Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 9. května

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a dlouholetý rozhlasový redaktor. Zdravím tě do zlínského studia Českého rozhlasu, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Také přeji hezké ráno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnešní témata budou pestrá, tak například se zdá, že kandidáti do prezidentských voleb ve Spojených státech jsou jasní Clintonová a Trump. Anebo Noční vlci v České republice, nebo třeba 7 milionů za nepřijatého imigranta. Já bych začal ale jednou aktualitou, která se stala teď během víkendu, a to, že londýnským starostou se stal syn imigrantů, vlastně muslimský labourista. Co si o tom myslíš, Ivane, je to překvapivé?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak volby se zřejmě dějí ve světě proto, abychom se dozvěděli něco o světě, protože o Londýně toho víme strašně, strašně málo, skoro se o něm nepíše a najednou zjišťujeme, že v něm vyhrál kandidát, kterého bychom si logicky příliš nepředstavovali, ale najednou zjišťujeme, že v Londýně je každý osmý Londýňan muslimem. 35 % Londýňanů se narodilo v zahraničí. 55 % z nich tvoří nebělošští Britové. To znamená, když k tomu přidáme, že Londýn je tradičně, řekli bychom, levicový labouristický, tak kandidát labouristů Sadiq Khan, který je synem pákistánského přistěhovalce, řidiče autobusu, z 8 dětí, vyrostl v sociálním bytě, pak se vypracoval jako právník. Je vlastně dnes ztělesněním dnešního Londýňana, jenom my jsme si té proměny toho města tak nějak nevšimli, protože se o tom málo píše, ale to, co se stalo, je asi do značné míry logické a je to vlastně takový, řekl bych, americký sen. Z člověka, který má k těm svým spoluobčanům v tom městě doopravdy blízko, protože mnoho z nich se s tím jeho osudem může identifikovat, tak zvolili jednoho z nás, bychom řekli, ale je to zajímavé.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
On sám o sobě prohlásil: "Jsem Londýňan, jsem Brit, jsem muslimského vyznání a jsem samozřejmě hrdým muslimem. Mám pákistánský původ, jsem otcem, manželem, dlouholetým fotbalovým fanouškem Liverpoolu, jsem tohle všechno," řekl. Tak možná, že to všechno přispělo k tomu, že se stal starostou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak, ta kampaň, kterou konzervativci proti němu vedli, byla založená na tom, že by mohl představovat jakési bezpečnostní riziko, že by měl kontakty s radikálnímu muslimy, ale to se nepotvrdilo. Vypadá to, že to je muslim sekulární, my bychom řekli vlažný. A v našem pohledu to je ten správný, jak bychom si je představovali všechny a on chce, aby prostě ta radnice byla nejotevřenější v historii, transparentní, chce být starostou všech Londýňanů bez ohledu na jejich vyznání, chce být pro všechny i ty nejmenší menšiny, to znamená, ten jeho program je sympatický a já mám pocit, že je dobré mu držet palce, protože pokud on uspěje, tak vlastně tím, řekl bych, se zlepší i image muslimů, kteří dnes, když se podíváme všude na média, jsou především reprezentováni těmi, těmi radikály, těmi násilnými, kteří prostě by nás nejraději převedli na svou míru a na svou víru. Zdá se, že Sadiq Khan chce být vlastně tady i pro křesťany, pro hinduisty, pro všechny ostatní. To znamená, je potřeba mu držet palce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, pojďme dál, pojďme z Velké Británie do Spojených států. Zdá se, že už ani Donald Trump nemá žádného protikandidáta z Republikánské strany, to znamená, že jeho cesta k boji o prezidentský post je otevřená. Domníváš se, že je tomu tak nebo se může ještě něco podle tvého názoru stát?