Přepis: Jak to vidí Jan Konvalinka – 26. 8. 2020

26. srpen 2020

Hostem byl biochemik Jan Konvalinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den u poslechu půlhodiny v souvislostech, vítá vás Zita Senková, pozvání přijal biochemik Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum, dobrý den, vítejte.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude zejména tojak jsme pokročili v poznávání nového koronaviru, co bude průlomem v boji s nákazou a co vědce trápí nejvíce, přeji inspirativní poslech. Dávají vám pane Konvalinko, nová epidemiologická opatření, která se u nás v poslední době často mění smysl, mají logiku?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Mně smysl dávají člověk, když nekritizuje vládu, tak vypadá jako pitomec u nás v Čechách, takže to vlastně není úplně populární to říct, ale, ale mně smysl dávají, ty roušky jsou odpověď na jednak rostoucí počet infikovaných, který vidíme kolem sebe nebo zvyšuje, zvýšený, naštěstí ne dramaticky rostoucí ale zvýšený a za druhé na to relativně velké epidemiologické riziko, které nastává 1. září s návratem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dětí.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Dětí do škol a děti, jak víme, jsou vlastně v bezpečí před tou nákazou, v tom smyslu, že neonemocní drtivá většina z nich, buď, buď neonemocní vážně nebo dokonce vůbec ne, na druhou stranu mohou šířit tu infekci a nakazit svoje rodiče a co hůře prarodiče a tam by se potom mezi těmi citlivými, ohroženými vrstvami obyvatel tata infekce mohla šířit, čili v tomhle smyslu roušky a tata preventivní opatření, o kterých se mluvilo, mi smysl dávají, jestli jsou populární, jestli je lze opravdu důsledně zavést a potom ty způsoby, jak byly komunikovány, to je jiná otázka a tam to bylo nešťastný, ale smysl my principiálně dávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I tedy Semafor?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
I Semafor ano, ano, to je důležitá součást  věci, protože máme tady okresy, kde opravdu máme, máme nulovou, nulový výskyt toho viru a je nesmysl, aby okres nebo kraj, kde, kde ta infekce prostě není, aby podléhal stejným restriktivním opatřením jako zbytek země, to by byla velká chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vládní zmocněnec pro vědu výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula říká, že aktuálně nejsou ta ohniska Covidu 19 v Česku velká, ale jsou rozšířena poměrně plošně, oproti dubnu máme 5× méně hospitalizovaných, kde podle vás hledat tedy důvody, že nemoc má nyní podle všeho mírnější průběh?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Tohle je strašně zajímavá otázka. Je to možná teď nejdůležitější otázka, kterou si lámou hlavu epidemiologové a biochemici a virologové a lékaři. O tom je teda strašná spousta silných vyjádření, já se přiznám, že závidím řadě českých vědců a lékařů jejich suverenitu, se kterou tomu rozumí, já tomu nerozumím a myslím, že vědci tomu opravdu nerozumí nebo se, se neshodnou na tom, co je, jaká je odpověď, je fakt, že když se třeba podíváte na Spojené státy, tak tam dneska máme 4× více denně nakažených, než bylo v dubnu, ale máme 2× méně lidí, kteří umírají nebo ještě, ještě víc než dvakrát méně, to jsou možná trochu stará čísla, jinými slovy nemoc se šíří velmi rychle, ale velmi pomalu přibývá obětí a pomalu přibývá hospitalizovaných, u nás je to vidět velmi výrazně, máme čísla, která překonávají ta dubnová, březnová, dubnová čísla a přesto máme mnohem méně hospitalizovaných než tehdy a máme velmi málo, naštěstí velmi málo obětí a teď je několik teorií na to, čím by to mohlo být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak pojďme na ně.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Jedna ta teorie je, že virus slábne, to se nedá vyloučit, ale nemáme proto sebemenší biologický nebo molekulárně biologický důkaz. Virus opravdu mutuje, ale mutuje mnohem méně rychle než jiné RNA viry, rozhodně méně rychle než třeba virus chřipky a dramaticky méně než třeba virus HIV, se kterým máme desetiletí zkušeností, čili mutuje pomalu, on má totiž opravný mechanismus, on je chytrej ten virus, on se umí ty svoje chyby opravit, takže mutuje velmi pomalu a zatím sekvenuje, máme, máme desetitisíce sekvencí toho viru z jednotlivých pacientů, nevidíme žádnou mutaci, která by výrazně ukazovala, že ten virus slábne, je tam snad jedna mutace, o které se teď hodně mluví, která zvyšuje jeho infektivitu, čili se rychleji šíří, ale nemáme, nevidíme žádný molekulární biologických průkaz, že by byl méně patogenní, že by způsoboval menší chorobu Mimochodem ono to není těžký, ono to není jednoduché zjistit. Vy můžete v tkáňových kulturách měřit infektivitu, to jde, ale v tkáňových kulturách nemůžete mířit patogeny, cituje jedna duše a od dob Dr. Mengeleho my nemůžeme dělat pokusy na lidech, takže my nemůžeme přímo vyzkoušet, jestli ten virus izolovaný 15. srpna z konkrétního pacienta je méně patogenní než ten virus z 15. března, i když je oba máme, rozumíte to je těžké ten pokus udělat, čili se musíme spoléhat na epidemiologická data, která vidíme všichni v těch tabulkách, jenomže tam je spousta jiných faktorů, tam není, tam nemáme jenom, jenom tak virus, máme taky, i ten virus se dostává do jiných populací, teď vidíme, že průměrný infikovaný o 15-20 let mladší než byl v březnu a v dubnu tohodle roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proto máme, pane Konvalinko, nějaké vysvětlení?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Ano, to se dá vysvětlit docela jednoduše, mladí se přestali bát, baví se, chodí do restaurací, chodí chodí do, jezdí na dovolenou, stýkají se úplně volně, vždyť se podívejte, když jsem šel do tohohle pořadu někdy v dubnu, tak jsem šel prázdnými ulicemi, kde, kde nikdo nebyl, tady Vinohradskou jsem přecházel úplně volně, nejezdily auta, teď naštěstí a to je dobře samozřejmě, teď žijeme skoro normálním způsobem, lidi se přestali bát, důchodci, starší lidé se stále trochu chrání, což je taky dobře a ti mladí se už nechrání a tím pádem se virus šíří, to je docela přirozené, normální, dalo se to čekat, ale tím pádem máme větší počet těch lidí, kteří jsou pozitivní a jsou přitom mladí. Virus se u nich nešíří, teda pardon šíří se, ale ta choroba se u nich nerozjíždí, mají menší projevy klinické a tím pádem to vypadá, že virus slábne, ale může to být jenom tím, že máme mladší populaci, která je nakažená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A také jsme všichni víceméně venku, díky počasí, díky létu, také se ta situace změní i tím, že se budou lidé vracet z dovolených, do práce, jak už tady zaznělo, děti do škol, víme, pane Konvalinko, co vlastně rozhoduje o tom, že ten virus člověka jaksi schvátí anebo naopak to bez problémů přejde?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Velmi intenzivně se to studuje, známe tady ty rizikové faktory, víme, že lidé s diabetem, lidé, to je to slovo komorbidity, prostě s jinými vážnými chorobami, lidé se srdečními problémy, lidé, lidé s nadváhou, starší lidé, lidé s porušenou imunitou, samozřejmě tentu virovou infekci snáší mnohem hůř a je pro ně mnohem nebezpečnější, proč to děti a do jisté míry ženy zvládají lépe než staří lidé muži, to přesně nevíme, pravděpodobně tam budou biochemické faktory, které ty mladé lidi chrání a ty starší už je nemají a ty se velmi, velmi, velmi intenzivně studují, jaké faktory by to mohly být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je mimochodem tolik těch různých názorů?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
No pořád, a to už jsem tady říkal, myslím dokonce ve vašem pořadu, uvědomme si, že ten virus na téhle planetě před listopadem loňského roku vůbec neexistoval, že to je prostě nový, nový patogen, který tady máme 8, 9 měsíců, takže už jenom to, co všechno o něj víme, je fascinující, to je jeden důvod. Druhý důvod je, že je to extrémně zajímavý objekt zkoumání, spousta lidí cokoliv zjistí nebo změří, tak s tím okamžitě běží do sdělovacích prostředků, ty informace se nešíří těmi klasickými způsoby, jaké věda má a má je vypracované, to znamená, že to zašlete do časopisu, prochází to recenzním řízením, kolegové to kritizují a teprve po několika měsících kritiky a zpětné reakce se ten článek nakonec objeví v odborném tisku, dneska se to objevuje na internetu okamžitě a řada těch informací je zavádějících nebo ne dobře oponována a nakonec, bohužel spousta lidí opatřených akademickými tituly, má tendenci se velmi halasně a velmi kategoricky vyjadřovat o věcech, kterým nerozumí, to je bohužel taky pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Biochemik a molekulární biolog Jan Konvalinka se s námi dělí o své postřehy a názory v pořadu Jak to vidí, využili jsme dosud dostatečně možnosti testování?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Já myslím, že ne, a to je mi trochu líto, to úsilí spojené s vybudováním testovacích kapacit, bylo obrovské, stále pokračuje, ale myslím si, že, že jsme toho mohli udělat víc, myslím si, že jsme se měli lépe připravit, jsem si jist, že jsme na jaře a zejména na začátku léta, kdy ta choroba zdánlivě ustupovala, bylo méně nakažených, tak jsme toho právě měli využít pro, pro, pro testování velkého počtu obyvatel, už jenom proto, abychom si to vyzkoušeli, abychom si vyzkoušeli krizovou situaci, ke které teď může dojít a dokonce se obávám, že k ní velmi pravděpodobně dojde, že právě s návraty dětí do škol a s chladným počasím a plískanicemi a rozvojemem dalších respiračních chorob, konkrétně s chřipkovou epidemií, tady prostě budeme mít desetitisíce nebo statisíce kašlajících lidi s teplotami, kdy bude velmi obtížné zjistit, jestli mají normální chřipku nebo normální virózu, anebo mají COVID a my teď budujeme ty kapacity na to, abychom to byli schopni odlišit a ty lidi otestovat, ale my jsme je nevyzkoušeli v praxi natvrdo a to jsme mohli udělat a podle mého osobního názoru je to chyba, že jsme to neudělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Univerzita Karlova se soukromým sektorem vyvíjí společný test na běžnou chřipku a COVID, pak máme třeba zprávu z univerzity v belgickém Lutychu, kde budou na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy, pracující se vzorkem slin. Jsou to vlastně testy nebo metody, možnosti, jak co nejvíce otestovat právě možnou nákazu?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Ano to cestování je strašně důležité, ta diagnostika je možná ještě důležitější než lék nebo vakcína, ke které se asi ještě dostaneme, o , o  nové metodě Univerzity Karlovy nemůžu mluvit, protože se chystá 9. září tisková konference, kde to kolegové představí, je to práce prof. Stanislava Kmocha z naší 1. lékařské fakulty, vynikajícího molekulárního biologa, takže i já se těším, co se dozvíme na  tiskové konferenci, ale o tom opravdu asi mluvit nemůžu, ty metody, které by měly testovat virus ze slin, už existují i my je zkoušíme. Funguje to, ale zatím až dosud ty metody nebyly dost citlivé, jinými slovy u pacienta, který měl hodně virus v sobě, jsme to to dobře poznali, ale ty hraniční případy, člověk, který nemá příznaky, už je infekční, ale toho viru má málo, nešlo poznat, takže teď se musí najít metody, aby ta citlivost byla nejméně stejné jako u toho nepříjemného vyšetření nosohltanu, kdy vám tu štětičku strčí do nosu a vám vyhrknou slzy a děti brečí a nemáte to rádi, takže to je jedna věc, aby to šlo ze slin, bylo by to mnohem příjemnější, co je ještě důležitější je, aby ta metoda byla rychlá, ideál totiž je, aby to netrvalo 3, 6 hodin a abyste ty výsledky neměli druhý den nebo dokonce za 3 dny, jak se to bohužel stále ještě děje, ale abyste je měla do půl hodiny a ta představa je, že byste šla na letiště, tam byste si někde olízla papírek nebo plivla do zkumavky a zatímco byste si dávala kávu nebo procházela bezpečnostní kontrolou, tak by někdy probíhala tata analýza a při vstupu do letadla by tam svítilo buď zelené světlo nebo takové červené, které te%d vidí před sebou, které říká, že jsme On Air, tak by svítilo a ukázal vám, jestli smíte nebo nesmíte nastoupit, čili by bylo jasné, jestli v tu chvíli, když se ten test dělá, ne včera nebo předevčírem, ale v tu chvíli jestli jste pozitivní nebo ne, což by umožnilo návrat k životu, tak jak jsme ho znali v únoru tohohle roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych se zastavila krátce u dovolených, pořád ještě lidé cestují, ale mnozí i zvažují, jestli vůbec odletět, jestli se jakému riziku se vystavují a zajímavé je také, že zatímco pro některé státy jsou některé země rizikové a není možné tam odletět třeba na dovolenou nebo po návratu musíte do karantény, tak mnohé země zase jsou pro jiné státy volné, třeba z Německa můžete odletět do Turecka na dovolenou, odtud to není možné, Italové testují povinně všechny lidi, kteří se vrátí ze čtyř zemí, z Malty, z Chorvatska, ze Španělska. Na čtvrtou si teď rychle nevzpomenu, Řecko, promiňte a u nás je Chorvatsko zatím jaksi volné, přístupné.