Přepis: Jak to vidí Jakub Kynčl – 15. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Letní speciál dnes provoní cedrové dřevo, koření i káva. Řeč bude ale o soužití různých etnik a vyznání i o válečných jizvách Libanonu. Povídat o něm přišel Jakub Kynčl, fotograf, reportér, vedoucí rubriky cestování na Novinkách.cz. Dobrý den, vítejte.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Krásné dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za čím vším se, Jakube, vypravit do Libanonu?

Čtěte také

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Tak pokud míříte do Libanonu poprvé, tak určitě vás budou zajímat krásy Bejrútu i to, co tam zanechala válka, což je nedílná součást. Vyráží se do okolních vinic, vyráží se na staré fénické památky, ale také na římské památky, které se nachází poměrně blízko syrské hranice. Ale i tak v dnešní době stojí za to se tam podívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nerušený poslech. Cestování vás často nechá neschopné slova, pak vás však promění ve vypravěče. Tento citát muže jménem Ibn Battuta jste, Jakube Kynčle napsal na váš facebookový profil 5. června. Tak nám vyprávějte o Libanonu. Co vás tam zavedlo? Čím vás okouzlila tato země?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že když jsem vyrážel do Libanonu, jeli jsme tam ve 2 lidech, tak představy, co aktuálně čekat, byly hodně nejasné. Ta země se mění, mění se každým rokem. Čím dále se nachází vlastně od uběhlých válečných konfliktů, tím se blíží naší západní civilizaci tak, jak ji známe dnes. Ale stále ten počet turistů, který tam jezdil každoročně kolem let 2003, 2004 je ještě dnes výrazně nižší. To znamená, že my teďko, naše generace znovuobjevuje to, co už naši rodiče dávno znali a objevuje to za daleko příjemnějších podmínek v tom smyslu, že se tam netlačí, mají volno, místní se k nim chovají ještě daleko příjemněji, protože si těch turistů v dnešní době opravdu váží. A jestli někde člověk opravdu cítí lidskost z místních, tak je to aktuálně v Libanonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přiznám se, že jsem tam byla naposled v roce 2003 a tehdy nám vlastně ukazovali krásy Libanonu, protože, jak jste řekl, ta země má opravdu mnohé co nabídnout. Začala se postupně, velmi opatrně otevírat turistům. Pak přišlo zase zhoršení, atentáty a tak dále. Myslím, že je to rok a půl, kdy městem naposledy otřásly.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Bylo to nějak v zimě 2016, někdy v lednu, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam tedy jaká situace, co se týče bezpečnosti?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ono můžete říkat, že ta situace je skvělá a potom budete mít zrovna smůlu, že se naskytnete ve špatnou chvíli na špatným místě, což se v dnešní době bohužel může stát stejně tak v Paříži nebo v Praze. Co se týče normálního každodenního života, toho ruchu, nepostřehnete tam absolutně nic. V Bejrútu je krásná promenáda, kolem který chodějí opravdu stovky lidí se procházet, jak romanticky chodí páry v Řecku, takže tam byste těžko hledali jakýkoliv rozdíl. Samozřejmě, když potom poodstoupíte pár stovek metrů trošku do centra toho Bejrútu, tak tam už si můžete povšimnout nějakých těch šrámů, který tam opravdu ta válka zanechala. Musím říct, že pro měl byl Bejrút strašně kuriózní tím, že vedle hypermoderních nákupních center, vedle věžáků, krásných rezidenčních budov, který opravdu by zastínily většinu těch, co se staví v Praze, najdete domy rozstřílený z války, který zůstaly netknutý tak, jak opravdu na konci války skočily. A vlastně oni je v tuhle chvíli ani přestavovat nechtějí, protože pro ně to je memento toho, co se tehdy dělo a naschvál je tam nechávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jsou tam patrné ty válečné jizvy záměrně.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Patrné určitě jsou a podle mě záměrně, protože jsou budovy, který více méně chcete nechat pro vaše potomky, aby viděli, co se dělo a aby to bylo snazší trošku přiblížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste popsal podle toho, co jste zažil, prožil, nebyla to vaše první návštěva této země, ty nálady, které tam panují, co se týče vůbec celkové situace. Libanon sousedí s Izraelem, se Sýrií, přijal také ohromné množství, což se možná ani neví, syrských válečných uprchlíků.