Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 23. května
Hostem byl Ivan Kraus.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobrý den přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je spisovatel Ivan Kraus. Přeji vám hezký den. Dobrý den.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
I já vám, dobrý den.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Minulý týden byl v Praze Mezinárodní veletrh Svět knihy. I vy jste tam byl nejenom jako návštěvník. Jaké jsou vaše postřehy, pane Krausi?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Lehce depresivní, neboť ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak to?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... vy přijdete na ten veletrh a probudí se ve vás čtenář, to jsme všichni a tak obhlížíte, co byste si koupil a opatřil a získal, ale po chvíli na vás padne únava, protože si povšimnete, kdo všechno píše. Zdá se vám, že všichni píšou, všichni, kdo jsou gramotní, kdo ovládají abecedu, pustili se do díla. A najdete tam díla vojenská, díla lidí, kteří píšou vzpomínky, jsou to bývalí politici, nebo budoucí politici, nebo současní politici a sportovci a tak dále. Je strašně knih, je hrozně knih. A nevím, jestli je víme, co všechno je v nich. Je to zvládnutelný? To je jako otázka.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je otázka, jestli vůbec můžeme učíst vlastně?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já myslím, že to nemůžeme učíst. My si musíme vybírat. Je to příval, ale je to, je to svět sám pro sebe, protože z jedné strany nám říkají, je to taky trh, knihy jsou trh, jako třeba zlaté mince, jo, nebo jogurty. Ono je to pravda. Dneska musíte, dneska můžete něco napsat, ale už nesmíte být ten básník, jak se maloval na starých obrazech, který sedí u svíčky a brkem tam cosi tvoří. Vy musíte vyrazit na cesty a dneska je pátek a já jedu zejtra do Golčova Jeníkova, že jo, číst, předčítat, bavit se s čtenáři a to považuju za povinnost ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... protože to je nutný. Takhle to je. Čili knižní veletrh je zážitek zvláštního druhu, ale já mám takovou teorii, že každý člověk vlastně píše nějakej román, má nějaké, teda nepíše, on ho má v sobě ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... v sobě si ho škrtá, zpracovává, akorát ho nedá nikdy na papír. Tím se liší od nás, jímž já říkám škrabalové.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pravda je, že v minulém režimu mo..., možná i leckdo by chtěl psát, ale vlastně nebylo možné, nebyla vůbec šance, aby něco vydal. Dneska vlastně si může každý vydat cokoliv, je otázka, jak se to na tom takzvaně trhu projeví a jestli se to dá vůbec učíst. Dá se to srovnat, tato situace v České republice, se situací třeba někde v Evropě? Jsou tam lidé v současné době také tolik píšící, nebo, co si myslíte? Nebo my Češi jsme největší spisovatelé?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, no to je, já myslím, že to je srovnatelné, já znám, viděl jsem taky pařížský veletrh, jednou taky jsem si zajel na frankfurtský, ten je úplně obrovský a velice komerční, říká se. A znám i havlíčkobrodský, který mám rád, takový knižní, milý knižní jarmark, kde se setkáte se čtenáři. Srovnat se to dá. Je to, je to ovšem, je to, je to podobný, jako je to u nás, pořád se říká trh, ale přicházejí do toho otázky překladu, která země, která země, kolik překládá. V tom jsou, obecně se tvrdí Němci velmi dobří, kteří překládají hodně, ale je to, je to svět sám pro sebe a v dnešní době musíme říct, do toho přichází technologie, jako do všeho. To znamená přicházejí