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Tohle je pro mě zklamání, musím říct, protože virus nezná hranice, jak jsme zjistili už dávno a u HIV jsme si to ověřil úplně přesně. Evropská unie je podle mého názoru obrovská hodnota, veliká věc, která nejenom nám zjednodušuje život, ale, ale dává nám bezpečnost a prosperitu. Je pro mě velkým zklamáním a není to chyba Evropské unie, je to chyba národních států, kteří tuto kompetenci Evropské unii nesvěřili, že nemáme společnou politiku proti Covidu. Každej stát si to řeší po svém, jsou tam bezpochyby politická, politické a ekonomické úvahy, pro Čechy zastavit v době prázdnin cesty do Chorvatska, by bylo asi politicky neúnosné, pro Italy je to jednodušší, protože mají svoje moře, kde se můžou koupat, čili to jsou úvahy, který na jednu stranu rozumím a dávají smysl, na druhou stranu, je, je velmi nepříjemné, že v tom, v tom našem společném evropském domě, který já osobně chápu jako svojí rozšířenou domovinu, takže nemáme společnou politiku a je to krátkozraké, myslím si, že ve většině evropských zemí je ta situace tak podobná, že to moc nedává smysl, že bychom mohli mít opravdu ty hranice propustné, v rámci Evropské unie úplně jednoduše, neděje se to a je to podle mě chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak podle vás, pane Konvalinko, zabránit novému logdownu, tedy k opětovnému uzavření, tak jak jsme prožili na jaře, kdy ona, řekněme, pomyslná čára, kde nebo kdy ta preventivní opatření v  nejlepší víře eliminovat infekci, její šíření začínají přinášet už více škody než užitku.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Tohle je otázka pro ekonoma a politika, tady ty věci nemohou a nesmějí rozhodovat, já bych řekl, že je velmi důležité, že, že se politická rozhodnutí nesou, nesou odpovědnost politici, které jsme si kvůli tomu zvolili, epidemiologové, lékaři, biochemici, mohou a musí radit a dávat svojí expertízu, ale rozhodnutí je na politicích, to je velmi důležité, já si myslím, že pro opravdu nějaká krizová opatření je tady, by tady vznikla situace a já nevěřím, že k ní dojde, kdyby opravdu došlo k tomu, že nebudeme mít spousty nakažených, ale budeme mít spousty nemocných, kteří by zahltili zdravotní systém a měli bychom lidi, kteří by umírali na těch jipkách a neměli bysme dost lůžek s intenzivní péči, to byl, to byla největší obava v února a březnu, jak si vzpomenete, to byl stav, ke kterému došlo v Lombardii a na některých jiných částech světa a k tomu, abychom tomu zabránil, tak se nasadil ten logdown v únoru a březnu, což bylo pravděpodobně správně. Teď se tomu podle mě můžeme snad vyhnout, zaprvé intenzivním testováním a trasováním, hledáním kontaktů lidí, kteří jsou, kteří jsou nakažení, některými úplně základními hygienickými postupy a já tady na jeden podzim bych ty roušky prostě vydržel v hromadných prostředcích, dopravních a a možná při větší shromážděních lidí, tohle by mělo stačit na to, aby k tomu, aby ten logdown, to úplné zavření celé země a ekonomiky, aby nebyl nutný, protože samozřejmě ten s sebou nese obrovské náklady, včetně zdravotních, čili lidé budou umírat v každém případě, buď na ten covid nebo na skutečnost, že budou zavření doma a budou deprimovaní, budou mít psychické potíže, budou se bát jít k lékaři a umřou na banální chorobu nebo nepůjdou na preventivní vyšetření a rozjede se jim nádorová choroba, na kterou zemřou za půl roku, tohle jsou nebezpečí, na která lékaři upozorňují a v tomhle tom mají samozřejmě pravdu, čili k tomu logdownu bychom se měli skoro za každou cenu vyhnout a myslím, že můžeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
