Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 8. ledna 2018

8. leden 2018

Hostem byl Ivan Hoffman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je komentátor Deníku Ivan Hoffman. Přeji dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také přeji hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Bude rok 2018 v něčem přelomový, kam se ubírá česká politika, jak azylová politika ovlivní vztahy v Evropské unii a jaké jsou příčiny krize novinářské profese v euroamerickém kontextu, to jsou jen některé z otázek, na které se pokusíme hledat odpovědi. Dobrý poslech. Měnící se role Spojených států, Ruska nebo Číny ve světě, rostoucí napětí na Korejském poloostrově, zpochybnění dosavadního systému tradičních politických stran. Co nejdůležitějšího podle vás, Ivane, přinesl uplynulý rok?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak ten uplynulý rok přinesl podobné zmatky, které nás čekají v roce příštím. Myslím si, že nebude o moc jiný. V každém případě vidíme, že, kdybych to měl říct úplně jednoduše, že bohatí budou bohatnout, chudí chudnout, politika se bude řídit právem silnějšího. Obětaví lidé budou pomáhat potřebným, kde se dá. Bude se demonstrovat proti všemu možnému, proti kdekomu. Ale stále prostě ta situace není podle mě tak špatná, že by nám hrozila nějaká doopravdy velká válka, nějaký velký ozbrojený konflikt a to je podle mě strašně důležité. Zatím žijeme v relativně bezpečném světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co byste z vašeho pohledu, kdy bychom vyhlédli do toho letošního roku 2018 označil za důležité, možná až za přelomové? Jestli lze nějakou události nebo události očekávat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Myslím si, že ne, že vlastně ta politika dnes funguje tak, že nic nějak zásadního se udělat nedá. Všechno probíhá spíše kontinuálně. Mám pocit, že i o takového monopolárního střetu, máme zde opět ten bipolární se starou dobrou studenou válkou, kdy několik velkých hráčů se vzájemně hlídá, to znamená, opět je to takové odstrašování. Všichni jsou vzájemně nepřáteli, ale v rámci určitých mezí, protože každý ví, že nemůže být vítězem, konflikt, který by dnes proběhl, nemůže být vítězný. To platí vlastně i pro ta ohniska sporu jako je Severní Korea, Blízký východ, všechny konflikty velmi těžce dopadají na místní obyvatelstvo na lidi, kteří buďto trpí válečnými útrapami anebo bídou, ale ten celkový obraz světa, ten se tím příliš nemění. Zatím všechny ty konflikty jsou lokální, a možná je to dáno i tím, že vlastně ve světě dnes se vytratilo takové to napětí mezi různými systémy, jak někdy zjednodušeně se říká mezi tím světem kapitalismu, světem socialismu anebo světem diktatury a světem demokracie. Dneska vlastně všechny ty režimy jsou si velmi podobné, všude zvítězil ten tržní princip tržní systém, to znamená, že ideologicky mezi Spojenými státy, Čínou, Ruskem, není velký rozdíl. Jsou to prostě všechno kapitalisté. Ti mezi sebou si vlastně vždy nějaké řešení najdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co dopad konkrétně na nás, nemyslím možná primárně Česko, ale Evropu, ostatně týká se to i nás. Mám na mysli příliv uprchlíků, nebo vůbec lidí, kteří hledají v důsledku válek, ale také sucha a tak dále lepší budoucnost, perspektivu někde jinde.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tady prostě také platí to, že politika se bude i v té Evropské unii odvíjet podle práva silnějšího. Vidíme, že ty silné země s těmi menšími, slabšími, postupně ztrácejí trpělivost. Vidíme to na tom, že Evropská unie byla založena jako společenství rovných, kde se k výsledkům dopracovávají země konsensem, to znamená, že se na něčem všichni musí shodnout a teď už ti velcí začínají být netrpěliví. Rádi by některé zásadní věci řešili hlasováním, kde vítězí většina, většinovým hlasováním a to v případě například těch kvót, které se stále znovu omílají, o kterých se stále znovu hovoří. Znamená vnucení určitého řešení, jiným, kteří s ním nesouhlasí a to může samozřejmě vytvořit velké napětí. Může to vést až k nějakým snahám Evropskou unii opustit, ke kterým by jinak asi nedocházelo, protože z toho spojení všichni mají užitek a ta pozitiva neustále převažují, ale ve chvíli, když ten spor, jestli Evropskou unii tvoří národní státy a to centrum Brusel jim zajišťuje servis, anebo naopak je to ten Brusel, který nakonec rozhodne, jak se budou chovat ti jednotliví členové a dá jim jakési nařízení, jakýsi návod a v případě, že ho nesplní, je i potrestá. Tak tenhle ten spor o charakter Evropské unie, ten bude probíhat i příští rok, ale určitě ani tady neočekávám nějaké přelomové rozhodnutí. To ani není možné. Věci se budou vyvíjet doopravdy krok za krokem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte právo silnějšího, co třeba princip solidarity. Slyšíme na něj?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Solidarita se nedá přikázat. O solidaritě je potřeba toho, kdo má být solidární, nějakým způsobem přesvědčit a samozřejmě lze říct, že v případě, že není solidární, tak pro něj není místo v klubu, ale jak říkám, přinutit někoho k solidaritě, to je docela, řekl bych mission posible. To je nemožné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vztahy v Evropské unii podle vás ovlivní nebo vůbec i tu atmosféru právě azylová politika?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak určitě teď jsou v Evropském parlamentu projednávány zákony, které by měly tu dosavadní azylovou politiku změnit a zatím ty návrhy jsou pro země jako je Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko naprosto nepřijatelné a k těmto zemím se zřejmě přidají další, to znamená, o tu podobu azylové politiky se povede spor, především o to, jestli je možné přidělovat lidi, kteří sem přijdou na základě nějakého společného klíče, jestli vůbec je možné tu azylovou politiku sjednotit ve všech zemích, protože zatím je to tak, že každá země má svoje vlastní pravomoci, svoje práva, svoji vlastní legislativu, to znamená, o to se samozřejmě povede spor, ale nemyslím si, že je nějaká lehká dohoda na obzoru. Ten spor bude trvat neustále budeme připadat zemím jako je Francie, Německo. Švédsko, které už si na tu migraci zvykly, mají u těch uprchlíků takové množství a už vlastně mají nějaké zkušenosti s jejich integrací, ať už dobré nebo špatné, ale prostě je to svět, ve kterém žijí a pak jsou zde země, které tuto zkušenost nemají a vlastně ji ani nechtějí mít. Nechtějí jí podstoupit, nechtějí vlastně se dostat do situace, kterou dnes vidí, jak řeší ti, kteří už ten problém mají. To znamená, já mám pocit, že tady se tyto země visegrádské budou do poslední chvíle zuby nehty bránit tomu, aby tu zkušenost Francie, Německa nebo Švédska nebo Itálie opakovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, tedy podle vás, není legitimní požadavek středomořských států, zejména Itálie po větší solidaritě, po rovnoměrném rozptýlení azylantů. Jenom připomenu, že Česko přijalo 12 lidí.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je otázka, jestli je to legitimní. Řekl bych, taková humanitární, to není politická otázka, oni z jejich pohledu samozřejmě je to požadavek oprávněný. Chtějí pomoci. Ale pak jsou zde země, které říkají ANO, tento problém je vážný, je třeba ho řešit, ale musí se řešit tím, že se prostě přesně rozliší, kteří lidé doopravdy potřebují pomoc, kteří nepotřebují, že se budou ty hranice venkovní Evropské unie bránit, to znamená, že z jedné strany je zde požadavek na solidaritu a pak je zde požadavek zemí, které jsou vnitrozemí, ve vnitrozemí na udržení společných hranic schengenského prostoru, prostě aby zabránili tito lidé tomu, aby ti lidé přicházeli, to je problém, protože z jedné strany nikdo neřekne nahlas, že je potřeba ty příchozí, kteří jsou často v zoufalém stavu, někde utopit v moři, prostě tak jako to řekne jenom úplný cynik, ale zase z druhé strany ty země mají anebo politické elity mají povinnosti vůči svým občanům, všude nějaký sociální systém a když do něho najednou vstoupí obrovské množství lidí odnikud, o které je potřeba se postarat, tak to se potom projevuje na životní úrovni, životním stylu toho původního místního obyvatelstva, ti lidé se bouří. To znamená, ten politik je v takovém dvojím ohni, nechce být nelidský, a z druhé strany nechce být ten, koho potom ti občané prostě naštvaně nezvolí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je vlastně, protože tady hovoříme o azylové politice, otázky reformy nyní o azylu, to se skloňuje minimálně dva roky, proč je to tedy tak složité dobrat se nějakého dobrého řešení pro všechny?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že jeden z důvodů té složitosti je v tom, že stále je potřeba si uvědomit, že jsou zde lidé, kteří věří, že ta migrace do Evropy je užitečná, ať už demografického hlediska ubývá mladých lidí, rodí se málo dětí, bude chybět pracovní síla, to se dá ekonomicky jako zdůvodnit. A pak jsou lidé, kteří se o ty příchozí za státní peníze a za z veřejných peněz starají a je to pro ně mimořádně dobrý byznys. To znamená, není to tak, že by se všichni tomu přílivu uprchlíků bránili. Jsou lidé, kteří je naopak vítají, vidí v nich ekonomický přínos, šanci prostě se obohatit, vydělat. A pak jsou takoví, kteří říkají, že tohle ten byznys, tyhle ty ekonomické přínosy, jsou zase z druhé strany vyváženy negativy a ty jsou rovněž a to jsou rovněž velká negativa, snižuje se bezpečnost, lidé ztrácí jistotu, hrozí jim, že příchodem levné pracovní síly. Ztratí své pracovní příležitosti a to jsou obavy, které v té společnosti jsou. Proto je to složité, protože to není tak, že by všichni byli proti uprchlíkům. Naopak je tady hodně lidí, kteří ne z nějakých humánních, ale z čistě ekonomických důvodů tu migraci podporují a vidí v ní pro Evropou dobré řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protest před Evropským soudním dvorem začne až koncem tohoto roku, kdy padne verdikt. To není známo.Odhaduje se, že celý ten proces může trvat minimálně 18 měsíců. Myslíte si, že se podařilo Evropské komisi, co se týče těch žalob v otázce kvót udělat z toho téma naší vnitřní české politiky?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Trochu ano, ale u nás vlastně, když se podíváte na politickou scénu, tak těch, kteří by zastávali to bruselské stanovisko, mnoho není a nechávají si to spíše pro sebe, protože cítí, že to veřejné mínění je v tomto případě velmi jednoznačné a je proti tomu rozsudku. Mám pocit, že většina lidí je tím spíš jako uražena, ponížena, mají pocit, že tady nám někdo mluví do něčeho, do čeho mu nic není. To znamená, že by vznikl nějak spor na naší politické scéně, to asi ne. Protože bez ohledu na to, jakou budeme mít vládu, tak ta její pozice se příliš vůči Bruselu v této otázce měnit nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku nás koncem týdne čeká první kolo přímé volby hlavy státu. Dnes by měli uchazeči o Hrad zveřejnit podrobnosti o svých financích. Dál se u nás diskutuje na téma zveřejnit či nezveřejnit, vydat či nevydat, vyslovit nebo nevyslovit, míněno tím zveřejnit právu Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Vydat policii premiéra Andreje Babiše a prvního místopředsedu hnutí ANO pana Faltýnka a vyslovit důvěru menšinové vládě hnutí ANO. Jak vnímáte tyto události, které nás čekají v nejbližších dnech?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Oni doopravdy spolu velmi souvisí. K tomu Čapímu hnízdu už tolikrát vše bylo řečeno, že asi už není moc co originálního dodat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak máme tady tu zprávu, kterou obdržely české úřady.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já mám pocit, že stále od začátku platí, že Andrej Babiš možná v této kauze odešel duch zákona, ale že zřejmě neobešel jeho literu. To znamená, my jsme svědky kampaně proti Babišovi a zjevně na ní nejvíce stále vydělává Andrej Babiš. To je zajímavé. Já si to vysvětluji tím, že na tu jeho obranu slyší veřejnost víc než možná na útoky jeho oponentů. A ti mi připadají, pokud to můžu takhle otevřeně říct, nepoučitelní a opět mám pocit, že doufají, že nebudou muset Andreje Babiše a hnutí ANO porazit nějakou lepší politikou, nějakou svou prací nabídkou a stále si myslí, že ho zřejmě znechutí. Když to ale domyslím, tak ono to možné je. Babiš je politikem z pilnosti. On tu politiku nemusí dělat jako živnost, není na ni závislý na tom platu z politiky, to znamená, ono se klidně může stát, že se to nakonec podaří, že tu stranu nebude řídit, že nebude chtít být premiérem, že ustoupí na chvíli do pozadí, ale umím si představit, že od toho byznysu se třeba potom znovu vrátí a daleko silnější. To znamená, je to takové krátkozraké. Já si myslím, že politici by měli soupeřit s hnutím ANO programovou nabídkou. Udělat prostě lepší politiku a tím docílit, že bude příště ten občan volit je. Jakmile prostě se to soustředí na útok proti někomu, tak mám pocit, že v českém prostředí to dopadne úplně jinak než by ti politici chtěli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje tady ale závěrečná zpráva úřadu kontrolujícího správnost rozdělení unijních dotací pro farmu Čapí hnízdo. Podle člena sněmovního mandátového a imunitního výboru pana Michálka odpovídá zpráva policejnímu spisu a obsahuje i slovo podvod. Podle dalšího člena výboru pana Kalouska nezávislá evropská autorita ve svých závěrech potvrzuje, že postup české policie není účelový. Vy byste byl pro zveřejnění zprávy?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano. Já si myslím, že ta zpráva, mě překvapuje, že neunikla. U nás přeci všechny věci unikají, je zvláštní že dosud neunikla. Jiná věc je, že to podle mě vůbec nezmění veřejné mínění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani fakta případná?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, vůbec ne. Jak říkám, ta obrana je lepší než útok. Andrej Babiš vlastně opakovaně říká, podívejte se, ty peníze se neztratily. Ta stavba funguje. Všechny ty peníze tam jsou. Je užitečná, je pěkná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O to ale nejde, jestli je pěkná.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vím, ale myslím si, že na to lidé slyší daleko víc a že v těch útocích spíš vidí snahu politiků se Andreje Babiše zbavit, než nastolit spravedlnost, protože těch případů z té minulosti, kdy ta dotace byla přidělena, velmi podobných byla spousta a podnikatelé jim šlo o to, aby dosáhli na tu dotaci, to znamená, udělali za pomoci právníků všechny kroky tak, aby splnili formální náležitosti. To že vlastně tím obešli duch toho zákona, to je zřejmě pravda, ale soud bude muset dokázat úmysl a to nebude vůbec jednoduché. To znamená, jedna věc je vyšetřování, druhá věc je soud. A potom je otázka, jestli v případě, že by doopravdy se ukázalo, že splnit sice literu zákona, ale obejít ducha toho zákona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je vlastně litera a co je duch zákona?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak já nevím, o tom právě tady už hovoříme půl roku a mám dojem že to už právě nikoho nezajímá a můžu to zopakovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to je?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ta farma získala dotaci jako farma malá, pomoc byla určena malým farmám, na ten okamžik, kdy ta farma dostala dotaci, skutečně byla farmou malou, splňovala ty náležitosti a potom, když vypršela doba patřičná, stanovená zákonem, tak se opět stala farmou patřící do toho velkého komplexu, to znamená, z toho malého Agrofertu se znovu stal velký. Ale to je finta, kterou udělal každý, kdo mohl a kdo byl prostě k těm dotacím blízko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to správné?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Není to správné, ale je otázka, jestli je to nelegální. To musí posoudit právě soud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkáme na výsledky a závěry. Pozítří budou poslanci hlasovat o důvěře vládě. Jak to odhadujete? Mohli jsme mít dnes třeba jinou než menšinovou vládu, která se bude ucházet o důvěru?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že ne. S Andrejem Babišem nikdo vládnout nechtěl. Všichni to řekli naprosto jasně. Teď dodatečně říkají, že by ještě byli rádi, kdyby si s nimi víc povídal, ale to je komické, to prostě ta strategie ve vyjednávání byla z ostatních stran velice, řekl bych, amatérská, a mám takový pocit, že stále ještě i dnes je Andrej Babiš dva kroky dopředu a je to proto, protože se všichni soustřeďují na technologii moci a moc to neumí. V tom prvním kole by bylo vlastně divné, kdyby ta vláda byla zvolena, protože to by neprospělo vlastně ani hnutí ANO ani Andreji Babišovi, protože bylo by to za cenu hlasování některých poslanců pro vyslovení důvěry vládě, které by nekorespondovalo s názorem jejich stran. To znamená, hovořilo by se o nich jako o jakýchsi přeběhlících a na to je společnost citlivá, dlouhodobě by to Andreje Babiše spíše poškodilo, to znamená, předpokládám, že tu důvěru nezíská. Ale pak jsou samozřejmě otázky, jak to bude dál v tom druhém kole a tam se otevírá spousta možností, o kterých ale se dá jenom spekulovat. Já nevím, jestli to má cenu. Spíš bych řekl, že asi příště někdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příště. Zatímco expremiér Bohuslav Sobotka se přestěhoval do Vyškova, bývalý hejtmani Michal Hašek a Jiří Zimola, kritici současného či spíše dosluhující vedení strany představili platformu zachraňme ČSSD. O co jim jde, Ivane, proč právě oni?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak jsou to ti, co se ocitli na okraji v rámci té strany se zřejmě snaží znovu dostat do jejího centra a hrát nějakou větší roli, ale mám pocit, že ten hlavní problém sociální demokracie se tímto nevyřeší. Dnes politika, když se na to podíváme, já neříkám že je to správně, ale je to tak, že politika dnes není o zboží, ale o prodavačích. A ČSSD má průměrné okoukané zboží a s průměrnými prodavači nemá šanci udělat větší tržbu. Kdyby to měl říct takhle jako natvrdo. Musí se začít programem. Musí ta strana říci, jaká je, o co jí jde, jestli cílí na moderního levicového voliče anebo jestli spíš chce hájit zájmy těch tradičních voličů. Jestli to má být znovu strana práce, která se na společnost a dění v ní začne dívat třídně, anebo je to nějaká moderní kapitalistická levice, která říká, že je všechno v pořádku, jenom by trošku někde zvýšili anebo snížili někomu daně. Ukazuje se, že o takovouto levici už veřejnost nestojí. To znamená, buď se ta sociální demokracie vrátí ke kořenům, nějakým způsobem se zradikalizuje a získá nějaký nový étos, ale hlavně důvěryhodné lídry, tak to je potom nějaká cesta, ale tady zatím vidíme stále stejné tváře, které mluví, ale to je o ničem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký potenciál mají piráti, jejich předsedou byl opět zvolen Ivan Bartoš. Strana by se podle něj měla stát hlavní liberální silou v Česku a příštích volbách se aktivněji zapojit do sestavování vlády. Dokonce třeba i porazit nyní nejsilnější hnutí ANO.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak já doufám, že to pirátské sebevědomí, které vidíme, že bude nakažlivé, protože v tom politické rybníku u nás se dlouho čekalo na štiku, která bude trochu prohánět ty líné kapry. Voliči prostě pirátům dali hlas na to jejich heslo: Pusťte nás na ně a teď zřejmě budou čekat, jak se to vyvine. Problém pirátů je právě v tom, že je to strana liberální. Liberálů ve společnosti není nekonečně. To znamená, ve chvíli, když.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak není to výhoda?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Podle mě není, protože oni si musí dávat pozor na to, aby voliči nezjistili, co jsou skutečně zač. Oni o těch svých hodnotách zatím toho mnoho nahlas neříkají a dělají to moudře, protože to by se lidi vyděsili, to jsou volnomyšlenkáři, to jsou progresivní lidé a ta konzervativní společnost, když na to přijde, tak zřejmě ty preference nemůžou růst donekonečna. Já si myslím že to, na čem oni vydělávají, je protestní image, ta imponuje mladému voliči a potom je to jejich nadšení, to je to, že je ta politika baví. A že jde ve smyslu o mladé lidi. Ono jim to nějakou dobu vydrží, a právě to nadšení způsobilo ten zázrak, že strana s 500 členy prostě má 11 % v parlamentu. To je prostě splněný sen, ale že by mohli nějak dál růst, to v to tedy nevěřím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což takhle rozpohybovat společnost, která je možná podle vás, ale nechci vám nic podsouvat, příliš konzervativní?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To se jim, mám pocit, do jisté míry může dařit, právě tím, že se bude líbit lidem ta forma, politický styl, otevřenost, férovost, to jsou věci, které v té společnosti budou rezonovat a které dosud chyběly, protože ti politici už začali tu politiku dělat rutině. Říkám, piráti velmi oceňuji tuhle tu novou krev v parlamentu. Myslím, že to je fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje i žurnalistika novou krev, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To nevím. My se musíme především vyrovnat tím, že nám už věří jen třetina lidí. To mě trápí, protože je to práce, kterou dělám kterou se živím, znám své kolegy, vím, že hodně z nich prostě dělá všechno pro to, aby tou svou prací někomu prospěli. Ta nedůvěra veřejnosti ale má své důvody a pokud se na ně nepodíváme otevřeně a nějak se nepolepšíme, tak to bude ještě horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou tedy ty hlavní příčiny sílící nedůvěry. Ona je zkoumala vlastně analýza monografie. Čeští novináři v komparativní perspektivě, hybridní virtuální a mizející žurnalisté v postransformační fázi, to je název, k čemu dospěli autoři?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Toho je moc. My máme dokonce vysílání 50 vteřin. Já bych to nechal napříště. Můžu poprosit?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidně.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
A je to dobré téma a rád bych se mu věnoval hlouběji a trochu tu naši profesi bránil. A to se minutě nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aspoň naznačte ve třech vteřinách?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To nejde. Moc se omlouvám. Ale nechme to napříště.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak alespoň přitáhneme ještě víc posluchače k pořadu Jak to vidí. Pro dnešek postřehy komentátora deníku Ivana Hoffmana. Já vám přeji hezký den, na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vám také a všem hezký nový rok, mluvíme poprvé, tak ať mají všichni hodně zdraví a úspěchů a všeho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám také. Těším se zhruba za dva týdny na slyšenou. V Jak to vidí přivítám zítra psychiatra a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla. Příjemný poslech pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: iho , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová