Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 15. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem Jak to vidí je spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den, vítejte.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte radikální změnu rétoriky Německa? Nastává snad konec Schengenu? Nejenom o tom bude dnešní rozhovor. Evropa v čele s Německem začala obnovovat své hranice. Je to podle vás, pane Krausi, začátek konce Schengenu?

Čtěte také

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Nemám tušení, nejsem prorok, ale samozřejmě mě to taky zaujalo. Zaujalo mě to velice. Mě už osobně tedy zaujala jedna věc, kterou myslím je nutno připomenout. Během jednoho týdne, ba dokonce jenom několika dnů německá kancléřka nejprve jaksi vyjádřila představu, že uprchlíci, konkrétně tedy syrští, mají otevřené dveře a to všichni bez ohledu na cokoli v Německu. A o několik dní později začla řeč o kvótách a dělení. To bylo velmi, velmi zvláštní. Ty kvóty jistě, můžete říct, byly, už se o nich mluvilo, já nevím, v květnu, protože ten problém trvá, ten není nový, ale tam to vypadalo divně. A teďka to je asi stupeň vývoje, který tu je. Já osobně si myslím, že asi mají důvod to udělat, protože nezvládají tu situaci a nějakým způsobem ji zvládnout musejí. Víte, ono pro mě jako člověka, který odešel z Československa 68, tehdy ta pravidla byla poněkud jiná. My jsme postupovali podle úředních pravidel ženevské dohody jako dnes, ale ne tak, že bych mohl třeba říct dobře, jdu tam a tam, tak jsem si to rozhodl. I toto se bude měnit. To souvisí s těmi kvótami. A to souvisí i s těmi hranicemi. To znamená vy dostaneme menu, počet zemí, kde si můžete asi vybrat z nich, ale vy nemůžete jako uprchlík říct jdu tam a tam, to je moje rozhodnutí. To nejde. To nikdy nebylo a to neodpovídá ani té staré ženevské konvenci, té dohodě o ochraně. Můžete žít v řadě zemí, kde se vám povede lépe, kde nebude válka. A tohle to opatření, o kterým mluvíte, to je asi vynuceno situací. Bavorsko volá, že to nezvládá ten, ten jaksi nával, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V případě Bavorska vlastně je zajímavé, že tamní premiér Horst Seehofer pozval na zasedání CSU, což je sesterská strana Merkelové velké konzervativní CDU, tak Horst Seehofer pozval právě maďarského premiéra Orbána. Promítne se to právě do té vnitroněmecké politiky, což už se vlastně děje?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že ten aspekt, my jsme všichni strašně mediálně a computerově rychlí. To víte sama dobře ze své zkušenosti. My rychle spěcháme. A o pár týdnů později se tak trošičku usadí ty zprávy a já už jsem si tedy všiml třeba, že v Německu samozřejmě to přijetí je pozitivní, je to všechno v pořádku, ale není to všechno tak jednoznačné, jak se zdá. Jinak by Báden-Württembersko nebo Bavorsko nemohly začít říkat, a hovoříme o dvou nejvyspělejších státech Bundes republiky, že jaksi už to dosahuje limitu. Takže ta, to opatření, o kterém mluvíte, no tak já osobně, víte, já se vám přiznám, mně nikdy nedělalo potíž, mně osobně, a cestoval jsem hodně s ženou, ukazovat pas na hranicích. Já vím, jsou tu pro Schengen jiné důvody, říká se obchod, volný průjezd a tak dále, já obchodník nejsem, ale když společnost se octne v problému a nenamlouvejme si, že tím je to vyřešeno, já se obávám, že to je letitá záležitost do budoucna, protože stačí, když se podíváte na čísla, Jordánsko, Libanon, Irák. Uvedu Libanon. Čtyřmilionová zem má milion uprchlíků. My jaksi dojde ještě k dalším posunům a přesunům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, pane Krausi, že to rozhodnutí vlastně uzavírat hranice, je správné poté, co Německo jaksi dalo to své srdce, ukázalo na dlani?