jak tedy těmi opatřením?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Testováním za prvé a toto si myslím jako, jako molekulární biolog bych tady to rád zdůraznil, že musíme vědět, jaká ta situace je a za druhé těmitěmi vlastně jednoduchými opatřeními hygienické povahy, to znamená tady máte dezinfekční roztok, když jsme sem přišli, máme roušky, když jsem jel metrem, tak jsem si jí rád vzal tu roušku, nějak mě to neomezuje, Asijci to dělají celá léta a normálně žijou, na druhou stranu nemyslím si, že je rozumné měřit teploty, což se mi teda taky stalo, když jsem přicházel do Vinohradské do Římské 13, to nedává smysl, stejnak to měření není, není dost přesný a člověk může být snadno silně infekční, když nemá teplotu, takže některá opatření jaksi smysl nedávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To doporučují epidemiologové.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Omlouvám se za tu kritiku, myslím, že většina epidemiologů by se mnou souhlasila, že to smysl nedává. Ale je třeba ta inteligentní opatření, která mají efekt a přitom lidi neomezují, nebrání, nejenom ekonomice, ale i životu, my musíme žít, paní Senková, my musíme se potkávat a poslouchat muziku a povídat si a milovat se, to všechno musíme dělat, protože jinak ten život nestojí za to, aby byl žit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme vlastně k dispozici to, co jsme měli na začátku, roušky, distanc, odstup, rozestupy, mytí rukou, dezinfekce.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Máme lepší diagnostické možnosti, citlivější a lépe připravené a, a to je podstatné, máme a to je taky jeden z důvodů, proč máme pravděpodobně jeden z důležitých důvodů, proč máme o tolik méně obětí je, že lékaři vypracovali metody, aniž by zatím měli velmi účinné léky, ale máme některé omezeně účinné léky, včetně toho remdesiviru Tomáše Cihláře a jeho spolupracovníků. Máme dexametazon, který se ověřil jako účinná, účinný prostředek u těch velmi těžkých případů a hlavně máme postupy nebo lékaři mají postupy, jak zacházet s těmi těžce nemocnými, jakjak je udržet při životě, což jeden z důležitých důvodů, proč těch obětí není tolik a hlavně pracuje se a to je pro mě úplně fascinující, jak intenzivně a účinně úspěšně se pracuje na vývoji vakcíny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve vysílání je prorektor Univerzity Karlovy a šéf výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Bude pane Konvalinko, tím průlomem tedy nalezení vakcíny, Italové už začali testovat na prvních dobrovolnících, první vakcínu ohlásili Rusové před několika dny.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Já vás nerad opravdu, nedělám to často a nedělám to rád, úplně první vakcínu ohlásili Číňani už v červnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, myslela jsem teď úplně ty poslední zprávy.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Ano, je to a myslím, že to je podobný případ jako u  ruské vakcíny je to podle mého názoru zcela politická akce, kdy ty velké země chtěly se prostě ukázat sílu své vědy a schopnosti své organizace tím, že vyhráli závod, čili Číňani v době, kdy měli ukončené klinické testy první, teprve prvního stupně, tak ohlásili schválení  vakcíny a začali jí testovat na na, vojácích. Rusové jsou teď v podobném stadiu, ukončili první stadium testování a podle mě z politických důvodů ohlásili, že ta vakcína je schválena k použití. Rozumějte mi dobře, já dobře znám sílu ruské vědy a konkrétně u  vakcinologie Rusové jsou vynikající, ten ústav, který na tom pracoval, Gamalejův ústav v Moskvě je opravdu vynikající, tam jsou lidé, kteří mají zkušenosti, čili já nepochybuju o tom, že mají kapacitu a schopnosti Radkovi účinnou vakcínu udělali, ale v tuhle chvíli ten preparát prostě není dost otestovaný a nemůže být dost otestovaný na to, aby byl opravdu plnohodnotně schválen, čili to je důvod, proč říkám, že to je politické gesto, ale jinak oni postupují vlastně podobným způsobem, jako celá řada velkých farmaceutických firem na západě, to znamená velmi zajímavým způsobem, že vezmou virus, který normálně způsobuje jenom banální onemocnění, geneticky ho upraví tak, aby byl stoprocentně nepatogenní a vloží do něj genetickou informaci toho koronaviru, takže ten virus, adenovirus se jmenuje nebo mnoho subtypů, tak se použije, vlastně vás infikuje ten adenovirus, který je takový nosič, který s sebou nese genetickou informaci toho koronaviru a vytvoří proti protilátkovou a buněčnou imunitní odpověď proti tomu koronavirovému proteinu a tím pádem z jste vlastně imunizován umělým geneticky upraveným virem, který u vás vyvolá protilátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to teď jako laik se ptám, testování té buněčné imunity?