e-knihy, čili už ne papírové knihy, máte čtečku a můžete si ji rozsvítit a písmo zvětšit, ale teď záleží na tom, já mám jenom vždycky takovej, takovou obavu, večer, když si vemu knížku do postele, tak už pomalu dělám dramaturgický výběr, aby nebyla příliš těžká, a neměla tvrdé desky, já se vám přiznám ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... poněvadž, když vám to padne na obličej v okamžiku usínání, není to příjemný a tak si říkám, měla by mě udeřit do hlavy čtečka? Nebo ženu, jo? Není lepší paperback v měkkých deskách? Technologie nám mění život, jo, trochu.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ano, to je zajímavé, já jsem nedávno dostal do ruky knihu, takovou zvláštní, to je spíš literatura faktů, Konec doby ledové, je to něco mezi, mezi literaturou a literaturou faktů a to je taková bichle, která opravdu se nedá číst v posteli, to máte pravdu. Ale když mluvíme o těch autorech, tak taky se stal případ teď nedávno, že vlastně autorka bestselleru popisujícího údajně skutečné vzpomínky na holocaust Misha Defonseca, žijící v Americe, se později přiznala, že si to vymyslela. Musela zaplatit nakladateli 22,5 milionu dolarů, ale hlavně, že si to vymyslela, to znamená, že už lidé píší i to, co ani sami neprožili. Nebo co si o tom myslíte?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je to trošku absurdní případ, který jste tady, o kterém jste se zmínil. Je to, kdybych to zestručnil, tak řeknu: Podvádět se dá ve všem, skoro v každém lidském oboru. Tohle je trošku tragický. To je tragický proto, že my víme, že existují po světě velmi dobře dotované instituce, kde akademici, nikoli lidé, prostě akademici, vzdělanci popírají ten holocaust a je tomu věnováno dost peněz a ona tím vlastně, to si teda neuvědomila, nebo uvědomila, přispěla do té, do těchto tezí. Což je tragédie, protože my na jedný straně se zabýváme teprve teďka historií, sledujeme osudy lidí za války, to jsou ty Schindlerovy listiny a tak dále, a tak dále a vyrovnáme se nějak s tím, co se nám přihodilo, schválně říkám záměrně "nám" v tom 20. století, neboť já nevím, jestli to byla Hannah Arendtová, kdo to byl, tak se omlouvám, ale padla jednou věta: čas se nám trošku rozdělil na před a po Osvětimi. Protože ecce homo, já to beru čistě takto lidsky, čeho jsme schopni, když se nám cosi vymkne z rukou, že jo, čili toto paní a ten její nakladatel bohužel se dopustili něčeho, což má, já bych si troufl říci, tragičtější souvislosti. Jo? Asi tak, no.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Krausi, pojďme teď z České republiky do Evropy. V Německu už se delší dobu mluví o tom, že by tam také měli zpoplatnit dálnice, ale na tom nápadu trošku něco nesedí. Je to tak?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Já si myslím, že to má jakýsi háček. Samozřejmě chápeme Německo, často tam jezdím, projíždím, dálnice jsou neustále opravovány, pořád musíte přibrzdit, jet pomalu, chápeme. Ale má to háček. V čem spočívá háček? Oni Němci říkají, když jedou do Španělska, do Itálie, do dalších zemí, do Francie, tak je nutno platit a Německem projíždějí Španělé, Italové a lidi z dalších zemí a nemusejí platit. Jo, jenže v těchto zmíněných zemích platějí i ti Francouzi, i ti Španělé, i ti domácí. A v Německu to vypadá, že by někdo velmi rád to udělal tak, aby Němci neplatili a zbytek Evropy platil. Tak to já si myslím, v Evropě neprojde, protože to by byl druh diskriminace, byť chápu, že to je druh takovýho trošku volebního populismu, politický, politický, politická záležitost, protože mnoho voličů pak začne vzdychat, proč mají platit, když už platí daně, že jo?
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, to je pravda. Dokonce jsem slyšel názor, když hovoříte o, o daních, že, proč se vlastně na našich státních hradech a zámcích platí vstupné, když všichni to platíme už jednou z daní.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, jo, ale to když jednou začnem, tak to skončí špatně, protože ti, kteří si dají pivo, a proč ne, když je to těší a baví, budou říkat, a to už jsem tady také zaslechl: nač já mám platit na divadlo, že jo? Ale já nevím, jak to myslel, protože v těch daních my nevidíme, na co všechno platíme a co pak rozhodnou politici, kam ty penízky jdou, že jo? No.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já jenom tady vidím, přišel e-mailový dotaz ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
... tak abychom také, také na něj odpověděli, nebo zareagovali. Tady pan posluchač, který, jeho jméno tady nevidím, nějaký posluchač je, ale dává vám za pravdu, že většinou se po přečtení mnohostránkové knihy ptá, co tím chtěl autor říci. Myslím si, že někteří píší jen proto, že to vůbec jde. Tak to jenom, že se ještě vracíme k té otázce těch knih ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano a nepochybně má pravdu. Já sám jsem přítelem nikoliv hutných knih, to nemůžu říct, protože ne vždy to tak vyjde, počet stránek a tak dále, ale nemám rád knížky, teď to tak řeknu, upovídané. Takže to bych souhlasil.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano. No, pojďme se vrátit ještě k tomu Německu. To znamená, že vypadá to, že tento nápad asi neprojde. Ostatně možná by to trochu připomínalo situaci u nás před nějakými možná 15 lety, kdy i u nás byly dvojí ceny třeba v restauracích pro cizince a, a našince, což možná už jsme všichni zapomněli, ale bylo to tak.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já to, máte velmi, máte pravdu. Já to spoluprožil. To byla léta 90. zkraje, když jsme ještě pracovali v zahraničí a jezdili sem. A pamatuju se, jak jsme kdysi zastavili, že si dáme něco k jídlu a dostali jsme prostě nabídku a najednou ten číšník slyšel, že mluvíme česky a vzal mně ten jídelníček a přinesl mi jiný, český. No, tak já jsem zvědavec, tak jsem se podíval a samozřejmě a ceny byly různé. Když se to přepočetlo, tak jaksi pro ty cizince, pro ty zahraniční návštěvníky to stálo víc. No, to mě tehdy šokovalo a tak jsem to dal najevo a on měl takovou vlastenecko-česko-moderní novou výmluvu. Tehdy on řekl: No, nezlobte se, ale chápejte, musíme to těm, musí se to nějak vyrovnat těm, od těch zahraničních těch peněz vzít víc. No, tak jsem sed do auta a odjel, protože jsem viděl, že k filosofický debatě by nedošlo.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí a hostem dnešního pořadu je spisovatel Ivan Kraus. Obchodním a podnikatelským zájmům náhle začínají vadit sankce vůči Rusku, respektive vůči některým ruským činitelům. Dokonce Německo-ruská obchodní komora tlačí na Angelu Merkelovou, aby tyto sankce zmírnila v obavě, aby nebyl narušen obchod. To je asi důsledek té vazby mezi Evropou a Ruskem?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je to, je to, jak se na to podíváme, tak z té strany to bude vypadat trošku jinak, ale nakonec dospějeme k podobnému asi závěru, já se domnívám. A sice samozřejmě, že všichni víme, že velké koncerny, jmenujeme-li ty německé, Siemens, Bosch a tak dále a tak dále, ale nejsou to jen německé, evropské, mají naivestováno a počítají s tím ekonomickým, s tím finančním, s těma penízkama, s tím ziskem z toho Ruska. No a Rusko zase potřebuje, že jo, z druhé strany tyto, tydle obchodní dohody. Ale víte, ono je tam cosi absurdního. Protože my, oni ty velké koncerny teďka tlačí na paní Merkelovou, nebuďte jako, nebuďte příliš rasantní a tak dále, aby nám to nenarušilo ten kšeftík, ten kš..., ten obchod, ale jako když to dobereme se do konce té myšlenky, tak jaká, jakou, jaký smysl mají ty sankce, když my si střílíme, abych to tak řekl, do vlastní nohy? To je, to je problematický. A já půjdu trošku dál, nechť mi všichni prominou, budu malinko generalizovat. Podívejme se na historii poslední války, jak začala, že jo? Zase tam industrie německá hrála enormní roli. Ty IG Farben, ty, ty Mannesmanny a tak dále, ty Messerschmitty a všichni, oni prostě celá ta válka, celý to tažení nakonec, i to Hitlerova, byť to víme z historie, máme to doloženo, i ta zbrojovka, oni se přišli trošku obohatit, Německo bylo v hluboký krizi. Dneska nejsme v takové krizi, myslím si. Ale víte, vždycky skončíte u otázky, morální otázky, co je ještě etický a co už není etický. Ten obchod totiž etiku nezná. Já bych k tomu řek jenom jednu vzpomínku. Jeden římskej císař vybíral daně a jeho synek byl tak, jak řekněme si morálnější a říkal: Tati, prosím tě, to už jsi zašel daleko, už vybíráš daně z moči. A ten císař římskej se na něj podíval a říkal: Moment. A dal mu kovou minci a řekl: Čichni si k ní. Páchne? Tam někdo to má jakési hranice.