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já vám to řeknu nehezky. To je jako v rodině. Když máte ráda svou dceru nebo syna, vy mu taky nemůžete bejt stále hezká v jeho očích. Občas dojde k situacím, kdy musíte říct toto ne. A to myslím je součást soužití rodiny. A jsou, svět je, a kor ta naše Evropa, to EU, to má být rodina. Já to tedy často tam nacházím chyby rodinný, ale co bych mluvil do, do rodiny, kde nemohu přispět. Čili já si myslím, že co je nutné, musí být uděláno. Hotovo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jestli když dám dítěti jeden den 500 korun a druhý den nic, respektive mu těch, tu částku vezmu. Zeptám se jinak. Neměli by politici přece jenom předvídat tu situaci? Ne jenom hasit, pokud teda vůbec něco hasí, až to, co nastane?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
My, my hasíme následky. To si řekněme rovnou. Já vím, nebudu velkoústý, česky velkohubý, že zdroj asi neovládneme. Válka tam řádí. Světu se nechce tam do války. Máme podezření, že víme proč. Teď tam jdou Rusové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzi také.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Francouzi. Ale víte, jak to je v takových válkách. Teď spolu začínají mluvit. Předtím se možná Západ taky obával, jsou tam Rusové, abychom z toho nerozpoutali ještě něco horšího, než co je. To já nevím, nevidíme do toho. Ale podívejte se, před 3, 4 lety už Itálie volala o pomoc. Je to, myslím, že dostala nějaký finanční příspěvky po, z Bruselu, ale to není nový fenomén, on akorát bohužel zesílil, přebujel a stává se těžko zvladatelným. No a teď ta Evropa naše složená z tolika příbuzných, když to teda přirovnáme s tou rodinou, tam jsou někteří syn..., bratranci a sestřenice, vemte si, víte, já se usmívám, když ta Litva třeba, to je malá země, že by vzala 200 uprchlíků? No prosím vás, co takhle matematika ze základní školy? Když víme, a Německu mluví o milionu nebo 800 tisíc, už bylo 300 tisíc a tak dále. A pak je tu ještě jedna otázka. Já tomu nerozumím, proto nejsem v Bruselu, zaplať pánbůh, ale když my uděláme kvóty a nezměníme určité věci, tak ten, kdo, jak jsem se dočetl, co bych dělala v Rakousku, tam nikoho neznám, já chci do Německa, jako mohu mít kvótu a když ke mně nikdo nebude chtít, co to bude znamenat? Donutím je? Nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky otázka, proč vlastně všichni chtějí do Německa a proč třeba ne Rakousko? Vyspělá země.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To bysme spolu tam měli zajít a těch kancléřů se zeptat, jak to tady máte, že k vám nechtějí. Já tomu neroz..., já se vám přiznám, já tomu nerozumím, protože já mám obavu, že to je z těch mobilních telefonů ten paradis moderní. Je to Německo. Tak to působí na ty lidi, na tu distanc, na tu vzdálenost. No, nezlobte se, ale přece někdo, kdo má zničenou zem, kde nemůže poslat, já nevím, dítě do školy, proč by se mu vedlo špatně v Holandsku?Nebo dokonce budu teď troufalec, ne každý mě bude mít rád, i v tom Česku se mu povede teoreticky i prakticky. Vždyť tu máme Vietnamce, máme Ukrajince, vždyť tady žijí a bezproblémově. To víme všichni. Tak jako je tam nějakej aspekt nedorozumění, je tam aspekt