně důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A zúčastní se jich všichni kandidáti?

Jan KUBÁČEK, politolog
Od ledna ano. Typuju, že od ledna ano, protože chápu že do těch Vánoc je to pro některé strategie, protože pokud jste v politice dlouho a už máte, jak se říká, jakoby popsaný list s politickou zkušeností a máte jisté DNA, tak je pro vás výhodné se nedostávat naroveň ostatních soupeřů. Protože v tu chvíli vy dáváte to pomyslné rovnítko a dáváte možnost svému voličů se poohlédnout i jinde, porovnat. A to není v zájmu těch, toho dotyčného kandidáta a jsem přesvědčen, že to budou dělat mnozí političtí matadoři i v budoucích volbách, protože ono to je takový nepsaný zákon. Prostě pokud politici jsi dlouho, tak nesedej mezi nováčky, dokud nemusíš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejvyšší správní soud by měl o odvolání zmíněných tří pánů rozhodnout do poloviny prosince. To už bude pak ta kampaň před lednovou směřovat k velkému finále. Co by mohlo přispět k rozhodování voličů podle vás?

Jan KUBÁČEK, politolog
Já si myslím, že to bude kombinace jednak takové té kompetence obecně. Ono se ukazuje, že pro voliče je nesmírně důležité vidět u toho kandidáta už tu predispozici. To znamená ideálně pokud ten váš kandidát už působí jako prezidentka, prezident a je schopen od první minuty zaujmout ten úřad důstojně a pracovat ve prospěch země ve vašich očích, tak v tu chvíli je pro vás mnohem důvěryhodnější. Máte spíš tendenci se utvrzovat v tom přesvědčení. To znamená, myslím si, že první věc bud kompetence, jestli na to ten dotyčný obecně má. Druhý rys je podle mě to odvolávání stresu, protože samozřejmě v těch debatách, proto je považuji za velmi důležité, jednak masově oslovíte velkou část republiky voličstva a zároveň spoustu křehkých váhavých těkavých voličů ale i dlouhodobých nevoličů, kteří chodí opravdu spíše čistě k prezidentským volbám. A to je samozřejmě velmi důležitý vzorek. A tam se prokazuje ta odolnost stresem. To znamená, jestli dokážete zvládat nepříjemné výpady, nepříjemné otázky, konfrontaci, chování moderátora a soupeřů. Ale taky jestli máte schopnost nějakého nadhledu, úsměvu, velkorysosti. No a pak třetí bude podle mě program peněženka, to znamená, co prezident chce až ty kompetence má omezené, ale co chce vnést v té ekonomické oblasti do toho budoucího období, které prostě bude nelehké, těžké a budeme to hodně poměřovat peněženkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplývá, že pro voliče jsou při rozhodování nejdůležitější morální kredit a politické názory kandidáta.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, krásně se to poslouchá, ale je to, mám pocit podobné jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jste natáčel tu peněženku.

Jan KUBÁČEK, politolog
Tak nejen politici, ale my občané také máme často tendenci sebestylizace. Já se vždycky musím smát, že když jsou ty výzkumy, podle čeho volič se rozhoduje, tak vždycky z toho vychází, že čteme programy, pečlivě se zajímáme o politiku, dlouhodobě sledujeme priority těch volebních subjektů. No, realita je často jiná, prostě rozhodujeme se podle emoce, podle lídra. Často už lídr je dneska programem a u prezidentské volby to platí dvojnásob, že v podstatě mnozí si nejdříve udělají názor na kandidátku, kandidáta a pak si vlastně odvozují ty argumenty. Je to tak trošku, když jdeme nakupovat a ne vždy hledíme na poměr, cena, výkon a něco pořídíme, a pak najdeme nejmíň 15 těžkotonážních důvodů, proč jsme pořídili dobře. Tohle je velmi podobné. Prostě neradi měníme názor, který si na začátku děláme. Čili hezky se to, hezky se to jakoby čte, hezky se o tom přemýšlí, ale myslím si, že to opravdu bude hodně o té ekonomice, sociálnu, protože my obecně chceme hlavu státu, která bude přísná na vládu. To je prostě obecný dlouhodobý rys, která bude náročná i na parlament a která bude právě některá tato témata vnášet a může, protože prostě přinejmenším si můžete pravidelně volat ministry, premiéra, vysoké státní úředníky. Můžete z toho dát veřejné téma. Čili vytvářet tlak na ty, v uvozovkách, poslance, senátory a vládu. Takže myslímsi, že to téma bude důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak dnes začíná projekt Českého rozhlasu Den s kandidátem. Kolega Jan Pokorný stráví vždy několik hodin s těmi, kteří by chtěli vést Českou republiku dalších 5 let. Vrátím se ještě krátce, pane Kubáčku, k důležitosti té prezentace jednotlivých kandidátů a konkrétně televizních debat. Jak se vám by zamlouval projekt takové té národní, celonárodní debaty médií? Je to projekt, se kterým přišla před pár dny Česká televize a u televize Nova příliš nepochodila.

Jan KUBÁČEK, politolog
Nakonec vlastně i u Primy také ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano přesně tak.

Jan KUBÁČEK, politolog
Přiznám se vám, že líbilo, jen mě mrzí, že to vzniklo trošku jako z nouze ctnost a takhle prostě před volbami. Já jsem z těch, co bych tenhle formát podporoval, dokonce bych byl pro cyklus debat, protože si myslí, že by jim slušelo, kdyby byly tematické, kdyby byly jednou o domácích tématech, posléze o zahraniční politice, pak třeba o problémech regionů právě sociálno a obecně jakoby nerovnosti ve společnosti. Slušelo by tam, kdyby tam probíhala spolupráce televizí, kdyby opravdu těch moderátorů bylo vícero. Kdyby to bylo třeba i na půdě jakékoliv univerzity, prostě takový ten americký model mně přijde dobrý z toho titulu, že tlumí jakoby to okolí a vytváří významnější tlak na ty kandidáty a oni nemohou licitovat s různým mediálním prostředí, různou cílovou skupinou. Nedochází tady také mimochodem k takové té zbrklosti, že se ty televize vzájemně ignorují v tom, jaká debata kde byla. Nebo, že staví debaty proti sobě. Ale je to opravdu jakoby celonárodní cyklus, sledování, tím pádem i ta interpretace je mnohem zásadnější a hlavně velmi bych se přimlouval, aby poslední debata končila, dejme tomu, v pondělí toho volebního týdne. Aby lidé prostě měli šanci ještě si to jakoby trochu, aby se to zklidnilo /souzvuk zvuků/ přesně tak, srovnali si své hodnocení, své priority, své představy, protože takovéto vlastně vyvolávání takové téměř až soutěživé vzrušené atmosféry těsně před volbami, kdy to samozřejmě často taky ovlivňuje voliče, taky není dobře. Takže kdyby se to obecně zprofesionalizovalo, zklidnilo a zcelilo mezi více televizí, ale byla tam ta systematičnost, ne jedna superdebata, která dneska zodpoví úplně všeho a otočí svět vzhůru nohama, ale opravdu tematické. To znamená, i ti kandidáti by se museli setsakramentsky snažit, museli by se mnohem více připravit, byli by pod větším tlakem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled politologa Jana Kubáčka. Bude mít Praha do Vánoc primátor a radu, pane Kubáčku?

Jan KUBÁČEK, politolog
Pokud bude mít rozpočet ano, pokud bude rozpočet pilovat, tak si myslím, že primátora uzříme až v příštím roce někde v době prezidentské kampaně nebo těsně po ní. Že republika získá prezidenta či prezidentku a Praha získá asi primátora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co odblokuje tedy to vyjednávání o nové koalici? Stále platí, že vítěz těch posledních voleb, tedy koalice Spolu jedná se třetími Piráty o koalici po vzoru té celostátní vlády.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, já si myslím, že jako ve všem, to znamená odblokují to umravněná ega a hlavně vyřešené peníze. Neboli teď se asi už de facto vytváří nějaký budoucí formát rady. Ale samozřejmě vy máte dvě možnosti, buď někomu dát silný radní post a k tomu silnou rozpočtovou kapitolu, anebo udělat úkrok stranou, to znamená dát mu silný rezort, ale osekat ho na penězích. Takže si myslím, že přesně teď se ukáže, jaký projde rozpočet v jaké podobě, v jakém formátu a myslím si, že na základě toho se začne najednou už budovat ta vláda nad Prahou. Protože ne jen, že je to neudržitelné a absurdní a nedůstojné tohoto města a Pražanů, ale v podstatě prostě hraje se o peníze, zvlášť v těch hubených letech. Tohle je jeden z posledních roků, kdy ještě jsou ty rozpočty jakžtakž bohaté a rozhodujete o spoustě priorit a investičních akcí na roky dopředu, a to samozřejmě předurčí, kdo tam v té radě zasedne, v jakém rezortu a v jaké míře spokojenosti z toho kompromisu. Ten kompromis bude bolestivý pro všechny zúčastněné, ale už prostě nemohou couvnout, bude to na půdorysu vlády, si myslím, že to se potvrdí, ale něco bude hrát o to, kdo bude hubená, kdo bude podvyživená nevěsta a kdo bude ten soudce a jak moc bohatý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale ženich je jasný.