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Ono ovšem pravda je, že možná obava německých nebo evropských podnikatelů může mít racionální základ, protože vlastně byla domluvena dohoda o dodávkách plynu do Číny. To znamená, že možná Evropa už nebude jediným odběratelem toho plynu.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No. No, já jsem si toho povšiml teď tam je prý celý balík dohod, asi 30 takřka, rekordní číslo, ale jde o plyn a jde o naftu, to už udělal Medveděv před několika měsíci, rovněž s Čínou a já v tom vidím takový malinký poučení, který nemám komu dát, ani vám, ani mně, natož pak politikům, a sice, absolventi Dzeržinského akademie, kde se vyučil i Michail Gorbačov, nikoliv jenom ten Putin, oni se naučili jednu věc, asi, nebo je k tomu vedli jejich pedagogové - válka se nevede jen střelbou, nejen raketami, tedy nejen zbraněmi. Existuje velmi účinná ekonomická válka a zdá se mi, že Vladimir Putin ve snaze založit to, čemu říká Novosojuz, s orientuje na ten, na to, na tu oblast, která se táhne až z Číny, to jsou ty Kazachstány, Kyrgyzstány a tak dále, přírodní bohatství. On se, my bychom lidově řekli, tak trošku sichruje, jo, proti té Evropě.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A dnes je hostem pořadu Jak to vidí, spisovatel Ivan Kraus. Pojďme teď na mapě Evropy trochu jižně, jižněji, nebo jihozápadněji, do Švýcarska z Německa. Zdá se, že alpský stát je skutečně podnikavý, protože přišel s novým nápadem, nebo novou iniciativou, skladovat data.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je překvapivé.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je to překvapivé. Oni už mají vybudovány údajně podle zahraničního a švýcarského tisku bunkry v Alpách, to je velmi dobré místo pro bunkry, co si budem vyprávět. A v těchto bunkrech mají vybavení mnoha, mnoha, mnoha počítačů s vlastní elektrickou energií, čili nezávislosti a každý měsíc píšou, ta poptávka stoupá o 300 %. Jedná se o podniky, jedná se o trusty, samozřejmě jedná se i o bohaté soukromníky, ale hlavně jde i o podniky, neboť Švýcaři říkají: My už nebudeme tak, tolik skladovat peníze, ale budem skladovat data. Data jsou měna budoucnosti. A z čeho to vyplývá? No, vyplývá to taky z toho, že dochází ke špionážím, to víme, k odhalování těch nejrůznějších obchodních tajemství a čím dál tím více nejde jen o hackery, jde o uchování informací. Je to vlastně skladování informací. A ti Švýcaři jsou v tomto ohledu velmi elastičtí, velice chytří a zjišťují, že to je tak trochu hudba budoucnosti, v čemž jim zřejmě statistika zájmu dává zapravdu. Ale nedivme se. Vždyť my víme, že kamkoliv jdeme, kam se mihneme i my, naše telefony ukazují, kde my dva teď sedíme ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, ví se o nás.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ví se o nás a nemůžeme proti tomu celkem nic podnikat, všecko se tak jaksi informaticky rozšiřuje, no a navíc žijeme i v době jistých, sledovali jsme, odposlechů, kdy už i země se malinko odposlouchávají, co se kde šustne ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... a já se domnívám, že hlavní není nic jinýho než ekonomie. Ekonomie je to, je ten motor, ať už šestiválec, nebo chrchlající dvouválec v dobách, v době krize, která pohání tento svět, ať už dobře, ať se nám to líbí, anebo ne dobře. Ale my s tím nemůžeme vlastně nic dělat.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Já se jenom tedy vrátím ještě ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
... přišel e-mailem dotaz. Je vidět, že naše dnešní povídání vzbudilo zájem. Jenom ještě k té Číně, že tady pan posluchač, který se nepodepsal, že to dopadne jako s Čínou. Dříve na ni všichni jaksi jí odsuzovali kvůli režimu a Tibetu a dnes jí celý svět leze, leze kamsi kvůli, kvůli penězům. S Ruskem to bude stejné. No tak ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, ta Čína, to je svět zvláštní. My, člověk se na to dívá se smíšenými pocity. Já mám pocit, že to je hybrid. Jako máme dneska už auta, který jedou na benzín a elektřinu, tak oni jednou ten hesloidně komunistický princip, to jaksi dodržují, na druhé straně ale velmi obratně využívají všech ekonomických parametrů. My už dneska víme, že Čína, která má takové plusy ve valutách a v rezervách, vlastní většinu obligací, finančních obligací Spojených států. Té země, té supervelmoci, říkávalo se, já nevím, jestli ještě máme říkat super, nebo už jen vel, nebo moc, protože něčeho je moc a když máte 130, skoro 130 milionů dolarů tištěných peněz denně, což Spojené státy dělají a víte, že to má, že ty obligace a finanční závazky drží v ruce Čína, když víme a dočítáme se tak jako nenápadně, ale postupně, že v Africe stavějí támhle přístav, támhle industriální centra, ta Čína, vadu na kráse to má. My víme, že tam pracují lidi, mnozí, za minimálních podmínek sociálních a finančních, my tam máme už i my Češi firmy, které jedou do Číny, i my už jedeme s sebou a tam vznikají výrobky a ty výrobky se pak převezou do Evropy a zde se s velkou přirážkou prodávají. Čili ta Čína je mocná, byť je v něčem, přiznejme si, to není jen ten Tibet, nemocná. Protože pak se dočtete, že když se tam staví, jo, to jsou nádherný mrakodrapy a stavby a centra, tak poměrně brutálně a nemilosrdně vystěhují ty lidi a dále se tím nezabývají. Čili tento hybrid nám bude dělat ještě těžkou hlavu a myslím, že mnozí státníci budou brát prášky proti bolení hlavy, ten Alka-Seltzer toto nevyřeší.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, no, dneska tak vlastně o, obrazně řečeno, jezdíme prstem po mapě, teď jsme byli v Číně, ale pojďme zpět ještě do Evropy. Evropská komisařka Malmströmová vyděsila myslivce nápadem, že by nesměli nosit zbraně.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Co vy si o tom myslíte, jak to vidíte?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Mě to trošku, pobavilo, protože oni se leckde, snad i v Čechách, polekali myslivci. Totiž ona to odůvodnila tím, že říká, že se tím zvyšuje prodej nelegálních zbraní. Což, o čemž teda pochybuju, protože si myslím, že myslivec musí předložit nějakej doklad, že je myslivec a že tedy jde o tyto zbraně a že jde o tu, o tu bezpečnost. Já mám trošku pocit, že paní Malmströmová, či jak se jmenuje, uvažuje jako mnohý administrátor. Ono je před volbama a teď vy nemůžete pracovat v té Evropě a nepřijít s žádným nápadem celý rok. Vy musíte taky přijít s nějakou iniciativou. Ale já si nedovedu představit, že by třeba v té pohádce o Karkulce ten myslivec vysvobodil tu babičku, nemaje nůž. To je prostě, no řekněme to česky, ono je to trošku pitomost s tímhle přijít. Já bych to zařadil do kategorie oněch evropských ideí, jako je ohnutost banánu, že jo, protože mě nikdy v životě nevzrušovalo, jak je banán ohnut, jo a nemyslím si, že to je problém Evropy. My máme úplně jiné problémy. Ale my to musíme přijmout, buďme tolerantní, protože z každé, v každé organizaci, asociaci a podívejte se na ten multikolos, jako je dnes Evropa, musejí, musí docházet k tomu, že jsou tam i byrokratický přehmaty.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Určitě. Pojďme ještě před koncem našeho setkání jedno téma. A to je dnešní vlastně Noc kostelů. Víme, že je také Noc muzejní, Noc s Andersenem a tak dále. Co je to vlastně za jevy podle vás? Noční otevřené kostely nebo muzea?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ono to, jak jsem někde viděl, přišlo z Německa už před pár lety, pak to prošlo Rakouskem ta idea a u nás se chytla a no ano, je to, jako říkáte Noc muzeí, to jsem zažil ve Francii. Má to velkou popularitu ve Francii, kdy lidé mohou volně navštěvovat muzea a výtvarný sbírky a tak dále a tak dále a tady se jedná u nás zřejmě o to, že nejde jenom o to navštívit to místo a vidět u architekturu a ty půvaby, které tam jsou, ale jsou tam koncerty, jsou tam hudební představení, je to takový otevření se té myšlence nějakého křesťanství, a to si myslím, že je výtečná, výtečná myšlenka.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Výborně. Dnešním hostem pořadu Jak to vidí byl spisovatel Ivan Kraus. V pondělí tady přivítám předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.