legendy. To je mytizace. Německo jistě dává příležitost k práci, my to víme, že německej elektrikář dnes v podstatě může vydělat více než český doktor. S tím se nedá nic dělat. Nemyslím šéf nemocnice, ale běžný, s tím se nedá nic dělat. Jsme země postkomunistická. A nejsme sami. Ale já si nemyslím, víte, v Německu dost vydělá, dost odevzdá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že my to přepočítáváme nebo někteří mají tendenci to vidět v těch našich relacích ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ovšem ten německý elektrikář platí daně a žije a stravuje se a platí čistírnu ve Spolkové republice.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, ano. A každým coulem, samozřejmě musí platit sociální, to je 30 až 40 % jde pryč na to, aby bylo to sociální zajištění, to zdravotní, ty penze a tak dále, a pak je to cenová politika, o které mluvíte, byť je to velká země, německý trh je velký, ale je to, mně to připadá jako sen. Možná, že někteří ti lidé, ono jich bude víc, tam mají příbuzné, jo, mají tam, čili jde o, to je něco jinýho, to už je motiv, když mám někde příbuzné, že jo, to bylo za našich dob taky, když někdo měl příbuzný v Kanadě nebo ve Spojených státech, ale, a to je další aspekt. Já jako se těžko teď, něco musím říct, vyrovnávám s teorií našich analytiků a mnohých lidí, kteří píší - vždyť tehdy Češi odcházeli, 300 tisíc, nevím, kolik nás bylo, já si dovolím poznamenat, že to není totéž, že klást toto za sebe nejde. A nepodezírám Syřany, že by byli všichni nevzdělaní, ale Česko si nechalo téct krev žilou. Já znám celá údolí ve Švýcarsku, která si mnula ruce, že má české zubaře, kteří budou levnější. Tady odešla inteligence z této země. To nelze říct o Blízkém východě, že by to stoprocentně byl stejný, stejná skupina lidí. Čili my si taky mateme věci. Tam odcházejí, a my to chápeme, ze zničené země, když se podíváte, jak Sýrie vypadala předtím, jak vypadá teď. Ale bohužel je tu ještě poslední aspekt. Proč náš svět, náš Západ v uvozovkách i bez, já nevím, my jsme v uvozovkách ještě, že jo, já, proč my jsme tak sebemrskačští a říkáme, že jsme všechno zavinili? Já s tím rozhodně ..., my jsme zavinili to, co se děje? My jsme naši intelektuálové s prominutím, vítali, vítali Arabské jaro. Jaký je výsledek se ptám? Libyi. Nemluvme o válce, mluvme o Iráku, mluvme o Libyi, mluvme o tom, že s výjimkou Jordánka a Libanon se třese, dočtete se, obávají se, aby se to, ten, ten Islámský stát a ta další hnutí, vždyť tam bojuje tolik lidí, nedostalo i k nim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom ale, pane Krausi, jaksi rozdělovat, softírovat, selektovat ty lidi podle vzdělání, podle náboženství?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, no tak my nemůžeme. to rozhodně nemůžeme. Mně přijde absurdní, my víme, že v Sýrii jsou jak křesťané, tak muslimové, ale převaha bude asi těch lidí muslimského vyznání. To je to poslední, co bychom měli dělat. Mně přijde, musím se přiznat, absurdní, když Poláci si říkají, že by měli vzít jen ty křesťany. To, to jako nejde. Takhle nemůžeme uvažovat. Žijeme v nějaké době a měli bychom si uvědomit, my jsme tady zvyklí na sekulární stát tak jako třeba Francouzi a možná, tady se často lidi zlobějí, že jsme příliš velcí ateisté. Já to v tuto chvíli chválím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Vosáková konstatuje v emailu a zároveň se ptá: "Uprchlík má právo jít, kam chce, snad byste mu ho nechtěl ubírat?"