Jan KUBÁČEK, politolog
Ženich je jasný, ale ono se ty ženiši taky neustále mění a hlavně ženich je jedna věc, ale nevěsta vždycky rozhodne a těch tam je hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste zmínil několikrát rezort, tak možná ještě se můžeme zastavit u rezortu životního prostředí, premiér Petr Fiala chce do konce roku v jeho čele Mariana Jurečku. Pak je připraven navrhnout lidoveckého kandidáta Petra Hladíka, jak řekl Petr Fiala po jednání s prezidentem Milošem Zemanem, tak potřebuje více času, aby podal návrh, chce si být jistý, že se vysvětlí všechny nejasnosti kolem pana Hladíka. Jenom připomenu, že jmenováním bývalého náměstka brněnské primátorky ministrem zkomplikovala kriminální kauza přidělování městských bytů v Brně. Kvůli tomu policie zasahovala i v kanceláři pana Hladíka, ale není z ničeho obviněn.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, na mě to dělá dojem spíš, že si tím nechce kazit české předsednictví. Nechce to dostávat do nějakého jakoby vnějšího, většího veřejného zájmu pan premiér, proto odsunuje to jmenování, protože pokud bude jmenovat v příštím roce, tak už to bude jenom pro domácí publikum a dejme tomu odbornou komunitu, která stejně chápe, že to je velmi vlivný lidovecký politik, že je z důležité lidovecké frakce, čili že má nakročeno do té funkce. Na druhou stranu myslím si, že pan Hladík udělal jednu velkou chybu, v podstatě, že nevystoupil před veřejností, protože stejně tu důvěryhodnost a tu oblíbenost následně ve vládě. To znamená oblíbenost rovná se i délka politické celostátní kariéry, rozhodnou právě občané a rozhodne pocit veřejnosti z chování tohoto velmi ambiciózního politika. A tím, že sice vystoupil před svými lidovci, před vládními reprezentanty, před svými kolegy, to je všechno krásné. Ale ti stejně se budou rozhodovat posléze podle politického mocenského boje. Ale jediný, kdo mu mohl dát určitou šanci a určitou autonomii, tak mohla široká veřejnost. A i s tím, co třeba může komunikovat, prostě vystoupit a komunikovat, to měl vysvětlit. Dalo by mu to politickou autoritu. Teď už bude neustále všanc premiérovi, vládním kolegům. Protože v podstatě oni rozhodují teď o jeho bytí a nebytí a mám dojem, že v podstatě jediné, co zvítězilo, že si budeme prostě prát špinavé prádlo doma, ne před sousedy, v tomhle případě evropskými. A proto se čeká na rozřešení v lednu, protože ukazuje se, že orgány vyšetřující tu kauzu, samozřejmě to se prostě potáhne, to se budeme další informace dovídat během příštího roku. A jestli se to dostane do vážného vyšetřování, jestli se to dostane před soud, to je otázka dobře roku a půl. Čili to je, to je právě ten největší problém, že my v těch vážných kauzách nemáme takový ten jakoby intenzivní nástup těch vyšetřujících orgánů, speciální týmy, aby se pokud možno šetřilo rychle, promptně a bylo jasno. Ale nám se to naopak čím je to vážnější kauza, tak tím víc se nám vleče. Čímž vytváří takovou tu pachuť a takový ten dojem typu, ta politika je celá stejně sporná a všichni jsou tam jednou nohou v kriminále, což samozřejmě ničemu dobrému nesvědčí a bohužel ani ti aktéři tomu příliš nepomáhají, když si obejdou vlastní politiky a na tu veřejnost tak nějak zapomenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pro domácí politiku je určitě téma veto prezidenta, co se týče zákona o státní službě. Miloši Zemanovi vadí zejména Institut takzvaných politických náměstků. A to, aby jich bylo více. V současné době mohou být na jednom ministerstvo maximálně dva. Vadí mu třeba i zrušení funkci takzvaných odborných náměstků a jejich přeřazení na vrchní ředitele sekcí, snížení požadavků na délku jejich praxe nebo to, aby byli jmenováni pouze na dobu pěti let. Jak důležité je toto téma vůbec?

Jan KUBÁČEK, politolog
Obrovsky, obrovsky, protože každý, kdo jsi načichl nebo mělo možnost stážovat nebo sledovat chování vyššího nějakého státního velkého úřadu a ministerstva zvlášť, tak vám řekne, že to je prostě nepsaný svět sám pro sebe. To je opravdu fabrika na razítka. A tam vždy ta formalistní pozice kde, komu jste závislý a nezávislý, rozhoduje de facto ovšem. Neboli ten zákon o státní služby on trochu zapadl. Já téměř mouřenicky řeknu provokativně, že kdyby o tom rozhodovala už budoucí hlava státu příští, tak by se tomu jenom mnohem více pozornosti, teď už to zapadlo s Milošem Zemanem, ale ty argumenty vůbec nejsou liché, protože my jsme vlastně přišli z extrému do extrému, co se nám obecně stává velmi často, že na začátku jsme vytvořili velmi zkostnatělý, velmi betonující zákon, který vám znemožnil provádět změny na ministerstvu a bohužel i změny ve prospěch třeba kvality výkonů. Prostě úředníci se dostali do absolutního hájemství, nehledě na své výkony a byly tady i pověstné případy úředníků, kteří byli černými pasažéry a byli nevyhoditelní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A, promiňte, přispívá tedy, nebo může přispět tento služební zákon v podobě v jaké je k lepšímu fungování /souzvuk zvuků/?

Jan KUBÁČEK, politolog
Já se obávám, že teď to povede naopak k rozvalu. Protože teď jsme si vytvořili zase druhé absurdním, kdy jsme si řekli, za prvé dali jsme politické náměstky. To znamená opravdu jako politické pracovníky do zákona, to je tady teda fascinující, musím říct 33 let po, po listopadu 89 mě to docela dost překvapilo a relativně to prošlo. Asi si to vláda i protlačí tím většinovým přehlasováním prezidenta, prezidentského veta. Pak tam je zvláštnost, kdy v podstatě se vytváří rychlá a snadná odvolatelnost těch vysokých úředníků, protože tím, že budou šéfové sekcí, tak se jich zbavit můžete téměř na lusknutí prstu. No a třetí problém je, že sice a to bylo fajn, ten hlavní důvod, ten argument byl zapojme profesionály, zkušené lidi z vnějšího prostředí do státní službě. Ale ono se to vlastně nijak jakoby, lidově řečeno nevyfutrovalo, nedopracovalo, takže teď z toho dopadne, že de facto koho se budete chtít zbavit, zbavit se budete moci snadno bez problémů. A ty, které to mělo motivovat, to znamená, že kvalita se odměňuje a počítá se s vámi, tak obávám se, že část lidí to demotivuje, řekne si, hele stát prokázal, že o nás nestojí a že to bude čistě na libovůli pána domu. To znamená v té době ministra, případně premiéra v rámci úřadu vlády a bude de facto kdokoliv velmi rychle odvolatelný. Takže obávám se, že de facto zůstal jenom název, ale zbytek je prázdná schránka a povede k demotivaci státní správy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se ještě, pane Kubáčku, na výsledky průzkumu sociologického ústavu, ústavu STEM, co se týče bezpečnosti a ochrany ve vztahu k Rusku. Vyplynulo z toho, z těch dat, že vlastně veřejnost spoléhá na Evropskou unii a prorusky orientovaných lidí je ve společnosti, podle agentury STEM a zmíněného výzkumu jich prostě nepřibývá.

Jan KUBÁČEK, politolog
No, bezesporu je to důležitý a silný vzkaz vládě a nejen vládě, ale de facto celému establishmentu, aby spousta témat, která byla otevřená v tom českém, evropském předsednictví, tak nezapadla 1. lednem typu, aby se neřeklo, tak už máme hotovo, splněno. Teď zase pěkně sami pro sebe, aby otázka zejména energetiky se řešila dál. Je to teda mimochodem taky důležitý vzkaz do unie, že teďka takové ty různé národní koncepty a zejména vysílání do Berlína by to mělo zdůraznit, že to, když se odvrhne nějaké evropské centrální řešení, si hazarduje s velkou a dlouhodobou důvěrou a důvěryhodnosti unie před českou veřejností. Neboli pan premiér, vláda, ale i budoucí hlava státu, představitelé obou komor parlamentu by tohle téma měli držet, neměli by se ho vzdávat. Mimochodem taky to dobře ukazuje a je to důležitý vzkaz k nám domů, že taková ta multilaterální diplomacie, to znamená, čím více partnerů na více úrovních, tím jen dobře. Je to taky důležitý vzkaz třeba k Visegrádu ti, co ho chtěli pohřbívat. Tak to je přesně, se ukazuje, nemá to smyslu. To je raději nepříjemné posunout a řešit tam, kde je to pro nás výhodné. To stejné je i s našimi sousedy, takže je to velmi důležité, neformální vysvědčení, protože finišujeme předsednictví a říká to prostě bezpečnostní oblasti energetice, spolupracujme tam, kde to jde. Tam, kde už je to liché, nevyplácí se, určitě jděme českou národní cestou, ale buďme v tom ambiciózní a hlavně aktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže se promítá ta energetická krize i do těch očekávání, co se týče českého předsednictví?

Jan KUBÁČEK, politolog
Bezesporu, já si pamatuju, jak jsme se tady bavili v loni, když bylo do předsednictví nějakých 6-7 měsíců a říkali jsme si spolu, bude to o praktických věcech, protože obecně my jsme hodně prakticistní společnost. Bude to hodně o energetice a podle toho budeme posuzovat spokojeno s Unií. A potvrzuje se to a ukazuje se, že to nebude od pololetí, ale že to bude na několik let dopředu. Takže má to smysl a nesmí to vláda pustit ze zřetele, protože tam bude posuzována vláda nakonec také podle toho, jestli energetiku zlepší a dá jí stabilitu a předvídatelnost, anebo se dostaneme do klinče a v podstatě se sami zezchudobníme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
89 % Čechů podle výzkumu agentury STEM vnímá řešení sociálních dopadů, zdražování energií jako nejdůležitější prioritu předsednictví. Ono vlastně ta priorita, co se týče energetiky se, já bych řekla, že je prioritou předsednictví nejenom českého.

Jan KUBÁČEK, politolog
I českých domácností /souzvuk zvuků/. Bezesporu, samozřejmě energetika, ono to souvisí se vším. Jsme na tom bytostně závislý. Všechno prostě začíná tím, že si zapneme, vypneme a byt nám vytápí a je spolehlivý. Nemluvě o tom, že nám to samozřejmě dává nějakou energetickou soběstačnost. A u nás to platí dvojnásob, když jsme vývozci energií do světa, tak samozřejmě logicky si říkáme ještě o to víc, jaký benefit to bude mít pro nás. Takže energetika, chtěl bych říct, že to bude téma jenom příštích dvou let. Myslím si, že v podstatě to je teďka na generaci a bude se jenom řešit taková ta dlouhodobá strategie a mezitím operativa, servis občanům, protože prostě to bude velké téma, velký symbol. A jedna z našich možností býti suverénem, prostě tohle téma a dokud budeme čistí vývozci, nám umožňuje taky dobře vyjednávat a taky mít pomyslného žolíka pro budoucí jednání. Takže tak bysme si ho taky měl opečovávat, a tak bysme s ním měli vědomě, šikovně hrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tématem je a bude i bezpečnost, jak také ukázal ten průzkum. Pane Kubáčku, děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jan KUBÁČEK, politolog
Já vám děkuji za pozvání a všem bezpečný týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A posluchači, pokud byste se chtěli vrátit, ať už k dnešnímu Jak to vidí nebo již odvysílaným dílům, můžete se podívat na web Českého rozhlasu Dvojka nebo do aplikace Můj rozhlas. Zita Senková přeje příjemný den, celý týden a samozřejmě další poslech Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.