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Už to moc pravděpodobné není. Vidíme, že hodně republikánských odpůrců Donalda Trumpa ho bere postupně na milost. Uvědomují si, že on doopravdy je vážným kandidátem a že jiný nebude. To znamená, my jsme svědky toho, že politici a řekl bych i komentátoři, novináři v takovém tom hlavním proudu se na účet Donalda Trumpa dlouho bavili, pohoršovali se nad ním, vadila jim jeho politická nekorektnost, prostořekost, až nakonec k jejich zděšení se ukázalo, že získal s velkou pravděpodobností hlasy k přímé republikánské nominaci a míří pomalu do Bílého domu. Samozřejmě teď je potřeba to nějak vysvětlovat, ale já bych zmínil Patricka Buchanana, což je konzervativní politik, spisovatel a komentátor, který už dlouho předtím, než bylo to jeho vítězství jasné, zdůrazňoval hlavní takovou věc, že Donald Trump není pouze kandidátem na prezidentství. On je podle tohoto komentátora poslem americké střední třídy a ta zpráva, kterou podle Buchanana přináší establishmentu zní: "Chceme se zbavit vašich postojů a chceme se zbavit vás," to znamená, on ho vnímal jako takového vnitřního stranického rebela, rozhodně ne jako šaška. Takové to jeho heslo: "Udělejme Ameriku opět silnou, opět skvělou," to rezonuje mezi voliči, podle kterých to jde s Amerikou z kopce. A právě ta opora té střední třídy, jejíž je vlastně Donald Trump hlasem, rozhoduje o tom, že dnes republikáni si uvědomují, že jsou možná schopni se zbavit Trumpa, ale nejsou schopni se zbavit těch problémů, které on reprezentuje, o kterých mluví, to znamená, to je asi hlavním důvodem, proč podstatně se o něm přestává mluvit jako s odsudky a začínají ho brát vážně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dá se srovnat například ta situace, kdy možná do Bílého domu míří Donald Trump, třeba se situací před volbou prezidentskou, když se potom následně stal prezidentem americkým Ronald Reagan, vlastně bývalý herec?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak on by chtěl vlastně mít s Ronaldem Reaganem něco společného. Reagan byl jeden z amerických prezidentů, který, i když je to vlastně zvláštní, když se na to zpětně podíváme, historicky vedl nejméně válek, vedl jenom v podstatě dvě a jednu si vyčítal jako, jako obrovský, obrovský omyl politický. Po něm přišli Clinton a Bush a Obama, ti všichni byli váleční prezidenti, vyhlašovali jednu válku za druhou. Pokud jde o Trumpa, tak ten říká, že už těch zahraničních výbojů bylo dost a je potřeba se znovu soustředit na Ameriku, protože ta politika zahraniční k ničemu nevede. To znamená, že on asi bude navazovat na toho Reagana, ale i v tom, že Reagan se rozhodl radikálně zbrojit, dát do pořádku armádu, i když ji potom minimálně používal. Teď to s tou americkou armádou vůbec nevypadá dobře, Trump vlastně z jedné strany říká neválčit, ale dát do pořádku armádu, aby z nás měl svět respekt. Je tam podobnost s tím Ronalda Reaganem určitě.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
No, pravda je, že Ronald Reagan nevedl téměř žádnou válku, ale dokázal to, co se nepodařilo, a to totiž rozložit vlastně komunismus ve světě, je to tak?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, je to zvláštní, on vlastně, to je tradice, uzbrojil vlastně Sovětský svaz. Získal takovou jadernou převahu, že pak si musely obě dvě strany sednout ke stolu a začít, začít odzbrojovat. Možná, že ta situace se trochu opakuje, že opět končí ten, řekl bych, monopolární svět, kdy byl jenom jeden silný, a to byli Američané. Dnes mají opět konkurenci a tím pádem znovu přijde okamžik, kdy si budou muset politici sednout ke stolu a paradoxně vypadá to tak, že když spolu musí jednat, ne, že chtějí, ale musí, tak je svět o něco bezpečnější.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Já ještě bych zůstal chvilinku ve Spojených státech. Jsou i takové reportáže ze Spojených států, že republikánští voliči se vyjadřují, že nebudou v žádném případě volit Trumpa jako kdyby on neměl vlastně tu podporu v té, ne teda ve straně samozřejmě, ale u těch republikánských voličů, anebo je to jenom nějaká mediální, řekněme, bublina?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak určitě je mnoho tradičních republikánů, kteří, kteří si na toho Donalda Trumpa nezvyknou. On je doopravdy jiní než všichni ti jeho protikandidáti, nicméně na druhé straně zase platí, že hodně tradičních voličů demokratů nebude volit Hillary Clintonovou, protože ta se jedná jako spíš reprezentant korporací než Donald Trump, to znamená, takové ty modré límečky, to jsou lidé, kteří přišli v Americe kvůli těm minulým politikám o práci a rádi by ji měli znovu, tak ti zas budou pro změnu volit Donalda Trumpa, který je spíše jejich kandidátem, než Hillary Clintonová, to znamená, ta volba doopravdy nebude tak jednoduchá, jak se to v minulosti tradovalo, tak je potřeba si uvědomit, že s Donaldem Trumpem je to podobné jako s Georgem Bushem. On vypadal, že má obrovské handicapy, byl takový jednoduchý, prostě dělali si z něj novináři legraci, protože stále něco ..., vždycky něco popletl a tak dál, no, a pak se ukázalo, že vlastně takováto jeho jednoduchost byla Američanům velice blízká, protože říkali - no, on je hloupý, ale já taky, já jsem vlastně stejný, tak je mi blízký. No, a teď vidíme, že prostořeký a naprosto nekorektní Donald Trump, který prostě se všem zdál jako směšný, tak o něm si ale teď Američané taky říkají - no, on je prostořeký, no, ale já jsem úplně stejný jako on. To znamená, ten důvod, proč některé vyhrává a jiný prohrává, je komplikovanější, než jak to vidí politologové.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Noční vlci, motorkářský gang z Ruska projel jižní Moravou a projede ještě dalšími částmi naší republiky, no, a hejtman Dominik Hašek, teda hejtman Hašek, pardon, se s nimi vyfotil. Je to problém, nebo je to zase nějaká novinářská bublina, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak on věděl, co dělá, protože on, po minulém roce víme o Nočních vlcích úplně všechno, prostě to byla tak mediálně sledovaná jízda, že si myslím, že i oni pro velký úspěch se rozhodli tu jízdu zopakovat a vypravit se znovu na Berlín a dneska hlavně Poláci, kteří tím, že je nepustili na své území, tak z nich udělali událost, to už potom se referovalo i o u nás a když přijeli do Brna, tak hejtman Hašek se s nimi vyfotografoval určitě z dobrého důvodu, věděl, že prostě najde publikum, kterému se to bude líbit. Ono ti motorkáři jsou zvláštní komunita. Oni mají vlastně takové vztahy i mezi sebou, jsou to vlastně internacionalisté bychom mohli říct tím starým slovníkem a mají, mají kamarády v Polsku, mají kamarády na Slovensku, v Čechách, ty přátelé těch silných amerických většinou motorek se rádi navštěvují a jsou takoví družní a to znamená, že i na těchto akcích, když projíždějí, tak se vzájemně podporují, rádi se vidí, rádi si prohlédnou ty naleštěné stroje a tak dál. No, a pohlížet na tuto komunitu jako politicky a udělat z nich ohrožení národní bezpečnosti je trošku komické. Tady to bylo vidět, když musel hejtman Hašek v televizním rozhovoru se bránit takovému nařčení, že to se přece nehodí, aby jeden hejtman se fotografoval s lidmi, kteří jsou na americkém sankčním seznamu, vždyť to je prostě úplně zradu státu, ideologie, všechno, a tak on si s tím redaktorem poradil celkem snadno, vyjmenoval smysl akce, kolik obětí bylo padlých, kterým je potřeba ..., no, a navíc jim řekl, že ti motorkáři určitě měli v pořádku doklady, když vstupovali do schengenského prostoru, na rozdíl od milionů migrantů, o kterých nevíme, odkud jsou, žádné papíry mnozí z nich ani nemají. No, když se to takhle vezme, tak hejtman Hašek, když dával na sociální sítě tu fotografii, tak zřejmě už se těšil na to, jak se dostane do médií, jak hodně lidí mu dá zapravdu a řekne - jo, ten to vlastně dobře říká i za nás a vlastně mu odpustí, že to je vlastně politik, který by měl být dávno politicky mrtvý poté, co byl usvědčen jako mnohonásobný lhát. Mám pocit, že hejtman Hašek získává politické body zpátky a docela jednoduše.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Ti Noční vlci, ten motorkářský gang, oni, jak se tak ví, začínali vlastně už před mnoha lety v Rusku spíš jako trošku ilegální taková skupina zvláštní, která nebyla příliš vítaná. Jak se podle tvého názoru stalo to, že jsou vlastně podporováni, de facto, dá se říct prezidentem Putinem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je vzájemně výhodné. On zřejmě taky potřebuje oslovovat i určitou část společnosti a když se vyfotí s motorkáři, tak vypadá, že jako kdyby jeden z nich, prostě taky umí jet i na motorce, a tak nakonec získává tím politické body. Je to jasný politický marketing, PR, těžko z jeho životopisu někde najdeme nějaký důvod, proč by měl být kamarád s motorkáři, ale je to výhodné kamarádit se sportovci, s motorkáři, s umělci, s kýmkoliv, kdo má na společnost v tom jejím segmentu nějaký vliv, to znamená, já bych v tom neviděl nic jiného. Pro ně je zase zajímavé být kamarádi s prezidentem, vzít takovou tu vlasteneckou rétoriku na sebe a takže vlastně to spojenectví je pro obě dvě strany v něčem, v něčem výhodné, ale že by, že bysme všemu, co říkají, měli věřit, tak to určitě ne. Jsou to prostě motorkáři, to je určitá skupina, která má svá specifika a mají je v Americe, mají je u nás, mají je v Rusku.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
A pojďme k dalším tématům. Evropská komise navrhla, že kdo by, který stát by chtěl odmítat přijímat migranty z povinných kvót, by měl pak za každého zaplatit téměř 7 milionů korun. Co si o takovém návrhu myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě v některých zemích Evropské unie je to přijímáno jako docela dobré řešení, v jiných to vyvolává zděšení a odpor. Je to další příklad toho, že Evropská unie a je to stále zřetelnější, má problém, neumí hovořit jedním hlasem. Jednotlivé země řeší odlišné problémy, a tím pádem nemají stejné zájmy, to je prostě úplně už zřejmé. Ve chvíli, kdy tento návrh se vysloví v zemích, kam přijíždí množství migrantů a už prostě ty společnosti mají problém, nevědí, co s nimi, tak logicky si všichni řeknou - ano, to je problém a protože jsme Evropská unie, všichni spolu, tak bychom měli solidárně ho řešit a měli by pomoct i ti, kde ti, už jsem řekl motorkáři, kde ti migranti nejsou. Ale pak jsou země, kde nejsou a v nich si politici a občané říkají - my ten problém nemáme, tak, proč bychom ho vlastně měli mít? Nemáme koloniální minulost, nikdy jsme netěžili z práce gastarbeiterů, nezvali jsme je, aby prostě pracovali na nás, dělali jsme si všechno sami, proto zde dnes nejsou a proč bychom my měli teda uměle vyvolávat problém, který jinde komplikovaně řeší, když my ho řešit nemusíme? To znamená, to je úplně jiný přístup a tyto dva přístupy se podle mě dají velice těžko sladit. Evropská unie může přežít, když vytipuje problémy, které jsou společné, které mají všichni stejné a tam je možné prostě i najít jednoduchým konsensem, dobrovolně společné řešení, ale pak jsou problémy, které prostě se takhle vyřešit nedají a řešit je silou je docela problém, protože pak Evropská unie začne spíše připomínat jakousi nadnárodní korporaci, než prestižní klub, kde jsou lidé proto, protože jsou rádi spolu, protože jim je spolu dobře a protože je to určitým způsobem sexy, jo, jenže takováhle Evropská unie friendly, přátelská, kde prostě, když se na auto nalepila značka s těmi žlutými hvězdičkami, tak člověk měl pocit, že patří do nějakého přátelského společenství, tak ta pomalu zaniká a začínáme zde mít Evropu, když se řekne Evropská unie, tak už si neřekneme, že to jsme my, ale představujeme si Brusel, úředníky, instituce, legislativu, procesí nějaké, a tak dál, ale to se prostě vzdálila Evropská unie lidem a to je smrtící, to prostě, to v takovém stavu nemůže přežít.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Nevím, v jaké souvislosti by se dalo tedy v tomto případě hodnotit další jaksi, další návrh Evropské komise, že předběžně kývla na bezvízový styk s Tureckem, i když samozřejmě musí to ještě schválit členské státy.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, to je další problém, to asi neschválí, protože těch, těch zemí, které mají obavu z toho tureckého vlivu, je hodně. Ankara nesplnila všechny podmínky, které je potřeba splnit, no, a navíc rezignoval premiér, který to dojednal, to znamená, teď vlastně ani nevíme, v jakém stavu je vnitřní turecká politika, o co Turkům jde. Podle vyjádření jejich, jejich prezidenta nepřipadá v úvahu změnit některé zákony protiteroristické, které jsou podmínkou nějakého sbližování Evropské unie s Tureckem, ten ale už říká, že pokud se nedomluvíme, náš postoj je jasný, my se nezměníme, no, tak pak každý půjdeme svou cestou, takže vlastně teď už ani nevíme, jestli samotným Turkům jde o to se dále s Evropou nějakým způsobem sbližovat. Já mám pocit, že je to hodně otevřené, nic není jasné.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Já se teď, Ivane, vrátím zase zpátky do České republiky, ale zůstanu u návrhu, a totiž, že za urážku úředníka nebo policisty může hrozit pokuta až 10 tisíc korun. Co si myslíš o takových návrzích, které tedy už byly schváleny v rámci návrhu novely zákona o přestupcích?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Myslím si, že hodně lidí si vzpomnělo na dobrého vojáka Švejka, na lidi musí bejt přísnost a vypadá to tak, že všechny ty pokuty a za různé nepřístojné chování naši poslanci zvýšili v těch svých návrzích a mají zřejmě pocit, že abychom se nějak umravnili, tak je potřeba doopravdy nás co nejpřísněji stíhat, možná, že se to osvědčí, že ten ohrožený český úředník najednou přestane být šikanován, urážen a my, protože, úředník, to je stále si potřeba si uvědomovat, to je náš zaměstnanec, my občané platíme daně a z těch daní je placen státní zaměstnanec, aby pro nás pracoval, aby nám v tom dobrém smyslu sloužil. To znamená, že i v našem zájmu, aby na tohoto našeho zaměstnance si někdo u přepážky neotevíral ústa a choval se k němu slušně. Zase z druhé strany, pokud se to nebude nějakým způsobem monitorovat, to znamená, ta komunikace mezi občanem a úřední osobou nebude monitorována, tak potom nevíme, kdo si začal v uvozovkách. Pokud z těch záznamů by vyplynulo, že je to naopak úřední osoba, kdo uráží či pomlouvá občana, tak asi by tady měla být nějaká spravedlnost, měla by jít být vyměřena srážka ze mzdy a já myslím, že zhruba ve stejné výši jako je ta pokuta, která hrozí občanovi, tedy těch 10 tisíc, ale jinak mám pocit, že pokud ten pokus umravnit nás těmi vlastními pokutami selže, tak naši úředníci by trpěli i nadále špatným zacházením, tak pak asi nezbude, než začít se chovat slušně jednoduše proto, protože je to tak normální, protože chovat se neslušně se nesluší. Což by podle mě bylo daleko lepší, než jít na to prostě přes ty pokuty.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
I když zase samozřejmě v tom návrhu je také návrh nebo podnávrh, že zmaření nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby, tak tam může být pokuta až 100 tisíc, to je asi trošku jiný příklad nebo případ, než ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je jiný, protože to víme, to jsou ty případy opilců, kteří napadnou a ohrožují na zdraví, na životě zdravotníka, to je jiný případ, tak tam je ta přísnost podle mě úplně na místě.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
Tak a na závěr, Ivane, půjdeme ke sportu, protože vím, že sleduješ sport ve světě i u nás a zeptám se tě, jak vůbec hodnotíš ten největší sportovní šok všech dob, jak také napsala média, že fotbalové mužstvo Leicester se stal šampionem anglické fotbalové ligy, aniž se to vůbec čekalo předem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Za prvé oni už, když ten titul mají v kapse, tak stále vyhrávají a stále se teda baví tou hrou. Je to neuvěřitelný příběh. Pro mě je na něm nejzajímavější mimo veškeré sportovní souvislosti, že kurz na ně byl loni v srpnu 5000:1, 5000:1. A když si člověk vsadil 1 libru, tak vydělal 5 tisíc. To je ..., já si myslím, že to je příběh o naději, že tady vidíme, že když je někde kurz 5000:1, tak to neznamená, že prostě je všechno ztraceno, ale naopak, že je slušná naděje, to znamená, já myslím, že ve všem, do čeho se pouštíme a pochybujeme o tom, jestli to má smysl, jestli toho můžeme dosáhnout, tak po této zkušenosti už víme, že to cenu má, že má smysl usilovat o nějaký přátelštější lepší svět, i když se všichni budou smát a říkat, že to je hloupost a nesmysl, tak já to beru jako, jako kurz na lepší svět docela dobrý, 5000:1.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
No, tak to je krásný závěr. Já ti, Ivane, mockrát děkuji. Přeji ti krásné jarní dny, měj se hezky a ať se ti daří. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Také tobě i všem posluchačům.

Miroslav DITTRICH, redaktor
--------------------
No, a zítra bude hostem Karolíny Koubové vojenský historik, plukovník Eduard Stehlík a pro dnešek se od mikrofonu loučí Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.