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Syrských, palestinských je tam stále taky hodně. Ono paradoxně jakoby čísla Spojených národů hovoří o nějakým milionu a půl, slabých 2 milionech možná těch uprchlíků aktuálně. Vzhledem k tomu, že celkově obyvatel je tam necelých 6 milionů v tý zemi a sami teda Libanonci mluví o tom, že ta čísla jsou hodně podceněná, že těch uprchlíků je tam ještě výrazně víc, tak je možný, že tam jsou skoro jedna ku jedný v tom poměru. Takže je to opravdu obrovský ekonomický záběr pro tu zemi, která ho moc nemůže zvládat. Já bych jenom připomněl, že Libanon je vlastně nejmenší zemí v Asii na pevnině vůbec. Takže ono opravdu pro takhle malinkou zemi pojmout takovýhle množství není vůbec jednoduchý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá, funguje soužití různých národností, etnik a také lidí různého vyznání? Jsou tam nejenom sunité, šíité, jsou tam křesťané, vedle mešity kostel, ale celá řada dalších denominaci náboženských.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Tady se nedá asi jakoby to posuzovat na tý bázi, kterou vnímá turista, protože za tu chvilinku, co tam člověk je, tak těžko vidí nějaký konflikt nebo něco takovýho, ale zajímavý je všímat si, jak se hýbete po té zemi na sever, na jih, že jste v hlavním městě, že opravdu ta etnika se hodně mění v závislosti na tom, v jaký tý části země jste. A je to vlastně i Bejrút sám, který se dříve rozděloval poměrně přísně na ten západní a východní, kde v západním žili spíše muslimové, ve východním křesťané, tak ono do určité míry tady to platí ještě i dneska, že opravdu v té východní části žije stále více křesťanů a v té západní stále více muslimů, že tady to se ještě jako úplně nesmazalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, liší se život v Libanonu od jiných arabských muslimských zemí?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Musím říct, že já jsem tam strašně moc pozoroval francouzské vlivy. Nemusí to být jenom na jménech prodavačů, na tom, že menu je vždycky napsané ve francouzštině často.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně, promiňte, Bejrútu se říkalo Paříž Blízkého východu.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
To už asi pár let to je zpět, ale musím říct, že z hlediska evropskýho turisty je tady ta země daleko bližší Evropě, než je třeba sever Afriky. Musím říct, že opravdu cítíte se tam v mnoha chvílích zejména v těch pobřežních městech, v těch starších, jako je Biblos, Batrun, se cítíte kolikrát jako v Evropě, kdybyste byli někde na riviéře. Takže musím říct, že pro člověka neznalého arabských kultur je tohle takový příjemný vstup, taková, řekněme, vstupní brána i pro ty další země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mísí se tam tedy ta, řekněme, evropská kultura s tou arabskou?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Určitě, určitě a je to poměrně příjemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Libanonu vypráví Jakub Kynčl, fotograf, reportér. Bejrút, pojďme si o něm chvilku povídat. Libanonská metropole, jak na vás zapůsobila? Už jste se zmínil o té pobřežní promenádě, která je asi jedním z takových těch center toho běžného života.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že vlastně první můj kontakt vlastně s Bejrútem proběhl ve 2 hodiny v noci, což bylo velmi zajímavý projet z toho letiště čistě do hotelu a sledovat to noční centrum. Ona je ta noc poměrně milosrdná v tom, že ukrývá mnohé nehezké věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ochladí se?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Konečně se tam také trochu ochladí. Nicméně já jsem se teď díval na předpověď počasí a celý týden tam má být krásně, 29 v tuhle dobu. Takže ono je to poměrně příjemný, slunečno celou dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes den teda.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ano, přes den. V noci to klesá někam ke 20 stupňům. Takže na druhou stranu teplota pro Čecha na léto zcela ideální. Na objevování památek je to trošku teplejší. Ale zpátky k hlavnímu městu. Já musím říct, že mě hrozně překvapilo, když jsem se probudil v hotelu někdy po 7. ráno, podíval jsem se z okna a právě před oknem jsem měl rozstřílenou budovu. Já jsem se později dozvěděl, že vlastně byl hotel Holiday in, kde bylo jedno z nejvíce proslulých míst ohledně té války, kde opravdu se shazovali lidé z 20. patra a ta historie té budovy je opravdu hodně temná. Teďko tam aktuálně sídlí armáda, takže tam mají nějaká vojenská vozidla, stále je vlastně ta budova chráněná. Takže ono jakoby i kdybyste se tomu snažili vyhnout, chodili jenom po těch nejmodernějších budovách Bejrútu, tak stejně tohle tam uvidíte vždycky. To je důvod, proč já navíc sám říkám, že to není úplně ideální destinace v tuhle chvíli pro rodiny s dětmi, ale je to více méně pro mladší, případně pro trošku dobrodružnější, kteří chtějí vidět, jak to tam aktuálně vypadalo, protože jsou místa, kam stále ještě děti spíše nevezmete, ale to město má hrozně moc co nabídnout a snaží se opravdu přiblížit se Evropě tím, jak moderně se všechno vystavuje. Ukazují, že opravdu mají architekty, krásné obchody, na které tam narazíte, které by mohly konkurovat všem, na které narazíte ve Francii. Ale stopy války tam jsou stále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem toto téma, občanská válka, která si vyžádala asi těch 150 tisíc lidských životů, je to tabu v konverzaci s místními, nebo naopak chtějí o tom hovořit?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že paradoxně oni zavádí řeč na toto téma sami. Více méně nechci říct, že si vás proklepávají a sondují, jestli vlastně o tom vůbec něco víte, jestli to má cenu se s váma o tom bavit, ale pravdou je, že místní jsou velmi dobře informovaní nejenom ohledně své historie a ohledně historie svých sousedů. Oni ne nadarmo říkali vlastně, že pokud mě bude vždycky zajímat, jaká je aktuální situace v Libanonu, tak ať se podívám na aktuální situaci v Izraeli, na aktuální situaci v Sýrii a vydělím si jí 2 a taková bude aktuální situace v Libanonu. Takže oni opravdu mají velmi dobře přehled o tom, co se děje v regionu, jaké tam jsou historické souvztažnosti, proč se co a jak stalo. Takže musím říct, že když člověk není aspoň základně vybavený znalostma z té historie, tak poměrně s nejobyčejnějšími místními může v té konverzaci plavat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dominanty má Bejrút, libanonská metropole? Kromě již zmíněné teda promenády.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že na mě hodně zapůsobila americká univerzita v Bejrútu, která opravdu, je to jedno z mála takových míst klidu. Přece jenom Bejrút má kolem 2 milionů obyvatel, jestli se nepletu a těch parčíků je tam velmi poskrovnu nebo míst, kam byste se šli schovat. A americká univerzita vyjma toho, že to je krásná budova sama o sobě lemovaná palmami, tak nabízí krásný park, kam opravdu se chodí odpočinout. Zajímavost je, že když tam chcete jít dovnitř, tak musíte odevzdat svůj pas na vstupu, aby oni měli jistotu, že opravdu tam nebudete vyvádět žádné nepřístojnosti a že je všechno v pořádku z hlediska bezpečnosti. Projdete rámem a následně se opravdu dostanete do jinýho světa v rámci toho samotného města. Tak to musím říct, že ta americká univerzita je hodně zajímavá a hodně turistů tam jakoby míří jako na jeden z prvních cílů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodinová věž, pamatuji si také v centru a kolem Hvězdicové náměstí.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ano, ano, to je jedna z těch turisticky jakoby, řekněme, nejproslulejších lokalit, ono musím říct, že už poměrně v Bejrútu funguje hodně, řekněme, místních cestovních kanceláří, agentur anebo i nadšenců, kteří prostě vás provedou po tom nejzajímavějším a zároveň vlastně na každém místě vám říkají kousek té historie spojené s tím daným kouskem města. To samotné centrum, ať už to je Mírové náměstí, je to poměrně ně malým prostoru. To znamená, že když máte s sebou mapu a jenom maličko jste se dopředu připravili, tak je otázka 2 hodin všechno obejít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Holubí skály také jsou jednou z atrakcí.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Tam už se projdete trošku dál, to, řekněme, od toho centra jsou nějaký 4 kilometry určitě. Zajímavostí je, že když půjdete právě po té promenádě z centra směrem k Holubím skalám, tak projdete kolem nejstaršího zábavního parku, který se vůbec v Bejrútu nachází. Ten mimochodem pamatuje už tu občanskou válku v letech 75-90. Na těch atrakcích to je do značné míry vidět. Ale myslím si, že když překonáte ten strach a půjdete na to jejich ruské kolo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zkusil jste něco?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ano, zkusil jsem. Musím říct, že to ruský kolo byl zážitek, na který se nezapomíná ve všech ohledech. Tak nejenom, že se vám dostane teda hezkého výhledu do okolí, ale právě se podíváte z dálky na ty Holubí skály a musím říct, že Holubí skály jsou taky další takovej závan klidu a pohody, který v tom Bejrútu dříve byl, protože to je místo obklopené krásným restauracemi. Lidé si tam jenom chodí sedat, povídat si, vyráží na loďkách okolo. Musím říct, že tam je ta chvíle, kdy si ještě říkáte, že tady je všechno v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké je okolí Bejrútu, co se týče zajímavostí nebo přírodních krás?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že co mě oslovilo asi nejvíc, a v tomhle tom budu zajedno s masovým turismem, tak je tam zhruba nějakých 17, 18 kilometrů na severozápad se nachází jeskyně Džáita, což je obrovský jeskynní systém jakoby tvořený ze 2 částí, který je opravdu největší v regionu. Navíc tady ta atrakce sama o sobě je hodnocená jako jedna z nejlepších vůbec nejenom v zemi, ale právě na Blízkým východě. Takže to je něco, na co si opravdu turista by měl nechat aspoň 3 hodiny. Spodní část, ta se projíždí jenom na loďce. Kdo zná Punkevní jeskyně, tak si může představit něco podobnýho, jenom v trošku větším měřítku. A vlastně ten největší úžas si může nechat do tý vrchní části, kdy opravdu se dostane do míst, kde ta hala je vysoká až 120 metrů. Navíc se tam nachází největší stalaktit na světě. A musím říct, že tam se vyplatí si přivstat a jít dovnitř jako jeden z prvních, protože přece jenom navštíví to místo nějakých 280 tisíc lidí ročně a naštěstí Libanonci jsou v určitým ohledu malinko líní, takže když si přivstanete, tak máte nad nima značně navrch a když tam opravdu přijdete hned po otevření a ta máte to sami pro sebe, tak je to něco neskutečnýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se říká, že si člověk nahoře zalyžuje a když sjede dolů, tak jde do plavek a vykoupe se v moři.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ono to není tak daleko od pravdy. Já musím říct, že já jsem tam vlastně byl koncem, já jsem tam byl přes Velikonoce, což ještě mi umožňovalo právě vidět sníh nad cedrovými háji a musím říct, že ve chvíli, kdy jsem zjistil, že ČSA otevírají přímou linku přímo do Bejrútu, tak jsem si okamžitě hledal, co se všechno dá dělat. A právě jsem si našel, že až do konce dubna se dá lyžovat na těch horách. Takže v ten moment jsem zjišťoval, jestli tam opravdu nad těmi cedrovými hájemi ještě sníh bude a musím říct, že mě překvapilo, když jsme opravdu z toho Bejrútu, kde bylo 20, 23 stupňů, krásná teplota na objevování, vyrazili do těch hor, tak tam se to opravdu limitně blížilo nule a všude ty horský vrcholky okolo ještě byly bílý. Tak tam jsem si říkal, že jsem možná ty přípravy maličko podcenil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S Jakubem Kynčlem, novinářem a fotografem putujeme Libanonem a nezmínit se o kulinářském aspektu této země, to by byl opravdu hřích. Pověstné libanonské předkrmy, takzvané meze. Bezesporu jste ochutnal.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že za nějakých 5,5 dne jsem přibral skoro 3 kila a přitom jejich kuchyně není těžká. Vlastně ty předkrmy, které jste zmínila, ty většinou jsou zeleninové, jsou lehké. Jenomže když vám jich naservírují 20, tak postupně se nasytíte docela rychle. Musím říct, že v tomhle směru je to maličko podobný s tou kyperskou kuchyní, kde ty meze také fungují. Oni používají štědře olivový olej, zeleninu, z masa vlastně všude na každým rohu narazíte na šauarmu, která tam, musím říct, že to je jídlo, který znám samozřejmě z Český republiky, znám to z mnoha okolních zemí jako fast food, tam to je povýšený úplně na jinou úroveň, tam je to maso úžasně chutný. Oni samozřejmě tím, že k tomu servírují všude humus, arabský chléb, všechno, tam je to plnohodnotný chod. A co mi tam přišlo ještě moc zajímavý, je, že právě tohle jídlo se cenově neskutečně liší. Když si ho objednáte v tý nejtypičtější restauraci v Bejrútu, tak počítejte s tím, že si, a to není, podotýkám, žádná luxusní, je to takový lepší fast food, kam chodí i místní, tak za něj zaplatíte, za obrovskou porci, kterou ani nesníte, zaplatíte kolem 220, 240 korun, což není zas tak levný, jak by možná leckdo čekal v této zemi. Na druhou stranu, když vyrazíte mimo město, když se přiblížíte spíš k těm historickým památkám, tak tam není problém to samé jídlo koupit za 80 korun. Takže opravdu v tomhle směru je zajímavý si uvědomit, že ten Bejrút je cenově trochu jinde. Na druhou stranu z hlediska toho gastronomickýho vyžití toho nabízí taky daleko víc než jenom šauarmu /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také štědře sladí. Asi jako všichni Arabové.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Cukr není jakoby to jediný, co tam vlastně hodně užívají. Med je, zejména, myslím, že v posledních letech tam zažívá obrovskou renesanci. Já musím říct, že jsem se tam dokonce setkal s jedním člověkem, který začal provozovat kočovné úly. To znamená, že vlastně ty úly, pohybuje s nimi po zemi, tam, kde aktuálně zrovna něco kvete a vytváří jednodruhové medy vlastně z různých míst Libanonu. A musím říct, že to provedení, jakým to dělá nejenom ten design lahví a to, jak si s tím hraje až do posledního bodu, je neskutečný. Musím říct, že mě až zarazilo, že v zemi, o který pomalu mnoho Čechů neslyšelo, špatně by jí zařazovali na mapě, ta produkce těch opravdu gastronomických lahůdek, a musím říct, že v tomhle případě ten med opravdu lahůdkou je, je na hodně vysoký úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi bychom měli k tomu připočíst také vína libanonská.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
To byla první věc, která mě překvapila, když jsem zjistil, kolik vlastně se mnou v letadle sedí Čechů, který směřují do Libanonu, že ta linka není jenom na vození Libanonců sem. A velmi záhy jsem zjistil, že naprostá většina těch Čechů, kteří tam cestují, tak tam míří právě za vínem. A v tuhle chvíli, když se člověk podívá, jakej typ cestdo Libanonu prosperuje, funguje, tak to jsou právě cesty vysloveně zaměřený na víno. To znamená, že ty turisti každý den zastaví na 1 vinici, tam si všechno ochutnají, projdou si ty vinice a okrajově samozřejmě navštíví i nějaký ty hlavní turistický šlágry, památky v případě, že tam ještě nebyli. Ale to víno je neskutečný lákadlo a musím říct, že samozřejmě nedá se tam být neochutnat. A jejich červená vína jsou opravdu proslulá a v tomhle ohledu překvapilo mě, že za 200 korun v supermarketu seženete takové víno, že tady byste i za 500 korun jásali, že jste něco takového objevila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se podíval samozřejmě také mimo libanonskou metropoli. Země je opravdu protkána nejrůznějšími památkami. Kam jste se podíval?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já jsem se díval samozřejmě na ta staré fénická města Biblos, Batrun, což jsou opravdu města, která mají víc než 5titisíciletou historii soustavného obývání, což z nich opravdu dělá jedny z nejdéle obydlených měst na světě. Ale jako fotografa mě samozřejmě zajímaly trošku takové ty fotogenické historické cíle, to znamená, že města Anjar a Baalbek byly tím, co jsem si samozřejmě jako první našel, protože to je něco, co člověk nesmí minout. A ten Anjar, hodně lidí jakoby varovalo, pozor, je to 4 kilometry od syrské hranice. Já musím říct, že kdybyste tam cestou vlastně neviděli kolem silnic ty uprchlický tábory a stany, tak byste to žádným způsobem, samozřejmě na tý turistický síti, která je v UNESCO, nezaregistrovali. Co se týče Baalbeku, tam samozřejmě zase je v údolí Beka, které se nechvalně zapsalo do českých myslí tím únosem vlastně Čechů, ale musím říct, že mě překvapilo, že hodně místní tady ten případ velmi dobře zná a konkrétně i řidič, který nás na to místo vezl, tak já jsem se ho ptal, jestli to je bezpečné, zajímalo, jaká je aktuální situace. A on říkal, tak vy jste Češi, tak asi víte, jak to tady vypadá. A já říkám, takže jako špatně? A on říká: no, ne, samozřejmě, že ten únos, který nastal, to vůbec co dělat s bezpečnostní situací tady, v tomhle ohledu je to tady 100procentně bezpečný. Proč se ten únos, to snad všichni v Český republice víte nebo aspoň my tady ano. Tak v ten moment si člověk říkal, aha, tak možná jsou informovaní lépe než my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkal jste se jako turista vlastně s nějakými bezpečnostními opatřeními, kontrolami jako v některých zemích Maghrebu?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Ano, ale musím říct, že to bylo trošku dané tím, že jsem tam byl právě přes Velikonoce, který určitě byly vyhodnoceny jako určité bezpečnostní riziko. Takže právě, když jsme se blížili k tomu starověkému městu Baalbek, tak ona se od něj přibližně 2 kilometry nachází jedno z nejsvatějších míst šíitů. Je to vlastně mešita zeleno-alabastrově svítící do dálky a ona je to koneckonců mešita, kterou se Islámský stát před nějakými 2, 3 lety pokusil vyhodit do povětří, takže tam opravdu ty bezpečnostní opatření byly, že člověk nesměl ani z projíždějícího auta ji fotit a tam bylo jako i tím doporučeno jako na jediným místě, tady opravdu dodržuj nefocení ani se tam moc nedívej. Tam opravdu jakoby těch 30 vojáků to střežilo, tak tam bylo vidět, že ještě ty obavy z nějakýho bezpečnostního rizika určitě panují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo tady Velikonoce. Jak mimochodem probíhala tehdy ta atmosféra? Protože v zemi žije také značné množství křesťanů.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že jsem přesně na to pondělí byl ve městě Batrún, který, právě jeho velká část nebo, ono je převážně křesťanské, takže tam ty tradice, nechci říct, že jsou stejné jako v České republice, ale jsou velmi podobné. Takže například před kostelem, kde byli všichni na modlitbě, byli mladí chlapci, který tam měli asi 5 plat nabarvených vajíček. Tak já jsem se ptal samozřejmě jako, jak to tam funguje, jestli to je k tomu, že si jako každý, kdo vyjde z toho kostela, si může vzít vajíčko. Ale tam to funguje jako dětská hra, že ty vajíčka jsou lehce uvařená a vždycky 2 děti, které vyjdou, tak si vezmou každé to 1 vajíčko a ťuknou si je o sebe a to, které se udrželo, tak ten samozřejmě vyhrál a ten, na kterýho se to trošku vykydlo, tak prohrál. Takže tam to trošku přeměnili v jinou zábavu, než to máme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké postavení mají vůbec, jak se daří křesťanům v Libanonu?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já si myslím, že není aktuálně ta situace nijak extrémně odlišná od toho, jak se tam mají muslimové. Tam opravdu ve většině pracovních míst, pracují dohromady, pracují pospolu a nějaká velká segregace tam není. Více méně i ty města jsou často promíchaná a třeba ten Batrún je jednou z výjimek, kde se soustředí to křesťanské obyvatelstvo spíše i historicky než tím, že by to měla za vinu válka. Já si nemyslím, že by tam měli nějaké horší či případně jakékoliv jiné postavení, než mají muslimové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o Byblosu, o Baalbeku. Je ještě celá řada dalších míst, historických památek. Jak o ně pečují Libanonci, o své kulturní dědictví?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Tam musím říct, že jsou takový určité možnosti, jak to vylepšit. Řekněme, že by jich bylo asi hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Diplomatická odpověď.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Já musím říct, že sám jsem v tý pozici, že mě hodně irituje, když někdo památky ničí nebo jakýmkoliv způsobem poškozuje či se k nim nechová dobře. Takže já jsem i sám několikrát okřikoval malý děti, který tam běhaly po těch opravdu tisíce let starých památkách, rodiče je tam neokřiknou, hlídači tam takřka nejsou. Tam opravdu zaplatíte vstupný, abyste se na to naleziště, který je pod patronátem UNESCO, dostali, ale co tam děláte dál, už, nechci říct, že nikoho nezajímá, ale musela byste tam asi dělat hodně velký alotrie, aby si vás někdo všimnul. Tak tam mají určitě ještě velké mezery.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí Libanonci svou budoucnost, Jakube?

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Oni jsou opatrní. Oni už kolikrát doufali a věřili, že je země na vzestupu a kolikrát potom přišla velká facka. Takže oni už si váží, řekněme, každýho roku, který se podaří prožít v relativním klidu. Samozřejmě větří, jaká je situace vedle v Sýrii a trošku věří, že jakmile se plně uklidní, což doufají, že by mohlo být příští, přespříští rok, tak věří, že to může samozřejmě i návratu turistů ve velkém do jejich země. Ale, jak jsem řekl, už byli tolikrát zklamaní, že nechtějí být zklamaní znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního cestovatelského speciálu Jakub Kynčl, fotograf a reportér. Já vám za to děkuji a přeji vám hezké léto.

Jakub KYNČL, fotograf, reportér
--------------------
Děkuji za pozvání, hezké léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra si dopřejeme jednu himalájskou expedici s Markem Holečkem. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.