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je omyl. Uprchlík má právo jít tam, kde ho vezmou. Já jsem toho živím svědectvím. Ivan Kraus se svou ženou chtěli jít do Spojených států a nepovedlo se to vlastní naší vinou, protože jsme nešli do těch, my tomu říkali polévkové ústavy, tam, kde se o vás postarají, a pořád jsme se chtěli živit. Výsledek - neprodělali jsme včas emigraci do Spojených států, abysme byli na Bahamách, měli jsme být v Paříži u lékaře, takhle to běží, no a tak já dokonce tvrdím, že mnoho lidí odešlo a nedošlo tam, kam mysleli, že dojdou, chtěli třeba do Austrálie. To tak není. To neznamená ..., uprchlík má právo na ochranu v zemích mírových, vyspělejších, kde může žít sám nebo se svou rodinou, ale není to on, kdo to definitivně určí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počátkem roku vyšla ve Francii kniha světoznámého spisovatele Michela Houellebecqa, která se dočkala i německého překladu. Ten nový román, Podrobení v překladu, Francouzům předpovídá, že v roce 2022 po druhém mandátu prezidenta Hollanda vyhraje francouzské volby strana Muslimské bratrstvo pod vedením Muhameda Ben Abése, který se stane prezidentem Francie. To je fikce tato kniha. V recenzích ale, pane Krausi zaznívá, že vlastně spisovatel možná urychlil běh dějin. Jak vy se na to díváte?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, pan Houellebecq je velice zvláštní autor. Já si myslím, jedno je třeba říct, zejména v této době, která je taková jaksi rozrušená, pan Houellebecq za prvé, za druhý, za třetí není moslemofobijní, on je frankofobijní. Pan Houellebecq se obává stavu Francie v podstatě, to je ta jeho zpráva, obává se nikoli moslemů, ale muslimských hnutí, on se mnohem víc obává, on tomu říká konzumního ateismu. Konzumní ateismus. Prázdno. Houellebecq je velmi zvláštní autor, píše o něm New York Times, celý svět, Francie, někde ho velice chválí, například Němci kupodivu, on všechny jeho knihy, musím k tomu říct, on to není, on vás tak jako moc nepotěší, že byste si ho dala na noční stolek. On ukazuje prázdnotu už dávno ve svých románech, on ukazuje Francouze, kteří jsou většinou ze střední vrstvy, mají nějakou solidní práci, mají manželku, mají jednu, dvě milenky, láska celkem je bezvýznamná, sex je v pondělí, to je Houellebecq. To je člověk, který nastavuje svoje zrcadlo Francii a jejímu vývoji. A on v podstatě nedělá, ať už je to, jak je to, nic nového, než dělal Jonathan Swift, Huxley, Orwell. On je satirickej, on je ironickej, ironicky. On tam, on se dívá na to, co je a odvozuje, když je tedy teď toto, co bude, bude-li to pokračovat. A teď vám řeknu, no to nejhorší. Marine Le Pen, to máte ráda. Z čeho on vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jí ne.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, já to téma, to téma, já vás nepodezírám, že byste ji měla ráda, to bych, já taky nemusím. Ten problém je ten, že ta stoupá, to znáte, známe, že jo, v těch volebních preferencích a kdo ví, jak to bude, dostane se alespoň příště do druhého kola prezidentských voleb. I on, on to vidí takhle, bude kritická situace při volbách, teda těch národních, bude to fifty fifty a Francouzi budou hledět co udělat a nezvolej ani republikány, nebo jedni z nich možná socialisti, teď nevím kteří, nepamatuju, prostě daj hlas umírněnýmu hnutí, které vede nějakej fiktivní imám. No a Francie se stane v tom případě zemí muslimskou. Já k tomu chci říct jenom to, že před mnoha lety jsem v Paříži vytýkal lidem v divadle, když jsem věděl, že jsou levicoví a že jsou socialisté, povídám a jak to, že teďka, přátelé, dovolíte, volíte Chiraqua? Vašeho, uvozovky, třídního nepřítele. Jo, to musíš pochopit, protože než aby vyhrál Jean-Marie Le Pen, tak volíme Chiraqua. A to je myslím to, co Houellebecq tohle umí. To se může stát. Jako je to sen, samozřejmě druh science fiction, ale on Huxley Brave New World, on Orwell taky dosáhli, budeme-li upřímní nějakého naplnění předpovědi, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedni Houellebecqa chválí, že Francouze upozorňuje na možné nebezpečí, ale zase jiní říkají, že vlastně jenom přilévá co?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jo, ale jak to je s tím spisovatelem? Nemá ten spisovatel taky provokovat někdy? Některý druh spisovatel, my máme různé, že jo. Někteří potěší, někteří zesměšní a tak dále a tak dále. Někteří jsou spíš vypravěči, můj případ, méně spisovatele, domnívám se, já myslím, že on, že on už tím, co píše, není tak negativní nebo tak ironicko-mlžný, on vlastně projevuje tímto způsobem svůj zájem o tu zem, kde žije. To máte jako ten, připadá mi jako ten člověk, kterej vám řekne víte, já do kostela nechodím, já teda moc na nic nevěřím, ale, ale teda když vidím lidi, když jsou v nemocnici a že se pomodlej a je jim líp, a najednou cejtíte, že sám by trochu rád věřil. K tomu bych to přirovnal, jo, že to, není mu to dáno. Čili v té zemi se narodil, já, já nevím, to, na to jsou různé názory. V Německu byl přijat velmi dobře, New York Times, Amerika se tím také zabývala, ve Francii to bylo tak jako rozděleně, že, a zrovna to bylo v době, kdy Francoise Hollande jako k tomu zaujal kritické stanovisko, a o 2 dny později bylo Charlie Hebdo, kde zahynul jeden z přátel tohoto autora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem krátce vlastně před tím lednovým útokem na redakci a také na košer obchod, se objevil právě tento spisovatel na titulu tohoto satirického týdeníku ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... a tam byla vlastně karikatura a na ní bylo napsáno, respektive do úst mu bylo vloženo, že v roce 2015 přichází o zuby, za to v roce 2022 bude mít ramadan.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jo no. No jo, no tak oni jsou takoví lučudní ten časopis, vždycky byl a je a asi bude. Samozřejmě, že ho to taky zasáhlo, ale já, já si myslím, že je právě důležité si uvědomit, on taky v té knize dává najevo, jak to pak bude, je to satirický. Tam ten jeho hrdina, snad pedagog nebo učitel, akademik, je mu řečeno co ty děláš? Jo, ty učíš, no tak není problém. Ale víš co, přestoupíš k nám. No tak samozřejmě není problém, my nejsme násilní, když nepřestoupíš, nic se neděje, akorát budeš muset si najít jiný zaměstnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzský herec Gérard Depardieu, který proslul sympatiemi vůči některým autoritářský vůdcům, chce prý prodat svůj majetek ve Francii a přestěhovat se do Běloruska. Zanevřel na Rusko, pane Krausi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
On pan Depardieu, tento znamenitý herec, možná nejlepší herec své generace na straně jedné, to musím říct a taky se velice rád na něco dívám od Cyrana dál a řada jiných věcí, on, on má hodně vinic, tak já nevím taky, jestli to víno nepříliš ochutnává často, ty má různě po světě, on tam měl zpočátku problém daňový, kdy jednu věc řekl pochopitelnou. On řekl dobře, mně nejde o daně, kolik mám platit ve Francii, ale nechápu, proč to mám odnést já a u jiných, kteří žijí ve Švýcarsku, aniž je jmenoval, a to je pravda, známí, že jo, herci a tak dále, u těch o to nejde, tak to jsem já tady za, za troubu? Ale jinak vám musím říct, víte, Gérard Depardieu klasickou ukázkou, vynikající herec, jo, smekám klobouk, kterej zde nemám, a není moc senzitivně inteligentní ten člověk. Já jsem četl jeho knížku takových dopisů Françoise Mitterranda, to se nedá, to je tak na úrovni nižší střední školy a to u herce nic neznamená. Může bejt vynikající herec, ale nemysleme si, že musí být obdařen průhledem a velkou inteligencí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste tedy, že ten senoseč s Lukašenkem byla také taková nějaká etuda?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No oni, oni, ano, to se mu musí líbit, poněvadž je herec, on akorát si odmyslel kameru, oni všichni v té části světa hrají. Podívejte se na cara Putina, jak se potápí, jak zápasí s tygrem, jak ukazuje ty svaly, to mačo, jo, jak tam přinášej to toreadorství, ať ženy koukají, a nedivte se, že pak mladá dívka ruská chodí, velice pěkná dívka, na prsou s nápisem I love Putin. Tam je, tam je Freud v tomhle. Jo, tohle působí na lidi. Co působí na lidi jaksi tak nebo onak? Malý děti s hezkjma vláskama, pejsci a štěňata a mačismo, to je chlapák. Ta to umí ta ženská, ta je ostrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co máte vy dnes na tričku? Jestli by tento příběh nebyl možná, pane Krausi, námětem pro další fejeton, vaše sbírka se rozrůstá, vydáváte novou knihu, bude prý o posledních mohykánech pravého mužství? Jestli ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No tak je to satira, je to spíš ironie, když chlapíci, je jim za čtyřicítkou a stále chtějí být plny romantiky a něco dohánět a už na to nemají ani věk, ani čas, ale přesto si tuto iluzi pěstujou. Nezapomeňte, že chlap je věčnej kluk. Chlap je věčnej kluk. Mám vysvětlení, protože nás na svět přivedly ženy, není tomu opačně. Buďte ráda, že to není opačně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy knihu představíte na jubilejním již 25. knižním veletrhu.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím mottem je Nekonečný proud času. Myslíte, že je to trefné, že to tak nějak koresponduje s tím současným stavem společnosti?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No my všichni, včetně mě, prožíváme jaksi ten život, život je krásnej, že jo, ale jeho cena je nedotknutelná. Jeho hodnota není v čem? Není v penězích, není ve statcích, ale máme plno starostí. Zajistit se, stát se něčím, být něčím, uživit se, mít rodinu. A on ten život ufrnkne, ale přesto je krásnej. Je naše, náš problém, jestli si neuvědomujeme, že tenhle den, teď jak tu spolu sedíme, může bejt možná nejhezčí den měsíce, tohohle roku. Co my víme taky, tohle nerad řeknu, co bude, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pravda.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No. Čili v psaní je to totéž. Ty, ty moji chlapíci, to je zase z mého života částečně, oni, oni by rádi, že jo, a tak, že jo, choděj na kuželky a tam jsou, ženy tam nesměj, ten, ten čtvrtek ten večer a tam si to užijou a dávaj do pokladny peníze a pak jednou za rok jedou na vejlet a to je celkem víceméně spíš fiasko, jo. Jsou v drahým hotelu a teď ..., no přejedí se, že jo, ochutnaj to, ochutnaj to, jdou do bazénu a tak dále, ale uprchli tomu na chvíli, propadli tý iluzi a upchli tomu, čemu se říká život všední, jo. Do práce, z práce a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějak mezi prsty nám občas ten život protéká naší vinou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Určitě. I mně. Je to, je to děsný, když, víte, já vám řeknu, teprve je to hrozný to, ale musím si to přiznat, jdu na zahradu a vidím, jak je krásná, tak se raduju, ale teď se raduju už častěj, já vám to řeknu úplně - před 2 lety jsem byl v nemocnici, nic závažného, teprve tam, když vidíte, jak druzí pracují, jak sestry vstávají ve 3 ráno, jak lékaři tam pobíhají, tak si říkáte chlape, ty máš život jaksi nádhernej, a nesmíte do toho pustit tu cenu. My strašně furt počítáme. Hodnota života není na cenový cedulce. To teda není. To se pak nakonec ukáže, že je to všechno jedno. Protože buďme upřímní, to finále je pro všechny stejný. Tam nejede burza, tam nic netiká, tam se nic nezhodnocuje, kolik ta i mobily. Tam to prostě tututu a je to odbytý. A u babičky Boženy Němcový, tam se otevírá okno a co říká kněžna, to je taky důležitý, šťastná to žena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to říká Ivan Kraus na závěr dnešního Jak to vidí, spisovatel. Já vám děkuji a budu se těšit za měsíc na slyšenou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já děkuju vám, děkuju vám a zdravím posluchače.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se mohou těšit na Václava Cílka, geologa. Příjemný den všem přeje Zita Senková, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.