Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 29. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte. Do jakých témat se dnes pustíme? Například do rodinných klanů v politice, co dělat, když nás dožene minulost i jak překazit kazítka. Marion Le Penová, vnučka zakladatele francouzské Národní fronty Jeane-Marie Le Pen a neteř šéfky strany je prý novou, či spíše vycházející hvězdou této strany. Proč vůbec, pane Krausi, takové přirovnání jaké jsou ambice Marion Le Penové?

Čtěte také

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, bude to asi zajímaví sledovat. Povšiml jsem si, že je hezká, to tak musím říct, politička mladá. Ona má už zajímavou historii, protože je velmi mladá, už před dvouma lety se stala nejmladší členkou parlamentu. No, jinak v tom rodinným klanu je zajímavý to, že tam jsou jisté rozpory. Tatínek to založil tu Národní frontu, pak přišla Marine a teď je vnučka, a on dokonce tedy otec Jean-Maria přepustil tu kandidaturu teď té vnučce, byť, co jsem se tedy dozvěděl nebo jsem se na to díval, tak ta vnučka je vlastně v některých názorech bližší než té Marine Le Pen, než své tetě. Ale ona v tom taky bude asi politická taktika, že ano. To není, je to jedna strana a já se domnívám, že Marine přitlumila poměrně dost názory, tedy teta, svého otce. No, protože samozřejmě jsme viděli výsledek, a ten poslední výsledek byl asi 25 % v těch posledních komunálních volbách, a to je set sakramentsky hodně hlasů, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste naznačil, pane Krausi, tak vztah mezi zakladatelem Le Penem a jeho dcerou Marine je hodně napjatý. On ji dokonce v posledním období označil za zrádkyni a Marine Le Penová, ta otce dokonce vyzvala k odchodu z politiky. Co je tím předmětem toho sporu, v čem se liší vlastně politika nebo směřování to, co chtěl, nebo jak smýšlí Le Pen a ta současná šéfka Národní fronty?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, ono když budeme hodně upřímný, ono je to tak, že ten Jean-Marie Le Pen byl velice radikální a slovo jako xenofobní klidně na něho pasovaly, pasovala. Marine, jestli to tak myslí nebo to tak říká, to nikdy nepoznáme, že jo, od politika, protože vždycky je buď po volbách nebo před volbama. Ona umírnila, umírnila hodně a dokonce můžete vidět takový zvláštní efekt je tam, že v posledních dobách bývaly prezident Sarkozy klidně suverénně převzal některé body Marine Le Pen. Akorát je nazval, ba dokonce v jednu chvíli byl dokonce velice ostrý, říkal: "Nebudeme ještě," mluvil o mešitách, jo, takovým tím tvrdým způsobem. Čili člověk si říká, to je velice zajímavý jak se ty partaje, když jde, tomu Sarkozymu půjde o volby zase, že jo, v budoucnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jde o moc.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak najednou se přebírá program tu odtud, tu odtamtud. A já nevím, to nikdo asi nepozná, zdali Marine Le Pen, ale ty rozpory s tátou, to víte jak to je, všude je něco v každý rodině, že jo, tak proč by politická rodina měla být výjimkou. Pravdou je, že ta strana jde nahoru. Pravdou je, že Marine Le Pen na straně druhé, tedy tetička této mladé dámy jezdí často do Moskvy, na tet a tet s Putinem a další otazník je budoucnost, protože těchto stran tohoto typu, když to hodně zvulgarizujeme, je v Evropě řada, jsou v Anglii, jsou v Holandsku, jsou v Belgii, jsou v Rakousku, a někdo říká pozor na to, aby se nám v tom EU nespojily jednoho dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím oslovuje Národní fronta voliče?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jo, Národní fronta, čím oslovuje voliče, tou klasickou. Když to řeknu zase, nejsem politolog a přesto to povím, vždycky je v tom část, která je pravda. Nikdy to není demagogie, že cokoli by bylo řečeno je falešný, nepřístojný, nepřípustný, nikoliv, nikoliv, nikoliv. Když Francie má problémy se svými předměstími, kde je vandalizace, drogy, nezaměstnaní a tak dále, krádeže, tak samozřejmě se ozvou slova radikální a toto lidi přijmou. Pak je druhá část, to je tak napůl jo, o tu se vždycky ten politický partner dohaduje. A pak je třetí, řekněme, ta už je nepřípustná pro liberály, nazveme-li to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je ten postoj vůči třeba migrantům, protože to je právě jedno z těch velkých témat i ve Francii?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je, mě to dosti jako zajímá, protože jsme tam prožili tolik let a nikdy jsme neměli negativní zážitky. Žili jsme ve Francii mezi sousedy různé barvy pleti a původu, takto to řeknu a všecko dobrý, a u nich jsme nakupovali, a oni byli ti úředníci, oni byli ti lékaři a ten pocit, že třeba je tam já nevím 5 nebo 7 milionů lidí z Blízkého východu, jsme nikdy nepocítili negativně, naopak. A já mám prostě pocit, že v posledních dobách dochází k dvěma aspektům. Přenáší se tam problém z Blízkého východu Palestina - Izrael. Přenáší se do myšlení části té generace, to hraje roli, a je tam něco, co Francie, oni jsou z toho dost zoufalí, sami říkají: "Toto nikdy nebylo, my toto nechcem." Viděla jste to na Charlie Hebdo, co se stalo, ale i na tom Charlie Hebdo se přihodilo něco, co mě zaujalo. Francie se zvedla, šla protestovat kvůli svobodě slova, to bylo naprosto správně. A pak došlo v tom myslím židovském košér krámu k dalším atakům, ba i k mrtvým, a tam už nebyla ta reprezentace vidět, čili tohle je ve Francii nový. Já pamatuju Francii, když byly, moc na to vzpomínám jako model, zhanobeny nějaké hroby v Carpentras, nevím 80. léta, a francouzští politici si vzali trikoloru a mašírovali, šli po Champs-Élysées jako jeden muž bez ohledu na to, kdo byl komunista, levice, pravice, střed a tak dále. To jsem považoval za důležitý šli hájit demokracii, šli dát najevo toto v naší zemi zapustit kořeny. Bude teď na Francii, jak se pod tlakem toho, co prožívá, příchod nových uprchlíků, tak jako EU, jak se s tím vyrovná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K uprchlíkům se ještě určitě dnes dostaneme. Poslední otázka k tomu rodinnému klanu a k Le Penům, že Marion představuje už třetí generaci, jak vůbec vy se, pane Krausi, díváte na tyto rodinné dynastie v politice? Nedávno mimochodem Erik Best, americký novinář tady v Jak to vidí vlastně nevyloučil, že by se třeba mohl stát prezidentem Spojených států již třetí Bush?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Třetí Bush? No, to si pak člověk říká kolik má ještě dětí, jo, protože víte, ono, no, tak příbuzných, ono to v politice existuje, buďme upřímní, jako všude jinde. Já osobně nejsem ani fanouškem toho, té víry, že když je maminka herečka, tatínek herec, dědeček herec, že to čtvrtý koleno je stejně talentovaný, já tomu nevěřím. Ono se to tak jako ty talenty, nelze na to vždy spolehnout. Někdy ano, zcela určitě, někdy ne. A v tý politice mně to přijde, no, tak u těch Bushů je to trošku jiný, neboť to jsou taky velkopodnikatelé, že jo, to je rodina petrolejová původně, a co se týče těch Le Penů, no tak Jean-Marie Le Pen bývalý parašutista, jo, z Alžíru a tak dále, ten nebyl přijatelný mnoha lidem ať se snažil, co se snažil. Ale dávejte pozor, jak, když ta Marine, jeho dcera, už to upraví tu, tyto své politické programy, toto vyjádření a teď k tomu ona říká: "Musíme mít kvóty na přistěhování, jinak už to takzvaně", česky, "neutáhnem." No, a když to opakuje pan bývalý a možná budoucí prezident Sarkozy musíme, totéž jako ona v průklepu takřka jenom jinými slovy, tak já se na to dívám s takovým zvláštním pocitem. Já nemyslím, že to nutně musí být chyba, když lidi z jedné rodiny jdou do politiky. Ono totiž vždycky záleží na každým z nich, než na to křeslo usedne, až na něj usedne, jak se tam zachová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vztahy mezi Německem a Tureckem narušila slova spolkového prezidenta Joachima Gaucka, který vyvražďování Arménů na sklonku Osmanské říše před 100 lety označil za genocidu. Němečtí představitelé se dosud vyhýbali tomuto výrazu s ohledem na vztahy s Tureckem. Asi nemusím připomínat, že ve Spolkové republice žijí minimálně 3 miliony lidí právě s kořeny v Turecku. MYslíte si, pane Krausi, že by to mohlo nějak zásadněji poškodit nebo ovlivnit vztahy mezi Ankarou a Berlínem?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já vám to nepovím, já jenom, když o tom čtu, tak mám takový zvláštní pocit, protože ta aféra trvá nesmírně, nesmírně dlouho. Tu historii už zcela známe, byla v médiích, Osmanská říše a tak dále. Arméni jsou národ v tomto případě osudem nešťastně postiženej, nesmírně. Bylo by dobré taky připomenout, o čem se možná příliš neví, že při těch vražedných akcích se na to dívali mladí němečtí budoucí důstojníci, přišli se tak trošku podívat jak se věci provádí. Je to tragédie, já si myslím, že to hlavní, ten hlavní důvod, když potkáte někoho a hovoříte s ním o tom, tak zjistíte, že vlastně Turecko se obává odškodnění. To slovo jsou peníze. Oni, přitom ale jsem četl teď velice rozumné názory ze stran Arménů, jejich představitelů v Arménii, oni říkají: "Prosím vás, tady jde o odpuštění, tady jde o vyrovnání se s minulostí, nikoli o kšeft." Ale on ten reprezentant asi taky nemluví za všechny a Turci se bojej. Protože podívejme se na to selsky, uplynulo od 20. let spousta let, my všichni žijem v bankovním úrokovém světě, to si můžeme namlouvat co chceme, my mluvíme o zachování živočišných druhů a ekologii a úroky běží, jo takovej je tenhle svět taky, že jo, a na to občas zapomínáme. To si ti Turci asi řekli a toho se nejvíc bojej, protože brutálně řečeno omluva nic nestojí, ba narovná člověku minulost. My to víme tady taky, že jo, máme od sametu 20 let a mnohé z nás by také stačilo, kdyby se podíval do zrcadla a řekl si, no, tak něco jsem dělal špatně a něco jsem napravil, ono to stačí. Někdo to nechce udělat, protože by ztratil tvář. Do jaké míry je to s Turky nevím, ale obávám se, že tam hraje roli tohle to, ty úroky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevyhne se, myslíte, pane Krausi, turecká vláda té náhradě škod? Reparačních požadavků potomků Arménů?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Podívejte, dneska žijem ve světě, kterej každej druhej volá po reparaci, Řekové chtějí reparaci, jeden žasne jak to, že se to od roku 45 včas nevyřešilo? Teď Turci budou mít obavy, že Arméni budou chtít reparace, a je to takový, je to poněkud absurdní, protože, protože to, k čemu došlo, to už stejně nelze vzít zpátky, co se přihodili v Arménům. Je to prostě národ nešťastnej, kterej prostě, jeden z nejstarších křesťanských národů, který to je, je to nesmírně zajímavá etnita, a ono to bylo politicky, co se tam stalo v tý Osmanský říši, že jo, protože oni ti, co vím, oni ti Arméni sympatizovali s Rusy, s carismem v tý době, no, a Turkům se to nelíbilo. ale samozřejmě obratní politici to vždy hodí na to, to bylo politický, ale kdykoliv jsou někde mrtvý a hromadně mrtvý, tak já myslím, že není nutné hovořit jen o ostnatém drátu a o prostě o Osvětimi nebo o Balkánu, kolik už jsme toho zažili, tak v tom vyspělým světě, kterej si v neděli představujeme, když je klid a nemáme noviny, tak to bychom měli dosáhnout nějaký slušnosti, nějakého modelu, ty základní, a to by bylo to přijetí ze strany Turků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že nás nějak dohání minulost, co dělat, pane Krausi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Nás dohání minulost, paní Senková, a ona nás bude dohánět stále, protože samozřejmě všichni žijeme i následné generace, naši mladí lidé den ze dne jdou svou cestu. Ale třeba u nás, já mám taky často pocit, zaplaťpánbůh, my jsme se jaksi nedopustili, no zvěrstva téměř, ale buďme upřímní, teď vyšla kniha pana Padevěta, to je bedekr, který ukazuje fotograficky, vyhrálo to Magnezii Literu, teď je druhý díl, třetí díl, no, a v tom jednom díle jde o, co jsme my Češi někdy. My Češi musím říct prováděli s Němci, jen válka skončila. To jsou ti pseudorevolucionáři a stálo to taky dost utrpení a stálo to dost mrtvých. A je zajímavý, jak v těch oblastech, já to nevím z hlavy přesně, kde k tomu došlo, jak neradi, jak strašně neradi jsou lidi jenom vzpomenout si nato jim dělá potíž. Čili zameťme před vlastním prahem. A já tu jednu knížku mám, teď jsme přinesli druhou, ten pan Padevět udělal ohromnou věc, proto to tak zabralo, on prostě neposuzuje, on jenom sbíral fotografie, kde, kdy, k čemu došlo, dům, ulice, obec, město. A podívejte se, jak to na čtenáře působí, víc než nějaký hluboký studie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednak, když se vracím k tomu, co řekl německý prezident Joachim Gauck, tak ten hovořil nejenom použil to slovo genocida, ale také hovořil o německé spoluodpovědnosti za genocidu Arménů, což je přece jenom něco nového.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, on je tedy pan prezident Gauck, to musíme říci, on je profesí kněz. Je to člověk, který se snaží o věčné vyrovnání vztahů mezi lidmi, to spadá do jeho, že jo, pan farář je vždycky ten, co se snaží nebo snažit má. Je to myslím pro Německo štětí pan Gauck. No, a on to asi vidí spíš v tom nějakým morálním smyslu, v tom obecným smyslu, když prostě jsme jedno společenství, tak on to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme vůbec zájem vyrovnat se, zpracovat minulost?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, myslíte my Češi?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Češi, Francouzi, třeba vůbec lidé?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
My nemáme moc, my to zametáme trošku pod koberec. To nechci říci každej. Víte, já si vždycky budu vážit víc těch lidí, a jsou tu takoví a jmenovat nebudeme, je to zbytečný, kteří třeba s minulým režimem šli, spoluvytvářeli ho. Pak zjistili, že se mýlili, otočili celej svůj život, byli v emigraci nebo byli vyhoštěni odsud, a dělali všechno, co bylo v jejich silách proto, aby se napravila ta minulost, tak těmto lidem rád a s chutí se dívám do očí a podávám jim ruku. Co mě mrzí, jsou lidi, kteří jsou prakticky celoživotně nevinní, nemají žádnou zodpovědnost, a jak to řekl jeden můj přítel, když jsem se ho ptal v 80. Letech a já byl v Paříži, on tady, jak žije a tak dále, tak mi řekl jednu památnou větu: "Víš, musím dělat leccos, ale denně se dívám do zrcadla, abych zjistil, jestli jsem ještě nepřešel takovou tu nepřípustnou hranici."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o minulosti, tak tím dalším kostlivcem ve skříni, vy už jste se o tom zmínil, pane Krausi, jsou válečné reparace, respektive vrácení takzvané okupační finanční půjčky, ke které nacisté přinutili banku Řecka, podle řeckého premiéra Tsiprase. Dluží Berlín Aténám téměř 279 miliard eur, tak Řecko vyčíslilo škody, které řeknu, způsobily za druhé světové války nacisté. Jak vy se díváte? Berlín říká, že už vlastně zaplatil v roce 1960 115 milionů německých marek.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, to říká Berlín. Víte, mě na tom fascinuje, já v těch číslech tam nejsem doma, ale mě fascinuje jedna věc, za prvé, proč se vynořily, vynořilo toto téma teď, když je krize s Řeckem? Za druhé, a to je třeba říct, ať už je to jakkoli s reparacemi, zda ještě něco Německo tedy dluží - nedluží, já nevím, reparace nemají co dělat s tím, že je Řecko v obrovských dluzích. Kdyby bejvalo, protože to je hra pana předsedy vlády Řecka, který myslí, no, kdybychom měli ty reparace teď, tak snáz zaplatíme dluhy. Jenže ty by byly pryč ty reparace tak jako jsou pryč ty ostatní finance. To je taková obezlička, to je jedna věc. Do jaký míry teď byl rozhovor ve Spiegelu s panem prezidentem novým, ano, řeckým, a ten je velmi tedy mnohem smírnější i ve vztahu k těm reparacím a říká: "Jsme snad civilizovaní lidé a my můžeme tyto věci řešit soudně a diplomaticky. Zároveň ovšem říká, že by velmi nerad viděl vystoupení Řecka z toho z EU," protože o to tolik usilovali, že jo, za Giscard d'Estainga a Helmuta Schmidta, ale to už je jiné téma. Prostě myslím si, to si ty dvě země musej vyříkat, ale jedno se mi velmi hrubě nelíbí ze strany toho předsedy vlády, my mít ty reparace, za prvé je to vydírání. Nazvěme to, jo, proč toto neřešili před 10, 15 lety, co to znamená? Teď a vy nám ještě dlužíte, to je taková ta hádka mezi sousedy. No, a nejen, že si mi prokopl plot a ještě mi dlužíš za kafe, jo, je to vulgární, je to divný. A já osobně si myslím, protože nejsem přes to kvalifikován, co si myslí Hans-Werner Sinn támhle z frankfurtské ekonomické, ne z mnichovskýho institutu, že Řecku by pomohlo vystoupit co nejdříve, toto budu tvrdit, poskytnout mu peníze na medikamenty a benzin a možná, že za 10 let se ozdravená zem by mohla vrátit. Podívejte, dokázali to Lotyšci a Litevci a i Španělsko se lepší, a tyto baltské země dnes říkají my to dokázaly, tak proč máme doplácet na ty druhý?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rakouský list Standard, ten se zamýšlel nad tím, jestli má řecká vláda opravdu seriózní úmysl uskutečnit některé reformy a také se zamyslel nad tím geopolitickým postavením země a poukázal i na to, že vlastně je, byť vzdáleněji propojena také s Blízkým východem, se Středním východem odkud i do Řecka proudí uprchlíci.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to jste připojila velice hezky, protože pan předseda vády mně zkazil jedno ráno u kafe doma. Já jeho jméno nechci, no, to je jedno, nebudu se učit, stejně dlouho předsedu vlády nebude, jak to bejvá, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecký premiér Tsipras.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tsipras, děkuji vám, tak o dokázal, bylo to v médiích, říct: "No, a podívejte se, my to uděláme tak, že dáme tranzit přicházející uprchlíkům z Blízkého východu a pustíme je k vám." Tak to je takový, jako když pustím vzteklýho psa k sousedům, poněvadž mám díru v plotě. My se ne, díky těm sousedům, my se vůči tomu předsedovi vlády, to je čistá, co to je? To je jednak je to vulgární a je to opět výhrůžka. My, oni tam jsou určitá pravidla a on řekl, že dá, dají tranzit a jestli prostě nedáte pokoj vy Evropo nebo vy Němci, tak my k vám pustíme uprchlíky. No, tak s prominutím je nejvyšší čas po mém soudu se na čas alespoň rozloučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec Evropa, když jsme nakousli tedy téma uprchlíci, přistupuje k řešení problému? Je vůbec schopna 28 zemí se k tomu nějak efektivně postavit?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Obávám se, že to bude velká výzva, že si ještě užijeme. Obávám se, že to nebude snadné, protože když sledujeme tento svět, tak vidíte v Anglii už došlo k novým opatřením, které si tam odhlasovali. To znamená, když někdo přijde do Anglie, tak veškerý ty sociální, finanční a tak dále podpory a bydlení atd. Angličani rozhodli, že do půl roku takový člověk bude muset mít v práci, jinak ty nároky nemá, to je nový. A to nesvědčí, tak řekněme no tak jsou to sobci, nikoliv, nikoliv. Předseda vlády to vysvětlil a vláda, že jim docházejí sociální prostředky pro vlastní lidi, zdravotnictví a tak dále, sociální podpory a tak dále, nezaměstnanost. Čili před celou Evropou, si myslím já, je velká výzva jak si bude počínat. A povšimněte si, že už EU, Evropa hlásí, že se musí sejít, sednout na židličky a zabývat se azylovým právem. No, tomu rozumíme, to, když to dáme do jasné češtiny, to znamená oni budou rokovat jak ten příliv udržet, protože současná situace, podívejme se na Itálii, je už tam dost nezvládnutelná, katastrofická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obraťme úplně list na závěr jednu spíše takovou možná perličku, ačkoli ne nevýznamnou. Poslanci slovenské vládní strany chtějí zákonem zakázat, aby výrobci a prodejci instalovali do výrobku součástky, které jsou záměrně vyrobeny tak, aby zkracovaly životnost tohoto výrobku. Co myslíte, existují vůbec taková kazítka takzvaná?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je krásný, ono je to i částečně to je to mýtus, částečně je to legenda, hlavně ale avšak ono se to nedá dokázat nějak, že jo. My víme, že každý výrobek je kontrolován, tedy myslím, že to nejsou jenom auta, v tom to není. Ale oni mají toto podezření, oni mají tento dojem, oni mají ten pocit jako mám někdy já, když prostě fungující přístroj relativně nový se pokazí, že sice dál funguje, ale pastiková dvířka v ledničce už nepojmou tu pastu, tu lehkou hořčici a potom to žena všelijak slepí a sfačuje a hledá takový ty lepící pásky, protože samozřejmě opravci řeknu: "Jo, to nelze, musíte vyměnit celé dveře," a v horším případě, to jsme také zažili i ve Francii, přijdou páni v bílých pláštích lékaři a řeknou: "Jak často jste otvírali tu ledničku?" s přísným výrazem. A vy pokojně řeknete: "Ježíš promiňte, dvakrát denně nebo čtyřikrát nebo pětkrát." Čili ono to v tom Slovensku má jednu, jeden kaz, jak to někdo chytře řekl, to bude jako vyslovit zákon o zákazu výskytu Yettiho ve slovenských horách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte ale, že ve Francii existuje takový zákon, tam je dokonce postih, a teď se musím podívat do poznámek, až do výše 300 tisíc eur nebo dvouleté vězení, pokud se prokáže, že někdo záměrně snížil životnost výrobku.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak jeslti je to prokazatelný, jestli to je možný, tak prosím. Ale já si myslím, že v mnoha případech je to těžko prokazatelný, protože někdy, oni říkají materiálová chyba, jo, nebo víte co říkají Němci, Němci říkají nekupuj nikdy pondělní auto, niemals Montag auto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale vím, že to je pondělí?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dá se to zjistit. No, v počítačích zjistíte, protože v pondělí jsou lidi unavení, otrávení, že se vrátili z odpočinku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale pátek třeba, ten taky mi nepřijde, to už jsou unavení.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, ale Němci říkají nekupuj pondělní auto. No, kdyby řekli i v pátek, tak sobota, neděle odpadá, kolik vám zbývá dní? To už abyste ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úterý, středa, čtvrtek.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Abyste jezdila tramvají jenom. Ne, tak já myslím, že na tom Slovensku je to trošku závadné, když to mají Francouzi, ať to mají, jestli se to prokázat dá. Víte, víte, co mi to připomíná, když přijdete k doktorovi, ne vy, někdo to bylo, no, a on řekne: "No, tak měl byste přestat pít, poněvadž ty játra jsou špatný."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Kraus, spisovatel. Já vám děkuji a přeji hezký den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí se přihlásí zítra s Václavem Cílkem. Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.