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Ten, ta vakcína pokud bude správná, na tom si myslím většina imunologů shoduje, potřebuje povzbudit, nejenom tu protilátkovou imunitu, čili, čili výrobu protilátek, které budou ten virus neutralizovat, pokud ho dostanete, ale současně vyškolí t-lymfocyty, to jsou ty součást těch bílých krvinek, které, jak se děti učí ve škole, útočí proti patogenům, aby ten koronavirus rozeznali jako nebezpečný patogen a zlikvidovali ho anebo přesněji řečeno, buňky, které jsou tím koronavirem nakaženy a když to ta vakcína udělá obojí současně, tak je to ideální preparát, který by opravdu měl chránit ty očkované lidi velmi účinně, zatím podle všeho my máme, nevím jestli k dnešnímu dni, minulý týden jsem se na to díval měli, měli jsme 32 různých kandidátních vakcín, v různém stadiu klinického testování po celém světě, z nichž několik bylo opravdu asi 6 bylo velmi, velmi pokročilém stadiu, čili myslím, že jsme o tom dokonce mluvili na jaře a já jsem byl trochu skeptický a měl jsem pocit, že ta vakcína bude nejdřív na konci příštího roku, spíš až v roce 2022 nebo 3, teď to vypadá mnohem lépe a musím říct, že to úsilí, kapacita, finanční prostředky, které jsou do toho investovány, jsou fascinující a myslím, že je velmi slušná šance, že buď na konci tohohle roku nebo už brzo na začátku příštího budeme mít vakcínu, která současně bude dostupná pro desítky milionů lidí, takže to vypadá mnohem optimističtější, než to vypadalo na jaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to závod s časem?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Je to závod s časem hlavně proto, jak to vypadá teď podle těch čísel, ta, ten problém není tak úplně, že by tady umírali lidé, lidé po milionech, ačkoliv těch obětí máme prokázaných 800 000 a když se díváte na to čemu, říká Access Wade, nadbytečná úmrtí. Tak je zcela jasně vidět, že prostě umírá více lidí, než, než umíralo na infekční choroby, než umíralo kdykoliv v této době v posledních desetiletích, prostě není to chřipka. Ve Švédsku mají 6000 obětí a je to největší úmrtnost od hladomoru devatenáctého století, v zemích jako je Peru, Brazílie, Ekvádor, to jsou dokonce násobky běžné úmrtnosti, čili máme, tedy více než 1 000 000 lidí, kteří by bývali nemuseli zemřít, ale zemřeli, jedná se o vážný problém, nicméně to, o co jde tady u té vakcíny primárně jde, abychom se mohli vrátit k normálnímu životu, abychom se přestali bát, létat do Turecka nebo do Chorvatska, abychom se přestali bát si povídat a jezdit metrem a chodit, chodit do hospody, abychom mohli začít žít, protože se vrátí ta důvěra, ten příklad Švédska totiž velmi jasně ukázal, že dokonce, i když lidé nemají zakázáno, chodit restaurací, je zakázáno se shromažďovat, tak to stejně nedělají, protože se bojí a ta ekonomika ve Švédsku šla dolů velmi podobně jako ve zbytku Evropy, protože ten strach, obavy, oprávněné obavy lidí z té infekce jsou vlastně ekonomický a sociální faktor podobně silný jako ten virus sám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme mé mít zájem o tu vakcínu?

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
No já jo, já určitě ano, pevně doufám, že velká část našich spoluobčanů taky, rozhodně ty ohrožené skupiny obyvatel a tohle je taky věc, kde, ze které jsem trochu nervózní, protože myslím, že bychom měli informovat lidi o tom, že vakcíny jsou důležitý nástroj, možná nejdůležitější nástroj, který vůbec medicína má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba proti chřipce je, ta proočkovanost je velmi nízká.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Což je podle mě velká chyba, moji kolegové infektologové z Bulovky o tom neustále mluví, lékaři, které znám a kteří jsou zkušení v tomto oboru, si svoje prarodiče, rodiče nechávají očkovat, protože chřipka opravdu zabíjí každý rok 2000 lidí odhadem a a je to do značné míry zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Jan Konvalinka, biochemik a molekulární biolog, prorektor Univerzity Karlovy, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den.

Jan KONVALINKA, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum
Děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na slyšenou se těší Zita Senková, mým zítřejším hostem v Jak to vidí bude hudebník, dirigent Václav Lux, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser