Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 26. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu vítám Ivana Krause, spisovatele. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po 11 letech zavítala na počátku září hlava českého státu do Francie na státní návštěvu. Není to příliš dlouhá doba, pane Krausi, v kontaktech obou zemí ne nejvyšší úrovni?

Čtěte také

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, patrně je. O tom se zmínil i pan prezident, tedy náš pan prezident. 11 let je velmi dlouhá doba. Je to zajímavý tento vývoj. Já samozřejmě, kdybych chtěl být ironický, tak si říkám, že třeba pan Kaddáfí tam mezi tím už pobrouzdal po Paříži, mu postavili stan, ovšem to je jiná, jiná kategorie. Ale já si myslím, že to je v pořádku a taky se domnívám, že je nutný, aby Češi a Francouzi měli dobrou kooperaci. Nahlédl jsem i do obchodní komory, která se chlubí tím, že narůstá ta spolupráce, ale kdysi jsem měl osobní zkušenost s přítelkyní Češkou z Francie, která dělala takovou dobročinnou činnost a dělala Asociaci most. To bylo právě pro spolupráci Čechů a Francouzů, obchodní, kulturní a tak dále. A když jsem se jí ptal, jaké má zkušenosti, říkala: No nejsou jaksi vyloženě špatné. Uplynulo asi 10 let, ale to víš, když se dají dohromady francouzští obřadníci s českými egoisty, nebývá to snadné, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik jsme si, pane Krausi, blízcí?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, víc než by si kdo představoval. Já zastávám teorii a už jsem si ji ověřil u jiných Čechů, kteří také strávili mnoho let ve Francii. My jsme si hodně blízcí a myslím si, že si to neuvědomujeme. A v čem jsme si blízcí? My se stále, nebo mnozí ze starší generace tvrdí, jak jsme blízký Němcům. To bych tedy neřekl. Snad to vyplývá z tý geografie, tam jsme si blízcí, ale s Francouzy jsme si blízcí, já říkám v dobrém i špatném, v pozitivním i v negativním. Jsou vynalézaví, dokážou být čilí, nepodřizují se každému drobnému byrokratickému nařízení, dovedou vám na radnici tak poradit, že řeknou a tohle nemusíte a támhle to taky ne, to byste těžko v říši Německé či jiné podobné objevila. Na straně druhé jako my v tom, že, ale no tak, proč bychom si nedali večeři, sice přetahuju konto, no, ale za pár dní tam něco přijde, ty penízky, že jo. Čili jsme si v něčem hodně, hodě podobný. V dobrým i v tom takovým s otazníkem, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli proto nemůžeme se domluvit na nějakém tom datumu, kdy se sejdeme. To Němec by ten diář asi měl jaksi ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To určitě, Němci jsou v tomhle silní, Němci vidí taky já jsem si všiml v prvních posametových letech, že Němci už byli prostě ve svých vozidlech a doráželi do Čech. To je ale jejich princip. Pracuj, buď fleisig, byl pilný a todle. Francouzi trošku vybírali a zkraje si mi stěžovali někteří, že to jde pomalu a otáleli a já mám dojem, že se to zlepšilo až v posledních letech, byť třeba na Smíchově, nevím proč, zmizel Carefur a lidi říkají, že je to škoda, máme tu už ty velké koncerny na brýle a kosmetika, Francouzi postoupili, ale mně by se docela líbilo, čím víc, tím líp, protože pořád je to alternativa. A byť oni Francouzi ve své roztomilé Francii nemají, jak sama dobře víte, zrovna nejlehčí období, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Krausi, že je složité navázat na ty vztahy, na tu tradici z první republiky, nebo na poválečnou éru?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No samozřejmě to je velmi laciné, co teď řeknu, záleží na obou stranách. Já si myslím, že to nemůže být tak složité. Protože Francie musí se taky starat o svou ekonomii. A my Češi tu máme přece, v tom už jsme se osvědčili, docela slušnou zkušenost v tom, že nevyrábí třeba Česká republika jenom ty naše škodovky, že jo, všimněte si, že už jsou tu filiálky, že jsem přicházejí Hyundai, a Korejci a další. Co se týče oblasti kultury, tam by se mi líbilo, kdyby do toho Slavkova, kde Češi vždycky dělají každý rok bitvu s kanony a s kostýmy, se nestalo to, co posledně, kdy tam přijel jakýsi třetí, čtvrtý náměstek nějakého ministra. To se mě trošku dotklo. Tak když vidím takovou iniciativu, že se tady dělá folklórně taková záležitost, tak snad by mohl někdo dosednouti do letadla z té Francie, aby se trošku ty všichni dobrovolníci, vždyť je to divadlo, že jo, ale je to divadlo, já mám rád tato kulturní divadla. Takže bude záležet na nich, bude záležet na nás, ale byl bych optimista při podobném temperamentu by to nemělo dělat potíž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ten míč tak trošku i na té francouzské straně? Narážím i na trh francouzský. Ono není snadné se tam prosadit.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, ne a pak ještě řeknu jednu kritickou připomínku, mně se vůbec nelíbí to, že máme v Evropě jeden z důležitých bodů, že můžete se svou profesí, ovládáte-li jazyk atd., atd., přejít z jedné země do druhé. Tak to ve Francii lze zatím zapomenout, protože oni mají přesně, oni to podepíší, oni s tím souhlasí v té EU, ale potom se ukáže koho chtějí a koho ne. To se mně velmi nelíbí. Teď je ovšem otázka v té EU, v té Evropě, kdo by toto měl vyřešit. Co je podepsáno, má být dáno, že jo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podepsán byl v červnu 2011, pokud se nepletu, také kontrakt mezi Paříží a Moskvou na velké výsadkové lodě Mistral. Prezident Hollande pozastavil ten kontrakt, tuším, do listopadu. Jak vy to vidíte?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je jakási složitá situace. Francouzi byli nejprve zaskočeni, protože nebudem si nic zakrývat, jsou to miliardy, miliardy, je to obrovská injekce pro francouzskou ekonomii a teď byl problém, máme smlouvu, máme kontrakt a teď došlo k nové politické situaci a k absurdní, protože najednou si museli někteří říci, a to se taky mnozí ozvali, takže my tam budem dodávat prostředky, které pak budou použity eventuelně proti některým z našich států, i když to samozřejmě si nikdo nepřeje a snad k tomu nedojde. No, teďka poslední teze je, že to odložili a že to tedy někdy v říjnu, jsem se aspoň dočet, nevím, snad má být rozhodnuto, prošlo to taky tou evropskou reakcí a je to ještě o to složitější, že údajně některé z těch lodí, části určité se vyrábějí v Rusku. Takže to je ještě dvakrát složitější. Ale je to prostě situace, my to všichni vidíme, protože jde o obrovské sumy peněz, o velikou zakázku, jinak jako já bych k tomu řek jednu, zapomeneme-li na Mistral, tak podnikatel v Rusku není příliš postižen našemi sankcemi, protože vám, a to mně bylo řečeno, protože jde přes Bělorusko, přes prostředníka a nakoupí co potřebuje a prodá co potřebuje, já vím, že některé ty sankce působí, ale obchod jde dál a může jít dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je někdy důležitější obchod než reputace, nebo obráceně?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To, to se pobavte s ekonomy, s finančníky. Já, já vždycky myslím na takovou historickou anekdotu, chcete-li. Nevím, který císař to byl, zapomínám, byl to císař římský. Synek k němu přišel a povídal mu: Tatínku, prosím tě, už jsme dospěli tak daleko, že jsi zavedl i, v tom Římě tehdy, daň z moči. No to přeci není humánní, že jo, to není lidský. A tatínek vzal minci, dal mu ji k nosu a říkal: Čuchni. Páchne?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Necítí se snad Francie zavázána politikou, sankcemi Evropské unii?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já nevím vono neustále čtete, nakolik ty sankce jsou důležité, souhlasím, a zároveň přemítnete stránku a čtete, je kolik nás to bude stát. No, to já myslím, je celý ten princip naší společnosti, že jsou určité věci, kde nemůžeme měřit penězi, že jo, my navíc mám pocit a ať mi každej promine, že se všemi životními problémy, které tu máme, žijeme, kacířsky řečeno, v luxusu. Když někdo namítne, jak jsem k tomu dospěl, tak řeknu: Pohlédněte na svět. Pokud se budeme dívat jenom na Evropu, jenom na sebe, na Amsterodam, na Prahu, tak nevidíme pořádně. Když ale si povšimneme, že v Itálii přistane, já nevím, 700 tisíc uprchlíků a Itálie už si s nimi neví rady z těch afrických, nebo asijských zemí, tak bychom se měli zamyslet. To je finance, ekonomie, já vím, že svět se hýbe ekonomií, nejsem malý chlapec, ale já to nerad, na to vzpomínám a klidně to řeknu, druhá světová válka byla také ekonomická záležitost. Německo použilo, to byla zbraň ekonomická, nejen, že stavěli dálnice, copak toto, bylo aspoň zaměstnali lidi, tam IG Farben, tam byl Messerschmitt, tam byl Bayer, kterého občas si koupím a házím do skleničky a mám malé výčitky svědomí, že ty bublinky, že vydělaly miliardy na druhý světový válce, že jo. Čili my se musíme smířit s některými věcmi, nejsou nový, my nezměníme tenhle svět kompletně, vždycky peníze budou velkou, velkou zbraní a ekonomická válka není třeba říkat, taky. Ale neměli bychom tomu podlehnout tak, že prostě, my máme velké starosti ženy, aby si neoblékali kožichy, já je chápu, už tím podporují zabíjení vzácných zvířat, ale měli bysme si dát pozor při zabíjení lidí, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německou vládu zneklidňuje zjištění investigativních novinářů, že nejméně 9 německých občanů spáchalo v uplynulých měsících pod vlajkou Islámského státu sebevražedné atentáty. Jak se, pane Krausi, Němci staví k exportu teroru?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, mají z toho problém, četl jsem tedy i v německých médiích, že se tím velice teď zabývají, protože tam jsou dva problémy. Je překvapivé zjištění, že ti, skoro asi 380 mladých lidí zřejmě, odešlo tam bojovat a ono z nich je 40 % vysokoškoláků. To je varovný ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A narozených, promiňte ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na území v Německa, s německým ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pasem asi většina.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Mluvíme, mluvíme o německých občanech. A teď dochází samozřejmě k hluboké debatě, co s tímto problémem, protože terorismus, to vědí všude, nejen v Německu, je velmi ohavný prostředek, k dosažení cílů a jde to tak daleko, že se diskutuje o tom, že by měli být zbaveni občanství. Jestli budou vyvážet a exportovat terorismus. V Londýně už ztratil jaksi slovo pan starosta a ten rovnou řekl, že by je rovnou, kdyby to byli z Británie lidi, dal do vězení. No, tak do vězení rovnou nelze, jsou soudy, je justice, ale mně tedy to jaksi vrtá hlavou a říkám si, proč bychom měli tedy mít spoluobčany, kteří se připojují k tomu, k těm nejhorším skupinám militantního terorismu? My víme, že statisíce Kurdů jsou na útěku, celé rodiny a tento Islámský stát už dospěl tak daleko, že se dočtete, že zastaví i své spoluvěrce, tedy Iráčany, nebo o Kurdech nemluvě a ptá se jich, jak se modlí ráno, jak v poledne a jak večer. Tak oni odpovědí a oni se zeptají a na to a na ono a běda, když odpoví špatně, tak jsou schopni je zavraždit. Na místě. Tak já bych celkem pochopil, že Němci s tím něco udělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vede německé občany k tomu, aby se zapojili vlastně do těchto bojů?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Kde hledat důvod? Někdo by řekl asi patrně, jistý fanatismus. Já bych řekl, že ne. Já bych použil toho německého slova, jež je vám dobře známo - ersatz, neboli náhrada, tam musí být nějaká frustrace. A ta frustrace, jistě mně to přijde zcela absurdní, vzpomeňme let minulých, kdysi dávno Baader-Meinhof Groupe, dobře, to byli lidi, kteří propadli při touze po jiné společnosti, to jim brát nebudeme, militantním postupům a bylo to velmi špatné, ovšem to byli Němci v Německu Baader-Meinhof. A když už tedy půjdou do zahraničí, no tak s prominutím, to je absurdní, čili člověka napadá zřejmě chcete bojovat, riskovat vlastní život, ale za co, za jakou společnost, lepší? Vždyť ty, které podpoříte, jsou fanatici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Formulovali třeba nějak své výhrady vůči německému státu, nebo co vůbec víme o těchto lidech? Podobné zprávy mimochodem přicházejí také z Rakouska, z Francie.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no, já si myslím, že je to varovný signál i pro náš kontinent pro Evropu se tímto zabývat, protože jsme všichni byli trošku taky šokováni, když jsme zjistili, že nein uh leven, když padl ten mrakodrap tehdy, takže se tam také objevili někteří studenti z toho východu a studovali v Hamburku, nebo a tak dále, že jo, byli účastni. Dobře, to byla jiná ještě epocha, ale my si přece nemůžeme dovolit v naší společnosti, bojovat proti terorismu, já jsem to kdysi zažil, v Paříži je hrozná věc, když někdo napadne obchodní dům a poničí, povraždí, prostě prodavačky, normální lidičky, takže proč bychom měli podporovat export tohoto, který po mým soudu, nebojím se říct slovo úchylný, je úchylný v tom, že tam žádné ideály nejsou, to je prostě, anebo je to pomatené dobrodružství, už takové zhloupnutí mediální, tolik sledovaných seriálů, kde prostě ti hollywoodští hrdinové vybíjí celou džungli nepřátel. Moc mě šokovalo, že 40 % z těch německých "bojovníků" vysokoškoláci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německo zvažuje, jak zabránit těmto sympatizantům, nebo bojovníkům, žoldákům například v návratu zpět to vlasti, ať už je to Německo, nebo možná i jiná země. Jak ale zabránit, aby tam vůbec odjížděli?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je prostě pro demokratický stát asi veliký problém. Protože zase všichni víme z doby nedávné, že ty tajné služby slouží dobrému, řekněme pozitivním úkolům, aby odhalovaly, aby zjišťovaly nebezpečí dopředu, aby nedocházelo ke katastrofám ovšem nelze nikdy překročit tu hranici. Víme, jak nedávno, k jakým rozkolům došlo mezi, mezi Německem, pane Merkelovou a mezi Amerikou, kam až smějí sahat odposlechy. Takže já v tudle chvíli jsem rád, že s tím nemám co společnýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německou zahraniční politiku už léta spoluvytvářeli liberální Svobodní demokraté z FDP. Strana, které se, mírně řečeno, nedaří. Loni vypadli z Bundestagu a nyní neuspěli ani ve volbách do Sněmu v Sasku, Durynsku, Braniborsku, na rozdíl od nové formace Alternativa pro Německo. Co je za jejím úspěchem a co je za neúspěchem FDP, pane Krausi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, AFD, já se tadyhle podívám, protože neznám ty persony, ale oni tomu říkají, jak jsem zaslechl, Strana profesorů. Ale to prý se odvozuje od toho, že tam profesoři ekonomie mají jisté své názory a jsou velice přesvědčeni o tom, z toho ta AFD, zesnulý profesor, teď to mám Wilhelm Hakel, že jaksi jedním z problémů je euro. Oni neříkají pryč z Evropy, to bychom vulgarizovali, oni se bojej toho eura. No a mají ještě další jaksi námitky. Obecně se tvrdí: AFD profituje ze strachu Němců z budoucnosti. A teď říkají: Ten není malý, největší obavy, že mají Němci otevřené, neregulované přistěhovalecké politiky. To je jako jeden bod. Což taky nyní souvisí s islámským extremismem, může to ohrozit vnitřní bezpečnost evropských zemí, no. A hlavně voni mají jednu frustraci, oni tvrdí: Zavedené politické strany německé už příliš nenaslouchají voličům, což ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Okoukaly se?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no, tak tady je zajímavý přece ta FDP, kdysi pan Genscher, jak já pamatuju, Liberální strana Shel, to byla takový vyrovnávatko, že jo, mezi tou pravicí a mezi tou levicí a fungovalo to spoustu let. A najednou udělají 2,5 % a tito, tady jsem někde viděl, 10, 11 % v těch, v těch zemích některých, kde se volilo, takže to AFD stoupá. Ovšem je otázka, zda to, co oni tvrdí, to je vždycky otázka, a máte vyřešení, jak hovořit s voliči, máte už na to nějakej scénář? Protože to s tím eurem dobře, tam tomu rozumím, oni si říkají, je jiné být jaksi zatím v partnerství s Holanďany a s Rakušany a s ostatními a nějakými Skandinávci, ale neustále se rozšiřujeme a to niveau ekonomický není stejný. Čili tam vždycky už hrozí, musíte nás vy ostatní podpořit. Jenomže teď žijem v době, kdy volič jako říká, no a kolik já na to doplatím, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaksi není bez zajímavosti, že liberálové z FDP vlastně nejsou na té nejvyšší úrovni zastoupeni. Pokud se nepletu, právě v těch nových spolkových zemích. Neoslovuje tato strana její myšlenky, voliče?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tam musí bejt nějaký problém jejich reprezentantů, protože jak to, že taková strana náhle tak prudce mizí, neudělá v těchto zemích, kde se právě volilo, ani 3 %, zatímco ti noví šplhají výš a výš. Ono asi je vždycky, já si to tak představuju, možná, že je to naivní, jeden moment, kdy jsou voliči unavení a kdy přijde někdo nový. To je jako, když je nový restaurant, tak tam u nás na vesnici začnou říkat: Támhle mají ve vesnici sousední novou hospodu, ta naše selhala, tak se tam půjdeme podívat. Já to samozřejmě vulgarizuju, ale tak trochu ta psychóza, nebo psychologie je, že my lidé voliči, se rozhlížíme kolem. Podívejte se, není to jistě prvek, nebo není to moment, který by platil asi jen pro to Německo, že některá strana jde dolů a někdo tak to řekneme s novou nabídkou, nebo v novém, nové tváře má, nějakej úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám, pane Krausi, líbila myšlenka přátelského zápasu mezi TJ Junior Roma Děčín a Diplomaty? Bylo to na protest proti bojkotu tohoto klubu ve třetí třídě okresního přeboru.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak trošičku mně to přijde, ne trošičku, docela hodně jako kuriózní příběh. Samozřejmě trochu jsem si o tom čet a říkal jsem si, dobře, tak zástupci různých ambasád, je to 7, 8 zemí, si jdou zahrát s oddílem, který je de facto, hráči jsou Romové, že jo, ovšem je to, jak říkáte sama, ta třetí divize, nebo co a teď najednou se ukáže, že jaksi s tímto klubem nedošlo k řadě zápasů, že s nimi ti ostatní místní nechtějí hrát, že jsou agresivní, no ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni se odvolávají, promiňte, na nějaké tři roky staré násilnosti na hřišti.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, jo, ale tak já jsem nýmand, nikdo, já bych to měřil počtem červených a žlutých karet, jako každýho fotbalové utkání, protože teď taky tam byla námitka, v jednom tisku psali, že dostávají neoprávněně finanční podporu. Načež se vyjádřil šéf toho klubu a říkal, máme 10 tisíc korun. Pravda, máme některé sponzory, ale těch 10 tisíc, jinak si chlapi všechno platí sami. No, ze strany těch jedněch to bylo humánní gesto, ze strany těch druhých se nyní bude zkoumat, funkcionáři fotbalového svazu otočili a říkali, že to musejí přezkoumat, proč ty, tedy ty předešlé zápasy padly kvůli těm to vlastně vzniklo, že jo, asi de facto, no a že musí zjistit, zda to je nebo není rasismus. Což je podle mýho mnohem hůř zjistitelný, než chřipka. Tam vám změřej teplotu, to jsem zvědavej, jak to ty funkcionáři budou líčit. Já k tomu mám ale pak takovej malej příběh. Moje sestra žije jako profesorka v Kolumbii a před mnoha lety tam hráli zástupci České socialistické republiky ambasády proti Kolumbijcům. A můj tehdejší manžel mé sestry, to je švagr, jo, asi švagr, to a dával dohromady a stalo se kuriozita. Těch Čechů bylo o jednoho míň. No tak hráli o basu piva plzeňskýho, Kolumbijci se těšili, jestli vyhrajou, budou mít plzeňský pivo od zástupců ambasády, a tehdy ty Kolumbijci, to se mi nesmírně líbilo, řekli: Dobře, tak jeden z našich bude hrát s nima, jeden Kolumbijec, abysme byli 11 proti 11, vždyť o to tak nejde. Češi - Kolumbijci. Já jsem to pak zpracoval do jedný knížky, protože to slovo hra mně přišlo, mně to přišlo jako velice pěkný, mohli teda říct, dobře, tak ubereme jednoho našeho a budeme hrát v 10, vo to ale vůbec nešlo. Šlo skutečně o tu hru a tam se mi líbilo, jak někdy je snadné dosáhnout jistý férovosti, jo, a to je možná důležitější, než celá ta akce kolem a než co se pak o tom píše a my se můžeme vrátit do časů mého mládí, kdy běhal po stadionech třeba Emil Zátopek a velmi se šklebil a silou vůle vyhrával a já a vostatní kluci a holky z ulice Na Letný jsme byli přišpendleni k rádiu a strašně jsme milovali Emila Zátopka. Tam mezi sportem a normální prací, akcí vždycky u člověka jde o nějakou férovost, o nějakej postoj a to si myslím, že se nám pomalu celosvětově ze sportu ztrácí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dbáme na fair play?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, kéž bychom. Fair play je pro mě, je to součást teda britského školství, nevím, jak se jim to všude daří, ale fair play je nesmírně důležité. A podívejte připomenu knížku jednu, to snad můžu, je stará, Už zase skáču přes kaluže. To napsal Marshall, nebo jak se jmenoval, australský autor a je to o příběhu kluka, který teď už nevím, dočasně ochrne, nebo prostě je handicapován a teď se pohádají a stojí kluci na ulici a tento kluk si to má rozdat boxersky se svým oponentem. A dojde k tomu, že ten druhý si taky klekne. Protože se musí vyrovnat tomu handicapu. Ta knížka je krásná. Kdyby nic jinýho tak kvůli tomuhle místu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Kraus, spisovatel. Děkuji vám za vaše postřehy a budu se těšit příště na slyšenou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já taky děkuju vám. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.